Škola na konci svých roků
Dnešní škola má spoustu problémů. Žáci jsou zlobivější, někteří programově narušují vyučování. Mnozí se nechtějí učit a většinou prý neumějí, co jsme my uměli. Nejen žáci, ale už i rodiče, a někdy dokonce učitelé pokládají za zbytečné mnohé z toho, co se ve škole učí. Děti jsou nevychované, a učitelé si stále víc stěžují, že je nic, ale opravdu nic nezajímá. Rodiče přehazují výchovné problémy na školu a někteří se chovají k učitelům hrubě a neurvale. Prestiž učitelů klesá, kvalita zájemců o studium učitelství je chabá. Školství chybí vize. A tak dále. Co se vlastně stalo se základním a středním školstvím, na které jsme byli donedávna docela pyšní?
Pokračování ve čtvrtek...
Dlouhodobě píšete o tom, že škola má hluboké a obtížně odstranitelné problémy, které jí brání dobře vzdělávat. Proč tak černý pohled na věc?
Kolega Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd UK nedávno na jedné přednášce mluvil o tom, jaké cíle vzdělávání si nedávno vytyčili v Ontariu. Jsou celkem tři a ten poslední, z mého pohledu nejzajímavější, zní „zvýšit důvěru občanů ve veřejné školství“. Je na místě položit si otázku, proč se tam něco takového dostalo. Kdyby v tomto směru neměli problém, vůbec by na takový cíl nepřipadli. Přece za normální situace by měli občané svému školství důvěřovat. A zvlášť v Ontariu, kde školy mají tradičně špičkovou úroveň. Říkám to proto, že i velmi kulturní národ se silnou tradicí anglosaského školství se potýká s klesající důvěrou občanů k vlastnímu vzdělávacímu systému. U nás je situace ještě horší. Zejména po působení ministra Dobeše bude důvěra ve školu velmi nízká. Když rodiče čtrnáct měsíců pozorovali, jak tu loď řídí takový člověk, museli si říkat, co se asi proboha děje v podpalubí.
Problém tedy nemáme jen u nás, škola nefunguje celosvětově?
Ano, myslím, že je to problém západní kultury a instituce školy v ní. Instituce školy vznikla dávno. Nejprve bylo vzdělávání záležitostí církví, i povinná školní docházka pod dohledem státu ale už existuje víc než dvě stě let. U nás ji máme už od roku 1774, zavedla ji, jak známo, Marie Terezie. V té době vznikla škola tohoto typu také v Prusku. Takže zhruba šedesát let běžela povinná školní docházka souběžně s robotou. Děti se učily číst, psát a počítat, protože průmyslová revoluce a vedení války si žádaly vzdělanějšího poddaného. Ale pořád to byl poddaný, který měl být hlavně poslušný a dbalý svých povinností. A to si škola nese ve svém genetickém kódu, dodnes je v ní dítě tak trochu za poddaného a učitel za pána, ale ono to tak dnes prostě už nemůže fungovat. Svět se příliš změnil.
Dobře, to jsme ale u školy habsburské a pruské. Kde je chyba v případě zemí anglosaských nebo frankofonních?
Tam je situace trochu jiná. Povinnou školní docházku zavedly mnohem později a nebyl to výsledek osvíceného panovníka nahoře, ale spíš demokratizačních procesů zdola. Škola tam vznikala zhruba o sto let později, ve Spojených státech zaváděli povinnou školní docházku až na přelomu devatenáctého dvacátého století a teprve v roce 1918 ji měli ve všech státech. V Americe si původně řídili v každém městě nebo městečku vzdělávání sami a děti posílali do školy dobrovolně, protože chápali, že je to potřeba. Najali si učitele a sami ho platili. Když se rodičům nezdálo, jak učitel děti vede, prostě ho vyhnali a zkusili to s někým jiným. Přesto ale platí, že stejně jako v Británii, tak i ve Francii a nakonec i v Americe povinná školní docházka vznikla kvůli poptávce průmyslu a armády. Nepotřebovali už jen poddané, kteří umějí kopat na poli, ale dělníky do továren a vojáky schopné porozumět i složitějšímu rozkazu.
To do značné míry potřebujeme pořád, nebo ne?
Dneska je v továrně dělníků pár, velkou část práce převzaly stroje. Informace jsou dnes všude kolem nás, kvůli informacím už nemusíte chodit do školy, abyste je získala. A spousta znalostí a dovedností k vám dnes přichází úplně odjinud. Na druhou stranu mnohé potřebné dovednosti, nutné pro život v současném světě, škola dětem nedokáže dát. Svět se prostě strašně rychle změnil a škola, která vznikla před stem nebo dvěma sty lety, není schopná tu novou poptávku uspokojit.
Škola, alespoň ta původní rakousko-uherská, se ale přece v čase dost proměnila. Podle vás asi ne dostatečně?
Evidentně ne. Jinak by lidé přece škole důvěřovali a nemuseli by si znovu a znovu klást otázku, jaké má vlastně být její místo v dnešní společnosti. Jiný hezký příklad instituce, která je na tom podobně jako škola, je katolická církev. Ta je tu víc než tisíc let, ale za posledních padesát let se její vliv dramaticky snížil. Stejně jako škola je církev příliš stará, příliš komplikovaná, příliš pomalá na změnu.
Leckteré instituce, hodnoty nebo společenské systémy ale přežívají a udržují si svůj význam, přestože vznikly už dávno. Třeba kapitalismus nebo parlamentní demokracie. Proč je zrovna škola institucí, která se přežila?
Rozdíl mezi školstvím a kapitalistickou ekonomikou je v tom, že škola neumí rychle reagovat na změny. Jedna z podstatných stránek kapitalismu je to, že jakákoliv firma může zkrachovat. Už jste ale viděla zkrachovat veřejnou školu nebo kostel? To prostě nejde. I když se dostanou do velkých potíží, pořád existují dál. A to je jeden z důvodů, proč se nemohou rychle měnit. Nemožnost změny není v povaze všech institucí bez rozdílu, ale zrovna v případě školy a církve tu ten problém je. A co se týká parlamentní demokracie, tak o její funkčnosti se pochybuje dávno a stále. Podívejte se kolem sebe. Rozdíl je ovšem v tom, že neznáme žádnou fungující alternativu.
Pořád se mi nezdá, že by zrovna škola neměla v dnešním světě místo.
Nějaká forma vzdělávání je určitě nezbytná. Dokonce si myslím, že potřeba vzdělávání ještě poroste, a rychle. Já ale mluvím o základní a střední škole v té podobě, v jaké je máme dnes. Stávající škola vznikla, aby naplňovala celospolečenské zájmy průmyslové revoluce. Mocenské elity prostě v minulosti pochopily, že je v zájmu jejich i celé společnosti, aby byla vzdělaná. A totéž bylo i v zájmu každého jednotlivce. Vzdělání, které dostal ve škole, bylo nutné, aby měl práci. Soulad mezi zájmem jednotlivce a společnosti byl tehdy velký.
Škola byla vytvořena, aby vychovala poslušné poddané a dělníky do průmyslové výroby, případně vojáky poslušné rozkazů a respektující hierarchii. To mohlo fungovat, protože poslušnost, kázeň, plnění povinností a respektování formální autority byly hodnoty ovládající celou tehdejší společnost. Dnes to ale už neplatí. Škola se s tím nedokázala vyrovnat a obávám se, že to ani v budoucnu nedokáže.
Pokračování ve čtvrtek...
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
