Celková úroveň výsledků maturitního vzdělávání se za 11 let prakticky nezměnila, výsledky středních škol jsou až překvapivě stabilní.

Je to v rozporu se všeobecným přesvědčením, že kvalita škol a zejména maturantů v poslední době silně upadá. Kde se takové přesvědčení bere jsem vysvětlil ve svých blozích Vzdělání a košíková; a Vzdělávání na vysokých školách. Základem mylného pocitu zhoršování je skutečnost, že za patnáct let se podíl nastupujících na vysoké školy v populačním ročníku zvýšil více než třikrát a že nyní jsou na vysokých školách studenti s kvalitami, s kterými dříve končili v učení.
 
Příčinou mylných představ o stavu našich škol je nepochybně i to, že objektivní informace chybějí. Ministryně školství Miroslava Kopicová v parlamentu uvedla Je ale naše školství kvalitní? Na tuto otázku nelze dnes jednoznačně odpovědět, neboť ani já, jako osoba odpovědná za řízení resortu školství, nemám k dispozici adekvátní údaje. Je škoda, že ministryně údaje nemá (když na to má celý ústav – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, jinak též CERMAT), a bylo by tedy jistě dobré vědět, podle čeho se tedy na ministerstvu  rozhoduje. V každém případě však bude užitečné zveřejnit informace, které má společnost Scio. Získali jsme je v rámci projektu Sonda maturant po 11 letech. Další podrobnosti zveřejníme na páteční tiskové konferenci (6. 11. v 10 hodin v baru Krásný ztráty v Náprstkova 10, Praha 1, zájemci, kteří se předem ohlásí na mailu (bkartous zavináč scio tečka cz), jsou vítáni).
 

Sonda maturant po 11 letech

Hlavním záměrem testování Sonda maturant po 11 letech bylo prověřit znalosti současných maturantů a porovnat je s výsledky celonárodního šetření Sonda Maturant 1998. Před jedenácti lety se do „Sondy“ zapojilo na 80 000 žáků, tehdejších maturantů na gymnáziích, středních odborných školách, integrovaných středních školách i na čtyřletých učilištích s maturitou. Projekt tehdy představoval přípravný krok ke státní maturitě. Stejné testy, stejná metodika, stejné postupy a téměř stejné doprovodné materiály jako před jedenácti lety byly použity pro maturanty současné. Středoškoláci z posledních ročníků absolvovali testy z  obecných studijních předpokladů, českého jazyka,  cizího jazyka (AJ a NJ) a matematiky.

V Sondě maturant po 11 letech bylo zastoupeno velice široké spektrum středních škol od gymnázií přes střední školy po střední odborná učiliště.  Pro hlavní srovnání výsledků mezi roky 1998 a 2009 porovnáváme pouze výsledky „spárovaných“ škol. Tedy těch škol, které se účastnily testování v obou letech. To umožňuje nejlépe popsat, jak se celá vzdělávací soustava vyvíjela. I když pochopitelně jde o omezený vzorek, který není zcela reprezentativní. V roce 2009 se testování účastnily jen školy, které se k tomu samy rozhodly, což rozhodně není náhodný výběr, o tom ostatně svědčí i to, že tento vzorek škol vykazoval v roce 1998 ve všech sledovaných předmětech mírně nadprůměrné výsledky. Z druhé strany vzorek zahrnuje všechny typy škol a jestliže jsme nějaké výrazné trendy zaznamenali na 88 školách, budou platit i obecně.

Pokud se nezajímáme o absolutní výsledky, ale pouze o změnu, ke které za 11 let došlo, je pro to vzorek 88 škol s více než 3300 žáky v roce 1998, resp. 4800 žáky v roce 2009 dostatečný, abychom mohli popsat základní trendy ve vývoji. Ostatně všechny uváděné závěry byly podrobeny i obvyklým statistickým testům z hlediska jejich spolehlivosti.

Pro srovnání: například v projektu PISA je v České republice testováno kolem 9000 žáků. Výzkumu TIMSS v roce 1999 ale už jen 3600 žáků.

Je ale pochopitelné, že je třeba velké opatrnosti pro práci s absolutními čísly (např. zda je zlepšení v angličtině větší či menší než zlepšení např. v OSP) a také při úvahách, které se vztahují na jednotlivé typy škol, zejména vzorek středních odborných učilišť je příliš malý.
 

Český jazyk

Uveďme dvě ukázky úloh. Úloha vůbec s největším zhoršením:

Ze kterého století pochází Kralická bible?
(A)     z   9. století
(B)     z 13. století
(C)     z 16. století
(D)     z 19. století

Mnozí jistě budou vyděšení, že správnou odpověď v roce 2009 znalo pouze 29 % maturantů. Nicméně už v roce 1998 to bylo jen 41% (což tehdy nikoho nezaujalo). Do 9. století Kralickou bibli v roce 2009 situuje 13 % maturantů, jakkoliv to pro někoho může být zdrcující zjištění, nejde o nic nového, v roce 1998 jich bylo 9 %. Snad nás může uklidnit, že variantu D volilo v obou letech méně než 1 % žáků.

K  zlepšení došlo např. u této úlohy:

V české literatuře se setkáme s podobnými básněmi (kaligram, jeho ukázka je v předchozí úloze) u autorů jednoho uměleckého směru 20. století. Kterého?
(A)     vitalismu
(B)     existencialismu
(C)     civilismu
(D)     poetismu

Zlepšení z 31 na 36 % úspěšných řešitelů (tedy zlepšení o 19 %).

Závěr: Výsledky v českém jazyce se za 11 let prakticky nezměnily, a to i přes větší podíl populačního ročníku, se kterým školy pracují. Na dílčí změny ve struktuře má zřejmě vliv spíše vývoj společenského kontextu než škola. Z podrobnější analýzy testů vyplývá malý posun směrem od znalostního (encyklopedického) pojetí literatury k obecnějším znalostem a k práci s textem.
 

Cizí jazyk

Závěr: Je zřejmé, že jazyková připravenost žáků se za jedenáct let celkově zlepšila, nezměnila se v němčině a znatelně a ve všech směrech se zlepšila v angličtině. Nevíme ovšem, jaký podíl na tomto zlepšení má škola a jaký jiné vlivy (cestování, internet, dostupnost anglických materiálů, stahování anglických filmů, počítačové hry apod.). Jakkoliv je zlepšení výsledků jazykového vzdělávání značné, je současný stav ještě daleko od ideálního, a to zejména u negymnaziálních středních škol.

 

Matematika

Závěr: Výsledky žáků v matematice se za jedenáct let celkově zhoršily. Asi polovinu tohoto zhoršení lze ovšem přičíst jejich nižší erudici při práci s čísly, způsobenou nástupem kalkulaček a počítačů, což žáky maturující v roce 1998 ještě nezasáhlo. Ke zhoršení s velkou pravděpodobností přispívá zvětšený podíl populace nastupující do maturitních oborů, který nemá pro zvládání matematiky potřebné předpoklady a patrně i klesající zájem žáků o matematiku a klesající počet hodin výuky. Pro to by hovořil i fakt, že zhoršení v matematice se týká jen některých typů úloh, u jiných naopak došlo k mírnému zlepšení. Jaký je skutečný vliv jednotlivých zmíněných faktorů nelze ze shromážděných dat zatím zjistit.
 

Obecné studijní předpoklady

Pro zajímavost uvádíme dvě úlohy. Úloha s vůbec největším zhoršením je tato:

K danému slovu vyberte to, které se nejvíce blíží k jeho opačnému významu. V úlohách jde často o odlišení velmi jemných významových rozdílů.

STRUČNÝ
(A)     zdlouhavý
(B)     obšírný
(C)     složitý
(D)     celkový
(E)     zajímavý

Zatímco v roce 1998 znalo přesný význam slova obšírný 45 % žáků, v roce 2009 to již bylo jen 34 %. Výsledek může být jistě zajímavý pro lingvisty, protože ukazuje, že slovo „obšírný“ mizí ze slovní zásoby mladých lidí. U dalších 9 úloh podobného typu totiž došlo ke zlepšení.

Následující úloha je z kvantitativní části testu:

1/2 - 1/3                                     0,2  

(A)       výraz vlevo je větší
(B)       výraz vpravo je větší
(C)       výrazy jsou si rovny
(D)       vztah mezi výrazy nelze podle zadání jednoznačně určit.

Nejde o nic jiného než o odečtení dvou zlomků a převod desetinného čísla na zlomek, tedy látku maximálně šesté třídy. Přesto znalo v roce 2009 správnou odpověď jen 76 % maturantů, nebo dramatičtěji řečeno, skoro čtvrtina maturantů neumí správně odečíst dva jednoduché zlomky. V roce 1998 však byla situace podobná, chybovalo 21,6 % maturantů. Jaké asi úlohy budou ve státní maturitě, pokud je má většina maturantů zvládnout?



Závěr: Zvýšený podíl maturantů v populačním ročníku by se měl projevit zhoršením (o cca 4 pb). Zlepšení o 4,2 pb je tak o více než 8 pb (což je 14 %) nad očekáváním. K vysvětlení celkového zlepšení v testu obecných studijních předpokladů nabízíme následující faktory: větší zkušenosti s testem obecných studijních předpokladů než měli před 11 lety; obecný růst schopnosti pracovat (rychle) s informacemi; zlepšené rodinné zázemí žáků (zatímco v roce 1998 mělo v daném vzorku alespoň jednoho rodiče s vysokoškolským vzdělání 29 % maturantů, v roce 2009 to už bylo 38 %); střední školy se ve své práci více věnují rozvoji obecných studijních předpokladů. Jaký je podíl uvedených faktorů zatím nevíme.

Souhrnné závěry

Za 11 let se ve výsledcích (Samozřejmě, že zde máme na mysli výsledky měřené našimi testy. Nelze vyloučit, že v  maturitním vzdělávání dochází k nějaký jiným, třeba i velmi významným změnám, které didaktickým testem neumíme zaznamenat. Možnosti didaktického testu jsou omezené.) našeho maturitního vzdělávání mnoho nezměnilo. Pokud bychom vývoj měli charakterizovat jediným slovem, znělo by STABILITA. Změny v jednotlivých předmětech jsou jen dílčí a v zásadě odpovídají očekávání. Čeština se nezměnila, proti zhoršení v matematice stojí zlepšení v angličtině, nejzajímavější je zlepšení obecných studijních předpokladů maturantů. Za pozornost ovšem stojí to, že vlastně vzhledem k nárůstu podílu maturantů v populačním ročníku mělo dojít ve všech předmětech ke zhoršení.

Porovnáme-li kvantitativní změny: nárůst podílu maturantů v populačním ročníku o 12 pb se změnami ve výsledcích (nejvíce v matematice o 6,8 pb) vidíme, že kvantitativní změny mají velkou převahu. K podobnému závěru o stabilitě výsledků škol musíme dojít, když v zásadě jen malé změny ve výsledcích porovnáme s tím, co vše se ve světě, který nás obklopuje, změnilo za posledních 11 let. Připomeňme jen, že v roce 1998 byly mobilní telefony a stejně jako internet vzácností, k 11. září 2001 zbývaly tři roky, neexistovalo euro a o ekonomické krizi nikdo nic netušil.

Na střední školy s maturitou nastupuje oproti roku 1998 o 26 % z populačního ročníku víc a na gymnáziích je dokonce podíl z populačního ročníku o  44 % větší, výběrovost gymnázií i středních škol se snižuje a na sledované školy nutně nastupují žáci se stále horšími předpoklady. A přesto je možné říci, že výsledky středních škol měřené znalostními testy se nezměnily. Zda to je výsledkem lepší práce škol, působením nových médií (internet) či jde o vliv změny vzdělanostní struktury rodičů, zatím nevíme. Pravděpodobně se na tom podílejí tyto, ale i další vlivy.

Celkově zjištění Sondy maturant po 11 letech jednoznačně vyvracejí všeobecné přesvědčení, že vzdělávání na našich středních školách se zhoršuje.

Ačkoliv vzorky, se kterými pracujeme, nejsou zcela reprezentativní, jsou dost velké na to, aby skutečnost s velkou mírou pravděpodobnosti odrážely. To ukazuje, že mnohá všeobecně přijímaná tvrzení o zhoršování kvality středoškolského vzdělávání jsou jen pouhé dohady. Bohužel řízení českého školství se může zakládat jen na těchto dohadech.

Jediné informace, které o stavu vývoje výsledků vzdělávání v České republice má MŠMT k dispozici, pocházejí z mezinárodních šetření TIMSS a PISA. Ale ty se nevěnují výsledkům maturantů. Výrazné zhoršení v mezinárodním šetření TIMSS jsme v roce 2007 zaznamenali u 4. a 8. tříd. Je možné, že se podobné výsledky objeví za několik let i ve výstupech středních škol. Pak ovšem nejpravděpodobnější vysvětlení je, že k chybám došlo již na předchozím stupni škol.

DODATEK - Vývoj středních škol 1998 až 2009

Během jedenácti let mezi roky 1998 a 2009 došlo ve středním školství k významným kvantitativním změnám, které vytvářejí důležitý kontext našeho srovnávání.

Zatímco v roce 1998 maturitu složilo asi 47 % z populačního ročníku, v roce 2009 se pohybujeme okolo 60 %. Přitom se ovšem absolutní počet maturantů dokonce trochu snížil, což je dáno tím, že se velmi výrazně snížily odpovídající věkové kohorty (ze 175 na 130 tisíc).

Musíme si uvědomit, že tyto změny se velmi významně promítají do maturitního vzdělávání. Zatímco v roce 1998 maturovalo na gymnáziích 13 % populačního ročníku, v roce 2009 to už bylo 19 %, což znamená nárůst o 44 % (100% = stav roku 1998). Je jasné, že výběr žáků gymnázií byl dříve výrazně přísnější a na gymnáziích celkově studovali žáci s lepšími předpoklady, vybraní podle přísnějších kritérií, než o jedenáct let později. To samé platí i pro ostatní střední školy, tam navíc došlo k tomu, že část nejschopnějších žáků, kteří by ještě v roce 1998 byli na negymnaziálních školách, se přesunula na gymnázia. Zatímco tedy na gymnáziích přibylo za jedenáct let značné množství slabších žáků, na negymnaziálních školách se podíl nejschopnějších žáků snížil a naopak přibyla nemalá část žáků se slabšími předpoklady.