Naše školstvo potrebuje menej manažovania a viac premýšľania

01. 03. 2012 | 19:28
Přečteno 9452 krát
Máme se snažit o celospolečenský konsenzus při hledání cílů školství a vzdělávání? Nejsou už státní jednotné systémy školství historicky překonanou institucí?

Ke převzatým článkům na svém blogu mám vždy nějaké výhrady, větší či menší. Tento převzatý ze serveru kolegy Vladimíra Burjana se liší.
Souhlasím s ním bez výhrad!


Naše školstvo potrebuje menej manažovania a viac premýšľania

Vladimír Burjan

Odkedy som začal pravidelne publikovať svoje názory na výchovu a vzdelávanie na stránke www.burjanoskole.sk a v časopise DOBRÁ ŠKOLA, dostávam množstvo mailov od učiteľov. Niektorí súhlasia a ďakujú, iní nesúhlasia a polemizujú. Vždy som však rád, keď môj text rozprúdi diskusiu, pretože tie nášmu školstvu stále chýbajú. Nedávno som dostal zaujímavú reakciu od stredoškolského učiteľa, na ktorú by som rád zareagoval týmto článkom.

Pán A. mi (okrem iného) napísal: „S vašimi názormi sa stotožňujem. Presne popisujete súčasný stav školstva, viete pomenovať problémy a dobre vidíte, kam to smeruje. Dávate obraz o tom, ako zle sa to môže o 20 rokov skončiť, ak sa nič nezmení. Popisujete bod A – dnešný tragický stav aj bod B – nejakú víziu ako by to malo byť. Čo mi však chýba, je cesta z bodu A do bodu B, teda konkrétne návrhy, čo by malo prísť od septembra 2012, čo by sme mali urobiť o rok, o dva. Všetky veľké ciele sa totiž musia začať maličkými čiastkovými krokmi. Jednotlivé kroky musia začať nejakou legislatívnou zmenou, zmenami ekonomickými – v riadení škôl aj školstva ako rezortu, zmenami v obsahu vzdelávania, v metódach, v organizácii vyučovania a pod…“

Nepopieram, že v mojich textoch a vystúpeniach zaznieva viac otázok ako návrhov na konkrétne opatrenia. Rád by som však na svoju obhajobu citoval slová spisovateľa Milana Kunderu, ktorý kedysi povedal: „Najdôležitejšie je nájsť tie správne otázky. Keď položíme správne otázky, vždy sa nájde niekto, kto na ne nájde odpovede.” Som presvedčený, že naše školstvo si už dlhší čas nekladie tie správne otázky, preto si myslím, že práve tu treba začať a v tom vidím svoju momentálnu úlohu.

Mimochodom, nedávno som robil pre DOBRÚ ŠKOLU rozhovor s profesorom Branislavom Pupalom a položil som mu podobnú otázku ako položil pán A. mne:

V. Burjan: Vo vašich publikáciách nešetríte kritikou rôznych modelov výchovy a vzdelávania, menej priestoru však venujete formulovaniu pozitívnych princípov, na ktorých by podľa vás mala stáť škola. Mohli by ste aspoň stručne popísať, ako si predstavujete „dobrú školu“?

B. Pupala: Nepovažujem za zmysel svojej práce navrhovať modely školy a byť tak akýmsi predvojom inovátorskej školskej politiky. Chcem otvárať kritické diskurzy, pochybovať a trebárs aj provokovať, aby sme dokázali čítať školskú realitu analyticky a dôsledne teoreticky. Pretože práve takýto pohľad nám otvára oči nad každodennou rutinou, aj nad tlakmi, ktorým podliehame nevedome a živelne.“

Postoj profesora Pupalu je mi blízky a jeho slová môžu slúžiť ako časť mojej odpovede pánovi A. Pridám však aj ďalšie dôvody.

V súčasnosti takmer v celej Európe dominuje neoliberálna ideológia, a to nielen v ekonomike. Preniká do všetkých sfér nášho života, školstvo nevynímajúc. Jedným z jej znakov je prenášanie metód riadenia z ekonomiky a firiem do oblastí, ktoré sú (či mali by byť) vo svojej podstate „neekonomické“. Aj v školstve sa postupne udomácnili rýdzo technokratické a manažérske prístupy. Ministri vidia svoju hlavnú úlohu v úspešnom manažovaní rezortu, v efektívnom narábaní so zdrojmi, v zmenách legislatívy, v tvorbe materiálov a prijímaní opatrení. Obávam sa však, že práve takýto zúžený manažérsky prístup je spoluzodpovedný za našu osudnú „slepotu“ voči najvážnejším problémom súčasnej školy.

Aj preto nepovažujem v tejto chvíli za užitočné stavať sa do pozície akéhosi tieňového ministra a formulovať alternatívne koncepčné dokumenty, návrhy opatrení či postupnosti krokov s časovým harmonogramom. Nechcem byť ďalším manažérom, pretože dnešné problémy školského systému nie sú problémami jeho manažovania. Sú problémami spochybnenej a zneistenej podstaty školy, jej miesta v spoločnosti, jej účelu, cieľov a funkcií, ktoré má v spoločnosti plniť.

Pán A. mi vytkol, že nikde neuvádzam postupnosť krokov vedúcu od A k B. Jedným z dôvodov je aj to, že neexistuje iba B. Budúcnosť školy môže mať aj podobu C, D, E či F. Aby malo zmysel formulovať konkrétne postupnosti krokov, musela by existovať zhoda ohľadom cieľa. A tá neexistuje. V tejto chvíli preto považujem za dôležitejšie poukazovať na to, že stav A je neudržateľný a upriamovať pozornosť verejnosti na možné alternatívy.

Otázka však stojí ešte inak: máme sa vôbec snažiť o celospoločenský konsenzus ohľadom podoby a cieľov štátneho školského systému? Nie sú už štátne školské systémy historicky prekonanou inštitúciou? Sú ešte stále tým najvhodnejším nástrojom na zabezpečenie vzdelanosti občanov alebo sa už naopak stávajú jej prekážkou? Je vôbec v dnešnej postmodernej spoločnosti ešte možné dosiahnuť širšiu zhodu na tom, ako by mali fungovať a o čo by sa mali usilovať všetky (alebo skoro všetky) školy v krajine? A je taká zhoda vôbec žiaduca? Nebolo by rozumnejšie, keby sa časť škôl pretransformovala z modelu A na model B, ďalšia časť na model C, ďalšia na D atď.? Nebolo by prospešnejšie, keby niektoré školy akcentovali kognitívny rozvoj žiakov, iné ich socializáciu, ďalšie prípravu na akademickú dráhu, iné uplatniteľnosť na trhu práce, ešte ďalšie výchovné aspekty a pod.?

Tento text mal byť odpoveďou pánovi A., no nakoniec opäť nastolil viac otázok než odpovedí. Tak mi to odpusťte.


Znovu prosím účastníky diskuse, aby svůj příspěvek začali vždy písmeny QW. V minulém blogu jsme tak hned viděli, kdo diskutuje, aniž dočetl text do konce.

Je žádoucí se na podobě a cílech státního vzdělávacího systému shodnout?


Je vůbec možné se alespoň rámcově shodnout?


Může stát v demokratické společnosti vnucovat všem své představy o povinném vzdělání? Překvapivě je zde odpověď: v jistém rozsahu určitě ano. Otázka ale je, zda současný rozsah je správný?
Oproti současnému stavu by se podle Vás rozsah stanovený státem měl:

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

VFISCHER napsal(a):

ŽVÁSTY ŽVÁSTY ŽVÁSTY ! ! !

Je jedno, jestli české, nebo slovenské, Petr, nebo Pavel !! Školství jako odvětví chcípá v prvé řadě na stejné nedostatky jako chcípá celá státní správa a státní administrativa - chaos, organizační a kvalifikační rozvrat atd. atd. ... A speciálně školství prvého, druhého a nakonec v mnoha případech i vysoké školství chcípá na absolutní nedostatek kvalifikovaných učitelů s přirozenou autoritou a dostatečně pevnou osobností !!! Pokud jsou ředitelé amorfní měkýši plápolající v rozvratu státu, korupce, politicko-ideologických šarádách a v neposlední řadě dnes už také vlivech zbohatlickcých rodičů, je výsledek katastrofický v každém případě. Kvalifikovaný učitel by si pravděpodobně s cestou z bodu A do bodu B nebo C poradil selským rozumem bez potřeby idiotských společností typu SCIO a jejich baronských rad !!!
01. 03. 2012 | 19:50

sasa napsal(a):

QW: prosim vysvetlit rozdil mezi kognitivnim rozvojem zaku a pripravou na akademickou drahu.
01. 03. 2012 | 20:11

Bestia Triumphans napsal(a):

VFISCHER: Hned prvním slovem jste svůj "příspěvek" výstižně charakterizoval.
01. 03. 2012 | 20:13

Kryštof napsal(a):

QW
Řekl bych , že úpadek školství jako takového je celosvětový - tedy v kulturních státech vyplývající z radikálního snížení požadavků na studenty . V USA toto bylo způsobeno / s výjimkou opravdu špičkových universit / v průběhu posl. cca 30 let
snahou vynucenou částečně poctivými úmysly a částečně farisejsky pokryteckými feder. politiky najmě demokraty / volební hlasy / zpřístupnit / College a Varsity / vzdělání i těm velmi chudým vrstvám a to včetně barevných obyvatel , kteří byli často "naštíru" i s placením daní , natož se školným . Kdo ten debet platil , je jasné , ten kdo platil tudíž i zvýšené daně , když měl svoje původní vpořádku . Dalším faktorem byla stále se zvyšující lenost a pohodlnost mladých - bez rozdílu barvy pleti - což ještě v letech 70. nebylo až tak markantní . Vlivem těch politikářských čachrářů úměrně klesala i náročnost tutors . Stejný trend je i tady v Česku . Tady je to vyostřenější i sprosťáckým nepoměrem mezi platem College či Varsity kantora a dělnickými profesemi / některými / .
Dalším otřesným negativem je tady neucelená / CHAOTICKÁ / koncepce této země ohledně vzdělání a vlastně všeho .
Zdejší bolševické představy o placení/neplacení školného jsou samy o sobě nejen směšné , ale tragické .
Český jarmark a "státní maturity" , to je téma pro horor seriál o mnoha dílech . To všechno platí zdejší občané , kteří v jejich servilní stupiditě volí za buřta s pivem a 30 korun u doktora . Pak ovšem mohou a musí nadávat jen sami na sebe a ne na ty "politiky" , které si sami zvolili k obrazu svému jako svou spol. "elitu" .
Je simplicitní nadávat na Paroubka , Klause , Topolánka a jak se ti exoti jmenují , ale aby čecháčkové vynadali sami sobě , na to neměli ani odvahu ani IQ . To budou vytahovat husity , blanické rytíře a čertví co , aby si sami / blbě / dokazovali jak jsou "kulturní" a spásonosně inteligentní vlastenečkové ve stylu hurá nár. obrození .
Co tady bylo po komunistech dobrého , ucelené osnovy např. - nemyslím ten ideologický hnus v dějepisu - tak si čecháčkové sami zničili a kvalitativně nic nevybudovali .
Tady dvě generace / nejméně / ještě tráva neporoste .
A efficiency fin prostředků ? Kvalita Min. školství v zemi Komenského ? Úplný hnus . Tomu už se nedá ani smát .
Dobře jim tak .
01. 03. 2012 | 20:29

Martin napsal(a):

QW Proti vyučování přemýšlení nic nemám, ale nějak mě uniká kdo to bude učit. Průměrný absolvent pajdáku tedy těžko, čest výjimkám. Odkud ty lidi vezmeme a jak se dostanou do školy ?
01. 03. 2012 | 20:32

Yosif K napsal(a):

QW - videli jste tenhle film? Reseni existuje. Podivejte se na tento film. Myslim ze reseni tam je.
Waiting for "Superman" is a 2010 documentary film from director Davis Guggenheim and producer Lesley Chilcott.[2] The film analyzes the failures of American public education by following several students through the educational system, hoping to be selected in a lottery for acceptance into charter schools.

Nejsem profesionalni ucitel. Ale vim jak deti (vetsinou) trpi, kdyz je uci trouba ktery sam predmetu nerozumi. Reseni je mit kvalitni ucitele. Jak proste......

Hlupaci ovladajici skolske odbory jsou skudci americkeho skolstvi... kdo je skudcem v Cesku?????
01. 03. 2012 | 20:50

andy napsal(a):

Souhlasím s reakcí VFISCHERA.
01. 03. 2012 | 20:50

Miroslav Pivoda napsal(a):

Naše teenagery je třeba včas informovat o budoucnosti (o nadcházející intenzivně-technologické době), pokud česká ekonomika chce být konkurenceschopná. Jde mi i o relevantní obsah výuky i způsob uvažování. Musíme u mladé generace předběhnout ostatní, nikoliv klopýtat za ostatními, pokud chceme být konkurenceschopní.

Pozitivní výjimky existují samozřejmě vždy, ale zjistil jsem, že přeškolit k takové výuce stávající učitele na všech českých školách (základních i středních) bude mnohem pracnější, než umístit nové poznatky na webovou stránku, odkud si žáci a studenti sami tyto materiály stáhnou a nastudují. Vždy se najdou žáci a studenti, kteří touží po poznání - a ti jsou pro budoucí rozvoj společnosti nejdůležitější!

Otázka zní: Jak legalizovat tento způsob výuky - pokud se podaří shoda na obsahu výuky pro budoucnost?
01. 03. 2012 | 21:00

český maloměšťák napsal(a):

pan Šteffl
Slíbil jste seriál těch otázek a diskuzi k nim - tak na to se docela těším.
Tady ten článek nic moc.
01. 03. 2012 | 21:03

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

QW
Dokud veřejnost trpí v pozici ministra školství personu jako je Dobeš, je zbytečné diskutovat. Vyplývá z toho logický závěr, že si vybere spolupeacovníky k obrazu svému a tudíž je zaděláno na malér. Odnesou to jak žáci a studenti, tak jejich kantoři a "plody" sklidí celá společnost. Kantoři, neplýtvejte silami, dokud se v tomto ohledu něco nezmění!
Jestli se podaří otrávit i tu osvícenou menšinu tažných, pak ti chovní patří do kriminálu za zneužití pravomocí veřejného činitele a trestuhodnou nedbalost při správě toho nejcennějšího, co nám ještě zbylo.
01. 03. 2012 | 21:12

Olda napsal(a):

Můj vnuk je ve 3.třídě Česko-Rakouské školy Komenského ve Vídni. Když jsem objektivně porovnával kvalitu jeho znalostí se stejnými dětmi, které studují stejnou třídu v Praze, tak jsem zjistil markantní rozdíl, který se projevovoval ve znalostech již od 1.třídy. Vnuk není abnormálně nadaný, ale jeho znalosti jsou minimálně o 1 třídu vyšší, přičemž se základní předměty jako ke čeština, matematika (učí se v němčině) a pod. vyučují podle českých osnov. Němčina a Angličtina podle rakouských osnov. Děti ve třídě jsou záměrně připravovány, aby mohly bez problémů přejít na gymnázium, které je ve stejné škole. Jak jsem měl možnost seznámit se s většinou učitelů, jedná se o skvělé osobnosti, které své profesi rozumí,jak po odborné, tak i lidské stránce. Ve škole jsou kromě čechů, slováků také rakouské děti. Je ovšem pravda, že ve škole se platí školné, které není na rakouské poměry vysoké a veškeré učebnice jsou zdarma. V každé třídě je maximálně 26 žáků.
Je tedy zřejmé, že o kvalitě žáků nerozhodují osnovy, podle kterých se učí, ale kvalita učitelů a způsob (včetně nároků) výuky.
Je tedy zřejmé, že o znalostech nerozhodují
01. 03. 2012 | 21:49

český maloměšťák napsal(a):

http://pdf-world.net/download.php?id=19496
02. 03. 2012 | 00:17

Digi napsal(a):

A neměla by škola vzdělávat, na základních školách dát základy všeobecného vzdělání - a tím "otvírat okna" a pomoci najít cestu k výběru povolání, a tedy k výběru školy poskytující odpovídající odborné (teoretické a praktické)vzdělání na sekundární či terciární úrovni? Snad aby člověk vedle všeobecného vzdělání (na úrovni dle svých schopností) získal pracovní kvalifikaci, aby se uživil, ne?
Nebo jako že to je historicky překonané? Že všechny informace lze najít na Internetu? Jako že vzdělání jsou informace - a to jen ty, které mě zrovna zajímají? A jak se na Internetu naučím řemeslo a další obory (i vysokoškolské), kde potřebuju nejen hlavu, ale praktickou dovednost?
Komenský se v hrobě obrací. Ale ten už je asi taky historicky překonanej....
Bez vzdělání se z lidí stávají mankurti, bez kořenů, bez identity.....
Vzdělanost národa (promiňte, to je dnes skoro sprosté slovo), tak tedy vzdělanost obyvatelstva státu snad patří mezi základní hodnoty a má být eminentním zájmem ji zajistit. Nebo to je už taky historicky překonané?
Podívejte se někdy na Nikdo není dokonalý.....
02. 03. 2012 | 04:26

gaia napsal(a):

tak pokud se můžeme dočíst na novinkách, že příští rok má ve školství přijít o práci 17 000 učitelů, pak je myslím diskuse na téma úroveň a směřování školství absolutní ztráta času.
Ti nahoře vědí, kam má školství směřovat a jakou má mít kvalitu a již učinili opatření. Ti dole zatím mají málo informací, tak jen diskutují, ale mluvit do toho nebo ovlivnit stav nemají šanci, neb nemají to know how.

navíc se nenechám urážet požadavkem vpisování nějakých značek, pokud jsou navíc požadavky uvedeny jinou barvou, pak jejich uvedení nedává absolutně žádný důkaz pro schválení toho , co mají schválit.
Což se dá teké říci o všech SCIO testech.
02. 03. 2012 | 06:57

Občan napsal(a):

Jen doplňuji příspěvek paní Gaii:
http://www.novinky.cz/domaci/260662-do-dvou-let-ma-17-000-ucitelu-prijit-o-misto.html

A souhlasím s nejen jejím příspěvkem.
Po "reformě" českého školství nám totiž zbude jen "howknow" v podobě úschoven na děti s kvalitou vzdělávání nižší než v charitních afrických školách.
Kdo bude moci platit školné, pošle dítě do STÁTEM PLACENÉ SOUKROMÉ školy nebo mu zatáhne domácí učitele, kdo na to má intelktuálně, bude SI vzdělávat děti sám - a nemajetný plebs bude skoro nebo úplně negramotný. Ze své otrocké práce však bude dál financovat vzdělávání pro "elity".

Vítejte v Římě.
Jen bychom ovšem neměli zapomínat, jak Řím dopadl a NA CO dojel...
02. 03. 2012 | 09:09

B. napsal(a):

Jsou to kecy.
Ač s gaiou v mnohém nesouhlasím, toto bylo vystiženo přesně.
Učitelé chtějí především učit - pokud jim to někdo dovolí - a ne zahlcovat nesmyslnými projekty, ze kterých žijí jiní-ti nahoře. Nelze však ty projekty (díky kterým výuka tvoří vody stojaté) odmítat, neb i sebestupidnější tento nese peníze. A za ty se pracuje.
Pokud má do pár let odejít 17.000 učitelů z důvodů nadbytečnosti, také to o něčem svědčí.
Vláda prostě zase LHALA.
A proto vím, že volby nic neřeší.
Vláda rozpočtové odpovědnosti, svoboda a demokracie, we shall overcome ... takové nesmysly!!
Kalousek potřebuje sebe a své bližní udržet na stejné životní úrovni, proto zdražuje, co to dá!
V rozpočtu jsou peníze na všechno. Co však je to platné, když se rozpočet - za vlády rozpočtové (ne)odpovědnosti - vesele vykrádá a tuneluje?
02. 03. 2012 | 09:19

Yosif K napsal(a):

Občan napsal(a):
A souhlasím s nejen jejím příspěvkem.
Po "reformě" českého školství nám totiž zbude jen "howknow" v podobě úschoven na děti s kvalitou vzdělávání nižší než v charitních afrických školách.
Kdo bude moci platit školné, pošle dítě do STÁTEM PLACENÉ SOUKROMÉ školy nebo mu zatáhne domácí učitele, kdo na to má intelktuálně, bude SI vzdělávat děti sám - a nemajetný plebs bude skoro nebo úplně negramotný. Ze své otrocké práce však bude dál financovat vzdělávání pro "elity".
Vítejte v Římě.
Jen bychom ovšem neměli zapomínat, jak Řím dopadl a NA CO dojel...
02. 03. 2012 | 09:09
Co na to rict?
A) ubyva zaku...
B) v Recku maji 4krat vice ucitelu "na zaka" nez ve Finsku a pritom je recke skolstvi dle vysledku nepomerne horsi nez Finske.

Pravdepodobne je dulezitejsi mit kvalitni dobre placene ucitele nez jich mit prilis mnoho. Samozrejme - platy ucitelu nejsou nic moc.
Na druhe strane - cim vic ucitelu bude, tim tezsi bude jim pridat. A nekrast. Nebo dale nepujcovat.
Jinak o kvalite soucasnehom skolstvi mam tyto pochyby:
A) nekteri ucitele jsou skveli
B) nekteri ucitele nikoliv - napriklad na elitnim gymnasiu uci fysikalni chemii staricka profesorka, ktera nerozumi fyzikalni chemii. Nedni to ojedinely pripad. "System" se s tim neumi vypopradat. POkud se studenti nauci nazpamet, vse je pred inspekci v poradku.
Neumim posoudit zda je propousteni OK nebo ne. Odbory vsak krici vzdycky.
Naposled: Nesnizujte zadluzeni, hlavni je udrzet platy ve statnim sektoru. Cesta do Recka.
02. 03. 2012 | 12:01

jogín napsal(a):

Pokud bude každá škola učit něco jiného a navrch jinak, dojde jen ke kompletní dezorganizaci výuky. Viděl jsem to na školství v USA, kdy všechny univerzity začínaly 1-2 letým doplněním základního vzdělání, co se u nás učilo na střední škole. Těch programů univerzit bylo přes metr. Výsledkem bylo zdržení, kdy se předměty přesouvaly do magisterského studia. Náplň studia v US a na Karlovce se srovnala až na během doktorantského studia.
02. 03. 2012 | 12:45

jogín napsal(a):

Bylo to ovšem r. 1991, od té doby se naše středoškolská výuka propadla. Rožšířením všeobecných předmětů klesla především úroveň odborného vzdělání, takže dřívější průmyslovky musí být dnes nahrazovány specializovanými bakalářskými programy. Další nesmysl je zásadní důraz na prostupnost, čili o magisterský program se ucházejí třeba na přírodovědě ekonomové, kteří z tříletého bakaloriátu neznají ani ťuk a magisterské předměty jsou pro ně jako výuka v čínštině.
02. 03. 2012 | 13:01

Ruby napsal(a):

A propos - ministr ŠMT Dobeš v interview u Jana Krause na kameru prohlásil: "Když se naseru, tak se mnou nikdo nehne"
Skvělá kvalifikace pro ministra, že?
02. 03. 2012 | 14:45

Marek Kobera napsal(a):

Kvíkjů

Správná diskuse: zdá se, že vzdělanost se přežila a není cool. Takže místo do B se půjde do C až FŇ25,47. :-D

Naneštěstí jsou tady restriktivní zákony, které se snaží omezovat to vzdělávání po Internetu. Takže asi většina lidí zůstane hloupá...
03. 03. 2012 | 00:49

gaia napsal(a):

Marek Kobera

přesně, až zpoplatní na internetu většinu stránek, nebude znalosti vygooglovávat kde.
A našlápnuto již je, já si procvičovala angličtinu na baltimore sun, pěkná videa i s textem, ta vám však dnes ukáží jen na mžik a jen část 5ti ukázek, pak již musíte solit dolárky.
Až zpoplatní wikinu, bude se moci jít klouzat i Zbyněk Matyáš alias Luba
03. 03. 2012 | 10:04

Jakub napsal(a):

QW
Digi: Vzdělanost národa je samozřejmě podstatná. Jde o to, že dnes již nejsme v 19. století, kdy chodit do školy nebyla samozřejmost. Kdy lidé často nechávali děti v prvé řadě pomáhat doma a teprve v druhém plánu chodit do školy. Kdy učitelé očekávali instrukce "shora". Dnes potřeba vzdělání všeobecně akceptovaná.
V dnešní době lidé hledají individuální vývoj, chtějí hledat smysl života sami, nemít ho předaný od starší generace. Tomu by mělo odpovídat i vzdělávání.
Tím, že se nebude řídit centrálně, neztratí vzdělání na kvalitě. Když dáte lidem svobodu učit co chtějí (dospělým, ne (malým) dětem, samozřejmě), budou učit minimálně stejně kvalitně. Osobně si myslím, že spíš lépe. Učitelé jsou zodpovědní lidé, tak jim tu zodpovědnost předejme.
06. 03. 2012 | 09:50

Petr Koubek napsal(a):

Začnu komentářem ankety: ukazuje se, že génius davu opravdu existuje. Otázky nemají a nemohou mít jednoznačnou odpověď. Tolik jen jako pochvala zdejších čtenářů.
Začít mám literami CQ nebo kterými. Byrokracie, která je komu k čemu? :) Pane kolego, vy nestojíte o emocionální skřeky? Ještě věříte v humanitu, respekt k druhému a kritické myšlení? : :)
Ač se to nezdá, při míře svazování a kontroly ze všech stran, počínaje rodiči a veřejností, přes vedení škol až po pověřené centrály jako je ČŠI a CZVV, je učitel stále velmi svobodné a kreativní povolání. Učitel je Čech, je to "smějící se bestie", který je nad věcí a jde do hodiny sám s otázkou, co se asi stane. Není to žádná nekvalifikovanost, je to skutečná odvaha! :) To jen k diskusnímu příspěvku, že jsou kantoři nekvalifikovaní hlupáci. A zároveň jako podpora různorodosti vzdělávání, protože je ve zdejším prostředí PŘIROZENÁ.
Negativem takové různorodosti je, že pedagogové často neuznávají ani minimum dobrých rad a příkladů kvalitní a efektivní praxe; protože by zpochybnily jejich pohodičku. Tedy moc svazovat nelze, ale celospolečensky i komunitně působit na kvalitu právě té Vaší školy a učitele toho Vašeho dítěte, to můžete. A škola se bude posouvat do žádaného přístavu B, C, D či W.
To ale vyžaduje, aby náš škola zajímala nejen v podobě sensací z Dobešovy kuchyně v podání MF Dnes, ale jako součást běžného života, jako jeho snad ještě důležitější součást, než je banka či Tesco. Ale to je ohraná píseň: http://www.ceskaskola.cz/2011/03/petr-koubek-cechy-skola-nebavi.html
07. 03. 2012 | 15:51

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy