Státní maturita, troje přijímačky,… školné taky?

19. 06. 2010 | 23:15
Přečteno 6900 krát
Promyslete to dobře a realizujte správně!

Proč většina opatření ve školství nadělala víc škody než užitku.


Státní maturita, tři přihlášky na střední školy, zrušení odvětvového řízení, zavedení školních vzdělávacích programů (ŠVP), strukturované studium na vysokých školách (rozdělení bakalář-magistr), to jsou jen známější ukázky z řady nejrůznějších opatření provedených v posledních dvaceti letech v našem vzdělávacím systému. Všechny byly vedeny dobrým a nejspíš i správným úmyslem. Všechny nadělaly víc škody, než bylo nutné, a některé dokonce víc, než užitku.

Má to dvě příčiny: Za prvé změny nebyly dobře promyšleny a za druhé byly bídně realizovány.

Například tři přihlášky jsou jistě dobrou myšlenkou umožňující širší volbu střední školy. Přinesly ale neobyčejnou administrativní zátěž školám a zvýšení nákladů každoročně v řádu desítek milionů. A nakonec i přínos pro žáky a rodiče je sporný, protože mnozí z nich ještě v srpnu hledají uvolněná místa na různých středních školách.

Zrušení odvětvového řízení zejména u základních škol přeneslo mnohé zodpovědnosti na obce. Ale malé obce se jich těžko mohou kvalitně zhostit.

Bílá kniha z roku 2001 byla výjimečná tím, že byla dobře promyšlena, ale realizace byla ukázkou nejvyššího amatérismu. Zavedení školních vzdělávacích programů bez osvěty a bez metodické a finanční podpory nejen že mnohde (dokonce většinou) proběhlo formálně, ale vedlo k diskreditaci dobré myšlenky, která stála na počátku.

Naopak státní maturity nikdo nikdy pořádně nepromyslel. Na otázku po jejich cíli i po třinácti letech příprav dostáváme nejasné a často rozporné odpovědi. Chystáme něco, co právě na Slovensku ruší. O nesmyslné a zbytečně nákladné realizaci ani není třeba se zmiňovat.

Bylo by možné pokračovat třeba tzv. výstupním hodnocením žáků základních škol, střídavými pokusy řešit problém romských dětí a zvláštních škol, přes nedomyšlené odměňováním suplovaných hodin a živelný růst počtu vysokoškoláků až třeba k chaotickému čerpání peněz z evropských fondů. Prakticky žádné opatření ve školství se nezakládá na dobré znalosti situace, na datech, na kvalitních analýzách, nejsou posuzovány možné nežádoucí efekty a rizika, zváženy zahraniční zkušenosti, promyšleny přípravné a doprovodné kroky. Výsledky opatření se ani nesledují, natož aby se vyhodnocovaly (ŠVP). Často se s rozhodnutím spěchá, aby se pak zase měnilo (maturita). Není divu, že školská veřejnost je už na všechny změny poněkud alergická.

Školné nebo státní maturita jsou jistě mediálně zajímavé. Z hlediska budoucnosti našeho vzdělávání však nejsou klíčové. Mohou pomoci i uškodit. Týmy politických stran vyjednávající o školství by už neměly vymýšlet další opatření, v omezeném čase nutně nepromyšlená. Ďábel je často skryt v detailu. Mnohem užitečnější by bylo, kdyby se shodly na mechanismech, jak napříště ve školství zajistit, aby se (správně) realizovala jen ta opatření, která jsou dobře promyšlena a připravena. A žádná jiná!

Zavedení školného má jistě svou logiku. Může pomoci, ale i uškodit. Po předchozích zkušenostech je třeba varovat: Promyslete to dobře a realizujte správně.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

JenTak napsal(a):

Školné má smysl pouze pro cizince, neboť za peníze českých daňových poplatníků studují Slováci, kteří své vzdělání využijí pro nás v cizí zemi.
Školné pro všechny studenty povede k omezení vzdělání všech, a tedy i českých studentů. Je mi jedno, co o tom tvrdí pravice, toto je prostě fakt. Mnoho rodin již ani nebude trvat na vyšším vzdělání svých dětí, protože dopředu budou kalkulovat s tím, že na to nebudou finančně mít.
19. 06. 2010 | 23:26

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

máme 4 varianty. Varianta promyslet špatně, realizovat správně je samozřejmě nejhorší, ale v našich poměrech bych se jí moc nebál.

Jako nepravděpodobnější se mi jeví varianta vymyslet špatně, realizovat nesprávně, takže lze jen těžko říct, co nakonec vypadne.
20. 06. 2010 | 00:26

poste.restante napsal(a):

Zdravím Vás pane Šteffle.

Váš text je tentokrát poněkud lakonický, což nemění nic na skutečnosti, že je pravdivý.

Vaši obvyklí kritikové Vám vyčtou, že nic nenavrhujete a kdybyste navrhnul, vyčetli by Vám, že si hrabete pod sebe.

Vaše obavy ze způsobu zavedení školného sdílím velmi obdobně a velmi naléhavě.
Prozatím se dle náznaků totiž rýsuje pěkný paskvil.

Těším se na diskusi.
20. 06. 2010 | 02:03

gaia napsal(a):

Proč většina opatření ve školství nadělala víc škody než užitku?
Stát se vzdělaným člověkem je projekt na 18 let, který musí mít nějaký cíl ke kterému člověk celou dobu směřuje.
Školství po roce 89 cíl nemá nikdo neví k čemu má směřovat koncepce se mění rychlostí měnění úředníků na ministerstvu často se procpávájí způsoby z Ameriky ale vytržené ze souvislostí a i věci které ani tam nefungují a jsou kontroverzní.(např večné testování i malých dětí již ve druhé a páté třídě na co si stěžují učitelé i rodiče a u nás již VV navrhla že by se měla dělat i u nás)
No a nakonec učitelé kteří musí všechny ty výmysly realizovat ve svém volném čase zadarmo vedle všech ostatních povinností.A každou chvíli něco jiného jak si kdo nahoře usmyslí.
20. 06. 2010 | 07:47

jarpor napsal(a):

Dobrý blog a hlavně - optimistické "Promyslete to dobře a realizujte správně."

To je lepší přístup než "...Prozatím se dle náznaků totiž rýsuje pěkný paskvil." nebo "...Jako nepravděpodobnější se mi jeví varianta vymyslet špatně, realizovat nesprávně,..."

Od návrhu v možné količní smlouvě k realizaci přes schvalovací proces a zapojení odborných skupin včetně standatrního připomínkového řízení...

Nechval den před večerem... je pravdivé, stejně jako je dobré nedělat odsudky už z prvních kroků těch, jež se do změny dali v dobré víře...

Hlasy, že vyjednávající chtějí a připravují jen to nejhorší pro společnost, navíc, že tak činí záměrně... tyto hlasy spíše vypovídají o názorech a způsobu myšlení autorů těchto hlasů, než o jednajících..

Hezký den
20. 06. 2010 | 09:28

jarpor napsal(a):

Cosi mi vypadlo - správně má být :

Od návrhu v možné količní smlouvě k realizaci přes schvalovací proces a zapojení odborných skupin včetně standardního připomínkového řízení... je daleko.

Omlouvám se...
20. 06. 2010 | 09:31

ventos napsal(a):

hezký článek

úroveň školství jde už řadu let do háje a žáby na prameni sedí na ministerstvu a zatím se jim vždycky podařilo podstrčit "politikům" nějakou pitomost a přečkat další 4 roky nové vlády
výsledkem je maturita bez matematiky, státní maturita nematurita místo srovnávacích zkoušek, nesmyslně předimenzované kapacity na vysokých školách, soukromé i státní školy vydávající diplomy skoro za nic nebo za úplatu ...

momentálně vytáhli z klobouku přidat učitelům a zavést školné, nejsou s tím spojeny žádné cíle, žádná strategie zlepšení současného stavu, bohužel se dá čekat i obvyklý výsledek ... optimistická varianta je, že to budou zavádět tak dlouho jako ty maturity
20. 06. 2010 | 09:39

prirodovedec napsal(a):

jarpor: Prani: Venujte se prosim radeji vlkovi a nemluvte do toho, cemu ale opravdu, opravdu nerozumite (sklstvi).

Navic tomu, co se Vas podle Vasih reakci na druhe prilis nedotklo. Vy jste opravdu na genetice nemeli praci se zdroji? Schopnost citovat precizne zdroje je snad zakladem pro absolventa i Vaseho oboru ... :)

Cituji Vas:

"Hlasy, že vyjednávající chtějí a připravují jen to nejhorší pro společnost, navíc, že tak činí záměrně... tyto hlasy spíše vypovídají o názorech a způsobu myšlení autorů těchto hlasů, než o jednajících.. "

Podotykam: Hlas jarpora, ktery vycte v prispevcich diskutujicich to, co tam neni, vypovida predevsim o jarporovi. :)

Je rozdil mezi tim urednikem ci reformatorem, ktery chysta to nejhorsi zamerne, coz zde nikdo v teto diskusi ani blogu netvrdi (podle mne jde o typicky jarporovsky po(d)sun toho, co pisi ostatni, optimisticky tvrdim, ze vyplyvajici zrejme nikoliv z jarporova zameru, ale z jeho typicke nechapavosti psaneho druhymi :) ), a tim, ktery SNAZIVE a DILETANTSKY realizuje reformy.

Prosim tedy jako obvykle bezmezne nechapajiciho psani druhych, aby byl tak laskav, aby si to jimi psane precetl a omluvil se jim. Tradicne :). Lze totiz o tom, co pisi. p.r. a K.M. si omluvu zaslouzi.

Autor pise: "Proč většina opatření ve školství nadělala víc škody než užitku."

Autor pise vetsina, takze souhlasim. Napr. nasypani penez za Buzkove byl povestny jeden kladny omyl socanu. :)

"Má to dvě příčiny: Za prvé změny nebyly dobře promyšleny a za druhé byly bídně realizovány."

Souhlas i s autorovymi priklady.

"Prakticky žádné opatření ve školství se nezakládá na dobré znalosti situace, na datech, na kvalitních analýzách, nejsou posuzovány možné nežádoucí efekty a rizika, zváženy zahraniční zkušenosti, promyšleny přípravné a doprovodné kroky. Výsledky opatření se ani nesledují, natož aby se vyhodnocovaly (ŠVP). Často se s rozhodnutím spěchá, aby se pak zase měnilo (maturita). Není divu, že školská veřejnost je už na všechny změny poněkud alergická."

I bez tech dvou uvedenych prikladu (pro skolstvi neznale ...) brilantni. Doporucim kolegum citovat.

" Po předchozích zkušenostech je třeba varovat: Promyslete to dobře a realizujte správně."

Zaver ze je optimisticky (podle jarpora :) )? Spise varovny podle autora - sam to pise. :)

Posouvat i názor autora, ktery často diskutuje, no fuj. :)

Jinak pri reakci prosim jarpora UPLNE a KOREKTNE citovat. Ne jako temer vzdy. :)

K.M.: "Jako nepravděpodobnější se mi jeví varianta vymyslet špatně, realizovat nesprávně, takže lze jen těžko říct, co nakonec vypadne."

Pro mne skolstvi znaleho prilis optimisticke, protoze pripousti nahodou stastny konec. Dobre to podle mne dopadne, protoze kantori to odsvejkuji - nastesti. Jako za Nejedleho, Havlina, ... ale nemuseli by svejkovat.

a.g.: "Prozatím se dle náznaků totiž rýsuje pěkný paskvil."

Ano. Nejsou to ale jen naznaky, jsou to dokumenty jako Bila kníha terciarniho vzdelavani a k nim jiz drive vytvorene oponentni rozbory napriklad Univerzity Karlovy. A dalsi a dalsi dokumenty a podpurne rozbory i oponentury ...

gaia: Pro mne znale postrehy nikoliv povestne tlachani jinych z pozice neznalce. Dekuji.

Za sebe konstatuji: Ja nevidim problem ve zlych umyslech reformatoru, neexistuji, pouze v az herostratovske snaze se proslavit reformami a pripadne ziskat svuj profit.

Reformatori se mi jevi jako lide, kterych se reformy vetsinou nedotknou, reformuji pro ty druhe, a proto zodpovednost za dopady svych reforem nepocituji.

Navic vetsinou maji viru misionaru ci socialnich inzenyru ve spravnost a pravost svych umyslu, vetsinou v kombinaci s diletantstvim, neschopnosti i neznalosti, neumenim naslouchat, neochotou projit recenzi druhymi, snahou vyhnout se pusobenim zpetne vazby.

Z hlediska velikosti ukolu, ktere si predsevzali resit se jevi jako aktivni b.bci.

Pritom reseni je jednoduche - reformatori chovejte se demokraticky, svobodomyslne, podle liberalnich idealu: naslouchejte studentum, vyucujicim z ruznych oboru, ruznych regionu, ruznych urovni studia a DEJTE JIM SVOBODU, DUVERU A ZODPOVEDNOST a povzbudte jejich pozitivni motivaci k hledani zlepseni.

Ani netusite, co vse dokaze zaujata cinorodost "obycejnych studentu a ucitelu". Kdysi v 89 jste to vedeli (v 68 take).

A nehrajte si zase na komunisty, kteri vse chteli ridit a naridit z okresu, ci UV. Dopadnete pak stejne ...
20. 06. 2010 | 10:16

Fanda napsal(a):

Rozhodujícím faktorem působícím ve školství obecně je přepočet státních příspěvků školám přes počet školáků či studentů. Jestli přes to nejede vlak, pak každé opatření z vnějšku k regulaci jejich počtů je pro školy nepřijatelné. Může to být opatření sebelépe vymyšlené a sebelépe provedené.
Ať si říká kdo chce, co chce, školné na vysokých školách, tj. další náklad studia, bude určitě omezovat přístupnost vysokoškolského vzdělání nejenom pro děti rodin s nejnižšími příjmy. Dluhů se bojí i majetnější lidé. Nikdo neví předem, co se může stát a na všechno pojištění (další náklad) neexistuje. Školné se tak stane regulačním prvkem ke snížení počtů vysokoškolsky vzdělaných a při tom to vysoké školy tak finančně nepocítí, protože úbytek příspěvků ze státního rozpočtu dostanou vyrovnat hned nebo později od studentů.
20. 06. 2010 | 10:19

jj napsal(a):

pro Fandu: to neplatí v případě školného 10,000. Dále cituji svého bývalého kolegu: "Každej má holt nějaké preference. Někdo si koupí auto, já jsem nechal vystudovat děti."
20. 06. 2010 | 10:39

jarpor napsal(a):

Přírodovědče,

internet je svobodné médium...

Pište si tedy co chcete, poučujte k čemu se mám či nemám vyjadřovat... a jak... naznačujte jak "nekorektně" cituji, jak jsem nahlouplý a Vaše poučování je dobrem pro mne samotného...
ale prosím,
uvědomte si laskavě při činnostech výše uvedených,
že nejsem Váš student, nejsem závislý na Vašem hodnocení...

Děkuji Vám za pozornost, jež mi věnujete.

Hezký den
20. 06. 2010 | 10:39

prirodovedec napsal(a):

jarpor: Dekuji za odpoved. Je podle mne brilantni a korektni.

(Souhlasim s Vasimi radky (prazdne vynechavam :) ) 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10.)

A pritom je Vase odpoved chytra ve zpusobu, jak se vyhnout reakci na mnou konstatovane.

Takze pokud umite takto odpovidat a manevrovat, nahlouply podle mne nejste (viz Vas radek 4). Pouze zrejme prilis ledabyly ve Vami psanem v kontrastu vuci Vasemu sebevedomi.

Vadi mi (viz radek 3), kdyz zkreslujete napsane nejen mnou, ale uz i:

- autorem
- Karlem Mullerem
- poste.restante

K radku 8 upresneni - kazdy nas dialog je veci posouzeni a nazoru ostatnich ctenaru, ktery se vetsinou nedozvime. Vychazim z nazoru, ze prohresky, na ktere upozornuji, se namaji ponechavat bez upozorneni.

K radku 9: Pokud budete chybovat tak, jako dnes, budu Vam ji nadale venovat. Tvorite mi priklady do "lingvisticke promenne" do vyuky. :)

Hezky den (viz 10).
20. 06. 2010 | 10:51

jarpor napsal(a):

přírodovědec

I já děkuji...

A dovětek :

"Hlasy, že vyjednávající chtějí a připravují jen to nejhorší pro společnost, navíc, že tak činí záměrně... tyto hlasy spíše vypovídají o názorech a způsobu myšlení autorů těchto hlasů, než o jednajících.. "

bylo naprosto obecné konstatovaní, nebylo určeno žádnému ze zde debatujících...

Je na čitateli, jak si jej vyložil. Vy, bohužel, chybně.

Přeji Vám hodně inspirace ve "věnování se".

Hezký den
20. 06. 2010 | 10:57

A.T.M. napsal(a):

Zavedení školného může mít i pozitivní dopady.Vysokoškolák bude nucen si na studium vydělat, případně jen přividělat (s pomocí rodičů), možná spadne i do sociální sítě.Potom se u něho dostaví sociální cítění, což potřebuje mít každý člověk bez rozdílu.A tak zkončí hurá pravicové smýšlení mládežníků.
20. 06. 2010 | 11:00

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

A jak je to tam u Tebe ? Vy tam máte bezedné zdroje na školství,zdravotnictví,státní správu...atd ?

Vy neškrtáte ? Neomezujete ?
Jenom rozdáváte ?
20. 06. 2010 | 11:17

poste.restante napsal(a):

jarpor:
přírodovědec Vás už sjezdil dostatečně, takže já přidám jen dvě poznámky.
1. Pohlédnete-li na čas vložení mého příspěvku (02:03), pak snad pochopíte, že jsem neměl chuť na rozsáhlejší analýzy.
2. Napsal jsem záměrně, že se "rýsuje další paskvil" jednak proto, že už mám s podobnými vizionářskými představami a jejich následnou realizací své zkušenosti a jednak proto, abych stimloval diskusi právě směrem k těm bodům pracovních návrhů, které již teď působí problematicky či kontroverzně. O tom jsem nyní připraven se bavit dál.
3. Vyčítáte mně a Karlu negativistický přístup a sám jste přitom udělal totéž. To jest pouze jste zkritizoval spoludiskutéry, aniž by jste jakkoliv sám do diskuse věcně přispěl.

Svaté nadšení reformátorů možná hezky vypadá v televizní inscenaci, ale v reálném životě dávám přednost pragmatickým analýzám a pak trpělivé práci s lidmi, vysvětlování a zdůvodňování plánovaných kroků a teprve potom spuštění nevratných změn. Což je přesně opak toho, jak se všechny zásadní změny ve školství v minulosti realizovaly.

Doporučuji přečíst si znovu a pečlivě přírodovědcův příspěvek 20.06 v 10:16
Hlavně pasáž na konci začínající "Za sebe konstatuji...
Zdůraznil bych hlavně poslední tři odstavce, které sem, s dovolením, překopíruji.

citace:
Pritom reseni je jednoduche - reformatori chovejte se demokraticky, svobodomyslne, podle liberalnich idealu: naslouchejte studentum, vyucujicim z ruznych oboru, ruznych regionu, ruznych urovni studia a DEJTE JIM SVOBODU, DUVERU A ZODPOVEDNOST a povzbudte jejich pozitivni motivaci k hledani zlepseni.

Ani netusite, co vse dokaze zaujata cinorodost "obycejnych studentu a ucitelu". Kdysi v 89 jste to vedeli (v 68 take).

A nehrajte si zase na komunisty, kteri vse chteli ridit a naridit z okresu, ci UV. Dopadnete pak stejne ...
konec citace
20. 06. 2010 | 11:48

jarpor napsal(a):

poste.restante

Dovolíte-li, je mi jedno, kdy, ve kterou hodinu jste vyjádřil to, co jsem citoval a označil za přístup, který mě osobně nepřipadá šťastný... to není nic o materii "školné" jako takové...

I proto jste tak trochu vedle se svým třetím bodem repliky mimo...

Nejsem "svatě nadšen reformátory" netrpím však potřebou hned na počátku snažení označovat návrhy "paskvilem" když celou materii čeká cesta připomínkového řízení v rámci tvorby zákona...
Mohu rozumět už současným kritikům současnýh návrhů... ale, říkám, uplatněte tyto kritiky pro dobro věci. Přijde na to čas. Zde se uplatnit nic nedá, stejně jako přehnaná kritika není také k ničemu...

Nečiním si nárok posuzovat školné ano, nebo ne.
Nemusím být tedy nikým poučován, že nemám k tomu nic psát,... navíc, když jsem již dříve pouze konstatoval, že existují a tu více tu hůře fungují systémy se školným i bez něj...

Hezký den
P.S.
K citaci :
K tomu hraní si na komunisty má stejně blízko i ono označení "paskvil".
20. 06. 2010 | 12:03

poste.restante napsal(a):

ještě jarpor
pardon, přidám tři poznámky :-)

k tématu článku

Primární problém zavádění školného vidím v hurá přístupu:
"Od školního roku 2011/2012 zavedeme školné." BUM.

Co takhle nejdřív analýza, diskuse o systémech v zahraničí, zkušenostech s nimi a jejich aplikovatelnosti v našem prostředí. I kdyby někdo z politiků už měl v kapse paragrafovaný text návrhu zákona, (což nemá), stejně bych tento krok v potřebném čase provedl, jen proto abych občanům zdůvodnil, proč jsem se rozhodnul právě takto.

Problematické je například už řešení pomocí odloženého školného, aniž by bylo připraveno "zázemí" prostřednictvím školních, firemních či nadačních stipendií.
Příslušné zákony je potřeba připravit předem. A nikoliv zavést školné a pak čekat, až se objeví nějaká osvícená osoba a založí nadaci. I sponzorské firmy by se nejspíš našly, pokud budou mít např. daňové zvýhodnění.

Anebo úvaha, že student který zaplatí rovnou by měl mít slevu.
Čili bohatec ať má slevu a chudák ať zacvaká plnou sazbu, navýšenou o úroky. Jak sociální.

Ale já bych nerad, aby se diskuse redukovala pouze na školné.
Myslím a i pan Šteffl to již naznačil, že zásadní problémy jsou někde úplně jinde.

Já tady už asi tři roky kritizuji normativní financování, například... ;-)
20. 06. 2010 | 12:06

Tencokida Hnuj napsal(a):

P.S. mě předběhl, herdek práce !

"Pritom reseni je jednoduche - reformatori chovejte se demokraticky, svobodomyslne, podle liberalnich idealu: naslouchejte studentum, vyucujicim z ruznych oboru, ruznych regionu, ruznych urovni studia a DEJTE JIM SVOBODU, DUVERU A ZODPOVEDNOST a povzbudte jejich pozitivni motivaci k hledani zlepseni".

Velký Reformátor či malý koordinátor ?

Thats the question. Tedy pokud jsme tvory s historickým vědomím, ne osly, kteří vidí jen ten současný plný žlab.
20. 06. 2010 | 12:08

Lojza-Lojza napsal(a):

po přečetní vašeho článku nemohu než souhlasit.. nejsem zastáncem školného... ale pokud by mělo přinést prospěch, tak se s tím vyrovnám....proč ale něco podobného co jste napsal, neřekne někdo z potencionálně koaličních politiků... místo toho se shodnou na něčem, co si nikdo z nich vlastně zatím neumí představit...(náklady, administrativa, důsledky, koncepce) nezbývá mi než se zaobírat myšlenkou, jestli naši čelní přestavitelé nejsou prostě jen amatéři, kteří necítí za nic zodpovědnost...
20. 06. 2010 | 12:08

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: Problem neni CO delat, ale JAK to delat. Pokud je to obvykle diletantske (v CR poslednich n-desitek let ruzne reformnich kroku snazivych trulantu), nejlepe nedelat NIC a dat LIDEM DOLE co nejvice SVOBODY.

Psal jsem vyse. Tak se to dela v ruzne fungujici obcanske spolecnosti.
20. 06. 2010 | 12:11

Rumcajs napsal(a):

Kamil Wichterle píše, že náklad na Jednoho VŠ měsíčně odpovídá průměrnému měsíčnímu platu. (http://blog.aktualne.centru...)

Jak se na to dívají naši sociální konstruktéři nebo čistí liberálové za velkou louží? Co je ještě třeba utáhnout z jednoho průměrného platu, abychom byli dostatečně sociální ?

Jednoho důchodce, jednoho nezaměstnaného,jednoho sociálně slabšího,jednoho státního úředníka,jednoho umělce,jednoho na smrt nemocného,jednoho badatele.....

Otázka soudruzi pro Vás.
Kolik si myslíte, že se dá utáhnout západních soudruhů z jednoho platu ?
20. 06. 2010 | 12:14

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

Jak si představuješ to naslouchání ? Já když slyším takové rady, představím si Tajemný hrad v Karpatech , Hrušinského(prírodovedce) s takovým tím velikým uchem, jak sedí v posluchárně a naslouchá.
A co dál ?
20. 06. 2010 | 12:19

poste.restante napsal(a):

jarpor:
Než jsem dopsal druhý příspěvek, Vy už jste se stihnul vyjádřit.

A zase se soustředíte na slovíčko "paskvil" a nikoliv na podstatné prvky problému.

Pro své tvrzení, že se rýsuje paskvil mám své důvody, ale ty vás zřejmě nezajímají, protože jste se na ně ani jednou nezeptal.
Vám prostě vadí, že jsem si ho vůbec dovolil vyslovit.
A ještě máte drzost označit kritiku za komunistické manýry.

Čtenáři našeho dialogu ať si učiní názor sami, zda komunistickému myšlení odpovídá více odsuzování názorových odpůrců, či běcná kritika.

Já předpokládám, že nejste tvůrcem reforem školství a zavádění školného. Ale pro případ, že budete někdy někde zavádět nějakou změnu, narazíte na několik skupin lidí:
- nadšence, kteří budou Vaše myšlenky nekriticky sdílet a podporovat,
- na rektální alpinisty, kteří Vám budou mazat med kolem huby a čekat, jak to dopadne, aby se buďto včas zařadili do fronty na odměnu, anebo Vám podrazili nohy
- na většinu, která bude přistupovat ke změnám s různou mírou a intenzitou očekávání, namíchaného se skepsí
- na zásadní odpůrce, kterým jde také o věc, ale mají prostě jiný názor
- na zatvrzelce, kteří budou prostě vždy a proti všemu novému
(šlo by dělit i podrobněji, ale pro představu to stačí)

/Nevím, kam patříte Vy a zajímalo by mě, kam řadíte mne./

Zásadně ale nezačínejte přesvědčování těch nenadšených tím, že je onálepkujete a vynadáte jim za jejich skepsi předem.
Takové lidi musíte přesvědčit a získat. A divil by jste se, jde to i se zásadními odpůrci, protože těm jde právě o věc.
20. 06. 2010 | 12:35

jarpor napsal(a):

poste.restante

"Primární problém zavádění školného vidím v hurá přístupu:
"Od školního roku 2011/2012 zavedeme školné." BUM.

Jak dlouho by mělo být debatováno a "rozhodováno" ? Dva, tři,... pět let pro Vaši spokojenost ?
Mám pocit že, vysokoškolské semestry se neřídí "školním rokem" ... ale mohu se mýlit... :-))
BUM v roce 2012 mi za moc velké BUM nepřipadá...

"Co takhle nejdřív analýza, diskuse o systémech v zahraničí..."

To očekávám ve zdůvodnění návrhu zákona, v legislativním procesu... tady by mohl pan Přírodovědec fundovaně oponovat jím kritizovaného pana Matějů a další... stejně jako Vámi zmíněné detailně posoudit "odložené školné", slevy ... atd.

Naivní očekávání, že...

K textu autora blogu jsem se již vyjádřil...

Hezký den
20. 06. 2010 | 12:54

jarpor napsal(a):

poste.restante

"Vám prostě vadí, že jsem si ho vůbec dovolil vyslovit.
A ještě máte drzost označit kritiku za komunistické manýry."

Nic takového jsem nikde nenapsal, žádnou drzost jsem si nedovolil...
Zklidněte "hormon", prosím...

Nikam Vás neřadím... popsal jsem, který přístup, zda Váš či autora blogu je mi milejší. Nepřesvědčuji ani Vás, ani kohokoliv jiného, aby sdílel mé názory. Tečka.

Hezký den
20. 06. 2010 | 13:00

Josef Moural napsal(a):

Ano, Ondřeji. Tentokrát naprosto souhlasím.
20. 06. 2010 | 13:02

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a):
„Stát se vzdělaným člověkem je projekt na 18 let, který musí mít nějaký cíl ke kterému člověk celou dobu směřuje.“

Ano, a je to o to složitější, že na začátku vůbec nemáme potuchy co bude za 18 let. Co bude v roce 2028?
20. 06. 2010 | 13:36

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a): „Školství po roce 89 cíl nemá nikdo neví k čemu má směřovat koncepce se mění rychlostí měnění úředníků na ministerstvu…“

ventos napsal(a): „momentálně vytáhli z klobouku přidat učitelům a zavést školné, nejsou s tím spojeny žádné cíle, žádná strategie zlepšení současného stavu, bohužel se dá čekat i obvyklý výsledek...“

Ano! Můj blog, tj. že jsou jednotlivá opatření nepromyšlená a špatně realizovaná, je jedna věc. Ale důležitější je, že nejsou stanoveny strategické cíle. Chybí vize, ke které směřujeme. Například: Chceme špičkové vzdělání pro elitu nebo co nejlepší vzdělání pro každého (na obojí nemáme peníze). Nebo: chceme, aby ČR zůstalo kvalifikovanou montovnou nebo směřujeme k větší přidané hodnotě, a pokud to druhé, tak v čem. Nebo: budeme spoléhat na českou pracovní sílu nebo počítáme s „dovozem“? A počítáme s "vývozem"? Aby ovšem mohla být vize pro školství, musí být vize pro celou zemi.
20. 06. 2010 | 13:37

poste.restante napsal(a):

jarpor:

Cituji Vás:
K tomu hraní si na komunisty má stejně blízko i ono označení "paskvil".
konec citace

S mými hormony je vše v pořádku a své výzvy k jejich zklidnění si nechte pro někoho, kdo je zvyklý s Vámi diskutovat na této úrovni.

Pokud něco víte, o legislativním procesu, pak víte, že od záměru, přes vypracování věcného návrhu zákona, až k jeho přijetí uplyne standardně 1,5 - 3 roky. "Diskutovat" až v průbehu tohoto procesu je poněkud pozdě.
Pokud tedy dnes někdo vyhlásí cíl, ke kterému bude obtížné ve stanoveném termínu "doběhnout", pak nemůže vzniknout nic jiného, nežli rychlokvašný paskvil.
To už nemluvím o vyjádřeních, které slibovaly zavedení školného již příští rok.

Kromě toho jsem naznačil, že za kvalitně připravené školné bych považoval ne jedno plácnutí do vody, a la tři přihlášky na střední školy, ale celý systém, včetně "podpůrných" zákonů v oblasti nadací, ekonomických a daňových zákonů, atd. V žádném diskutovaném textu jsem na nic takového prozatím nenarazil.
20. 06. 2010 | 13:37

ondrejsteffl napsal(a):

prirodovedec napsal(a): 20.06.2010 10:16:20 „…Autor pise vetsina, takze souhlasim.“

Díky, že si někdo všímá a rozlišuje, když napíšu většina, všichni, někdo, mnozí,… Tady jsme opravdu měl na mysli většinu :-)
20. 06. 2010 | 13:37

ondrejsteffl napsal(a):

poste.restante napsal(a):
„Co takhle nejdřív analýza, diskuse o systémech v zahraničí, zkušenostech s nimi a jejich aplikovatelnosti v našem prostředí…. proto abych občanům zdůvodnil, proč jsem se rozhodnul právě takto.“

Zrovna u školného je myslím zahraničí zmapováno docela dobře. Petr Matějů se tomu věnuje řadu let. Ale málo se zdůvodňuje a informuje širší veřejnost, a když tak jednostranně, každý z toho vybírá jen co se mu hodí.
----

„Já tady už asi tři roky kritizuji normativní financování, například... ;-)“

Nechcete k tomu napsat text? Já ho rád dám na svůj blog.
20. 06. 2010 | 13:38

Josef K. napsal(a):

Češi stále diskutují nad podružnostmi. Podstatné jim jaksi uniká. Ne všem. Neznalost vlastní hstorie, neúcta k vlastní historii se snad nejlépe projevuje ve řčení "on toho moc ví a chce to všem dokázat."
Vytržený citát. "Český provincionalismus, plně uspokoje­ný pouhým vegetováním, považoval ovšem takové obrácení jistot v otázky za útok proti národu a proto vyobcoval tehdy Schauera z národa. A přece o pět let pozdě­ji začínající kritik Salda označuje Schauera za největší postavu své generace. Jeho stať označuje za vlastenecký čin v nejpůvodněj­ším slova smyslu. Nemýlí se. Vždyť Schau­er koneckonců vyhrotil to, co věděli všich­ni velcí obrozenci. Palacký píše: „Nepovzneseme-li ducha národa našeho k vyšší a ušlechtilejší činnosti, nežli jest u souse­dův neuhájíme ani přirozeného bytu své­ho.'' A Neruda: „Nastává povinnost, abychom národ svůj na výši světového uvědo­mění a vzdělání postavili a jemu takto nejen k uznání dopomohli, ale i život pojistili." Jako ávod pro řešení to postačí.
20. 06. 2010 | 13:57

poste.restante napsal(a):

ondrejsteffl:

Že lidé, kteří se školným programově zabývají mají v situaci přehled, o tom nepochybuji. Bylo by ale fajn, kdybychom měli možnost se s jejich znalostmi obeznámit i my běžní smrtelníci. Včetně jejich názorů na pozitiva i negativa.
Prozatím mi tato část realizace projektu docela chybí.
Je to úkol spíše pro média, ale jsem skeptik, zda se toho dokáží objektivně zhostit.

Stran mého uceleného textu. Děkuji za nabídku. Na něčem už pracuji. Jen toho času kdyby bylo víc.

Potřebnost dlouhodobé vize je zřejmá každému, kdo kdy řídil nějakou firmu. Jen naši politici pořád uvažují na maximální časovou vzdálenost do nejbližších voleb.
Mám obavy, že od nich se koncepčnějších představ nedočkáme.
Vy by jste se o něco podobného pokusit nechtěl?
V oblasti školství mi tu citelně chybí Pedagogická komora, která by podobný materiál měla být také schopna vypracovat.

Ale je jasné, že tady jde o koncepci státu, ekonomiky. Tedy o komplexní systém, včetně vazeb.

Potřebujeme národohospodáře a nikoliv jen "účetní".
20. 06. 2010 | 13:58

jarpor napsal(a):

Děkuji panu O. Štefflovi za vstup do debaty...
a pokud mé repliky k panu poste.restantantovi se mu jeví - pod jeho úroveň... je mi líto.
K replikám jste se rozhodl, nepletu-li se, sám... .
To s těmi komunisty jste taktéž začal Vy sám ... citací o "prozazování", tak nevím, co se čilíte.

Hezký den
20. 06. 2010 | 14:09

gaia napsal(a):

to ondrejstefl
takže už se například ví že po roce 89 došlo k velkému propadu porodnosti co to způsobilo na ZŠ a SŠ se už také ví ale VŠ dělají jako by se jich to netýkalo.Během 5 let se sníží počet studetů spolu se zavedením školného se ještě prohloubí.Na to je možné reagovat.
A myslet se bude muset i za 50 let a nejlépe se děti naučí myslet myšlením tj. více přírodovědných předmětů matematiky a cizí jazyky zatím jsem slyšela nesmysly o romštině ale že by se někde učila třeba čínština jsem neslyšela. A první předměty které byly po r. 89 zrušeny byly přírodovědná praktika a redukováno pracovní vyučování a základy techniky.Věčná škoda.A žáky to nakonec víc bavilo než všechny ty pseudovýchovy.
Takže heslo učíme se pro život je sice staré ale stále platné- logicky myslet něco vytvářet komunikovat umět počítat poučit se z minulosti a pro zábavu trochu umění a sportu.Co víc by člověk za 50 let mohl potřebovat.
A Komenského heslo učení kořen hořký plod sladký - žákům to moc neulehčovat ale vycházet přitom z psychologických zákonitostí.
Snažit se o smazání rozdílů mezi tělesnou a duševní prací obojí je třeba ten umí to a ten zas ono a všichni dohromady uděláme moc Werichova píseň ale je potřeba zbavit lidi strachu z manuální práce (měla by být finančně ohodnocena) a rodiče strachu že když jejich dítě nebude mít za každou cenu maturitu tak že neuspěje.
Proč by dobrý řemeslník nemohl mít více než nějaký neproduktivní ouřada nebo "sociální inženýr lidských duší".
A proč voják dobře plnící své povinnosti by nutně musel kupovat maturitní vysvědčení(nedávná kauza) je s tím papírem lepší člověk?
A závěrem - Škola základ života ale nejlepší školou je nakonec sám život takže tu školu zas tak moc nepřeceňovat.
A nekádrovat a netestovat to poslední co člověk k životu potřebuje je znát svůj percentil. Důvěřovat že ti učitelé to zvládnou i bez externích firem.
20. 06. 2010 | 14:20

ondrejsteffl napsal(a):

poste.restante napsal(a):
„Mám obavy, že od nich (politiků) se koncepčnějších představ nedočkáme.
Vy by jste se o něco podobného pokusit nechtěl?“

Pokoušet se můžu, ale bez politické podpory je to marné. Třeba ve Finsku se to politikům povedlo. Naděje je tu vždycky.
----------

„V oblasti školství mi tu citelně chybí Pedagogická komora, která by podobný materiál měla být také schopna vypracovat.“

Do pedagogické komory bych velké naděje nevkládal. Učitelé jsou ve vzdělávání zájmová skupina s jasnými zájmy, které nereprezentují zájem celé společnosti. Představte si, že by vizi českého zdravotnictví měla vypracovat lékařská komora (nejlíp vedená Rathem). Kromě toho, kde by komora brala odborníky a peníze, aby své závěry mohla zakládat na „dobré znalosti situace, na datech, na kvalitních analýzách, byly posuzovány možné nežádoucí efekty a rizika, zváženy zahraniční zkušenosti, promyšleny přípravné a doprovodné kroky.“? Učitelé spíše výjimečně dokáží posoudit vzdělávání v širším společenském či dokonce mezinárodním kontextu, o to častěji je jejich horizont omezen školním pojetím jejich předmětu (čest výjimkám!). Moje dosavadní zkušenost s podobnými spolky je, že se nakonec soustředí na partikulární či interní problémy, např. na otázku odměn za suplované hodiny.
20. 06. 2010 | 14:27

ondrejsteffl napsal(a):

jarpor napsal(a):
"a pokud mé repliky k panu poste.restantantovi se mu jeví - pod jeho úroveň"

Nechci rozšiřovat debatu, která začala mít osbní rozměr.
20. 06. 2010 | 14:31

Karla napsal(a):

Lojza /Lojza:
vypůjčím si větu
"...nezbývá mi než se zaobírat myšlenkou, jestli naši čelní přestavitelé nejsou prostě jen amatéři, kteří necítí za nic zodpovědnost.."

Z mého pohledu se demokratický stát v neokapitalismu utrhl ze řetězu. To pomyslné "stát jsem já" stále méně říká demokratický občan, stále více nikomu neodpovědné politické vlády - alias politické mafie, podporující se navzájem napříč všemi politickými stranami.

Dílčí poznámky k tomu, co se objevilo v debatě:
Vysoký počet vysokoškoláků je důsledek krize z nadvýroby středoškoláků s maturitou na každém integrovaném bývalém "učňáku". Kvalitní rukodělná práce se dnes stala uměleckým dílem, obyčejné traiční řemeslo uměleckým řemeslem - efektivita výroby(za co nejméně nákladů co nejvíce výrobků)zrodila jedinou konkurenční soutěž- kdo vyrobí více aušusu. Totéž ve školství - rozmach nejlacinějšího vzdělávání / byrokratické obory,kterým stačí počítač, laptop,tužka / dostávají stejné příspěvky na studemnta, jako ti, kteří potřebují dílny, laboratoře, pracují v terénu, potřebují k výuce velmi odborně zdatné pedagogy - soukromý sektor se abnormálně rozrostl právě o tyto efektivní "jednoduché" školy, náročné akademické, vědní,technologické a oborové vzdělávání jde do háje, protože cizí firmy na ně přispívají doma a naše jsou zatím neochotné, navyklé žít též ze státních zakáyek. Ostatnš nejbohatší české firmy se věnují spíše finančním, obchodním a dovozovým aktivitám,byznisu s realitami a spekulacím na burze, než výrobě. Nárokový příspěvek z rozpočtu se ještě více rozdrobí, počet soukromých škol byrokratického typu poroste, absolventská úroveň půjde do háje yákonitě i na tradičních universitách, nucených nabrat množství a royšířit se o podobné finančně laciné obory. Podfinancovaní odborně zdatní učitelé odcházejí do nepedagogických oborů- anebo/ zvlášť ti zneuznaní/ jako létající profesoři sbírají provize za akreditace právě těch vysokoškolských rychlokvašených škol, které nakonec produkují absolventy pro byrokracii anebo, což je ještě nebezpečnější, továrny na diplomy ya peníye.

Kde je v tomto systému student, kde vydělání, kde budoucnost mladých, budoucnost rodin, kde konkurenceschopnost, kde kvalita škol pro 21. století, schopná produkovat absolventy schopné vytvářet produkt s vysokou přidanou hodnotou?
20. 06. 2010 | 14:37

Karla napsal(a):

Nedají se sehnat relevantní statistiky, nebo nevím kde je najít, jaký podíl tvoří které obory SŠ, jaké je v současnosti na těchto školách školné. Teoreticky věšak lze usoudit, že
a/ rodina, která má " volné " peníze a jedno dítě dostane svuj příspěvek od státu vždy, zvlášť preferován se může cítit student nenadaný, který si vybere kancelářský obor na málo náročné škole a maturitní vysvědčení zde získá. Naopak, nízkopříjmová rodina a rodiny s více nadanými dětmi jsou v dilematu:Na naročné školy bez školného je převis poptávky, mezi nadanými dětmi velká konkurence,nejistota přijetí možná, volba placené SŠ nepřijatelná , po neúspěšných přijímačkách hrozí patnáctiletému, že zůstane přes veškeré nadání na krku rodičům a v době nejvhodnější pro rozvíjení chytré české hlavy studiem se bude potloukat po nekvalifikovaných brigádách.. měl někdo toto v úmyslu, když konstruoval ten středoškolský systém? Nabubřelí platící, ačkoli mnohdy pro studium nepříliš vhodní studenti v dnešních nesjednocených nárocích na maturanta odmaturují a buď jim hmotně zabezpečená rodina zaplatí i soukromou VŚ, nebo odcházejí do státní administrativy, k hasičům, na policii, do stavebních úřadů, do zdravotních pojišťoven, do všelijakých outsorcovaných správcovských organizací, nakládajících se státním majetkem. Kvalitnější studenti tohoto soukromého sektoru odcházejí domů, do rodinné firmy - ti jediní mají na studiu zájem a jediné, co jim soukromý středoškolský sektor nabízí je, že netrpí depresí, neboť při míře svého nadání by se svou pracovitostí na tradičních průmkách studium zvládli se čtyřkami, kdežto tam, kde si platí, mají mezi ostatními slepými jako jednoocí jedničky a dvojky. Když to vidím v praxi, jsem přesvědčena, že likvidace učebních oborů bez maturity byla hloupost a starý model byl mnohem přirozenější, protože umožňoval seberealizaci podle nadání a nepodněcoval korupci a korupčnické myšlení, jako dnes.
Obrovské množství absolventů s maturitou bude muset zpolykat opět hypertrofovaný sektor VŠ - a opět nikdo nezakládá soukromé jaderné fyziky nebo farmaceutické fakulty, ale školy veřejné správy a obory pro evropskou byrokracii rostou jako houby po dešti!
Systém zadlužování/ studentské půjčky/ bude nakonec sloužit jen tomu, aby svými úroky méně majetní , ale kvalitní studenti uživili své generační kolegy - budoucí státní úředníky, bankovní úředníky, finanční poradce,policii a advokáty a exekutory. Pokud studentstvo a pozdější absolventi budou muset živit tento sektor svých vrstevníků, samozřejmě už nezbde na generační solidaritu s důchodci.
Celý ten tržní a konkurenční model pouze zvyšuje míru chaosu a fungovat by mohl jen jako dokonale plánovaný systém, což by vyžadovalo velmi sofistikovanou egulaci AKREDITACÍ.Ten zde však nebyl a pozdě bycha honit. Školné začíná zprostředka a neposlouží ničemu - pro rozvoj veřejných universit dostatek financí nepřinese, soukromé školy už dnes vybírají školné i v osmnáctinásobné výši -/ viz. soukromá architektura, cechovní škola pro rodiče a děti/ Jediný smysl, který to má, je tedy poro mne fakt, že stát si půjčí od bank přes studenty, kterým banky nabídnou ještě další produkty, neboť mladý člověk 17 -25 je všude na světě cílová skupina, která nejvíce utrácí. Uvidíme, jakým způsobem do ručení za půjčky zatáhnou banky rodiny studujících a bude -li ručit stát, potom se postupně stane majetkem nadnárodních finančních institucí, neboť tito politikové osvědčili, že účinnou politiku pro vytváření pracovních míst a neprodělečné investiční nabídky nejsou schopni vymyslet. Pokud stát tak nějak přeroydělovat a regulovat nechce to, co mu patří a reguluje , jaké si má občan nakoupit pneumatiky, lékárničky,palivo atd, potom nechápu, nač společnost takový "stát" potřebuje.
20. 06. 2010 | 14:38

poste.restante napsal(a):

jarpor:

jarpore, probůh, nechme toho.
(myslím tím i sebe)

Já fakt nemíním Vám vysvětlovat, proč nepovažuju věty jako "zklidněte hormon", nebo "nevím, co se čilíte" za ne zcela vhodný způsob diskuse mezi dospělými a rovnocennými partnery.

Nechtějte po ostatních účastnících diskue, aby nám dělali rozhodčí. Pokud budou chtít, učiní tak sami a ze své vůle.

Vážně, pojďte napsat nějakou věcnou připomínku a třeba nesouhlaste s některým mým názorem.
20. 06. 2010 | 14:50

jarpor napsal(a):

poste.restante

Kouzlo nechtěného...

pod poděkováním panu Štefflovi jsem udělal dvě mezery... a ono se to spojilo dohromady... což vedlo k reakci pana Šteffla... o osobním rozměru debaty...

Omlouvám se panu Štefflovi i Vám, za rozhodčího jsem jej skutečně neměl...

Za výrazy, jež Vás patrně iritují se omlouvám... tak se tedy zbytečně nerozčilujte... já nemám potřebu Vám oponovat. Váš přístup jsem "ocenil" ve srovnání s přístupem autora... více jsem na mysli neměl a nemám...

Hezké odpoledne
20. 06. 2010 | 15:14

poste.restante napsal(a):

jarpor

Omluva přijata.

A vězte, že se vůbec norozčiluju, i když by to tak asi mohlo působit.
Já se jen snažím nazývat věci pravými jmény. Usnadňuje a zpřehledňuje to diskusi.

Stran Vašeho "ocenění" mého příspěvku.
Jestliže jediné, co Vám na mých názorech vadí a co chcete věcně zpochybnit je to, že vyjadřuji obavy, že plánované školné bude podobný paskvil jako je třeba státní maturita, pak s tím jsem vcelku srozumněn.
20. 06. 2010 | 16:37

jarpor napsal(a):

poste.restante

Když si znova přečtete blog autora, ten přece taky "má obavy", přesto zakončil : "Po předchozích zkušenostech je třeba varovat: Promyslete to dobře a realizujte správně."

Z tohoto, a nikoliv z nějakého jiného důvodu jsem napsal :

"To je lepší přístup než "...Prozatím se dle náznaků totiž rýsuje pěkný paskvil." nebo "...Jako nepravděpodobnější se mi jeví varianta vymyslet špatně, realizovat nesprávně,..."

Že jste více reagoval na reakci přírodovědce, než na to, čeho se má replika skutečně týkala - opět : ne materie, ale přístupů k materii - to, promiňte, opravdu není můj problém...

V jednom dávám přírodovědci za pravdu - čtenář si může vyložit z textu něco, co pisatel vůbec neměl na mysli. On to ovšem dává za vinu zásadně pisateli.
S tím až tak nesouhlasím... neboť si namysleně myslím, že i čtenář v jiném vyložení textu někdy "visí"...

A na závěr - obavy máme z ledasčeho. Obecně jsou mi přijatelnější postoje, které vyjadřují naději, že se "obavy" nenaplní, než dopředu předjímání, že obavy se vyplní... Jsem už takový a Vy mne v tomto asi nezměníte...

Hezký podvečer
20. 06. 2010 | 16:57

poste.restante napsal(a):

jarpor
Promiňte, kolik Vám je let?

Opravdu nechcete opustit diskusi o sémantice a vrátit se k tématu?
20. 06. 2010 | 17:18

Jana napsal(a):

Tematiku školného rozebírá na svém blogu i Daniel Münich. V komentářích jsem si přečetla odkaz na Kellerův článek 10 důvodů proč neplatit školné, který je uveřejněn na stránkách Britských listů a musím říct, že se s panem profesorem ztotožňuji. Je doba krize, zvyšuje se nezaměstnanost. Na studentech je mnohdy vidět, že obracejí doma každou korunu - nedávají si větší počet přihlášek, než je nezbytně nutné, nedovolí si jít na více než dva termíny Scio-testů. Vybírají si VŠ, kam mohou dojíždět, Praha ani Brno často nepřipadají v úvahu vzhledem k finančním nárokům. Vysoké školy si prý budou moci do budoucna stanovovat školné - např. podle poptávky, některé VŠ mohou i školné prominout. Dostáváme se k tomu, že některé obory (např. práva) budou moci takto studovat pouze žáci z movitějších rodin, kterým díky vysokému školnému konečně odpadne vysoká konkurence, zatímco např. na strojních fakultách se budou koncentrovat žáci ze sociálně slabých rodin. Také mám pocit, že tímto způsobem jsou vlastně trestáni rodiče, kteří mají nadané děti. Už nyní rodiče vydávají spoustu peněz na studium svých dětí, mnohdy za cenu toho, že se sami musí hodně omezovat. Rodiče, jejichž děti brzy vydělávají, jsou naproti tomu ve výhodě. Dá se namítnout,že školné budou studenti platit až po dokončení studia a dosažení průměrného platu. Tento týden jsem držela v ruce platové tabulky učitelů - po VŠ něco přes 13 000,- po 32 letech praxe tuším 23 100,-. Tak přemýšlím, jak ten mladý učitel bere ten svůj podprůměrný plat celá léta, v době, kdy má zakládat rodinu, koupit si byt, živit svou ženu na mateřské a dítě (dodnes netuším, jak to ti učitelé dělají)a když konečně po nějakých 20 letech dosáhne na průměrný plat, může začít splácet svá studia. Nemohu si pomoci, ale něco je tady špatně. Mám obavu, že přes placené školné se ještě více podpoří slabí studenti z movitých rodin, zatímco nadaní studenti nezaměstnaných či podprůměrně vydělávajících rodičů si studium nedovolí. Asi bych peníze na VŠ šetřila spíše progresivnějšími platbami studentů opakujících ročník a optimalizací sítě VŠ - myslím, že takové množství VŠ, jaké máme v současnosti, určitě nepotřebujeme.
20. 06. 2010 | 17:50

Karel Mueller napsal(a):

Karla:

Pojďte, založíme soukromou jadernou fyziku :-).

Kolik bychom dostali na jednoho studenta?
20. 06. 2010 | 18:10

poste.restante napsal(a):

Karel Mueller

Já bych byl spíš pro nějaký umělecký obor.
Vstupní náklady jsou menší.
Jsou tam menší kroužky a tím pádem vyšší normativ.

Taky bych se neomezoval jen na VŠ.
Ideální by bylo začít zespod - jadernou školkou, pak základku, gympl, VOŠ a VŠ.

:-))
20. 06. 2010 | 18:43

jarpor napsal(a):

poste.restante

"Promiňte, kolik Vám je let?"

Dost, abych mohl říci, že nejsem zajíc,
málo, abych se prohlásil za kmeta...

"Opravdu nechcete opustit diskusi o sémantice a vrátit se k tématu?!

Již se stalo :
"Nečiním si nárok posuzovat školné ano, nebo ne.
.... když jsem již dříve pouze konstatoval, že existují a tu více tu hůře fungují systémy se školným i bez něj.... 20.06.2010 12:03:08".

Čtěte bez emocí ... ušetříte si otázky již zodpovězené...

Hezký večer
20. 06. 2010 | 19:46

Karel Mueller napsal(a):

poste.restante:

Víte, na výuku té jaderné fyziky mám papír, nevím, jak by to dopadlo se získáváním papíru pro tu uměleckou školu. Kdybych měl někde zapět, tak si nejsem jist, že bych nějakou tu pěveckou komisi v čele třeba s božským Kájou :-) přesvědčil. Rovnou a bez mučení musím přiznat, že na funkci ministra národní obrany bych ani při největší pěvecké snaze nedosáhl.

Ale nápad je to výborný, umělecká zdatnost se nejspíš posuzuje podle toho, jaké emoce dotyčný budí svým uměním a uměleckým dílem. Takže pokud bychom se my učitelé ze stovky škol dohodli o spontánním nadšení nad čímkoliv, tak by o kvalitě našich absolventů nemohlo být pochyb. A Češi by se stali národem umělců, možná jimi už v mnoha směrech jsou.

Sice nevím, co si představit pod jadernou školkou, ale zkoušku způsobilosti pro postup na základku bych prozíravě umístil až po absolvování VŠ.
20. 06. 2010 | 19:52

poste.restante napsal(a):

Karel Mueller

No já taky zrovna moc zpívat neumím...
Musíme sehnat někoho dalšího do party. :-))

Teď vážně.
Nemáte nějaký návrh, aby se podařilo "dobře vymyslet a dobře realizovat"?
Aby nás pořád jarpor nekritizoval za negativismus.

Co takhle dát dohromady nějaký think-tank?
Něco jako parta "Kritické myšlení", třeba.
20. 06. 2010 | 23:20

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:

Já bych zůstal u té jaderné fyziky. To je vynikající nápad!

Teď už zbývá jenom hlavně vyřešit, jak tu školu pojmenovat.

Studijní program a studijní obor jsem už vymyslel. Co byste řekl tomuto:
studijní program: "Ekologická energetika"
studijní obor: "Aplikace pokročilých technologií subjaderných neutráren"
?

Myslím, že jaderné elektrárny jako 50 let stará technologie jsou už trochu out, tak jsem si dovolil použít trochu kreativního marketingu. ;-) (A elektrony - to je tak vhodné pro naše pradědečky...)
20. 06. 2010 | 23:24

Marek Kobera napsal(a):

To poste.restante:

Tak Vy byste rád myslel kriticky v tanku? To je milé.

Chtěl jsem se Vás zeptat v souvislosti s tou průpovídkou o národohospodářích a účetních, jestli následující myšlenkový postup je dostatečně kritický.

Národohospodáři jsou patrně absolventi Národohospodářské fakulty. Jsou tedy pak účetní absolventy Fakulty účetnictví?

A jakto, že se nám těch národohospodářů nedostává, když na ně máme fakultu?
20. 06. 2010 | 23:30

Marek Kobera napsal(a):

To Jana:

Já si tedy myslím, že částečně Vám už odpověděl prof. Keller. Pokud je úlohou učitele dozorovat děti, aby se nepoflakovaly po venku a navzájem se nepozabíjely, na což se výkon učitelství již dnes často redukuje, tak není
s) zapotřebí, aby nadaný žák šel na pedagogickou fakultu;
b) nepochopitelné, proč průměrný učitel nedosáhne na průměrný plat.

Tvrdé, ale něco na tom bude...
20. 06. 2010 | 23:52

poste.restante napsal(a):

Marek Kobera
Vidím, že máte dobrou náladu.

Dneska jste už druhý člověk, kdo mě pobavil. Vážně, bez ironie.

Jinak do té jaderné fakulty jdu taky. Kdysi jsem chtěl tento obor studovat, než mě praštili do hlavy počítače.
Schroedingerovy rovnice už dohromady nedám, tak Vám tam budu aspoň spravovat počítače.

Proč se nám nedostává národohospodářů, to je mi opravdu záhadou.
Nejspíš mají politici většinou příliš úzce zaměřený pohled. Dohlédnou jenom po vlastní kapsu.
21. 06. 2010 | 00:14

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

No, já bych tomu dal název "Fakulta špičkových technologií 2. poloviny 21. století" Každý, kdo je in, musí okamžitě vědět vots gou. Že tam ještě časově nejsme vůbec nevadí, při dnešní matematické úrovni studentů to většina nepostřehne. Neutrárna připomíná spíš džendrtetky a výrobu bezpohlavních bytostí, to bude aktuální ta za deset let.

poste.restante + MK:

Pánové, ten nápad think tanku na kritické myšlení mi přijde skvělý. Tak jo, téma Logika, logické klamy, výuka a cvičení na ZŠ a SŠ. A můžeme si dohodnout rande v Praze.

Sice se musím omluvit Zdenkovi, kvůli nemoci oka jsem nesplnil svůj slib beltské práce kolem našich Romů, ale už se k tomu vracím.

Takže pánové konec lahodného popindu a vzhůru do našeho think
tanku. Má ho dnes kdejaká džendrtetka, tak co bychom si ho neudělali.
21. 06. 2010 | 01:19

Student napsal(a):

"Prakticky žádné opatření ve školství se nezakládá na dobré znalosti situace, na datech, na kvalitních analýzách, nejsou posuzovány možné nežádoucí efekty a rizika, zváženy zahraniční zkušenosti, promyšleny přípravné a doprovodné kroky."
Místo školství lze dosadit jakýkoliv jiný obor, který patří do kompetence jakéhokoliv českého ministerstva.
21. 06. 2010 | 06:26

Jana napsal(a):

To Marek Kobera:
Občas vidím před sebou studentku - laskavého, zodpovědného člověka s dobrými známkami. Chce být učitelkou a ode mne očekává radu. Zřetelně se na toto povolání také velmi dobře hodí. Co byste jí v dnešní době poradil Vy? Má se tato dívka plná ideálů obětovat společnosti, která nejen že ji nezaplatí, ale ještě si na ni plivne?
21. 06. 2010 | 08:11

gaia napsal(a):

Marek Kobera
co je úlohou učitele nikdo neví proto ten článek. Ale nechceme se vrátit do středověku kdy učili vysloužilí vojáci.
Průměrný učitel učící průměrně dlouho má průměrný plat.
to Jana
já bych poradila pokud na peďák tak jedině jazyky jinak nikdy.
Učitelství není profese ale diagnóza to je starý vtip ale pravdivý
21. 06. 2010 | 08:49

Osiris napsal(a):

gaia:a proč by nemohli učit bývalí vojáci? V dnešní době, kdy vládne nekázeň ve školách, mi to přijde jako velmi dobrý nápad? V dnešní době už na učitele jsou jiné požadavky - například sebeobrana, boj s chladnými zbraněmi, velmi dobrá psychická odolnost, fyzická zdatnost, minimálně jeden bojový sport je pak nutnost. A pak už stačí umět číst, psát a počítat a člověk je skvělým kandidátem na učitele.
21. 06. 2010 | 09:55

Burbank napsal(a):

Přečetl jsem si blog i tuto bohulibou diskusi a světe div se: nikde jsem neobjevil, co vlastně diskutující státním maturitám vyčítají, kromě toho, že jsou "špatně vymyšlené" a "špatně realizované". Totéž platí o ostatních pokusech o reformu školství, ŠVP, strukturované VŠ... Ze všech příspěvků jen trčí jakási nedefinovaná křivda: jó, kdybych to tak moh dělat já, to byste viděli! A to byla myslím i hlavní motivace páně Štefflova: sdělit nám, že Scio by to udělalo líp, ale málo mu naslouchali, neboli, jak to vyjádřil někdo nade mnou lépe, pan Šteffl tímto blogem "hrabe pod sebe".
A ta bezbřehá blábolivost a neschopnost držet se tématu a vyjádřit se jasně, definovat priority a pak se jich držet, to je typické pro celé české školství.
21. 06. 2010 | 12:16

gaia napsal(a):

Osiris
od učitelů bychom měli chtít víc než jen udržet kázeň aby to nedopadlo jako v románu Džungle před tabulí kde se učitel marně se snažící na americké škole zamýšlí nad smyslem své práce a dojde k závěru (parafrázuji) že školství je jedna obrovská žumpa a učitelé jen sedí na víku a snaží se aby se ty splašky nevylili do ulic.Kniha byla napsána již asi v 50. letech a u nás i zfilmována.To jsem si říkala že k nám to snad nedojde ale tu Ameriku možná v některých oblastech nejenom doženem ale i předeženem.

Burbank
a co je proti státním maturitám? Že dělá z učitelů nesvéprávné blbce a jak jsi sám napsal hlavní motivace že Scio to udělá lépe.
Učitelé místo aby se teď snažili žáky něco naučit budou se snažit učit hlavně to jak uspět v testech.A zase bychom snad měli chtít od školství víc.
21. 06. 2010 | 12:26

ondrejsteffl napsal(a):

Burbank napsal(a):
"Přečetl jsem si blog i tuto bohulibou diskusi a světe div se: nikde jsem neobjevil, co vlastně diskutující státním maturitám vyčítají"

Inu, on ten blog ani diskuse není o státních maturitách, ani o žádném z jiných jmenovaných "paskvilů".

Internet má ovšem tu výhodu, že kdybyste opravdu chtěl vědět, co já i diskutující vyčítají státním maturitám, stačí použít Google a přečíst si to...

Napříště by bylo lépe to udělat před tím, než začnete psát o věcech, o kterých evidentně nic nevíte.
21. 06. 2010 | 12:56

Burbank napsal(a):

Ach, já hlupák, nechal jsem se splést názvem blogu, který začíná slovy Státní maturita a také tím, že státní maturita je v něm (nepočítaje název) zmíněna pouze třikrát. Pochopte prosím, že to u podřadných, podprůměrně inteligentních jedinců jako já může vzbudit dojem, že o státní maturitě též pojednává.
Pak ovšem zůstává otázka o čem vlastně pojednává? Nemusíte se obtěžovat s odpovědí, já si nějakou interpretaci Vašeho dílka někde vygoogluji.
21. 06. 2010 | 13:52

ondrejsteffl napsal(a):

Burbank napsal(a):
"Ach, já hlupák, nechal jsem se splést názvem blogu."

Název blogu je dost složitý, i ty tři tečky mají význam...

A doba, kdy název vystihoval obsah, je už pryč. Název je dnes součást marketingu. Nicméně v tomto případě název dokonce obsah celkem vystihuje.
21. 06. 2010 | 15:39

poste.restante napsal(a):

Burbanku

Většina zde diskutujících se zná z tohoto i jiných fór, a tudíž nepovažujeme za nutné znova opakovat to, co již bylo mnohokrát vysloveno.

Možná, kdyby jste zagoogloval dříve, nežli začnete psát své odsudky, vypadlo by Vám několik odkazů, některé z nich i na blog právě pana Šteffla.
Zjistil by jste dále, že mnozí zde diskutující už popsali mnoho webových i papírových stránek při formulování konkrétních výhrad vůči státním maturitám.

Nezazlívám Vám, že toto nevíte.

Pokud ovšem chcete někoho napadat anebo se naopak zapojit do opravdu věcné diskuse, bylo by vhodné se na ni nejprve připravit.

Kromě toho opravdu nechápu, jak jste mohl po přečtení celého blogu dospět k závěru, že zde bude primárně řeč o státních maturitách.

O školném? - budiž.
O koncepčních změnách ve školství a způsobu jejich zavádění - samozřejmě.

Nesmíte se soustředit pouze na titulky a velká písmena.
Tady nejsme na stránkách Blesku. :-)
21. 06. 2010 | 15:43

Burbank napsal(a):

Jsem pyšný, že jste na mě tak vlídní. Přesto si stojím za tím, že právě tenhle blog pana Šeffla vlastně nic neřeší a k věcnosti má daleko. Je jen ukřivděným povzdechem nad tím, jak by to všechno mohlo být, ale není.
To, co jsem napsal, netvrdí, že tento blog je jen o státních maturitách, zmínil jsem i ty ostatní kritizované kroky, to zjednodušení přišlo až s odpovědí pana Šeffla. Mně se hlavně nelíbil právě ten kritický guláš, ta nekonkrétní všehochuť, namíchaná tak, aby ukázala, že všichni, kdo něco ve školství rozhodují, jsou blbci, že pan Šteffl by to všechno zvládl mnohem líp, ale nikdo ho neposlouchá. Jako představitel soukromého subjektu podnikajícího ve školství se tak těžko vyhne obvinění z prosazování vlastních podnikatelských aktivit, jak jste Vy sám napsal výše.

Mimochodem: Blesk jsem ještě nikdy nečetl, jeho dobrou znalost Vám závidím. Článek jsem naproti tomu četl pečlivě, vím i kolik má řádek, odstavců a kolikrát je v něm zmíněna státní maturita, strukturované VŠ, přijímačky... Na druhou stranu: vím, že právě tenhle blog a diskuse není sumářem Vašich názorů a že toho zde přítomní už prodiskutovali dost, budu se snažit být věcnější.
21. 06. 2010 | 19:51

Burbank napsal(a):

Omlouvám se za sekretářku, nevím proč při diktátu dvakrát překřtila pana Šteffla na Šeffla.
21. 06. 2010 | 21:24

Marek Kobera napsal(a):

To Burbank:

No, není to tak, že "rozhodují samí blbci". Ale řekněme, že mnozí z těch, kdo rozhodují, jsou blbci. Jak byste totiž jinak vysvětlil, že jsem jich při svém náhodném výběru tolik potkal?
21. 06. 2010 | 23:52

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

Tak to bude zřejmě velmi zajímavé čtivo!

Jenom mi nějak nedochází, proč by takový učitel měl na víku seděti. Kvůli své spoluzodpovědnosti za stav lidstva?
21. 06. 2010 | 23:54

Marek Kobera napsal(a):

To Osiris:

Záleží na tom, jaký kdo používá standard na to, co znamená "dobrý učitel". Právě protože se zdá, že jich je v současné době několik, se nemůžete shodnout.
21. 06. 2010 | 23:58

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

Skutečně? Průměrná mzda byla 22 748 Kč.
Učitel po 20 letech praxe má typický plat 20 820 Kč a osobní ohodnocení a příplatky, což možná průměrnou mzdu dohromady dá. Ovšem průměrný učitel u nás má relevantní praxi 20 let?

Co je úlohou učitele - o tom existují tlusté svazky. Otázkou je, jestli to, co se tam píše, je rozumné či ne. Spíš bych se klonil v průměru k tomu druhému.

Odkud víte, že ve středověku učili vysloužilí vojáci?
22. 06. 2010 | 00:13

Marek Kobera napsal(a):

To Jana:

A víte, že jsem přesně na tohle myslel, když jsem psal odpověď na Váš příspěvek. Ono to není lehké - snadné cesty nevedou k žádnému ideálnímu stavu.

Rozlišil bych nadání a ochotu "něco dělat pro lidi". V případě nadání se příliš neodvažuji posuzovat pedagogické fakulty, když podrobněji znám jen jednu a na dalších čtyřech jsem se byl jen podívat. Ovšem můj převládající dojem z těchto zkušeností je "školskost". Nebudu tento pojem rozebírat, ale myslím si, že nadání spíše dusí. Proto ped. fakulta není dobrou volbou pro nadaného člověka.

K tomu člověku, co je ochotný něco dělat pro lidi: zde se ke školskosti přidávají další neduhy současného školství a to v té míře, že mu toto povolání brzy znechutí, a co hůř, jeho poctivé vykonávání systematicky překazí. Skutečně je pak na uvážení, jestli by se zmíněná dívka spíš smysluplněji neuplatnila v jiných pomáhajích profesích. A pokud má ochotu speciálně učit, tak aby počítala s dnešním stavem, a hledala si uplatnění někde mimo institucionalizovanou šeď státních škol, v nějakých alternativních školách, nebo v lektorování/doučování. Samozřejmě, to je z finanční stránky typicky ještě horší než "normální" vyučování. Pak nastává také otázka, jestli v tomto případě je vhodné absolvovat ped. fakultu, či studovat něco jiného a spokojit se s tzv. ped. minimem. Spíš bych byl pro druhou možnost anebo také jsou studenti, kteří si ped. fakultu vybírají jako druhou, souběžně studovanou, školu.
22. 06. 2010 | 00:29

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:

Ano, to je skvělý název, jehož jedinou slabinou je, že ho budeme muset za pár let zase měnit.

Co se týče neutrárny, tak to mě napadlo před pár týdny. Tak jsem použil Google a našel, že "imperialističtí spratci" jsou na ně systematicky připravováni v podobě počítačových her. Neměli bychom zaostávat. :-)

Co se týče tanku, tak nevím, jestli by to nebyla trochu ztráta času. Řečeno pojmy pana poste.restante, jeho vliv na procesy v našem školství odhaduji za vyjádřitelný číslem 2 až 3 strojová epsilon, Váš pak v tom samém řádu, a vliv mé maličkosti 0.0 přesně. Ovšem, že bych velice uvítal, pokud byste se třeba chtěl stát ministrem školství nebo někým podobným a to by spolupráce byla hned radostnější!
22. 06. 2010 | 00:37

Marek Kobera napsal(a):

To poste.restante:

Schroedingerovu rovnici nebudete potřebovat. Ta je stejně špatně, to už přece věděl už sám Schroedinger.

Jinak je otázkou, jestli by se takové věci neměli učit v té naší školce či na ZŠ, aby bylo pak na VŠ dost prostoru pro nové věci...

Ještě k tomu uměleckému oboru - těch se asi bude týkat ten normativ kolem 202 tisíc ročně. To by nebyla špatná částka, jenže ji soukromé školy neuvidí. V Litomyšli by asi mohli vyprávět. Ovšem, jak tu někdo psal o té soukromé farmacii, to by bylo jiné kafe. Tam by bylo možné patrně zajistit i dost zájemců a poté, co by absolventi infiltrovali na Ministerstvo zdravotnictví a SUKL, tak by nebyl problém produkovat leccos. Zranitelnost naší země je docela zřejmá.
22. 06. 2010 | 00:45

gaia napsal(a):

to Marek Kobera
každá práce musí mít nějaký smysl takže to víko byla umělecká nadsázka Evana Huntera
20 let praxe to je asi polovina doby kterou učitel za svou kariéru stráví v procesu - tedy průměr
vysloužilí vojáci dle dějin pedagogiky učili nejvíce za Marie Terezie středověk jsem napsala jako zjednodušení
tank byla také metafora když se tank natře na růžovo přijde mi stejný efekt jako přejmenovat ministerstvo dle vašich slov ztráta času
Shroedingerova rovnice se doposud učí na středních školách při chemii
22. 06. 2010 | 07:56

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

Tak opět mám připomínky. Středověk a Marie Terezie je skutečně značný rozdíl. Máte také svérázné představy o průměru. Učitele s praxi 40 let jsem ještě nepotkal, maximálně výjimečně 35 let.

Ten smysl práce je minimálně dvojí - objektivní a subjektivní. Myslel jsem to tak, co brání učiteli, aby jen plnil všemožné (někdy protichůdné) příkazy? Mně třeba svědomí a povědomí o tom objektivním smyslu. Zdá se ale, že existuje značné množství učitelů - plničů, kteří se nad nějakými úvahami a la pan Hunter nerozplývají. Možná, že to víko drží na místě hlavně díky setrvačnosti.

A Schroedingerova rovnice? O tom též pochybuji. Náš chemikář ji pravděpodobně ani neznal, když na dotaz po orbitalech odpověděl načmáráním Laplaceovy rovnice.
Ovšem - právě, učí se mnoho zastaralých věcí, jako třeba, že inertní plyny jsou skutečně inertní apod. To by v dnešní době obstávat nemělo. Škola je pak částečně hodně k smíchu. Připomíná mi to trapnou událost, když jsem se zmínil asi v 5. třídě, že existuje u nás místo, kde sníh vydrží celý rok, ale byl jsem docela "setřen". To je částečně tím, co nazývám školskostí.
22. 06. 2010 | 09:10

gaia napsal(a):

Marek Kobera
středověk jsem napsala ve smyslu že to bylo dávno - nepochopil - rozdíl mezi mužským a ženským myšlením
Evan Hunter Džungle před tabulí pěkná čtivá knížka doporučuji na prázdniny k vodě pro ty kdo přemýšlí o školství - nebudu dál dovysvětlovat
Schroedingerovu rovnici zrovna nedávno můj syn probíral v prváku na automobilové škole vy o ní píšete že ji nebudem potřebovat proto jsem se o tom zmínila
A kde u nás vydrží sníh celý rok? V ledničce?
22. 06. 2010 | 09:38

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

Dávno...to je dost relativní. Pro mě je dávno spíš nějaký ten paleolit. Tam míra domýšlení je už taková, že už mi připadá hodně souměřitelná s mýty primitivních národů. Ale to je detail.

Jo, pokud budu mít trochu času, tak si tu knížku přečtu. Děkuji za tip!

V prváku na automobilové škole? Proboha! Byl bych Vám vděčný, kdybyste vyzvěděla, co s ní plánují dělat dále.

Sníh - to je takové místo, myslím, že se jmenuje Vlčí jámy u Horní Blatné.
22. 06. 2010 | 10:03

gaia napsal(a):

Marek Kobera
pojem dávno - no muži mají mozek na principu dvojkové soustavy ano ne se zobecňujícími pojmy problém tak nevysvětluji. Doba Marie Terezie opravte si.

s jeho školou jsem spokojená učitel jim o tom povídal ale nezkoušel to jsem ráda že ho děti poslouchaly a dokonce o tom i přemýšlely když to se mnou syn doma probíral ale učitel na tom nebazíroval.

Sníh - to je jako dřív byl ten vtip když byla ještě papírová dvackakteré oko má Žižka na desetikoruně zavázané každý přemýšlel ale odpověď byla že žádné Žižka byl na dvacce
22. 06. 2010 | 10:41

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

Když myslíte...

Jinak k tomu učiteli: to je správný přístup, ovšem trochu se obávám, že se brzy najde někdo s agresivním dotazem "K čemu nám to je?"
22. 06. 2010 | 14:55

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 07:30

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy