Data ukazují, jak se mezi roky 1998 a 2008 změnila struktura zájmu o vysoké školy a struktura přijímaných. Kde byl a kam se přesunul zájem těch nejschopnějších. Data dobře ilustrují teze, které rozvádím i v dalších blozich.
4. října večer doplněn na konci krátký dodatek

Kdo nechce studovat tabulky, najde souhrnný graf na konci.

Struktura přihlášek na vysoké školy

V roce 1998 byla plošně (na všech středních školách denního studia s maturitou) realizována Sonda maturant, jejíž součástí byl i test obecných studijních předpokladů společnosti Scio, dále jen OSP (podrobně viz https://www.scio.cz/nsz/osp.asp). Jde o test zkoumající základní dovednosti a schopnosti, které student potřebuje pro úspěšné vysokoškolské studium, nejedná se o zkoušku testující znalosti. Shodně konstruovaný test v rámci přijímacího řízení využilo v roce 2009 víc než 50 fakult. Test takové konstrukce je i mezinárodně uznávaným kritériem předpokladů k vysokoškolskému studiu.

Tabulka zahrnuje prakticky všechny přihlášky podané žáky středních škol, kteří maturovali v roce 1998. Tabulka neobsahuje přihlášky těch uchazečů, kteří maturovali v předchozích letech.

Sloupec NEJ 20 % uvádí počty přihlášek podané uchazeči, kteří v tomto testu patřili k 20 % nejlepších, sloupec % NEJ 20 % pak totéž v procentním vyjádření vzhledem k počtu přihlášek s OSP.




V tomto případě obsahuje tabulka přihlášky těch uchazečů, kteří v roce 2008 absolvovali test OSP v rámci Národních srovnávacích zkoušek. Vzhledem k tomu, že na některých fakultách byl takový test nutnou podmínkou k přijetí, na jiných jen možnou podmínkou a na dalších nebyl zohledňován vůbec, nejsou jednotlivé fakulty ani zaměření zastoupeny rovnoměrně. Proto sloupec „přihlášky s OSP“ nemá strukturu odpovídající podílu skutečně podaných přihlášek. Ale vzhledem k tomu, že naprostá většina uchazečů podává několik přihlášek, jsou do tabulky zahrnuty vysoké počty sledovaných případů i na fakultách, kde nebyl test OSP zohledňován vůbec (např. FF MU 3440 přihlášek, FF UK 2735 atd.). Podrobnější analýza pak potvrzuje, že čísla ve sloupci % NEJ 20 % by byla přibližně stejná, i kdybychom měli k dispozici plně reprezentativní vzorek.

Sloupec NEJ 20 % uvádí počty přihlášek podaných uchazeči, kteří v tomto testu patřili k 20 % nejlepších, sloupec % NEJ 20 % pak totéž v procentním vyjádření vzhledem k počtu přihlášek s OSP.




Změna NEJ 20 % vyjadřuje, o kolik se mezi lety 1998 a 2008 změnil podíl uchazečů, kteří patřili mezi 20% nejlepších podle předchozích dvou tabulek.

Protože však v roce 1998 maturovalo přibližně 52 % daného populačního ročníku a v roce v roce 2008 byla čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání už 55,9 %, bereme za základ při výpočtu 20% NEJ vždy trochu jinak velkou skupinu uchazečů. Abychom se zbavili tohoto vlivu, přepočetli jsme ještě výsledek vždy na celou věkovou kohortu. Číslo ve sloupci upravená změna tedy nejlépe ukazuje, jak se změnil zájem těch nejlepších (ve skutečnosti jde cca o 10 % nejlepších z populačního ročníku) o jednotlivá studijní zaměření.

Například podíl nejlepších mezi uchazeči o studium medicíny se snížil přibližně o 30 %, na přírodovědných a pedagogických oborech dokonce o 40 %. Podíl nejlepších mezi uchazeči o humanitní a společenské vědy se prakticky nezměnil, vrostl zájem nejlepších o právnické obory a o obory spojené s uměním (zde je ovšem vzorek uchazečů příliš malý). Pokles 67 % u zdravotnických oborů (magisterských + bakalářských) je ovšem způsoben z velké části nově vzniklým bakalářským studiem (zdravotní sestry, laboranti apod.), a není proto relevantní.

Struktura přijatých na vysoké školy

Do struktury přijatých se promítá nejen struktura přihlášených, ale také možnost každé školy si své studenty vybírat – převis poptávky. Tam kde je převis velký, se pochopitelně i zvyšuje podíl nejlepších uchazečů.

Následující tabulky vycházejí ze stejných dat jako výše, jen s tím rozdílem, že jde o přijaté uchazeče.







Poslední tabulku jsem pro větší názornost ještě převedl do grafu.


Na většině zaměření se pohybuje úbytek špičkových studentů kolem 40 % (jde o studenty, kteří svými studijními předpoklady patří k 10 % nejlepších v daném populačním ročníku).

Nejhůře jsou na tom přírodovědné obory – úbytek 57 %. Zatímco v roce 1998 nastupovalo na tyto fakulty 57 % špičkových uchazečů, v roce 2008 už to bylo jen 26 %. To je nejspíše také příčinou, že právě od učitelů na těchto oborech přichází nejvíce stížností na zhoršování kvality středoškolského vzdělávání. Jak je ale zřejmé, příčina je jinde.

Relativně dobře dopadají humanitní a společenské vědy, kde se podíl špičkových studentů snížil jen o necelých 10 % a nakonec magisterské právní obory, kde zájem i podíl přijatých špičkových studentů dokonce během posledních deseti let vzrostl a v roce 2008 činil 71 % přijímaných.

Zcela analogicky je možné sledovat jednotlivé fakulty. Pokud vezmeme poslední údaj, tedy upravenou změnu podílu přijatých špičkových studentů (viz graf a poslední sloupec poslední tabulky), nalezneme jen 7 fakult, u kterých došlo mezi roky 1998 a 2008 k nárůstu počtu špičkových studentů. Jde o FSS a PrF MU Brno, NF a FHP VŠE Praha, PF a FSV UK Praha a FF UP Olomouc.

Důležité upozornění: vzhledem k výše uvedeným omezením jsou všechny prezentované údaje pouze přibližné. Chyba se může pohybovat až k 10 procentním bodům. Celkové trendy jsou však postiženy správně.

Zájemcům o data v tabulkách ve formátu xls nebo o informace o jednotlivé (vaší) fakultě je rád poskytnu na vyžádání, a to i mnohé další údaje, než jsou zde. Stačí napsat na můj mail „steffl zavináč nazevspolečnosti tečka cz“.

Byly pro vás prezentované informace překvapivé?


Dodatek z 1.10.


Dodatek z 4.10.
Veškerá data z blogu najdete ve formátu .xls ke stažení zde.
Na druhém listu staženého souboru pak najdete další zajímavá data o úspěšnosti těch nejlepších v příjímacím řízení (předpokládám, že zájemci se špičkovými studijními předpoklady se v datech zorientují i bez popisu).

Z dat vyplývá např., že v roce 1998 oněch nahoře tabulkách zmíněných cca 30000 přihlášek podaných těmi NEJ 20%, podalo ve skutečnosti 8447 uchazečů. A že 2000 z nich (tedy 23,7 %) nebylo přijato na žádnou fakultu!

V roce roce 2008 už z NEJ 20% nebylo nikam přijato pouhých 6,3 %. Pokládám to za velký pokrok.