K reformě vysokých škol
Vysoké školy se mají rozdělit na výzkumné a praktické. Dokonce se mluvilo o třech typech výzkumné univerzitní, univerzitní a praktické. Reforma vysokých škol sice počítá s rozdíly ve financování, ale nikoliv ve fungování. Proč?
Akademické svobody původně vznikly proto, že nikdo „moudřejší“, kdo by mohl středověké univerzity řídit, prostě nebyl. V té době ovšem na univerzitách bylo méně než jedno procento těch „nejmoudřejších“. Při dnešní všeobecném přístupu k vysokoškolskému vzdělání však nic takového nelze očekávat. Na vysoké školy jde více než 60 % populačního ročníku, což je např. třikrát více než na gymnázia. Bylo tedy správnější, aby spíše gymnázia než vysoké školy si sami řídili učitelé spolu se žáky.
Já na rozdíl od mnohých pokládám všeobecný (univerzální, masový) přístup k vysokoškolskému vzdělávání za správný. Co naopak byla a stále je chyba, že se nové situaci nepřizpůsobily vysoké školy diferenciací - vnější (viz chystané rozdělení na výzkumné a praktické) nebo vnitřní (samostatné bakalářské či skutečně praktické obory). V současném pomíchaném prostředí skutečně ti méně schopní, kterých zejména na některých oborech dramaticky přibylo, snižují úroveň i pro ty schopné. Řešením ale není ty méně schopné vyhnat, ale nabídnout jim studium odpovídající jejich možnostem.
Diferenciace se však nemusí týkat jen úrovně studia, ale i celkového fungování školy. Nepřijde mi nijak nerozumné, řídit praktické vysoké školy třeba i podobně jako gymnázia nebo ještě lépe jako vyšší odborné školy s významným podílem lidí z praxe a podniků. U špičkových výzkumných univerzit to naopak pokládám za nerozumné.
Jednoduše řečeno, reforma vysokých škol by měla školy nejdřív rozdělit podle cílů a teprve potom pro každou skupinu hledat odpovídají mechanismy fungování.
Prosím účastníky diskuse, aby svůj příspěvek začali vždy písmeny AQ. Uvidíme tak, kdo diskutuje, aniž dočetl text do konce.