Vzdělání nebo maturita

25. 07. 2012 | 23:19
Přečteno 11780 krát
Státní maturita bohužel pohltila téměř zcela naše uvažování o vzdělávání. Chceme ale maximální a tudíž nutně různorodé vzdělání nebo jednotné tituly?

Ministerstvo školství pro příští dva roky navrhuje státní maturity radikálně zjednodušit. Bude jen jedna úroveň, slohové práce z českého jazyka se budou opravovat ve škole. A aniž si toho kdo příliš všiml, zmizí také všechny další testy z volitelných předmětů, za desítky miliónu je dělaly jen stovky žáků.

Jsou to všechno nepochybně kroky zpět. Tedy kroky správným směrem. Vyrazili jsme totiž plnou parou směrem špatným. Jsem si zcela jist, že loňská i letošní státní maturita vzdělávání uškodila. A navíc pohltila téměř zcela naše uvažování o vzdělávání.


Ne maturita, ale vzdělávání je to důležité

Mnozí zastánci minulého modelu státní maturity, a není jich málo, věří, že nejdůležitější je mít co nejnáročnější maturitu. Jsou i tací, kteří se radují, že třeba z matematiky propadlo hodně žáků. Někteří z nich se o test ani nezajímají, hlavně, že maturantů bude míň. Jiní jej pokládají za zbytečně lehký (v základní úrovni propadlo 19,6 % žáků), a kupodivu je už netrápí test z českého jazyka, i když z něj propadlo „pouhých“ 1,1 % žáků. Máme prý prostě moc maturantů i vysokoškoláků…

Jsme asi jedna z mála zemí na světě, kde se veřejně debatuje o tom, že dětem je třeba omezit přístup ke vzdělávání.

Měli bychom přece přemýšlet hlavně o tom, jak zajistit, aby všichni (všichni!) uměli co nejvíc. Žákům pomáhat, podporovat je, dát jim příležitost. Místo toho řešíme, koho a jak od dalšího vzdělávání oddělit nebo dokonce odradit. Selektovat ty, kteří nesplňují naše, jak se ukazuje někdy dost podivná, kritéria. Co se stalo s loňskými patnácti tisíci neúspěšných maturantů? Co dělají? Někteří si snad maturitu dodělali letos. Ale co ti ostatní? A co letošní propadlíci? Pomohli jsme jim k dalšímu vzdělávání? Motivovali jsme je? Vždyť přece víme, že v moderním světě se všichni budou muset vzdělávat celý život. Co budou dělat oni? Kdo je zaměstná? Kdo za ně bude platit daně? Naše děti? Pro někoho, jako by tihle neúspěšní tím, že nesloží maturitu, zmizeli ze světa. Ale oni tu jsou.

Že máme velké rezervy, je jasné: Na úrovni, kterou Cermat nastavil pro státní maturitu (čert ví, jak, a čert ví, proč - viz zde), maturitu loni získalo asi 61 % populačního ročníku. Lze ale odhadnout, že na téhle, i když podivně stanovené úrovni, bude ve Finsku zhruba 85 % populačního ročníku, v Kanadě jen o trochu míň, v Šanghaji dokonce víc, ale to je jiná kultura. Jsme od narození hloupější než Finové či Kanaďané? Od narození asi ne, ale od školství.

finsko
finsko

Kam se nám každý rok ztratí těch skoro dvacet tisíc mladých lidí, kteří by to ve Finsku či v Kanadě dotáhli na úroveň naší státní maturity? A nejde jen o ně. Špičkových žáků máme u nás čtyřikrát míň než ve Finsku, a dokonce 6x míň než v Šanghaji. Nízká kvalita vzdělávání, to je hlavní problém, který bychom měli řešit. Až teprve potom zkoumat, zda jsme si úroveň státní maturity nastavili nízko nebo vysoko a kdo ji vlastně má nastavovat a jak.


Výstupní kontrola nestačí

Další zastánci přísné státní maturity věří, že stačí správně nastavit výstupní kontrolu a kvalita vzdělání se zlepší nějak sama. Nezlepší! Samozřejmě, že správně nastavené cíle, jejich sledování a kontrola, ovšem zejména průběžná!, jsou důležitými prvky ve zvyšování kvality. Ale samy o sobě zdaleka nestačí, ba jak se ukazuje, ponechány samy, škodí. O výsledcích vzdělávání se přece rozhoduje ve třídě, při výuce, v hlavách žáků, ne v Cermatu a až na konci při maturitě. Důležité je, co se děje celé čtyři roky. A s tím jsme za léta, co řešíme státní maturitu, udělali pramálo. Zahraniční zkušenosti jasně ukazují, že přílišný důraz na výstupní kontrolu vede do pekel podvodů, vylučování slabších žáků ze vzdělávání a omezení výuky jen na to, co se kontroluje. A hlavně, že to vůbec nepomáhá vyšší kvalitě vzdělání. Koho zahraniční zkušenosti zajímají víc, najde zajímavý rozbor v přednášce Davida Gregera zde.


Minimální středoškolská zkouška – název je důležitý

Myšlenka státní maturity vznikla, když se asi před patnácti lety ukázalo, že někteří maturanti neumějí prakticky nic. Nic! A to je, uznávám, problém, který se měl řešit. Dosavadní podoba maturity si k tomu ovšem přibrala další úkoly: srovnávat střední školy, být přijímací zkouškou na vysoké školy, informovat o stavu vzdělávacího sytému a další. A dopadlo to podle očekávání, viz zde a zde, špatně. Návrhy ministerstva pro příští dva roky se správně vracejí na začátek. Státem garantovaná, jednotná zkouška může plnit jen to původní: být minimální laťkou – podrobněji zde, a návrhy maturitní komise se k tomu, i když ne zcela důsledně, vracejí.

Hlavní nevyřešený problém je podle mého soudu název. Václav Havel dobře věděl, jak jsou slova důležitá. Proč takové zkoušce stále chceme říkat maturita? To vyvolává řadu problémů, protože vzniká dojem, že tato „státní maturita“ je tím pravým a hlavním cílem středoškolského vzdělávání. Ale tak to přece není. Jistě čekáme, že maturant na gymnáziu bude umět v českém i v cizím jazyce i v matematice mnohem víc než nějaké středoškolské minimum, od maturantů na odborných školách zase chceme, aby uměli i svou odbornost. Už loni se zdála úroveň státní „maturity“ mnohým gymnazistům směšná. Proto by třeba název minimální středoškolská zkouška byl mnohem vhodnější. Začali bychom zkoušku důsledně koncipovat jako ověření toho, co musí umět každý maturant, a hledali shodu na tom, co je. Nechme si slovo maturita pro skutečný cíl a vrchol středoškolského vzdělávání a umožněme školám, aby si Maturitu s velkým M koncipovaly podle svých cílů a možností.

Jak by se měla jmenovat státem garantovaná zkouška na konci středoškolského studia?



Otevřít prostor pro školy

Minimální středoškolská zkouška zajistí minimum. Jak to ale zařídit, aby maturanti pokud možno dosahovali maxima? Svého maxima! A také maxima školy.

Představa, že maturita, tedy Maturita s velkým M, bude nadále na většině škol sestávat z dílčích individuálních prací zpracovaných jen s papírem a tužkou (z testů, slohových prací, případně patnácti minut na potítku, vše bez možnosti využívat různé zdroje informací, analyzovat je, syntetizovat výsledky, kriticky hodnotit a třeba i spolupracovat), je asi stejná, jako kdyby zkouška jízdy na řidičák dnes spočívala v řízení koňského spřežení. Vždyť ve skutečném světě už je to dávno jinak. Má-li Maturita v budoucnu ověřovat, jak je maturant připraven do skutečného života a k dalšímu studiu, bude se muset změnit mnohem víc, než jen přejít ze dvou úrovní na jednu.

Chceme-li ale dosahovat maxima, je zhola nemožné, aby to zajistil stát nějakým jednotným systémem. Jednak proto, že cíle vzdělávání, které Maturita reprezentuje, jsou nejen různé na jednotlivých typech škol, ale jsou různé třeba i na různých gymnáziích. A jednak proto, že maxima žáků na různých školách jsou různá.

Dejme větší prostor školám a pobídněme je, aby přemýšlely, jak zajistit, aby jejich maturanti byli dobře připraveni pro svět ve dvacátém prvním století. Školy (kdo jiný?) by měly přijít s rozmanitými variantami Maturity, která bude vrcholem takové přípravy. K takovému úkolu se školy mohou sdružovat, podle svých cílů a možností. Chtějí-li třeba některá gymnázia mít náročnější zkoušku z matematiky, nechť si ji společně vymyslí, připraví a třeba i objektivně (navzájem) vyhodnotí. Myslím, že s tím budou mít mnohem míň problémů a práce než s dosavadní státní maturitou. Totéž mohou udělat skupiny češtinářů anebo i obchodní akademie s účetnictvím, průmyslovky se strojírenstvím atd. Pokud to udělají dobře, může taková víceškolní Maturita získat větší prestiž než ta současná státní… Přidají se k ní třeba další střední školy, vysoké školy i zaměstnavatelé ji začnou brát vážně. A není také pochyb, že když si školy samy vymyslí, jak bude jejich Maturita vypadat, že budou také celé čtyři roky myslet na to, jak na ni své žáky dobře připravovat.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Twist napsal(a):

Pane Štefle, poslední dva roky maturity přitvrdily. Co ale před tím? Maturitu udělal skoro každý, na vysokou se dostal každý druhý. Podle toho to také vypadá. Manažeři s maturitou, ale bez vzdělání a navíc drzí, jsou neštěstím pro tuto republiku. Ukazuje nám to případ selhání registru vozidel, před tím Drábkův experiment, elektronické zdravotní knížky, Opencard atd.
26. 07. 2012 | 03:53

Ládik!!! napsal(a):

Už učitelé stojí za starou belu - čím mladší, tím horší. Angličtinou nelze všechno okecat, i učitel musí něco umět. Zejména předat schopnost učit se. To v nich není, nepotřebovali to, nemají co předávat.
26. 07. 2012 | 04:43

skeptický napsal(a):

Čeština je těžší jazyk,než Finština,krom toho máme v osnovách příliš mnoho velikánů k pamatování.Finové mají jen jednoho,co napsal Egypťana Sinuheta.

U nás se prý konzumuje nejvíc alkoholu na světě,ale Finové jsou permanentně ožralí.Asi moc nevydrží,ale chápou v tom stavu text lépe.
26. 07. 2012 | 06:48

Ládik!!! napsal(a):

Včera povídali ve zprávách, že finští motorkáři umírají na silnicích 10x méně, než čeští. Protože ožralému se nic nestane, koresponduje to přesně s tím, co tvrdí skeptický.
26. 07. 2012 | 07:16

krajan napsal(a):

Pane Štefle,
já s vámi docela souhlasím ohledně toho vzdělání.Ale domnívám se, že státní maturita má hlavně porovnat vzdělávací úroveň jednotlivých škol. A toho porovnání se velká část majitelů, či ředitelů bojí jako čert kříže.
26. 07. 2012 | 08:20

stop pokusům na dětech napsal(a):

stop pokusům na dětech
26. 07. 2012 | 09:19

Bavor V. napsal(a):

Pane Štefle
nikdo nechce bránit někomu ve vzdělání, ale jsou určité osobnostní limity, které se nemají překračovat. Někdo prostě na tu střední školu nemá, ať dělá co dělá, a takový člověk se prostě má vyučit solidní řemeslo. I to totiž velice nutně potřebujeme. A ne, aby se jen kvůli státnímu příspěvku i takoví studenti vyskytovali na střední škole. Středních škol je moc, učilišť je málo. A s tím nemá maturita nic společného.
26. 07. 2012 | 09:22

Mičurin a Gagarin napsal(a):

už se zase hrozím, až budu na podzim potřebovat zprovoznit a zkontrolovat plynový kotel, jak budu perně schánět plynaře. Ten, co byl u mne vloni již rok přesluhuje a dělá jen pro známé.

Všude je to samý manažer, sociolog, filosof, umělec, poradce a obchodník s teplou vodou, ti mne ale v zimě nezahřejí.
26. 07. 2012 | 09:25

jogín napsal(a):

Za komunisty nebyla maturita na odborných školách problém. Dva jazyky všude, písemka se zadáním z ministerstva a dva odborné předměty ústně podle zaměření průmyslovky. Dnes máme nekonečné množství pindalů a stovky vyhozených milionů pro "odborníky" jen na to, jak má vypadat. A spousta kšeftmanů pilně pracuje na zrušení maturit, protože ty ukazují, jak vlastně úroveň studentů vypadá. Ještě k tomu jsou vidět výsledky každé školy! Hrůza, zakázat!
26. 07. 2012 | 09:43

Občan napsal(a):

Ten titulek je nesmysl.

Maturita by totiž měla být druhou metou vzdělávacího procesu.
První metou by mohla, či spíše měla být závěrečná zkouška na ZŠ. Třeba dvouúrovňová - 1. úroveň prosté absolutorium (na případnou SŠ přijímačky), 2. úroveň vstupenka na SŠ bez přijímaček.
To samé maturita - 1. prosté absolutorium, 2. vstupenka na VŠ.

Maturita bez vzdělání není maturitou. Je to cíl nebo mezicíl, k němuž by se měl student propracovat - tedy provzdělávat. Neměl by to tedy být žádný test, který si může člověk eventuálně koupit, ale skutečná zkouška, prověrka toho, co doopravdy umí a zda to dokáže používat.
Státní maturita, hlavně její slohová část ukázala jedno; že TESTOVÁNÍ je naprd a navrčet se odpovědi dokáže skoro každý. Ale napsat slohovku tak, aby odpovídala pravidlům, studenti neumí. Když to tak vezmu kolem a kolem, tak ty kritizované slohovky jsou vlastně jednou částí maturity, která je SKUTEČNOU maturitou.

Řada "znalců" má pořád plnou klábosnici esejí, které se píší na amerických školách. Ale když zjistí, že čeští studenti zřejmě neumějí číst a psát, tak najednou jsou eseje (což jsou česky právě ty slohovky) fuj.
To čtecí a psací neumětelství se projevuje dost markantně zrovna na právech. I tam se testuje, jen to sviští; ale když pak vidím text od advokáta, kde jsou hrubé stylistické, mluvnické a pravopisné chyby, tak to bych vraždil.
26. 07. 2012 | 09:46

Občan napsal(a):

pardon - mělo být "jedinou částí maturity"
26. 07. 2012 | 09:48

Kvakin napsal(a):

Pane Štefle, neodvolávejte se na Havla a jeho smysl pro význam slov, protože Václav Havel se dopouštěl výroků a psaných projevů, tedy akcí s využitím slov, nad kterými se nutně styděli mnozí a pokud on - Havel - sám nikoli, nepatří mezi ty, na které by se měl soudný člověk odvolávat jako na autoritu. Vzpomínám na Havlovo "humanitární bombardování" nebo na jeho plky, že komunisté budou lidi strašit nezaměstnaností, ale on že jinými lidmi má zaručeno, že nezaměstnanost nemůže být.
Vím, že maturitě se ještě snad za první republiky uctivě říkalo zkouška dospělosti či zralosti (překlad doslovný), když já se připravoval ke zkoušce, užíval to třídní učitel už ironicky, neboť nás nepřetržitě káral kvůli buršikózním výstřelkům a tak mu předestírání kontrastu mezi popisem běžné naší praxe a nastávající zkouškou zralosti připadal jako vhodný obsah apelu na naše lepší stránky, které bychom alespoň v závěru studia měli prokázat.
Vy chcete maturitě říkat "minimální středoškolská zkouška". Co se tím změní? Já kdysi absolvoval "kandidátské minimum" a kdyby tomu někdo chtěl říkat "opakování vysokoškolské ruštiny, dalšího jazyka a znalostí z oborů, co byly na VŠ u státnic", bylo by to totéž.
Byli to ostatně středověcí realisté, kteří plédovali pro aktivní a prvořadou úlohu pojmů při samotném vytváření reality, zatímco realističní nominalisté v souladu s Aristotelem říkali opak - pojmy jsou jen odrazy jedinečností z našeho světa, příslušně zobecněné.
Shodnout je se třeba na obsahu a způsobu provedení zkoušky v kontextu toho, co od zkoušky očekáváme: 1. být pouhým ověřením znalostí a dovedností; 2. být instrumentem srovnávání mezi školami stejných druhů nebo mezi středními školami vůbec; 3. být prostředkem rozlišení dětí - ten dále studovat, ten do praxe. Nebo chceme ještě něco navíc?
26. 07. 2012 | 10:02

Anna napsal(a):

Ondřej Šteffl
"Ne maturita, ale vzdělávání je to důležité."

S tím lze souhlasit.

"A co letošní propadlíci? Pomohli jsme jim k dalšímu vzdělávání?"

Podle mě ano. Nic jim nebrání přihlásit se ke studiu na soukromé střední škole a vystudovat tam. Budou mít předchozí zkušenost, že musí vynaložit víc úsilí k završení studia maturitou. Nebo mají možnost se dostat na učební obor. Nebo rekvalifikační kurzy. Tím, že nesložili maturitu, nekončí jejich šance na další vzdělávání. A doložit středoškolské vzdělání, byť bez maturity, můžou vysvědčením z posledního ročníku.

"Minimální středoškolská zkouška – název je důležitý"

Nechápu, proč by maturita nemohla být pojata jako minimální středoškolská zkouška. NÁZEV maturita tomu nijak nebrání.

"Nechme si slovo maturita pro skutečný cíl a vrchol středoškolského vzdělávání a umožněme školám, aby si Maturitu s velkým M koncipovaly podle svých cílů a možností."

Poukazuji na Vaše "Ne maturita, ale vzdělávání je to důležité." K čemu ještě maturitu po Vámi navržené minimální středoškolské zkoušce? Vždyť vysoké školy budou mít jistě nějaká výběrová řízení. Postrádám v tom logiku.
26. 07. 2012 | 10:31

Jakseraduji napsal(a):

Za ošklivého minulého režimu vyhrávaly naše děti na nejrůznějších žákovských a studentských olympiádách. Dnes většinou nedovedou promluvit, číst ani psát, aby se to nepodobalo výplodu nějakého pologramoty. Krásná vizitka!
26. 07. 2012 | 12:04

Josef K. napsal(a):

Pan Šteffl dlouhodobě s jakousi upřímností hlouposti odhaluje, že je diletant. No, není sám.
Předně nepochopil,že stávající model školy obecně je modelem jiné doby. Škola měla za cíl primárně socializovat a získat znalosti z poměrně pomalu proměnlivého spektra, navíc ideologicky podbarveného. Je zajímavé, že systém centráln í maturity na Západě funguje a dokonce v daleko rozmanitějších spektrech. Česká diskuse svědčí o velkém kulturním i byrokratickém úpadku.
To, co je moderní škola, pan Šteffl netuší. Jestliže školský model stávající vycházel z potřeb společnosti, nový model vychází ze znalosti fungování atomizované společnosti, výrazhně vyšší odpovědnosti a svobody jednotlivce a především ze znalostí mozku. Poslední tendence jsou ty, že do věku 12 let se dítě má učit obecným dovednostem a základním znalostem. Bylo průkazně zjištěno, že to, co se dítě n aučí za prvních šest let, zvládne 12leté či 14 leté za několik málo měsíců. Daleko podstatnější tedy je, aby se dítě do 12 let naučilo nejen sociálnímu chování, nýbrž i komunikativním dovednostem: jazykům, a dalo průchod preferencím svého přirozeného talentu. Veškeré znalosti teoretické i další je pak schopno velmi efektivně získat mezi 12. a 15. (resp.18.)rokem.
Je logické, že je to konec pedagogiky metodicky ovládané matematiky. Ostatně čeká nás i konec ekonomiky ovládané ekonomy.
Jen v Česko to bude zase o pár desetiletí později.
Nevyřešit základní úkol státní maturity je ukázka opravdu hluboké degenrace, nejen intelektuální.
26. 07. 2012 | 12:17

Baba Jaga napsal(a):

SCIO nebo CERMAT - není to jedno? Obchodníci s testováním...
26. 07. 2012 | 12:18

TomášL napsal(a):

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6386&akce=show2&dev=1#diskuze
26. 07. 2012 | 12:24

Anna napsal(a):

Jakseraduji

I naši současní středoškoláci jsou mimořádně úspěšní v mezinárodních kláních. Např.:

V 5. ročníku mezinárodní soutěže vědeckých a technických projektů pro středoškoláky I-SWEEEP (The International Sustainable World Energy, Engineering and Environment Project Olympiad) pořádaném v texaském Houstonu ve dnech 2. až 7. května 2012, získali vítězové národní soutěže EXPO SCIENCE AMAVET sponzorované Skupinou ČEZ a organizované Asociací pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o.s., vynikající první místo!
http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/aktuality/131.html

Rok 2011:
Čeští středoškoláci přivezli z Mezinárodní fyzikální olympiády, která se konala letos v červenci v Bangkoku, tři stříbrné a dvě bronzové medaile. Na Mezinárodní matematické olympiádě v Amsterdamu získali jednu stříbrnou a tři bronzové medaile.
http://www.ucitelske-listy.cz/2011/08/uspech-ceskych-stredoskolaku-na.html
Na největší, nejprestižnější a nejtěžší soutěži vědeckých a technických projektů pro středoškoláky na světě INTEL ISEF (International Science and Engineering Fair), pořádané letos v kalifornském Los Angeles obsadil Filip Naiser z Gymnázia A. Jiráska v Litomyšli s projektem Eye-Controlled Cursor a 2. místo v oboru Computer Science a Marek Kovář a Tomáš Peták z Gymnázia Karla Sladkovského v Praze s projektem Studie oceli vhodné pro tlakové nádoby reaktoru získali 3. místo v oboru Engineering: Materials & Bioengineering a zvláštní cenu od společnosti The Society for Experimental Machanics, Inc.. (pozn. jaderky.cz: právě tyto studenty odborně vedla Katedra materiálů FJFI).
http://jaderka.fjfi.cvut.cz/aktuality/2011/882-na-uspechu-stredoskolaku-v-prestizni-mezinarodni-soutezi-intel-isef-ma-zasluhu-i-

Rok 2009:
Na největší, nejprestižnější a nejtěžší soutěži vědeckých a technických projektů pro středoškoláky na světě INTEL ISEF (International Science and Engineering Fair), pořádané letos v nevadském Reno, obsadili vítězové národní Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže organizované Asociací pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o.s. vynikající první místo. Navíc v konkurenci více než 1 563 středoškoláků z 57 zemí, kteří do soutěže přihlásili přes 1 200 projektů.
http://www.msmt.cz/mladez/svetovy-uspech-ceskych-stredoskolaku

Stále se konají SOČky - viz nedávný blog Zdeňka Broma Dobývání budoucnosti - cit.: Pokud by se mocní tohoto státu obtěžovali dostavit minulý týden do Kutné Hory, mohli i oni z těchto žil čerpat. Ve jmenovaném městě se totiž konalo 34. celostátní kolo Středoškolské odborné činnosti. V 18 odborných sekcích své práce prezentovalo a obhajovalo na 300 studentů z celé ČR.

O tom, že netřeba nad našimi studenty lámat hůl je možné se každoročně dočíst z blogů Petra Klána, který jezdí s českými středoškoláky na mezinárodní soutěž do USA.
26. 07. 2012 | 12:40

Bestia Triumphans napsal(a):

TomášL napsal(a):
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6386&akce=show2&dev=1#diskuze

Dík za odkaz, video vypadá zajímavě!
26. 07. 2012 | 13:49

Bestia Triumphans napsal(a):

Ještě si nemohu odpustit k tomu videu, co dal odkaz Tomáš L.
Přednášející se tam zmínil o tom, jak se potkal s Arthurem Clarkem a ten mu řekl dvě věci:
1) Učitel, který může být nahrazen strojem, by měl být
2) Pokud děti mají zájem, nastává vzdělání
:-)
Je to zhruba čtvrtá minuta, video je s překladem.
26. 07. 2012 | 13:58

poste.restante napsal(a):

Ondřej Šteffl
Zdravím a děkuji za článek, ale především za otázky v něm položené.
Jsem zastáncem konceptu státních maturit, jak víte. Ovšem nikoliv toho, v současnosti provozovaného paskvilu, jak také víte.
Nejsem si ale už tak jist, zda navrhovné úpravy jdou lepším směrem. Třeba návrat k hodnocení písemných prací ve škole je rána na solar snaze o objektivitu. Byl jsem těžkým kritikem excesů, ke kterým došlo při hodnocení vyšší úrovně matematiky i písemné práce z českého jazyka. Ale přesto si myslím, že centrální hodnocení má svá pozitiva.

Ale to není až tak důležité.
Mnohem podstatnější je obecná otázka, jak změnit průběh vzdělávání v průběhu celých 13 let, které maturitám předcházejí. Zjistit až ve čtvrtém ročníku, že je "něco" špatně, to je trochu pozdě.
S tím souvisí i má další myšlenka, kterou prosazuji už delší dobu. Naznačil jste ji při zmínce o "minimální středoškolské zkoušce".
ANO! Jednoznačně souhlasím, že je třeba odlišit úroveň "nepoodkročitelného minima" a "skutečné maturity", tak jak ji většinou dřívější absolventi chápou.
Cestu k tomuto rozlišení nabízelo právě i rozdělení současné maturity na základní a vyšší úroveň - které nové úpravy opět ruší.
Můj osobní názor je, že teprve vyšší úroveň maturity má být podmínkou pro přijetí k VŠ studiu, a že obory jako gymnázia či technická lycea by měly mít vyšší úroveň povinnou.
Jediná úroveň "maturitní zkoušky" v důsledku povede k dalšímu propadu úrovně přípravy na těchto oborech.
Musíme vzít v potaz skutečnost, že až na pár výjimek, se ani gymnazisté neučí víc, nežli musí. Při jediné úrovni nebudou muset téměř vůbec.
Téměř nikdo se nezabývá problematikou přípravy budoucích elit.

Jako nejdůležitější ale vidím otázku: "Co s těmi, kteří neuspějí? Je na řešení této otázky náš vzdělávací systém připraven? Pochybuji.

Větší prostor (a také zodpovědnost) školám?
Souhlasím. Ale následuje logická otázka, kde na to vzít? Ale to už je jiná písnička.
26. 07. 2012 | 14:06

poste.restante napsal(a):

Baba Jaga
SCIO nebo CERMAT - není to jedno? Obchodníci s testováním...

Není.
SCIO je soukromý subjekt.
CERMAT je státní instituce, placená z našich daní.
26. 07. 2012 | 14:09

gaia napsal(a):

poste.restante

budova se bortí, je na spadnutí, ale zde se spáruje komín
26. 07. 2012 | 14:37

Anna napsal(a):

poste.restante

CERMAT je státní instituce placená z našich daní, SCIO dostává zaplaceno za testy od škol, které mají peníze taky z našich daní, takže v obou případech se jedná o platbu z peněz daňových poplatníků.

"Téměř nikdo se nezabývá problematikou přípravy budoucích elit."

Elitních škol přibývá a cit.: Martin Roman chystá elitní soukromou vysokou školu.
Nejlépe placený státní manažer v České republice se rozhodl pokračovat ve své podpoře vzdělávání, zaměří se na právo a ekonomii.

Je otázka, co si kdo představuje za elitu. Já beru za středoškolskou elitu studenty zmíněné v mém příspěvku 26. 07. 2012 | 12:40. Podle mě je velký problém tuto elitu následně u nás udržet. Spousta úspěšných studentů odchází studovat a pracovat do zahraničí.

"Můj osobní názor je, že teprve vyšší úroveň maturity má být podmínkou pro přijetí k VŠ studiu, a že obory jako gymnázia či technická lycea by měly mít vyšší úroveň povinnou."

Podle mě by měla být pouze jedna úroveň maturity. Vysokým školám nelze nařídit, aby přijaly jen na základě maturity. Navíc je otázka, jestli např. na fakultu strojní nejsou vhodnější studenti ze strojní průmyslovky, na fakultu stavební ze stavební průmyslovky...

"Musíme vzít v potaz skutečnost, že až na pár výjimek, se ani gymnazisté neučí víc, nežli musí. Při jediné úrovni nebudou muset téměř vůbec."

Ale maturita je přece POUZE závěrečná zkouška. Vzdělání se studentům dostává i nad rámec této zkoušky a získané znalosti jsou ohodnocovány na vysvědčeních. Odborné školy sice neposkytují studentům takový počet hodin maturitních předmětů jako gymnázia, ale zato odborné předměty, které jsou pro praktický život a možnost zaměstnání důležité.

Kromě gymnázií máme školy: hotelové, integrované střední, konzervatoře, lesnické,obchodní akademie, obchodní, odborné, odborná učiliště, pedagogické, podnikatelské, praktické, průmyslové, rodinné, rybářské, sociálně právní akademie, učiliště, umělecké, uměleckoprůmyslové, vinařské, zahradnické, zdravotnické, zemědělské.
http://www.seznamskol.eu/typ/stredni-skola/
26. 07. 2012 | 15:06

urednik napsal(a):

Pane Štefl, moc chceme abyste již to hodnocení a de facto řízení českého školství zprivatizoval a bylo to. Kdo má a bude mít prachy bude mít vzdělání kdo ne bude mít hovno pardon třeba maturitu od Vašeho kamoša Fialy...
26. 07. 2012 | 16:46

Josef K. napsal(a):

K elitám. Elity nevznikají jinak než dědičnou preferencí a doplňováním z řad nadaných pocházejících mimo stávbající elity. Dobrý školní systém musí pomáhat všem studentům, nadání se klidně projeví v 70 letech věku. Západní elity jsou vysoce vzdělané a kultivované po několik generací s mnoha velmi talentovanými novými elitami, kterým ale nikdo nebrání stát se jimi, naopak.
26. 07. 2012 | 17:37

učitelka Josefína napsal(a):

urednik

no co je pro učitele nejhorší, učit zbohatlickýho blbce.
26. 07. 2012 | 18:48

poste.restante napsal(a):

gaia napsal(a):
budova se bortí, je na spadnutí, ale zde se spáruje komín )

Pokud budovou je ekonomika státu, pak neznám lepší postup "opravy", nežli vzdělané obyvatelstvo.
26. 07. 2012 | 19:31

poste.restante napsal(a):

Anna

Pojem "elita" využívám v kontextu našich dřívějších debat pod blogy pana Šteffla. Stručně řečeno jde o cca 5 % populace, která "táhne" společnost dopředu.
Nejde tedy o ty, kteří mají na účtu, ale kteří mají v hlavě.

Vysoké školy musí dodržovat zákony, a tedy jim lze přikázat, koho smí přijmout. Z tohoto pohledu maturita není POUZE závěrečnou zkouškou, ale jde i o podmínku nutnou (nikoliv postačující) pro přijetí k VŠ studiu. Ale že by musely přijímat jen na základě absolvování maturitní zkoušky, to snad ještě nikoho nenapadlo.
Jde o to, že existují školy a obory, jejichž primárním úkolem je příprava pro VŠ studium. To jsou právě gymnázia a technická lycea. Pokud si student takového oboru může zvolit základní úroveň státní maturity, pak je to prostě lapsus.
Právě proto, že spektrum středních škol je pestré, je nutno rozlišovat. Potřebujeme jednak zajistit uznatelnost kvalifikace u odborných škol při pohybu pracovní síly v rámci EU a současně připravit žáky k dalšímu studiu na VŠ. Jedna úroveň maturit sice zní hezky, ale fakticky to znamená, že v současné situaci bude laťka tak nízko, že základní úroveň zvládne gymnazista s prstem v nose. To není příliš motivační. Současně ale někteří absolventi "takymaturitních" oborů získávají absolvováním maturity pocit, že mají schopnosti i k VŠ studiu. A podfinancované vysoké školy je rády přijmou. Alespoň na rok.

P.S.: Děkuji za poučení o typech středních škol. Na dvou z nich učím. :-)
26. 07. 2012 | 19:57

Salza Verde napsal(a):

V jednom starém českém filmu si stěžují studenti, že sice umí naprosto skvěle popsat jistý dokument: jak vypadá, k čemu slouží..., ale že ho vůbec neumějí vyplnit. To je myslím největší problém našeho školství - sice se nabiflujete spoustu věcí, ale nakonec je nedokážete nijak využít. Vzdělaný člověk si má umět vyhledat informace, vyhodnotit je a pak je aplikovat. Jenže samostatně myslící člověk si nenechá hned tak něco nakukat, ani se taky nedá lehce oškubat a taky se pořád na něco ptá ..., takže pro zdejší systém je výhodnější produkovat blbce.
26. 07. 2012 | 20:09

jogín napsal(a):

Salza Verde: Bez slušné znalosti základů oboru není šance vyhledat relevantní informace. Jako ukázka mohou sloužit na Aktuálně diskutované nesmysly třeba na téma elekromobily nebo vodíkové hospodářství. Úkolem školy je naučit ten nejpodstatnější základ, bez něj studenti získají jen guláš z nepoužitelné směsky drbů a dezinformací.
26. 07. 2012 | 22:50

ondrejsteffl napsal(a):

krajan napsal(a):
„Ale domnívám se, že státní maturita má hlavně porovnat vzdělávací úroveň jednotlivých škol.“
To se domníváte Vy (a já vám to neberu). Mnozí jiní se ale zas domnívají něco úplně jiného. A tak státní maturita stále přesně neví, k čemu je.

Bavor V. napsal(a):
„Středních škol je moc, učilišť je málo. A s tím nemá maturita nic společného.“
To tvrdil i ministr Dobeš, a tu hloupost dost často opakují novináři. Mj. i proto, že velké podniky, Svaz průmyslu a dopravy a také Hospodářská komora chtějí víc učňů a mají dobré PR.
Seznamte se ale laskavě se statistikami nezaměstnanosti, ty říkají něco jiného.

Kvakin napsal(a): 26. 07. 2012 | 10:02
„Vy chcete maturitě říkat "minimální středoškolská zkouška".“
To jste špatně četl. Já chci minimální středoškolské zkoušce (což zhruba bude od roku 2013 státní maturita) říkat minimální středoškolská zkouška. A slovo maturita si ponechat pro maturitu.
27. 07. 2012 | 00:29

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 26. 07. 2012 | 10:31
Zdravím Vás Anno, má věrná a důsledná oponentko :-)

„Podle mě ano. Nic jim nebrání přihlásit se ke studiu…“
Jsou jich tisíce a jejich sociální i rodinné situace jsou velmi, velmi různé. Jsou i tací, kteří si další rok studia nemohou prostě dovolit. A druhá věc je, že znechucení mnohých je velké a touha dál se vzdělávat potlačená.

„Nechápu, proč by maturita nemohla být pojata jako minimální středoškolská zkouška. NÁZEV maturita tomu nijak nebrání.“
To máte pravdu, ona tak vlastně pojata bude. Pro mě a nejspíš ani pro Vás nejsou názvy podstatné. Pro většinu lidí ale ano. A když se něco jmenuje Maturita, je to pro ně cíl snažení, ne jen nějaký „kontrolní bod“. A takoví lidé pak nemohou pochopit, že nároky nejsou cílové, ale jen dílčí. Takže název JE DŮLEŽITÝ.

„K čemu ještě maturitu po Vámi navržené minimální středoškolské zkoušce?“ Nejvíce motivují přiměřeně náročné cíle. Co je přiměřené, je jistě pro různé středoškoláky velmi různé. Ale maturita koncipovaná samotnými školami by se tomu snad mohla dobře přiblížit
27. 07. 2012 | 00:31

ondrejsteffl napsal(a):

Josef K. napsal(a):
„stávající model školy obecně je modelem jiné doby.“
Ano, o tom jsem napsal několik blogů. Že byste je nečetl?
Anna napsal(a):
„I naši současní středoškoláci jsou mimořádně úspěšní v mezinárodních kláních. Např.:..“
Skvělé. A ještě: v Debatní lize 2011 byli druzí ve světě.
27. 07. 2012 | 00:32

ondrejsteffl napsal(a):

poste.restante napsal(a): 26. 07. 2012 | 14:06
„Třeba návrat k hodnocení písemných prací ve škole je rána na solar snaze o objektivitu.“
A myslíte, že objektivita je tak důležitá? Proč? Podle mého trochu zkvalitní ten papír (maturitní vysvědčení), ale zlepší vzdělání? „Ale to není až tak důležité.“ :-)

„Můj osobní názor je, že teprve vyšší úroveň maturity má být podmínkou pro přijetí k VŠ studiu…“
To je politiky zcela neprůchodný návrh, doporučuji začátek textu http://www.ceskaskola.cz/2011/06/ondrej-steffl-statni-maturita-ano-nebo.html. Tam je popsáno, že dvě podle zákona různé maturity mají příliš mnoho mimoškolských souvislostí.

„Musíme vzít v potaz skutečnost, že až na pár výjimek, se ani gymnazisté neučí víc, nežli musí.“
Pokud nepřejmenujeme státní maturitu na MSZ, tak to "musí", bude to minimum. Pokud by ale byla úplně pravda, co píšete, je všechno marné. Pořád trochu věřím, že by si mnohé školy, nejen gymnázia, uměly samy stanovit důstojné cíle.
27. 07. 2012 | 00:34

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a):
„budova se bortí, je na spadnutí, ale zde se spáruje komín“
Ano, viz mé jiné blogy. (budova = školství)
Anna napsal(a): 26. 07. 2012 | 15:06
„CERMAT je státní instituce placená z našich daní, SCIO dostává zaplaceno za testy od škol, které mají peníze taky z našich daní, takže v obou případech se jedná o platbu z peněz daňových poplatníků.“
Rozdíl je ovšem v tom, že o penězích pro CERMAT rozhoduje úředník (nebo politik), kterému je to jedno a nemá žádnou zodpovědnost. O testech od Scia pro školy rozhoduje ředitel, a to ze zatraceně omezeného rozpočtu školy. Takže když si je koupí, zpravidla ví proč.

„Ale maturita je přece POUZE závěrečná zkouška. Vzdělání se studentům dostává i nad rámec této zkoušky…“
Ano.
27. 07. 2012 | 00:36

ondrejsteffl napsal(a):

poste.restante napsal(a): 26. 07. 2012 | 19:57
„Jedna úroveň maturit sice zní hezky, ale fakticky to znamená, že v současné situaci bude laťka tak nízko, že základní úroveň zvládne gymnazista s prstem v nose.“
… a proto se to nemá jmenovat maturita.
27. 07. 2012 | 00:36

nežvaňte napsal(a):

Koncept státních maturit jsem přijal pro toto stručné heslo: na úřadech státní správy může pracovat jen úředník/úřednice se státní maturitou. Zatím se tam setkávám jen ze zcela nevzdělanými hovady. Viz například jen jejich pravopis.
Co se týče kdesi výše zmíněné schopnosti psaní esejů -- maturitní slohovka NENÍ esej; esej není v této zemi schopno napsat ani 1% absolvenů VŠ. Proto pozor, třeba blog jako žánr i AUTORSKÝ tvar, není esejem... Popřípadě esejí, když tohle slovo má 2 rody, což z maturantů ví jen málokdo.
27. 07. 2012 | 05:25

nežvaňte napsal(a):

SE zcela, Bože můj, taková hrubka!!!!!!!!!!!!!!!
27. 07. 2012 | 05:27

nežvaňte napsal(a):

Mimochodem: k tématu státních maturit jsem dosud nečetl jediný esej, popřípadě jedinou esej... Už tahleta bilance o intelektuální přípravě dotyčného potratu cosi vypovídá.
27. 07. 2012 | 05:34

zdenekbrom napsal(a):

Kořen všeho je v tom, že Finsko se o své školství stará a ČR na něj kálí. Před volbami priorita, po volbách to poslení, co koho zajímá. To není otázka peněz, ale přístupu. Peněz je dost, ale jejich využití je tragické. Vše ostatní jsou jen následné efekty a defekty, které nemá cenu řešit, pokud se nezmění základní přístup lidí ve vedoucích funkcích.
27. 07. 2012 | 11:35

Pravda napsal(a):

ondrejsteffl:

Štefl říká "Měli bychom přece přemýšlet hlavně o tom, jak zajistit, aby všichni (všichni!) uměli co nejvíc." To je přesně nesprávná cesta, protože podkud budou všichni maturitu nebo vysokoškolský diplom tak se z maturit a vysokoškolských diplomů stane bezcený papír. EU se snaží aby počet vysokoškoláků vzrostlo na x %. Opravdu to chceme? K čemu nám bude hafo lidí s maturitou nebo tituly, když pro ně nebudeme mít práci? To pak školy budou produkovat nezaměstnané. Odstašující příklad je Španělsko. Je třeba vždy ať už ve školství,zdravotnictví nebo dalších oblastech uplatňovat vždy kvalitu nad kvantitou.
27. 07. 2012 | 12:05

S. Vochmelík napsal(a):

Já ani nevím.
27. 07. 2012 | 12:20

ie, emuayc napsal(a):

Pravda o školství, že vám z ní zvadnou pugety a u slavnostního oběda zaskočí v ústech
http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/promocni-projev-na-jaky-vas-dekan-nema-odvahu/
27. 07. 2012 | 12:28

čeští znalci napsal(a):

Některé zločiny nelze objasnit, mohou za to špatní znalci
http://www.novinky.cz/domaci/273983-nektere-zlociny-nelze-objasnit-mohou-za-to-spatni-znalci.html

čeští znalci
http://www.k213.cz/Zas-ti-znalci
27. 07. 2012 | 12:30

Yossarian napsal(a):

Autor: to si děláte srandu, že ano?!

1. Letošní státní maturity byly tak lehoučké, že jsem mě měl obě (M+Čj) hotové během snídaně (tedy za cca 30 minut, a to jsem mezitím ještě komandoval děti, aby se neloudaly se snídaní.) Většina otázek z češtiny byla na úrovni spíše 8. ročníku ZŠ plus stačilo mít (opravdu) načtenou literaturu. Matematika pak byla i díky "testovému" stylu ještě jednodušší, stačilo vyřadit nesmysly a ověřit jeden nebo druhý zbývající výsledky.

2. Máte pravdu, že dětem je třeba vzdělání, nikoli maturity, ale ruku na srdce, v posledním ročníku střední školy je už trochu pozdě. A když vidím rodiče, kterak s kantory spíše bojují, než aby společně směrovali děti směrem ke vzdělání, je mi pak celkem jasné, proč úroveň vzdělanosti klesá. Rodiče své děti odkládají k televizi a počítačům, sami je doma nevzdělávají, nemluví s nimi. Moje devítiletá dcera jen za prázdniny (sama, bez nucení) přečte 6-7 knížek, a to jen proto, že jsme v době, kdy byla malá, kladli důraz na komunikaci, vyprávění a čtení pohádek (kromě toho si samozřejmě hraje s počítačem a dívá se na TV a běhá venku když je hezky, ale v rozumném měřítku). Někteří její vrstevníci nejsou schopni dát dohromady kratší větu rozvitou. Tady (ano, TADY!) začíná nevzdělatelnost další generace. A rodiče sdělí potomkům, když donesou špatné známky ze školy, že to "nevadí", že učitelka je "blbá", a že si půjdou stěžovat řediteli. Takové děti ve škole opravdu nejde motivovat, protože selhává jejich rodina jako primární vzdělávací prvek.

3. Kvalita a nasazení učitelů: to je další věc, která si zaslouží pozornost. Dokud nebudou mít učitelé alespoň stejnou mzdu, jako mají soukromí felčaři, kteří umí tak maximálně zkoušet předepisovat medikamenty a testovat co pacoš vydrží než jej odešlou do nemocnice, budou ve školách učit skoro vždy jen na "půl plynu." A to protože ono nadšení, že budou učit další generace vydrží jen pár let, pak se dostaví rutina, nebo odchod do soukromého sektoru, popřípadě do blázince (viz bod 2. výše.) Já bych například učitelem být nemohl, protože by ta oprsklejší polovina třídy brzy skončila v nemocnici a já nejspíše za mřížemi.

4. Obsah učiva: Dříve se memorovalo, což bylo špatně. Dnes je to přesně naopak, dnes se klade důraz na (jakýkoli) "názor", což je také špatně. Správně je dle mého názoru mít příčinné ZNALOSTI A NÁZOR, přičemž memorování básniček, životopisů, vzorečků a podobně by mělo býti upozaděno.
27. 07. 2012 | 13:09

Jarle Halsnes napsal(a):

Skeptický:
Finština NENÍ jednodušší, než čeština.
Velikáni k zapamatování jsou pitomost, není to k ničemu užitečné - jestli se Finové o těch svých neučí, mají víc času na smysluplné věci.
Finsko má LEPŠÍ školství.
Je to tím, že učitelé ve Finsku jsou solidně zaplaceni (ale ne přeplaceni, jsou tak kolem průměru), což spolu s relativní jistotou zaměstnání patří k důvodům, proč je povolání učitele prestižní (na pedagogické fakulty se hlásí šestkrát více uchazečů a je tedy větší pravděpodobnost, že učitel nebude trouba a bude něco umět). Krom toho žáci, kteří nestíhají, dostanou osobního asistenta, který je dotáhne na potřebnou úroveň (pak je připraven pomáhat jinému). Proto mají tak málo těch vyloženě špatných. No a protože ti vyloženě špatní tolik nebrzdí ostatní, vzniká prostor pro to, aby se lépe rozvinuli ti dobří. Je to prosté, leč pro českou společnost nereálné - s takovými lidmi, jací v Česku vládnou.
Až budou volby, vzpomeňte si na to....
27. 07. 2012 | 13:24

F.Srbek napsal(a):

Proc zrovna porovnani s Finskem? Jsme mistry v improvizaci a ve vytvareni novych forem - na priklad tunelovani. Ale ted vazne. Za situace, kdy na jedne strane clovek nemusi umet nic a muze delat vsechno, je-li clenem te spravne skupiny nebo strany, a muze si dokonce vzdelani koupit nebo nechat pridelit (viz priklady University doc. Kindla), na druhe strane jsou vyzadovany mimoradne vysoke znalosti a profesni zdatnost, jejichz osvojeni vyzaduje dlouhodobou praci i studium. Rada lidi voli snazsi cestu, neni divu. Protoze i maturity se staly zbozim, jsme v posledni letech svedky toho, jak se v podstate spravna myslenka dostala do rukou zdivocelych pedagogu a vysledek je paskvil. Z vlastni zkusenosti vim, pracuji pslednich 18 let jenom v zahranici, jak jsou dulezite jazyky. Davno nestaci anglictina. Je treba umet nemecky, francouzsky ev. spanelsky a k tomu mit ostatni dovednosit. (Pri sve praci jsem uplatnil i rustinu!). Okecavat se da jenom v Cechach. 20 let se mluvi o nedoceneni vzdelani a s vyjimkou omezeni rozpoctu a omezeni platu ucitelu a snahy o zavedeni plateb za studium se toho moc neudelalo. Vysledky tomu odpovidaji. Jednim z rysu, ktere by stredni skola mela studentum dat je naucit se trvale ucit. Dat jim zaklady pro dalsi studium a uceni. To znamena dokazat se ucit i sam. Stavet se k novym vecem kriticky, ale celem.
27. 07. 2012 | 14:28

Karel napsal(a):

@Jarle Halsnes Souhlas.
27. 07. 2012 | 21:58

Kurt Müller napsal(a):

Vážení, podle mého názoru je debata okolo maturit podobná jako kočka, která honí svůj ocas. Mnohem důležitější je výchova učitelů, kteří dovedou motivovat své žáky pro svůj předmět, naučit je podstatné věci, naučí je se učit a mají ke svým dětem osobní vztah. Učitelský kolektiv, který vychovává své členy, udržuje určitou úroveň morálky a slušného chování ve škole. Proč žáka, který porušuje opakované základní pravidla slušného chování nevyloučit nebo psychologicky rozebrat, dát mu asistenta, který by ho dokopal na lepší úroveň. Maturita a testy jsou sice nutné, ale potřebujeme, aby většina dorůstajících měla potřebné znalosti, dovednosti, sociální
prvky chování. Znovu zdůrazňují, že daleko důležitější je motivování žáků, odstranit nesociální prvky chování, naučit základům morálky a naučit se postarat se sami o sebe, učit se potřebným znalostem, dovednostem, naučit se využívat je a přemýšlet. Nad takto pojatým školským systémem nebude nutné debatovat o úrovni a názvu zkoušek. Základní kořen zla je ve vysokém školství, které sice chrlí vzdělané lidi a učitele, ale také dost vzdělaných blbců. Dříve bylo nutné, aby učitelé odborných předmětů měli určitou praxi. Dnes učí odborným předmětům polovzdělanci, kteří znají teorii, ale praxi viděli jen na 14 dní při rovnání papírů do šanonů nebo přenášení polotovarů. O maturitě bude kdekdo mudrovat, ale
s kvalitou čtyřletého studia se stále jen experimentuje. Stanovte základní znalosti a dovednosti pro základní školy, odborné střední školy s maturitou a vyšší střední školy se závěrečnými státními zkouškami a diplomovou prací. Přemýšlejte, jak co nejvíce dětí naučit přemýšlet, uvažovat, hledat, tvořit, používat znalosti a dovednosti. Ponechte sdružením škol - v krajském měřítku určitou samostatnost. I ve školách se najde dost moudrých kantorů než na ministerstvu nebo v CERMATu.
28. 07. 2012 | 07:46

Ing. Záruba napsal(a):

Pane Štefle,
Vy jste zřejmě nebyl ve Finsku a nebo je osobně vůbec neznáte. Statistiky nejsou k ničemu, protože jsou zpravidla nějak deformované. Jsem zastánce státních maturit, protože jenom tak lze porovnat uroveň jednotlivých škol. Ovšem¨? Ovšem ty tu již byly v padesátých a šedesátých létech, ale nestály nic a nikdo na nich neparazitoval. Maturity začínaly ve stejný den, ráno se vyhlásili témata přes rozhlas a kantoři dostali instrukce jak mají výsledky hodnotit. Oni totiž ti kantoři z praxe jsou většinou chytřejší než vyžírková v různých výzkumných pedagogických ústavů, cermatů atd !
28. 07. 2012 | 11:38

Jana napsal(a):

Ja si myslim, ze v CR si spousta lidi potrpi na tituly a kdo ho nema, je temer menecenny. Proto se nekteri lide snizi k tomu, aby si titul koupili a nebo na skolu dotlacili svoje deti i kdyz na ni mentalne nemaji. Pochopitelne uroven studia se snizuje a upravuji se naroky smerem dolu. Na zapade krome diplomu je zrovna tak dulezita i praxe pri hledani zamestanani. Proc teda chcete znovu vymyslet kolo? Proc se neucite od Finu nebo Kanadanu? Ve zdejsich skolach se deti sleduji uz od nastupu do skoly. Kdyz jsou pomalejsi, jsou prerazeny na cas do pomocne tridy tak, aby neztracely kontakt se svoji. A az se dotahnou na uroven ostatnich zaku, vrati se zpet. Naopak nadane deti jsou prerazeny do "rychlejsi" tridy. A pak se stane to, ze dvanactilety kluk pocita tak, jak ja jsem se ucila ve druhem rocniku na gymplu. Nakonec muzete dopadnout tak, ze budete narodem s nejvyssim poctem vysoko a stredoskolaku, ale jejich uroven bude pokulhavat za podprumerem. Tech par opravdu nadanych lidi to nezachrani. Nakonec dav hloupych lidi se da lepe ovladat, ne?
28. 07. 2012 | 15:21

Anna napsal(a):

ondrejsteffl
"maturitu loni získalo asi 61 % populačního ročníku."
"Jsou jich tisíce a jejich sociální i rodinné situace jsou velmi, velmi různé."

Ano a je to velmi, velmi špatné. Takto nastavená maturitní zkouška, kterou zvládne pouze 61 % maturantů je VADNÁ. Je-li státní maturita (patřím k jejím odpůrcům), měla by být nastavena tak, aby ji byla schopna zvládnout valná většina maturujících. To předpokládá, že již na počátku studia na střední škole budou znát rozsah učiva, ze kterého se bude u maturity zkoušet. Nezbývá než držet palce, aby se to těm, kteří u maturity neuspěli, podařilo v některém náhradním termínu:

Pokud žák neuspěje u jedné nebo více povinných zkoušek v řádném termínu MZ, má možnost konat až dvě opravné zkoušky. Opravnou zkoušku koná žák pouze z těch předmětů, v nichž neuspěl. V případě komplexních zkoušek opravuje vždy tu dílčí zkoušku, u které neuspěl. Je to změna oproti roku 2011, kdy musel opakovat celou komplexní zkoušku. Toto platí i pro tzv. repetenty, tedy maturanty z roku 2011, kteří opakují zkoušku v roce 2012.
http://www.novamaturita.cz/opravne-zkousky-2012-1404035486.html

"Minimální středoškolská zkouška zajistí minimum. Jak to ale zařídit, aby maturanti pokud možno dosahovali maxima? Svého maxima! A také maxima školy."

Minimální středoškolská zkouška by měla být státní maturita. Aby studenti dosahovali maxima lze vedením studia a ohodnocováním v jednotlivých ročnících. Vždyť je především důležité, aby byli co nejvzdělanější. A motivací jednoznačně je, aby se k maturitě dostali.
---------------------------
poste.restante
"Ale že by musely přijímat jen na základě absolvování maturitní zkoušky, to snad ještě nikoho nenapadlo."

Cituji z blogu Ondřeje Šteffla Co se státními maturitami:
Panuje všeobecná shoda odborníků (viz diskuse v páteční Orientaci LN, zde), že není možné jednou státní maturitou splnit laické představy premiéra Nečase, co by měla maturita zajistit: 1. Nepodkročitelný standard maturitního vzdělání, 2. Možnost srovnávat jednotlivé střední školy stejného typu a 3. Nahradit přijímací řízení na vysoké školy.
29. 07. 2012 | 07:22

Blanka Nováková napsal(a):

Dobrý den pane Štefle, mluvíte mi ve Vašem článku z duše a skoro celou dobu. S polemikou okolo maturit musím souhlasit. Maturita je však až třešnička na dortu, který žáci a pedagogové společně „pečou“ celé roky. Měla by skutečně vyjadřovat schopnost žáka, poradit si s rozmanitými úlohami na určité úrovni. Kdo na tuto úroveň nemá, měl by mít na výběr bez omezování. Buď se jít dostudovat a zkusit to za rok znovu, anebo najít uplatnění i bez ní a smířit se se svou úrovní znalostí a dovedností, ovšem při plném vědomí , že až do smrti si bude muset,tak jako tak, zvyšovat kvalifikaci neustálým doučováním. Tahle zásada platí v dnešní době pro všechny lidi na všech úrovních dosaženého vzdělání.
Ve Vaší úvaze mi však něco chybí. Domnívám se, že tak, jako prošla krizí za minulého režimu celá společnost, školství se krize také nevyhnula. Po letech neustálých experimentů ze stran ministerstva a morálního marasmu ve společnosti obecně, školství dospělo do obrovského stupně feminizace. Na „pedág“ se zkrátka chodilo většinou v případě, kdy už se absolvent jinam nedostal, anebo kvůli prázdninám, anebo že se ženským po práci ve škole lépe staralo o rodinu. Výsledkem je, že hrozně upadla úroveň pedagogů. Masivní rozvoj počítačové techniky a SW po revoluci a požadavky na obsazení míst učitelů cizích jazyků (mimo ruštiny) horempádem, bez ohledu na kvalitu, jen abychom tam někoho měli, celkový tristní stav našeho školství dorazil. Je mi 57 let. Za doby mých rodičů se mezi 10 kantory našlo aspoň 6 výjimečných, kteří svou práci brali jako poslání a uměli dítě naučit tak, aby si osvojilo skutečný kulturní a všeobecný rozhled. Má maminka ještě v 85 letech bezpečně ovládala všechna vyjmenovaná slova své doby, nepletla si bakterie a viry, vyjmenovala bezpečně valenční koncovky a goniometrické funkce a její čeština byla i v tomto vysokém věku excelentní. Vždycky se u televize rozčilovala dokonce i nad z dnešního pohledu detaily, jako je vliv jednotného a množného čísla na dokonavost sloves. Za mé éry se našli excelentní učitelé s posláním ve zmíněné 10 s bídou v rozsahu 1-2 a zaplaťbůh za ně. I já ještě umím svá vyjmenovaná slova a rozčilují mne patvary jako doteď a ti samí, skutečnost, že každá reportáž v hlavních zprávách začíná slovem: „Tak ...“. Nepletu si renesanci a baroko a těším se na svou každodenní večerní porci knih k přečtení – obyčejných vázaných. Dnes žasnu nad tím, jak generace mých dětí nechce číst, neví základní pojmy z historie, ve jménu zkracování v SMS dokáží napsat xobě a pokud jde o všeobecnou úroveň češtiny, dnes si každý může udělat obrázek už z televizních zpravodajství bez ohledu kanál. Až sem jsme to dopracovali.
A tak se dostávám k tomu, co, mi chybí – sebereflexní reakce učitelů a profesorů. Poslední dobou pořád jen čtu, že se musí pokračovat v jakýchsi experimentech směrem ke studentům. Tedy na experimenty jsme kadeti, za celý svůj život nepamatuji jediný rok, kdy by se něco třeskutě nového nezkoušelo na žácích. Studenti musejí, studenti neznají, studenti neumějí, studenti jsou takoví nebo makoví. Úroveň našich studentů v porovnání ke světu nám předvádíte na grafech a není to pěkná podívaná. Ale studenty přece produkují pedagogové!!! Kdy si konečně přiznáme, jak hrozná je dnes úroveň učitelů? Vždycky platilo, že když je problém s třídou, mohou za to především kantoři. Vždyť dokud si nepřestaneme o tomto lhát do kapsy, tak nikdy nemůžeme dospět k dobré úrovni vědomostí žáků. Chce to odvahu to říci nahlas, ale už by se s tím konečně mělo začít!!! Jsme národ Komenského a v určitých etapách naší historie jsme skutečně přispívali k pokroku ve školství dokonce celosvětově. A nevyčleňovaly se na to zvláštní zdroje ze státního rozpočtu. Dnes se musíme učit v Evropě od Finů a světově od Singapurců. A ani to by nebylo špatné, kdybychom se od nich skutečně učit chtěli a konečně začali. A nad tím by mělo přemýšlet většina pedagogů a také Ministerstvo školství a tělovýchovy ČR, kde jsou za to placení. Zdravím a je mi líto, že nemohu napsat nic pozitivnějšího. Nechci tím snižovat práci těch 10-20% učitelů s posláním, o kterých jsem se zmiňovala výše. Je úžasné, že ještě existují ale je to zoufale málo.
29. 07. 2012 | 09:27

učitelka Josefína napsal(a):

Blanka Nováková

v tržní společnosti vám poslání složenky nezaplatí a učitel, i když by byl talentovaný a učil jako bůh, pokud by žil jako socka pod mostem, ke vzdělání by žáky nadchnout nemohl.
Dnes si žádný zodpovědný člověk nemůže dovolit dělat něco kvůli nějakým vyšším cílům.

Semlelo by ho to a špatně by dopadl.
29. 07. 2012 | 10:06

Jana napsal(a):

To Blanka Nováková:
Jako pedagog začínám svou sebereflexi, ale musím se bránit nařčení, že studenty produkují pedagogové. Já vyprodukovala pouze jednu studentku a stálo to nemálo námahy... Na víc jsem už neměla správný věk a správného partnera. Myslím, že kolegyně jsou na tom podobně. Tak na nás to, prosím, neházejte :))))
29. 07. 2012 | 10:46

Ostravak ostravski napsal(a):

Češi jsou trubci tak nějak od přírody.Ještě že mám germánský původ!Mi stačí,co vypotí mnohdy tzv. redaktoři-článek,kde je pět gramatických chyb.A k tomu není co dodat!
29. 07. 2012 | 21:57

Honza napsal(a):

Cituji: Twist napsal(a):

Pane Štefle, poslední dva roky maturity přitvrdily. Co ale před tím? Maturitu udělal skoro každý, na vysokou se dostal každý druhý. Podle toho to také vypadá. Manažeři s maturitou, ale bez vzdělání a navíc drzí, jsou neštěstím pro tuto republiku. Ukazuje nám to případ selhání registru vozidel, před tím Drábkův experiment, elektronické zdravotní knížky, Opencard atd.

---
Myslím, že neschopní manažeři jsou výsledkem debilních přijímacích testů tzv. test studijních předpokladů a také jsou produktem svých rodičů, pro které je lhostejné , jak udělá synek či dcerunka VŠ, a ať to stojí co to stojí. Nízký morální základ, málo pokory a hamižnost čelí školství. Nedostatek výchovy ke slušnosti, sebekázeň, rozhled a nulová sociální inteligence jsou největším problémem takových manažerů. Smysl, který mají kvalitativně i kvantitativně na nejvyšší úrovni jsou hlavně smysl pro podvody, hrabivost, sprostota až vulgárnost, narcisismus, nad kterými trůní nebetyčná výše jejich ega. Vzdělanostní složka (kde podmínkou není titul, přemýšlivost, nadhled, empatie, konstruktivismus a ochota spolupráce v širším společenském měřítku s cílem prospěch pro všechny lidi - to vše jsou pro ně neznámými pojmy, které nejsou schopni ani vygooglovat. Ale kdybyste jim dal do ruky bič, to byste viděl, jak by se zručně oháněli a své podřízené mrskali za i jen křivý pohled.
30. 07. 2012 | 07:29

Bohuš napsal(a):

to Blanka Nováková: Žáci nejsou produktem pedagogů, ale produktem svých rodičů. Už se zde o podobném tématu psalo tisíckrát. Co si žáci donesou z domova do školy, s tím se pracuje (a nejde o učebnice). Na druhou stranu ale souhlasím s tím, že je mnoho pedagogů, kteří svou profesi vykonávají jen kvůli výhodám: Téměř se nepropouští (výhoda státního sektoru), každý má svůj "píseček" (třídu, ve které učí), na kterém ho nikdo v průběhu výuky nebuzeruje, dále výhody valorizací platu, příplatky, a po sečtení všech dnů (dle daných školních "výpadků", kt. sleduji mých dětí) asi 3 měsíce PLACENÉHO volna. Na straně druhé stojí mnoho učitelů a učitelek, kteří by tuto práci rádi vykonávali a nemohou, protože nes)jsou místa (žáků spíše ubývá, tak není proč tvořit místa nová).Myslím, že se učitelé mají pořád ještě moc dobře, takže motivaci by měli mít vysokou, oproti jiným povoláním.
Nyní si představte tyto dnešní učitele, že přijdou o místa, budou muset nastoupit do soukromé firmy, kde si o dovolené budou moci jenom nechávat zdát (zákoník práce=cár toaletního papíru, právní hodnota nulová), budou makat denně 10-12 hod v kuse za 1/3 platu, který mají učitelé nyní, za zády na ně bude pořvávat majitel/vedoucí či další poskok majitele v němčině i češtině vulgarity v kombinaci s popohánějícími hesly a výhrůžkami, že jestli makat nebudou, tak si můžou sbalit a vypadnout...po celou prac.dobu. Nyní si odpovězte, jaká bude v takových podmínkách kvalita práce, kvalita psychiky těchto dříve učitelů, jak uživí 3-člennou rodinu z mizerného platu a kdy si mají odpočinout?
Asi namítnete, že je to sci-fi. Není. Je mnoho takových firem v ČR a ÚP a kontrolní orgány zavírají oči. Takže milí učitelé: buďte vděční za to, co máte.
Rodičům bych doporučil přečíst desatero a začít svoje ratolesti konečně vychovávat a ne jim vštěpovat, že v demokracii mohou beztrestně vše. Demokracie má být společenstvím morálně i duchovně vyspělých lidí a těch je v Česku vskutku málo. Sami se však nevychovají. Mantinely nevychovatelným musejí být stavěny od okolního uskupení lidí, kteří již vývojem prošli a vyznávají tradiční hodnoty a ne je nechat beztrestně řádit. Stejné je to s učiteli. nemají to lehké, ale ani ostatní lidé v ekonom.a tech.oborech nemají na růžích ustláno a jak jsem se již zmiňoval, nemají ani peníze, za které vy si svůj pomyslný klid koupili (lázně, dovolené v zahraničí...).Mluvím o obyč.lidech, ne zlodějích Open Card, CASA a pod.
30. 07. 2012 | 07:48

Pepan napsal(a):

Tolik chytrých, co zde dnes píší, kdyby byli u maturity, myslím, že by plakali... Ale dost. Státní maturita není okecávačka, jako to bylo desítky let. Student skutečně musí umět jazyk a vyjádřit se v cizi řeči. Musí se totiž připravit a to nejen v posledním maturitním ročníky, ale počas celých čtyř let. Tak jako nás to učili, průběžně. Na to ale nikdo neslyší a tím pádem šturmy ve svaťáku už nic nezachrání.Ani rodiče a ani učitelé s tím nic nenadělají.Je to v nás, ta pohodlnost a hloupost nepřipravovat se. Didaktické testy, nebo slohové práce to je na žákovi, jak se připravý. Něco jiného jsou scio testy. Ty s maturitou nemají nic společné, protože scio je soukromá společnost, kterí nějakým podivným způsobem získala moc a rozhoduje o tom, jak se bude přijímat na vysoké školy. To zavání korupčním prostředím, je jediná, která o tom rozhoduje... Nikdo ale tento systém nekritizuje, jenom státní maturity.
30. 07. 2012 | 08:33

Blanka Nováková napsal(a):

to Bohuš: souhlasím s Vámi, pokud jde o rodinu, jako základ. tu jsem ve svém příspěvku poněkud pominula ve snaze vyjádřit se k problémům, týkajícím se školství. Rodina je pochopitelně základ všeho, ovšem podívejte se, jak ji současný způsob chození do zaměstnání šrotuje. Děcka vyrůstají tak, že své rodiče vidí až kolem 18.00 hod večer, prarodiče - jako výchovný element, neexistují, musejí ještě stále chodit do práce. K tomu ještě různé typy výchovy, dnes tolik oblíbená naprostá volnost dětí, která často produkuje sobecké, rozmazlené spratky, kteří si myslí, že si mohou všechno dovolit zejména vůči učitelům a jejichž rodiče je podpoří vždycky. Tohle vše celou věc jen zhoršuje. Nejsou všichni takoví, tam, kde byl dobrý základ z minulosti to není tak zlé. Chápu pedagogy, nemají na růžích ustláno, ale my rodiče také ne a venkoncem ani ty děcka na ulicích ne. Každý máme nějaké povinnosti - rodiče v práci, děti ve škole a pedagogové dobře učit. Jen mně rozčiluje, že je mnoho špatných učitelů a celé školství si roky klepe na rameno, jak to úžasně zvládá. Nemohu si pomoci, ale když jde úroveň školních znalostí žactva prokazatelně dolů, mají na tom lví podíl pedagogové. Když jde prokazatelně dolů úroveň morálních kvalit žactva, má na tom lví podíl rodina.
30. 07. 2012 | 08:33

old lady napsal(a):

Paní Nováková, chválit starou dámu, že si pamatuje valenční koncovky, nemá nic společného s kvalitou školy (taky mám osmdesát a -ný, -natý...bych vysypala), prostě naši generaci nutili naučit se nazpaměť spoustu věcí, což se tenkrát považovalo za vzdělání.Tenkrát byl učitel jediným pramenem informací (každý neměl vzdělané rodiče), ale dnes, kdy si každé dítě dokáže najít na internetu informace, jaké chce a potřebuje, se postavení učitele (i jeho autorit, to s tím souvisí) prudce mění.Mimochodem, rapidně přibývá "čteček" a knih, které se v nich dají přečíst, bylo by dobře, kdyby učitelé i tento trend nezaspali (protože mnozí zaspali PC éru a teď vzpomínají s nostalgií na zlaté časy, kdy nejsložitějším přístrojem v domácnosti byl mlýnek na mák...)Moje vnučky a jejich přátelé kupodivu čtou (jiné knihy, než jsme četli my, ale to je pochopitelné), vášnivých čitatelů nikdy nebývalo mnoho a tak je to i dnes (zasurfuji si občas na debaty o knihách a je tam samozřejmě samá mládež).
30. 07. 2012 | 08:59

Blanka Nováková napsal(a):

to Pepan: Mé příspěvky se týkají diskusím okolo základního a středního školství, jejichž součástí jsou maturity. Já maturovala v r. 1974 a nikoho z nás tehdy nenapadlo, že by maturita a její organizování měl být nějaký problém. Zjara se psaly písemky, přišly na ně otázky a témata v zapečetěných obálkách, které se ráno v 8.00 před žáky rozpečetily a témata opsaly na tabuli (bylo jich většinou 4-5). A psalo se v rámci časového limitu. Vlastní maturity připravovali kantoři na každé škole a otázky byly opět pro všechny školy stejného typu stejné. Nikdo nezpochybňoval masivně utajení či předpojatost kantorů. K nějaké dokonce mohlo docházet. Ale bylo to skoro směšné, všechny otázky jsme stejně probírali v maturitních předmětech celý 4. ročník a bylo nám řečeno o nich, že nějaké takové tam budou. Nikdo to neřešil. Nemohlo to stát ani žádné miliony v nákladech. Z každého ročníku bylo vždycky tak 5-8 lidí, kteří šli na podzim na reparát. A pak spadla klec. Možnost odvolávání byla a byla využívána přiměřeně. Nic dramatického. Dnes se utrácejí stovky milionů na projekt, který se nikomu nelíbí. Úroveň otázek v dnešních maturitách prý byla příliš vysoká. Myslím, že už bylo na čase, aby byla vyšší. Není umění zadat lehké otázky a klepat si na rameno, jak vysoká úspěšnost potvrzuje vysokou úroveň vědění. To zdaleka není pravda a výsledky jsou zřejmé v porovnání s jinými zeměni.
Pokud jde o Scio a jejich testy neznám je a nechci se k nim vyjadřovat. Je to soukromá společnost a pokud si jí vyberou vysoké školy jako etalon na úroveň svých přijímaček, je to jejich rozhodnutí a jejich zodpovědnost. Domnívám se však, že hodně vysokých škol přijímá každého - test, netesty a pak většinu přijatých v prvním a druhém zkouškovém vyhází.
30. 07. 2012 | 10:52

Blanka Nováková napsal(a):

to učitelka Josefína: Ono ani tak nejde o to, dělat něco kvůli, jak vy říkáte, nějakým vyšším cílům, ale o to milovat práci, kterou člověk dělá a dělat jí zodpovědně a poctivě. Se zájmem zjišťovat stále více do detailů ve svém oboru novinky a dělit se o ně s ostatními. Umět děti nadchnout a zapálit. Ale to kantor sám musí hořet. Jenom kvůli nastavení tzv. vyšších cílů, tohle nefunguje. Opravdu ti praví, dobří kantoři byli v každé době a v každé společnosti a placení složenek to nikdy nijak zásadně neovlivňovalo. To daleko větší vliv měla neúcta k učitelskému povolání ze strany společnosti a okolí. A ta, bohužel, vládne čím dál, tím více. Je to znát na tomhle klasickém příkladu: Mé rodiče by ani nenapadlo, hádat se s mou třídní o cokoliv v mé přítomnosti a to dokonce ani v případě, kdyby neměla pravdu. Prostě proto, že chápali, že není správné podrývat takto její autoritu v mých očích. Toto však poslední dobou pozoruji, že se stává poměrně často. Vážnost této profesi nepřidá také poměrně špatné finanční ohodnocování, které na státních školách trvá, bohužel, již roky. Učitelů si vážím a toto povolání považuji, stejně jako u lékařů a vědců, za poslání. Právě proto jsem formulovala svůj první příspěvek tak, jak vůči nim vyzněl. Chci, aby se toto prostředí kultivovalo, dobří učitelé si to připustí a ti průměrní se možná zamyslí, ale bez bolestné sebereflexe, to domnívám se, nepůjde k lepšímu.
30. 07. 2012 | 11:09

Blanka Nováková napsal(a):

to old lady: máte pravdu, valenční koncovky je výsledek biflování, ale generaci mé maminky se většinou nestávalo, že by před ukončením střední školy neuměla vyplnit formulář nebo složenku a že by nezvládla prostý životopis, v případě, kdy se ucházela o zaměstnání. A toto už má co do činění s úrovní vzdělání. Jinak mně osobně je jedno, jaké knih a jakou formou, děti čtou, hlavně, když čtou. Elektronizace společnosti (PC,internet, různé šikovné aplikace v mobilech, čtečky e-knih, znalosti cizích jazyků), to všechno jsou směry, kde také, bohužel, spousta jinak dobrých učitelů zaspala a určitě především jejich nadřízení na školských odborech krajů a na ministerstvu školství.
30. 07. 2012 | 11:16

Blanka Nováková napsal(a):

to old lady: Ještě poznámečku. Je báječné, že se i v tak vysokém věku stále zajímáte o novinky, používáte internet a snažíte se, vidím, že úspěšně, rozumět dnešním mladým a k problémům se vyjadřovat. Mně je 57 let a vloni jsem, bohužel, maminku ztratila. Velmi jste mi jí připomenula. Děkuji Vám za Váš příspěvek a moc zdravím.
30. 07. 2012 | 11:20

M.Š. napsal(a):

Po několik desetiletí se tvrdí,že šesi,jako národ,blbnou.....na kvadrát,jak říkával souh švejk.Musím konstatovat,že nic jiného národu nezbývá,než blbnout,jelikož v tom nepřeberném množství ideologických zvratů(rakousko-uhersko,první republika s tatíčkem masaříkem,druhá republika a následně souh hitler a stalin,po válce čechomorové nevěděli čí jsou až je z toho vytrhl bolševický převrat a následně budování světlých socialistických zítřků,nedopatřením pak následné budování kapitalistických zítřků významnými neobolševiky,přetavenými v kované demokraty...)musí blbnout každý,jelikož neví spolehlivě v co a jak má "věřit"....i když již ani do kostela nechodí.
Také se dá říci,že se nedá věřit v "nic",jelikož fše je tak zprofanované a lživé,že každý sám jediný čechomorák již nemůže věřit ani sám sobě,pokud pronese něco "moudrého".A proto obout bagančata(holínky aneb gumáky...),přes rameno vidle vidláci a hurá pane,jdeme si hrát na levici a pravici....
30. 07. 2012 | 12:22

KIM napsal(a):

Souhlasím, že proces výuky byl a je zaměřen pouze na splnění kritérií státních zkoušek resp. maturit. Stačí se podívat na český jazyk a na systém rozboru a začleňování úryvků z díla některého spisovatele. To je v dnešním povětří, kdy studenti skoro vůbec nečtou nebo znají klasická díla pouze v "klipech" z filmů, inscenací, divadla ve zcela jiné úpravě, alarmující. Málokdo dokáze zařadit úryvek textu správně na své místo - toto ale předpokládá hlubokou znalost každého díla a poněkud i náznak fotografické paměti. V dnešní době médií bohužel vykazují studenti spíš "dvojklikovou" paměť (stejně jako většina národa), prostě si nepamatují na jaký odkaz klikli myší před chvílí...
30. 07. 2012 | 13:04

amdg napsal(a):

Třídy zmenšit, optimum tucet lidí, jako na jazyky; snížit počet vyučovacích hodin, po obědě se nedá učit ani tělocvik; nedělat stále prázdniny, protože týden se dnem volna naruší cyklus předmětů a zaplatit učitelům. Společnost není tvořena jenom nemocnými a neschopnými, učitel se stará právě o ty produktivnější, čímž dává předpoklad prosperity státu, společnosti. Starejme se i o těch pět procent toužících po vzdělání. Zbytkem bych se nezabýval, ti si diplomy někde nakonec stejně seženou.
30. 07. 2012 | 15:39

bára napsal(a):

Pane Šteffle,
jak to že nechápete, že řešit maturity je jen špička ledovce našeho školství, které Vy stejně nepomůžete, leda do hrobu, jak jste předvedl sabotováním státní maturity. To byl aspoň první pokus, jak ji dostat s úrovní trochu výše, k náročnosti a objektivnosti - i když proti zahraničí jsme i letos strašlivě nízko. Ale teď se zase vracíme do bodu nula. Vy vůbec nechápete, jak to vypadá uvnitř škol, v hlavách žáků, neznáte útrapy učitelů, kteří denně svádějí marný boj proti lenosti žáků. Vidíte jen nejlepší studenty na gymnáziích a vše posuzujete jejich optikou - ale to je Váš obrovský omyl. Za chvíli totiž nebudeme mít žádné elitní studenty, protože vše pohltí strašná úroveň hlavního proudu a inkluze. Jestli je třeba něco řešit, tak ne maturity, ale od začátku - nejlépe od 1. stupně ZŠ, a taky od rodin. Ale to vy nepochopíte.
31. 07. 2012 | 21:53

učitelka Josefína napsal(a):

Blanka Nováková

ó jak by bylo krásné, kdyby se problémy v jakémkoli resortu daly vyřešit vyšším zapálením, nadšením a sebereflexí jejích pracovníků.

Ale takto se augiášův chlív vyčistit nedá, to věděl již Herakles.
Proč by (vaše citace)

milovat práci, kterou člověk dělá a dělat jí zodpovědně a poctivě. Se zájmem zjišťovat stále více do detailů ve svém oboru novinky a dělit se o ně s ostatními

měli jen učitelé a neměl by to být samozřejmý požadavek k výkonu jakékoli profese?

Proč by

milovat práci, kterou člověk dělá a dělat jí zodpovědně a poctivě. Se zájmem zjišťovat stále více do detailů ve svém oboru novinky a dělit se o ně s ostatními
neměli i poslanci, senátoři, politici , lékaři , prodavačky, dělníci, úředníci a další?
01. 08. 2012 | 07:51

Blanka Nováková napsal(a):

To Učitelka Josefina: Naprosto souhlasím, tahle zásada je to nejlepší, co člověka může potkat v každé profesi. Nakonec z toho profituje nejen okolí, ale především člověk sám. Možná Vám budu připadat staromódní, ale součástí životního štěstí pro mně vždycky bylo, chodit do práce s radostí a dělat profesi ráda a s láskou. To já byla ta šťastná a mí spolupracovníci si to užívali také. Finanční ohodnocení je důležité také, ale není to v tomto případě jen o něm.
06. 08. 2012 | 11:23

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy