Nejen, že se rádi učí, navíc rádi čtou.

12. 04. 2011 | 18:16
Přečteno 7479 krát
"Čtení je pro mě ztráta času" (pořád se mluví o tom, že děti nečtou...). Podle mě také výsledek, který by málokdo tipoval.

Ahoj, četla jsem tvůj nový blog - učení/mučení. Vyzývají tě, abys podobnou otázku položil na zš. To sice teď neumím, ale právě vyhodnocuju dotazník ke Čtenáři (4., 5., 8. a 9. třída), kde jsme měli otázku "Čtení je pro mě ztráta času" (pořád se mluví o tom, že děti nečtou...). Podle mě také výsledek, který by málokdo tipoval.

Čtení je pro mě ztráta času - graf
Čtení je pro mě ztráta času - graf


Celkem odpovídalo 5213 žáků a ve skupině mladších je to ještě silnější, rozhodně nesouhlasí 59 %.

daniela jírová | studio základních škol
e-mail: djirova zavináč scio tečka cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Marty napsal(a):

Přečetli si žáci otázku správně, pochopili ji?
12. 04. 2011 | 18:41

mažňák napsal(a):

Je to takové klišé jak je všechno horší, ale když jsem chodil do ZŠ (tenkrát ZDŠ) v sedmdesátých letech, tak taky četlo minimum spolužáků. Pár - menšina - nás bylo knihomolů, zbytek radši hrál fotbal nebo koukal na televizi. Víc asi četly holky, ale tvrdá data nemám.
12. 04. 2011 | 18:46

Johanna napsal(a):

Pane Šteffle, pokud se zde snažíte přesvědčit nás o kulatosti krychle a červenosti modrého, tak to nezkoušejte.
Děti buď Váš dotaz nepochopily anebo zde přicházíte s novým číslem dávno zapomenutého Dikobrazu.
Vaše snažení před mi nejprve přišlo moderní,
dnes jde spíš o porovnávání stolice politických "špiček" ČR.
12. 04. 2011 | 18:48

michal napsal(a):

To je jak s tím dotazníkem Transparency Int., jestli je tu korupce. Jeden rok odpoví několik procent škarohlídů, že tu korupce je a že se s ní setkali (přestože o ní jen slyšeli v "telce"). Výsledek se zmedializuje formou "hype" a následující rok tenhle výzkum přivede dalších pár procent škarohlídů...

Pak vycházejí výsledky nezávislé na skutečné míře korupce. A stejně je to i s čtenářstvím, ve škole každý odpoví, že čte. Věřte jim, že je to opravdu anonymní.
12. 04. 2011 | 19:17

Marcus napsal(a):

Zajímavější a o realitu mnohem lépe popisující by byl dotaz "Kolik knížek jsem přečetl za poslední rok?"
12. 04. 2011 | 19:17

gaia napsal(a):

s dětmi lze dobře manipulovat, ony velmi dobře vědí, co je správné a dokáží odpovídat tak, jak od nich čekáme, ale že se tak ve skutečnosti nechovají nebo dělají úplně něco jiného,m to je již vedlejší.

A v mém excelu je nabídka desítek podob grafů, dokonce i prostorové, bývají to pěkné obrázky a je docela zábava s tím vytvářet. Ale ptám se Jaký význam mají tato výzkumy a k čemu jsou dobré.

Na seznamu zas článek o tom, že američtí vědci vyzkoumali, že po prvním sexu se chlapco cítí hezčí, zatímco děvčata pochybují o svém vzhledu a časem se toto obrátí naopak.

Pěkná kachna, když není o čem psát a pěkná práce, když není do čeho píchnout.
12. 04. 2011 | 19:48

J.A.Komenský v hrobě se obracející napsal(a):

Česká pedagogika se dlouhodobě potýká s problémem nepodobným tomu který mají ekonomové: statistiky a (matematické) vzorce jsou vydávány za realitu a přisuzuje se jim význam, který je neprůkazný. Je to jeden z nejhorších možných konstruktů, ze své podstaty zcela nedemokratický a bezvýchodný.

Úroveň vzdělání nezvýší žádné testy a tabulky od soukromé firmy, ani letáčky s usměvavou dívkou, která tvrdí, že se tak úroveň zvýší a je jimi polepen pardubickýý kraj.

Jsou chudáci daňoví poplatníci, kteří se nemohou bránit tomu, kam jdou jejich daně.
Aby si nějaká slípka kreslila koláčové grafy a pokládala řečnické otázky?
12. 04. 2011 | 20:15

Helmut napsal(a):

Upřímně. Myslím si, že situace ve školství není tak špatná, jak se s oblibou (zejména v restauračních zařízeních čtvrté cenové) říká. Jen ty skutečně odstrašující příklady jsou hold vidět o něco více než před třiceti lety. Samozřejmě, že jsou školy i žáci/studenti lepší i horší. Nicméně právnická fakulta ZČU nebo školy typu VŠEM ještě neznamenají, že to takto vypadá všude.
12. 04. 2011 | 20:36

Šárka napsal(a):

Pokud čtou doma rodiče (jdou dětem příkladem) a učitel nabízí svým žákům a studentům zajímavou četbu, mluví s nimi o knihách zajímavým způsobem, pak si ke čtení najdou cestu i děti. Pokud ovšem rodiče koukají do bedny a učitelka literatury vykládá látku stylem narodil se, zemřel, mezi tím napsal, pak děti nemají důvod číst, protože prostě neví, že je to zábava a přínos.
Mimochodem odpovědí na otázku "Čtení je pro mě ztráta času" jsme ještě nezjistili, jak moc děti čtou. Tím jsme, podle mého soudu, zjistili pouze, že děti pokud čtou, tak to pro ně není ztráta času. Rozhodně ale souhlasím s tím, že neustálé nářky nad úrovní dnešní mládeže patří do ranku "Za mých mladých let byly zimy tužší, tráva byla zelenější, sníh bělejší...".

Chcete-li si přečíst, jak vidí konkrétní problémy dnešní školy učitelka, klikněte na můj blog http://blogucitelka.blogspot.com/
12. 04. 2011 | 21:37

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Vážený pane, Vy jste absolvoval mat-fyz?
V tom případě zdejší čtenáře zřejmě považujete za spolek idiotů, byť umějících číst, anebo nejste schopen formulovat základní otázku pro zjištění úrovně kvality a kvantity čtenářské obce.

Stejskal nemazat - nikoho jsem neurazil - uráží Šteffl.

A takový člověk tady mastí sciotesty. ANO - NE.

Aby bylo jasno, zhruba před měsícem jsem se srazil ve veřejích se spolužačkou mého potomka. Nesla si knihu. Jelikož jsem zvídavý, položil jsem jí otázky, jestli ráda a často čte. Na obě odpověděla kladně.
Pak ovšem přišlo zděšení, neboť jsem se dozvěděl, že přečetla už asi tak patnáct knih, z toho byla polovina tvořena ságou příběhů Harryho Pottera.
Nic proti Harykovi, jsem rád, že tato slečna čte alespoň něco. Já sám jsem v jejím věku přečetl asi tak osm až deset knížek - ovšem za každý kalendářní měsíc, nikoli za život.

Pak se ovšem nemůžeme divit, když nám dnes v populární show Jiřího Krampola odpovídali mladí lidé v drtivé většině, že komunisti se dostali k moci někdy v 19. století, anebo naprosto netušili, jakýmže svátkem jsou velikonoce.
Dál jsem neměl sílu se na tyto zvratky dívat.
12. 04. 2011 | 21:42

Targus napsal(a):

To Helmut a Šárka:

Samozřejmě máte pravdu. Proto jsou naši žáci vždy v čele, proběhne-li mezinárodní srovnání ve vědění, dovednostech a umění toto prakticky využít.
12. 04. 2011 | 21:45

Helmut napsal(a):

Targus:

Pisete o necem, co jsem nikde nepopiral. Pouze rikam, ze znam spoustu mladych lidi s velmi dobrym vzdelanim. Nelze vsechno hazet do jednoho pytle, znam i spoustu vynikajicich stredoskolskych i vysokoskolskych pedagogu. Problem soucasneho skolstvi je podle me predevsim ve dvou faktorech. Spousta ucitelu uci naprosto bez invence a nedokaze zaujmout (nektere dokonce samotne uceni otravuje a prekvapuje je, ze deti "zlobi"). Na druhe strane se spousta rodicu zase nevenuje detem ve vzdelani - minimalne na zakladni skole to musi byt bezne. Ucitel muze byt buh, ale kdyz dite vyrusta v rodine, kde je standardem rikat, ze "vzdelani je k nepotrebe", tak s tim - specielne na zakladnich skolach - tezko ucitel neco udela.

Samozrejme zjednodusuji, faktoru je spoustu (napr. mysleni lidi, kdy si spousta mysli, ze ti, kteri maji bc., jsou nedostudovani blbci nebo predstavy, ze vsechny VS jsou jako PF ZUC, VSEM ci VSFS - a propos ani v tomhle smeru to drive nebylo o moc lepsi, viz. byvala Vysoka skola politicka)
12. 04. 2011 | 22:09

Helmut napsal(a):

Targus:

K vasemu konkretnimu prikladu v prvnim prispevku.. to zni jako jiste video na YouTube, kde vybrali ty nejvetsi blbci, na kterych se nam snazi vecpat, ze Americane jsou nevzdelani idioti.

8 - 10 knizek mesicne? Tak to vam gratuluji k uzasnemu rozsahu volneho casu, obavam se ze vetsina deti takto obdarena neni. Ostatne ja sam take ctu hodne, ale osm az deset knizek mesicne bych asi tezko zvladl (obzvlaste pokud se jedna o autory typu Dostojevskeho nebo Eca). A pravidelne cteni neni nutne jen knizni publikace.
12. 04. 2011 | 22:14

Targus napsal(a):

To Helmut:

Nikoli, jste vedle jak ta jedle.
Základní problém je totální úpadek náročnosti školy a ohraná píseň, že učení se klasickým způsobem je již přežitkem, neb vše se vygůglí.
V češtině se neprocvičuje, nepíše, nedávají se úkoly, totéž matematika, přírodní vědy jsou vetknuty do mišmaše zvaného člověk - prostor - čas, jehož základní charakteristikou je osekání výuky až na dřeň. A učitelé místo aby se věnovali výuce a byli odměňováni za to, co děti naučí, spisují tuny nic neříkajících ptákovin a honorováni jsou podle tohoto spisování.
Fuj, blé...
Problém kázně ve výuce je dalším kolosálním problémem, kdy si rodiče stěžují na jakýkoli trest, který dítě dostalo, např. za užití vulgarizmů, vyrušování při výkladu látky, atd.
Žvásty typu, že pedagog je blbec neumějící zaujmout znám více než důvěrně, takže si je nechte od cesty. Mám tři pedagogy doma a tak trochu vím, s jakými kvítky se srážejí.

Nevím, co se vám nezdá na přčtení 10 knih o průměrné tloušťce 300 stran za měsíc. V pohodě zvládnu přečíst 100 stran obvyklého knižního formátu za hodinu. Na těch 10 knížek mi tedy postačuje hodina denně, což při docházce na základní školu nebyl velký problém. V krajním případě to spravila baterka pod peřinou. Kromě toho mne ve třinácti letech (jako má ta čtoucí dívenka) Dostojevskij jaksi nebral. Ať už byl tlustý nebo hubený. Pokud Vás ano, jste zřejmě odmala v jiném levelu, já byl vždycky nablblá lopata.
12. 04. 2011 | 23:25

Targus napsal(a):

To Helmut:

Když už se tu zahazujete s vysokou školou politickou, Vy víte, kde byla, jak dlouho se naní studovalo a jaký titul měl její absolvent?
Já jen, že bych se něco málo přiučil od vzdělance. Jestli jste vykrmen dle vzorce, kterým jsou syceni mí potomci dnešními čerstvými absolventy pajdáků, rád se pokochám.
Jinak s úrovní dnešních Bc. problém nemám, zajisté někteří možná dokonce i něco umějí. Grandiózním problémem je ovšem skladba učebních plánů na VŠ. Mám v rodině jednu absolventku PdF a přál bych Vám slyšet její komentáře při srážce s realitou - totiž s učebními plány na středních školách gymnázijního typu. Ač je křehká a vcelku distingovaná dívenka, Stejskal by musel mazat až do rána.
12. 04. 2011 | 23:37

Helmut napsal(a):

Vedle jste spise vy.

Tak nevim odkud berete udaje. Ja mohu soudit jen podle vzdelani, jez se dostalo me, ale moho vas ubezpecit, ze v cestine jsme procvicovali i psali ukoly (stejne tak v matematice) kazdy tyden. Stejne tak jsme meli povinne vysoce nadprumerne mnozstvi povinne cetby.

A bezmyslenkovite biflovani je k nicemu. Nerikam, ze to obcas u nekterych veci neni potreba - je treba najit spravnou miru. Daleko dulezitejsi je vec pochopit, coz tezko zvladnu tim, ze se urcitou vec naucim nazpamet. Castecne historii studuji a presto neznam nazpamet vsechny bitvy Napoleonskych valek nebo generaly druhe svetove valky. Ale vim, v ktere odborne publikaci tyto udaje rychle najdu. Ano jisty zaklad se musi naucit i nazpamet, nicmene umet vyjmenovat nazpamet to co jsem vyse i nize upominal nutne nerika nic o vzdelani jedince.

A ano problem je casto i ve zpusobu vykladu. V prvnim rocniku sestileteho gymnazia jsem mel sice vyborneho odbornika na dejepis, coz vsak docenuji az ted. Ja sam se sice historii venuji dost znacne, ale presto me tento clovek tehdy nedokazal zaujmout - vzdy prisel, zacal vykladat uprostred tematu, vse doslova psal na tabuli, takze si vsichni slepe opisovali a nikdo nad tematem nepremyslel. Neni divu, ze tento clovek - ac po odborne strance skvely - mel nulovou autoritu. Pritom trebas pro skvele oziveni predmetu jako je dejepis, biologie nebo fyzika staci prosta powerpointova prezentace.

A ano u rodicu je mnohdy take problem (viz. muj predchozi prispevek). Ale nelze to na ne hazet naprosto jednostranne, problemy nejsou takrka nikdy jen na jedne strane (obzvlaste v takoveto problematice). Stejne tak nelze jednostranne rici, ze je treba do deti nutne cpat nazpamet napr. vsechny faze Velke francouzske revoluce. Daleko dulezitejsi je, aby pochopily proc probehla, cim je tak vyznamna a co je dodnes jejim dedictvim. Presto verim, ze skutecne dobry ucitel dokaze zaujmout i pres jistou neprizen rodicu.

Ad cetba. Ve trinacti jsem Dostojevskeho skutecne necetl - klasicti autori prisli na radu az se stredni skolou. Kazdopadne jste asi genialni, ponevadz ja jsem ve 13 letech tezko zvladl precist deset knih o trista stranach za mesic - a to jsem cetl celkem dost, od takoveho Vernea jsem zvladl dost slusnou porci svazku. 100 stran za hodinu neumim ani ted - tedy pokud je chci skutecne procist a ne je jen bezmyslenkovite proletet. Co bych v soucasnosti dal za to mit cas, cist beletrii..
12. 04. 2011 | 23:49

Helmut napsal(a):

Inu.. s pedagogickou fakultou zkusenosti nemam. Ono ostatne ale dost zalezi kde se ta fakulta naleza, kteri lide na ni prednaseji a kdo konkretni na ni studuje. Jiste existuje spousta kvalitnich absolventu pedagogickych skol (stejne jako dostatek tech spatnych). Jak implikuji i v predchozich prispevcich, je to zalezitost silne individualni a plati, ze jeden konkretni priklad nic neznamena (stejne tak nic neznamena, pokud znate tech pripadu deset).
12. 04. 2011 | 23:57

Helmut napsal(a):

Na dalsi debaty nemam prilisneho casu a proto vam nabizim pouze odkaz na strucny clanek na wikipedii, ktery vam snad zaklady objasni. http://cs.wikipedia.org/wiki/Vysok%C3%A1_%C5%A1kola_politick%C3%A1

Trosku mi to upomina na takove ty skoly jako VSEM nebo VSFS, kde ma vystudovano pulka prazskeho magistratu..
13. 04. 2011 | 00:00

Targus napsal(a):

To Helmut:

Povinná četba je nyní v celostátních osnovách zrušena. Více, myslím, není potřeba dodávat a rozvíjet.
Zřejmě jste měl štěstí, že jste studoval ještě v době, kdy nebyl rozvrat českého základního školství dokonán do současné podoby. Já jej mohu nádherně pozorovat na svých potomcích (rozdíly 5 a 7 let).
13. 04. 2011 | 00:09

Targus napsal(a):

Ještě si dovolím přidat klasickou ukázku polhávání v takovýchto článcích, na který jste dal odkaz.
Více či méně údaje sedí - tedy z toho, co se povídalo. Sám absolventem nejsem a osobní zkušenost nemám, kromě toho, že absolventi byli po většině blbci mimořádných rozměrů, nedá se však říci, že by byli hloupí, spíše naopak.
Ale:
"V dané době škola podle něj disponovala jinde nevídaným vybavením, jako byly boxy se sluchátky při výuce cizích jazyků."
Dobrá kravina. V této době jsem byl na celkem nevýznamné a dozajista nikoli prestižní stř. škole a v jazykové učebně jsme měli totéž. Lež jako věž.

Jinak to rychlé čtení se dá nacvičit. Samo od sebe nepřijde. Znám borce, kteří to studovali v kurzech a dostali se až na 300 stran. S úspěchem to pak používali při vysokoškolském studiu.
Já jsem se na rychlost čtení zaměřil asi ve čtvrté třídě, protože se mi právě nedostávalo času, asi za čtyři roky jsem se dostal na stovku.
Btw. pokud jsem o prázdninách nepracoval, zbouchal jsem i dvě knížky denně. Prostě jsem místo školy četl.
13. 04. 2011 | 00:25

Helmut napsal(a):

Targus:

Mno tak tim rozvratem si skutecne nejsem jisty, nebot je tomu sotva dva roky, co jsem vysel ze stredni skoly a na tom mem gymnaziu jsem zadny rozvrat nepozoroval.. takze ono je to skutecne ambivalentni a skutecne silne individualni.

Prosim, ja nerikam, ze je ten clanek bezchybny, ale pro velmi rychlou zakladni informaci postacuje.

Tak jiste se to nacvicit da, ale vzhledem k tomu, ze neoplyvam zrovna velkym mnozstvim volneho casu (minimalne pro cteni toho, co bych chtel), tak ctu zejmena v MHD a tam mi takovato rychlost cteni prijde nerealna.. a pak je to samozrejme o te slozitosti textu. Sto stranek filosofickeho traktatu mi bude logicky trvat dele.. alespon pokud si z textu chci neco odnest.
13. 04. 2011 | 07:03

Petr napsal(a):

Moji rodiče měli obrovskou knihovnu. I já má dodnes stovky knih. V rámci své profese jsem v životě navštívil spousty bytů. A v mladých rodinnách velkou knihovnu, by člověk pohledal. A při ještě větší nechuti mladých než ke čtení k matematice, fyzice, chemii je o osudu České země do 50 let rozhodnuto.
13. 04. 2011 | 08:27

Lop napsal(a):

To Ondřej Šteffl:
Pane Šteffle, nezlobte se, ale tento váš způsob, jak posouváte realitu jinam, je už vážně neskutečný. Z kladné odpovědi na větu "čtení je pro mě ztráta času" rozhodně NUTNĚ nevyplývá, že čtou rádi. Může z ní třeba vyplývat, že to pro ně není ztráta času, protože je to potřebné (např. pro rozvoj osobnosti, což si můžou uvědomovat), přesto to nemusí být jejich záliba. Ale mnozí žáci si takovou větu mohou interpretovat různě. Jak můžete zakládat průzkum na větách typu "učení je mučení" a "čtení je ztráta času"? Je za tím snaha manipulovat fakt ve svůj prospěch nebo něco jiného?
13. 04. 2011 | 08:29

Lop napsal(a):

Malá oprava: ze záporné odpovědi...
13. 04. 2011 | 08:30

Targus napsal(a):

To Helmut:

Sorry, ale nerozlišujete základní a střední školství. Zkuste se povznést nad historii aspoň na dobu čtení mého příspěvku...
A stav základního školství před nějakými osmi až deseti lety se nedá porovnávat s dneškem. Opravdu ne. Za tu dobu se na postu ministra a jeho podržtašků vystřídalo mnoho dalších škůdců.

S čtením filozofického traktátu máte samozřejmě pravdu, souhlasím, že v takovém případě půjde rychlost čtení poněkud stranou.
Tzv. rychlé čtení je hodně o vizuální paměti, že si po přečtení vybavíte téměř doslovně text a vlastně ho jakoby čtete znovu. Nevím, jestli to u mne funguje také tak, nikdy jsem se tím systematicky nezabýval, jen velice volně cituji to, co jsem četl o rychlém čtení v Japonsku a popisech kurzů této výuky.
13. 04. 2011 | 08:51

Targus napsal(a):

To Lop:

A tohle nám sem servíruje analytik.
Skoro to vypadá, jako by sám byl absolvent dnešní ZŠ, případně plzeňských práv.
13. 04. 2011 | 08:53

vfischer napsal(a):

ČISTÁ UKÁZKA DEMAGOGIE DOTAZNÍKOVÝCH PRŮZKUMŮ
a zejména idiotsky zadané otázky ! Na invektivu "Čtení je pro mne ztráta řasu" není třeba dělat žádný průzkum protože lze selským rozumem odhadnout, že drtivá většina respondentů z odpoví NE z pouhého principu, že číst se takzvaně má! O tom, jestli děti skutečně čtou, nebo pouze hrají hry na počítači, klapu esemesky a lížou obrazovky Facebooku a jiných interentových nesmyslů a podvodů se nedovíme vůbec nic !
A tak je to se sociologickými průzkumy a testy - viz slavné testovací maturity - to zas bude trhák !
13. 04. 2011 | 09:12

majka napsal(a):

Přečíst 8-10 knížek za měsíc na základní škole není problém. Na střední jsem přečetla Zločin a trest za dva dny. Teď mi trvá přečtení jedné knihy týden (protože pracuju tak 10 hodin denné). Někdy stihnu přečíst DALŠÍ knihu přes víkend. Možná bych 8-10 knih měsíčně stihla i dnes, kdyby nebyly náročné a tlusté.
13. 04. 2011 | 09:38

student napsal(a):

Autor se ve svých příspěvcích snaží dokázat, že v našem školství je všechno v pořádku, dokonce, že jsou ještě rezervy.
Můžeme proto snížit počet učitelů. Pokud se nám podaří předělat všechny učebny na učebny počítačové, tak nám pro každou školu bude stačit 1 dobrý správce sítí. Pan autor už ví, kdo je schopen dodat kvalitní výukové a testovací programy. Určitě také dokáže vyvinout zařízení, které žákovi nedovolí vstát ze židle, dokud do počítače nevyťuká odpověď na všechny otázky.
13. 04. 2011 | 09:52

Skogen napsal(a):

A jaké čtení? Pro někoho to může znamenat román, pro jiného komiks, pro dalšího esemesku nebo tweet. I ten, kdo pokládá za užitečné rozumět nápisům na cedulích, nemůže uvést, že čtení není užitečné...

O něco víc by mne přesvědčilo, kdybyste provedli průzkum, kolik a čeho žáci přečetli. Čtou-li rádi, nebyl by pro ně problém ani uvést hlavní postavu.
13. 04. 2011 | 11:51

Skogen napsal(a):

Helmute, není důvodu Targusovi nevěřit. Běžně jsem si na ZŠ z knihovny nosil pět až osm titulů. Výpůjční doba byla tuším týden, já ovšem většinou hřešil se čtrnácti dny. Je pravda, že něco z toho byly atlasy nebo encyklopedie, které se systematicky "nečtou".

Souhlasím, že Jiráska si žák ZŠ z vlastní vůle domů nepřinese a třeba zrovna tomuto českému klasikovi jsem dodnes ani já na chuť nepřišel. Zato jsem objevil řadu jiných domácích či světových, kteří by mi byli "proklouzli mezi prsty", pokud bych si kdysi zvyk číst nevytvořil.
13. 04. 2011 | 12:10

iga napsal(a):

Pane Šteflle, srdečně zdravím.
Tentokrát jste mě těžce zklamal. Co jste chtěl takovou blbou otázkou zjistit?
Společně s mnohými diskutujícícmi zastávám názor, že průzkum měl být doplněn otázkou, kolik a jakých knih dítko od začátku pololetí přečetlo. To by se pak vidělo, jak uvědomělý deváťák, pro kterého čtení není ztrátou času, přelouskal od začítku pololetí tak maximálně známou dvoustranu z bravíčka...
13. 04. 2011 | 16:01

iga napsal(a):

K Targusovým výkonům jen gratulaci. Osobně mě čtenářská vášeň přepadla až na gymplu (drží se doteď). Jako gymnazistka jsem četla rychlostí knížka za dva dny a dost mě obtěžovalo jejich shánění, naštěstí jsem měla k dispozici obří dobře zásobené domácí knihovny celého příbuzenstva a po čase i profesorky češtiny. Takzvaná povinná četba autorů mimo 20. stol mě ovšem otravovala a a také většinou nudila k smrti.
13. 04. 2011 | 16:06

Nerevar napsal(a):

Bohužel, z výsledků dotazování nevyplývá nic jiného, než kolik bylo kterých odpovědí.

Osobně se domnívám, že podle pravdy nejvíce odpovídali respondenti "rozhodně souhlasím". Být podobná otázka položena na jiném místě a za jiných okolností, nás, knihomoly by odpovědi překvapily mnohem méně.
13. 04. 2011 | 18:53

Pamela Bárnsová napsal(a):

na střední škole nám dávali test a otázky byly

a, jste ještě panna

ač nebyla ani jedna, všichni jsme snaživě napsaly, že ano, neb se to od nás očekávalo a nechtěly jsme své učitele děsit

b, schvalujete vstup spojeneckých vojsk v roce 1968

opět všichni napsali že ano, neb se to očekávalo a nikdo nechtěl mít problémy, ale mysleli jsme si své
13. 04. 2011 | 19:36

Targus napsal(a):

To iga:

Už jsem to tu několikráte psal, že jsem byl schopen vytáhnout z popelnice špinavé noviny a a přečíst je od úvodníku až po sport bez jakéhokoli ohledu na obsah.
Zřejmě proto zde působím poněkud zaostale :-)))

Povinná četba. Bleskovým pohledem jsem na začátku školního roku vyhodnotil autory a pokud jsem je už neměl načtené, okamžitě jsem u jejich jmen dělal černý puntík absolutní nepřípustnosti četby čehokoli pocházejícího z jejich pera či klávesnice.
Tento psychický blok pochází asi z Říhovy Honzíkovy cesty a Plevova Malého Bobše.
V té době, kdy ostatní slabikovali tyto publikace, louskal jsem běžně Mayovky, Setona, Londona, Obrovské encyklopedie z první republiky nalezené na strýcově půdě, a podobné čtivo. Pak už jsem se despektu k povinné četbě nikdy nezbavil.
Nikdy nezapomenu na výraz češtinářky, když jsem jí v šesté třídě začal podrobně vyprávět děj Hellerovy Hlavy XXII. Tu jsem četl třikrát za sebou.

To Pamela Bárnsová:

Hodně dobré.
Na panenství se mě nikdy neptali. Škoda.
A když se mě zeptali na vstup spojeneckých vojsk ve škole, reagoval jsem nevinnou otázkou:
"A kerych? K nam furt gdosyk lezl."
Následně vyvolaná dívenka zarecitovala cosi o bratrské pomoci, na což jsem reagoval větou bez vyvolání:
"Kurva a ku nam nepřišli pomahať nigdy, a to mame hektar pola a zme bes traktora."
Přítomný pan ředitel provádějící hospitaci usoudil, že je nezbytně nutné mne okamžitě poslat k holiči přistřihnout nezbedné kadeře lezoucí až k lopatkám.
Jak probíhal další výuka, potažmo hospitace, si dozajista dovedete představit.
Nicméně ke cti pana ředitele slouží, že dvojáka z chování mi udělil za zcela jiný prohřešek, nikoli za kritiku spojeneckých vojsk.
13. 04. 2011 | 21:09

iga napsal(a):

Targus

se čtením mi trochu připomínáte mojí sestru. Ta četla četla od tří let prakticky všechno, co jí vlezlo pod ruku, což vyvolávalo v rodině lecjaké vášně.
Když jí bylo šest, tak se ve frontě na maso - evidentně zaplavená dojmy z posledního přečteného kusu- zeptala matky, co znamená, že kněžna Zaháňská byla neplodná, když nemohla být maminkou Boženy Němcové. V masně se pak strhl poprask, na který vzpomínáme na rodinných trachtacích ještě dnes. Když jí bylo osm (a mně devět), akorát jsem dorazila toho Bobše zatímco ona dorazila Umberta Ecca - Jméno Růže.
Mě ovšem příběhy toho malého, chudě ale čistě oblečeného chlapce dojímaly stejně jako jí Adsovovo detektivní dobrodružství. Historku o družstevním vajíčku z Honzíkovy cesty jsem ale navíc každodenně vyžadovala od babičky místo večerní pohádky, což jí ke konci (jako bývalé živnostnici) určitě způsobovalo žaludeční nevolnost. Je jasné, že v tu dobu už byla mezi námi (tedy mojí sestrou a zbytkem rodiny)tak velká intelektuální propast, že se nám už nikdy nepodařila překlenout.
13. 04. 2011 | 22:29

Targus napsal(a):

To iga:

Vaše sestra by mmne tedy rozhodně zajímala. Čistě ji jen potkat a seznámit se s ní a pohovořit hoďku o životě by pro mne byl asi dost silný zážitek. Mám rád lidi, kteří jsou chytří, mnohem více sečtělí, než já, a umějí se bavit i se mnou. Většina těch, co jsem potkal, to se mnou úspěšně zvládla.
:-)))
Že ji upřímně pozdravuji a přeju jí vše dobré...
Vám samozřejmě taky!!!
14. 04. 2011 | 09:22

Pepa Josef napsal(a):

Targus: to je diskriminace, proč se v Plzni nemluví ostravským dialektem:))) Určitý humor takhle může vzniknout jen na severu Moravy. Jinak jsem hluboce přesvědčen, že opravdu máte pedagogy v rodině, je to poznat. Ten trend, kdy si žák nemusí nic pamatovat (a proto si taky nic nepamatuje), začal už dávno, kdy ještě moje zvěčnělá máma učila na ZŠ a měla z toho hrůzu, neboť předpovídala, že žák nedá vbrzku dohromady gramotnou větu, neb si nebude pamatovat potřebná slova a v hlavě neudrží nic, o čem by mohl hovořit... dobrých 25 let tomu.
19. 04. 2011 | 09:50

1234 napsal(a):

Ráda si čtu blogy o vzdělávání, ať už je v nich cokoliv...
Ale musím dodat svou zkušenost:
Děti čtou, rozumí, baví je to a čtou mnohdy více než dospělí. Takže tak.
22. 04. 2011 | 10:57

jih napsal(a):

Jestli nekdo mini, ze cteni je cetba papirovych knih, tak s tim je v masovem meritku konec. Papir je ovsem medium zazrane pod kuzi a tak to bude trvat dele nez prechod na digitalni fotoaparaty, mobily, digitalni zaznam zvuku ci obrazu. Zalezi prece co kdo cten na co kouka. Vzhledem k technickym moznostem ceka papir okrajova pozice.
24. 04. 2011 | 11:47

viktor napsal(a):

Pro Helmuta
Nesouhlasím s Vaší tezí o biflování. To se dnes stalo velmi moderní, ale já jsem stejně, jako jeden z předřečníků, navštěvoval ZDŠ v sedmdesátých letech. Tehdy se kladl důraz na dvě oblasti. Oblast paměťovou a oblast myšlení. Podle mého názoru, nejsem milý pane Helmute pedagog ani učitel, bez paměťového učení, beuz určité sumy informací, nejste schopen přemýšlet v souvislostech /učili jsme se kdysi indukce a dedukce/, o čem byste chtěl přemýšlet a co vymýšlet, když nemáte nic v paměti. Co si budete dávat do souvislostí, co budete vylučovat. Nic, když nemám potřebnou sumu vědomostí. Představte si takového lékaře, on se nic nemusí, jak Vy říkáte, nabiflovat? No musí, milý pane, ona ta anatomie je jenom o biflování. To, že lze informace nalézt, a pohodlně, na internetu, to nepopírám. Jinak k Dostojevskému. Už asi deset let mám rozečtené jeho "Běsi". No hrůza a děs. Ale jiní spisovatelé a jiné knihy mně jdou podstatně rychleji, pohodlněji. Vždyť číst knihu je práce, představivost, jistým způsobem musí čtenář spolupracovat, ale to již vykládám samozřejmosti. Dobrý den.
25. 04. 2011 | 00:52

chanel watches napsal(a):

chanel watches http://www.chanelwatchesale.com/

chanel ladies watches http://www.chanelwatchesale.com/chanel-ladies-watch-c-30.html

chanel J12 http://www.chanelwatchesale.com/

chanel replica watches http://www.chanelwatchesale.com/

chanel mens watches http://www.chanelwatchesale.com/chanel-mens-watches-c-31.html
06. 05. 2011 | 09:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy