Škola - soumrak povinnosti

13. 02. 2012 | 20:23
Přečteno 7436 krát
Může škola vůbec fungovat, když pojem povinnost se vytrácí z našich myslí, ve škole i v celé společnosti?

Mnoho problémů má dnešní škola!

Žáci jsou stále neukázněnější, někteří programově narušují vyučování. Mnozí se nechtějí učit a většinou prý neumějí, co jsme my uměli. Nejen žáci, ale už i rodiče, a někdy dokonce i učitelé, pokládají za zbytečné mnohé z toho, co se ve škole učí. Děti jsou nevychované, a učitelé si stále více stěžují, že je nic, ale opravdu nic nezajímá. Rodiče přehazují výchovné problémy na školu a někteří se chovají k učitelům hrubě a neurvale. Prestiž učitelů klesá, kvalita zájemců o studium učitelství je chabá. Vedení resortu je chaotické. A tak dále.

Takové problémy nejsou specificky české, setkávají se s nimi v celém rozvinutém světě (snad jen s posledním jen někde). Proč? Jak konstatuje i kolega
Burjan: „súčasný model verej­ných vzdelávacích systémov je vo vážnej, prehlbujúcej sa systémovej kríze“.

Mnozí se domnívají, že tato krize má příčinu někde uvnitř ve škole: v žácích, v učitelích, v rodičích, v nedostatku peněz, v příliš odvážném ministrovi, v málo razantním ministrovi, v chybějícím plošném testování, v přehnaném plošném testování (to si např. myslí někteří v USA), v příliš svazujících osnovách, v příliš uvolněných osnovách, v tom, že je škola málo, nebo naopak zase moc zábavná, že je tam málo, nebo naopak moc drilu atd. atd. Ale to jsou jen povrchové jevy. Ve škole samotné hlavní příčina problémů není.

Svět na školu nepočká

Chování žáků, kvalita učitelů, výchova v rodině, ministr, rozbujelá administrativa, peníze, osnovy, testování atd., to všechno jsou důležité problémy a otázky. Chápu, že učitele, žáky, vedení škol i mnohé rodiče trápí. Trápí je každodenně a potřebovali by je vyřešit nejlépe už včera. Léčení symptomů je mnohdy naléhavé, ale nijak nás nepřibližuje uzdravení. Celkový úpadek školy je důsledkem vážnějšího a hlubšího systémového problému: Škola - současný systém veřej­ného, státem kontrolovaného a úkolovaného vzdělávání – neodpovídá potřebám současného světa.  Mluvím-li o škole, mám zde na mysli celý systém, a samozřejmě dobře vím, že je řada skvělých jednotlivých škol a učitelů, které se tomuto systému vymkli.

Provokativní otázky:
Myslíte si, že současná základní škola dobře připravuje děti na život v polovině 21. století?

Myslíte si, že to, co se v současné základní škole učí (obsah výuky), je správně vybráno, aby děti připravilo na život v polovině 21. století?

Svět se mění stále rychleji. Dramaticky se změnil jen za poslední půlstoletí, a jak se změní za dalších dvacet let, si ani neumíme představit. Ale škola, která stále nese genetický kód svého zrodu před více než dvěma sty lety, není na takové změny stavěná, neumí, nechce, nemůže se s nimi vyrovnat. Je jako dinosaurus. Vznikla v době, kdy svět byl stabilní, měnil se pomalu. A stejně tak se i škola umí měnit jen pomalu. Někdy se dokonce chce vrátit ke svým krásným začátkům. Svět ale nečeká a nedbá. Rozpor narůstá, problémy se vrší…

Ve dvou minulých blozích Nepřítel školy a Úpadek školy jsem se snažil ukázat dvě významné změny, které se odehrály mimo školu. Shrnu-li každý jednou větou: Vzdělávací síla veřejného prostoru rychle roste, stále více toho víme odjinud, než ze školy. Informace, dříve dostupné hlavně (pouze) ve škole, jsou dostupné jinde, často snáze, lépe a ve větším rozsahu. Obě tyto změny úzce souvisejí s technologickým pokrokem. Tentokrát se budu věnovat změnám v hodnotovém systému, v hierarchii hodnot v celé společnosti.

Soumrak povinnosti

Demokratizace společnosti, rozrůstající se možnosti zajištění a ochrany občanů před nepřízní osudu, existence štědrého sociálního systému, to vše vedlo k tomu, že bída, tresty, strach z budoucnosti a pocit povinnosti byly postupně nahrazovány blahobytem, občanskými právy, ale i stále větší bezstarostností, nezodpovědností a vírou, že se stát postará, užíváním si přítomnosti, hédonismem a individualismem.

V historii vidíme soustavný posun od nevolnické dřiny „pod bičem“ k práci, která má přinášet uspokojení, od poddaného přes dělníka v manufaktuře s mnoha hodinami dřiny a fyzickými tresty, přes fordovskou pásovou průmyslovou výrobu a přísně hierarchickou, polovojenskou podnikovou strukturu až k dnešnímu projektovému řízení, volné pracovní době a k práci, která mě má především naplňovat (viz třeba).

Povinná školní docházka u nás začala ještě v době nevolnictví. Dvě generace v Rakousku-Uhersku zažily školu současně s robotou. Cílem školy bylo vychovat dobré poddané pro podmínky průmyslové výroby, případně vojáky rychle chápající ale hlavně poslušné rozkazů a respektující hierarchii. Škola mohla počítat s poslušností, kázní, s plněním povinností, respektováním formální, nedotknutelné autority. Taková byla struktura hodnot v celé společnosti, v rodině, v obci, v kostele.

Skoro po celou dobu existence školy byl člověk, nejen žák a dítě, pokládán za podřízenou a nesamostatnou součást celku s omezenými právy na vlastní rozhodování. V posledních několika desetiletích jsme se však rychle dostali až k dnešnímu téměř neomezenému individualismu (viz Loek Holman 1996).

Munemude.

Český klasik řekl: Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.

Skauti říkají: Pane, dej mi trpělivost, abych přijímal věci, které nemohu změnit, dej mi odvahu změnit věci, které měnit mohu, a dej mi moudrost, abych rozlišil jedno od druhého./Friedrich Oettinger/

Bohužel mnozí diskutéři se tím neřídí. To, co popisuji, se jim nelíbí, ostatně ani mně často ne. Skutečnost, že to nelze změnit, jim však nebráni, aby nenavrhovali nerealizovatelná opatření (nejčastěji návrat v čase) či se nesnažili „popravit“ posla špatných zpráv.

Za pozornost stojí i rozšiřování práv člověka, jeho svobod a osobní nedotknutelnosti, které jsou každému zaručovány automaticky a nikoliv jako protiváha povinnosti (viz např. Ortega y Gasset – Vzpoura davů). Někdy až přehnaná je péče státu či EU o to, aby se nikomu nepřihodilo nic nepříjemného. Od mučení, ponižujícího zacházení či trestů smrti v komunistických věznicích u nás přitom neuplynulo ani 60 let. Dnes nesmí rodiče nafackovat ani vlastnímu dítěti, chráněna jsou i práva zvířat. Munemude.

Povinnost versus zodpovědnost

K tomu, abych vyšel z pojmu povinnost, mě inspiroval francouzský filosof, sociolog a esejista Gilles Lipovetsky svojí knihou Soumrak povinnosti, ve které podává analýzu dnešní postmoderní a hyperkonzumní společnosti. Mimo jiné píše, že z člověka se v dnešní době stává tvor narcistický, hédonistickyindividualisticky založený, který je čím dál víc zotročován svou slabou vůlí a podléhá tlaku společnosti.

Povinnost jako základní motivační faktor i jako pozitivní hodnota mizí z našeho světa, ať jde o povinnost vůči Bohu, vlasti, rodině, zaměstnavateli, škole či jiným, dříve nedotknutelným autoritám. Povinnost dodržovat mravní zásady, povinnost jít na vojnu, bojovat, ba i padnout za vlast či pravdu, povinnost pomáhat rodičům, povinnost dobře pracovat, povinnost dobře se učit, to vše bylo v minulosti ještě nedávné samozřejmé. Dnes se „povinnost“ vytrácí a v lepším případě je nahrazena odpovědností, v horším směnou za peníze a v nejhorším zneužíváním práv či podvodem. Munemude.

Mezi povinností a zodpovědností je však velký rozdíl. Povinnost určuje nějaká vnější autorita. Je objektivně dána či uložena, nelze ji odmítnout a obvykle platí pro všechny stejně. Naproti tomu zodpovědnost (za něco) přijímáme, je to naše subjektivní rozhodnutí –  individuální právo zavázat se a nebo závazek odmítnout. Můžeme se jí ze své vůle vzdát.

Škola vznikla hluboko v době povinnosti a je založena na jejích principech. Doba povinnosti ale pominula. Pominula v celé společnosti. Je proto naivní si myslet, že ve škole můžeme dobu povinnosti zachovat. Munemude.

Provokativní otázky:
Měla by škola změnit metody a formy vzdělávání, tak aby více odpovídaly změnám ve společnosti?
Může škola (třeba posílením pravomocí učitelů a zpřísněním trestů) přimět žáky k chápání povinností, jaké bývalo za vašeho mládí?

Kdo si chce hrát s pojmy, může přemýšlet, zda by dnes nebylo lepší nahradit povinnou školní docházku zodpovědnou školní docházkou.

Současné posuny ve společnosti jsme ale mohli popsat i v jiných pojmech, třeba mizející autority autorky Hannah Arendtové nebo jako rozpad pevných hodnotových rámců, jak je v  tekuté modernitě pojmenovává současnost polský sociolog Zygmunt Bauman. Vždy jde jen o různé popisy a různé důrazy ve vnímání dramatických změn v hierarchii hodnot v celé společnosti, které mají hluboký dopad na fungování školy.

Plané jsou naděje, že se čas vrátí zpátky

Dialektici by řekli, že vztah mezi školou a společností je oboustranný, že systém hodnot ve společnosti působí na školu a že naopak škola formuje hodnoty ve společnosti. Ano, jistě. Úkolem školy je mj. vychovávat - formovat hodnoty dětí (viz k tomu minulý blog) a pomáhat tak zachovávat kontinuitu kultury i celého fungování společnosti. Problém dnešní školy je ale v tom, že se stále snaží fungovat tak, jako by v jejím okolí byla stále stejná hierarchii hodnot, jaká ve společnosti bývala před dvaceti, nebo spíše před padesáti, sto či dvěma sty lety. A to už nefunguje.

Marné jsou naděje těch, kteří věří, že je možné školu izolovat od společnosti nebo nějakým zázračným prostředkem strukturu hodnot ve společnosti změnit tak, jak by si to škola přála či potřebovala. Hodnotový systém společnosti se jistě bude měnit, za současné ekonomické krize možná rychleji a můžeme i doufat, že k lepšímu (viz např. blogy Tomáše Sedláčka). Jak se ale přesně změní, je těžké předvídat. Je ale určitě hloupost si myslet, že rodiče náhle začnou vést děti ke kázni, v občanech se probudí povinnost k vlasti, namísto touhy po individuálním sebevyjádření a seberealizaci se podřídí zájmům celku, přestanou se bát a krást. A děti že znovu přijmou povinnost se učit všechno to, co po nich škola žádá, a ve škole začnou dávat pozor a samy od sebe psát domácí úkoly. Svět se mění a jde dopředu (i když se nám to "dopředu" nemusí líbit). Ti, kdo věří, že škola se může vrátit zpět, jen brzdí její beztak pomalý vývoj a tak ve skutečnosti pomáhají kopat škole hrob.

Otázka není, zda se škola musí změnit, ale zda to dokáže a zda to je vůbec možné.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Maximus napsal(a):

Trochu pro odlehčení:
Odpovědi na zkouškové otázky uchazeče o pracovní místo v Google Inc, který sice získal 0 bodů ze zkoušky ale přesto byl přijat:

В1. Během které bitvy zemřel Napoleon?
* během té poslední
В2. Kde byla podepsána Deklarace Nezávislosti?
* dole, na poslední stránce
В3. Hlavní příčina rozvodu?
* svatba
В4. Hlavní příčina neúspěchů?
* zkouška
В5. Co jste nikdy neměl ke snídani?
* oběd a večeři
В6. Co vypadá jako půlka jablka?
* druhá půlka
В7. Pokud hodíme červený kamen do modrého moře, jaký bude?
* mokrý
В8. Jak může člověk jít osm dní bez spánku?
* bez problémů, vždyť v noci spí
В9. Pokud budete mít 3 jablka a 4 pomeranče na jedné dlani a 4 jablka a 3 pomeranče na druhé, co budete mít?
* opravdu velké dlaně
В10. 8 zedníků postavili zeď za 10 hodin, kolik času to zabere 4 zedníkům?
* nezabere žádný čas, zeď již byla postavena
В11. Jak můžeme hodit vejce na betonový základ tak, abychom ho nerozbili?
* jakkoliv, vejce v žádném případě nepoškodí
betonový základ.

Dobré ne?
13. 02. 2012 | 20:41

dix napsal(a):

Žádný strach !
Školu pozvednou cikáni .
S Dobešem si budou dobře rozumět , protože na sebe nebudou inteligenčně žárlit .
13. 02. 2012 | 20:43

zdenekbrom napsal(a):

Ondřej Šteffl:

Cituji: "Úkolem školy je mj. vychovávat - formovat hodnoty dětí (viz k tomu minulý blog) a pomáhat tak zachovávat kontinuitu kultury i celého fungování společnosti."

Formovat děti k jakým hodnotám? Těm, které slovy vyznávají a činy popírají politici? Těn, o nichž všude slyší a skoro nikde nevidí? Těm, kterými se řídí byznys? Nebo těm, které diktuje lesklý život na dluh? Ke kterým?

Tak tato formativní "funkce" školy se rozkládá velmi rychle. Pokud chceme skutečně svobodně myslící lidi, pak formování nefunguje.

Mimochodem, s povinnostmi mizí i odpovědnost. Často pak nastupuje: "Já chci, je to moje právo!"
13. 02. 2012 | 20:53

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

"Doba povinnosti ale pominula. Pominula v celé společnosti. Je proto naivní si myslet, že ve škole můžeme dobu povinnosti zachovat. Munemude."

Pokud nemá nikdo ve společnostri žádnou povinnost, skončila demokracie a započala anarchie.
To, co vy popisujete, celkem správně nefunguje, protože dětem je rodiči vtloukáno, že mají jen a pouze práva. Říká se tomu nikoli zcela správně "americká výchova".
Pokud nejsou děti vedeny rodinou, potažmo celou společností k povinnostem adekvátním jejich věku, dopadá to, jak to dopadá.

To není školou, pane Šteffle, to je rozkladem tradiční společnosti a vzájemných vazeb a vztahů v ní samé. Pokud máte dojem, že to spraví osekání dávek a zavedení školného od školky mateřské až po vysokou, jste naivní. Pohleďte, jak daleko dospěly USA. Kdyby si nemohly za natisknuté dolárky kupovat mozky z celého světa, byly by dávno v ..., no však víte, kde.
13. 02. 2012 | 20:57

Targus napsal(a):

To zdenekbrom:

Zdravím Vás, vidím, že máme dosti podobné názory. Bohužel je umíte výstižněji a stručněji formulovat.
Takže jste rychlejší.
:-)))
13. 02. 2012 | 21:00

speci.men napsal(a):

Vycházíte z premisy, že je to škola, která musí reagovat na změny ve společnosti. Přitom tento vztah není tak jednostranný. Sice v závěru svého příspěvku připouštíte i opačné působení (teda škola formuje společnost), ale jen jako by z povinnosti. Přitom tento zpětný vztah byl vždy klíčový a mnohem významnější. Nikdy to nebylo tak, že škola primárně reflektuje společnost. Naopak existuje mnoho příkladů ze světa i z historie, že naopak školní výchova a vzdělávání zásadním způsobem dokázala ovlivnit systém hodnot nebo řekl bych intelektuální, kulturní a nakonec i politické klima ve společnosti.
Pro dnešní současnost uvádíte řadu ne zcela potěšitelných jevů jako je bezohledný individualismus, hedonimsus a podobné jevy. Je otázka, zda by škola měla tyto novinky plně reflektovat a děti na takový svět připravovat. Nebo naopak se snažit proti nim bojovat a celou společnost tím kultivovat. Zda by se neslušel jistý mravní a intelektuální konzervatismus. Vždyť je to zejména škola, která představuje jistou civilizační kontinuitu.
Máme řadu příkladů ze světa, jak neuvážené zavrhování všeho starého jako nefunkčního a přežitého nadělalo ve školském systému a ve výsledku v celé společnosti nenávratné škody.
Čili otázka nestojí "připravuje škola děti dobře na dnešní dobu". Měla by spíš stát "dokáže dnešní škola kultivovat a zlepšit dnešní stav společnosti".
13. 02. 2012 | 21:07

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

dnes jste mě pobavil. Tedy Váš bog je realistický, zejména poslední část, ale jaksi to nehraje se zbožnými přáními minule :-).

K povinnosti a odpovědnosti bych řekl asi toto: Určité povinnosti jsou dané zákonem nebo společenskými konvencemi, jiné povinnosti člověk přijímá dobrovolně. Jde o konkrétní činnosti, kdežto odpovědnost sama o sobě žádné konkrétní činnosti neobsahuje. Význam těch slov chápu tedy v tom smyslu, že z odpovědnosti plynou povinnosti. I ti, kdo stanoví obecné povinnosti občanů vychází (či by měli vycházet) z odpovědnosti za společnost.

Takže odpovědnost je nemyslitelná bez povinností.

O tom, že by škola "měla jít s dobou" jsme debatovali v celém maratonu. Ovše doba nás vede ... no víte kam ... :-)).
13. 02. 2012 | 21:15

michal napsal(a):

pane Štefle,
nerad bych opakoval to, o čem jsme si psali kdysi, pod sérií vaších textů o školství, ale neodpustím si alespoň pár přípodotků.

Není pravda, že by v historii nikdy nedošlo k odklonu od hédonismu a lenosti a k příklonu k povinnostem. Konec římské říše a vznik středověku na jejích troskách je jedním z příkladů, mimochodem je i příkladem v jiných oblastech analogickým dnešnímu stavu - centralizovaný (!) rozlehlý stát, se společnou měnou (!), libující si v libůstkách mocných (!), zesměšňující poctivou práci a adorující hédonismus až mnohdy plýtvání a ničení (! - a co jsou dnešní celebrity), s klesající vahou víry (!) a popřávající sluch všelijakým prasečinkám (!).

Doba povinnosti velmi pravděpodobně znovu nastane. Ekonomická situace postupně znemožní současné excesy zcela; a pod tlakem situace budeme nuceni přizpůsobit například konkurenceschopnost úrovni Číny. A to se neobejde bez změny způsobu vzdělání podobným směrem. Ostatně je to dnes hezky vidět na dětech Vietnamců žijících v ČR, které zažívají "neliberální výchovu" a přesto (dle Vás), či snad právě proto (dle mého názoru) postupně převyšují "bílou" populaci. Zatím relativně.

Máte pravdu, že škola samotná to nezachrání. Dokud bude existovat (především ekonomická) ochota a schopnost státu platit neuvěřitelné mase lidí vysokoškolské (a středoškolské) vzdělání, které v praxi nevyužije, nebude mít student střední (a žák základní, či jeho rodiče) školy motivaci být lepší, na vyšší školu se dostane tak jako tak. A bez motivace být lepší k žádné změně nedojde, neboť člověk je od přirozenosti líný, s výjimkou menšiny nadšenců pro nějaký obor, kteří nejsou líní právě jen v té jedné oblasti (např. já, tuším že i Vy) a proto vnitřně nechápou, že jsou lidé, "líní takříkajíc paušálně", a podléhající tedy pouze ekonomické (nebo silové) motivaci.

Problém je, že masifikace vzdělání úroveň vzdělanosti snižuje sama od sebe. Jestliže budete vysokoškolsky vzdělávat 40% populace (středoškolsky 90% populace), nutně musí být curricula nastavena tak, aby VŠ absolvoval průměrně inteligentní student a SŠ člověk na hranici lehké mentální retardace. Na druhou stranu, poptávka po docházce a štemplu (nikoli po vzdělání!) ze strany dětí (rodičů) je velká, neboť je téměř zdarma. Školy se - z hlediska ekonomické logiky - jen přizpůsobují situaci a tím VYTVÁŘEJÍ stav, kdy "jde jen o ten štempl" - tedy není primární problém v tom, že se míjí vzdělání poskytované školou se znalostmi vyžadovanými reálným životem, ale v tom, že znalosti vyžadované reálným životem inteligenčně insuficientní populaci poskytnout nelze!

V okamžiku, kdy se stát rozhodne podporovat VŠ vzdělání u 10-15% populace, která na zvládnutí kvalitního VŠ studia má schopnosti (obdobně 50% populace u středoškolského), dramaticky stoupne snaha žáků, studentů i rodičů a stoupne logicky i "poslušnost", která je prostředkem, nikoli cílem. Vzdělání se pak stane opět hodnotou, pro niž bude třeba vynaložit určité úsilí. Ekonomika nás k tomu dotlačí dříve či později sama, ale možná by se to dalo napravovat dříve...
13. 02. 2012 | 21:22

JiříK napsal(a):

Aha. Takže:
a) škola se musí vyrovnat s požadavky současnosti.
Přeloženo = škola má být výcvikovým střediskem lidských zdrojů. Současnost požaduje robota, který nebude nikdy nemocný ani starý, který bude flexibilně optimalizovat svůj lidský kapitál, aby jeho zaměstnavatel měl co nejvíce peněz.

b) převažuje individualistický hédonismus
Přeloženo = lidé se válejí, jsou prostě rozežraní a neví roupy coby (fakt nevím, co by na to řeklo např. těch 50% Američanů na hranici chudoby; co je to za blábol?! Sociální problémy současnosti jsou srovnatelné s 19. stoletím!)

Ondřej Šteffl se mýlí. Škola se nesmí za žádnou cenu přizpůsobovat "požadavkům současnosti" (čti neoliberální totalitě ekonomického samopohybu). Osvícenský ideál = emancipace lidské bytosti skrze vzdělaní. Současný ideál = lidský zdroj, fachidiot neschopný kritického myšlení. Doporučuji četbu Konrada Liessmana (Teorie nevzdělanosti) či Theodora Adorna.
13. 02. 2012 | 21:35

doxa napsal(a):

michal napsal(a): není primární problém v tom, že se míjí vzdělání poskytované školou se znalostmi vyžadovanými reálným životem, ale v tom, že znalosti vyžadované reálným životem inteligenčně insuficientní populaci poskytnout nelze!

Tesat do balvanu (raději z tužšího molitanu) a mlátit jím po hlavě všechny polistopadové ministry školství, většinu novinářů a Ondřeje Šteffla.
13. 02. 2012 | 21:35

Josef K. napsal(a):

...ono je to těžké, milý Šteffle. Snažíte se s pomocí papírové sponky lít beton do monolitické konstrukce. Stejně jako hospodářská krize není řešitelná ekonomy, tak ani školství není řešitelné jeho pracovníky. V obou případech jde jen o více či méně podpůrné obory, které nejsou ze své podśtaty schopné definovat komplexní realitu.
Vzdělání je hodnotou elit a není je možné zajistit apriori žádným technokratickým partikulárním opatřením.
Musíme si znovu uvědomovat, že matematické profese byly skrze matematiku povýšeny k oněm ontologickým díky filosofii. Totalitní řády dosáhly opaku a stav je dnes vidět na každém kroku.
Aniž by to bylo osobní, z většiny blogů zde čiší ona normalizační minulost, především v tom, že lidé talentovaní a jejich potomci byli zbaveni možnosti rozvoje. Na jejich místo přišla lůza s jednoduchým viděním světa. Tento blog je tak jednoduchým viděním světa, že přímno naplňuje cíle normalizačního školství. Opakuji, není to osobní. Je to obecný jev, který zapadá do mnoha jevů dalších.
Pokud se vzdělanost nestane cílem elit či požadavkem mas, který si u elit prosadí, a bude dále oním sociálním výtahem v postnormalizační společnosti, kde si jde i diplom koupit, pak žádné matematické modely ke vzdělanosti nepovedou. A pokud se vzdělání stane vzděláním v pravém slova smyslu, pak se i matematické metody stanlou opět jen podpůrným nástroje k uvědomování si reality naší existence.
Takže máte v ruce špatný nástroj, stejně jako ekonomové a ještě pár dalších profesí.
13. 02. 2012 | 21:41

mb napsal(a):

jiřík solidně ...
13. 02. 2012 | 21:45

12345 napsal(a):

Zásadní chybou podobných úvah je, že stále vycházejí z dominance euroamerické civilizace. Ta se ovšem právě svou vlastní degradací (úroveň školství v tom hraje značnou roli) dostává na vedlejší kolej. Jiné, zejména asijské školní systémy tyto problémy nemají a fungují. Netrápí se tím, zda mají testovat či maturovat, ale tlačí na kvalitu. Hlavní je výsledek školy, úroveň jejích absolventů a nikoliv klima školy (tím neříkám, že to klima má být špatné).
Rvropané mohou zatím filozofovat a diskutovat, zda disciplínu ano či ne a jakou. Zatím jim vlak ujíždí stále rychleji a oni to vůbec nechápou. Myslí, že ta Čína někde zastaví a bude čekat, až ji Evropa dodá svá vykoumaná "moudra". Zábavné...
13. 02. 2012 | 21:51

Občan napsal(a):

No nazdar! Ještě, že naše děti stihly vystudovat a odpromovat včas.
13. 02. 2012 | 21:57

brother at you side napsal(a):

Škola - současný systém veřej­ného, státem kontrolovaného a úkolovaného vzdělávání – neodpovídá potřebám současného světa.

Zadny "svet" neexistuje. Skoly jsou pouhymi zamestnaneckymi pripravkami. A jelikoz deti nejsou blbe, tak to vi a nelibi se jim to. Jak by pak mela sanci prezit jakasi "povinnost" (vsimnete si uz etymologie: po-vine), kdyz neni zadna prirozena autorita, ktera by vahou sve "pozice" mohla vinu nejak "definovat" (a umoznit tim prijeti po-vinnovani).
Holmanuv "neomezeny individualismus" neni nicim jinym, nezli krajni formou obrany.
13. 02. 2012 | 21:57

brother at you side napsal(a):

A vubec, krajni individualismus je mozna jiz formou autismu (takze take obrana a take krajni).
13. 02. 2012 | 22:00

Josef K. napsal(a):

12345 se mýlí přesně v duchu té normalizační jednoduchosti, Evropa neztratí své postavení právě pro schopnost diskuse a konsensu a pro svůjintelektuální potenciál.
Pokud budete kopat brambory od rána do večera, udřete se, ale brambor nebude ani víc ani míň. O vyhrnutých rukávech to opravdu bezvýhradně není.
13. 02. 2012 | 22:00

Miloslav Pouzar napsal(a):

Ondřej Šteffl píše:
"Doba povinnosti ale pominula. Pominula v celé společnosti. Je proto naivní si myslet, že ve škole můžeme dobu povinnosti zachovat."

Když přijde uchazeč o dvacet minut pozdě na konkurz, jakou má pravděpodobnost, že dostane požadované místo? Když přijde pozdě na zkoušku, má ho učitel pochválit?

Když šéf nařídí podřízenému odevzdat práci do pondělí do 12h a on ji odevzdá v úterý o půlnoci, bude pochválen? A když student odevzdá seminární práci po termínu?

Když šéf zadá podřízenému nějakou práci a podřízený ji odmítne vykonat.....

Doba povinnosti skončila kdy a kde?
13. 02. 2012 | 22:04

hk136 napsal(a):

"V historii vidíme soustavný posun od nevolnické dřiny „pod bičem“ k práci, která má přinášet uspokojení, od poddaného přes dělníka v manufaktuře s mnoha hodinami dřiny a fyzickými tresty, přes fordovskou pásovou průmyslovou výrobu a přísně hierarchickou, polovojenskou podnikovou strukturu až k dnešnímu projektovému řízení, volné pracovní době a k práci, která mě má především naplňovat..."
No, zřejmě žiju v nějakém paralelním vesmíru, kde výše uvedené neplatí, takže jakákoli diskuze nebude asi moc smysluplná...
13. 02. 2012 | 22:11

hk136 napsal(a):

Miroslav Pouzar:
A nebo tak jak jste to napsal vy...
Mimochodem Váš blog je dobrý a má jen jediné minus a sice, že je v Mladé Frontě...
13. 02. 2012 | 22:15

Skogen napsal(a):

Že by řešením bylo zrušit školu a zavést SCIO?

Jen taková provokativní otázka...
13. 02. 2012 | 22:17

michal napsal(a):

Jíříku,
nebuďte v Jiříkově vidění. Dnešní "chudí" (rozhodně 50% Američanů - odkud máte to číslo?) se mají lépe, než lidé střední třídy v 19. století. Můj pradědeček koncem 19. století vyrůstal a jeho rodiče vlastnili a provozovali hostinec na maloměstě; typická střední třída. Přesto od raného dětství (!) pracoval, i o víkendech během studia na gymnasiu (tehdy stejné či ještě více elitní vzdělání, jako dnes VŠ). Pracovní doba rodičů byla výrazně více než 40 hodin týdně, po klasické práci v hostinci a okolo něj přišla navíc starost o domácí zvířata a plodiny. Při stejném pracovním nasazení a osobní skromnosti vám zaměstnavatelé ruce utrhají, i jako nekvalifikovanému, navíc budete žít solidně.

Pokud jde o vzdělání jako prostředek lepšího uplatnění na trhu práce vs. vzdělání coby rozvoj kritického myšlení, máte v jistém smyslu pravdu. Ale kritické myšlení nepotřebuje 50% populace. Nemá ho jak využít a nemá pro to dostatečné předpoklady. Něco jako kdybyste nutil opici porozumět teorii relativity. Ilustrují to dnešní rychlokvašení humanitní intelektuálové (a školy, které se jim přizpůsobují).
13. 02. 2012 | 22:31

michal napsal(a):

Doxo,
molitanem nic nespravíte, jde i o problém ani ne tak existenční, jako spíše seberealizační; v situaci existence menšího počtu (a proto kvalitních) škol by se jistě pan Šteffl uplatnil jako pedagog na některé z nich, ale uživilo by se i SCIO? ;-)
13. 02. 2012 | 22:34

J. napsal(a):

Z optimalizace škol nakonec vyjdou prázdné prostory, kde budou následně spoluobčané prodávat textil z Číny.
Boj s přesvědčováním Kalouska, aby dal před svým pohodlím a před přemrštěnými odměnami přednost sázce na vzdělání, je již boj trapně marný.
Kdysi (za toho strašného komunismu) byla škola centrem a rozvojem vzdělanosti, systematické práce a líhní talentů. Dnes by si mohl i tehdejší trojkař gratulovat.
Nemá už cenu o tom psát, dál se v tom babrat.
Chce mít Nečas a Kalousej nevzdělaný národ? Chce-tak ať má.
Kdysi jsme se smáli, že Američané hledají ČR jako nějaký stát USA. Za pár let bude orientace mladých Čechů srovnatelně tristní.
Zapamatujme si tuto dobu, za pár let to bude nevratně horší!
Pouze okamžitá silná politika podpory vzdělání může někdejší světovou inteligenci Čechů zachránit.
Bláboly politiků a jejich zahálčivý život však budou mít vždy přednost.
Nu, co se dá dělat!
13. 02. 2012 | 22:37

Honza napsal(a):

Co je to proboha to vase "munemude"?
13. 02. 2012 | 22:41

michal napsal(a):

Josefe K,
ono všechno je "jen" aplikovaná matematika (a to říkám, coby nematematik a jen matematický koníčkář). Matematiky a logiky je zvláště potřeba tam, kde je nutno rozlišit mezi filosofií a bohapustým plácáním.
Doporučuji vřele knihu To snad nemyslíte vážně od R.P. Feynmana, část pátá, Je elektřina oheň?
Ostatně Feynman by jistě potěšil i pana Šteffla, protože zvládal a propagoval tu druhou polovinu předpokladů (krom motivace studentů) úspěšného vzdělávání, tu kterou se snaží pan Šteffl postavit jako hlavní problém našeho školství.
13. 02. 2012 | 22:42

Targus napsal(a):

To michal:

"Při stejném pracovním nasazení a osobní skromnosti vám zaměstnavatelé ruce utrhají, i jako nekvalifikovanému, navíc budete žít solidně."

A ve kterém vesmíru se nalézáte, prosím?
Rád si vyřídím lízačku na vesmírnou raketu a přisvištím za vámi.
Jen tak na okraj, už jste se setkal se slovem nezaměstnanost? Anebo zákoník práce, přesčasová práce, atd.?
A jak dlouho si myslíte, že vydržíte manuálně pracovat nějakých 60 hodin týdně? Do 40 let? Do 50? Nebo dokonce do 60?
Chcete srovnávat sezónní práci v zemědělství a lese s celoročně stále stejnou monotónní a jednostranně zatěžující prací u strojů nebo na výrobních linkách?

Nemůžete srovnávat dnešní chudé s chudými před 150 lety. nemůžete srovnávat dnešní tři kompy v domácnosti s památečním jídelním servisem, ťamanské hadry z jižní Asie s kvalitními oděvy z tehdejší doby, nemůžete srovnávat dnešní mobil za litr s tehdejšími kapesními hodinkami.
13. 02. 2012 | 22:42

michal napsal(a):

J,
Kalousek za to nemůže. Nalitím více peněz do školství se situace nezlepší, naopak ještě zhorší, protože vytvoříte více míst na školách, tím bude menší konkurence mezi studenty, menší snaha se učit a navíc klesne průměrné IQ studenta na té škole, která začne přijímat více studentů. Úroveň vzdělání naráží ne na finanční bariéru, ale na intelektovou bariéru dnešního průměrného studenta. S tím nic nepořídíte.
13. 02. 2012 | 22:48

Luba napsal(a):

Pane Šteffle,
toto se Vám moc nepovedlo:

"Mezi povinností a zodpovědností je však velký rozdíl.

Povinnost určuje nějaká vnější autorita.
Je objektivně dána či uložena, nelze ji odmítnout a obvykle platí pro všechny stejně.

Naproti tomu zodpovědnost (za něco) přijímáme, je to naše subjektivní rozhodnutí – individuální právo zavázat se a nebo závazek odmítnout. Můžeme se jí ze své vůle vzdát."
Konec citátu.

Povinnost a zodpovědnost přece nejsou dvě rozdílné entity!

Pocit povinnosti (k někomu) s pocitem zodpovědnosti (za něco) přece splývají.

Být někomu něčím povinován znamená zároveň být za to zodpovědný.

Definoval jste povinnost jako něco, nadiktované vnější autoritou.

Proveď ten úkon - je to tvá povinnost, a za jeho splnění jsi odpovědný. Když svou zodpovědnost nepřijímáš, zde je trestající ruka, která ti tvou povinnost připomene.

Řekl bych,
že vztah povinnosti a zodpovědnosti lze připodobnit k vývoji řeči a myšlení.

Řeč má zprvu funkci sociální (mimčo si brumlá s matkou, reaguje na tzv. maminkovštinu), tedy jde o "vnější" řeč. Pak směřuje k tzv. egocentrické řeči dítěte (dítě komentuje svou činnost samo pro sebe) - ta je podle své psychologické funkce vnitřní řečí (mluví k sobě) a podle své fyziologické podstaty řečí vnější (slyší to i ostatní). A dále pokračuje k řeči vnitřní - nástroji myšlení. Funkční zobrazovací metody ukazují, že četbou jsou zatěžována právě mozková sluchová a řečová centra.

Centra morálky asi nejsou lokalizována. Pravda - sociální chování kontrolují čelní laloky. Ale morální jednání je složitou spletí emocí, pocitů, systému odměny, sociálního učení ...

Než se pravidla zvnitřní (převedou do vnitřní řeči), jsou slyšena a vyžadována z vnějšku. Když žádná pravidla nejsou stanovena a bariéry nejsou stanovovány a testovány, dítě si vytvoří nějaký svůj systém, který může být se sociálními zvyklostmi v rozporu - ale řád je nutný, protože v chaosu se nedá dobře žít. Když potomek nechodí do tenisu, může být platným členem sprejerské bandy.

Podobně, jako se z dítěte bez sociálních kontaktů a bez možnosti mluvit s nějakým svým dospělákem vyvine tzv. vlčí dítě, které je nuceno žít ve světě, kterému nerozumí a se kterým neumí komunikovat a brzy ve stresu zemře ...

Tak podobně se z dítěte liberálně vychovávaného, nezatěžovaného povinnostmi a odpovědností vyvine asociální tvor, jež má permanentní pocit, že má na všechno právo a může si dovolit vše. A pak se dostává do péče policie a soudů.

Tento nevychovanec, který svou nespořádanost patrně považuje za svobodu, je vlastně člověk odsouzený k věčné nespokojenosti a neschopnosti prožívat pravou radost. Nešťastník, vyhledávající vnější požitky, protože vnitřek má prázdný. Nedokáže si vážit jiných, protože si neváží sebe sama - nemá proč by si sebe sama měl vážit, protože nepřekonal jedinou překážku - ty malé byly včas zameteny. A ty větší mu pak připadají tak velké a nepřekonatelné, že nemá cenu se snažit.

Sebedůvěru je možné získat jen v boji. A je lepší, když je prvním protivníkem někdo milující. Pozdější střet se vskutku nebezpečným nepřítelem pak není tak devastující. A naopak - posiluje.

Tedy - základ všeho je poctivý trénink. "Ohýbaj ňa mamko, dokáď su já Janko. Až já budu Jano, neohneš ňa, mamo."

Co zanedbali rodiče, to škola asi nedožene.
13. 02. 2012 | 22:55

michal napsal(a):

Targusi,
nalézám se v ČR, jen nevidím realitu růžovými brýlemi. Se slovem nezaměstnanost jsem se setkal, ale téměř každý nezaměstnaný, s nímž jsem se setkal, nechtěl určité práce přijmout jako "podřadné". Měl jsem dříve jisté idealistické období, kdy jsem se domníval, že nezaměstnanost = žádost o pomoc a pokoušel jsem se pár lidem aspoň nějakou práci sehnat... a nikdy to nevyšlo. Odešli sami, nebo nechtěli protože támhleto, tohleto... A tak jejich místa zaujímají Ukrajinci nebo Vietnamci.
Mám to možná jednodušší, protože už manuálně nepracuju, to jen při studiu (ale zase od 15 let), na druhou stranu lékaři tvrdí, že stresující psychická práce s lidmi je horší... Nicméně můj pradědeček pracoval do 65 let, dožil se sedmdesátky. Můj dědeček pracoval do 63 let (také fyzicky) a dožil se 75 let. Doufám, že nejsem méně kvalitní a méně pracovitý člověk než byli oni a vzhledem k zlepšující se lékařské péči vydržím snad déle.
Se srovnáváním chudých začal Jiřík. Pokud srovnávat, pak vše. Jistým indikátorem je i to, že typický chudý člověk v 19. století byl hubený a šlachovitý. Typický chudý člověk 21. století je tlustý. Proč?
13. 02. 2012 | 22:59

Targus napsal(a):

To Luba:

Vás bych nechal naklonovat a rozmístit do všech mateřských škol a prvních tříd ZŠ. Tam byste měl POVINNOST lískat docházející mamky a taťky, kteří by neuměli výše uvedený traktát zpaměti tam i zpět.
13. 02. 2012 | 23:03

J. napsal(a):

Michale Kalousek za to může.
Ten, kdo nerozumí problémům ve školství, nechť poslouchá ty, kteří tomuto resortu rozumí.
Nalitím peněz do škol by se konečně cítily školy svobodné v tom, že by nemuseli brát každého (lhostejno jakého IQ) a mohly by mít konečně nároky na určitou úroveň vzdělání.
Michale, při vší úctě k Vám, školství nerozumíte.
Těžko můžeme přijmout více učitelů, když máme jen jistý počet tříd. A dva učitelé nemohou v jedné třídě učit - nejsme v Řecku.
Zvýšením platů učitelům by se jim konečně zvedla společenská prestiž.
Nemohu si pomoci, ale vše je v penězích.
Čím to, že dřív školy nemusely řešit svoji budoucnost? Vždyť byla dle havlistů strašná nesvoboda! Dnes je nesvoboda v udržení si zaměstnání. Každé společenské zřízení je za pár let totalita.

Horší je skutečnost, že se dál rodí méně dětí, a tedy ekonomicky činných. A tím bude méně na důchody. Zlatá doba před desítkami let!!!
13. 02. 2012 | 23:07

Občan napsal(a):

To Michal:

Mohl byste mi prozradit, čím jste si tenhle stav navodil? Pokud to není příliš nelegální, docela bych si to opatřil také. Dík :o))
13. 02. 2012 | 23:12

michal napsal(a):

J,
proč probůh více učitelů? My potřebujeme polovinu tříd - a logicky polovinu učitelů, na SŠ i VŠ. Aťsi mají dvojnásobné platy, to by pravděpodobně také pomohlo.
V situaci, kdy budete mít na SŠ 90% populace, i kdyby každému studentovi vtloukal učení do hlavy jeden osobní učitel, nemůžete úroveň vzdělávání nikam posunout. Ti studenti na to prostě intelektuálně nemají. Takže buď musíte dramaticky snížit náročnost výuky, nebo nemůžete mít na SŠ 90% populace.

Pokud jde o základní školy, jak bude dítě (rodič) vědět, že se na SŠ nedostane, aniž bude dřít, bude dřít. A tím, že stoupne vážnost klasifikace na ZŠ, stoupne i vážnost učitelů a poslušnost dětí; obojí je dnes na mizerné úrovni, protože učitelé nemají žádnou negativní motivační metodu ve svých rukou. A samotná pozitivní motivace (nadto nedostatečná) nestačí.
13. 02. 2012 | 23:16

mb napsal(a):

Honza napsal(a):
Co je to proboha to vase "munemude"?

to je zaklínadlo ...

podobné si broukal Vašek, když jel na první štaci někam do holandska ...

buxtehude, buxtehude ... a pomalu usnul ...
13. 02. 2012 | 23:21

michal napsal(a):

Občane,
buďte konkrétní a vyhněte se falaciím http://cs.wikipedia.org/wiki/Falacie).
13. 02. 2012 | 23:21

mb napsal(a):

luba dobře ...
13. 02. 2012 | 23:25

Targus napsal(a):

To michal:

Začněme od konce.
typický chudý člověk v 19. století byl hubený a šlachovitý. Typický chudý člověk 21. století je tlustý. Proč?

Nezdravá prefabrikovaná strava, naprosto chudá na potřebné živiny. JE LEVNÁ!!! Opravdu kvalitní strava stojí celkem dost peněz. pokud ovšem chcete načerpat potřebné látky, musíte zbodnout spousty humusu. Typický příklad - sýr vs. "sýrový výrobek", maso vs. "masový výrobek"

Manuální práce.
Kdysi k nám na pracoviště přišli z hygieny práce a dělali komplexní měření, mimo jiné měřili i celkovou ztrátu vody a výdej energie. Aniž bych se tenkrát extra snažil, ledabyle jsem docílil výdeje skoro 8.000 kcal, a to byla vlastně pohodová šichta. Opravdu mi chcete nakukat, že by to vaši předci dokázali v šedesátce?
Fyzické nároky na pracující se zvýšily násobně. Nikoli v práci samotné, nýbrž v jednostranném zatížení při vykonávaném úkonu. Zkuste osm hodin denně zvedat, nasazovat a šroubovat levé přední kolo na osobním autě. Zkuste to dělat dvacet let. A zkuste to dělat do pětašedesáti.
Vaši předkové byli nepochybně zdatnější, než většina dnešní populace, ovšem je potřeba se zeptat, kolik procent takových bylo z jejich populačního ročníku, resp. kolik procent takových jako oni se vůbec dožilo toho věku, kdy oni přestali pracovat. Jak jsem již uvedl výše, kdysi se pracovalo mnohem namáhavěji, ovšem nikoli tak zoufale jednostranně, v tom je ten problém.

Nezaměstnanost
Ano, máte pravdu. Ale na ten model, který si představujete, nikdo nepřistoupí. Zaměstnavatel ze strachu před kontrolou, zaměstnanec z toho principu, že nebude dobrovolně dělat zadara.
Bohužel, dnes je 21. století, nikoli 19.
O problému zaměstnávání nemocných a zdravotně postižených zde psát nebudu, vysvětlovat vám něco v tomto směru pokládám za naprosto zbytečné.
13. 02. 2012 | 23:25

12345 napsal(a):

ad Josef K:
"12345 se mýlí přesně v duchu té normalizační jednoduchosti, Evropa neztratí své postavení právě pro schopnost diskuse a konsensu a pro svůjintelektuální potenciál.
Pokud budete kopat brambory od rána do večera, udřete se, ale brambor nebude ani víc ani míň. O vyhrnutých rukávech to opravdu bezvýhradně není."
Mýlíte se Vy, protože na Číňany stále pohlížíte jako na pracovité manuály hemžící od rána do večera...
Víte, že mezi první desítkou světových univerzit už jsou 3 čínské?
Takže ono je to právě o tom intelektu!
13. 02. 2012 | 23:25

mb napsal(a):

Jistým indikátorem je i to, že typický chudý člověk v 19. století byl hubený a šlachovitý. Typický chudý člověk 21. století je tlustý. Proč?

strava ... tehdy se lidi stravovali relativně zdravě ... to bylo ... dnes je tloušťka jedním z indikátorů chudoby ...
13. 02. 2012 | 23:28

Targus napsal(a):

To J.:

S panem Bromem, který má zde také svůj blog, jsme se více méně shodli na tom, že školství ma financí relativně dost. Zásadní problém je nadbytečný počet škol, a to jak středních, tak vysokých. Za současného systematického rušení učilišť a naprostého zanedbávání pracovní výchovy na ZŠ, pak produkuje české školství nemotivované sebevědomé hlupáky s oběma rukama doleva.
13. 02. 2012 | 23:33

michal napsal(a):

Targusi,
kilo vepřové pečeně bez kosti za 90 Kč / kg. Kilo kuřecích čtvrtek s kostmi za 40 Kč. Kilo pangasia bez kostí za 60 Kč. Kilo eidamu za 80 Kč.
Všechno výrobky z letáku z Makra, kde běžně nakupuji, v nižší cenové relaci avšak se slušnou kvalitou. Vážně jsou náhražky o tolik levnější? Byly např. tyto potraviny za socialismu levnější v relaci k platu? (nebyly, řečnická otázka, pamatuju si to)

Odhadnout energetickou náročnost práce pradědečka opravdu nedovedu, kdyby za ním přišli z hygieny a "měřili i celkovou ztrátu vody a výdej energie", ťukal by si na čelo. Právem. Pokud jde o jednostrannou práci, přece člověk nedělá celý život to samé?

Bohužel, dnes je 21. století, nikoli 19. S tím mohu souhlasit. Kdyby nebylo kontrol zaměstnavatelů a byla smluvní volnost v zaměstnávání zaměstnanců, nebyla by prakticky nezaměstnanost. Jsem rád, že se mnou souhlasíte.
13. 02. 2012 | 23:39

michal napsal(a):

mb,
viz Targus, lidé se mohou stravovat zdravě i celkem levně, rozhodně levněji než za socialismu. A nedělal bych si iluze, že se v 19. století jedlo nějak zdravě.
Nicméně přívod energie je v populaci obecně vysoký, což o opravdové chudobě nesvědčí. Obezita s chudobou souvisí právě proto, že mají společné jmenovatele. Nedostatek vůle a pracovitosti (a teď jsem si naběhl sám, jsa rozhodnut bojovat s rostoucím bříškem :-), ale i tak je to pravda).
13. 02. 2012 | 23:43

katalyzátor napsal(a):

Na vojně se říkalo, voják se stará, voják má. Někteří rodiče se starají a mají a někteří rodiče, většina, se spoléhají na stát a nemají. No mají, ale sociálku. Tak to v životě chodí. Ve skutečném životě, a ne v tom ve kterém jste vyrůstali za Husáka, račte prominout, při vašem vzdělání. Ale i za Husáka, dokonce i za Zápotondy a Novotného, to platilo. I z té sociálky se vyloupli nadaní a docílili úspěchu, ale byli, až na velké výjimky, většinou dobří druzí. Děti z "lepších" rodin", jejihž rodiče se starali, protože věděli, dovedli svým dětem zajistit velký náskok. Tak už přestaňte skučet a začněte se starat. Jestli to svedete.
13. 02. 2012 | 23:46

michal napsal(a):

12345 vs. Josef K.
Dovolím si ještě dodat, že nezbytným předpokladem pro to, aby někteří mohli studovat a učit (a později něco vymyslet) je dostatek hodnot vytvořených právě těmi, co kopou brambory (nebo montují kola).
13. 02. 2012 | 23:47

mb napsal(a):

mišo částečně máte pravdu, částečně ne ...

je to kombinace lenosti a nevůle a dostupných = levných, nezdravých, vysoce kalorických a málo vyživujících potravin ...

zdravím
14. 02. 2012 | 00:03

mb napsal(a):

v tom 19 pro (chudé) lidi patrně nebylo tolik dostupné levné ( nezdravé ) maso ...

/ hrach a kroupy to je hloupy to my máme každý den ... /
14. 02. 2012 | 00:04

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,...PIA DESIDERIA, ....škola byla, je a bude, a nejen škola,.... pro společnost jako celek. Tužka
14. 02. 2012 | 00:05

mv napsal(a):

Už jsem o tom zde psal vícekrát, je třeba to udělat znova. To, co absolutně na školách i ve společnosti chybí, je týmová práce. Studoval jsem na univerzitě v Nizozemí, většina hodnocení předmětů byla složena z hodnocení týmového výsledku a hodnocení individuálního přínosu, bez splnění obou částí, jsem neměl šanci získat dost kreditů k postupu dál. Byl jsem tlačen tím, abych nepotopil přátele a zároveň jsem na ně tlačil, aby oni nepotopili mě. Jak prosté a elegantní, vzájemně jsme se hnali k cíli splnit předmět. Kdo se na to vykvák, byl bez milosti vyřazen z týmu a školní rok pro něj v tu chvíli skončil. Pravdou je, že pro všechny byla dosti silnou motivací finanční stránka, neúspějete-li, platíte si celé studium, uspějete-li, vláda Vám studium zaplatí. Toto je lék na současné problémy nedostatku motivace, děti, které se samy vzájemně tlačí výše. To byl měl být cílový stav.
14. 02. 2012 | 00:08

michal napsal(a):

mb,
Targusovi jsem ilustroval, že levné potraviny mohou být i celkem kvalitní. Naopak stravování ve fastfoodech je drahé, slazené břečky jsou drahé (narozdíl od vody), a tak dále. Tudíž je to kombinace lenosti, nevůle a hlouposti.
A pak je třeba pochopitelně měnit lenost, nevůli a hloupost a ne si stěžovat na nepřízeň osudu a podobné "levičácké" stesky.
14. 02. 2012 | 00:09

Skogen napsal(a):

katalyzátor, to jako krást? Protože spousta těch úspěšných, když už jim to nespadlo do klína, toho úspěchu docílila všemožně nestandardně.
14. 02. 2012 | 00:10

Xantipa napsal(a):

Pracovní vytížení odpovědných a povinnost ctících otců a matek je bohužel takové, že nemají čas tyto své vlastnosti předávat.Následkem toho část nové generace pojem povinnost a odpovědnost při pohledu na své uštvané rodiče instinktivně odmítá a později dokonce považuje za nezodpovědné do tohoto světa přivádět potomky.
14. 02. 2012 | 00:13

mb napsal(a):

michal ... máte ale i reklamy ... a máte i reklamy zaměřené na děti ... mozek průměrného dítěte proti výběru mozku ´nejlepších´ kreativistů ...

tak si srovnejte šance ...
14. 02. 2012 | 00:13

michal napsal(a):

mv,
zní to docela logicky, ale co s lidmi typu "Sherlocka Holmese" nebo třeba Isaaca Newtona? Arogantními génii, kteří spolupracovat neumí, ale káru dějin mohou posunout dále než týmoví hráči.
14. 02. 2012 | 00:15

Skogen napsal(a):

michal, Mc Donald a KFC jsou nepochybně přeplněné levičáky, zatímco pravicoví doma chlastají vodu z kohoutku :) Už jsem myslel, že se před spaním nezasměju..
14. 02. 2012 | 00:15

Občan napsal(a):

To Michal:

Většinu Vašich bludů zde trpělivě vyvrací Targus, za což mu děkuji. Nebudu jeho pravdivé argumenty opakovat.

Takže jen pár jednotlivostí:
- Makro je VELKOOBCHOD - nepodnikatelé tam tedy nemohou nakupovat. V malobchodě stojí nejlevnější Eidam 120.- Kč/kg a více. Totéž platí o všech druzích masa - +20.- Kč a více k Vámi uváděným cenám.
- Průměrná podpora v nezaměstnanosti je cca 5600.- Kč/měs., minimální mzda 8000.- Kč/měs HRUBÉHO (tedy cca 5700.- kč/měs. čistého), existenční minimum cca 2100.- Kč/měs., životní minimum pro 1 osobu 3200.- Kč/měs.
Pro lidi s takovými "příjmy" je VYLOUČENO, aby si kupovali cokoli jiného než nejlevnější sojovomargarínové náhražky, těstoviny a bůček. Jejich "strava" tak sestává převážně z tuku, cukru a obilovin. Chybí nebo absentují v ní vláknina, vitamíny, stopové prvky, popeloviny a další potřebné látky. Pokud nevykonávají celodenní manuální práci (což nesmějí, protože příjemci jakékoli podpory si NESMĚJÍ přivydělat ani korunu), pak nabírají na váze, ačkoli jsou ve skutečnosti těžce podvyživení.
- V 19. století se jedlo mnohem zdravěji, protože byly běžně a levně dostupné i chudým ČERSTVÉ PLNOHODNOTNÉ zdravé potraviny. Brambory, kořenová zelenina, jablka, švestky, med, mléko, kysané zelí, jáhly, sádlo, chléb, skopové a telecí maso (tehdy nejlevnější druhy masa, dnes pro mnohé nedostupný luxus). Lidé NEZNALI náhražky - ty v té době ještě neexistovaly. Takže chudí sice byli hubení, ale většinou nebyli podvyživení.
- Vaši příkladmo uvedení příbuzní přežili svůj odchod do důchodu jen o pár let. Pokud pracovali, protože jim nic jiného nezbylo, pak se v podstatě upracovali k smrti - tedy nic k chlubení. Dnešní staří lidé jsou na tom stejně - s tím rozdílem, že NESMĚJÍ do penze a NIKDO je nezaměstná. Pokud pracovali protože CHTĚLI, ačkoli mohli být v penzi, a někdo je zaměstnal, pak to měli jako koníčka. Někdo chodí na ryby nebo hraje šachy, jiný cestuje po památkách a další holt chodí někam do práce.

Ostatní nesmysly už Vám vyvrátil Targus.
Znovu se tedy ptám - kam si chodíte pro to, co Vás dostává do takového rauše? Docela by se mi to občas hodilo - doba je zlá, lidé nešťastní a v práci to podle toho vypadá.
14. 02. 2012 | 00:15

Targus napsal(a):

To michal:

Vážený, fakt je vidět, že jste v životě rukama akorát strkal baštu do pusy a utíral vlastní zadek, nic víc. Napsat takový nesmysl, že zedník nestaví celý život baráky, havíř nekope celý život uhlí, kopáč nekope celý život výkopy, instalatér nedělá celý život s potrubím, no to může napsat fakt jen intelektuál.
K vašemu Eidamu za 80 Kč, to bych nedal ani psovi. Vše zpatláno z nahrážek a rostlinného oleje. Kupte si "normální" zrající sýr z Madety a z toho makráckého se příště poblijete.
O masu asi tolik - bohužel znám lidi, kteří kupují ty masové výrobky, protože na maso jim to prostě nevychází, divit se můžete, jak chcete.
Nezmínil jste zeleninu a ovoce - předražený odpad ze Špánu, který nevzali Němci ani jako trojku. Vím, o čem mluvím, pár let jsem ty sr...y vozil. A to je lepší případ, už vůbec nezmiňuju holandské produkty pěstované ve vodných roztocích.

Frky o tom jak bylo drahé žrádlo za socíku, no to už fakt nemám co dodat. Chleba stál sice 5,60, ale byl to dvoukilák, vydržel dva týdny a byl zadělaný na kvásku. Ten dnešní hampejz bez droždí = bez vitamínů, vykynutý na prdopeči s pomletými zbytky z neprodaného starého pečiva se nehodí ani pro prasata. Pokud vůbec seženete chleba adekvátní kvality, pohybuje se jeho cena nad 40 Kč za kilo.
Mlíko 1,90 Kčs litr, no fakt drahota. A dokonce z něj šla udělat kyška nebo domácí tvaroh. Z čeho si ho upatláte dnes? Z nahrážek?
A o průměrných mzdách nemá cenu se s vámi bavit, budete tvrdit, že všichni vydělávali dva tisíce brutto.

Ještě maličkost k potravinám, vy tvrdíte, že jsou zdravější. Jak vysvětlíte raketový nárůst nemocí související s nedostatkem hořčíků, stopových prvků, atd.? Já tvrdím, že to je užíváním nahrážek, emulgátorů, stabilizátorů a podobných jedů v potravinách, jakož i neadekvátním hnojením půdy v zemích původu. Ještě nikdo mi to nebyl schopen vyvrátit.
14. 02. 2012 | 00:16

JF napsal(a):

1848

- industrialni kapitalismus
- národnostní politika
- národnostní politika na mezinárodním poli
- národní socialismus
- mezinárodní socialismus
- normalizace
- privatizace bez odpovědnosti a tedy povinnosti = tuneling
- rozklad spolecnosti - tuneling školství,zdravotnictví,kultury
- národní křeč identity
- výstup z EU (formalita)

... asi nebudeme pupkem sveta
... jestli by to nechtelo mrknout do NDR
... co asi delají soudruzi v NDR???
... je ceská zkratkovitá fráze srozumitelná???

a pak snad jen se chytit za nos jak dlouho vydrzite

... nez nam to dojde ze nejsme ... pupek sveta.

ps: rekl bych ze jsme ted nakrocili k národní křeči. Tak pokud to dobre půjde tak jeste setřást to evropské jho - ale to už stejně bude jen formalita.

takže ani pupek ani sveta ale tak možná tureckej záchod a kdo je víc
14. 02. 2012 | 00:17

český maloměšťák napsal(a):

ad michal via 12345 vs Josef K
Nezbytnějším předpokladem k tomu,aby ti, co kopou brambory nebo montujou kola tyto činnosti nevykonávali tak, že nakopou nebo smontují málo, nekvalitně, v nesprávný čas či draze (i ve vztahu k zbytku společnosti a dané civilizaci) je to, že část hodnoty či nadhodnoty, kterou svou produkcí vytvoří, věnují na zabezpečení studia těch, kteří budou v budoucnu kopat brambory a montovat kola lepším způsobem.
Pocit viny či závisti u jedněch či druhých pak vyvolávají ti, kteří si myslí, že odložená investice není budoucí spotřebou ale jakýmsi milodarem...a že tak má být i přijímána.(příjemce velmi často zovou parazity)
Bohužel se takoví nedokážou vymanit ze svých chorobných představ, že jsou to právě oni, kdo oplývají kritickým rozumem nejvíce a tak si nárokují účast na procesech, které ho mají rozvinout, zušlechtit a dát mu účinnou formu i obsah takové, že jsou upotřebitelné nejen pro ně samé, ale hlavně z hlediska zachování druhu a příslušného kulturně - civilizačního rámce. Což je však kvadraturou kruhu, konfliktem, neboť jde o omyl ze své podstaty - liška v kurníku je prostě škodná, a jako se škodnou je s ní třeba zacházet.

P.S. Mimochodem ta analogie upadající EU a fáze kolapsu Říše římské - už dlouho jsem nečetl nic tak jednoduše stupidního z klávesnice zřejmě vysokoškolsky vzdělaného člověka.
14. 02. 2012 | 00:17

mb napsal(a):

pak nabírají na váze, ačkoli jsou ve skutečnosti těžce podvyživení.

to nedokázal pobrat ekonom michl ...

argumentoval jak se tu máme super, když tloustneme ...
14. 02. 2012 | 00:18

Anastazie Králová napsal(a):

Naprostý souhlas s p.Targusem.
Dovolujisiupozornit,že na toto téma existuje i komplexní britská studie-Myslím postavaxsociální postavení.
1/chudí-pracují monotonně,koupí si levné jídlo zdravotně škodlivéa volný čas stráví doma na gauči sledováním TV.
To vše ještě ve stresu,aby ani o tuto nezáživnou práci nepřišli.

Všichni mají na to,aby se najedli-ale jen bohatí mají na zdravou výživu.

2/Patří k tomu i rozdílné trávení volného času.
Bohatí jej tráví více mimo domov-ale on golf,plavání,lyže něco stojí.
Musíte mít peníze ,abyste v létě jel k moři v zimě lyžovat.

Pokud onemocníte,bohatí jsou schopni koupit si lepší zdravotní péči.
A dále-jejich konto v bance a další hmotné zajištění je chrání před stresy všedního dne /žádný strach ze ztráty zaměstnání/.

Výsledek :bohatí žijí déle a kvalitněji,než chudí lidé.

Mladí lidé toto vidí a mají možnost jítněkolika cestami
A/podřídit se a zařadit se do davu
B/jakýmikoliv prostředky/l¨ží,podvody,bezcharakterností ve službě mocným se dostat "nahoru "
C/rezignovat na danou sociální skutečnost ůFuck you "-život na okraji společnosti,užívání drog atd

Kdysi se mladí lidé dávali k revolučním hnutím-ten za národ,ten za sociální spravedlnost,některý za obojí.Nepřítel byl vidět
/kníže,panovník,majitel továrny /

Jak chcete v současné době postihnout nadnárodní konsorcia,když nikde nevidíte vlastníka/jen víte,že např.v USA 1% lidí ovládá 99% majetku?

Také si myslím,že doba bohužel připomíná dobu před zánikem říše římské.

Pane Štefle,kdo jiný než člověk jako vy by měl vyvinout snahu o
záchranu střední třídy/dokud její zbytky ještě existují-i když se společnost rozvrstvuje ne ve tři,ale dvě vrstvy-horní/majitelé / a dolní /všichni ti,jež jsou nuceni k denní otrocké práci-fyzické i duševní.
Nové je to,že dříve byla duševní prácedlouhodobou perspektivou.
Nyní-firma vás přijme a během několika let "vycucá "-pak řekne,že již nejste schopen držet krok s mladým,flexibilním kolektivem.
14. 02. 2012 | 00:22

mv napsal(a):

michal,

na to Vám odpovědět asi nedokážu, jediné, co mě napadá je, že výjimeční lidé patří na výjimečné školy, pro masu bych, ale viděl holandskou cestu, jako tu nejlepší, i co se rozvoje společnosti týče.
14. 02. 2012 | 00:23

Targus napsal(a):

To Skogen:

:-)))
Ano, denně pozoruji houfy putujících socek na meníčko do Mekáče. Houska s colou za sto pade, no neberte to!
14. 02. 2012 | 00:25

Targus napsal(a):

To mv:

Pokud tu masu nenamotivujete, dopadne to tak, jak to je dnes v českých školách, od ZŠ po VŠ. Jeden cosi vyplodí, ostatní to obšlehnou a kantor to toleruje, protože je tlačen ředitelem, aby žádný student nebyl odejit. A nepomůže ani školné. Už jen proto, že roční příjem jednoho jedince je pro druhého pouhým kapesným.
14. 02. 2012 | 00:34

Skogen napsal(a):

mv, třeba by nějaký český politický vykuk mohl provozovat webovky na bonzování Ukrajinců :) Taky holandský model, slaví to prý ve společnosti úspěch ;)

Ale vy myslíte tu školu. Vždyť i ten Ámos tam musel odejít umřít. Nucenou týmovou práci aneb co se v mládí nenaučíš, později jen tak nenajdeš. Podle mě by ale stačilo nevychovávat malé egoisty a sobce. Jenže to by museli mít inteligentní rodiče.
14. 02. 2012 | 00:36

Skogen napsal(a):

Targus,

naprosto fenomenální je, jak z některých škol může člověk chytře zblbnout. Předpokládám, že už jako blba by ho tam přece jen nevzali.

A Šteffl má další téma na blog.
14. 02. 2012 | 00:44

jíra napsal(a):

Máte recht, autore, úkolem školy je opravdu vychovávat. Ukázalo se to v praxi. Studenti přece vychovávali v r.1989 celou společnost svou odhodlanou stávkou a bylo to na společnosti chvíli znát. Kdo jiný než studenti mohl společnost probudit a vychovávat, vždyť studentů je ve škole nejvíc, jejich síla byla už dost znát. Možná by nestačili ti z VŠ, ale vypomohli studenti z SŠ a dokonce i žáci ZŠ.

Jiná otázka je, zda se tento úkol podařilo naplnit trvaleji. Asi nestačila jen ta jediná výchovná kampaň. Společnost se na svobodě začala chovat hodně nevychovaně. Tedy vyvolená část společnosti, když pochopila, že nad tím vším špatným z minulosti, co na ní vadilo, se bohorovně mávlo rukou, takže v novém kabátě mohla dál frčet starými metodami, tentokrát ale již bez hranic.

Takže teď se výchova společnosti školou projevuje jako házení hrachu na zeď. Nebude žádný div, pokud se to negativně projevuje zpětně i ve škole. Ti opravdu dobří studenti se raději věnují svému oboru. Ostatní se asi cítí dost zbyteční a tak nějak bez perspektiv - zejména pokud by to dál nechali tak být...

Nevím, jestli jste to ale myslel takhle...
14. 02. 2012 | 00:46

jíra napsal(a):

dodatek (v tomtéž duchu)

Možná je problém v tomhle:
Základní povinností je být dobrým hospodářem ve svěřené oblasti.
Příklady táhnou - to víme každý.
Studenti se teprve připravují, ještě nezastávají odpovědné role ve společnosti.
Nanejvýš pomoc doma, nějaká ta brigáda.
Jak potom tedy mohou studenti společnost vychovávat vlastním příkladem?
14. 02. 2012 | 01:00

ondrejsteffl napsal(a):

Díky všem za diskusi.
14. 02. 2012 | 01:43

ondrejsteffl napsal(a):

zdenekbrom napsal(a): 13. 02. 2012 | 20:53
„Formovat děti k jakým hodnotám? Těm, které slovy vyznávají a činy popírají politici…“

Na školu byly vždy kladeny o něco větší morální a etické požadavky, než zbytek společnosti. Vždy je „dílnou lidskosti“, že? Jak jinak by mohla vychovávat? Doufejme, že škola za morálním úpadkem společnosti stále ještě „zaostává“.

„Mimochodem, s povinnostmi mizí i odpovědnost.“
Často, ale ne vždy. Vidím kolem sebe řadu lidí, kteří necítí povinnost, ale převzali zodpovědnost. Třeba Tebe. Nebo se snad ty cítíš POVINEN učit ve škole, třeba tak, jak se dříve cítili povinni chodit do kostela. Bojíš se věčného zatracení v pekle, kdybys šel dělat něco jiného? Soudím, že spíš cítíš ZODPOVĚDNOST, je to tvoje svobodné rozhodnutí. A pak jsi samozřejmě ochoten plnit dílčí povinnosti, které z toho plynou – třeba vyplňovat třídnici, ale povinnosti toto typu jsem nemyslel.
14. 02. 2012 | 01:44

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a): 13. 02. 2012 | 20:57
„To není školou, pane Šteffle, to je rozkladem tradiční společnosti a vzájemných vazeb a vztahů v ní samé.“

Ano, vždyť právě o tom píšu.
14. 02. 2012 | 01:45

ondrejsteffl napsal(a):

speci.men napsal(a): 13. 02. 2012 | 21:07
„Naopak existuje mnoho příkladů ze světa i z historie, že naopak školní výchova a vzdělávání zásadním způsobem dokázala ovlivnit systém hodnot nebo řekl bych intelektuální, kulturní a nakonec i politické klima ve společnosti.“

Napište jich pár, třeba některé neznám…

„Pro dnešní současnost uvádíte řadu ne zcela potěšitelných jevů jako je bezohledný individualismus, hedonimsus a podobné jevy. Je otázka, zda by škola měla tyto novinky plně reflektovat a děti na takový svět připravovat. Nebo naopak se snažit proti nim bojovat a celou společnost tím kultivovat.“

Nepochybně patří k úkolům školy KULTIVOVAT. O to mně však v blogu nešlo, to pokládám za jasné. Problém je, jak to dělat. Vy asi nejste učitel, a tak nevíte, jak to často ve škole vypadá (čtěte si diskuse pod blogy, dozvíte se). Těžko můžete na žáky působit, když vás neposlouchají. A neposlouchají vás proto, že už mluví jiným jazykem. Můžete zvyšovat hlas, i na ně křičet, ale když vám nerozumějí a vy nerozumíte jim, nemůžete je kultivovat. A v příměru řečeno, tento blog je o tom, že škola dnes mluví jiným jazykem než společnost a tudíž i jiným než žáci.
14. 02. 2012 | 01:46

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a): 13. 02. 2012 | 21:15
„…odpovědnost je nemyslitelná bez povinností.“

V blogu jsem „definoval“ povinnost trochu jinak: jako úkol daný, stanovený vnější autoritou, který nelze odmítnout. Nemyslel jsem dílčí povinnost, třeba vynést smetí, ale povinnost k nějakému vyššímu na mé vůli nezávislému cíli, autoritě, např. k Bohu.
14. 02. 2012 | 01:47

ondrejsteffl napsal(a):

michal napsal(a): 13. 02. 2012 | 21:22
„Doba povinnosti velmi pravděpodobně znovu nastane.“
Doufejme :-)

„nutně musí být curricula nastavena tak, aby VŠ absolvoval průměrně inteligentní student…“
Ano v současném systému musí být nastavena. Ale třeba vůbec nemusí být nastavena. Kdo je nastavuje a proč? Je to jen malý příklad, že v tomhle systémy školy je spousta věcí z tradice, a už nevíme, zda jsou užitečné a fungují, nebo dokonce víme, že nefungují, ale bojíme se je změnit.

„člověk je od přirozenosti líný…“
To sice je, ale na druhou stranu chce a potřebuje rozumět světu kolem sebe. Toho si všiml už Aristoteles. A pokud mu vzdělání k porozumění světu pomůže, bude se vzdělávat… Což se ostatně všude kolem nás děje, akorát to není ve škole a v těch oblastech, kde si my myslíme, že to je důležité.
14. 02. 2012 | 01:48

ondrejsteffl napsal(a):

JiříK napsal(a): 13. 02. 2012 | 21:35
„těch 50% Američanů na hranici chudoby…“
Odpověděl Vám už Michal…

„Ondřej Šteffl se mýlí. Škola se nesmí za žádnou cenu přizpůsobovat "požadavkům současnosti" (čti neoliberální totalitě ekonomického samopohybu).“
Snad jsem se nejasně vyjádřil či JiříK nepozorně četl. O přizpůsobování jsem nic nepsal. Psal jsem o metodách, formě, systému, které už dnes nefungují.

„Osvícenský ideál = emancipace lidské bytosti skrze vzdělaní.“
Ano, souhlas.
14. 02. 2012 | 01:49

ondrejsteffl napsal(a):

doxa napsal(a): 13. 02. 2012 | 21:35
„znalosti vyžadované reálným životem inteligenčně insuficientní populaci poskytnout nelze!“

Když Marie Terezie chtěla, aby všichni uměli číst a psát, také mnozí tvrdili, že to se prostý lid nikdy nenaučí…

Ale abychom mluvili věcně, mohl byste uvést nějakou „znalost vyžadovanou reálným životem“, kterou podle Vás insuficientní nezvládnou.
14. 02. 2012 | 01:50

ondrejsteffl napsal(a):

Josef K. napsal(a): 13. 02. 2012 | 21:41
„…ani školství není řešitelné jeho pracovníky.“
Ano.

A pokud se vzdělání stane vzděláním v pravém slova smyslu…
Ano. ( „pak se i matematické metody…“ To jsem nepochopil :-( )
14. 02. 2012 | 01:51

ondrejsteffl napsal(a):

brother at you side napsal(a): 13. 02. 2012 | 21:57
„Skoly jsou pouhymi zamestnaneckymi pripravkami. A jelikoz deti nejsou blbe, tak to vi a nelibi se jim to.“

No právě.
14. 02. 2012 | 01:51

ondrejsteffl napsal(a):

Miloslav Pouzar napsal(a): 13. 02. 2012 | 22:04
„Když přijde uchazeč o dvacet minut pozdě na konkurz, jakou má pravděpodobnost, že dostane požadované místo? Když přijde pozdě na zkoušku, má ho učitel pochválit?...“

To jsou dílčí úkoly, které je třeba splnit k dosažení cíle, který jsem si sám (dobrovolně) stanovil. POVINNOSTÍ v blogu myslím něco jiného, jak už jsem vysvětlil v předchozích odpovědích.
14. 02. 2012 | 01:52

ondrejsteffl napsal(a):

michal napsal(a): 13. 02. 2012 | 22:42
„Ostatně Feynman by jistě potěšil i pana Šteffla…“
Už dávno potěšil :-), mnohdy z něj čerpám.
14. 02. 2012 | 01:52

ondrejsteffl napsal(a):

Luba napsal(a): 13. 02. 2012 | 22:55
„Povinnost a zodpovědnost přece nejsou dvě rozdílné entity!“
To nejsou nějak přesně definované pojmy, já je v blogu chápu úžeji a trochu jsme je postavil proti sobě. Vy jim, vidím, rozumíte jinak. Myslíte, že to vaše chápání je jediné správné?

„Co zanedbali rodiče, to škola asi nedožene.“
A kdo to tedy dožene?
14. 02. 2012 | 01:54

ondrejsteffl napsal(a):

michal napsal(a): 13. 02. 2012 | 22:59
"Typický chudý člověk 21. století je tlustý."

Ano, někde i v tom je ta změna ve společnosti. Hubený chudý cítí povinnost, tlustý ne.
14. 02. 2012 | 01:55

ondrejsteffl napsal(a):

michal napsal(a): 13. 02. 2012 | 23:16
„proč probůh více učitelů? My potřebujeme polovinu tříd - a logicky polovinu učitelů, na SŠ i VŠ.“

Není to k blogu, ale úplný souhlas. Viz též skvělý článek na http://www.burjanoskole.sk/?p=3170
14. 02. 2012 | 01:56

ondrejsteffl napsal(a):

Anastazie Králová napsal(a): 14. 02. 2012 | 00:22
„Pane Štefle,kdo jiný než člověk jako vy by měl vyvinout snahu o záchranu střední třídy…“
Snad abych kandidoval na prezidenta ;-)

„Nyní-firma vás přijme a během několika let "vycucá "-pak řekne,že již nejste schopen držet krok s mladým,flexibilním kolektivem.“
Možná má takový člověk nevhodné vzdělání do dnešní doby
14. 02. 2012 | 02:11

Daňový poplatník napsal(a):

To autor: popsal jste své představy o světě, v němž se pohybuje možná 10 % české populace (v Praze určitě víc), a z toho vyvozujete, že škola nevyhovuje těmto požadavkům.
Takže kdybyste byl zaměstnán na lince v Hyundai a Vaše manželka na kase v Albertu, chtěl byste zajisté zavést klečení na třískách za otáčení, a mlácení pravítkem na dlaň za zpupné pohledy.
Obsah učiva by až tak důležitý nebyl.
14. 02. 2012 | 07:49

Dalibor Štys napsal(a):

Člověk není přirozeně líný. Naopak, co ho zaujme, dělá s maximálním nadšením. A dnes, mezi mladými, je ve skutečnosti nadšených spousta - například pro on-line počítačové hry. A ty jsou často poučné a trénují intelekt, jen poučují o něčem jiném, něž si mnozí dovedou představit. Programátoři počítačových her znají, například, klasickou mechaniku (nebo třeba mikroekonomické modely) určitě lépe než já. A mnoho z těch hráčů sní o tom, že se stane programátory počítačových her :-)

Podle mne Aristoteles měl na mysli své otroky, kteří líně vykonávali práce, které jim nařídil.....
14. 02. 2012 | 08:04

vasja napsal(a):

michal napsal(a):
Něco jako kdybyste nutil opici porozumět teorii relativity. Ilustrují to dnešní rychlokvašení humanitní intelektuálové (a školy, které se jim přizpůsobují).
------------------------------
:-))
"To by mne zajmalo, kam velryby kladou jikry"
Tohle řekla v hospodě jedna Bc. Enviromentálních studií Masaríííčky v Brně, když tam šel v tv pořad o velrybách.
14. 02. 2012 | 08:41

Skogen napsal(a):

Daňový poplatník

velmi dobře vystiženo. Z těch letmých náznaků, které okolo sebe pan Šteffl provokativními otázkami šíří, lze vyvodit, že mu imponuje model vzdělávání, který v lepším případě nevhodně zobecňuje, v horším pak, a to vzhledem k jeho erudici pravděpodobněji, pozvolnými obloučky brousí okolo neoliberální koncepce a ne a ne to říct naplno.

Velmi bych panu řediteli, kritizujícímu školu za to, že učí pro sebe samu a nikoliv pro život, zatímco jeho organizace si nechává platit za přípravu studentů na vlastní testy, doporučoval, aby si svoje teorie vystavěné na idealizovaných a falešných základech ověřil v praxi na průměrné základce.
14. 02. 2012 | 08:44

Anastazie Králová napsal(a):

Ad Ondřej Štefl
Vyzobl jste z mého článku jednu větu /uznávám,že byl dlouhý /

Co takhle možnosti obyčejných lidí po škole ?-To nechcete rozebrat?

Mimochodem-ti lidé vycucnutí psychicky nejsou prodavačky supermarketů,ale vedoucí zahraničních /a i českých podniků,sekretářky apod /
Vzdělání maJÍ PŘEDEVŠÍM EKONOMICKÉ/AŤ UŽ vš,NEBO sš/.
14. 02. 2012 | 08:44

Sladký napsal(a):

Občane, zdravím a mám odpověď na otázku, kam si Michal pro svá moudra chodí.DO IDEOLOGICKÝCH příruček a pohádkových knih, jako jsou třeba báje vyprávěné Miltonem Friedmanem, které se skutečností nemají nic společného a jejichž předpovědní schopnost je prakticky nulová.Neříká nic jiného, než to, co zde ve zvulgarizované podobě každodenně opakují Ghandí, Cestovatel, Kuchař rumcajs a podobní týpkové.
14. 02. 2012 | 08:47

Pepa Josef napsal(a):

No, opravdu mluvím ve škole jiným jazykem než žáci. Cituji slyšené přes dveře při příchodu do hodiny a píšu bez diakritiky, snad to tu chvíli vydrží: "pica, vole, neser, curaku...". Tak tomu se budu přizpůsobovat jen velmi těžko. Já proti panu Štefflovi nemohu nic mít, v životě jsme se nepotkali, ale souhlasit s ním prostě nemůžu, pro mě je trvale nepřijatelně relativistický a já, třetí generace učitelů a vnuk obávaného školního inspektora mám některé neotřesitelné hodnoty v sobě. A Dona Quixota mám taky rád, stejně jako Cyrano z Bergeracu ("já toho směšného ztřeštěnce velmi ctím...").
14. 02. 2012 | 08:48

Dalibor Štys napsal(a):

http://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_Finland

vybírám:
.... Outdoor activities are stressed, even in the coldest weather; and homework is minimal to leave room for extra-curricular activities.....
..... Venkovní aktivity jsou doporučovány a to i v nejstudenějším počasí. Domácí úkoly jsou minimální aby zbyl čas na extrakurikulární aktivity ....

... Reading for pleasure is actively encouraged (Finland publishes more children's books than any other country). Television stations show foreign programs in the original languages with subtitles, so that in Finland children even read while watching TV....
.. Čtení pro radost je aktivně podporováno (Finsko tiskne více knih proděti než kterákoliv jiná země). Televizní stanice vysílají programy v cizsích jazycích s titulky, takže finské dati čtou i když sledují televizi...

Přitom v PISA testech finské děti vedou před všemi Evropany. Zvláště ten poslední úryvek mi připadá velmi relevantní. Čtenářská gramotnost a znalost jazyků zásadne osvobozuje. Naopak neznalost jazyků vede k omezenosti a otroctví. A tragická neznalost jazyků u nás sahá až do nejvyšších špiček naší společnosti, zejména politických. 22 let jsme prošvihli (čeština má jadrnější výraz ) a náprava se nechystá.
14. 02. 2012 | 09:00

Terry napsal(a):

Těch pojmů, které "se vytrácí z našich myslí" je sakra víc!

Bohužel žijeme ve společnosti, kde
- slušnost je považována za projev lidské slabosti;
- poctivost je považována za projev lidské blbosti;
- morálka za něco nepatřičného, bránícího "rozvoji" osobnosti;
- bezuzdná hrabivost jako hlavní politický motiv "demokratických" politiků,
atd atd

Jen tak je možné, že amorální (s nemanželským bastardem) buran a hulvát to "dotáhne" až do křesla vrcholného představitele a reprezentanta (!!) státu a národa, a to jako nejlepší ve své straně! A už to ani nikoho nepohoršuje; je to naprosto, ale naprosto normální...

Hlavně, že

"Máme demokracii, ne, vole? Tak si můžeme dělat, co chceme!"

"Ať jdou do prdele všichni!"
14. 02. 2012 | 09:30

gaia napsal(a):

michal napsal(a): 13. 02. 2012 | 22:59
"Typický chudý člověk 21. století je tlustý."

a autor odpovídá

Ano, někde i v tom je ta změna ve společnosti. Hubený chudý cítí povinnost, tlustý ne.
A co tlustý bohatý?
Minulý čtvrtek vyšel v příloze mf ddnes článek o našich politicích, jsou tam i fotky, který shrnuje, že poslanci muži ve sněmovně během volebního období všichni ztloustli , od Nečase po Kalouska přes Škromacha Dobeše a další napříč politickým spektrem.
Jak ztloustl Duka jen za 2 roky arcibiskupování nebudu ropzebírat, ale do politiky se též cpe vehementně.

Lze tedy v rámci Michalovy a autorovy teorie též odvozovat, že tedy jsou politici líní bez vůle beze smyslu pro povinnost?
Ono to s tou tloušťkou je trochu složitější a je vidět, že Michal ač si kdysi psal bc, je skutečně dost nedovzdělaný a omezený.
V USA jsou chudí skutečně tlustí, neb hamburgery a hranolky a cola jsou nejlevnější jídlo( u nás to tak není, zde chudí tloustnou na chipsech a levném salámu) , jinde ve světě chudí jsou skutečně podvyživení a hubení a dokonce i na hlad umírají, lze však diskutovat, zda je to jejich leností, či neviditelnou rukou trhu.
ale že máme rozežranou sněmovnu víme a je to vidět již i vizuálně, něco tam není v pořádku a každý ví co.

A od toho se pak odvíjejí další problémy, i ty ve školství.
14. 02. 2012 | 09:51

gaia napsal(a):

dále se píše

Nyní-firma vás přijme a během několika let "vycucá "-pak řekne,že již nejste schopen držet krok s mladým,flexibilním kolektivem.“
a autor odpovídá
Možná má takový člověk nevhodné vzdělání do dnešní doby
já si tedy myslím, že má nevhodnou nervovou soustavu a celé tělo.

Člověk má pořád stejný mozek, jako měl Kopčem prohánějící mamuty kolem Věstonic a děťátko otisknuvší svoji ručičku do stěny jeskyně Altamira před 20 tisíci lety. A kostru odvozenou od primátů, lezoucích po stromech v nejúrodnější a nejteplejší části světa, kde stačilo jen 2 hodiny sbírat a pak si celý den jen hrát a ležet v listí. Bohužel pak se změnilo klima a zvětšila se příkopová propadlina, populace primátů rozdělena propadlinou na 2 části.
Ta co zůstala v tom pralese, tak má stále těch 22 hodin lenošení, ale vlivem jejich potomků, kteří byli neustále vystaveni pro ně vlastně nepřirozenému prostředí a museli se pořád přizpůsobovat, jsou dnes již na vyhynutí.
Na vyhynutí bude ale brzy i člověk, který nepochopil, že je součástí přírody, že je navržen do přírody a přizpůsobovat se technosféře nejde do nekonečna.
Že jeho biologická schránka nemůže soutežit s jím navrženým strojem a jeho mozek též nemůže co do výdrže a produktivity soutěžit s jím navrženým kompem.
14. 02. 2012 | 10:05

Daňový poplatník napsal(a):

To Dalibor Štys:
Přesné, kdyby měl tento stát zájem na jazykovém vzdělávání (zejména mladých) občanů, většina cizojazyčných programů by šla v TV v původním znění s titulky, ale zase by zde bylo riziko, že jazykově vyspělí mladí lidé by z tohoto Absurdistánu odešli za lepším.
14. 02. 2012 | 10:09

naivka napsal(a):

Dobrý den.

autor napsal: "Škola vznikla hluboko v době povinnosti a je založena na jejích principech."
..

Škola i nadále patří k tomu nejlepšímu, co člověk pro své děti vymyslel. Každé dítě (!) má možnost se ve škole naučit číst, psát a počítat.

Problém vzniká, když se snažíme plošně skoro všem dětem vštípit vědomosti, které svou šíří domnívám se výrazně překračují úroveň znalostí třeba středověkých kněží a tehdejší společenské a vzdělanostní elity. Naše děti se seznamují s teorií relativity ve fyzice, učí se dlouhou tabulku Mendělejovovy periodické soustavy prvků a počítají složité chemické výpočty podle chemických rovnic, učí se mnohdy až detailně historii národů téměř celého světa, nově mají informatiku, a na rozdíl od dětí v dávnějších školách (povinná školní docházka začala ještě v době nevolnictví) učí se také cizím jazykům. Ve školách děti tráví často 7 a někdy i 8 hodin nepřetržitě, tedy mají některý den pracovní dobu shodnou s dospělým člověkem, a ještě k tomu dostávají úkoly a musí se doma připravovat na další den!! Nedivme se tedy jejich časté neukázněnosti, kdo by to v jejich věku sedět celý den ve škole vydržel.. Domnívám se, že již od základní školy jsou naše současné děti zbytečně přetěžovány a jsou nuceny naučit se mnohem více pojmů a znalostí, které mnohdy výrazně překračují rámec nejvyššího možného vzdělání středověkých vzdělanců. Je to pro děti dobré? Je to dobré pro společnost?

Pro děti je důležité naučit se číst, psát, počítat, mít obecný přehled o světě, naučit se jeden světový jazyk, pracovat s počítačem, naučit se přemýšlet a klást otázky (hledat na ně odpovědi), učit se volním vlastnostem a empatii. Vše ostatní nechť zajištují univerzity, a třeba již od 15 let. Vždy jsem se jednoznačně zastávala maximálního využití dostupné techniky, tedy počítačů a vhodných programů, zajišťujících výuku a přizpůsobených různým schopnostem jednotlivých žáků (psala jsem na dřívějších blogách pana Šteffla). Dovolím si přidat ještě jednu myšlenku: Až donedávna jsem příliš neuvažovala o dalším rozměru vzdělání pro 21. století. Je jím Práce (!). Myslím opravdovou práci, manuální, znát a umět nebo alespoň mít přehled toho nejnutnějšího, co člověk může potřebovat pro svoje přežití v případě vyčerpání energetických zdrojů (!), přírodní katastrofy nebo i jen vědomí spolehnutí se sama na sebe v případě zakládání alternativních soběstačných typů společenství. Nikde jsem se nesetkala v souvislosti se vzděláváním s jiným názorem, než spoléhajícím se na to, že naše společnost - civilizace bude i nadále pokračovat tak jako doposud, tedy technickým a skoro až virtuálně zaměřeným směrem, kdy nejvyšší metou je stát se bankovním úředníkem, manažerem či politikem :-), a kde skutečná práce je považována za téměř opovržlivou lidskou činnost.. kde však lidé jen těžko nacházejí smysl svého bytí a obyčejnou radost ze života.. Co když však vše bude jinak? Co když dode ke kolapsu společnosti z důvodu energetické nedostatečnosti či jiné?

Myslím si, že škola rozhodně není žádným přežitkem a může velmi dobře fungovat, dáme-li jí jinou náplň než doposud, tedy, stane-li se skutečným pomocníkem a rádcem našich dětí při přípravě pro jejich samostatný život. Škola by měla vést ke vzdělání pro život! A k respektu k práci! :-)

Hezký den.
14. 02. 2012 | 10:14

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

To je zajímavá diskuse a zároveň dobrá zpráva pro společnost, že školství je živé a důležité téma. Je to znakem odpovědnosti, nikoliv povinnosti.
Pan Štefl dělá záslužnou a nevděčnou práci, díky za ni.
Souhlasím s názorem, že dobrá rodinná výchova je předpoklad pro úspěšné vzdělávání dětí, o které se musí společně se školou snažit vzájemnou součinností (což se zhusta neděje).
Názory nicků Michal a Luba jsou mi blízké, ale i oponující mínění Targuse má něco do sebe!
Nakonec naše společnost uzná nezastupitelnou úlohu učitelů v základních školách, tam se děti formují a jejich učitelé si zaslouží sppravedlivější ohodnocení, v tom dávám za pravdu paní J.
Zdravím pana Broma a ostatní zúčastněné kantory, vaše přítomnost v těchto diskusích svědčí o tom, že ještě není tak zle. Vaše odpovědné působení ve školství je vlastně povinnost vůči nastupujícím generacím, kterou jste na sebe dobrovolně vzali.
Chce to dost odvahy vstoupit do té džungle před tabulí, ať vám vydrží!.
14. 02. 2012 | 10:19

gaia napsal(a):

naivka

to já říkám též, že problémem dnešního školství je též to ponížení manuální práce oproti duševní.
O tom psal už Marx, jako o jednom z antagonismů v kapitalismu, vedoucí k nerovnosti a boji.
protože manuální práce je považována za něco méněcenného a také méněcenně placeno, existenční důvody vedou rodiče k nucení dětí na školy, aby se mohly živit prací duševní. Duševní práce však není pro každého, ať už psychologicky, tak fakticky.A z toho pak narůstají rozpory, které podle Marxe vedou až ke zhroucení systému.

Dalším antagonismem je rozdíl mezi městem a vesnicí. A to co vymýšlejí v Praze a je vhodné možná pro Pražáky, je na malém městě naprosto nevyužitelné a k ničemu. Proto také často odporuje pan Brom.
Další rozpor, který vede k rozkolísanosti a nakonec až ke zhroucení nestabilního systému.

Nechci, aby mne zde někdo považoval za nějakou marxistku, toto jsme se učili mnohdy velmi nedobrovolně a nevěřili jsme tomu, zpětně však si říkám, že na tom něco je a vy mne též v tomto názoru na práci dáváte za pravdu.
Navíc znám spousty dětí, když jsme ještě topili na uhlí, že se mohly poprat, kdo bude školníkovi pomáhat s jeho úklidem, jen aby nemusely sedět ve třídě třeba na matice, což mně připadalo nepochopitelné,že se chtějí umazat a upotit místo aby si pochrápali ve třídě, ale byla to skutečnost
14. 02. 2012 | 10:31

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

naivka
Podnětný příspěvek, s první částí lze souhlasit.
V dalším odstavci se zmiňujete o důležitosti ovládání běžných prací a pěstování manuální zručnosti. To se běžně děje na venkově, ale i na chatách a chalupách, známém to fenoménu naší země. Obliba chovu různých domácích mazlíčků počínaje akvaristikou a konče kynologyí a koňáctvím také o něčem svědčí. A znovu opakuji - začíná to v rodině!
14. 02. 2012 | 10:35

gaia napsal(a):

Šašku

koukám, že žijete v minulosti, fenomém chataření a chalupaření, kterým prošly Husákovy děti je už nenávratně pryč.
14. 02. 2012 | 10:38

jogín napsal(a):

Jedna povinnost zůstává: Získat prachy. Jinak budete hledat při mrazu teplou díru. A odpovědnost? Ke komu? Jen k sobě? To je současná ideologie. Lidé bez výchovy k povinnosti odpovědnost postrádají, už nejsou ani chudobince nebo pastoušky jako za císaře pána. Zato přibylo zlodějů, flákačů, podvodníků a jejich moderní varianty- okecávačů.
14. 02. 2012 | 10:50

žena napsal(a):

naivka

Naprosto s Vámi souhlasím. Jen bych dodala k názvu blogu "Škola - soumrak povinnosti" - POVINNÁ školní docházka by rozhodně měla zůstat. Děti je třeba naučit povinnosti.
Kromě už zmíněné manuální práce ("dílny" se tomu za mých školních let říkalo a "pozemky" - a to jsem chodila na jazykovou ZŠ) bych se přimlouvala i za rodinnou výchovu (myslím, že tak nějak se jmenoval předmět, kde se sice málo, ale učilo o výchově a péči o děti).
14. 02. 2012 | 11:17

gaia napsal(a):

a ještě šití a vaření, děti to bavilo, dnes však nahrazeno jakousi teoretickou rodinnou výchovou, kde se akorát při filozofování nudí a každý to učí jen za trest.
14. 02. 2012 | 11:22

Luba napsal(a):

Pane Šteffle,
především: Díky za reakci. Myslím, že je skvělé, že na nás nicky reagujete - patříte tedy k elitním blogerům Aktuálně.cz.

Leč,
s vyzněním Vašeho článku velmi nesouhlasím.

Napsal jste:

"Škola vznikla hluboko v době povinnosti a je založena na jejích principech. Doba povinnosti ale pominula. Pominula v celé společnosti. Je proto naivní si myslet, že ve škole můžeme dobu povinnosti zachovat."

Doba povinnosti?
Já bych ji nazval dobou nekontrolovatelné stupidity.
Dobou umírání "za císaře a jeho rodinu". Dobou živoření a hladovění. Dobou, kdy byl padesátiletý muž oslovován "ctihodný kmete".

Dále jste napsal:

"Je ale určitě hloupost si myslet, že rodiče náhle začnou vést děti ke kázni, v občanech se probudí povinnost k vlasti, namísto touhy po individuálním sebevyjádření a seberealizaci se podřídí zájmům celku, přestanou se bát a krást."

Je to ale Vaše hloupost! Rezignovat na hodnoty a přizpůsobovat se pseudohodnotám zločinců a ignorantů, kteří nás vedou,
a které zřejmě mládež považuje za žádoucí vzory.

Možná přizpůsobivým učitelům takový postoj vynese vyšší platy.
Více úcty k učitelskému povolání se tak ale dostaví jen stěží.
14. 02. 2012 | 11:28

žena napsal(a):

gaia

Díky, na to jsem zapomněla. My jsme se učili i pletení a háčkování. Myslím, že to nebylo na škodu. Naučili jsme se něco vlastnoručně vytvářet (v dílnách ptačí budku).
14. 02. 2012 | 11:29

Dalibor Štys napsal(a):

Manuální práce:

Viz můj příspěvek a odkaz o Finském školství. Manuální/experimentální práce vůbec nemusí být intelektuálně nenáročná, navíc je velmi poučná, protože vám strčí nos do rozdílu mezi realitou a modelem.

Jiný aspekt poučení z finského školství je, že v časem věnovaným činnosti se výsledek nedá měřit. Samozřejmě existuje jistý minimální čas, který každá činnost vyžaduje. Ale čas, který konkrétní jednotlivec pro takovou práci potřebuje, je i řádově rozdílný. Někdo ji nezvládne vůbec a pak je čas potřebný na takovou činnost nekonečný. Ale musí se to zkusit, někomu to napoorvé dlouho trvá ale e výsledku je lepší než zjevný talent. Škola by měla ukázat možnosti, exktrakurikulární aktivity by měly umožnit některé z možností dotáhnout k dokonalosti. (A řada, zhusta venkovských, škol, svou roli stále plní. Mimo jiné proto, že učitelství je na venkově pro mnoho lidí jedna z posledních potenciálně intelektuálně uspokojujících činností. )
14. 02. 2012 | 11:39

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

gaia
To se velmi mýlíte, po částečném útlumu v 90tých letech nastala s příchodem nové generace renesance této bohulibé činnosti. Děti nezřídka strhnou chatu pracně budovanou z různých bedýnek, dřevotřískového odpadu apod. a místo toho vyrůstají zděné nebo srubové chaloupky obklopené anglickými trávníky, hřišťátky a třeba i skleníky, jen se srdce zasměje. Alespoň u nás na Vysočině.
Horší je to s trávením volného času, většinou se tam dost paří a pak se spí málem do oběda, večer totéž, v lese člověk moc chatařů nepotká, ještě tak na houbách. Ti, co zahrádkaří a kutí jsou na tom lépe. Každý je svého štěstí strůjcem!
14. 02. 2012 | 11:47

gaia napsal(a):

Šašek z Jiíhlavy

ale tyto práce již většinou dělají firmy a majitelé přijdou k hotovému.
Doba, kdy si chlapi dělali vše na koleně a ženské zas po domácku vyráběly šatník, je pryč. Na chatách se dnes děti makat nenaučí, jak píšete vy , leda tak pařit a spát do oběda.
14. 02. 2012 | 11:59

Targus napsal(a):

To gaia:

Z vlastní praxe mám poznatek, že dva z mých tří potomků prošli obdobím, kdy radostně spolupracovali a ochotně pomáhali s jakýmikoli pracemi, které byli s to fyzicky zvládnout. A úplně nejraději se motali okolo prací, které je přímo ohrožovaly na zdraví. Třeba výměna pneumatik na kamionech (kolo váží metrák), bourací a výkopové práce, stavba střechy apod.
Jejich pracovní zápal pochopitelně s pubertou vyprchal, nicméně vím, že tento fenomén ja u malých dětí velice častý a pokud se patřičně využije, zcela jistě to není na škodu.
14. 02. 2012 | 12:03

Zdeněk Brom napsal(a):

Targus:

Shoda těší, ale je nám to oběma málo platné. Školství se zvesela rozkládá dál.

Omlouvám se z další diskuse. Bylo mi naznačeno, že už nejsem v diskusích vítán, takže se odmlčím.
14. 02. 2012 | 12:14

Zdeněk Brom napsal(a):

Ondřej Šteffl

Díky za reakci. Mám ale obavy, že některé školy v tomto punktu předběhly společnost a jsou jakousi avantgardou.
14. 02. 2012 | 12:16

Karel Mueller napsal(a):

Zdravím Zdenku,

komentáře v debatách nejsou na to, aby byly žádoucí. K poslechu žádoucích komentářů si mohu pustit tv.

Až zde budou jen žádoucí komentáře, tak to bude signlizovat, že už všechno zašlo na úbytě.
14. 02. 2012 | 13:25

Občan napsal(a):

To Zdeněk Brom:

Až tak? No, tak to to nabírá pěkně rychlé obrátky.
Ostatně, když může olomoucký řidič autobusu dostat tři měsíce natvrdo za počmárání volebních letáčků Vaňase Langrovic (soudila to pochopitelně zcela nepodjatá Langerova manželka), tak už se nedivím ani tomuhle.
Moc "pěkný"...
Jen doufám, že se zase brzy ukážete.
14. 02. 2012 | 13:30

rel napsal(a):

Křída , tabule , rákoska ! To jediné na ty drzé a líné spratky platí . Nejedlý byl pěkný idiot , ten Dobeš si s ním ale vůbec nezadá .
Dnes aby se kantor bál dát capouchovi facku , samé filosofování o prdu a taky to podle toho všude vypadá .
Co kantor řekl a udělal , to bylo svaté a doma ještě přidali důkladně řemenem , aby si to takovej vejrostek navždycky pamatoval .
Vůbec to nebylo naškodu .
14. 02. 2012 | 13:41

mb napsal(a):

a já, třetí generace učitelů a vnuk obávaného školního inspektora mám některé neotřesitelné hodnoty v sobě.

jeden syn (zemského) školní inspektora provedl bezmála světovou revoluci ...
14. 02. 2012 | 13:56

český maloměšťák napsal(a):

Všechno ve společnosti - všechno důležité, co se skutečně děje /ne to , co by se mohlo dít/ je určováno osobami, které mají buď dostatek volného času, peněz nebo intelektuální výbavy získané či přírodou dané ....někdy jsou tyto osoby vybaveny i kombinacemi těchto věcí - které dohromady svou vahou a velikostí pak určují velikost moci, kterou mění či udržují věci vezdejší.

Pokud někomu však schází jak čas, tak peníze, vzdělání či genetická výbava - má stále ještě šanci, jak uspět. A sice přes média. Díky nim se dá dnes prodat i šmejd , zmetek či věc naprosto nepotřebná. Mnohdy i věc navýsost škodlivá.

Na druhé straně zase - pokud lidé vzdělaní, přírodou obdařeni, časem disponující a s penězi hospodařící ke prospěchu svému i prospěchu celého příslušného kulturně - civilizačního a životního prostředí...pokud takoví se rozhodnou , že médii budou pouze pohrdat a budou je ignorovat - zahltí nás ten šmejd za chvíli všeckny.

Jaké je tedy z tohoto poučení ?
Zcela zásadní - od těch co mají dostatek času, ale málo peněz, fištrónu a nejistý původ...od těch očekávejme myšlenky sice nadčasové - ale zatím nerealizovatelné. Ti, co mají málo času, rozumu a slámu v botách -ale mají dost peněz...tak ti budou chtít penězi zastavit čas, naplnit jimi rozum a vycpat si jimi boty - od nich chtějme sponzorské dary, ale na jejich nápady raději reagujme vyhýbavě. Pak jsou zde ti, co mají filipa, ale taky díru v kapse i v přesýpacích hodinách.
Ty zkusme zmasírovat pravicovou rétorikou v předvolební kampani. Tím nemůžeme nic zkazit...

Jistě se teď ptáte - a kdo, nebo co to je - to/ono/ " MY".
No záleží na tom jestli kupujete - nebo prodáváte. A jak se na to tváří ta média...
14. 02. 2012 | 13:58

mb napsal(a):

Člověk má pořád stejný mozek, jako měl Kopčem prohánějící mamuty kolem Věstonic

Kopčem, Kryčer, Mamutík ... a Veverčák ...
14. 02. 2012 | 14:00

mb napsal(a):

naivka: Pro děti je důležité naučit se číst, psát, počítat, mít obecný přehled o světě, naučit se jeden světový jazyk, pracovat s počítačem, naučit se přemýšlet a klást otázky (hledat na ně odpovědi), učit se volním vlastnostem a empatii. Vše ostatní nechť zajištují univerzity, a třeba již od 15 let.

to je asi podobné pojetí pojetí pana šteffla ...
14. 02. 2012 | 14:05

mb napsal(a):

jogín napsal(a):
Jedna povinnost zůstává: Získat prachy. Jinak budete hledat při mrazu teplou díru.

:-)) (:-(()
14. 02. 2012 | 14:10

Targus napsal(a):

No to konstatování pana Broma o nevhodnosti jeho komentářů je teda hnus.

Ať žije KSČ,
Ať žije soudruh Gustáv Husák,
Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak,
Překonej sám sebe a vytrvej,
Socialisticky pracovat, socialisticky žít,
Velký Říjen - záruka míru,
Buduj vlast - posílíš mír,
co nám to ještě lili do palic? Kdo mi pomůže?

Prosím modré, zelené a lidskoprávní soudruhy, aby vytvořili k líbivým socialistickým heslům modré, zelené a lidskoprávní ekvivalenty. Já si budu ta hesla cvičit tajně doma na záchodě, abych byl

Vždy připraven.

Jdu na ten záchod.
14. 02. 2012 | 14:12

mb napsal(a):

brom: Omlouvám se z další diskuse. Bylo mi naznačeno, že už nejsem v diskusích vítán, takže se odmlčím.
14. 02. 2012 | 12:14

... tomu nějak nerozumím ... :-))

kdo vám to naznačil, koho jste potkali, co vám to nalhali ... ?
14. 02. 2012 | 14:19

gaia napsal(a):

mb

otrávil ho Scarabeus, byl jste u toho, ani se mu nedivím.
14. 02. 2012 | 14:24

mb napsal(a):

gaia ... to je naprostá pitomost ... scarabeus by broma zajisté nevyháněl z pod blogu pana šteffla, ...

hezky den ...
14. 02. 2012 | 14:28

gaia napsal(a):

mb

když ho otrávil, tak je otrávený z diskutování, tak to myslím, obecně
14. 02. 2012 | 14:35

mb napsal(a):

myslim že to tak není ... myslim že je to typická pythičnost pana broma ... bylo mi naznačeno, že nejsem v diskuzích vítán ... to se mi prostě nezdá ... buď je to alibismus ...( že se panu bromovi nechce diskutovat) ... anebo mu to zakázal zaměstnavatel ... anebo nevím ... hezký den ...
14. 02. 2012 | 14:55

Elena napsal(a):

Pán Šteffl,
podľa mňa dnešná generacia školakov a mladých ľudi je lepšia za nas rodičov, vyspelejšia, zodpovednejšia, vzdelanejšia.
výtkla by som dnešnému školskému systemu nizku angažovanosť mužov učitelov , profesorov.
14. 02. 2012 | 15:17

katalyzátor napsal(a):

skogen,

pane, nerozuměl jste mi. Tím, že jsem říkal že někteří rodiče se starají a mají a někteří se nestarají a nemají, nejvýš tak sociálku, jsem myslel vzdělání svých dětí. Bavíme se zde přece o škole, o vzdělání. Blog přeci není o penězích a majetku.

Někteří lidé dávají svým dětem péči. Vozí je na kurzy jazyků, výtvarné kroužky, do hudebních škol, atd. Usměrňují je, dávají jim příklad. Majetnější nebo i méně majetní, kteří se dokážou oskrovnit jinde, na něčem méně důležitém, je přhlašují na kvalitnější školy. To bylo za komančů, to je i dnes. Hlupáci, lenoši, atd. ovšem spoléhají jen na běžnou školu. To ať si potom stěžují na lampárně Kroměřížského nádraží.

Neříkám, že se nemá dělat vše pro to, aby se státní školství zlepšilo. Stačilo by alespoň lépe volit ve volbách. Když většina voličů dala hlas současné koalici a umožnila Dobešům možnost vládnout, tak pak není co dodat. Tohle školství nezachrání.
14. 02. 2012 | 16:07

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

katalzzátor
Máte pravdu. Za totáče jsem znal rodinu, která dbala u svých dětí na výuku jazyků (dokonce tří - N, A, F) a vyvažovala to sportovními aktivitami když zjistila, že chybí výtvarné a hudební předpoklady. A jak se to panečku po převratu hodilo! Neodradilo ji posměšné: Ztráta času, stejně nemůžete cestovat. Drželi se zásady PPP(příležitost přeje připraveným). Dnes si žijí na vysoké noze právě díky svým jazykovým schopnostem. Udržují kontakty po celém světě ve své profesi a ostatní jejich vrstevníci jen zírají.
14. 02. 2012 | 16:18

Anastazie Králová napsal(a):

Ad Ondřej Štefl.
Zklamal jste mne,vážený pane.
Já myslela intelektuální vliv-nebo popíráte vliv Voltaira,Rousseau a celé generace encyklopedistů na Francouzskou revoluci?
A co takhle Chaloupka strýčky Toma.

Tu kandidaturu na presidenta jste tam napsal vy.
A-heleme se Freud _ TAK VY TOUŽÍTE PO KANDIDATUŘE NA PRESIDENTA?
POZOR,.DALší KANDIDÁT.
14. 02. 2012 | 16:21

Dana z Prahy napsal(a):

Proč zavádět místo pojmu "povinná školní docházka" pojem "zodpovědná"?
Proč si nedat do zákona to, co mají v Angii? Tam hovoří o "povinném vzdělávání"

K tématu blogu také doplňuji příspěvek profesora Heluse
Spirituální dimenze osobnosti - výzva pro současnou pedagogiku
http://www.ceskaskola.cz/2011/11/zdenek-helus-spiritualni-dimenze.html
14. 02. 2012 | 17:09

Skogen napsal(a):

Katalyzátore

myslím, že rozumím dobře. A také to dobře znám, je to naše každodenní realita a proto vím, že už dnes nejsou výjimkou rodiny, které jedou opravdu nadoraz, ačkoliv rozhodně nelze říci, že by patřili mezi ty, co se nesnaží.

Jste už několikerý, s kým absolvuji výměnu názorů na toto téma a doposud nikomu se nepodařilo přesvědčit mě, že je to vskutku tak prosté, jak také vy líčíte. Ono jde totiž o to, že pokud by tomu tak mělo být, musel by být přebytek práce a poptávky. Žel bohu, rovnovážný bod je nastaven tak, že obojího je nedostatek a i kdyby se všichni snažili na maximum teoreticky možného, vždy se nějakým způsobem vyselektuje skupina, která bude mít nedostatek. Ta skupina je dnes příliš široká a co hůř, začíná ohrožovat celou nižší střední vrstvu, protože tam a výše se ještě nachází kapitál, po kterém lze v neoliberálním prostředí vztáhnout ruku.

Co říkáte o osobní snaze investovat do dětí má samozřejmě logiku, avšak omezenou. Uvědomte si, že je dán celek (100%), z něhož šmahem můžete odečíst 9% nezaměstnaných (nezaměstnanost bude v tomto systému existovat vždy, je to jeho imanentní součást), dále nízkopříjmové kategorie a pak specifickou, ale velice aktuální skupinu těch, kteří jsou ohroženi vývojem hospodářství a politiky vlády vlivem svých dřívějších rozhodnutí, kdy realita vypadala jinak (hypotéky, úvěry, zkrátka břemena z jiné doby) a rázem jste na třetině populace, která investovat prostě nemůže. Je to principiálně vyloučeno. To vše vzhledem k tomu, že jsme sice 5. nejpracovitějším národem v Evropě, ale máme pouze třetinovou životní úroveň (bráno průměrně, ta třetina je reálně ještě o dost níž).

Tahle komerční eldoráda, která jsou s takovým neutuchajícím (protože velmi motivovaným) entuziasmem vykreslována pány reformisty, jsou pro polovinu populace fata morgánou. Přinášejí efekt tam, kde jsou možnosti. A když možnosti nejsou, odnikud se nevezmou, leda by z kola vypadl někdo jiný. Suma sumárum je to ale úplně jedno, jestli je tím mimo Dvořák nebo Novák, jeden z nich to bude určitě. Ty dva můžete libovolně prohazovat a vždy toho méně šťastného mentorovat, aby se víc snažil.

Já si nestěžuju, s manželkou jsme na tom lépe než většina rodin, ale vlastní pýcha mi ke spokojenosti nestačí. Rád bych, aby to okolo mě vypadalo tak, že bych mohl být pyšný na svou zemi jako na celek.
14. 02. 2012 | 17:55

mb napsal(a):

více skogenů ... skogen for president ...
14. 02. 2012 | 18:12

katalyzátor napsal(a):

Skogene,

jsem rád, že se mi podařilo vysvětlit vám, že jsem se snažil přispět do debaty konstruktivně. Byl jsem si přitom vědom toho, že trochu provokuji. To mělo svůj důvod. Samotný blog a většina diskuze byla trochu jednostranná a lamentovala nad upadajícím školstvím a nebrala v úvahu úlohu rodičů a jednotlivců.

Vycházel jsem ze své vlastní zkušenosti z doby před mnoha lety. Školství v padesátých a šedesátých letech bylo také velice špatné. Většina učitelů byla poslána do výroby a do dolů, jejich místa nedostatečně zaplněna starými učitelkami, atd. Třídy byly přeplněné. Já osobně jsem se ve škole nudil a nenaučil se doma učit až do absolvování průmyslovky. Procházel jsem levou zadní. Na vysoké jsem potom musel dohánět matematiku, deskriptivu. O jazycích ani nemluvím. O všeobecném rozvoji osobnosti, mluveném a písemném projevu ani nemluvě. Dělal jsem strojárnu a tam jsem zápočet z němčiny dostal za slaboučké znalosti z nepovinných dvou ročníků na průmce. Měl jsem zlaté rodiče, ale jejich představa o mém vzdělání byla překonána již přijetím na průmku. Radu třídního na osmiletce, aby mě dali na jedenáctiletku, jako přípravu na vysokou, považovali za nezodpovědnou. Že půjdu studovat přesahovalo jejich chápání.
Omlouvám se za osobní informace, ale píši to proto, abych dokumentoval že jsem musel všechno později dohánět a dlouho, dlouho, jsem byl v nevýhodě. Zato jsem poznal mnoho vrstevníků, kteří dostali díky vzdělaným rodičům velkou výbavu do života. A to nechci a nemusím do svých úvah vůbec zatahovat politiku a majetkové poměry, protože většina vzdělaných lidí byla bezpartijní a chudí byli téměř všichni.
14. 02. 2012 | 18:42

Marek Kobera napsal(a):

To Josef K.:

A těmi elitami myslíte prosím koho konkrétně?
16. 02. 2012 | 02:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy