Chcete, aby vaše děti, až budou dospělé, dělaly práci, která je nebaví? Ne? A co pro to děláte?

Stará bajka praví: Tři kameníci otesávali kameny. Navštívil je cestovatel a tázal se jich, co to dělají. První kameník odvětil: „Otesávám kámen.“ Druhý kameník se zamyslel a řekl: „Vydělávám sobě a své rodině na chleba.“ A třetí kameník dal tuto odpověď: „Já stavím katedrálu!“

Nově doplním dva další kameníky. Čtvrtého, který odpoví: „Dělám, co mi šéf řekne, nechci mít potíže.“ A pátý praví: „Trénuji na olympiádu, posiluji.“

K bajce se nabízejí tři otázky:
1. Který pracuje s radostí a snaží se o co nejlepší práci a který s nechutí?
2. A kdo z nich pracuje nejvíce?
3. A kdyby vaše dítě mělo být kameníkem, jaký postoj k práci byste mu přáli?

A protože zde píši skoro výhradně o vzdělávání, nikoho nepřekvapí, že k němu i bajku vztáhnu. Kameníky si nahraďme žáky, tesání kamene učením (procvičováním násobilky, doplňováním i/y, psaním eseje, pitvou žáby, zapojováním diody, projektem na pomoc starým lidem v obci apod.), šéfa pak učitelem.

A zase ty tři otázky:
1. Který žák se učí s radostí a který s nechutí? Často píši, že učení musí být pro žáky smysluplné. Snad je teď jasné, co tím myslím.
2. Kdo z nich se naučí nejvíce?
3. Vaše dítě jednou půjde do práce, jaký postoj k práci byste mu přáli?

Chceme-li dát učení ve škole smysl, žáky motivovat vnitřně a pozitivně, většinou se „připravujeme na olympiádu“. Moc neumíme „stavět katedrálu“ - nabídnout dětem činnost, která by měla dopady do reálného světa, třeba i jen málo. Svět se nám zdá složitý a děti malé a nezkušené. Občas se to povede, a pak děti opravdu „stavějí katedrálu“, rády a s nadšením (viz třeba známý projekt Zmizelí sousedé http://www.zmizeli-sousede.cz/oprojektu7.html). Škola by měla víc vyrazit do reálného světa. Učitelé nejčastěji ve škole žáky motivují známkou (druhý kameník), ale nejraději mají ty čtvrté.

Mnoho rodičů ovšem nemá nic proti tomu, že škola jejich děti připravuje právě na role druhého či čtvrtého kameníka. Ano, škola to udělá a jejich děti tak mnohdy skončí. Škoda, mnohé z nich mohly stavět katedrály a jiné by to dotáhly na „olympiádu“. A tak máme kolem sebe plno lidí, které jejich práce nebaví. Já bych chtěl, aby mé děti stavěly katedrály, a od školy bych chtěl, aby mé děti na to připravovala.