Svoboda učení - část I.

28. 02. 2012 | 16:14
Přečteno 7411 krát
Už Aristoteles si všiml, že touha po poznání je člověku vrozena. Mnozí jsou ale dnes přesvědčeni, že většina dětí se ve škole učit nechce, a když tak leda z donucení. Někde je chyba! Americký psycholog Peter Gray se tomuto problému systematicky věnuje. S jeho laskavým svolením i svolením překladatele Jiří Košárka zde budu přebírat vybrané články z jeho blogu (http://blogs.psychologytoday.com/blog/freedom-learn).

Věřím, že vás nenechají chladnými.

Profesor Peter Gray
Profesor Peter Gray



Studium vyžaduje svobodu:

Úvod k novému blogu o hře, zvědavosti a vzdělávání
 

Více času ve škole není odpověď


Kamkoliv se dnes podíváme, vidíme odborníky a politiky, kteří argumentují ve prospěch restriktivnější školní výuky. Samozřejmě že nepoužívají slovo “restriktivní”, ale je to v podstatě to samé. Chtějí více standardizovaných testů, více domácích úkolů, více dozoru, delší školní dny, delší školní roky a více sankcí vůči dětem, které jedou na den či dva na rodinnou dovolenou. Toto je oblast, s kterou politici z hlavních stran, na každé úrovni vlády souhlasí. Více školní výuky nebo přísnější školní výuka je lepší než méně.

„Školní výuka“ a „vzdělávání“ jsou výrazy, které okolo sebe mají svatozář (vzdělávání je navíc v současné době často chápáno jako synonymum školní výuky). Jsou a priori dobré; v logice, kterou běžně slýcháme, nemůže být nic důkazem proti významu školní výuky. Pokud se děti učí, děkujeme školám. Pokud se děti příliš neučí, znamená to, že se potřebují ve školách více učit. Pokud se ekonomice nedaří, musí to být způsobeno nedostatkem úsilí ve školní výuce. Pokud se ekonomice daří, potvrzuje to hodnotu školní výuky a nabádá k tomu, abychom ji ještě zintenzivnili. Pokud se lidské vědomosti rozšiřují stále rychlejším tempem, potom se studenti musí učit více předmětů. Pokud současný svět vyžaduje kritické myšlení, potom ho musíme přidat do dlouhého seznamu věcí, které vyučujeme a testujeme. Pokud věříme, že lidské bytosti mají „více oblastí inteligencí“, potom je musíme vyjmenovat a vyučovat každou tuto oblast inteligenci zvlášť. Pokud si ceníme rovnosti, musíme věřit tomu, že každý by měl studovat stejné osnovy a psát stejné testy, abychom je mohli udělat rovnými (a tím zapomenout na myšlenku našich demokratických zakladatelů, že lidé mohou být rozdílní, přesto v hodnotě rovní).

Co se stalo s myšlenkou, že děti se učí díky svým hrám a zkoumání? Každá seriózní psychologická teorie učení, od Piageta dále, postuluje, že učení je aktivní proces kontrolovaný tím, kdo se učí, a motivovaný zvědavostí. Pedagogové sice o těchto teoriích stále mluví, ale poté vytvářejí školy, které zabraňují samoregulujícím hrám a zkoumání. Každý z nás ví, když se zastavíme a zamyslíme se nad tím, že to nejdůležitější v našem životě není to, co jsme se „naučili ve školce“, ani to, co jsme se naučili později ve školních lavicích. To nejdůležitější  jsme se naučili, když jsme si dopřáli luxus následovat své vlastní zájmy a své motivy hrát si, plně a s hlubokým zaujetím. Díky těmto prostředkům jsme získali schopnosti, hodnoty, myšlenky a informace, které nám zůstanou po celý život, ne jen do dalšího testu. A možná to nejdůležitější, objevili jsme to, co nás nejvíce baví, což je prvním krokem k nalezení uspokojující kariéry.

Pokaždé, když přidáme další hodinu k času, který musí děti strávit ve škole nebo nad domácím úkolem, a pokaždé, když je nutíme nebo je přemlouváme k další aktivitě nad rámec školních osnov, kterou řídí dospělí, ochuzujeme je o příležitosti hrát si, prozkoumávat, uvažovat a prožívat radosti a frustrace řízení sebe sama. S každým dalším omezením zarážíme do školního systému klín stále hlouběji, čímž odrazujeme více a více mladých lidí, kteří nemohou nebo nechtějí tato omezení přijmout. Obzvláště chlapci jsou stále více neochotní přijmout omezení svobody ve školách a také stále častěji z různých důvodů školu nedokončují.

Učím již dlouhou dobu na prestižní univerzitě. Studenti ke mně přicházejí ze střední školy s výborným průměrem. Ale přitom nevědí o předmětech, které studovali, příliš mnoho. Získali výborné známky proto, že jsou bystří a motivovaní dostat se do popředí standardními postupy. Přišli na to, co je potřeba udělat, aby získali dobré známky, a také to udělali. Přišli na to, jak dobře napsat testy, aniž by o daném předmětu věděli mnoho. Naučili se, jak udržet informace ve formě, ve které si je vyučující přeje, a to pouze do doby testu.

Nemám nic proti tomu, že studenti přicházejí do mých kurzů bez dostatečných znalostí. Je jednoduché si informace vyhledat a je také jednoduché si je doplnit. Pokud studenti zjistí, že potřebují znát souvislosti toho, co je učím nebo o čem čtou, mohou se zeptat nebo si to najít. Jenom mi je velice líto, že promrhali tolik času ve škole, když na tom mohli být mnohem lépe, kdyby si hráli a šli za svými vlastní zájmy. Pokud by to udělali, pak by ti, kteří si můj kurz zapsali, měli pro toto rozhodnutí dobrý důvod; a ostatní by měli dobré důvody pro zvolení jiné cesty. Studenti, kteří se věnovali svým zájmům a následují je také na vysoké škole, jsou vzácní a nádherní; svůj první rok na vysoké škole nepovažují za pouhý 13. ročník.

Také znám náctileté, kteří jsou v současné době na střední škole. Někteří jsou „dobrými studenty“ a někteří ne. Vypozoroval jsem, že obě skupiny jsou vůči škole stejně cyničtí. „Dobří studenti“ možná svůj cynismus nerozpoznají nebo ho jako takový neidentifikují, ale zřetelně je tam. Projevuje se každou zkratkou, díky které získávají dobré známky. Projevuje se, když žádají o pomoc a říkají: „Ale já tomu nepotřebuji rozumět; vše, co potřebuji, je správná odpověď."

Mohli bychom zlepšit jak život dětí, tak i vzdělávat s mnohem nižšími náklady, než kolik stojí současný systém, kdybychom vybudovali prostředí, ve kterém by si děti mohly bezpečně hrát, volně komunikovat s ostatními a jít za svými vlastními zájmy. Vím to, protože jsem to viděl; a v následujících esejích vám o mých pozorováních něco povím.

Začal jsem s tímto novým blogem Svoboda učení, protože jsem vážně znepokojen stavem vzdělávání a snižujícími se příležitostmi pro děti si hrát a prozkoumávat. Jsem profesor evoluční a vývojové psychologie. Mojí specializací jsou přirozené způsoby učení dětí a dospělých. V tomto úvodu jsem představil názor. V budoucích dílech mám v úmyslu tento názor podpořit esejemi, které se budou zabývat následujícími otázkami:

•    Proč jsou lidské bytosti ze všech zvířat nejhravější?

•    Co to znamená, když se řekne, že hravá mysl je myslí připravenou pro učení?

•    Je hra protikladem práce? (V jakém smyslu ano a v jakém ne?)

•    Jaký je evoluční smysl zvědavosti?

•    Co se děje se zvědavostí, když děti rostou?

•    Co znamená, když děti a dospívající řeknou, že se nudí?

•    Jaký je význam volného míchání věku z hlediska dětského učení?

•    Potřebují děti strukturu? (Samozřejmě že potřebují, ale jakou?)

•    Za jakých podmínek se mladí lidé přirozeně vzdělávají bez donucení nebo přemlouvání?

•    Co by mělo znamenat, když se řekne, že je někdo „dobře vzdělaný“?

•    Jaká je správná role dospělých při vzdělávání dětí?

•    Jaká rizika jsou inherentně spojena se snahou ochránit děti před riziky?

•    Proč pociťujeme touhu kontrolovat vzdělávání dětí?

•    Proč školy vypadají, tak jak vypadají? (Odpověď leží v historii.)

•    Proč liberální reformy vzdělávání většinou selhávají?

•    Jaký typ disciplíny je potřebný pro práci a kariéru a jak se tato disciplína získává?

•    Jaký je smysl svobody a proč o ni usilujeme?

Zůstaňte na příjmu a zapojte se do diskuze. Doufám, že vás přesvědčím o tom, že to, o čem mluvím, není jen pouhým idealismem. Budeme mluvit o reálných lidech, o reálných školách a o výsledcích systematického empirického výzkumu.


Bylo by myslím fajn, kdyby kdyby se diskuse účastnili jen ti, kteří článek dočetli až do konce. Což by mohli dát najevo třeba tím, že by svůj příspěvek začali vždy QQ. Tak bychom je odlišili od těch, co četli jen nadpis a tiráž :-). Doplněno 16:55

Souhlasíte s Peterem Grayem?
Máte školou povinné děti?
Text je převzat ze stránek http://www.mises.cz/ .Článek v originálním znění naleznete na blogu Petera Graye, kde je také vždy velice zajímavá (americká) diskuse, do které Peter Gray velmi často vstupuje.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Zdeněk Brom napsal(a):

Chyba je v zaměˇnování touhy po poznání s učením, které se omezuje toliko na školu.
28. 02. 2012 | 16:20

ondrejsteffl napsal(a):

To jistě taky, Zdeňku. Ale nějaká chyba musí být i jinde. Asi jsi to přece nemyslel tak, že "učení ve škole" nemá s "poznáním" nic společného. Nebo ano?
28. 02. 2012 | 16:28

gaia napsal(a):

učení je druh práce, proto to mnohým nevoní
28. 02. 2012 | 16:30

Sladký napsal(a):

Věcný dotaz- nezbláznil jste se? Začínám mít dojem, že u vás funguje jakási forma senzorické deprivace.Ta má-kromě jiného- za následek halucinace.Vylezte už konečně z té skleněné báně svých PŘEDSTAV,INTERPRETACÍ A DEFINICÍ a pohlédněte do tváře skutečnosti.Jste mimo jako narkoman, pane Šteffle.O skutečných poměrech ve škole a o tom, za jakých podmínek probíhá vzdělávání ,s jakými problémy se potýkají učitelé nevíte patrně VŮBEC nic.Jste jak pavouk, který souká sítě.
28. 02. 2012 | 16:34

Gustáv Kočí napsal(a):

Uznávám, že si troufám příliš, ale první věta Aristotelovy Metafyziky neplatí.
28. 02. 2012 | 16:35

Martin napsal(a):

Chyba je tam, kde se škola odpoutala od reálného života a místo toho se vyučují věci v reálném životě zbytečné, nebo dokonce využitelné na jediném místě na světě a to pedagogické fakultě.
Oponenti vyrukují s tucty věcí, které škola "musí" učit tak nějak z principu, ale přesně tady se ztrácí nadšení žáků ve vzdělávací proces.
Děti nejsou žádní hlupáci a chápou velice dobře, že není od věci se třeba naučit spravovat auta, ale když do nich učitelka ve škole cpe Vergilia v originále, tak to se není co divit že to berou špatně.
28. 02. 2012 | 16:36

ondrejsteffl napsal(a):

Sladký napsal(a): 28. 02. 2012 | 16:34
"Vylezte už konečně z té skleněné báně svých PŘEDSTAV,INTERPRETACÍ A DEFINICÍ ... o tom, za jakých podmínek probíhá vzdělávání ,s jakými problémy se potýkají učitelé nevíte patrně VŮBEC nic."

A nemůže být problém i v tom, že někteří učitelé žijí ve skleněné báni školy a svých PŘEDSTAV,INTERPRETACÍ A DEFINICÍ?
28. 02. 2012 | 16:40

Kuchař napsal(a):

Já miloval hodiny matiky, protože jsme měli matikáře, který učil formou diskuze.
Bohužel takových učitelů bylo málo. Vlastně já měl takové dva. Na střední škole takhle učila profesorka literatury. Na takové hodiny se člověk opravdu těšil.

Ostatní učitele bych nacpal do mišelinky.... atd.
28. 02. 2012 | 16:43

Sladký napsal(a):

Podobných plků byly US učebnice pedagogiky před 2O-3O lety.Můžete si sám zžjistit, jaké jsou výsledky aplikace všech těchto teorií.Škola je především a hlavně jedním z prvků SYSTÉMU a odrazem toho, jak systém funguje a jaká pravidla v něm platí.Nemůžete mít dobré školy v mizerném systému.Nemůžete učit poctivosti v systému, v němž se toleruje či dokonce vyplácí lež a podvádění.Nemůžete vychovávat člověka eticky a esteticky vyspělého ve společnosti, v níž vládnou prachy,konzum a primitivní pakultura.
28. 02. 2012 | 16:44

olga napsal(a):

Jednoduché. Vše co se nám zakazuje, to nám chutná. Vše co se nám vnucuje, to odmítáme. Pokud bude školní docházka povinná, tak se nic nezmění. To přece všichni víme. Mít možnost, nesmím zaměňovat s povinností.
28. 02. 2012 | 16:45

Sladký napsal(a):

Kuchař- povězte mi, jak jste debatovali nad trojčlenkou nebo rovnicí o dvou neznámých, to mne fakt zajímá.Také bych rád naslouchal diskusi nad sinusem,kosinusem,případně tangensem či kotangensem.To muselo být fakt děsně zajímavé a diskuse se jistě táhla hluboko do přestávky.
28. 02. 2012 | 16:47

Kuchař napsal(a):

Sladký:

Lež a podvody se za totáče vyplatily daleko více jak dnes.
Stačilo udat souseda, podrbat krajského tajemníka na zádech a měl jste všechno.

Jděte s těma svýma plkama do .......
28. 02. 2012 | 16:50

Mouzerius napsal(a):

Sladký (ač jsem nebyl tázán): skutečně to zajímavé je, učitel ve vás ale musí nejdrřív umět vybudovat dobrý vztah k matematice (vybral jste skutečně zajímavá témata).
28. 02. 2012 | 16:52

Kuchař napsal(a):

Sladký:

Např. trojčlenku nás nikdy neučil - ta je pro blbce.

Učil nás tak, že dával otázky, jak bychom případnou věc řešili my, jaká je historie toho problému, kdo ji vyřešil, jestli jsme schopni podat sami důkaz nějakého tvrzení a tak.

Nikdy neučil formou mentorování. Vás bych tipoval přesně na takového učitele.... takové bych vraždil.
28. 02. 2012 | 16:57

Sladký napsal(a):

Kuchař- cituji "lži a podvody se za totáče"...asi z vás mluví osobní zkušenost, kuchtíku.Jinak na ty vaše připitomělé,či spíše přiblblé ideologické žvásty nemá smysl reagovat.
28. 02. 2012 | 17:00

Dagmar napsal(a):

Dobrý den, pane Šteffl,

řekla bych, že hlavní chyba je, že děti škola "nebaví". Tedy ve dvojím možném výkladu slova "bavit"

- že je nebaví - protože programově nezaujme, nudí, prudí a kašle na jejich zájmy

- že se nimi nebaví - protože nekomunikuje, přehlíží, ignoruje jejich pořeby

Pokud tomu tak je, nezmohou nic ani všeliké otázky, ani rozličné odpovědi.

A na učitele bych současný stav nesváděla. Většina z nich se snaží vysoce nad úroveň svých platů, dělá i co nemůže, aby se za snahu stala fackovacím panákem všech. Chyba je v systému, který "bavit" a "bavit se" nejen nepředpokládá, ale přímo zakazuje a trestá.
28. 02. 2012 | 17:02

Sladký napsal(a):

Kuchař- Váš tip odpovídá přesně vaší inteligenci. Ti, které jsem učil by se vám vysmáli a právem by vás měli za vola. Vaše schopnost žvanit o věcech, o NICHŽ NAPROSTO NIC NEVÍTE je opravdu epochální.
28. 02. 2012 | 17:04

J. napsal(a):

Chyba je především v tom, že se zbytečně, dlouho, rozvláčně a především příliš draze teoretizuje. Co peněz spolykají externí firmy ministerstva školství, které za přemrštěné odměny pouze inkasují, ale nic pozitivního nepřinášejí. Co z koláče peněz na vzdělávání ukousnou "poradci", vedoucí (pilotních) projektů, ředitelé totálně zbytečných asociací pro vzdělávání.
Říkejte si, co chcete, ale za komunistických ministrů školství jako byli Dr. Nejedlý či Milan Vondruška byli sice papaláši z MŠMT plni ideologie a stranických knížek, ale nebylo nadbytečného úředníka, neplýtvalo se a žáci NĚCO uměli!!
Pane Šteffle, vše americké už je trapné a americké školství je ultratrapné! Všechny ty neosobní testy vedou pouze k výsledku, že průměrný Američan hledá každý neznámý stát na americkém kontinentě a diví se, že se někde třeba nemluví anglicky či španělsky.
Bože, dej, aby se vrátilo školství jako před Listopadem 1989, kdy bylo vše jasné, jednotné, dané a MĚLO TO VÝSLEDKY.
Ano, jediným argumentem trapných pravičáků zde jistě bude, že byly staré lavice a děti nesvačily bagety a banány.
Dnešní děti už neumějí normálně psát, a to mají rodiče, kteří si ze školy ještě něco pamatují. Umíte si to představit za 25 let?
Vyučovací proces je založen na kázni a jisté přísnosti.
Pokud toto současný režim neumožňuje, zlepšení se nedostaví.
Pokud školy musí bojovat o žáky a kvůli zaměstnávání vezmou veškeré levely "kvality" (i úplné pětkaře), těžko čekat nějaké blýskání na lepší časy.
Na žáka se dnes (coby "klienta") nesmíte ni křivě podívat, protože by mu to mohlo ohrozit jeho CNS.
Nemůžete mu zakazovat pít (v rámci pitného režimu), takže při praskání plastových lahví několikrát opakujete Molierovy nejúspěšnější kousky, taje logaritmování, geniální výtvor Mendělejeva.
Čím více žák pije (či dodržuje pitný režim), tím více potřebuje klozet. Protože se lze vymluvit i na "velkou potřebu", poslouží tato zástěrka k jeho návštěvě kantýny, automatu, oběda.
Chcete ho potrestat? Nelze! Mohl by odejít na "konkurenční" školu, kde je žákům (v rámci zachování školy oné a neuvíznutí v tenatách optimalizace škol) dovoleno vše.
Představte si pěvecký sbor. Nepředstavujte si sbormistra Kulínského. Pokud chcete s tímto tělesem zaznamenat úspěchy (a ne si jen hrát na sborový zpěv), musíte zapomenout na demokracii, kamarádství a posílit přísnost a zavést tresty (ihned po vymezení mantinelů). Tresty musí být, ale přiměřené.
Jenom tak ze žáků něco bude. Je třeba spojit Komenského, Makarenka a Frištenského.
28. 02. 2012 | 17:06

Kuchař napsal(a):

Sladký:

Takový osel jako jste Vy, by mě nikdy nemoh učit. To bych musel hodně klesnout.
28. 02. 2012 | 17:09

Občan napsal(a):

A jéje...

1) Zvídavost mají primáti vrozenou. Tudíž je vlastní i nám.

2) Zvídavost se může rozvíjet v učení jen tam, kde je podporována odmalička. Tedy v rodině, která se potomky zabývá od malých miminek. Každá hra je současně i učením a jen se to s věkem víc a víc přechyluje od hry k učení. Ale i dospělí si umějí při učení hrát, výuku si něčím zpestřit, učinit zábavnější.

3) Zvídavost a učení se lépe rozvíjí v kolektivu. Už hodně malé děti jsou schopny soutěžit, plnit úkoly, jimi se učit nějakým činnostem a při tom se bavit.

4) Je-li u malých dětí podporována zvídavost a přitom jsou odmala naučeny dodržovat určitá pravidla, učení jim jde lépe než dětem, které žádná pravidla dodržovat nemusely.

5) Škola by měla být až nadstavbou na rodičovskou práci. To prvotní učení a rozvíjení zvídavosti (a tím pádem schopnosti přijímat nové informace - učit se) odřou rodiče. Ale když to odřou dobře, učení se může stát zábavou. Pak se obojí navzájem skvěle doplňuje - zvídavost vede k učení a učení podporuje ještě větší zvídavost.

6) Dodnes děkuji svým přísným učitelkám a ojedinělým učitelům za jejich přísnost, se kterou nás vedli k učení, přitom uměli (někteří) to učení i příjemně odlehčit a poňoukali naši zvědavost. Pořád se rád dozvídám nové věci, sbírám informace a učím se.

7) Jen lituji toho, že mne neučil matematiku někdo jako je pan Klán. Taje matematiky pro mne zůstaly převážně skryty a matematickou skoronegramotnost pociťuji celoživotně jako nepříjemný handicap.
28. 02. 2012 | 17:14

Sladký napsal(a):

Kuchař- Vy a někam klesnout? dovolte abych se zasmal.A HODNĚ?! Tomu se říká kameňák.A osle říkejte svému tatovi (pokud je to opravdu váš tata).
28. 02. 2012 | 17:18

Občan napsal(a):

To Sladký:

To byste koukal, jak se dá o goniometrických funkcích suprově diskutovat. Když jednomu hrozí pětka, protože je dutej jak škopek, tak se vybudí snad všechny neurony a ten osobní superpočítač dokáže vyplodit neuvěřitelné argumenty :o)))

Pravda - reakcí bývá učitelčina/učitelův kamenný obličej a poznámka typu "tudy cesta nevede". Žákovo nevinně udivené a pokorné "Ne? Aha. Ale já jsem..." už na blížící se katastrofě obvykle moc nezmění :o))
28. 02. 2012 | 17:20

Kuchař napsal(a):

Sladký:

Vy jste přesně ten důvod úpadku školství - hlupák co si nevidí na špetku nosu. Bohužel Vaše hloupost došla takového stádia, že si tu svou blbost ani neuvědomujete.
28. 02. 2012 | 17:27

Kuchař napsal(a):

Bohužel pane Šteffl !

Jakýkoliv dobrý úmysl narazí na to, že v našem školství se pohybuje příliš mnoho troubů, jako je Sladký.

Za celý život ničemu nerozuměli, a tak jediná možnost sebevzdělání byla pro ně narvat si do palice telefonní seznamy a encyklopedie.

Pro děti je to pak tragédie, protože takový blb jim to akorát znechutí.

Zbavte se nejdřív učitelů, jako je Sladký a pak dělejte reformu !

Sladký do dolu !!!!
28. 02. 2012 | 17:31

Baba Jaga napsal(a):

QQ (no nečetla jsem to slovo od slova, neb američtí psychologové mě příliš neberou, byť učí přímo v Bostonu)
Už se těším, až napíšete další číst o oněch reálných školách.
Jinak mě docela překvapilo, jak se lze slušně na testování znalostí jiných živit. A poprvé jsem na Vašem Sciu viděla, že má hospodářský rok od pololetí do pololetí - důvod této volby by mě docela zajímal, pane Šteffle.
28. 02. 2012 | 17:33

Zbyněk napsal(a):

Tak již mě ani nepřekvapuje, že obsazujeme ve vzdělanosti 350 místo. Za mého mládí byli učitelé všelijací, některé jsme měli rádi, jiné ne. Vyslovit pochybnost o pravosti otcovství, jak zde učinil pan učitel Sladký, tak to by tenkrát nepoužil žádný.
28. 02. 2012 | 17:46

český maloměšťák napsal(a):

ondrejsteffl
Jako nejproblemačtijší vidím já verifikaci "pravdivosti" zdrojů informací a to nejen v tkzv. měkkých vědách.
Tedy kdo, jak a podle jakých kritérií rozhodne, zda daný zdroj není pouze balastem, lží či propagandou.
Jistě - moderní je tvrdit, že se má student seznámit se všemi vhledy, že jedině poznávání z různých úhlů pohledů může vytvořit kýžený průsečík co do nejobjektivnějšího vysvětlení skutečnosti a tak si prostě milí studenti zadejte relevantní sousloví do vyhledavače a prolouskávejte se až k nirváně poznání.
Zaprvé je to v hyperinflačním informačním prostředí zamořeném pseudovědeckými výklady a reklamou nesmysl a za druhé - pokud přijmeme základní předpoklad, že žádné stoprocentně pravdivé poznání neexistuje a že poznání má mít jakýsi účel a tím účelem je mimojiné také krása vysvětlení skutečnosti....je nezbytné vědět, či mít aspoň do jisté míry jasnou představu, jak, co a proč - aby i proces poznávání byl krásným.

Takže osnovy nutné jsou. Stejně jako je nutný seznam doporučené literatury. Měly by však být kvalitní.

Existuje v instituci vzdělávání nějaká taková profese - "kvalitáře informačních zdrojů" ?
Měla by.
Tak jako je například velkou vzácností mít k dispozici portfolio novinářů, takových, že jejich vhledy jsou vysoce profesionální a vysoce relevantní co se týče dané problematiky - tak je nutno mít k dispozici cestovní mapu informačních zdrojů k dané problematice ve škole.
Bylo by ale záhodno tuto cestovní mapu podrobit pravidelné kritice. Otázkou ale je, zda je na to ve škole čas a prostor.
Měl by být.

"Kvalitář informačních zdrojů" by mohla být docela zajímavá a zábavná profese.
Respektive procesní záležitost.

Pozn. ke "kráse" : Nejsem odborníkem na kvantovou fyziku a už vůbec nejsem schopen pochopit , že Maxwellovy rovnice či teorie obecné relativity jsou údajně krásné, ale i vědci snažící se o tkzv. finální teorii se domnívají, že pokud jednou taková bude nalezana - tak bude muset být především krásná.

P.S. Učitel by asi měl být hlavně kvalitním moderátorem a mediátorem diskuze, hry. Ale i hrát se je třeba naučit. A bez kvalitní náplně hry je hra taky dost nudná. Hra je i práce s informačními zdroji. Tady pak je role učitele právě ta nejdůležitější.

A Kefalín, čo to je vlastně - hentá krása ?

:---()
28. 02. 2012 | 17:46

Bestia Triumphans napsal(a):

Kuchař:
Sladký je zdejší intenetový troll.
Netřeba diskusí s ním znečišťovat tento blog.
28. 02. 2012 | 17:50

Xaver napsal(a):

Ty otázky, které položil autor, jsou pro mne těžké.
Ale musím se zastat té většiny lidí, která si myslí, že dětem se nechce učit.Mají pravdu.
Např. já jsem vždy rád studoval, ale vadilo mi přitom to učení.
28. 02. 2012 | 17:53

český maloměšťák napsal(a):

Ale třeba i kašpárci jsou krásní - že pane prof. F.G.R. Kuchaři, dr. Sc - vynálezče selektivně fragmentární sociologické školy ?

K. : A čo to je, český maloměšťák - hento frakmonterní ?

č. m . : To je , pane profesore, když jeden - co měl dle genů a objektivně dané skutečnosti nosit montérky, chodí v obleku.
28. 02. 2012 | 17:53

Zdeněk Brom napsal(a):

Ondřeji, možná je to tím, že žák nevidí souvislost mezi tím, co se učí a jeho touhou poznávat, případně má možnost jen sedět a mápo prostoru na to, sám se projevit a sám zkoušet.
28. 02. 2012 | 18:01

Čochtan napsal(a):

QQ Krása ve vědě ? Ale ano, podívejte se na obrázky které udělal Hubble-teleskop. Nebo mnohé matematické křivky jsou krásné, překonají je pouze křivky na koupališti.
A v technice ? Jsou i ošklivá letadla, která dobře létají, ale když je letadlo krásné, tak i dobře létá.
28. 02. 2012 | 18:12

Kuchař napsal(a):

Zdeněk Brom:

Přesně tak. Chce to vícet vtáhnout žáka do děje a podněcovat jej ke krativitě.

Tady se sice všichni smějí americkému školství, ale dcera tam nyní studuje na střední škole a tam přišla na chuť fyzice a matematice, což se v jejím případě dá považovat za zázrak.
28. 02. 2012 | 18:16

L. Návratová napsal(a):

Vážený pane psychologu, z Vašeho článku mám pocit, že jste se úplně odpoutal od reality. Na jedné staně neustále nás - školy zaplavujete nějakými srovnávacími testami a na druhé píšete o svobodě v učení a vlastních zájmech atd. Dobře víme, že úroveň vzdělávání našich dětí prudce klesla právě po roce 1990, kdy se začaly objevovat vaše teorie učení. Najednou jsme všichni pocítili demokracii, děti se učily rýsovat na koberci na zemi, aby náhodou nebyly upoutány do lavic atd. I Vaše následující věta hovoří za vše: "To nejdůležitější jsme se naučili, když jsme si dopřáli luxus následovat své vlastní zájmy a své motivy hrát si, plně a s hlubokým zaujetím." Abych si tento luxus mohla dopřát, tak mne museli ve škole naučit poctivě číst a hlavně počítat, musela jsem znát násobilku tam i zpět a pak můžu na těchto znalostech stavět, studovat a užívat si luxusu. Ale nelze si užívat luxusu bez drilu. S vašimi testy na přijímačky zásadně nesouhlasím, jsou nevypovídající o znalostech žáků.
Lenka Návratová
28. 02. 2012 | 18:26

prak napsal(a):

Jsem dalek toho, abych tady soudcoval. Ale, jaký je rozdíl mezi učením a zaměstnáním? Jen si přiznejte kolikrát se vám nechtělo do práce. Proč by měli být žáci, učňové a studenti jiní? Škola hrou? Budiž, ale je třeba také žáky, učně a studenty dnes a denně přesvědčovat o tom, že všechno jejich učení či mučení promítne se do budoucího povolání nebo zaměstnání. Tady se přikláním k panu "Sladký". Budoucnost si musíme osvojovat už dnes, zítra či pozítří atd. Naučit se plánování svého času, svého života.
28. 02. 2012 | 18:34

Luba napsal(a):

Kuchaři,
jsem rád, že je tu aspoň někdo, kdo zažil učitele, který umí učit!

Váš matikář patrně zvládal techniku řízeného rozhovoru a učil vás tzv. dialogickou metodou. Je to vůbec nejefektivnější způsob výuky, protože žáci na výuce aktivně spolupracují a nebojí se dělat chyby, které jsou naopak vítány, a více se jimi poučí.

Je vhodné postupovat od známého k neznámému. Ale je dobré si uvědomit, že i o věcech neznámých si žák něco myslí (má nějakou teorii, názor) - a z toho vycházet.

O dialogické metodě výuky:
"...
Základem pro uplatnění této metody je lektorovo zvládnutí techniky řízeného rozhovoru a disponování propracovaného systému kladení otázek.

Pravidla pro použití otázek v dialogické metodě:
- otázky musíme vázat na zkušenosti posluchačů nebo pouze na poznatky v předchozí části prezentované;
- otázky formulujme jednoznačně a jasně – pozor na otázky obecné, neurčité, vícenásobné;
- otázky mají být co nejstručnější – počkejme si také na odpověď
- otázky je dobré formulovat jako otevřené – začínající tázacími slovy „Jak…“, „Proč…“, „Co…“, „Který…“ aj

Výhody dialogické metody:

- dialogická metoda je uplatnitelná tehdy, když lektor klade důraz spíše na pochopení problému než na množství znalostí;
- dialogem nepřeneseme na posluchače mnoho informací, vytváříme ale aplikovatelné znalosti pro praxi;
- poskytuje okamžitou zpětnou vazbu lektorovi o dosavadních znalostech a výsledku předchozí lektorské práce;
- aktivně zapojuje účastníky;
- odhaluje včas nesprávné představy
- demonstruje úspěch v učení, čímž motivuje

Poznámky pro provedení techniky dialogu:

Po položení otázky čekejme, dáme tak čas na přemýšlení (Otázka – Odmlka – Osoba)
Škaždou správnou dopověď pochvalme, lze ji i zopakovat nahlas.
Špatné dopovědi nezesměšňujme, vyžádejme si další odpovědi od ostatních.
ŠVyvarujme se několikanásobných otázek, otázek mlhavých („Víte co mám na mysli?“)

Kontrolní otázky pro učitele/lektora:
- Ptáte se tak, aby účastníci měli šanci dobře odpovědět?
- Ponecháváte čas na přemýšlení?
- Oceňujete každou správnou odpověď?
- Pokud se nedočkáte dopovědi, umíte se zeptat jednodušeji? ..."

Zdroj:
http://www.eamos.cz/amos/kat_ped/externi/kat_ped_40129/04.pdf
28. 02. 2012 | 18:34

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

QQ
Jací jsou učitelé, taková bude škola. Úředníci a inspektoři to nespraví. Dejte učitelům slušné platy, snažte se dostat do škol víc mužů (alespoň 50% ve sboru), a výsledek se časem dostaví. Tu dobu nápravy odhaduji tak na 20let.
A nezapomeňte na stav společnosti, byl by zázrak, kdyby v neslušné společnosti byly školy na úrovni. Jaký pán, takový krám!
28. 02. 2012 | 18:43

Zdeněk Brom napsal(a):

Kuchař:

Školství USA je velmi různorodé a skutečně pestré. Pokud je dcera na takové škole, kde je vyučování na úrovni, pak je to dobře.

Jen tak na okraj v USA jsou i školy, kde nejvyšším trestem je zákaz chození do školy na učitou dobu :)
28. 02. 2012 | 18:59

Kuchař napsal(a):

Luba:

Mám pocit, že poprvé s Váma souhlasím.
Mám kamaráda, co má doma nadrůměrně inteligentní dítě. Dokud byl na místním gymnasiu, byla to jen hromádka neštěstí, který nosil ze školy jen poznámky za zapomínání a z humanitních předmětů skoro propadal. Na tom gymnasiu učili přesně tak, jak si to představuje pan Sladký.
Kamarád chlapce přehlásil do školy, kde byli více zaměřeni na matematiku a kreativitu a dneska nenajdete nadšenějšího studenta a štastnější bytost.

Ve svých 15 si už dopisuje s půlkou profesorů z VŠCHT a spolupracuje na vědeckých pracech.
28. 02. 2012 | 19:00

Zdeněk Brom napsal(a):

Šašek z Jiíhlavy:

Kromě zmíněného bych dodal ještě jednu věc. Přestaňte reformovat od jedné zdi k druhé a vytvořme vizi na základě vzájemné dohody. Schopné lidi máme a zkušenosti také.
28. 02. 2012 | 19:01

Scarabeus napsal(a):

gaia:

"učení je druh práce, proto to mnohým nevoní"

Měl jsem učitele, mimo školu, který neměl vůbec žádné pedagogické vzdělání, v oficiální škole neučil ani jeden den, přesto mě asi za 3 měsíce naučil několikanásobek toho co oficiální pedagogové ve škole za několik let, skrze tohoto (neoficiálního) učitele jsem "předběhl" školní osnovy o několik let, oficiální výuku jsem následně považoval za směšnou.

Ani náhodou by mě nenapadlo, ani odstupem, považovat výuku s tímto učitelem za (namáhavou) práci, natož aby mně "nevoněla".
28. 02. 2012 | 19:03

J. napsal(a):

Scarabee, čte se to hezky, ale pravda to není.
Je to jako pohrdat trenéry a tvrdit zde, že mě taxikář naučil stovku za šest sekund.
Jsem ráda, že jsi z té "strašné" školy (kde Tě nic nenaučili) odešel. Oni tam na Tebe asi moc také zvědaví nebyli.
Předběhnout školní osnovy se ještě nikomu nepodařilo, mohu Vám gratulovat k prvenství (neuskutečnitelného)?

Lze považovat každé zaměstnání (které jste nezkusil a já myslím, že jste toho v životě ještě vůbec moc nezkusil) za směšné.

Příteli, hodně úspěchů v životě.
Pokud mohu prosit, již nestudujte.
Mnozí by již určitě odpřisahli, že již všechno umíte!
28. 02. 2012 | 19:18

Mouzerius napsal(a):

J. napsal(a):
"Předběhnout školní osnovy se ještě nikomu nepodařilo, mohu Vám gratulovat k prvenství (neuskutečnitelného)?"

Máte tím skutečně na mysli, že se ještě nikomu nepodařilo naučit se mimo školu naučit více, než mu osnovy pro jeho momentální zařazení přiřazují? (protože tak chápu výraz "předběhnout" osnovy)

– pokud to tak skutečně je, pak mám dojem, že znám ze svého života mnoho konkrétních příkladů, které vaše tvrzení vyvracejí

Děkuji za vysvětlení.
28. 02. 2012 | 19:37

Mouzerius napsal(a):

*to druhé naučit samozřejmě přebývá, omluva.*
28. 02. 2012 | 19:38

J. napsal(a):

Mouzerie, které osnovy máte na mysli? Ty předlistopadové? Víte, podle jakých plánů se učí dnes?
Autor se neobtěžoval specifikovat, co vlastně předběhl.
Já Vám předběhnu vůz Trabant-Ford!
Už chápete?
28. 02. 2012 | 19:59

DF napsal(a):

Ad Luba,
a víte co je tragédií současné pedagogiky? Přístup uplatněný ve Vašem příspěvku od řádku č. 8. Zažil jsem osobně na UK na "hodinách pedagogiky" či jak se ty zhmotnělé hrůzy jmenovaly a poté se pevně rozhodl, že tohle už nikdy!!! Byť bych o to razítko, čili přístup ke školním dětem docela stál. Ale ten čas jsem ochoten promarnit nebyl.
Stála před posluchárnou "soudružka učitelka" (sic! bylo 10 let po 89 a bylo na UK a tedy přednášky, ale nelze nazvat jinak) a v Metodách výuky říkala: "brainstorming je když ..." definice, popis, příklady použití a další zrůdnosti. Přesně podle amerických příruček pro hloupé a nešťastné.
Vsadil bych boty, že nikdo ze spolusedících, kteří předtím nebo potom neměli to štěstí, aby s nimi někdo brainstorming PROVOZOVAL, nemá šajna, že to slovo na b. existuje. Rovněž tak všechny "týmové spolupráce" atd.
A do stejné škatulky padá blog. Copy+Paste a na konci QQ pro zakrnělé. Kdyby p. Štefl zorganizoval hledání nejlepší učebnice století obor matematika pro dle kategorií škol, bral bych to jako výsostně užitečné spojení sociologie a matematiky. Na takovou práci je třeba hlava pomazaná, prachy a systém. Nebo kdyby v jednotě matematiků podnítil vznik sady didaktických videí typu geometrie, algebra a dopomohl nejlepším učitelům k propagaci jejich metod ... ale C+P a navíc takovou slámu, to je ubohost.
28. 02. 2012 | 19:59

Mouzerius napsal(a):

J.:

Děkuji, už snad chápu, jak jste to myslela. Které osnovy jste měla na mysli vy? (také jste nespecifikovala, které se ještě nikomu předběhnout nepodařilo) – pokud jste to samozřejmě nemínila jako ironii, kterou jsem neodhalil

Já osobně mluvil o těch polistopadových. Vím, podle jakých plánů se učí dnes (ČR)
28. 02. 2012 | 20:09

J. napsal(a):

Opravdu víte, podle jakých plánů se učí dnes? Mohu nyní požádat o odpověď já Vás?
28. 02. 2012 | 20:18

Luba napsal(a):

DF,
proč se tu zmiňujete o "brainstormingu"?
To nemá s metodou výuky řízeným rozhovorem a dialogem žák-učitel, učitel-žák vůbec nic společného!
Podnětné a bezpečné prostředí vytváří učitel. Žáci mohou jako skupina učení facilitovat, ale také nemusí. Záleží na složení skupiny.

Cílem brainstormingu je najít originální řešení, nikoli výuka.
28. 02. 2012 | 20:18

Mouzerius napsal(a):

J.:

Bude vám, prosím, stačit odpověď "Ano."? Rozebírat problematiku struktury RVP mi v diskuzi pod tímto konkrétním blogem nepřipadá na místě.
28. 02. 2012 | 20:31

Josef K. napsal(a):

Bezradnost.Opět. Mám osobní zkušenost rodiče s výukou na českých i několika typech zahraničních škol. Nejúspěšnější byla ta škola, ve které znalost praktických a všednodenních věcí postupně přerůstala k teoriím, což minimáloně česká škola nezná. Výuka slovního rozboru, akademické matematiky, ranného středověku atp. by měla být věcí až vyšších ročníků základního vzdělávání, především - řekl bych- až středoškolského studia, na základní školu nepatří. Teorie se daleko lépe učí a rychleji zvládá v okamžiku, kdy ovládám praxi, odtud např. tradice esejů v systému mezinárodních škol, výuky moderní historie před historií středověku atp. Je to zcela opačný přístup. České školství má podivnou tradici rakouskouherskou mnohokrát přemixovanou sovětským šlehačem.
Prostý příměr: česká škola peče kachnu. Nejprve je nutné vědět , že jde o českou kuchyni, pak je nutné znát komplexní chemické procesy, pak komplexní organizaci chovu kachen a pěstování zelí, a teprve nakonec se dostaneme k vlastnímu pečení kachny. Pokud by to bylo obráceně, pak se student, žák začne ptát sám. Za kachnu si dosaďme cokoliv.
Česká škola je ve svém základu přeteoretizovaná , to, co patří na vyšší stupně je na nižších. Toto uspořádání je totalitní: znalost teorie má za úkol kroti žákovu představivost a vést ho po "správných" dálnicích ideologických. Odtud je jen skok k procesům výuky a výchovy, které jdou proti talentům, neboť talent se tímto způsobem nikdy neprojeví, a dále k frustraci dospělých, kteří nestudují, to co by měli, ale to co se muselo, ani nevědí, co by měli, nemohli to poznat.
Celý systém liberálních bakalářských studií je nasměrován k tomu, aby si jedinec vybral obor podle svých dispozic a vlastního poznání svých dispozic.
To je další chybějící prvek českého školství, totiž pochopení faktu,že člověk je nejúspěšněší v tom, co je mu nejbližší a že škola mu musí umožnit poznání, pro co má vlohy.
Odtud pramení vše, takže technologické omyly pana Šteffla, ale jede v tom s ním asi 99,99% tuzemských pedagogů. Potřebný zvrat je zcela mimo jejich konfesi.
28. 02. 2012 | 20:43

resl napsal(a):

Sladký 17:00
Jste vůči "Kuchařovi" naprosto v koncích a ty nadávky vás usvědčují. Nejste nejchytřejší, jak si myslíte, trochu pokory by vám neškodilo. Velet a nařizovat je jen jedna možnost, ta druhá je daleko přitažlivější. Pro studenty.
28. 02. 2012 | 20:48

J. napsal(a):

Mouzerie, RVP je takové neskutečné auto. Má dokonalé parametry, ale nikdo s ním nechce jezdit, protože je zároveň neovladatelné. Proto se nedá předběhnout.
A každá škola si z auta RVP udělala podobné ŠVP. Plány na jeho výrobu jsou, ale nikdo ho nikdy vyrábět a řídit nebude.
Takže každý učí tak, jak chce. Proto není koho předbíhat, chybějí ostatní běžci.
28. 02. 2012 | 21:09

otazník napsal(a):

QQ
souhlas - hra nebo-li stav prožívání "jako" - je jeden z tréninkových a psychoregulačních procesů, kterými je naštěstí lidská psychika vybavena, aby byla schopna se adaptovat na neustále se měnící podmínky.
Ovšem
hra může fungovat pouze tehdy, pokud má stanovená pravidla, které hráči respektují, jsou identifikováni s tím, že jejich porušení vede k sankci a mají v rámci hry vytvořený funkční mechanismus hlídání pravidel.
Hra je do té míry zábavnou, nakolik je pro hráče psychosociálně i fyzicky bezpečná a nezaměřená na prostý slepý výkon.
Hra je motivující dlouhodobě tehdy, pokud jsou si hráči vědomi, k čemu jim daná hra je dobrá, proč ji hrají.
.
jsem přesvědčená, že se tak děje díky tomu, že hra v současné době není dostatečně bezpečná - vytratily se pravidla.
pravidla toho - co učit a pravidla "jak učit" - co je správně, aby se vaničkou nevylilo i dítě a na druhou stranu, abychom do kojenecké vaničky necpali dospělého člověka.
28. 02. 2012 | 21:10

Scarabeus napsal(a):

J.

"odešel"

Kde to píšu?

"Lze považovat každé zaměstnání ... za směšné."

Kde píšu o zaměstnání?

"že jste toho v životě ještě vůbec moc nezkusil"

To těžko můžete vědět.

"Je to jako pohrdat trenéry a tvrdit zde, že mě taxikář naučil stovku za šest sekund."

Kde píšu, že učitel neuměl "běhat"? (obrazně)

"Pokud mohu prosit, již nestudujte."

Vaši prosbu nevyslyším.

"již všechno umíte"

Kde to tvrdím?

"Jsem ráda, že jsi"

Komu tykáte, paní, nic takového jsem Vám nedovolil.

Mouzerius:

Děkuji za zastání.
28. 02. 2012 | 21:15

otazník napsal(a):

ad J.
potíž s RVP vidím v základní věci - že si nějak jeho tvůrci (akademici) jazykově neporozuměli s učiteli v praxi.
nemyslím si , že by měli diametrálně odlišné představy, co je z oborů podstatné. Potíž byla ve Ztracení v překladu a že už si ministerstvo nedalo KVALITNÍ PRÁCI s adaptací RVP do škol.
že si nikdo nedal ani práci s překladem ani s časoprostorem pro identifikaci s RVP jako základní servis pro kantory, kteří mají dané v terénu realizovat.
A že RVP není absolutně dokonalý - existuje něco dokonalého stvořeného člověkem? A přece právě ta nedokonalost nám nechává dostatečný prostor pro nějaký individuální svobodný učitelský rukopis.
28. 02. 2012 | 21:26

ujo napsal(a):

resl 20.48:
pro pořádek kopíruji sdělení p. Kuchaře:

Kuchař napsal(a):
Sladký:

Vy jste přesně ten důvod úpadku školství - hlupák co si nevidí na špetku nosu. Bohužel Vaše hloupost došla takového stádia, že si tu svou blbost ani neuvědomujete.
28. 02. 2012 | 21:33

Josef K. napsal(a):

Problém je, že hra není nějaký výsek lidského života, ale život sám. Zdá se, že ani po sto letech, kdy je tento fakt definován, si to mnoho lidí nechce připustit.
28. 02. 2012 | 21:37

ujo napsal(a):

Kreativita, kreativita.
Jistě je krásné něco vytvořit.
Když se to povede.
Abych mohl tvořit musím ale mít fundament a ten se musím naučit, třeba i nezáživným drilem
Nebo by měli školáčkové začít tím, že budou vymýšlet písmo? Násobilku, trojčlenku?
A ještě jeden momont : ti v kreativitě vyškolení žáčci přidou do praktického života a pokud nebudou mít sakra štěstí zjistí, že tam té kreativity není zase tolik.
28. 02. 2012 | 21:51

otazník napsal(a):

ad Josef K.
další problém je spojený s konkrétností vítězství ve hře. Čím je abstraktnější, tím hůř se hra hraje - jaké je hřiště,jaká jsou pravidla; tím více klade důraz na hru samotnou a ne na zisk vítězství.
navíc ještě je i zmatek v tom, jakou emoční konotaci má mít hra. Když se zaměňuje pouze za komedii a happy-endy, to je pak hodně zklamání na hřišti.
28. 02. 2012 | 21:53

ujo napsal(a):

zažil jsem různé typy škol, různé učitele.
Můj názor je, že dobrý učitel musí:
-mít charisma,
-umět učit (metodu),
-ovládat materii,
-mít chuť učit.
Ve svém souhrnu dosti náročné požadavky.Když některý z nich v podstatné míře chybí začínají problémy.
Ten, kdo je zvládá nevím, nevím, zda si nenajde nějaké lépe honorované povolání.
28. 02. 2012 | 22:01

myška napsal(a):

O. Šteffl
"Chtějí více standardizovaných testů, více domácích úkolů, více dozoru, delší školní dny, delší školní roky" ... pane autore, kdo Vám to prosím řekl nebo odkud to máte?

Skutečnost je taková, že v základním školství např. dosud žádné testy nejsou, standardizované už vůbec ne (těch pár pilotních škol, kde je zkoušeli, zatím nelze počítat). Každý učitel zkouší a klasifikuje pouze podle svých představ a přání, tedy zcela rozdílně.
Domácí úkoly je téměř sprosté slovo, tedy několik let prakticky nedoporučované, mnohde chápáno jako zakázané. Přece nebudeme děťátka přetěžovat, ne?
Dozor znám jen jako útrpnou povinnost učitelstva dbát o přestávce, aby se děti na chodbách nepomlátily a nekouřily na záchodech víc než je zdrávo. Jeden dozorující učitel pomalu nestačí - např. dnes se u nás na malé škole staly dva úrazy na jednom patře současně, oba vezla záchranka do nemocnice.
Delší školní dny - naopak, přibývá akcí mimoškolních a mimovyučovacích, výuka často odpadá a nahrazuje se vším možným. Vyučovací hodiny se zkracují, neboť plno času stojí ukázňování a zklidňování rozjásaných mladistvých a různé ty "motivační diskuse".

Nezlobte se, ale číst dál než za první odstavec jsem nedokázala.
Přesto se k Vašim blogům vracím, vždy mi pěkně zvednou adrenalin.
28. 02. 2012 | 22:06

otazník napsal(a):

kreativita je poměrně dost náročný proces, pokud nemá kreativec pod samou kreativitou padnout. Vždyť je člověk nejvíc kreativní tehdy, pokud hledá způsob, jak si zlehčit dřinu a monotónnost,právě ten dril.To je to tajemství - umět dobře vyvážit dril a prostor pro kreativitu?
28. 02. 2012 | 22:06

J. napsal(a):

Milý ujo, teorie dobrá, ale co když učiteli Vám "dobře míněná přání na učitele" nepovolí ředitel?
Je vidět, že o tom vůbec nic nevíte!
28. 02. 2012 | 22:09

otazník napsal(a):

ad ondřej šteffl
těším se na další pokračování textů a diskuze pod nimi , velká inspirace, pokud se neboxuje o jednu pravdu. Díky za ni :-).
28. 02. 2012 | 22:12

J. napsal(a):

Scarabee, tykám Vám, protože náš věkový rozdíl je poněkud větší.
Ale uklidněte se, pokusím se Vás vrát vážně.
Nemusíte to vše napsat-nechytejte mě za slovo-vím něco o psychologii a již zhruba vím, kdo jste.
To, že se rozčilujete, jen svědčí o tom, že to pravda je.

Promiňte mi drobná básnická přirovnání. Nebyl to test Vaší inteligence, ale jistá snaha po ozvláštnění diskuse.

Máte pravdu, že při konverzaci s Vámi mi již netřeba studovat.
28. 02. 2012 | 22:15

Katerina Lepicova napsal(a):

Je to skvely blog, je treba jej cist velmi pozorne a zamyslet se nad kazdou vetou. Autor ma pravdu, zivot deti se da zlepsit, a jak! A nestalo by to zadne penize. Kamen urazu je v tom, ze bychom museli nejdriv zacit menit vlastni postoje a to je tezke a delame k smrti neradi. Mozna to nekteri citi, a proto reaguji tak podrazdene. Jako by bylo potreba vylit si vztek, ktery v nas skola nahromadila. Ze by? Pak je ale vazne nekde chyba.
28. 02. 2012 | 23:01

Targus napsal(a):

QQ
To Ondřej Šteffl:

Proč sem taháte amerického psychologa? Já myslím, že výsledky amerického školství jsou natolik alarmující (procento faktických analfabetů), abychom i v zaprděném Čechistánu uznali, že tudy zřejmě cesta nevede.

To Josef K.

Matematika a slovní, či spíše větný rozbor textu (ten jste asi myslel) je naprosto nepostradatelnou součástí vývoje abstraktního myšlení tak důležitého pro myšlení kritické, pro myšlení inovativní, kreativní, atd.
Bez abstrakce vyrostou z našich dětí hlupáci.
28. 02. 2012 | 23:23

Josef K. napsal(a):

Targus. Vzhledem k tomu, že z mých dětí nevyrostli hlupáci, jsou oběti západoevropských škol- a mají obě PhD. z univerzit první evropské desítky, tak se obávám, že se neshodneme. Mohu je srovnávat spolu s jejich spolužáky s dětmi z rodiny, které prošly cz školstvím..., docela podstatný rozdíl.
29. 02. 2012 | 05:30

gaia napsal(a):

Scarabeus

pokud vás učitel učil jen ty 3 měsíce, udržet váš zájem bylo docela lehké.
Ještě u vás nedošlo k jevu zvanému citová adaptace. Ale do školy se chodí alespoň 12 let a to je s udržením zájmu těžké.
Jako když přijdete do parfumerie, tak vám připadá, jak to tam krásně voní, ale když tam zůstanete hodinu, zdá se vám, že necítíte nic a nevoní to tam vůbec. Stejně tak, když přijdete do prasečáku, řeknete, tady je rychna, tady se vůbec nedá být, ale když tam budete pracovat,už vám to nepřijde a pomyslíte si, co těm hostům vadí, co to je za slečinky, že chtějí stehovat náš prasečák pryč od své louky? Jak to, že jim řízek nesmrdí a náš prasečák ano?
29. 02. 2012 | 08:18

gaia napsal(a):

a ještě úryvek z myšlenek profesora Wilsona z Harvardovy university, ukazuje, že každý jsme holt jiný, že pojem děti a jednotlivá Maruška nebo Honzík, v tom je tak nebetyčný rozdíl v obsahu i projevech, jako když řekneme voda, ale myslíme v dravé řece, či kohotku v koupelně, přehradě, či skleničce doma na stole. Tato nejednoznačnost v pojmu slova dětí a dítě , přímo čišící dualismus a boj protikladů pak vede k tomu, že v této oblasti vůbec nelze stanovovat nějaká jednoznačná řešení či závěry.

Schopnost učit se je zdá, zdá se, u každého druhu plně naprogramovaná strukturou mozku, pořadím vyplavování hormonů a - v poslední instanci-geny. Každý živočišný druh je připraven naučit se jistým stimulům a k ještě jiným je neutrální.Například dospělí rackové se rychle naučí rozlišovat svá nedávno vysezená mláďata, ale nikdy ne svá vlastní vejce, která se však dají zrovna tak dobře vizuálně rozlišit.Novorozené kotě je slepé a bezmocné, nicméně v několika vymezených kategoriích, v nihž musí fungovat, aby vůbec přežilo, je nadáno vyspělou schopností učit se.Pouze čichem se naučí za méně než 1 den ulézt krátkou vzdálenost k místu, kde může očekávat kojící matku. Při zkouškách v laboratoři dovede rychle rozpoznat jednu umělou bradavku od jiné podle nepatrného rozdílu ve struktuře povrchu.
Byly však objeveny ještě průkaznější příklady. Každý rok migrují pěnkavy indigové mezi místy na východě Severní Ameriky , kde se rozmnožují a žijí a místy v Jižní Americe, kde přezimují.Cestují v noci. Jakmile mladé pěnkavy opustí hnízdo, jsou připraveny poznat Severku a cirkumpolární souhvězdí, což se jim daří rychle a automaticky. Schopnost naučit se jiným souhvězdím je u nich potlačena.
Když kuřata dostanou do zobáku mírnou elektrickou ránu při pití vody a zároveň vizuální stimul, záblesk světla, vyhnou se vizuálnímu stimulu, ale nenaučí se stejným způsobem vyhýbat stimulu sluchovému, např. cvakavému zvuku.když se elektrický proud pustí do nohou, je tomu obráceně: kuře je připraveno naučit se zvuku, ale nikoli vizuálním klíčům.
Tato souměrnost se může zprvu zdát zvláštní, ale je vlastně přesným pravidlem, jak přežít, pro živočicha s malým objemem mozkem. Počínání kuřete je možno shrnout do této prosté formulky: nauč se, že věci, které vidíš, se týkají hlavy a věci, které slyšíš, nohou.

Musíme připustit, že jsou ostré hranice v množství a ve složitosti toho, co mohou zvládnout byť i géniové a profesionální mnemotechnici, a že každý z nás získává určité mentální dovednosti daleko snadněji, než jiné.
29. 02. 2012 | 08:29

rejpal napsal(a):

Řekl bych, že velkým problémem (v metodice výuky, jsou problémy i jiné) je náš český odzdikezdismusm. Jeden hájí discioplínu a dril, druhý dialog, snahu o pochopení souvislosti, výuku zábavnou. V čisté podobě jsou oba přístupy nesmysl a zároveň oba mají svůj kus pravdy. Určitou dávku axiomů - od pravopisu, trojčlenky, značky prvků až po slovíčka - je do dětí třeba dostat, a dialog asi není tou účinnou cestou. Pokud se ale tyto základy podaří vybudovat, může nastopit (a měla by) cesta druhá - zaujmout a využít té hravosti. Hezky se to řekne a hůř udělá. A co nelze pominout, je autorita kantora. V první řadě přirozená, ale také formální, když je třeba ji použít. V prostředí, kde stav kantorů nestojí společensky moc vysoko, je to složitější. Řekl bych, že daleko větší význam, než neustálé vymýšlení psaných metodik (kolik dětí ve třídě je jednou z nich), jde o pravidla nepsaná, o know how.
29. 02. 2012 | 08:33

Pocestny napsal(a):

Šteffl
QQ
Hezký výkop!
Řekl bych ovšem, že následná diskuse v tom chronicky těsném kruhu zdejších "odborně oprávněných" tapetářů hezky ilustruje fakt, který jí předchází..
Jednou větou...
Chcete-li, aby si děti více hrály, naučte si hrát jejich rodiče a preceptory.

Dvacáté století nás naučilo dvěma sociálním hrám - jak vyniknout, jak zapadnout.
Problém je v tom, že hra "zapadnout", která je dominantní, tu po dekády vytlačovala prostor pro hraní té první hry.

Položme si tu základní otázku:
Je naše společnost a z ní vyplývající systém vzdělávání namířena k výchově k vynikání nebo je testem jedince ve smyslu zapadání do obecných průměrů?

P.S. Trochu se také obávám, že toto forum je až příliš specifické než aby bylo možné ho brát jako "obecný názor", jakkoliv se místní matadoři snaží si tu úlohu mluvčího obecného názoru udělit.

Nehledejme v dětech odpovědi na otázky, které si klademe my dospělí. Problém je v těch, kdo systém vytvářejí, ne v těch, kdo ho konzumují...
29. 02. 2012 | 08:53

Jester napsal(a):

QQ
Odpovídat na všechny otázky si netrounu. Snad alespoň výběr.

• Co se děje se zvědavostí, když děti rostou?
Samo o sobě nic. Dobří učitelé zvědavost dítěte umocní. Špatní ubijí.

• Jaká je správná role dospělých při vzdělávání dětí?
Inspirace.

• Jaká rizika jsou inherentně spojena se snahou ochránit děti před riziky?
Dítě si nevybuduje sebeobranné mechanismy. Donekonečna jej chránit "zvenčí" nelze.

• Proč školy vypadají, tak jak vypadají? (Odpověď leží v historii.)
Důvodem je mimo historie také setrvačnost systému a nulová vize. Speciálně české školství funguje metodou "Byli jsme a budem." Netuší, že by mělo někam směřovat a nezabývá se odpovědí na otázku, kam. Zatím mu to vychází.

• Proč liberální reformy vzdělávání většinou selhávají?
Problémem liberálních reforem je učitelstvo samo. I kvality učitelů odpovídají Gaussově křivce. Kvalitních je vždy menšina, bohužel. Dobrým učitelům dává svoboda volit formy práce křídla. Průměrné znejistí. Špatné děsí.
29. 02. 2012 | 09:46

Scarabeus napsal(a):

J.

"protože náš věkový rozdíl je poněkud větší"

Jak to víte?

"uklidněte se" "se rozčilujete"

Střely mimo terč.

"vím něco o psychologii"

Podle toho co jste zde předvedla, tak asi jenom z Blesku. :-)

"již zhruba vím, kdo jste"

To jako kdo?

"drobná básnická přirovnání"

Tak Vy jste básnířka, to tedy hodně špatná.

"Máte pravdu, že při konverzaci s Vámi mi již netřeba studovat."

Vy to máte nějaké hodně popletené nebo si hrajete na to, že neumíte (pořádně) číst.

J. 28.02.2012 19:18 : "Pokud mohu prosit, již nestudujte."

Psala jste Vy mně, tzn. že Vy mě prosíte, abych (já) nestudoval.

Scarabeus 28.02.2012 21:15 : "Vaši prosbu nevyslyším."

J. 28.02.2012 22:15 : "Máte pravdu, že při konverzaci s Vámi mi již netřeba studovat."

Kde to píšu?

"ale jistá snaha po ozvláštnění diskuse"

To jste to teda "ozvláštnila". :-( :-)
29. 02. 2012 | 09:51

Scarabeus napsal(a):

gaia:

"pokud vás učitel učil jen ty 3 měsíce, udržet váš zájem bylo docela lehké."

Kdo to píšu, že JEN 3 měsíce?

Nevím zda pan (nick) "Pocestný" dělal někdy (oficiálního) učitele, ale určitě je nesrovnatelně lepším učitelem (byť asi jen neoficiálním) než jste Vy (oficiálním).
(Tedy aby, speciálně u Vás, nedošlo k mýlce, v příspěvku 28.02.2012 19:03 o "Pocestném" nepíši)
29. 02. 2012 | 10:07

Baba Jaga napsal(a):

A že se tu školstvím nepřímo živí lidí - a ještě i SCIO a další:
http://www.msmt.cz/rozcestnik-skolskych-portalu
Možná by se mohli všichni ti rádoby odborníci včetně pracovníků ministerstva školství propustit - jenže uživili by se ještě jako učitelé či jiní odborníci v praktickém životě? Školy by jistě nějakou dobu fungovaly bez všech těchto institucí, penízky by jim mohlo přidělovat třeba přímo nebo přes krajské úřady ministerstvo financí. A státní školství ať řídí a testuje stát - třeba na přechodnou dobu pan Gazdík, když ještě nedávno učil. Nebo pan Šteffl?
Tuhle jsem na jedné střední škole v krajském městečku viděla odkaz na pracovní dobu externího školního psychologa. Jsou všude, nejsou...
Já měla na všech stupních školní docházky pedagogy přísné, ale bezvadné, psychologů třeba nebylo.
29. 02. 2012 | 10:47

B. napsal(a):

Scarabeus je, tuším, ještě větší mlíčňák, než jsem čekala.
Můžete, mladíku, pokračovat ve svém výčtu, co, kdo, kdy napsal a pátrat, jak to myslel.
Že však máte minimální praxi, žádné životní zkušenosti a pouze plná ústa keců, zde musí být všem jasné.
29. 02. 2012 | 11:07

Luba napsal(a):

Štefflovy otázky a mé odpovědi:

1. "Proč jsou lidské bytosti ze všech zvířat nejhravější?"

A na to jste přišel jak, pane Šteffle? Není to nemístný antropocentrismus? Vždyť stěží rozumíme příslušníkům vlastního druhu.

2. "Co to znamená, když se řekne, že hravá mysl je myslí připravenou pro učení?"

Hravá mysl má "smysl pro nesmysl". Nachází neobvyklé souvislosti mezi slovy a jevy. Z poznaného dokáže vytvářet systém, ve kterém se dobře vyzná a který usnadňuje zapamatování. Nejlépe s nějakým kladným emočním doprovodem.
Od vtipných slovních hříček z zábavné seriózní vědě.

3. "Je hra protikladem práce?(V jakém smyslu ano a v jakém ne?)"

Ideální je, když nám práce přináší potěšení. Když ani nevíme, že pracujeme, protože nás tato činnost nesmírně baví - až k workoholismu. Viz Csikszentmihalyi a "jeho" fenomén flow.
Nemusí ale jít o nějakou náročnou činnost, na které si vypěstujeme závislost.

I uklízečka může najít svou seberealizaci, pokud se vnímá jako bojovnice se špínou, bojovnice za kompletní očistu našeho společného prostoru, a pokud jí ostatní dávají najevo, že si jejího perfekcionismu ve směru lesku podlah a prachuprostosti velmi váží.
Smejčení s hadrem může být bráno i jako sport. Uklízečka si může při práci i zpívat, a tak z tého činnosti vytvořit disciplínu uměleckou, pokud to umí. Hravá uklízečka - toť radost každého pracoviště!

4. "Jaký je evoluční smysl zvědavosti?"
Dikcí zelených mozků: "Je to rekognoskace terénu". Jako vše evoluční, tj. v genech obsažené zkušenosti druhu - jde především o přežití v neznámém prostředí a jeho optimalizaci. Od orientačně-pátracího reflexu k bezděčné a záměrné pozornosti a k vědomému rozhodování. Od mimina k dospělci.

Matějček dokonce píše o "intelektuální radosti v kojeneckém věku":

"Od chvíle, kdy dítě poznává "své lidi" a zdraví je úsměvem, hrajeme si s ním "na schovávanou" - ono známé "ahá tě!" či "kukuk". Dítě se na nás dívá, my vychýlíme svůj obličej z jeho zorného pole ... a pak se mu za 3-4 vteřiny znovu objevíme. ... Chvilinku se dívá překvapeně a zkoumavě (co je to? co se to stalo?) - a pak se objeví jakési spokojené, úlevné, leč přece jen vzrušené pousmání. Stálo před záhadou - a záhada je rozluštěna. Poznalo nás, objevilo nás - a má z toho radost! ... Je v něm určité uvolnění, ale také záblesk jakési objevitelské hrdosti."

/Matějček, Z. (2004). Psychologické eseje. Praha: Karolinum, str. 150./

5. "Co se děje se zvědavostí, když děti rostou?"

Zvědavost se mění ve zvídavost. Nebo by se v ni měnit měla.
Zvídavý člověk, narozdíl od zvědavce/čumila/voyera/paparazziho poznává v rámci etického a morálního imperativu - v rámci toho co je správné a kam už nesmí, aby nepoškodil bližního svého.

Z knihy Přísloví: „Bázeň před Hospodinem (pozn.: mravní zákon) je počátek poznání. Jenom nadutí pošetilci pohrdají moudrostí a kázní.“ (Přísloví 1,7)

6. "Co znamená, když děti a dospívající řeknou, že se nudí?"

Že je hulení, drogy, chlast a sex už neuspokojuje, a chtějí být zatíženi smysluplnou činností. Např. řezáním dřeva, kydáním hnoje a zahradničením pod svistotem otcovského karabáče.

7. "Jaký je význam volného míchání věku z hlediska dětského učení?"

A to má být jako co? Možnost učit se od starších sourozenců, repetenta Pelnáře, či od dědečků a babiček škol třetího věku?

Pokračování ...
29. 02. 2012 | 11:18

Luba napsal(a):

...

8. "Potřebují děti strukturu? (Samozřejmě že potřebují, ale jakou?)"

Jasně! Třeba žbrdluch nebo cicvár.

9. "Za jakých podmínek se mladí lidé přirozeně vzdělávají bez donucení nebo přemlouvání?"

Pokud je činnost zaujme a přináší jim uspokojení a uznání okolí.
Každý chce být v něčem dobrý. Každý potřebuje zážitek úspěchu. Pokud je úspěšný ve studiu, má nastartovánu kariéru "věčného studenta" v dobrém slova smyslu. Pokud je úspěšný v partě sprejerů, bude úspěšným kriminálníkem.

10. "Co by mělo znamenat, když se řekne, že je někdo „dobře vzdělaný“?"

Že jde o člověka moudrého, kultivovaného, s všeobecným přehledem, nadhledem a vhledem.

11. "Jaká je správná role dospělých při vzdělávání dětí?"

Stanovovatel hranic, usměrňovatel, rádce, pomocník. Jeho autorita nevyplývá jen z rodičovské role, ale také z toho, že pravidla, která vyžaduje, sám nejpřísněji dodržuje. Je tedy žádoucím vzorem. Přiznává, že není neomylný a vybízí tak potomky k pravdomluvnosti. Ze strachu před sankcí se nemusí uchylovat ke lži. Za lhaní ale trestá.

12. "Jaká rizika jsou inherentně spojena se snahou ochránit děti před riziky?"

Zespratkovatění. Bázlivost. Naivita.

13. "Proč pociťujeme touhu kontrolovat vzdělávání dětí?"

Protože jsme též byli dětmi a měli své rodiče. Protože se známe.

14. "Proč školy vypadají, tak jak vypadají? (Odpověď leží v historii.)"

Setrvačnost tradic. Nadměrná feminizace školství /žena je založení konzervativního, neboť není nic konzervativnějšího, než mateřství/. Výchova k uniformitě a poslušnosti.

15. "Proč liberální reformy vzdělávání většinou selhávají?"

Co je to "liberální reforma?" Pokud tím myslíte liberální styl výchovy - tento styl vedení je dobrý jen pro disciplinované a vysoce motivované jedince, kteří mohou dobře uplatnit svou uměleckou či vědeckou originalitu. Nikoli pro malé děti.

Děti musí dobře znát své hranice, co je dovoleno, co je zakázáno, co je vhodné a co je správné. Pravidla jsou obranou proti chaosu, ve kterém se nedá dobře žít. Život ve společnosti představuje dodržování řádu a povinností. Pokud se liberálně vychovávaný nevychovanec dostane ze svého skleníku ven, zákonitě se dostane do konfliktu se sociálním prostředím. S nadřízenými, se spolupracovníky, popř. s pracovníky silových složek. Což povede k frustraci, kterou nemusí ustát.

16. "Jaký typ disciplíny je potřebný pro práci a kariéru a jak se tato disciplína získává?"

Tuto otázku by nejkompetentněji zodpověděli naši vrcholní politici a představitelé justiční a jiné mafie. Také Machiavelli tyto lidi dobře znal. Otázka je, zda je též obdivoval, nebo jejich činění/zločiny považoval za nutné zlo.

17. "Jaký je smysl svobody a proč o ni usilujeme?"

Smyslem svobody je možnost maximálně realizovat svůj myšlenkový a lidský potenciál. Dobrý/slušný člověk se může seberealizovat ve smyslu humanistických ideálů. Špatný/neslušný člověk v rámci hranic, které mu demokracie nastaví. Zákony mají sloužit coby obrana slušných před neslušnými. Ačkoli jsou častěji využívány těmi neslušnými proti slušným.
29. 02. 2012 | 11:19

jarda napsal(a):

Nečet jsem vše,co tu psáno,kdo však ano,má z verše křeče:-j
29. 02. 2012 | 11:33

Luba napsal(a):

Pocestny,
považujete pana Šteffla za kopáče nebo za kopálistu?

"Hezký výkop!"
může být uznalým výrokem popoháněče dělného lidu kultury krumpáčové ohledně úhledně vytvořené brázdy k uložení kabelu.

Neb nadšeným výkřikem zástupce davu kultury kopané směrem ke sportujícímu milionáři, odvrhnuvšímu cosi kulatého.

Kupodivu,
ač se kopáči věnují činnosti veskrze užitečnější, tedy práci, za úspěšné bývají považováni kopálisté, co si jen hrají.
29. 02. 2012 | 11:41

Scarabeus napsal(a):

B.

Tak Vy už si pletete i Váš vlastní nick. Je vysoce nepravděpodobné, že by 2 osoby měly stejné/ě utkvělé představy.
29. 02. 2012 | 11:45

Rudi Koutek napsal(a):

V Nemecku ma gymnazialni maturitu 17% obyvatel, odbornou maturitu 5% obyvatel. Z tech 22% lidi, kteri maji maturitu dosahlo vysokoskolskeho vzdelani polovina. Takze ma v Nemecku asi 11% obyvatel vysokoskolske vzdelani.
Znamena to, ze jsou v Nemecku lide hloupejsi nez v Cezku? Jenom kazdy 9. ma dodelanou vysokou skolu, asi kazdy 5. zvladnul maturitu. Je neco v neporadku v Nemecku, anebo Cezku?
29. 02. 2012 | 11:52

Katerina Lepicova napsal(a):

Proč se konečně nezbavit dogmatu, že do školy patří dril, v lepším případě dril na prvním místě a hraní na druhém. Je to kulturní dědictví, které jsme nekriticky přebírali od dob, kdy škola sloužila administrativním potřebám státu - co nejvíc dětí do jedné třídy, co nejmenší náklady, co nejlepší přehled, kolik je kde chlapců a kam je poslat na frontu – to je pruský systém, který na nás měl a pořád ještě má silný vliv a my jsme ho se dodneška nedokázali tak docela zbavit. Někdy myslíme jako propuštění vězni, kteří najednou nevědí, co si počít s volným prostorem před sebou a nejradši by se zase vrátili do cely.
Spoléhat se na deklarativní paměť se stalo tradicí, v minulosti to byla stejná ztráta času jako dnes (informaci, kterou pak lovíme z paměti, z ní většinou nedostaneme, alespoň ne ve chvíli, kdy ji potřebujeme, nýbrž jen ve chvíli, kdy má tazatel červenou kravatu, protože učitel měl tehdy, když nám danou věc opakoval, měl také červenou kravatu), jen dřív děti uměly lépe memorovat, protože měly narozdíl od dnešních dětí víc klidu se soustředit a až na výjimky se jim nahánělo víc strachu. Celá doba však byla o hodně chudší na různé vnější rušivé vlivy (hluk, světla, provoz na silnici), pokud byl čas, dalo se jít ven a hrát si s ostatními, tak se to dalo nějak zvládnout. Dnešní děti mají v tom smyslu prostor téměř nulový, ve škole se hraní nekoná, doma se dělají úkoly nebo se jde do kroužku, do hudebky, na trénink (v horším případě s partou někam mezi betonové kvádry), venku pro ně není místo a budoucnost jim lajnujeme podle svých představ. Náš stát má v tom směru převrácené priority a učitele ani pořádně za práci nezaplatí. Je to vážně znepokojivý stav a my jsme dětem dlužni řešení, které by bylo v jejich zájmu a ne v zájmu vlastní psychoterapie.
29. 02. 2012 | 12:12

Baba Jaga napsal(a):

Tak se zdá, že my, co zde diskutujeme, umíme sice psát, číst ale ne. Jinak bychom všichni věděli, že článek nenapsal pan Šteffl, ale Američan Peter Gray. Kdo ho přeložil - je výše rovněž uvedeno.
Už tu někdy pan Šteffl psal o tom, proč je nutné mládež jednotně testovat? Já bych věřila vyučujícím pedagogům a na podobné radovánky bych dala jen přebytečné penízky.
29. 02. 2012 | 12:37

Luba napsal(a):

Filosofické pojednání o výkopu:

Škarohlíd zdejších diskusí, Pocesty, označil pana Šteffla za původce výkopu.

Jak jsem se zmínil výše, výkop nemusí být jen směrem nahoru, ale i směrem dolů. Kterým směrem a co pan Šteffl vykopával -
to už si každý tvůrce názoru a jiných konstruktů dosadí sám.

Výkop směrem dolů může být považován za zákop. Slouží-li k pasivní obraně před střelami protivníka.

Svoboda v zákopu je omezena jeho rozměry. Zákop má svůj smysl jen, existuje-li nepřítel a nebezpečí ostřelování či odstřelení. Lidská svoboda by neměla být svobodou zákopu.

Osvoboďme se tedy od zákopů strachu před jiným názorem a vystavme svou hruď střelám kritiky.

Škola by neměla brát individuální úspěch navzdory všemu a všem za žádoucí. Naopak by měla ve třídě podporovat spolupráci - lepší slabším pomáhají, protože je úspěch spolužáků těší.
Lidé jsou tvorové sociální. Nejsou to ani kalkulačky, ani "ušlechtilí sobci". To nejcennější si lidé poskytují zdarma.

Je nás hodně, tak se nenechejme tísnit zákopem. Vzhůru do boje!
I dnes platí: "zaStranu zaLidi!/zas.aný náledí!"
29. 02. 2012 | 12:38

Pavel13 napsal(a):

:Kuchař
Potěšil jste mě. Vždycky jsem si připadal já jako blbec, když mi někdo řekl, že by to řešil trojčlenkou a já netušil, co to je. Nějak mne to ve škole obešlo. Tedy, možná o tom byla řeč, ale asi jsem myslel na jiné věci, než se učit nějaký pitomý postup na něco, co lze řešit logicky.

Všechny děti se učí od přírody rády. Až škola je naučí odporu k učení.

Ještě si tu někdo stěžoval, že si škola nemůže vybírat koho učit a pak ta úroveň podle toho vypadá. Dle mne je nejlepší právě ta škola, která umí do výuky zapojit ty "problémové", "bezproblémoví" se naučí i sami.
29. 02. 2012 | 13:17

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,...QQ,...jak je jakýkoliv problém v lidské populaci, koukněme se, jak ho řeší příroda. Člověk je živočišný druh, tahle podstatná platforma je tím, na čem postavíme nejprve výchovu, později vzdělávání. A taky volbu vhodného okamžiku. A o tom jsem tu už za ty roky psala mockrát, to bych se opakovala. Jen si vzpomeňte, jak se dětem do prvních tříd, v době, kdy neuměly ještě pořádně číst a psát, zařadily množiny. Čítankový příklad špatně zvolené výuky vzhledem k věku a vývoji dítěte.

Nechápu, proč se pořád obracet a zaobírat různými rádobynovými teoriemi,...když stačí přečíst si pozorně a dobře Komenského. Pokud se budete držet jeho rad a návodů, neuděláte ve výchově a ve výuce chybu. To on napsal,..."Dětská mysl není nádoba, která se má naplnit, ale pochodeň, již je nutno roznítit." "Učitel nechť má jednu ruku připravenou ukázat jak a kam a druhou k vedení a pohlazení." Tužka.
29. 02. 2012 | 13:35

Luba napsal(a):

Pavle13,
ale trojčlenka je postup velmi logický, rychlý a praktický:

http://www.matweb.cz/trojclenka

Trojčlenku zvládali už Egypťané ze šestého století př.n.l.
Tak proč né my? :)
29. 02. 2012 | 13:44

Pavel13 napsal(a):

:Luba
Děkuji za hezký a poučný odkaz. V podstatě mne utvrdil v tom, že je trojčlenka na nic. Co je přímá úměra a jak ji matematicky vyjádřit, vím. Zatímco v první sekci se tam dopátrají výsledku logicky a hned, v dalších to všemožně komplikují. Obešel jsem se bez trojčlenky doteďka, ani na technické VŠ mi nescházela, tak už se snad bez ní obejdu.
29. 02. 2012 | 14:10

Zdeněk Brom napsal(a):

Tužka:

Nešlo odolat:)

http://www.vesmir.cz/files/obr/nazev/2008_507_02:gif/type/html
29. 02. 2012 | 14:44

Luba napsal(a):

Pavle13,
je vidět, že jste vědec, pohrdající vším primitivním.

Kdysi někoho podobného pověřil Edison, aby mu vypočítal objem žárovky.

Vědátor šel na to chytře - propočítával její zakřivení, násobil a umocňoval, až se celý zapotil.
Edison na to šel primitivně. Nalil do té baňky vodu a její objem pak změřil.

Vědec ten pak musel hledat jiného zaměstnavatele.

Nedělejme z věcí jednoduchých vědu. Chytrolíni nás stejně prohlédnou a budou nás mít za pitomce.
29. 02. 2012 | 14:49

Luba napsal(a):

Pane Brome,
typuji to na ilustraci z Komenského díla
"Orbis pictus". Chybí jen maďarské: "csókold meg a seggét"
29. 02. 2012 | 14:57

Kuchař napsal(a):

Pavel13:

Souhlasím. Taky ji neumím do dnes.
Než bych si tam nakreslil ty šipečky, měl bych to spočítaný po selsku.
29. 02. 2012 | 15:01

Pavel13 napsal(a):

:Luba
Ó naopak, obdivuji jednoduchost.
29. 02. 2012 | 15:07

Kuchař napsal(a):

Ještě bych dal příklad toho diskusního přístupu.

Třeba ten náš pan učitel matematiky učil kolmici takto:

Představte si strom, uprostřed bahnitého pole. V určité vzdálenosti kolem stromu vede cesta. Vy po ní jdete a chcete se dostat ke stromu a co nejméně se zašpinit. Co uděláte ?
.....
Nakonec někdo přijde na to, že zvolí tu nejkratší cestu.

No a která to je, ptá se učitel ?....
Zase někdo vymyslí, že ta kolmá.

A proč ta kolmá ?.... Ví někdo důkaz ?.... Atd.

Ale věřím tomu, že většina učitelů to odhrká s pomocí definic a pohledem zabořeným do tabule. Z takové hodiny pak to dítě musí odcházet otrávený jako Vávra.
29. 02. 2012 | 15:08

JARLE HALSNES napsal(a):

Kuchař:
trojúhelník má stranu a dlouhou 8cm, stranu b 12cm a úhel stranabi a,b sevřený 45stupňů. Jaký má obsah?
29. 02. 2012 | 15:53

gaia napsal(a):

Kuchař

no s vámi by se tedy diskutovalo, když špatně je položená hned první premisa.

Copak jsou ty nejkratší cesty vždy nejčistší? A bažinou se dá chodit přímo? Neviděl jste psa Baskervilského?
29. 02. 2012 | 15:57

Kuchař napsal(a):

gaia:

Předpoklad je homogenní prostředí.

JH:
3394,11 mm2
29. 02. 2012 | 16:08

mb napsal(a):

qq ... ta temata me celkem nalakala ... takze se tesim na dalsi blog ... otazka ... co konkretniho prinesl tento blog ?

s pozdravem ...
29. 02. 2012 | 16:12

mb napsal(a):

Chybí jen maďarské: "csókold meg a seggét" = ber ho uberschwunkem, je to maďar ...
29. 02. 2012 | 16:14

gaia napsal(a):

Kuchař

a je bažina vůbec homogenní prostředí? a znají třeťáci vůbec slovo homogenní a slovo kolmý už někdy slyšeli?
A co když nikdo nepřijde na to, co vy předpokládáte, že někoho napadne.
29. 02. 2012 | 16:20

Kuchař napsal(a):

gaia:

No tak mu to pan učitel prozradí. A žáček si to zapamatuje daleko lépe, než kdyby nad tím nepřemýšlel.

A Vás by pravděpodobně náš matikář vystřelil z trenek.
29. 02. 2012 | 16:23

gaia napsal(a):

Kuchař

a proč mu neprozradí zrovna tajemství té kolmice? Takhle zas může dávat návodné otázky a vyvozovat pojem homogenní, vyvozovat fyzikální vlastnosti bažin a k té kolmici se vůbec nedostane.
Navíc věřím, že na takto položené otázky by děti spíš mudrovaly o počasí, za jak dlouho bažina vyschne, nebo by dávali své vlastní zážitky ze života, kdy se nechtěli umazat a jak naopak se někdy umazali i s taťkou , když někam šli.
Někdo by zas přemýšlel, jak vyrobit lávku nebo hodit ke stromu laso a pak ručkovat vzduchem a nakonec by si do trenek spíš střelil ten učitel.
29. 02. 2012 | 16:29

DF napsal(a):

Pane Brome,
tím jste mne odrovnal. Domaloval bych obrázel dvě (odcházející JAK na pozadí Lešna) Merde a tři (Amsterdam) Finito. Kolik jazyků máš, takový jsi uzenář!
Ale vážně: co pro náš národ znamená kralická tiskárna? A máme dnes adekvátní korporaci? Nebo Melantrich ... to byl světová třída No1! Vizte Mathiolliho herbář to je michala anděla David mezi dřevoryty!!!

Pane Pocestny,
kdysi jsme se domluvili: "máme 20 kluků a 21 dní - dost na to, aby každý alespoň jednou dobyl Olymp!" ... svůj přirozeně. Ale máte recht. mj. ta organizace byla za bratrů komunistů dlouho na vyhazov z práce, opletačky s orgány nebo zcela zakázaná atd. prostě značka kvality. Takže náš vůdce byl pionýrský vedoucí a pracoval pod dozorem.
Měl jsem to životní štěstí, že mne učila Čj na ZDŠ Paní učitelka, která dlouho nemohla, a pak jen jako soudružka učitelka pod dozorem, až těsně před důchodem měla na pár let nás ... Bože já žil na šťastný planetě!

Paní Tužko,
jestli se nepletu, tak množiny přetrvaly na stejném místě osnov éééh pardón RVP ... nebo RVHP? Už jsem vypad´ ze cviku. Jestli chcete mlsat, dohledejte si Vopěnku. ... ani ten se neohřál. Škoda. Když jsem pro dceru "objevil" tangramy slastí jsem onemocněl.

Pane Lubo,
betre to odlehčeně a jestli jsem nesrozumitelný, tak mrkněte o pár řádek níže na "Josef K. 8. 02. 2012 | 20:43" Némlich to samý. Dosaďte si cokoli.
Hádanka s řešením: třídu rozdělím náhodně na 2 1/2. První budu hodinu číst recepty na palačinky, opakovat, diktovat k zápisu, ale rukou nehnu (krom listování)... druhé budu ukazovat vlastnoruční smažení palačinek od těsta k vidličce, včetně jejich samostatných pokusů, ale pusou nehnu (krom dýchání).
Kde se domníváte že bude více dovedných milců palačinek?
Když prominete, není to ani o b. ani o d.m. Buďto buben nebo sirky.

Ad všem: myslíte, že by prošlo v ČR, kdyby gymnazisti dělali 45 minut v životě (tj. v jedné hodině chemie) palačinky? - tam je přece všechno "cukry, tuky, bílkoviny" ... mohli by navázat zeměpisem, zda italské, české či norské (fuj to musí bejt odporný) a dějepisem ... ale na molekulární gastronomii už asi nesmí ani pomyslet, že ... vařit vajíčko i druhou hodinu jenom kvůli dvěma polymerům
29. 02. 2012 | 16:37

Kuchař napsal(a):

gaia:

No my jsme byli asi jiné děti. A můžu říci, že jsme v matematice měli lepší výsledky, jak jiné školy.

Vy si třeba pamatujete důkaz, proč ta kolmice je nejkratší cesta ?
29. 02. 2012 | 16:42

gaia napsal(a):

Kuchař

jako diskutovat s vámi na blozích již mnozí shrnuli, že je nemožné a že se stejně nikam nedojde, tak v každé třídě je hodně Kuchařů, to mi věřte.
Proč kolmice je nejkratší cesta je právě ta divná otázka. Protože když půjdu rovnou ke stromu, tak to bude nejblíž. Oklika je vždy delší, to je jasné. Ale jak nacpu kolnici z cesty z bodu do bodu, to mi uniká. Cesta z bodu do bodu je přímka a nikoli kolmice. Máte to pomotaný.
29. 02. 2012 | 16:50

Kuchař napsal(a):

gaia:

Co jste měla z matematiky ?
29. 02. 2012 | 16:52

Mouzerius napsal(a):

gaia:

v rychlosti vám vysvělím to, co "vám uniká". Uvažujme, že cesta je přímka (ač to tak většinou není, zvláště v bažinách). Vedle ní je strom (bod). Otázka nestojí takto: Jak nejkratší cestou ke stromu?, nýbrž: KDE SEJÍT Z CESTY směrem ke stromu tak, aby PŘÍMÁ TRASA Z CESTY (přes bažinu), byla co nejkratší? Tady nám přichází do hry ta kolmice. Bod sejití z cesty žádaný v otázce se nachází právě tam, kde je spojnice mezi tímto bodem (na cestě) a druhým bodem (stromem) kolmá.

Takto nacpete kolmici do cesty z bodu do bodu. Snad jsem Vám pomohl rozmotat to, co je podle Vás v hlavě p. Kuchaře tak "pomotané". Zkrátka jste si jen neporozuměli :) (zda z nedostatku vůle či znalostí matematiky, je vedlejší)
29. 02. 2012 | 17:17

gaia napsal(a):

Kuchař

ještě jednou si pročtěte svůj příspěvek z 15:08 a pak přemýšlejte, proč jsem zcela jistě měla lepší známku než vy.
A ten váš učitel, pokud by to vysvětloval takto, tak by absolventi jeho třídy byli samí Kuchaři.
29. 02. 2012 | 17:18

gaia napsal(a):

Mouzerius

vždyť říkám, že otázka je blbě položená. Na vysvětlení kolmice by bylo daleko jednodušší, kdyby člověk byl u stromu a měl jít co nejkratší cestou na cestu. Pak by se daly vysvětlit ty parametry kolmice. A dokreslovat trojůhelníky.
Takhle děti vydedukují, že když půjdou po kolmici, nemusí k tomu stromu také dojít nikdy!
29. 02. 2012 | 17:25

Kuchař napsal(a):

gaia:

To leda že byste měla 1+.

Jinak pan Mouzerius to jakž takž objasnil. Pokud to nevíte, kolmice se dá sestrojit i ke křivce. To Vás v tý Vaší škole neučili ?

A co ten důkaz ? Znáte ?
29. 02. 2012 | 17:26

Mouzerius napsal(a):

gaia:

To by pravděpodobně jednodušší (resp. přímočařejší) bylo. Neznamená to tedy, že přístup propagovaný p. Kuchařem považujete za dobrý (když uvážím navazující aktivity, které jste k otázce navhrla), jenom nezvolil nejlepší konkrétní příklad? To už je jen krůček od toho, abyste začali souhlasit :)

Sekat se na drobnostech, jako že trojúhelník se píše s kroužkem, je v situaci, kdy se na přístupu shodnete, zbytečné.
29. 02. 2012 | 17:32

gaia napsal(a):

proč bych to měla dokazovat, když mne to nezajímá a já bych ke stromu v bažině stejně nikdy nešla.Hezky bych si šla po cestičce a pozorovala přírodu okolo.
Při matematice bych hrála pod lavicí se sousedkou piškvorky nebo měla pletení.
A že je nejkratší cesta přímá vím i bez důkazů.
29. 02. 2012 | 18:02

Luba napsal(a):

Ze základní školy nového typu:

Paní inspektorka se na hodině matematiky ptá prvňáčků:
"Kolikpak je ... dva plus jedna?" ... ticho, nikdo se nehlásí.
Paní učitelka: "Ale děti, nedělejte mi ostudu. Vždyť jsme to už probírali!" Jedna holčička se tedy nakonec váhavě přihlásí, a povídá:
"No, já teda nevím kolik to je, ale určitě vím, že je to to samé, jako 1+2, protože sčítání je operace komutativní na tělese reálných čísel."
29. 02. 2012 | 18:05

český maloměšťák napsal(a):

Kuchař
Představte si strom, uprostřed bahnitého pole. V určité vzdálenosti kolem stromu vede cesta. Vy po ní jdete a chcete se dostat ke stromu a co nejméně se zašpinit. Co uděláte ?
---------------------------------------------------------------------
Já bych si vzal holínky. A hlavně bych šel tak, ať neuklouznu.

Na hovno mi bude, když si cestu zkrátím o deset metrů, ale natáhnu se do bahna jak přejetá žába.

Apropo - co že je na tom stromu vůbec tak zajímavého, že se tam k němu mermomocí chcete dostat, pane Kuchař ? Nějaké jabko - nebo co ?
Hmm - a není to krádež ? Chtít se dorvat k cizímu jabku ?

Pane Kuchař - tak to já se radši majiteli jabloně, policajtovi, exekutorovi a následné existenční katastrofě vyhnu a místo abych šel k tomu stromu - tak si zajdu na dvě piva do hospody.

Zatím nashle - a dejte vědět - jakmile přijdete na to co a jak s těma kolmicema.
A pamatujte si - že všecko na světě někomu patří a že když to je někoho jiného, tak to s největší pravděpodobností není vaše ani vaší rodiny.
A že taky by to příště nemusel být jen exekutor, ale pár osttrých psích zubů nebo sprška broků do zadnice...

Prej vidím bahnité pole a strom a teď vám řeknu jak se k stromu dostat co nejrychleji tak, abych se neušpinil...ten Kuchař je jak nějaký prorok z Prognosťáku nebo co.
29. 02. 2012 | 18:24

Kuchař napsal(a):

gaia:

Taky jsme měli takové holky, co v hodině štrikovaly.
Nějaká Anča. Brýle, hubená... nehezká.

Jak vypadáte Vy ? Nejste Anča ?
29. 02. 2012 | 18:59

Kuchař napsal(a):

č.m.

Být Váma, vezmu to obloukem.
29. 02. 2012 | 19:01

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Zdeněk Brom,..díky, pane, ... dobře, že jste neodolal,...pobavil jste. Komenského miluji, přišla jsem mu "na chuť" v mládí, obdivovala jsem,...a stále obdivuji jeho vůli s jakou musel překonat tolikeré nepřízně osudu. Nepřízně je slabé slovo, byly to rány, kde už jen jedna by stačila a mohla srazit na kolena tak, že se už nevzchopíte. Přeji,...ať nepotkáte mládež z obrázku, Tužka.
29. 02. 2012 | 21:22

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,...na škole jsem opravdu štrykovala, když byly hodiny nudné, tak abych neztrácela čas. Jednou mi v posluchárně spadlo klubko, dokutálelo se až k přednášejícímu. Navinoval a stoupal k pachatelce. Osud mi byl příznivě nakloněn,...klubko položil na lavici a nic. Byla to šála, rychle jsem ji ukončila a na konci přednášky , jako odměnu za velkorysost, jsem mu ji věnovala. Ostentativně ji nosil na naše přednášky. Nikdy více to už nekomentoval. Inspirovali jste mne ke vzpomínkám, Tužka.
29. 02. 2012 | 21:32

Marek Kobera napsal(a):

To Jozef K.:

"Výuka slovního rozboru, akademické matematiky, ranného středověku atp. by měla být věcí až vyšších ročníků základního vzdělávání, především - řekl bych- až středoškolského studia, na základní školu nepatří. Teorie se daleko lépe učí a rychleji zvládá v okamžiku, kdy ovládám praxi, odtud např. tradice esejů v systému mezinárodních škol, výuky moderní historie před historií středověku atp. Je to zcela opačný přístup."

Kvíkkvík: Aj ta krajta! Možná bych se od Vás mohl dozvědět, cože je vlastně zač ta akademická matematika. Dále bych rád věděl, odkud spadlo Vaše tvrzení, že moderní historie je jakoby praxe, kdežto raný středověk jakoby teorií. Dále bych potřeboval od Vás naučit, jak mám psát eseje o věcech, o nichž nemám ani páru...

"Celý systém liberálních bakalářských studií je nasměrován k tomu, aby si jedinec vybral obor podle svých dispozic a vlastního poznání svých dispozic. "

A toto považuji za zlatý fond zdejších příspěvků. Nevím, jestli jste si povšimnul, ale třeba ve Francii se to Bac+něco považuje za kvalifikaci, kdežto Vy mluvíte jen o poznání svých dispozic. Co se stane, když ve třetím nebo pátém semestru poznáte, že máte jiné dispozice? Jdete vystudovat další Bac.? Upřímně řečeno nechápu a ani nesouhlasím. Napsal jste, že některé věci patří na vyšší stupeň - připadá mi, že takto se věci odsouvají i dále, až na stupeň, který konkrétní člověk nebo také nikdo už nestuduje.
01. 03. 2012 | 03:25

Marek Kobera napsal(a):

To Josef K.:

Omluva za zkomolení Vašeho nicku. Nicméně:

"...fakt definován..."

bych rád poznamenal, že fakta se nedefinují, ta platí nebo ne. (Samozřejmě spíš ano.)
01. 03. 2012 | 03:32

Marek Kobera napsal(a):

To myška:

Bravo!
01. 03. 2012 | 03:39

gaia napsal(a):

Kuchař

tak se podívejte na film Svatební cesta do Jiljí.
Hrál tam Abrham se Šafránkovou. Zatímco Abrham měl výlet do podrobna vypočtený a vědecky dokázaný, nakonec to byl on, kdo zabloudil a vymáchal se v bažině, neb neměl intuici a zdravý selský rozum. Zatímco jeho partnerka si pěkně šla po cestě nazdařbůh, došla přesně v tolik, kolik měla a kam měla a ještě ji dobří lidé věnovali ovčí sýr, svetr a jehňátko.
Zato Abrhám přiběhl v cizím pyžamu k radnici až po zavíračce a Šafránková mu řekla, že to nevadí, že by si ho stejně nevzala, a ani by se k sobě nehodili, neb ona se bojí bouřky, nevyzná se v mapách a spát ve stanu ji nebaví.
Příběh končí hapyenden,neb Abrhám nakonec neodolal svému chtíči a krásné ženě, která nebyla schopná jít podle jeho vypočteného plánu a mapy. Leč ten váš příběh hapyend nemá.Navíc kulhá i to, že nehezké ženy jsou ty hubené a s brýlemi.

Sice byste dokázal dokázat , že v trojúhelníku je je jedna přepona kratší než druhá a obě dohromady delší než odvěsna, ale chtěla bych vás vidět, jak byste na cestě u bažiny vytyčoval pravý úhel, nota bene, kdybyste s sebou neměl ani provázek .
Navíc, místo abyste děti varoval před nebezpečím pohybu v bažinách, dával byste jim naprosto nevhodný návod, jak se v nich pohybovat. Tudíž z hlediska didaktického naprosto nevhodně volený postup.
Další didakticky nevhodný jev je myslet si o dětech, že to jsou malí trotlové a jevy jim až infantilně zjednodušovat a ještě si myslet, že ony to pak lépe pochopí. Je nesmysl, říkat např. že kuna má na krčku bílou náprsenku, když je to nesmysl. Odborně je, že kuna má na trupu bílou skvrnu světlé srsti. A takto odborně to je třeba i malým dětem říkat.Říkat jim pravdu a rozšiřovat jejich slovní zásobu o nové pojmy.
Stejně tak je nesmysl a velmi zavádějící říkat cesta a strom, když máme přímku a bod v rovině.
Děti se musí naučit odborné terminologii a abstrakci. Stejně jako já, si při představě cesta bažina a strom řeknu, že po kolmici se ke stromu také nemusím dostat nikdy, ale příklad s bodem a přímkou je jasnější a rozvíjí myšlení dle mého víc, než ten váš polopatismus.

A dále dle maloměšťáka a příkladem těch exekutorů je v dnešní době důležitější narvat do těch děcek zde opovrhovanou trojčlenku, než nějaké matematické důkazy, které stejně každý zapomene.
01. 03. 2012 | 09:27

gaia napsal(a):

také si uvědomte, že dnešní meustálé prodlužování doby studia je také ochrana mladistvých před nezaměstnaností. Dovedete si představit, kolik b bylo nezaměstnaných, kdyby na středních a VŠ školách studovalo jen to procento mladých, jako za totáče? Co by ti nudící se mládežníci bez perspektivy udělali s naší společností, kdyby se místo zavření v posluchárnách potulovali bez prostředků po ulicích?
01. 03. 2012 | 09:33

Pavel13 napsal(a):

gaia napsal(a):
"Další didakticky nevhodný jev je myslet si o dětech, že to jsou malí trotlové a jevy jim až infantilně zjednodušovat a ještě si myslet, že ony to pak lépe pochopí. Je nesmysl, říkat např. že kuna má na krčku bílou náprsenku, když je to nesmysl. Odborně je, že kuna má na trupu bílou skvrnu světlé srsti. A takto odborně to je třeba i malým dětem říkat.Říkat jim pravdu a rozšiřovat jejich slovní zásobu o nové pojmy."

Něco tvrdíte a děláte opak. Místo abyste dítěti vysvětlila, co je náprsenka (to je odborný pojem, např. viz: http://www.collie-sheltie-club.cz/klub/klub/sheltie/standard.htm), píšete něco o skvrně kdesi na trupu. Jak světlá srst vytvoří bílou skvrnu, nechápu ani já. Ale v podstatě s vámi souhlasím.
01. 03. 2012 | 11:16

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

Tak správně! K čertu s didaktickou transformací! Do paroma s kolmicí! Hezky do dětí pěkně nacpat, že ke stromu se dojde po řešení eikonálové rovnice, jak musí vědět každý malý svišť, o dospělých vládcích světa ani nemluvě.;-)
03. 03. 2012 | 01:41

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

"také si uvědomte, že dnešní meustálé prodlužování doby studia je také ochrana mladistvých před nezaměstnaností."

Aha, takže odkládání řešení je taky řešení?
03. 03. 2012 | 01:46

Marek Kobera napsal(a):

To Pavel13:

"Jak světlá srst vytvoří bílou skvrnu, nechápu ani já. Ale v podstatě s vámi souhlasím. "

Tak na to jsou různé názory. Bude třeba dětem objasnit základy matematické biologie podle Turinga a její současnější alternativy... Pak se postoupí k lasici.;-)
03. 03. 2012 | 01:49

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy