Odborníci se shodují v tom, že nedojde-li ve vzdělávání k zásadním změnám, nebudou naše děti připraveny na nároky příštího tisíciletí ani na život v integrované Evropě. O změny však skoro nikdo nestojí. Tedy přesněji ani si nikdo nemyslí, že změny ve školství jsou nutné. Psal jsem v roce 1999.
Dnes, po skoro čtvrstoletí, je zájem o změny velký. Mnozí, pozdě ale přece, začínají chápet, že změny jsou nutné. Ministerstvo školství dokonce připravilo Strategii změn do roku 2030 i dál. Jak to ale dopadne, povede se to, bude to stačit?
Ve srovnání se zahraničím umí čeští žáci velmi dobře matematiku a přírodní vědy, zároveň se ale tyto předměty u nich těší nejmenší oblibě. Platilo to víc než před čtvrt stoletím, kdy jsem psal tento sloupek. Že naše děti chodí nerady do školy, skoro nejvíc na světě, platí bohužel i dnes. Rodíl je, že čeští žáci už nepatří k nejlepším, ale klesli na průměr nebo i pod. Možná proto, že je to nebaví.