Rozpad monopolu tradičních titulů
Vysoké školy ve vzdělávání mají dvě funkce. 1. Vzdělávají a 2. Vydávají o tom osvědčení – udělují státem posvěcené tituly. Jedním z problémů české současnosti je, že stále více dělají jen to druhé. Copak by se asi stalo, kdybychom vysokým školám to státní posvěcení vzali? Doporučuji se nad tím zamyslet. On ten proces totiž již probíhá. I u nás se například používá titul MBA. Víte kdo ho uděluje? Žádné státní posvěcení nemá. A v zahraničí se rychle rozbíhají další podobné aktivity.
Zpracováno s využitím textu
http://www.tnr.com/article/politics/101620/higher-education-accreditation-MIT-university
http://www.tnr.com/article/politics/101620/higher-education-accreditation-MIT-university
Terciární vzdělávání se vyznačuje podivuhodnou stabilitou. Univerzity přežívají stovky let v téměř nezměněné podobě, některé menší zaniknou, mnohé procházejí krizovými obdobími, ale pokračují stále dál. Jejich nejcennějším aktivem je výhradní monopol na „výrobu a prodej“ osvědčení o terciárním vzdělání. Ten se však v uplynulých několika měsících začal rozpadat.
V polovině prosince loňského roku začali asistenti na Stanfordově univerzitě nabízet kurzy umělé inteligence a kurzy informatiky zájemcům po celém světě online a zadarmo. Zapsaly se desítky tisíc studentů. Nabídka volně přístupných kurzů na internetu nebyla sama o sobě nijak inovativní, s touto praxí začal před deseti lety MIT a připojily se elitní univerzity Yale a Carnegie Mellon. Novinkou bylo, že profesoři ze Stanfordu umožnili studentům skládat zkoušky v kontrolovaném prostředí na různých místech po celém světě. Ti, kteří uspěli v testu z umělé inteligence a v pozdější zkoušce, dostali od profesorů dopis s osvědčením.
Několik dní nato se objevilo prohlášení z MIT o vytvoření nové neziskové organizace MITx, která bude také nabízet volně přístupné online kurzy od základních po nejvyšší úroveň, určené desítkám nebo stovkám tisíc studentů po celém světě. I zde bude možné skládat zkoušky a získat osvědčení z MITx. V lednu pak stanfordští profesoři oznámili založení nezávislé obchodní společnosti Udacity, která bude nabízet kurzy v počítačových vědách a udělovat certifikáty.
Udacity a MITx existují mimo systém tradičních vysokoškolských a univerzitních kreditů a diplomů. Nemají akreditaci ani nedostávají dotace. Váha jejich osvědčení vychází pouze z autority osoby, která osvědčení vydává, a z transparentnosti celého procesu. Asi tedy tato osvědčení nebudou přijímána stejně jako diplomy z tradičních škol. Zatím. A jak kde. U nás máme ve státní správě tabulky platových tříd, ty vyžadují státem posvěcená osvědčení. Na skutečné kvality uchazečů se nehledí, stačí titul z „Hrozenkova“. V podnikatelské sféře ale stále více firem přichází na to, že na tituly se spoléhat nedá a hledá jiné způsoby, jak ověřit kvality uchazečů. Jiným příkladem jsou Národní srovnávací zkoušky společnosti Scio, jejich výsledky bere v přijímacím řízení v potaz přes padesát fakult v Česku a sedm na Slovensku. Zatímco státem garantovanou maturitu respektuje v Česku jen osmnáct fakult.
Společnosti Udacity i MITx fungují bez státních dotací a regulace, protože jejich metody poskytování služeb jsou neuvěřitelně levné, obslouží 200 studentů za téměř stejnou cenu jako 200 000 studentů. Převažující obchodní model vysokoškolského vzdělávání v budoucnosti bude možná takový, že nebude studenty stát vůbec nic, budou využívány volně přístupné zdroje a student zaplatí jen malý poplatek za hodnocení získaných dovedností a znalostí.
Počet organizací, které budou nabízet certifikáty mimo tradiční systém, se bude zvyšovat. Khan Academy přitáhla velkou pozornost v minulém roce, když začala nabízet vzdělávací videa, která zaujala milióny žáků (nadšenci ji už zvolna překládají do češtiny.). I Khan Academy nabízí žákům, kteří dosáhli určité dovednosti, „odznaky“ (badges): „Schopný aritmetik“, „Mistr trigonometrie“ apod., tedy opět jinou formu netradičních osvědčení. Nadace Mozilla financuje soutěž na vytvoření systému osvědčení – badges, kde by si mohli studenti ukládat „odznaky“ od různých vzdělávacích subjektů. A to vše mimo tradiční vzdělávací systém.
Velkou neznámou zůstává, kdy nabídka a kvalita netradičních osvědčení dosáhne kritické meze přijatelnosti ze strany zaměstnavatelů, škol a celé společnosti. Tradiční diplomy mají výhodu jednoduchosti a univerzální srozumitelnosti. Nevypovídají však příliš o tom, co student skutečně umí, a jsou stále dražší. Rozhodující okamžik patrně nastane, až nějaká velká a autoritativní organizace, jako státní úřad nebo společnost obchodovaná na burze, porovná dovednosti a výkon držitelů tradičních diplomů a držitelů osvědčení z Khan Academy nebo z Udacity a jiných. Když držitelé netradičních certifikátů uspějí a získají zaměstnání, bude nastartováno ke změně. A český nový či starý vysokoškolský zákon na tom těžko něco změní.
Neschopní komunální politici zaviní krizi v přijímačkách i v příštích letech
Co se děje, když ve Spojeném království přijdou vedra
Jaroslava z Yeovilu, Angličané a pořádek
Ukrajinský deník: Cesta do Kosťantynivky a štěstí, které mi zachránilo život
Putinova mírová karta se může v Istanbulu změnit v černého Petra
