Povinná maturita z matematiky !? Díl šestý
Jak zlepšit výuku matematiky, aby byla smysluplná a užitečná
Přehled blogů Maturita z matematiky ?!:
Přehled blogů Maturita z matematiky ?!:
- Kde ve výuce matematiky jsme a proč tam jsme
- Proč se situace v matematice tak zhoršila
- Kde chceme v matematice být. Co by měli žáci umět, a co ne
- Jaké cesty vedou ke zlepšení matematického vzdělávání
- Povinná maturita z matematiky – Ano nebo ne?
- Jak zlepšit výuku matematiky – tento blog
Ve svých pěti lednových blozích o maturitě z matematiky jsem slíbil i tento šestý, má být věnovaný konkrétním opatřením ke zlepšení výuky matematiky. Dal jsem si nesnadný úkol. Naštěstí se mi znovu dostala do ruky ve svém druhém vydání kniha Dítě, škola a matematika, kterou napsali prof. RNDr. Milan Hejný a prof. RNDr. František Kuřina (je stále ještě k dostání viz zde).
A v téhle knize to všechno je!
Autoři shrnují své pedagogické přesvědčení takto (str. 196):
- Matematické vzdělávání bude užitečné a smysluplné, bude-li rozvíjet a pěstovat schopnost samostatného kritické myšlení. Ačkoliv matematika poskytuje k rozvíjení myšlení dost příležitostí, nejsou v současné praxi tyto možnosti vždy využívány v důsledku formálních přístupů k matematice.
- Matematika bude užitečná, bude-li součástí lidské kultury, bude-li účinně pomáhat řešit i problémy každodenní praxe. Zatím tomu tak vždycky nebývá. Matematika často zdůrazňuje svoji výlučnost, exaktnost svých pojmů a přesnost matematického myšlení. Nedokážeme vždy ukázat na souvislost reality, jazyka, umění života a matematiky.
- Matematické vzdělání bude mít smysl, bude-li pěstovat zvídavost, klást otázky a přispívat ke kritickým postojům. Má pro to všechny předpoklady, V praxi však probíhá vyučování zcela jinak. Žák je zahrnut odpověďmi na otázky, které nepoložil, otázky, které klade, zůstávají nezodpovězeny.
- Matematika bude užitečná, bude-li rozvíjet potřebné pracovní návyky žáků a studentů. Matematika může mít i ráz hry; neměla by být drezůrou, ale tvořivou prací.
To je ovšem jen shrnutí východisek. Kniha analyzuje současnou situaci, zkoumá překážky i cesty, jak je překonat. Celá kniha je však především návodem pro učitele případně i rodiče, jak výuku matematiky zlepšit tak, aby by byla užitečná a smysluplná.
K této knize je už celkem zbytečné cokoliv dodávat. Naopak každý, kdo se chce k otázce výuky matematiky na základních a středních školách vyjadřovat, by si ji měl nejdříve přečíst.
Autoři za desítky let, co se problematikou zabývají, nasbírali stovky konkrétních příkladů z výuky, správných i chybných postupů učitelů z mnoha různých škol, provedli desítky pedagogických experimentů, analyzovala mnoho zahraničních zdrojů. Ve srovnání s tím je každá osobní zkušenost každého z nás nepodstatná a zanedbatelná. Mrzí mě a pokládám za chybu svých blogů, že jsem si na knihu při jejich psaní nevzpomněl (i když jsem její první vydání četl a jsem v druhém dokonce i citován :-) a nejspíš jsem i některé myšlenky převzal).
Zajímavých, promyšlených a chytrých (to vše současně!) myšlenek je v knize celá řada. Zvlášť mě zaujala jedna (str. 201):
Je-li základním úkolem školy připravit dětí pro svět dospělých, je na prvním místě postupně u žáků budovat návyk pracovat. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (zde) máme 6 klíčových kompetencí, ale tato mezi nimi chybí.
A ještě jedna klíčová věc, která se táhne celou knihou. Vzdělávání se nutně odehrává v hlavách (myslích) jednotlivých dětí, jde o učení! Mnozí učitelé si ale myslí, že vzdělání dětí vzniká (jejich) vyučováním, proto se snaží mít vyučování co nejvíce pod kontrolou. Toho, že učení se musí odehrávat (individuálně) v hlavách dětí, si vůbec nevšímají, či o tom dokonce ani nevědí. Snad se tak dají učit paměťové předměty, ale u matematiky to nutně vede k formalismu a špatným koncům.
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
