Facebook nebo škola

15. 12. 2010 | 17:15
Přečteno 6555 krát
Neúspěch v šetření PISA je především ostudou tvůrců české vzdělávací politiky po roce 1989. Je ale také ostudou řady českých učitelů... Píše Oldřich Botlík.

K právům blogera na Aktuálně.cz patří i zveřejňování textů jiných autorů. S potěšením zveřejňuji text kolegy Oldřicha Botlíka, viz MF Dnes a též www.eduin.cz (web zájemcům o vzdělávání vřele doporučuji).  Rád pod svým blogem zveřejním i texty dalších autorů a s radostí i takové, se kterými budu zcela nesouhlasit.

Začnu ale kouskem z Lidovek (14.12.):

Tomáš Němeček uvádí tři úlohy z šetření PISA:
Úloha Virtuální dojíždění obsahuje dva texty. První se jmenuje HUDBA BUDOUCNOSTI: Jen si představte, jak by bylo úžasné dojíždět do práce „virtuálně“ po elektronické dálnici a všechnu práci vyřizovat na počítači nebo po telefonu! Už byste se nemuseli mačkat v přecpaných autobusech a vlacích ani marnit dlouhé hodiny dojížděním do práce a zase zpátky. Mohli byste pracovat, kde by se vám zachtělo - jen si zkuste představit všechny ty možnosti, které by se tím otevřely!

Druhý má titulek KATASTROFA NA OBZORU: Zkrátit čas strávený dojížděním a snížit energii, kterou při něm spotřebujeme, je jistě dobrý nápad. Mělo by se toho však dosáhnout zlepšením systému veřejné dopravy nebo přiblížením pracoviště k bydlišti. Odvážná myšlenka, že se práce na dálku má stát běžnou součástí života nás všech, by vedla pouze k tomu, že se lidé budou stále více uzavírat do sebe. Opravdu chceme ještě více oslabit náš pocit sounáležitosti s druhými?

Přečetli jste? Nyní otázka č. 1. Jaký je vztah mezi texty HUDBA BUDOUCNOSTI a KATASTROFA NA OBZORU?
A) Používají rozdílná zdůvodnění, ale nakonec dojdou ke stejnému závěru.
B) Jsou napsány stejným stylem, ale zabývají se naprosto rozdílnými tématy.
C) Vyjadřují stejný názor na věc, ale docházejí k rozdílným závěrům.
D) Vyjadřují opačné názory na stejné téma.

Otázka č. 2: Jaký druh práce by se formou virtuálního dojíždění vykonával těžko? Zdůvodněte.

Otázka č. 3: Se kterým z následujících výroků by souhlasili autoři obou textů?
A) Lidé by měli mít možnost pracovat tolik hodin, kolik chtějí.
B) Není dobré ztrácet spoustu času dojížděním do práce.
C) Virtuální dojíždění by nevyhovovalo každému.
D) Navazování společenských styků je nejdůležitější součástí práce.
Je teď už jasnější, proč čeští žáci neuspěli? Tohle se ve škole neučili.

Pokud jste na první otázku zakroužkovali D, na druhou jste napsali třeba „instalatér - z domova nikomu dřez neopravíte“ a na třetí B, pokračujte ve čtení. Pokud nikoli, nemá cenu se dalším článkem zatěžovat, protože byste mu pravděpodobně stejně neporozuměli. A jen pak zbytečně psali do diskuse hlouposti.

S učitelem na Facebook? I Like

Výsledky Česka v šetření PISA, zjišťujícím v 65 zemích mimo jiné čtenářské dovednosti patnáctiletých, nejsou lichotivé. Může za ně nedávná reforma cílů vzdělávání (nahradila osnovy rámcovými vzdělávacími programy), anebo to, že přišla pozdě a její realizace je zoufale nesystematická?

Nejvyspělejší země začaly přehodnocovat cíle základního vzdělávání a metody výuky někdy kolem roku 1980. Důvodem byly změny ve společnosti a nástup nových informačních technologií. U nás se místo toho v polovině 90. let uskutečnil první organizovaný pokus takovým změnám zabránit. Stát posvětil vzdělávací programy Obecná škola, Občanská škola a Základní škola. Všechny tři utvrdily učitele v přesvědčení, že udělají nejlépe, když pojedou dál postaru, nanejvýš s mírnými korekcemi.

Kdyby se v roce 2001 čeští učitelé zajímali o testové úlohy prvního průzkumu PISA, utrpěli by šok. Ty totiž nezkoumaly, jestli žák správně pojmenuje situace, v nichž se před spojkou „a“ píše čárka. Zato zjišťovaly, zda umí identifikovat informace v různých písemných zdrojích a spojovat je. Zda chápe, co chtěl autor vyjádřit a proč. Ověřovaly, zda žák dokáže využít své znalosti, aby zaujal k názorům autora rozumné stanovisko. A konečně testovaly, zda umí posoudit vztah formy k účelu, kterého chce autor dosáhnout: například čtenáře pro něco získat, nebo ho naopak od něčeho odradit.

Prostor k péči o čtenářské dovednosti otevřela českým školám teprve reforma vzdělávání asi o pět let později. Od pochopení, že jsou důležité, vede ale k jejich systematickému rozvíjení dlouhá cesta. Vyžaduje metodickou výbavu, kterou čeští učitelé většinou neměli. I proto v roce 2006 uvedly jen dvě pětiny učitelů, že v důsledku reformy vzdělávání změní metody výuky. Je otázkou, kolik z nich to nakonec udělalo. Stát to totiž nevyžadoval důsledně a na přeškolení učitelů ani nevyčlenil dostatek prostředků.

Znám vynikající učitele češtiny, kteří dokážou zaujmout své patnáctileté žáky tak, že si z kapesného koupí knihu básní. Výsledek Česka v PISA ale nejspíš znamená, že žáci mnoha češtinářů vůbec nevzali knihu do ruky. Jak je to možné?

O jedné z příčin píše Dan Franc v zajímavém textu Hrozí na školách „síťová válka“? na blogu Unisona Studio (Velmi doporučuji, pozn. OŠ). Tvrdí, že dříve mohli učitelé chápat jednání svých žáků, protože zamlada byli stejní jako oni. Svět dnešních žáků ale utvářejí věci, které v mládí jejich učitelů vůbec neexistovaly. Síťová generace proto funguje úplně jinak než její učitelé. Má jiné hodnoty (aktivita, okamžitost, snaha stihnout toho co nejvíc, třeba i najednou), normy (žít současně v reálném i virtuálním světě, mít více identit, navazovat vztahy a komunikovat prostřednictvím technologií), chování (odpor k hierarchiím, budování své „osobní“ značky a další sebestředné vystupování na síti) i nástroje, které ovládá (téměř výhradně založené na počítačových technologiích). Obvyklý mezigenerační konflikt je tudíž podle France hlubší než kdykoli předtím.

Učitelé proto musejí hledat nové cesty, jak žákům ukázat, že se jim čtenářské dovednosti budou hodit i ve světě plném moderní techniky. Když už mají žáci povinnost se vzdělávat, mají zase politici a učitelé povinnost zajistit, aby výuka sledovala užitečné cíle a využívala metody respektující svět žáků. Žáci totiž žijí a budou žít v něm – ne ve světě svých učitelů.

Z neúspěchu Česka v šetření PISA proto nelze vinit žáky. Nemůže za něj ani větší samostatnost, kterou školám poskytuje školská reforma – už proto, že testovaní žáci se učili podle starých osnov. Neúspěch je především ostudou tvůrců české vzdělávací politiky po roce 1989. Je ale také ostudou řady českých učitelů. Represe formou plošného testování žáků, kterou připravuje ministr Dobeš, nic nevyřeší.

Nemá smysl plošně testovat žáky, dokud plošně nedovzděláme učitele.

A politiky.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

miloslav pouzar napsal(a):

Chtěl jsem reagovat, ale již to za mě udělal Václav Vlk na NP - s podobnými testy je ta potíž, že co se zdá jednoznačné zadavateli testu, nemusí být zdaleka tak jednoznačné z pohledu jakkoli vzdělaného objektu testování. Dle mého čtyřicetiletého selského rozumu vysokoškolsky vzdělaného chemika např. není mezi nabízenými odpověďmi na otázku tři žádná jednoznačně správná odpověď. Tato otázka pouze podle mě pouze testuje, jestli studenti četli Sherlocka Holmese a znají jeho metodu postupného vylučování očividných nesmyslů.........

http://neviditelnypes.lidovky.cz/skolstvi-na-blbou-otazku-blba-odpoved-d8l-/p_spolecnost.asp?c=A101214_173807_p_spolecnost_wag
15. 12. 2010 | 17:58

kovar napsal(a):

„Nemá smysl plošně testovat žáky, dokud plošně nedovzděláme učitele.“
Tak s tímto tvrzením mám drobný problém. Kdo že to nám bude „dovzdělávat“ naše učitele? Kdo že to budou ti výjimeční a povolaní? Snad ti, kteří ve škole zkrachovali, a proto odešli, ale nyní se cítí oprávněni poučovat ostatní? Anebo snad ti, kterým se zas až tak učit nechtělo, a tak si našli různá teplá místečka v různých institucích zabývajících se výchovou a vzděláváním? Anebo snad pedagogové a psychlogové žijící v zajetí svých bludů, kteří o škole nevědí vůbec, ale vůbec nic. Snad autoři ŠVP? A tak zase budeme jezdit na různá školení, kde ti, co nevědí nic, budou poučovat ty, kteří vědí alespoň něco!
15. 12. 2010 | 18:09

Emissary napsal(a):

Možná, pane Šteffle.

Vy jste zezelenal? :)
15. 12. 2010 | 18:16

ondrejsteffl napsal(a):

miloslav pouzar napsal(a):
„Chtěl jsem reagovat, ale již to za mě udělal Václav Vlk na NP - s podobnými testy je ta potíž, že co se zdá jednoznačné zadavateli testu, nemusí být zdaleka tak jednoznačné z pohledu jakkoli vzdělaného objektu testování. Dle mého čtyřicetiletého selského rozumu vysokoškolsky vzdělaného chemika např. není mezi nabízenými odpověďmi na otázku tři žádná jednoznačně správná odpověď.“

Podle mého více než padesátiletého selského rozumu vysokoškolsky vzdělaného matematika nevidím rozdíl mezi nylonem, silonem, PVC a lycrou. Ale nikde to nevykládám, protože nejsem chemik, a vůbec tomu nerozumím. Je ale pozoruhodné, že v případě educational measurement v Česku lidé předpokládají, že tomu rozumějí. Je to ale jen ukázka toho, že ani nevědí, že tomu lze rozumět.

Doporučuji vygooglovat „educational measurement“ (39,6 M odkazů, pro srovnání chmistry 143 M odkazů) a trochu se na to podívat. Ale jen pro začátek: co je „jednoznačné z pohledu jakkoli vzdělaného objektu testování“ se zcela exaktními metodami dá ověřovat. Ověřujte to Scio u všech svých testů a dělají to i v PISE. V každé zemi zvlášť! A užijí se jen jednoznačné úlohy. (Že to očividně nedělá CERMAT se státní maturitou, je jiná věc.) Zdravý rozum chemika to nemůže změnit. Na stránkách http://www.oecd.org/findDocument/0,3770,en_2649_35845621_1_119669_1_1_1,00.html si to lze nastudovat. Ostatně i bystrý chemik si zcela správně vybere B :-)
15. 12. 2010 | 18:43

ondrejsteffl napsal(a):

to Emissary, můj text je modrý ;-)
15. 12. 2010 | 18:44

Emissary napsal(a):

ondrejsteffl,

to Vám možná někdo uvěří. :)

Ale jinak. Kdysi jsem absolvoval jiný test, o kterém se mnohým ani nezdá, možná ani Vám ne. :)
15. 12. 2010 | 18:49

Al Jouda napsal(a):

Ať už jsou učitelé jakékoliv kvality, dnešní mladí prostě nečtou ! Ke čtení by je měla donutit jedině škola ve spolupráci s rodiči. Žák, který neprokáže podrobnou znalost obsahu knih určených k povinné četbě, by neměl dostat lepší známku z češtiny než 3.
15. 12. 2010 | 19:01

Mikuláš Peksa napsal(a):

Ondřej Šteffl:

Mě ta úloha připadá zvláštní, totiž oba autoři vyjádřili názor, že "Není dobré ztrácet spoustu času dojížděním do práce." (je-li skutečně pravdivá odpověď B na otázku 3, protože kdyby tento názor nějak nevyjádřili, nemohl bych ho znát a tudíž odpovědět na otázku 3). Zároveň první autor vyjádřil názor (přibližně) "Lidem by práce na dálku přinesla spoustu pohodlí". Zatímco druhý (přibližně) "Lidi by to více izolovalo". Tyto názory nepovažuji za opačné, protože jsem schopen souhlasit s oběma (a zatím jsem jako schizofrenik diagnostikován nebyl). Lze nanejvýš tvrdit, že jsou rozdílné (protože totožné určitě nejsou).

Vzhledem k tomu, že oba autoři vyjádřili jeden stejný názor, na který navázali rozdílnými názory, připadá mi pravdivá odpověď 1C.

Rád bych se dal podat, jak má autor textu odůvodněnou odpověď 1D (tedy jestli to zdůvodnění máte k dispozici, chápu, že nejste autorem).
15. 12. 2010 | 19:01

Emissary napsal(a):

ondrejsteffl,

to byste torzo (základ a.cz) musel nechat tak, pak bych věřil, abych neurazil. :)

Jinak proti Vám vůbec nic nemám, dokonce se mi i chvěje srdce, když něco napíšete. Nic ve zlém.

Žijte dlouho a blaze.
15. 12. 2010 | 19:04

Scientist napsal(a):

porozumění textu není nic jiného, než rozvoj tzv. kritického myšlení.

asi dvakrát jsem tady vypustil balónek, že by se v českých školách měly vyučovat i jiné kompetence-třeba právě kritické myšlení, než ty současné. A že tomu bohužel, musí být na úkor těch, jež se tam dnes učí - nemá smysl držet děti ve škole déle. Už tak jsou tam dost dlouho a víceméně kvůli tomu, aby rodiče mohli chodit do práce na osm hodin... Prostě tady máme klasický problém stanovení priorit. A zdá se, že taková změna by šla nakonec trochu i na úkor matiky a přírodovědných oborů, kterým se věnuje dost času.

Samotná změna výuky češtiny to asi nevytrhne - zvlášť když nám naši milí obrozenci nadrobili tak gramaticky složitý jazyk, jehož osvojení prostě zabere mnoho času. Revoluce gramatiky by vytvořila prostor pro pěstování užitečnějších dovedností, než je hra na tvrdé a měkké i/y? ale to by u "národa" asi neprošlo :)

Každopádně: pokud chceme lepší výsledky, tak by to znamenalo úplnou revoluci ve vzdělávacím systému. Přeškolení všech pedagogů. Navíc to zahrnuje i převrat na pedagogických fakultách, jejichž kvalita, jak známo, je tristní. Ty tedy žádnou revoluci nezprostředkují, neboť zahnívají.

Tzn., že zbývá jedině "revoluce shora" - silný ministr, který to prostě protlačí. A to se nestane. Moc optimistický nejsem.
15. 12. 2010 | 19:10

Emissary napsal(a):

Scientist,

to se opravdu nestane, protože i právní systém má na tom svůj podíl. Než ohnout právníka a zvláště toho pod vlivem socialistů, to spíš Mohamed sežere horu, když hora nechce k němu. :)
15. 12. 2010 | 19:19

ondrejsteffl napsal(a):

To Mikuláš Peksa, autorem úloh nejsem a vysvětlení si jen domýšlím. Myslím ale, že když si to ještě dvakrát třikrát přečete (a pokud se k tomu chcete vyjadřovat, musíte, slovo od slova - což jistě řešitel nedělá, ale např. autor musí), zjistíte, že odpovědi jsou zcela jasné a zcela jednoznačné.

Úloha 1 C) Vyjadřují stejný názor na věc, ale docházejí k rozdílným závěrům.

To nemůže být správně, protože to je samo o sobě nesmysl. Můžete mít stejná VÝCHODISKA a dojít jiným závěrům, ale dojít od NÁZORu k závěrům, to nejde.
15. 12. 2010 | 19:19

ujo napsal(a):

zajímavá by byla informace jakého stáří byli řešitelé úlohy.
11 let? 15 let ?, 18 let?
A co zkusit úlohy s vybranými vzorky dospělé populace? (třeba i s učiteli).
Asi bychom se všichni divili a někteří (vč. mne) by se zapotili.
Nejsem učitel
15. 12. 2010 | 19:19

Papouch napsal(a):

Tahle uloha mi dost pripomina jednu cast z testu na certifikaci v anglictine. A zkusenost (z uspesne ziskaneho certifikatu) rika, ze na to ucitel neni moc potreba, musi se to natrenovat. Tak 50 kousku/pololeti by mohlo stacit.

Takze ministr ma zcela vyjimecne pravdu, je potreba zacit plosne testovat, staci kazdou hodinu cestiny v sedme a osme tride zacit ctenarskou petiminutovkou. A pro zvyseni motivace vysledky zahrnout do klasifikace ;)

Za rok nebo dva budou Finove becka.
15. 12. 2010 | 19:33

Mikuláš Peksa napsal(a):

Ondřej Šteffl: Nevidím důvod, proč by něčí názor nemohl být zároveň východiskem úvahy. Podle mě je názor jedince tvrzením, které nemá všeobecně uznávanou pravdivostní hodnotu, ale dotyčný ho považuje za pravdivý. Nevidím důvod, proč by libovolné tvrzení (tedy i pouhý názor) nemohlo být použito jako východisko nějaké úvahy (ačkoli vedlejším důsledkem je, že úvaha vycházející z nepravdivého tvrzení může být nesprávná).

Jinak četl jsem tu úlohu asi půl hodiny, několikrát. S těmihle PISA testy mám trošku problém, protože mi připadá, že autoři samotní si je občas pořádně nepřečetli.
15. 12. 2010 | 19:35

Aleš Vyhnal napsal(a):

Je třeba googlovat "educational measurement", tam je odkazů asi 205tis.
15. 12. 2010 | 19:47

ujo napsal(a):

pro p. Štefla - názor , závěr.

Není to tak jednoduché např. :
-podle mého názoru je 5% klausule ve volbách je nedemokratická, po zhodnocení akt. situace však dospívám k závěru že je lepší ji ponechat;

-přítel má názor ,že 5% klausule je demokratická,je lepší ji ponechat

různé názory, stejný závěr
15. 12. 2010 | 19:51

Aleš Vyhnal napsal(a):

Podle mě takovéto testy spíše testují schopnost vcítit se do osoby, která test sestavovala než cokoli jiného.
15. 12. 2010 | 20:00

Mikuláš Peksa napsal(a):

Aleš Vyhnal: To asi ano, ale skoro bych řekl, že by bylo lepší, kdyby se autor textu snažil vcítit do těch, kteří jeho text budou číst, než obráceně. Ačkoli komplementární dovednost je taky nezbytná (vzhledem k tomu, že těch vybavených tou první moc není).
15. 12. 2010 | 20:03

ujo napsal(a):

pro scientist:
možná by to zjednodušení gramatiky (y/i; s/z; o pod.) dost pomohlo.
Jde o zvyk např. "Česko" jsem před 20ti lety nesnášel , už jsem si zvykl.
Matiku bych nekrátil, snad zavést pár hodin logiky?
A fysika pro aspoň částečné ( i praktické) pochopení světa kolem nás? nekrátit!
15. 12. 2010 | 20:15

oběť českého školství napsal(a):

Ondrej Steffl napsal:
"Úloha 1 C) Vyjadřují stejný názor na věc, ale docházejí k rozdílným závěrům.

To nemůže být správně, protože to je samo o sobě nesmysl. Můžete mít stejná VÝCHODISKA a dojít jiným závěrům, ale dojít od NÁZORu k závěrům, to nejde."

Zajímavé. V tom případě je ale běžné, že lidé zaměňují názory za východiska. Když se jich zeptáte, co si myslí např. o stavu ekonomiky, projeví (povězme) stejný názor (u vás východisko), že je špatný. V názorech (závěrech) na řešení tohoto stavu se ale liší.
15. 12. 2010 | 20:17

oběť českého školství napsal(a):

Ten text od France o "síťové válce" je opravdu výborný, díky za odkaz.
15. 12. 2010 | 20:32

gaia napsal(a):

obyčejná učitelka se za svůj život naseděla na seminářích a vzdělávacích akcích, že by z toho každý z vás měl hemeroidy. Navíc tyto akce se většinou konají v bývalých okresních městech, či dokonce krajských s dobou dojezdnosti 40-100 minut.Zabije se tím celý den. Navíc zatím musí někdo suplovat, většinou neaprobovaně to různě flikovat, což kvalitě výuky také nepřidá.
Školení také něco stojí a poslední dobou jsme docela rádi kvitovali, že nejsou peníze a na spousty akcí se tedy nemohlo.

A tak se ptám:
a) kdo to vzdělávání zaplatí

b) kde na to učitelé vezmou čas, aby se nenarušovala výuka

c) budou ty předávané vědomosti nějak ověřené, nebo to zas budou jen výplody nějakých humanitně vzdělaných bakalářek, které to dostaly jako ročníkovou práci a chtějí to někomu vnutit

d)není pro takovou chudou malou zemičku v krizi, kde nefunguje vůbec nic, to umístění uprostřed tabulky vlastně ohromný úspěch

e) není úroveň ve Finsku spíš produktem rozmachu mobilních telefonů a odrazem školství před 20 nebo 30 lety, kdy studovali ti, kteří toto zorganozovali

f) co když hospodářství ve Finsku, až se do něj zapojí dnešní žáčci, zažije ohromný propad
g) není to testování taková mantra dnešní doby, jako byla před 20 lety světonázorová výchova a neskončí to jednou také na smetišti dějin

h) je ta globalizace opravdu takové terno, že všechny školské systémy musí dosahovat stejných výsledků v jakýchsi sporných testech

i) bude zde tolik povolání, které budou potřebovat to kreativní a kritické myšlení, nebo bude víc těch, které budou vyžadovat spíš dril a přizpůsobivost? Je spousta prací, kde se dělá pořád to samé(kadeřník, prodavač, číšník, kuchař, administrativa, listonoš, řidič......

j)je potřeba přidávat žákům a učitelům další stres nových zkoušek

k) kdo si na tom namastí kapsu
15. 12. 2010 | 20:32

gaia napsal(a):

rozdíl mezi nylonem, silonem, PVC a lycrou pozná každá slepice s pěti obecnýma, pokud z toho má ušité hadry a občas před praním koukne na cedulku z čeho to je.Hned ví, co je příjemnější na nošení a v čem se akorát zpotí.

Na co pak porozumět testu, když se někdo jinak neumí zorientovat v životě a chybí mu selský rozum

Dále pak ..
"Úloha 1 C) Vyjadřují stejný názor na věc, ale docházejí k rozdílným závěrům.

To nemůže být správně, protože to je samo o sobě nesmysl. Můžete mít stejná VÝCHODISKA a dojít jiným závěrům, ale dojít od NÁZORu k závěrům, to nejde."
Heuristická metoda výuky, kterou se řídil již Aristoteles , říkala, že se nemají dětem podávat hotové informace, ale klást jim propracovaný systém otáze, názory podrobit analýze a děti sami mají dojít k závěrům.

Metoda se hodně propagovala v 70. letech, kdy se začal uplatňovat tzv. Projekt dalšího rozvoje výchovně vzdělávací soustavy, což byla vlastně reforma školství ze 70. let a hledaly se nové formy a nové pojetí výuky. Byl toho plný časopis Přírodní vědy ve škole, na tehdejších fakultách se dělaly na toto téma diplomky a jezdilo s tím na soutěže.
Věřilo se, že se děti naučí projevovat své názory a že to povede ke kreativitě a touze něco vymýšlet.

Takže se třeba při chemii předvedl nějaký pokus a pak se zadávaly postupně otázky, děti říkaly názory, samy měly ty špatné vylučovat a poopravovat, až došly k nějakému novému poznatku.
Dalo by se polemizovat o každé tezi, nevím , jestli učitele přesvědčíte.
15. 12. 2010 | 20:50

ondrejsteffl napsal(a):

Aleš Vyhnal napsal(a):
"Je třeba googlovat "educational measurement", tam je odkazů asi 205tis."

On je ten Google čím dál chytřejší, mě dává Přibližný počet výsledků: 39 600 000 (0,19 s) - asi tuší, že by mi 205 tis. nestačilo. Možná že chmikům dává zase víc na chemistry.
15. 12. 2010 | 21:02

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a):
"rozdíl mezi nylonem, silonem, PVC a lycrou pozná každá slepice s pěti obecnýma..." Nač ta silná slova ? Já také neříkám, že každá slepice rozpozná, že ta úloha má vysokou diskriminační schopnost :-)

a jinak, já nosím téměř výhradně bavlnu.
15. 12. 2010 | 21:07

arnazach napsal(a):

Mikuláš Peksa & Aleš Vyhnal:
Problém je myslím v tom, že otázky nejsou typu kolik je dvě a dvě nebo co napsal Mácha. Není to černobílé, některé odpovědi jsou možné, jsou šedivé, jen jedna je ale prokazatelná.
15. 12. 2010 | 21:10

Aleš Vyhnal napsal(a):

To ondrejsteffl:

A dal jste to skutečně do těch úvozovek?
15. 12. 2010 | 21:18

gaia napsal(a):

ondrejsteffl

lycra přidaná do bavlny do 5%, její vlastnosti ještě zlepší.

navíc zrovna pan Cvrček v blogu píše

Jazyk není exaktní a to je jeho hlavní deviza – je vágní, často je redundantní (zvláště když mluvíme, sdělujeme většinou tutéž informaci víckrát a různými způsoby, abychom si byli jisti, že nám bylo rozuměno), což nám, chybujícím bytostem, umožňuje ho používat. Pokud by totiž bylo výhodné používat přesný a jednoznačný kód, už dávno bychom mluvili buď pascalem, fortranem, perlem nebo třeba C++.

takže skutečně porozumění danému textu jediným možným způsobem je skutečně dle mého názoru scestné.
PS
a tu diskriminační schopnost jsem si vygooglovala a myslím, že vám to už leze na mozek
15. 12. 2010 | 21:29

ujo napsal(a):

pane Štefl, abychom věděli k čemu se vyjadřovat: pro koho ty úlohy vlastně byly?
Nevite, nebo je odpověď pod Vaši úroveň?
A silon, nylon, PVC jsou Vaší rozlišovací úrovní?
Možná i to je chyba, v tomto případě ovšem bolševiků.
15. 12. 2010 | 21:52

ondrejsteffl napsal(a):

ujo

v testech PISA byli v dubnu a v květnu 2009 testováni žáci narození v roce 1993, tedy 15letí

vice na http://www.pisa.oecd.org/document/61/0,3343,en_32252351_32235731_46567613_1_1_1_1,00.html
15. 12. 2010 | 22:40

Pípa napsal(a):

Porozumění textu je mnohogenerační problém tohoto národa, který byl vždy veden hlavně k opakování textu.

Ještě větší problém tohoto národa je vyjádření názoru. Ten byl přímo potlačován.

Takže výsledku testu se nelze divit.

Zlepšení lze čekat jen pomalu, a to za předpokladu, že se co nejvíce lidí bude vzdělávat v západní cizině.
15. 12. 2010 | 23:04

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

vždyt jen potvrzujete to, co jsme se Vám my dinosauři snažili celý rok vysvětlit.

že úkolem školy je naučit myslet a to lze docílit jen a jen vhodným cvičením podporujícím jednotlivé složky inteligence.

Cvičení dříve byly, dnes úplně vymizely, jak jsem uvedl v poslední debatě na toto téma.
15. 12. 2010 | 23:12

Pokrok napsal(a):

gaia:
dril a prizpusobivost..
(kadernice, ridici!?)
v protikladu kreativnimu, kritickemu mysleni..

Nerozumim te "prizpusobivosti", myslite poddajnost?

Dekuji.
16. 12. 2010 | 02:41

juli napsal(a):

Al Jouda: vážený pane, píšete, že žáky má ke čtení donutit škola, ale už jaksi nevíte jak, že? Máte nějaký nápad? Nikoho ke čtení nedonutíte, ať dítě nebo dospělého a škola za to nemůže!!! Vždy budou děti a lidé, kteří sami budou četbu vyhledávat po celý život a pak bude obrovská většina těch, kteří si přečtou nanejvýše blesk nabo oznámení na sloupu. Co se týče všelijakých plošných testů, vymýšlejí je lidé ze salonu, kteří možná často ani nevědí, co se učí. Nejlepší srovnání nebo ukazatel, jak na tom žáci jsou, má hlavně učitel přímo ve své třídě. Srovnávat se s celým světem je totální nesmysl, je to stejné, jako bychom chtěli ať máme všichni stejné zájmy, přinejmenším. To, že jsou žáci takoví jací jsou, není zdaleka vina jen učitelů, ale této společnosti a pravidlech, které stále nastavuje.
16. 12. 2010 | 07:33

Mikuláš Peksa napsal(a):

Arnazach, Gaia: No, mě přijde, že když píšete test, kde chcete dovolit zaškrtnout žákům právě jednu odpověď jako správnou, bylo by logické právě jednu správnou odpověď nechat nebo uznávat všechny možné varianty. Nebo vy víte, proč je ta varianta 1D správně a 1C ne?
16. 12. 2010 | 08:27

gaia napsal(a):

Pokrok

kadeřnice se musí přizpůsobit zákaznicím a řidič stavu vozovky, navíc oba dělají celý život jen několik úkonů.
Mikuláš Peksa

těm testům vůbec nerozumím, minule tu byla ukázka textu o mobilním telefonu a možnosti jestli to je upozornění nebo varování, sama nevím, jaký je v tom rozdíl.

A též jsem četla knihu Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, kde bylo vysvětleno, že stejnou věc jinak chápou muži a jinak ženy, proto si doma nerozumí. Že to je už z dávnověku, např. když muž řekl, Jdeme na ty kozy, tak vzali ostatní luky a šípy a vyrazili na lov, ale když totéž řekla žena, tak vyrazila na trávu, kozy nakrmila a podojila.
Navíc já chci ve škole dělat pokusy, strkat pod mikroskop včelí tykadla nebo zvířecí chlupy, chci pitvat žížalu nebo rybí oko a mám proto strach, že když budu muset pitvat nějaké stupidní texty, na toto mně nezbyde čas.
Navíc se mně ty texty zdají strašně nezáživné a škola žáky nebaví již teď, nechci vidět, co se stane, až se tam bude jen filozofovat.
16. 12. 2010 | 08:39

Zdena napsal(a):

Souhlasím se zadavateli úlohy.Ta řešení jsou opravdu jednoznačná.
Sama patřím k lidem,kteří mají obrovské problémy s porozuměním textu.Pochopila jsem to až v době,kdy jsem se začala učit angličtinu.
Zároveň souhlasím s nutností znát větný rozbor a formální gramatiku.Jinak se těžko naučím cizí jazyk.Autoři učebnic a učitelé tyto znalosti předpokládají.Pomocí různých gramatických fines mohu i vyjádřit jemné významové odstíny.Stejně jako v angličtině.Jiné jazyky neznám,ale předpokládám,že tomu není jinak.
16. 12. 2010 | 09:34

Martin napsal(a):

Na to se dá říct jenom že v PISA pracují idi*ti. To jsou přesně takové ty úlohy kdy neexistuje jediné exaktní řešení jasně zdůvodnitelné a odvoditelné, nýbrž o správnosti rozhoduje jakýsi šaman s křišťálovou koulí. Zrovna v úloze 1 je možné s klidem označit odpovědi B,C,D a poté se úspěšně hádat, jak to vlastně má být správně, načež se zjistí že on to vlastně nikdo neví, ale že je to D protože proto.
To už je pro děcka přínosnější jít vysedávat k Facebooku, než se zabývat takovými nesmysly.
16. 12. 2010 | 09:38

Dr. Krejzyber napsal(a):

Je to jednoduché, ZAPLAŤTE UČITELE, ZAJÍMEJTE SE O JEJICH PRÁCI, ZADÁVEJTE SUPERVIZE...a motivace učitelů se vzdělávat vzroste hned do několik dílků sama od sebe. NIKDY nebudou ve škole jen samí Ámosové, řada těch, kteří tam byli, je uvařená ve vlastní šťávě a vyhořelá...zvedněte SOCIÁLNÍ PRESTIŽ UČITELE a ona stoupne též v očích jejich žáků, hau.
16. 12. 2010 | 09:57

Targus napsal(a):

To ondrejsteffl:

Četba, rozvíjení logického myšlení a analytika. o ničem jiném jste opět nepsal.

jelikož jsem neviděl výrazný problém v určení odpovědí, nejsem přesvědčen, že "postaru" se učilo špatně.
Dnes se totiž neučí vůbec.
V tom je celý problém.
Hraní si na školu, které se provozuje ve většině vzdělávacích zařízení pak produkuje to, z čeho jsme oprávněně zděšeni.
Ergo kladívko - viděl bych řešení problému mnohem jednodušeji. Učit postaru se všemi plusy a mínusy, co taková výuka přinášela (neporně přinášela daleko větší faktickou znalost), s tím, že by se přidal předmět nazvaný Základy analýzy a logického myšlení nebo tak něco.

Jinak souhlasím, že každému z výroků, o nichž jsme měli rozhodovat kladně, lze vytknout jeho ne zcela úplnou validitu. Ale možná se pletu.
16. 12. 2010 | 11:19

juli napsal(a):

dr.Krejzyber: Ano, máte pravdu, totální vyhořelost a nulová prestiž učitelů je dalším problémem, kterým se nikdo nehodlá zabývat. Stálé tendence na něco špatného poukazovat, ale neumět se vžít do postavení učitelů ničemu nepomůže. Skončit konečně s blbostmi typu, že máme akorát samá volna a prázdniny, tak může mluvit jen blázen. To, co je na učitele kladeno shora dost často připomíná socialistické bláboly a nemožné nápady. Pokud není člověk motivován, ale neustále srážen, tak co kdo po něm chce.
16. 12. 2010 | 12:23

rejpal napsal(a):

Je to zvláštní. V šedesátých letech si s metodikou výuky nikdo až tak moc hlavu nedělal (spíš s ideologií). Ale naše generace se naučila trojčlenku, ve srovnání se současnou ovládá podstatně lépe i pravopis a nějaké ty znalosti ze zeměpisu v hlavě zůstaly. Spousta maturantů z průmyslovek byla bez problémů schopna zastávat místa, na něž je dnes automaticky předpokládáno nejméně bakalářské studium. A rozhodně bych netvrdil, že nás chodit do školy bavilo. Byli jsme líní a flákali se stejně jako dnešní studenti.
16. 12. 2010 | 12:36

Aleš Vyhnal napsal(a):

Hlavní potíž zejména na soukromých školách je v tom, že učitel nemá žádnou možnost ovlivnit, koho bude učit a koho marně se snažit učit by již bylo sprostým útokem na jeho lidskou důstojnost a osobní integritu. Učitel může těm podzvířecím ryčícím zmetkům napsat třeba stopadesát poznámek a dát třeba stopadesát pětek, ale ti dobytkové budou stále jen ryčet, bučet a rvát se, protože pan majitel školy je v té třídě prostě potřebuje, protože za každý takový kus dobytka má nemalý finanční příjem. Ovšem na státních školách, a zejména na gymnáziích to zatím naštěstí je jinak.
16. 12. 2010 | 12:51

arnazach napsal(a):

Mikuláš Peksa:
Bod 1:
A) Používají rozdílná zdůvodnění - ANO, ale nakonec dojdou ke stejnému závěru - NE
B) Jsou napsány stejným stylem - ???, ale zabývají se naprosto rozdílnými tématy - NE.
C) Vyjadřují stejný názor na věc - NE, ale docházejí k rozdílným závěrům - ANO.
D) Vyjadřují opačné názory na stejné téma - ANO.

??? - záleží na tom, jak jemně lišíme styly. Naše odpověď ale není podstatná, protože jen v D) není žádné NE.
16. 12. 2010 | 17:00

gaia napsal(a):

ondrejsteffl

věta z 21:07:54
úloha má vysokou diskriminační schopnost

jak ji jen porozumět, když slovo diskriminační má hned 2 významy

a,rozlišovací
b,rozdílně nakládat, diskriminovat.
A více významů má v češtině snad každé slovo
16. 12. 2010 | 18:11

amdg napsal(a):

Před deseti lety škola ještě postaru dávala jakýsi smysl. Neučily se dějiny ksč naopak a nebyla spousta buditelských školení. Ve škole vládla demokracie a pohoda s nádechem tradice minulosti, kterou nebylo nutno negovat. Spíše potichu přehlížet. Po deseti letech učení toho mám akorát tak dost a s heslem mládí kupředu, jako za budovatelů popřené minulosti, poodstoupím bokem a počkám. Všichni se jednou zasmějeme nad novými školními plány. Nejlíp bude vyměnit nejen učitele...
16. 12. 2010 | 19:19

cyber toxique napsal(a):

a plošně dovzdělat učitele.

To slovo plošně zas zavání jakousi totalitou.

Budete skákat jak my budem pískat a běda kdo se bude odlišovat nebo vyčnívat, toho srovnáme!
16. 12. 2010 | 19:32

Marek Kobera napsal(a):

Pan doktor Šteffl píše, abychom tu nepsali hlouposti. Já se odvážím přesto jednu napsat. Scientist požaduje, aby se na školách učilo kritické myšlení. Pokud to tak bude, tak já navrhuji, aby se učila i kritika nejen kritického myšlení, ale vůbec módních pojmů dnešní doby. Tak, aby to bylo vyvážené.

Jinak, vskutku, s něčím podobným jako je úloha na porozumění textu jsem se prvně setkal před lety při přípravě na TOEFL. S jednou otázkou (typu "Vyberte, která ze čtyř následujících vět je špatně!") jsem si nevěděl rady. Vyučujicí, rodilý Američan, bohužel také ne, ale v řešení úlohy se bylo lze dočíst, že špatně byla věta s "home appliances". "Domácí zařízení/spotřebiče" je prý špatně proto, že "home" je nadbytečné, protože už slovo "appliance" prý vyjadřuje, že jde o domácí spotřebič. Tenkrát jsem se na to koukal trochu podezřele. Dnes už vidím, že takové věci člověka překvapit nemají, nebo to nemá dávat znát, aby nevypadal jako funkčně negramotný jedinec. :-)

Přeji všem žákům a studentům, aby nalézali správné názory, pronikali svými vhledy do podstaty věci, diskutovali soudobými diskursy, přecházeli k plodným závěrům a v dialogu si uvědomovali svá východiska a nakonec našli i svá záchodiska. :-D
17. 12. 2010 | 23:48

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

Tak jsem si včera konečně přečetl příspěvek pana France, který velmi doporučujete. Už začínám pochybovat o smysluplnosti této diskuse. Začínáte mi připomínat pana Neffa. O jeho vizích jsem přestal diskutovat poté, co jsem si přečetl jeho názory na budoucnost "inteligentních zvířat" a o tom, jak se s nimi budou lidé párovat.
22. 12. 2010 | 12:02

JPK napsal(a):

Gaio, Gaio,

Vy jste fakt typická učitelka. Pak z těch dětí má něco být. Vy nejen že nerozumíte, ale ani nchcete rozumět. Nač se školit, nač porovnávat výsledky. Hrůza. Bohužel.
13. 04. 2011 | 11:22

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy