Má-li mít maturita smysl, měla by odrážet potřeby světa, ve kterém jednou budou maturanti žít a pracovat. A ten bude jiný, než byl ten v minulém století.


Téma maturit se stalo za posledních 14 let předmětem několika odborných, ale i mnoha veřejných politických diskusí. Současný stav přitom ukazuje, kam tyto diskuse dospěly, či spíše nedospěly: o tom, jak by měla maturita přispět ke zkvalitnění českého školství, se už prakticky nemluví.

Současný koncept státních maturit je odmítán jak velkou částí odborné, tak laické veřejnosti a nemá dostatečnou politickou podporu. Dá se očekávat, že po volbách v roce 2010 bude další příprava pozastavena nebo ukončena.

You get what you test

V USA, kde se podařilo za desítky let vývoje standardizovaného testování získat velmi cenné zkušenosti a poznatky, používají úsloví „you get what you test“. Jinými slovy, to, jaký bude mít testování – ověřování výsledků – maturita – obsah , ovlivní, co se bude skutečně na středních školách učit.

Výchozí myšlenka maturity pro 21. století je následující: Ve světě, který čeká naše děti, budou zapotřebí také (hlavně) jiné znalosti, dovednosti i postoje. Jiné, než z jakých zkoušeli u maturity generace předchozí a jiné, než se zkouší dnes. Ostatně jiné dovednosti potřebují zaměstnavatelé i vysokoškolské fakulty už nyní. Mj. vyhledávat a vyhodnocovat informace, zařadit je do kontextu, analyzovat a syntetizovat, kriticky přemýšlet, řešit dílčí i komplexnější problémy, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat, kreativitu...

Profesor americké Carnegie-Mellon University Robert Kelley ve své knize How To Be a Star at Work (Jak se stát v práci hvězdou), jež vyšla v roce 1998, popisuje jeden poměrně zajímavý a často citovaný výzkum. V delším časovém období zjišťoval u různých zaměstnanců, jakou část faktických znalostí potřebných k výkonu jejich povolání nosí sebou v hlavě. Trend nás asi nepřekvapí, skutečná čísla ale ano – ještě v roce 1986 to bylo kolem 75%, v roce 1997 už jen 15% až 20% a pro rok 2006 Kelley předpovídal pokles pod 10% (citováno podle článku zde), co asi bude v roce 2016, až začnou současní maturanti přicházet do práce?

Je zjevné, že pokud se mění potřeby i nároky, které se od jednotlivce i společnosti očekávají, musí se tomu přizpůsobit i společenská objednávka. Barack Obama k tomu 10. března 2009 uvedl: Vyzývám všechny za školství zodpovědné činitele, aby vyvinuli takové standardy a způsoby ověřování jejich dosažení, jež nebudou měřit jen to, zda žák dokáže zaškrtnout správné políčko v testu. Musí odhalit, zda dosáhl kompetencí 21. století, tj. zda je schopen kriticky přemýšlet, být kreativní, řešit problémy a převzít za svůj život zodpovědnost. V Česku bohužel nikdo nevyzývá a ani ministerstvo školství ani žádná z politických stran nemá nic takového v plánu.

Postrádáme model skutečně moderní maturity. Současná podoba maturitní zkoušky takové věci sleduje jen málo. A připravovaná státní maturita v podobě papír tužka a zaškrtávací test, který směřuje ke znalostem a rutinním postupům, je krokem spíše do minulého století.

Dánsko 2010+

V Dánsku ale již několik let ověřují maturitu, při které maturanti zpracovávají písemnou část na počítači, a to navíc s plným přístupem na internet.

Dánové hodnotí zejména to, jak s informacemi z internetu žáci naloží a jaký výstup na jejich základě nabídnou. Úloha v dánské maturitě pak může vypadat následujícím způsobem. Žák dostane za úkol vymyslet doporučení pro fiktivní soukromou firmu, která se aktuálně nachází v problematické situaci (popis situace je dán natočenými videorozhovory s pěti klíčovými zaměstnanci firmy). Jako materiály pro vyřešení zadání (analýza součastného stavu, doporučení do budoucna) může využít nepřeberné množství informací na internetu, ale důležité je, jaké závěry z těchto informací je žák schopen vyvodit a zformulovat.

V matematice mají maturanti k dispozici soubory s údaji, které jim v případě správně zvoleného postupu pomohou dobrat se správného řešení. Matematická úloha může vypadat například takto:

Při volbách do folketingu (dánského parlamentu, pozn. překl.) 13. listopadu 2007 získala strana SF 13,0 % hlasů. Před komunálními volbami v listopadu 2009 bude statistický úřad zjišťovat, jestli se počet voličů SF změnil. Proto bude dotázáno 1000 náhodných voličů, jestli by volili SF, kdyby ten den byly volby. 159 voličů odpoví, že by volilo SF.
a) Lze při 5 % hladině signifikance říci, že se počet voličů SF změnil?
Statistický úřad uvažoval o tom, že požádá telekomunikační společnost TDC o provedení průzkumu mezi jejími zákazníky (uživateli mobilních telefonů). Tento průzkum měl proběhnout pomocí zpráv sms a mělo se použít prvních 1000 došlých odpovědí.
b) Uveďte s ohledem na systematické chyby, jestli by tato metoda mohla ovlivnit spolehlivost průzkumu.

A ještě ukázka úlohy z mateřského jazyka, v našem případě tedy z dánštiny:

Kampaň za zachování klimatu
Napište komentář (fejeton) o kampani společnosti Vattenfall za zachování klimatu na webu vattenfall.dk. Součástí práce by měla být diskuze o hlavních myšlenkách internetového filmuTohle je manifest (text 3.a - je maturantům k dispozici na CD-romu) a o způsobu, jakým jsou prezentovány. V návaznosti na to a s využitím textu Spotřebitelé proti změnám klimatu (text 3.b – též na CD-romu) se zamyslete nad tím, jakým cílovým skupinám je kampaň Vattenfallu určena.

zdroj: Freimage4u.com

A kdo by snad nabyl dojmu, že dánská maturita s internetem znamená, že žáci už „nebudou umět vůbec nic“, hluboce se mýlí. Může si zkusit např. úlohu z matematiky...
Více informací o dánské internetové maturitě můžete získat spuštěním této prezentace.

Inspirace pro nás

Dánská maturita je jiná v mnoha ohledech, z nichž jeden je koncepčně velmi důležitý, abychom si uvědomili, co vlastně od maturit požadujeme. Princip hodnocení vzdělávání musí odpovídat cílům vzdělávání, a ne opačně. Dánská maturita velmi přesně odráží to, kam se vzdělávání v Dánsku posunulo a musí se nutně posunout i u nás. Zkoušku přizpůsobuje reálným podmínkám řešení problémů, práce s informacemi i informačními zdroji a aplikaci znalostí tak, jak je to v současných podmínkách běžné v životě i v práci. Starou „zkoušku dospělosti“, která měla do značné míry stále trochu rituální iniciační charakter, nahrazuje zkouška vyspělosti ve smyslu prokázání dostatečné schopnosti orientace a adaptability na potřebné úrovni, která činí jednotlivce připraveného na život ve společnosti 21. století.

Aby takovou maturitu i u nás v dohledné době skládali všichni maturanti, to je nereálné a nesmyslné. Zvažme ale, zda by nebylo vhodné, aby především maturanti na gymnáziích měli možnost a chuť takovou maturitu skládat a aby jich takovou maturitu skládalo co nejvíce. A to například jako součást profilové (školou organizované) části maturitní zkoušky. Taková maturita odpovídající potřebám 21. století má šanci získat si prestiž mezi vysokými školami, zaměstnavateli i veřejností. Co je však nejdůležitější: taková maturita by vedla k výrazné změně pojetí výuky. Jen stěží můžete se studenty drilovat postupy nebo je učit zpaměti letopočty bitev či polohy jezer, když víte, že je čeká takováhle závěrečná zkouška.

Domníváte se, že pospaná maturita pro 21. století by byla přínosem pro české vzdělávání?


Domníváte se, že takovou maturitu je schopno v dohledné době koncipovat, připravit a zavést Ministerstvo školství nebo CERMAT?


Domníváte se, že s takovou maturitou má školám pomoci společnost Scio?
konec