Cestou drahých rituálů

07. 11. 2010 | 00:53
Přečteno 16404 krát
V debatách i přemýšlení o státní maturitě se opakovaně zaměňují a pletou dvě odlišné věci. Plete se kvalita dosahovaného vzdělání a hodnota-cena maturitní zkoušky. Mnozí z této záměny pak usuzují, že náročnější maturita automaticky zvýší kvalitu vzdělání. Ale to je omyl!

Činí tak laici, učitelé, blogeři (viz třeba zde nebo zde) i diskutující. Tragické ovšem je, že tyto věci plete dohromady i ministr školství Dobeš a řada ministerských úředníků. A ve svém důsledku to nejspíš povede k (dalšímu) poklesu úrovně české vzdělanosti.

Že kvalita dosahovaného vzdělání a hodnota maturitní zkoušky jsou odlišné a nezávislé věci si lze snadno ukázat na tom, že všechny čtyři možné kombinace jsou možné a představitelné. Tedy:


  1. Vysoká úroveň kvality vzdělání a vysoká hodnota maturitní zkoušky. To je jistě ideálem. Na takovou situaci odkazují někteří pamětníci, že snad u nás bývala. Nevím.

  2. Vysoká úroveň kvality vzdělání a nízká hodnota maturitní zkoušky. Jsou země, kde maturitní zkoušky nemají nebo ve zcela jiné podobě než u nás (většina zemí), jsou jiné, kde mají řadu různých typů maturity. Nejzajímavějším příkladem pro nás je ovšem Anglie, kde je tradiční obdoba maturitní zkoušky (GCSE a A-level) vytlačována jinými typu zkoušek např. Pre-U či obdoba testů SAT při přijímání na prestižní univerzity (Cambridge, Oxford). Současně je Anglie zemí, která se ve výsledcích mezinárodního srovnávání nejvíce zlepšuje.

  3. Nízká úroveň kvality vzdělání a nízká hodnota maturitní zkoušky. Tak je většinou popisována současná situace u nás.

  4. Nízká úroveň kvality vzdělání a vysoká hodnota maturitní zkoušky. Takovou věc lze celkem snadno zajistit, pokud laťku maturity nastavíme např. tak vysoko, že odmaturuje z populačního ročníku pouhých 20 % nebo dokonce 5 %, jako v mýtických dobách klasických gymnázií první republiky… A o zbytek populace se nebudeme starat.


Graficky je možné to znázornit takto:
4směry
4směry
Na vodorovné ose Kvalita vzdělání.
Naši současnou situaci jsem zachytil nikoliv bodem, ale větším útvarem. O nízké hodnotě maturitní zkoušky nejspíš není pochyb, ta je totiž všeobecně vnímána jako nejnižší možná úroveň a je díky šíři maturující populace (70 %) a zejména řadě excesů opravdu nízká (jaký je ale průměr moc nevíme). Ale o úrovni kvality vzdělání středoškoláků nevíme hodnověrně téměř nic. Nemáme nejmenší tušení, jaké bychom zjistili rozdíly, kdybychom např. porovnali vzdělání současných 19-letých, (tedy všech 19-letých) s populací všech 19-letých roku 1930. I kdybychom si neidealizovali tehdejší gymnázia, navštěvovalo je jen několik procent populace, většina končila 9. nebo dokonce jen 6. třídou, pravda, někteří chodili do učení. Podobně je velmi obtížné odhadnout, co bychom zjistili skutečným porovnáním výsledků vzdělávání dnešních 19-letých a 19-letých třeba z roku 1989. Opět všech! Tedy nejen maturantů a či jen gymnazistů, jak to často činí pamětníci starých dobrých časů. Mezinárodní srovnání 19 letých nemáme.


Kam směřujeme?

Mě trápí otázka, kam směřujeme. Ideální by jistě byl směr A. Současná státní maturita a její pojetí ministerstvem školství je ovšem směr B nebo dokonce C. Já dávám přednost směru D.


Směr A je nemožný

Jakkoliv se to mnohým nelíbí, směrem A cesta nevede. Maturita (bez ohledu na její hodnotu) se stala prakticky předpokladem téměř každého zaměstnání (zasloužil se o to i stát, který ji leckomu předepsal) a mladí lidé ji prostě chtějí mít. Pracovat manuálně se nikomu nechce (můžete s tím nesouhlasit, ale dělat s tím neumíme nic). Většina zvažuje vysokou školu. Mít více než 70 % mladých lidí nastupujících na vysokou školu je v rozvinutých zemích běžné (10 zemí OECD již v roce 2008, u nás 63 % v roce 2009), a pokud nechceme být dodavatelem levné pracovní síly a montovnou Evropy, musíme to respektovat. Tím pádem ovšem musí maturovat nejméně 70 % populačního ročníku a tedy i lidé s podprůměrnými předpoklady. Úroveň maturity pak musí být celkově nízká. (q.e.d.) Možným řešením mimo rámec tohoto textu je několik skutečně různých typů maturity s legislativně zakotvenou  různou platností – nikoliv jen různé, ale stejně platné úrovně, jak to je ve státní maturitě.


Směr B je šílený

Chápu všechny, kteří těžce nesou pokles úrovně maturity. Oni museli vynaložit značné úsilí a dnes maturant často neumí nic (přesněji: umí mnohem méně). Devalvuje to hodnotu maturitního vysvědčení každého z nás (Já třeba měl samé jedničky, heč…). Z hlediska kvality života každého z nás je to však zcela nepodstatná věc (na rozdíl od toho, kdyby třeba došlo k stejně vysoké devalvaci koruny). Maturita a maturitní vysvědčení prostě ztratily hodnotu. Začalo to již v průběhu 70. a 80. let a bylo to dovršeno v tomto tisíciletí. Tzv. problémy, které z toho plynou (např. že se při výběru zaměstnanců se nelze spolehnout na žádnou základní vzdělanostní výbavu maturanta), už tu jsou řadu let. Asi nejsou velké, zvykli jsme si a nikdo si nestěžuje.

Napravovat to tím, že přístup k maturitnímu vzdělání omezíme, je v 21. století skutečně šílený nápad, ve společnosti, která se označuje za vědomostní či vzdělanostní, a kdy základem konkurenceschopnosti České republiky nemůže být nic jiného než lidský potenciál… Výsledkem totiž může být jedině to, že část mladých lidí se bude vzdělávat méně, hůře, jinde nebo vůbec ne. Tedy ve výsledku směr C. A to vše jen proto, aby se papíru s nadpisem Maturitní vysvědčení vrátila platnost? Což ovšem stejně nenastane, protože větší snižování podílu maturantů je politicky neschůdné.

A proč se šipka B nenaklání ani trochu doprava. Proč se nenaplní představa ministra a mnohých dalších, že přísnější státní maturita zvýší vzdělanost. Stačí si představit, teď po generálce, co budou maturanti dělat a co se bude dít ve školách. Všichni budou nacvičovat, jak úspěšně řešit testy! A pokud si někdo myslí, že to je VZDĚLÁVÁNÍ - v českém jazyce, v matematice či v cizích jazycích - mýlí se. To je pouhé nacvičování řešení testů. A dost možná, že se odehraje na úkor jiných věcí, které by přinášely skutečné vzdělávání. Výsledky testů ano, ale vzdělanost národa se tím rozhodně nezlepší. Zvýší se také a hodně obraty firem, které se testováním zabývají (včetně společnosti Scio).

Přesně to vystihl Petr Střešňák: (státní maturity) „… ničemu nepomohou; za velké peníze úroveň sjednotí, ale nezvýší.“. Další problémy, které státní maturita přinese líčí Pavel Kraemer, mluví dokonce o rapidním poklesu úrovně českého školství a tendenci pana ministra sovětizovat české školství.

Upozornění: Společnost Scio má širokou nabídku cvičných testů, zejména testů Obecných studijních předpokladů. Jejich smyslem však není, a všude to uvádíme, zvyšovat studijní předpoklady studentů (to je náročný, dlouhodobý proces, s výsledkem omezeným IQ studenta), ale připravit je (chcete-li nacvičit) na podobu testů. To v průměru vede ke zlepšení o 8 percentilových bodů.


D je správně

„Lepší papír“ maturitního vysvědčení jistě nestojí za dvě miliardy (cena za státní maturitu v průběhu pěti let). Rozumným cílem jistě je kvalitnější vzdělání.

Cargo efekt

Když za druhé světové války na tichomořské ostrovy přistála americká armáda, viděli domorodci, jak vojáci vykáceli kus pralesa, viděli muže se sluchátky na uších, jak hovoří do jakési krabice, a pochytili často opakované slovo „cargo“. Pak další vojáci zamávali s velkými mávátky na okraji vykácené plochy a po chvíli se na nebi objevil veliký pták, přistál, a z jeho útrob vyšly nevídané, dobré a užitečné věci: jídlo, oblečení, boty, materiál pro stavbu i lov, zbraně… Cargo Druhá světová válka skončila, Američané odjeli, vzpomínka na zázračného ptáka však zůstala. A tak si domorodci vykáceli kus pralesa, z půlek kokosových ořechů si udělali sluchátka, do krabice volali „cargo, cargo“ a mávali s velkými mávátky.
cargo1
cargo1

Tichomořským domorodcům mávání ale kýženého velkého ptáka obdařeného manou nebeskou nepřivolalo. „Cargo“ stále nepřilétá, něco děláme špatně, říkali si proto. Zvětšili mávátka, vylepšili kokosová sluchátka i „vysílačky“, z rákosí vytvořili model letadla, vzpomněli si na pochodování vojáků (viz obrázek); třeba v tom je klíč. Přinášeli bohům oběti. Letadlo, které neodstartovalo, ale nikdy nepřiletělo. Na některých tichomořských ostrovech se z přivolávání letadla stal náboženský rituál, který přetrval dodnes.

Tragedie spočívá v nezvratném přesvědčení mnohých, že sjednocení maturitní zkoušky povede automaticky k vyšší kvalitě vzdělávání. Je to stejné, jako přesvědčení domorodců, že máváním mávátky přivolají zázračného ptáka (viz rámeček).

Chceme-li ale dosáhnout zvýšení kvality vzdělání, je klíčové zlepšit kvalitu výuky ve třídě. Nedávno zveřejněná pro bono studie velké mezinárodní poradenské firmy McKinsey Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení zdůrazňuje naprosto zřejmou, ale zdá se zapomenutou zásadu: o kvalitě vzdělávání se rozhoduje v hlavě každého jednotlivého žáka, když se učí, při vyučování. A to po celé čtyři roky na střední škole a ještě devět let před tím na škole základní. Toto je ta doba a to místo, kde se vytváří kvalita vzdělání. To je to letiště, kde se letadlo nakládá a z něhož letadlo odlétá. Ověřování toho, co se žák naučil, na úplném konci studia může být důležitý prvek celého systému, tak jako je přistávací letiště jistě důležité pro doručení zásilky. Ale samo o sobě není k ničemu.

Prosím čtenáře, kteří dočetli blog až sem, aby vyjádřili svůj názor:
Domníváte se, že státní maturita může zvýšit kvalitu vzdělání českých středoškoláků?

Odpovědi ostatních se vám zobrazí poté, co sami vyberete a kliknete.

Státní maturita je blyštivá (původní verzi "blištivá!¨", opravil autor 7.11. 13 hod.) a efektní a lze ji snadno nařídit. Zlepšovat výuku v každé jednotlivé třídě je nesrovnatelně obtížnější, delší a sofistikovanější proces. U nás se o tom ani nezačalo přemýšlet (peníze, úsilí i diskuse se točí kolem státních maturit). Pokud se ale nevydáme touto cestou, nelze čekat žádné zvýšení kvality vzdělání. V zemích, jejichž vzdělávací výsledky se zlepšují, se již touto cestou vydali a mají celé propracované systémy řízení kvality, které začínají právě na úrovni každého žáka a učitele (přesvědčivě, důkladněji a odborně zahraniční zkušenosti i efektivní řešení popisuje v Respektu Jana Straková - opravdu stojí za přečtení). Naši „domorodci“ si však v těchto zemích zatím všimli jen „přistávání“.

Maturita měla vždy řadu prvků rituálu (ples, stužkování, poslední zvonění, svatý týden, formální oblečení, kytice předsedkyni komise, večírek …). Koho by napadlo, že v civilizované Evropě 21. století nějaký stát může začít vydávat za další rituály čtvrt miliardy ročně.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy