Jako by hrách na stěny házel.
Tento text jsem napsal v listopadu 2006, tedy před devíti lety. Čtyři roky před spuštěním státních maturit. Jsem na něj pyšný. Mé závěry a prognózy se až na drobnosti naplnily, a to se s takovou přesností povede jen málokdy. Text je publikován v nezměněné podobě.
Text jsem opakovaně dával všem ministrům (dostala jej i ministryně Vlachová), jejich poradcům, náměstkům, poslancům, senátorům. Byl publikován na České škole i jinde. Když dnes sleduji znovu otevírané debaty o státní maturitě např. v souvislosti povinnou matematikou, mám neodbytný pocit marnosti. Je to pořád dokola. Jako by hrách na stěny házel. Ale nevzdávám se.
Novela školského zákona přináší mj. * Povinný poslední ročník školky, * Jednotné přijímací zkoušky a * Povinnou maturitu z matematiky. Jednu věc mají tyhle věci společnou. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno.