Otázka 28 v letošním maturitním testu z českého jazyka a literatury zněla:
Vypište z výchozího textu (František Halas: Zpěv úzkosti) jeden verš, v němž se vyskytuje epizeuxis:

Kdybychom měli podrobná data z celého testu z českého jazyka a z výsledků písemných prací, jak žádá iniciativa Maturitní data – odtajněno (Připojte se!) , možná by nám tato otázka pomohla poodhalit, jak často učitelé češtiny připravují žáky na maturitní test, místo aby je učili češtinu správně používat.

Rád bych na tomhle příkladu ukázal, co všechno by bylo možné z dat vyčíst. Tedy, kdybychom je měli.

Epizeuxis je v maturitním Katalogu požadavků. Na druhé straně snad každý (s výjimkou některých češtinářů) chápe, že to je znalost zbytná, ba okrajová. Je dost neuvěřitelné, že se do Katalogu mohla dostat, ale o to mi teď nejde.

Učitel, který systematicky připravuje své žáky na maturitní test, se pravděpodobně drží Katalogu požadavků, a protože epizeuxis je věc jednoduchá, je téměř jisté, že s ní žáky seznámí. Epizeuxis se dokonce objevuje i v jedné z ukázkových úloh ke katalogu. Je tedy téměř jisté, že učitel, který se při výuce "drží" CERAMTu, epizeuxis nevynechá. Naopak učitel, který pokládá test ve státní maturitě za věc spíše okrajovou a svoji výuku mu nepřizpůsobí, se nejspíš k epizeuxi nedostane. Výjimkou snad může být nějaký speciální literární seminář na výběrovém gymnáziu, ale to je z hlediska počtu maturantů nepodstatný jev. Většina maturantů je z odborných škol, a k čemu že epizeuxis takové kosmetičce, že?

Kompletní data by nám tedy umožnila podívat se, zda existují třídy, ve kterých žáci vysoce nadprůměrně (vůči svým celkovým výsledkům) správně odpověděli otázku na epizeuxis. A vedle toho najít třídy, kde byla úspěšnost u této otázky naopak nízká (zase relativně k jejich celkovému výsledku). Kromě toho jistě existují žáci, kteří si Katalog přečetli z vlastní iniciativy nebo požadovanou odpověď správně odhadli (v uvedeném úryvku je totiž hledaný verš jediný s nějakou „zajímavostí“). Tihle žáci naše pátrání po souvislostech trochu komplikují, ale nejspíš jich nebude mnoho.

Dejme tomu, že najdeme 30 % tříd, kde více než dvě třetiny žáků otázku na epizeuxis odpověděly správně a 40 % tříd, kde je takových žáků alespoň polovina. A přitom je vždy celkový průměrný výsledek třídy relativně horší než v otázce na epizeuxis. To budou nejspíš třídy, kde se výuka více soustředila na přípravu na maturitní test. Vedle toho bychom měli najít „opačně zaměřené třídy“, tedy celkově spíše dobré, ale v otázce na epizeuxis nepřiměřeně svému celkovému umístění slabé.

Bylo by třeba ještě řady dalších analýz a výpočtů, abychom na konci mohli třeba říct: ve 30 až 40 % tříd se výuka významně soustředila na přípravu na maturitní test. To pomohlo zlepšit výsledky žáků v průměru řekněme o 1,7 až 2,1 bodu. Zbývá zjistit, jaká je úroveň jejich používání češtiny. To může naznačit jejich výsledek v písemné práci, tedy jak byl hodnocen delší souvislý text, který podle zadání vyprodukovali.

Vždy ovšem půjde jen o statistické odhady, správné s určitou pravděpodobností. A z dat nebude možné zjistit, o které konkrétní žáky jde, neboť byla anonymizována. Anonymizaci lze samozřejmě provést tak, že zůstane zachována informace o příslušnosti žáků do tříd – nebude však možné dohledat konkrétní školu, na které maturovali.

Pak bychom se mohli pokusit něco podobného najít v datech z minulých let. Pokud bychom uspěli, naše úvahy o tom, jak test státní maturity postupně mění způsob výuky, by se z pouhých kvalitativních úvah a dohadů přece jen posunuly kousíček blíž k exaktnějšímu kvantitativnímu uvažování.

Dost možná, že se mýlím a data by žádnou podobnou úvahu nedovolila. Mnozí také možná nepokládají podobné úvahy za zajímavé. Mým cílem bylo jen ukázat, jak je možné nad anonymizovaným daty přemýšlet a pracovat s nimi. Lze z nich jistě vytěžit zajímavější i užitečnější poznatky, k tomu ale musejí být veřejně dostupná.

Bohužel zatím nejsou. CERMAT se zuby nehty brání je vydat. Přitom je to podle zákona o svobodném přístupu k informacím jeho povinnost, pořídil je za peníze daňových poplatníků. Třeba data z mezinárodních šetření PISA, TIMMS a dalších, jsou vždy volně ke stažení. Pro každého, koho to zajímá.