Rodiče plačte!

08. 05. 2011 | 14:31
Přečteno 8384 krát
Stav českého školství není dobrý. A zhoršuje se. Rodiče se musí rozhodnout, jestli dále v tomto směru budou spoléhat na stát, nebo se raději postarají sami.

Nechejme na chvíli stranou státní maturity, smlouvy s rodiči či šance současného ministra, že vydrží do švestek, protože ty se v kvalitě vzdělávání vašich dětí nejspíš vůbec neprojeví. Podívejme se raději na stav českého školství a vzdělávání teď a tady pohledem vzdělaného rodiče, čtenáře Orientace (text původně vyšel v příloze Lidových novin Orientace, zde je mírně aktualizován), který si čte tenhle článek, protože o vzdělávání svých dětí přemýšlí a pokládá je za jeden z hlavních předpokladů jejich dobré budoucnosti. A musí se rozhodnout, jestli dále v tomto směru bude spoléhat na stát, nebo se raději postará sám.

Až příliš mnoho těch, kteří nerozumí ani Blesku

Jaké vzdělání tedy poskytují naše školy? Moc nevíme. České školství se vyznačuje kritickým nedostatkem informací, které přesahují pouhé soukromé dojmy. Nebýt mezinárodních šetření PISA (http://www.uiv.cz/soubor/4391 ) a TIMSS, nevíme o souhrnných výsledcích vzdělávání u nás skoro nic.

Z výsledků v šetření PISA je jasné, že vzdělávání v ČR je horší, než by být mohlo. Ve srovnání s Finskem jsou naši 15letí žáci v průměru o téměř celou jednu úroveň níže (na škále 1 až 6). Úroveň 1 nestačí na plnohodnotné zapojení do života moderní společnosti, žáci na této úrovni nerozumí přesně ani jednoduchému textu například na úrovni Blesku, z příbalového letáku k léku nepochopí, jakou dávku mají dát svému dítěti. Zaměstnat takové lidi, mimo nejjednodušší rutinní manuální práce, bude obtížné. Na úrovni 1 je ve Finsku 8,1 % žáků, zatímco u nás je to 23,1 %. A patnáctiletých kluků, kteří vlastně neumějí číst, je u nás dokonce celých 30 %.

Vaše děti jistě čtou, přemýšlejí o věcech v šíři souvislostí, jsou naučené dívat se na problémy z různých stran a podle toho je řešit. Možná si proto říkáte, že se to vašeho dítěte netýká. Může, ale nemusí to být pravda. Vaše děti jistě nebudou na úrovni 1, to ale neznamená, že jsou na nejvyšší úrovni 6. A to by třeba v lepším vzdělávacím systému být mohly. U nás je na nejvyšší úrovni jeden z 250ti žáků zatímco ve Finsku by byla šance na excelenci vašeho dítěte čtyřikrát větší, v Šanghaji dokonce šestkrát větší. Vaše děti také nemusejí zaostávat v celkovém výsledku, ale ve struktuře dovedností. Čeští žáci jsou relativně dobří v tom, jak dokážou informace v textu najít a zpracovat, ale podobně jako žáci z  dalších postkomunistických zemí zaostávají ve schopnosti  informace kriticky hodnotit, srovnat různé třeba protichůdné informace. Z jiného výzkumu (http://www.uiv.cz/clanek/8/2091 ) např. víme, že naši žáci ve škole prakticky ve všech předmětech pracují s učebnicemi, zato přes 60 % z nich uvádí, že s jinou knihou případně s časopisem se ve výuce nesetkávají vůbec nebo jen zcela výjimečně. České učebnice ovšem nejsou postaveny tak, aby vyvolávaly v žácích pochybnosti. Informace - jasné a nesporné - jen se předávají. A učitelé svoji roli chápou většinou stejně – předávat hotové vědomosti. Ve skutečném světě, do kterého vaše děti přijdou, to ale chodí jinak. Proto v Šanghaji začali razit zásadu, že všechny otázky ve škole by měly vždy mít více než jednu odpověď (http://www.time.com/time/world/article/0,8599,2035586,00.html ).                       

Cíl vzdělávání: prokázat základní znalost chovu drobných zvířat

Podle PISA je sice české školství na ostře sestupné trajektorii, ale stále ještě kolem průměru. Kvalita výuky není kritická (zatím!). Ale učí se děti ve škole to, co je připraví na jejich budoucí život? Učí se to, co budou potřebovat?

** zapojí správně polovodičovou diodu
** orientuje se v základním vybavení kuchyně
** využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů
** využívá při tvořivých činnostech prvky lidových tradic
** přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu
** prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty
** využívá prakticky poznatky o vlivu změny magnetického pole na vznik indukovaného napětí
** orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku
** objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
** dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci
** modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel.

Ne, nezbláznil jsem se. To, co jste právě přečetli, je výběr z více než 600 položek z tzv. očekávaných výstupů Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP,  http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf ). Jinými slovy, toto všechno by učitelé měli ve škole učit a žáci umět. Něco, jako dříve bývaly osnovy.

Podle jakého klíče jsou tyto cíle vybrány? Není jich moc? A především jsou to ty správné pro budoucnost vašich dětí? Některé jistě ano, jiné asi ne. Že jste se to všechno učili taky? Ale to bylo před 30 či 40 lety.

Učit se seznam, nebo učit se učit?

Podle mne učit tohle všechno smysl nemá. Především, žádné dítě to nakonec všechno stejně neumí. Zastánci argumentují tím, že každá z těchto věcí se může v životě hodit, a nikdo nemůže v patnácti letech vědět, co bude potřebovat. To je ovšem argument nepatřičný. Existují tisíce dalších věcí, které v RVP nejsou a které by se mnohým v životě nebo v dalším studiu hodily mnohem víc než „stélky lišejníků“. Všechno se ale učit nedá. Rok od roku přibývá toho, co se musí každý naučit až v práci. Profesor Carnegie-Mellon z University Robert Kelley zjišťoval u zaměstnanců, jakou část faktických znalostí potřebných k výkonu jejich povolání nosí sebou v hlavě. Ještě v roce 1986 to bylo kolem 75 %, v roce 1997 už jen 15 % až 20 % a pro rok 2006 Kelley předpovídal pokles pod 10 %. Kolik to je dnes? Jestli si má žák něco odnést ze školy do málo předvídatelné budoucnosti, tak kromě skutečně základních, ale zato dobře zvládnutých vědomostí a dovedností, je to právě schopnost učit se a naučit se i další věci, až to bude potřebovat. A právě to je jedna z mála věcí, kterou o budoucnosti víme jistě: Učit se něco nového bude potřebovat každý.

Pokud jsou na seznamu věci zbytečné a nepodstatné, zbývá učiteli méně času, aby u těch základních, důležitých a podstatných dosáhl skutečného ovládnutí a pochopení. Musí mít také čas, aby se věnoval alespoň několika věcem do hloubky, jinak se totiž žáci nenaučí, co to znamená skutečně něčemu rozumět, ne povrchně, ale se skutečným porozměním a v souvislostech. Čím je seznam delší, tím méně času také zbývá učiteli, aby pomáhal i slabším dětem, aby si i ty osvojily základní věci (alespoň na úrovni 2). Co je ale nejhorší, pokud je na seznamu příliš mnoho věcí, které jsou už na první pohled zbytečné a nepodstatné, mnohé děti si to vyloží tak, že zbytečné a nepodstatné je celé školní vzdělávání.

I učitelé vidí, že v době internetu a Googlu mnohé z toho, co dříve učili, ztrácí smysl. Poslední výroční zpráva České školní inspekce (http://www.csicr.cz/cz/85389-vyrocni-zprava-csi-za-skolni-rok-20092010 ) konstatuje: „Motivace učiva na začátku vyučovací hodiny (např. proč se daný jev žáci učí, kde je v praxi využíván, zařazení jevu do logického matematického systému) byla zjištěna jen výjimečně, nejčastěji byli žáci motivováni nutností úspěšně složit maturitu.“

Vedeme v nudě, budeme vést v neschopnosti

Průzkumy veřejného mínění ovšem trvale ukazují, že naprostá většina rodičů je se současným stavem spokojena. Skutečnost, že výuka jejich dětí je povrchní, nevede k hlubšímu porozumění a často je vlastně zbytečná, je netrápí. Stačí jim, že se dítě nakonec dopracuje k maturitě či dokonce k vysokoškolskému titulu. Rámcové vzdělávací programy jsou pro školy závazné, povrchnost je tak vlastně pro učitele povinná. Pravda, občas se nějaký učitel systému vzepře, ale spoléhat se na to nedá. Pokud tedy rodič chce pro své dítě něco víc, na standardní školu spoléhat nemůže.

Rodiče, kteří o vzdělávání svých dětí více přemýšlejí, nejpozději po nástupu dítěte do školy pochopí, že nejde jen o to, „co“ se jejich dítě ve škole naučí, ale jde také o to „jak“. „Škola by měla děti bavit“, říkají. To je ovšem zkratkovité a vede to k nedorozumění. Naprosté většině rodičů nejde o to, aby škola byla nutně zábavná, nebo dokonce jen hra. Naopak. Chápou, že škola je v jistém smyslu trénink, a ten, má-li přinést výkon do skutečného života, musí být náročný. I trénik ale může být poutavý. Rodiče chtějí, aby škola byla náročná, chtějí ale také, aby děti nároky školy přijaly za své, aby rozuměly smyslu vyučování, aby to, co se učí, samy pokládaly za přínosné, zajímavé a podstatné.

Dnešní děti se totiž budou učit celý život. A nejde jen o to, aby věděly, jak se mají učit, a aby měly dobrý základ i pro složitější a náročné věci. Jde také, ne-li hlavně, o to, aby se učily rády, s chutí. Škola, která učení dětem znechucuje, ve které se děti nudí, nebo mají pocit, že se učí zbytečnosti, ta tomu dobře neposlouží.

Je smutnou skutečností, že Česká republika je už řadu let v nudě ve škole a v nechuti k učení na jednom z prvních míst na světě. Podle výsledků PISA se ve škole nudí 55 % patnáctiletých žáků, na víceletých gymnázích dokonce ještě o bod víc. V již zmíněné studii UIV se žáků ptali, proč se učí: jen 26,9 % deváťáků odpovídá „určitě ano“ na nabídku „je to zajímavé a baví mě to“ oproti 40 % u možnosti „aby se vyhnuli problémům“. To je více než varovný nepoměr.

Kritický je v tomto směru již první stupeň. Statistické údaje nemáme, ale každý ze svého okolí zná příklady dětí, které se do první třídy těšily, aby po pár měsících chodily do školy nerady, či se jí dokonce vyhýbaly a bály. Nechuť k učení, všeobecný nezájem, na který si stále častěji stěžují učitelé vyšších stupňů, je pak ale těžko napravovat. Čest učitelkám prvního stupně, u kterých to tak není.

Mnohé děti si ale touhu po poznání zachovají a na vyšším stupni by se učily rády. Chtěly by ale výuku, která by jim pomohla lépe se vyznat v tom ohromném množství informací, které se na ně valí, naučila je s nimi pracovat, analyzovat, systematizovat a syntetizovat. Na to ovšem pro přemíru jednotlivostí ve škole nebývá čas a zdaleka ne všichni učitelé to umějí. Navíc mnozí rodiče o takové „novoty“ nestojí. Pokud tedy chcete pro své dítě něco víc, na standardní školu spoléhat nemůžete.

V Singapuru mezi výsledky vzdělávání patří, že „žák po 6. třídě zná své silné stránky a oblasti pro růst. Po 10. třídě věří ve své schopnosti a je schopen přizpůsobit se změnám. Před vstupem na vysokou školu je odolný tváří v tvář nepřízni osudu“. Nic takového u nás v cílech vzdělávání nemáme. Škoda. Přitom mnoho rodičů vyhledání a rozvoj talentu a rozvoj přiměřeného sebevědomí i osobní integrity jejich dítě zajímá. Zdá se, že ani tady jim standardní škola nemá co nabídnout.

Už potřetí píšu „standardní škola“, myslím tím školu, která plní platné předpisy. Jistě jsou školy a učitelé, kteří dělají víc. Ale to je nestandardní a jaksi v rozporu s předpisy.

Standardní škola neuspokojí

Už dnes tak můžeme vidět, jak rodiče hledají něco víc. Ve velkých městech vznikají výběrové základní školy, množí se alternativní školy. Poptávku po „lepším“ vzdělávání uspokojují víceletá gymnázia. Movitější rodiče platí nákladné zahraniční školy, posílají děti do ciziny, na kurzy jazykové i jiné. Kolik jen firmy vydají za vzdělávání svých zaměstnanců v tzv. měkkých dovednostech, které se ve školách neučí. V době internetu a rozvoje komunikačních technologií se objevují stále nové, dříve netušené možnosti, jak školní vzdělání doplnit něčím, co rodiče a děti chtějí, ale standardní škola to nenabízí.

Nejde ovšem jen o český problém. Ani ve Finsku není většina dětí školou nadšená. Rychlost, kterou se svět mění, je ale stále větší a dosavadní vzdělávací systémy nejsou připraveny ani na dnešní rychlost změn natož na zítřejší. Např. ve Spojených státech lze zaznamenat tři hlavní směry posunu směrem od klasického veřejného (standardního) školství. Jednak je to domácí vzdělávání. To v USA dosáhlo masového rozmachu a dál se rozvíjí. V roce 2007 se doma vzdělávalo 2,9 % dětí, to by u nás znamenalo víc než 35 000 dětí. Dále jde o tzv. charters school – něco jako družstevní školy. Vláda umožnila skupinám občanů, při splnění určitých podmínek, zakládat a spravovat vlastní školy. Takové školy jsou pak financovány stejně jako ostatní, ale jsou řízeny rodiči dětí, které je navštěvují. A nakonec zajímavým jevem jsou drahá doučovací centra (50 až 80 dolarů za hodinu), která nabízejí intenzivní dril. Jejich cílem je připravit žáky na testy, jejichž dobré či výborné zvládnutí je v USA nejen předpokladem pro vstup na vysokou školy, ale testy se používají v řadě dalších situací (http://www.evropsky-rozhled.eu/?p=2503 ).

I u nás je patrný zájem o výuku založenou na drilu, kázni a sebezapření, s cílem dosahovat měřitelných akademických úspěchů (viz například články Miloše Čermáka v Lidovkách). Jiná část rodičů hledá pro své děti spíše svobodné, uvolněné a kreativní prostředí. Přitom v obou případech jde o rodiče, jejichž cílem není jen získání titulu, ale skutečné vzdělání jejich dětí. Liší se ovšem v tom, co přesně pokládají za kvalitní vzdělání (hledání odpovědi na tuto otázku jsem se vyhnul úmyslně, to by byl jiný článek), a také v cestách, které k takovému vzdělání vedou. Obě skupiny se však shodnou v tom, že standardní česká škola ideální cestou není.

Neplačte, začněte to řešit

Rodiče budou hledat pro své děti další vzdělávací příležitosti, aby doplnily to, co jim chybí ve výuce ve standardních školách, ať už jim bude chybět větší dril či více péče o rozvoj talentu, nebo obojí. Jakou bude mít toto hledání formu, bude záležet i na tom, jak se k těmto problémům postaví stát. Takových rodičů přibývá a jsou to rodiče, kteří patří ke vzdělanější, movitější i mocnější části občanů. Cestu ke vzdělání svých dětí podle svých představ si jistě najdou.

OECD před několika lety zpracovalo šest možných scénářů dalšího vývoje školství (http://www.oecd.org/dataoecd/44/55/38981492.pdf ). Ten, jehož nástup zde líčím, je scénář „Rozšíření trhu“. Počítá s tím, že zájem o vzdělávání přetrvá, a protože ho nedokáže plně zajistit veřejné školství, poptávku postupně začne uspokojovat soukromý sektor. To bohužel povede k dalšímu nárůstu nerovností ve společnosti. K sociálnímu vyloučení se mnohde přidá vyloučení vzdělanostní. Na druhou stranu to může přinést do vzdělávání řadu inovací, a dokonce to může pozměnit přístup veřejnosti ke vzdělávání. Proč dnes lidé chtějí být mladí a krásní a mít pěkné auto? Inu reklama. A kdo ji zadal? Farmaceutické, kosmetické firmy a výrobci aut (všichni dohromady mají celosvětově menší obrat než školství). Představuji si, že se mé děti dožily toho, jak je reklama velkých nadnárodních vzdělávacích firem přesvědčuje, že je „cool“ být skutečně vzdělaný a vzdělávat se (já za to stojím!). To by pak o dobré vzdělání svých dětí začali stát i ti rodiče, kteří jsou dnes spokojeni s titulem – a povrchností! Inu reklama.

To je ovšem spíš sci-fi. Možná jsem příliš optimistický. Mezi šesti scénáři OECD je i „Zhroucení vzdělávacího systému“. To začíná narůstající nespokojenosti se školstvím, zhoršujícími se výsledky, krizí v náboru kvalitních učitelů, politické iniciativy a opatření k nápravě přicházejí pozdě nebo jsou příliš pomalé, sílí konflikty, není a nehledá se konsenzus při realizaci krizových opatření. Což bohužel vypadá skoro jak popis současné české situace.

Ať tak či onak, rodičům, kteří pro své děti chtějí skutečně kvalitní vzdělávání, nezbývá, než aby se o vzdělání svých dětí začali starat sami.



Vyšlo v příloze Lidových novin Orientace.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Dočekal napsal(a):

Nic nového pod Sluncem.

Práci učitelů v případě vnoučat už supluju delší dobu.

"Vzdělání je zbraň, které se za žádnou cenu nesmí dostat nepříteli."
Soudruh Klement Gottwald, padesátá léta, v období, kdy soudruh Pavel Kohout coby člen Akčního výboru pomáhal vylučovat z Vysokých škol děti "buržujů."

No a vidíte. Dnes má tento bývalý soudruh a pozdější "disident" titul "Čestný občan města Brna."

Historie se zkrátka točí v kruhu.
08. 05. 2011 | 14:48

:---() napsal(a):

Práci učitelů v případě vnoučat už supluju delší dobu.
DOČEKAL
No comment.
08. 05. 2011 | 14:55

42 napsal(a):

Je mi líto pane Šteffl, ale obávám se, že to skutečně kvalitní vzdělání spočívá nejen ve schopnosti se učit, ale vyžaduje taky něco umět. Připadá mi, že jsem kolem sebe zaznamenal mnoho chytrých lidí, kteří se sice uměli učit, ale už nedostali čas se doučit, co jim chybělo (mluvím o přechodu ze střední na vysokou). Např. na elektrotechnické fakultě je pozdě na vysvětlování Ohmova zákona, ten už měl posluchač znát ze střední.

Osobně to vidím tak, že pokud bude tlak na kreativitu, flexibilitu atp. na úkor faktografických znalostí dále růst, nakonec buď svojí snahou zničíte vysoké školství nebo zůstane pro běžnou populaci nedosažitelným cílem. Z mého pohledu je nosná ta myšlenka chartrer schools, protože bez koordinované snahy více rodičů prostě není možné znalosti dětí doplnit.

Nedokážu si představit, jak udržíte "vzdělanostní" nebo alespoň "rozvinutou" ekonomiku bez alespoň malého procenta vysoce vzdělných specialistů, kteří budou muset mít dobré faktografické znalosti svého oboru.
08. 05. 2011 | 15:14

Dočekal napsal(a):

:---() napsal(a):
Práci učitelů v případě vnoučat už supluju delší dobu.
DOČEKAL
No comment.
08. 05. 2011 | 14:55
---------------
Promiňte.
Až po odeslání příspěvku jsem si uvědomil, že jsem se nevyjádřil dostatečně přesně. Měl jsem samozřejmě použít toto: Práci UČITELEK..."

Pokud jsem vám tím pokazil zbytek dnešního dne a případně (nedejbože) zůsobil dokonce duševní újmu, tak v tom případě se vám opravdu, ale opravdu hluboce omlouvám.
08. 05. 2011 | 15:46

Anita napsal(a):

Ondřej Šteffl
Krásně napsaný článek, výborné pojmenování nedostatku v našem školském systému, ale co s tím. Přeci jen musíme brát v úvahu, že na rodiče dětí byli také v tomto neutěšeném systému vychovávany a vzdělávany. Málo je těch, kteří si dokaží představit, že by vyučování mohlo být jiné. Většina se vůbec touto otazkou nezajímá, tudíž se dá předpokládat, že si ani váš článek nepřečte.
Pokud si jej přečtou pedagogové jen si povzdychnou a zahledí se do prázdna. Jedni si představí, o jak by to bylo krásné změnit ten zastaralý, nevyhovující model českého vzdělání a výchovy, nakonec procitnou ze snění do reality s povzdechem druhým si pro sebe vyřknou: "Stejně na to nejsou peníze a především ničí vůle něco změnit". Starší zkušnější učitelé, nejen, že jsou již ke všem změnám skeptičtější a v podstatě už jsou natolik převálcování za léta praxe ve školství - prostě vyhořeli a jejich zájem o to něco změnit, není pro ně již motivující, naopak budou mít pocit, že je někdo zatěžuje, vždyť zvyk je železná košile a ta se hodně špatně opouští. Monotonost, unilost, stereotyp, nekladení si žádných vyšších nároků sám na sebe, jako učitele, co by vzoru pro žáky je jedním z problému, který by se měl změnit. Tedy z toho je zřejmé, pokud se tu nevychovají nový pedagogové, kdy již na ně budou kladeny nároky se jen ke zkouškám našprtat, ale na sobě pracovat a mít zájem, kdy na PF budou studovat takový, kteří mají opravdu zájem chtít učit a odborně předávat své kvalifikované poznatky, tak má potom opravdu české školství a vzdělání naději se změnit.
Pokud se na PF berou studenti, kteří se nedostali na jinou VŠ, nemají za povinnost dokládat s hodnocením, že se zúčastňovali na mimoškolních akcí, že byli úspěšnými asistenty ve škole, tady by měla být povinná praxe a až po zhodnocení kriterii by se mohl stát studentem PF, tedy zájem o děti a jejich výchovu musí být prvořadý a přirozený.
Pokud veškerá rozhodnutí o refermách školství se budou rozhodovat pouze "u zeleného stolu" a nevycházet z praxe učitelů v souladu na individuální požadavky žáka a bude se omezovat financování do škol, není vůbec možné změny, které jste popsal realizovat. Pokud se tak stane, je to na dlouhou trať s výsledkem nejistým.
08. 05. 2011 | 15:51

dědek mirda napsal(a):

výšku znalostí v česku velmi dobře ukazuje v tv Prima "nikdo není dokonalý"
neučil jsem se dobře a tak mě řekli budeš zámečníkem,troufám si říci,že jsem Zámečníkem,ale když si dnes porovnám znalosti dnešních 15letých s mími v tom věku.Tak jsem byl zralej na universitu.Je to katastrofa tento stát musí zajít na blbost.
08. 05. 2011 | 15:54

blekota napsal(a):

Někdo už to konečně říct musí: rovné příležitosti jsou blbost, protože se děti nerodí se stejnými schopnostmi. To neznamená, že některé upřednostňuju a jiné zatracuju - to znamená, že každý by měl v životě dělat to, comu jde nejlíp. A tomu se musí přizpůsobit jeho vzdělání.

V restauraci chci, aby kuchař uměl vařit, od řidiče očekávám, že bude umět řídit. Jestli přitom mají maturitu nebo vysokou, mohlo by mi být skoro jedno - kdyby mě stát nenutil, abych za jejich (zbytečné) vzdělání platil.

Inteligence dětí je rozložena podla Gaussovy křivky, jejíž vrchol je na IQ=100. To současně znamená, že 50% dětí má inteligenci vyšší než 100 a 50% nižší než 100. To nemůže změnit žádné stranické usnesení jakékoliv barvy. Jestliže si ministerstvo vytklo za cíl, že 80% dětí má mít maturitu (a dokonce se tím ti potomci chlubí!), pak tím jinými slovy říká, že maturitu musí dostat každý od IQ=75 výše. Podle tabulek, IQ=75 je inteligence na hranici debility a takový člověk je schopen úspěšně se vyučit, když se mu věnuje dost péče.

Tedy: (1) buď naše ministerstvo musí vynalézt geniální systém, jak za 4 roky připravit k maturitě i žáky s IQ=75, což pokud vím nikdy nikdo na světě neuměl. Nebo (2) musí sehnat dost peněz, aby takoví žáci mohli studovat déle,řekněme 6-8let. A nebo (3) se úroveň znalostí sníží tak, aby na maturitu dosáhli všichni.

Prozatím se jde cestou 3. A to, co jsem jako příklad popsal na maturitě, se stejně aplikuje i na základní vzdělání. A co je nejhorší, připravuje se nový vysokoškolský zákon. To je tak strašný paskvil, že doslova zničí celé vysoké školství.

Kdo chcete, aby vás v nemocnici operoval pilný diletant, podporujte nový vysokoškolský zákon!
08. 05. 2011 | 16:03

Sims. napsal(a):

Učitelům se sice přidalo, aby se necítila tak frustrovaní, že pobírají za svých 20 hodin týdně cca 22 tisíc měsíčně. A to mohu zcela objektivně posoudit, že učitelé ve škole netráví ani o minutu více než musí.Jak výše uvedený autor - svá vnoučata rovněž pravidelně doučuji a když vidím úroveń vzdělávání je mi tristně. Knihy a učební pomůcky (pracovní sešity, různé karty) jsou na úrovní o které se nám ve škole mohlo jen tak zdát. My jsme měli v první třídě slabikář, početnici a desky s na vkládání písmen a slabik a tím to haslo. Dnes mají děti celou škálu učebnic a pomůcek. Ale nemohu říci, že toho znají více než jsme znali my. A co se týká knih - je nesrovnatlné s počtem námi přečteného a dnešní mládeží. My jsme často knihy přímo hltali a dnešní mládež knihy štítivě odsouvá jako nepotřebnou záležitost. Co říci na to, že má dnešní prvňák kromě povinné výbavy do školy ještě sice nepovinný ale vlastně povinný mobil (jinak by byl oporhován svými spolužáky) a když nedostane k vánocům počítač či notebooka, tak nedostal vlastně vůbec žádný dárek. Při nedávné návštěvě v jedné rodině jsme zažila docela žánrový obrázek - všechny děti (i otcovy, které u něj byly na pravidelné návštěvě)měly před sebou notebooky a hrály na nich hry a nevím co. Venku nebyly téměř po celý den a u počítačů prý trávily celý den. Faktem je, že takové děti mají určitě obratnější ruce než jejich vrstevníci před xdesítkami let, jejich počítačová gramotnost je solidní, ale to je tak všechno. Ostatní znalosti jsou na minimu. Co je platné, že umějí korespondovat na facebooku a dalších sociálních sítích, když je to samá hrubka a umění se vyjadřovat na úrovní debila.
08. 05. 2011 | 16:07

Anita napsal(a):

:---() napsal(a):
Přijde vám to směšné, ale je to skutečná realita. Mám to doma už zažité od vlastních dětí když chodily do školy a teď zase vnoučata. Systém "odkdákaní" statí učiva,letem světem, záplava domácích úkolů, ať mají rodiče co dělat, tedy nejdříve objasnit a nechat vypracovat dítě = to suplování.
Někdy mám pocit, že třeba plnit plán za každou cenu, jako proslavené úderky našich horníků. Bezmyšlenkovitě, ať je vidět, že plním, co je na tom, že ta moje práce je povrchní a k ničemu. Pokud jste článek četl od autora a nepotřebujete si tu jen malovat svůj nick, tak právě i o tom je.
08. 05. 2011 | 16:08

zemedelec napsal(a):

Pane Dočekal.
Určitá snaha o doučování,jak rodiči a prarodiči byla vždycky.Pokud to zvládnete,tak to doučování vnoučat přinese a ponese kladné výsledky po celý život toho vnoučete.Chci ale upozornit na jinou věc.Další blogeř nám vnucuje,že se máme postarat o školství, jinej o zdravotnícství a další o důchody,ale ani jeden numluví o snížení daní,čiže kde už na to vzit.
08. 05. 2011 | 16:11

Občan napsal(a):

Víte, pane Štefle,
vždycky když čtu ty ódy na školní cochcárnu, na "rozvoj osobnosti", na potírání encyklopedických znalostí, na proudžektovou výuku, vždy si vybavím dvě GYMNAZISTKY, které se asi před rokem pokoušely odpovídat na otázky v pořadu "Nikdo není dokonalý".
Na dotaz, co se stalo v r. 1348 jedna z nich odpověděla, že vzniklo Československo a druhá typovala, že skončila WWII. Bylo mi stydno za ně.
Včera jsem si zase pročítal blog a odpovědi jedné mladé političky z TOP09 z Odolena Vody. Napočítal jsem asi 15 VELMI hrubých pravopisných chyb. Já bych se s takovým písemným projevem vůbec neodvážil vystoupit veřejně. Jí stydno není, protože její sebevědomí přesahuje hranice galaxie.

Osnovy byly zrušeny, z učitelů se stali špatně placení hlídači v úschovnách na děti. Jenže bez základního objemu encyklopedických vědomostí si ty mladé hypersebevědomé osobnosti nemají co rozvíjet. Když se totiž v základní škole děti nedozví a nenaučí CO si mají najít na internetu, samy od sebe nenajdou nic. A vo tom to je...
08. 05. 2011 | 16:23

Dočekal napsal(a):

Největší problém našeho školství je v tom, že je přímo podřízeno politikům.

před časem vypsala Školská rada v našem městě konkurs na ředitele jedné ze Základních škol. Ten konkurs vyhrála sice už starší, ale velice zkušená a také oblíbená paní učitelka.
Mělo to ale jeden háček. Paní učitelka získá místo ředitelky pouze v případě, že vstoupí do ODS.
Paní učitelka jako celoživotně bezpartijní samozřejmě odmítla. Na místo ředitele tak nastoupil mladý učitel, něco přes třicet let. Nepomohly ani protesty rodičů. Jeden "rádní" se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že "naštěstí dnes už nerozhoduje ulice."

Toto je skutečný příběh a ta politická strana je uvedena správně. To samozřejmě nevylučuje, že se v podobných případech nechová stejně prasácky například ČSSD.

Jo a ještě k tomu doučování: Na druhém stupni ZŠ je už celkem běžné, že učitel dává místo výkladu žákům odkazy na Internet.

Někdy mám takový dojem, že tohle všechno se tady děje záměrně. Naši noví "mocní" totiž nepotřebují vzdělané a tím pádem uvědomělé poddané. Ono potřebují pracovní sílu do montoven a mladé maso do bordelů.
Také proto se snažím předat svým vnoučatům co nejvíc z toho, co vím a znám. Hlavně jim ale zdůrazňuju, že to, co budou oni znát a vědět, už jim nikdo nevezme.

Mně to, co znám a vím, vezme taky už jen doktor Alzheimer.
A protože vím, že všeho je jen do času, tak tady také mám velké potěšení z toho, že se mi občas podaří pěkně "vyštengrovat" některého z místních alternativních inteligentů.
08. 05. 2011 | 16:32

Skogen napsal(a):

Budeme všichni platit všem pedagogům, kteří učí všechny naše děti? A tím to vyřešíme? Není to blbost?
08. 05. 2011 | 16:51

schlimbach napsal(a):

Občan má v mnohém pravdu. Naše školství je skutečně velice zajímavé a originální ve více směrech. Dali jsme s manželkou syna na základní školu s vysokým renomé, kam musel složit vstupní zkoušky a z cca 250 žáků přijímali jen 60. Učí se výborně, v některých předmětech (spojených hlavně s výpočetní technikou a programováním)mu učitelka říká, že jej již nemá co naučit. To je v pohodě. Vždycky jsem razil zásadu (také jsem si ji vyzkoušel sám na sobě), že škola musí člověka naučit učit se, aby byl schopen samostatného vzdělávání se, protože je to celoživotní běh. Že je množství učiva i náročnost na této škole vyšší, než na standardní, je všeobecně známo. Co se letos stalo při přijímacích pohovorech na střední školu? Nejvíce bodů mohli uchazeči dostat za průměrný prospěch. Tak se stalo, že děti z této školy, které měly třeba 2 - 3 dvojky, neměly šanci se vůbec dostat na, podle rodičů renomovaná, gymnázia, protože nemohly v tomto ohledu konkurovat prospěchově "lepším" dětem ze standardních škol. Stavět v dnešní době na průměrném prospěchu může podle mého názoru pouze osoba zamrzlá ve středověku. Vynikající průměrný prospěch budou mít pouze a jen průměrní lidé. Zopakuji to, co jsem již několikrát použil - již Lev Nikolajevič Tolstoj ve své době říkával - povinná školní docházka je nejjednodušší způsob zotročení společnosti. Když si k tomu přidáte, jací tupouni nám vládnou, co asi z těch našich dětí může být?
08. 05. 2011 | 16:52

Béda napsal(a):

Autor,

Řekl bych, že po sametovém převratu a zavedení bezkoncepčnosti jde úroveň českého školství a stavu vzdělanosti ve srovnání se světem rychle dolů. Koncepce "co krok to nápad a odvolávám co jsem slíbila, slibuji co jsem odvolal" nesou své dlouhodobé ovoce. Nejlépe jsou na tom v tomto smyslu privátní turbofakulty.

Bohužel česká ekonomika nemá peníze ne přetahování kvalitních mozků na náklady jiných zemí z chudší části světa.
08. 05. 2011 | 16:53

Skogen napsal(a):

2schlimbach v čem se na základce programuje?

Pokud má dotyčný zájem pokračovat v informatice / výpočetní technice, VŠ raději sáhne po absolventovi "průmyslovky".

Co se týče systému, na gymnáziu je asi "nadprůměrnost v průměrnosti" logický požadavek, tam nejde o nějaké zacílení.
08. 05. 2011 | 17:01

schlimbach napsal(a):

Skogen

k programování - učí je dělat webovky, syn se to naučil sám včetně základů programování od basicu k VB basicu, java, jistě nic moc, ale naučil se to sám, jen sem tam se něco zeptal.

Souhlasím s vámi, že gymnázium je dnes o ničem a osobně budu raději, když si udělá průmyslovku než půjde dál. To co jsem svým příspěvkem chtěl sdělit ale je to, že známkování je subjektivní a nemůže být tedy hodnotícím kriteriem pro přijímací řízení na střední školy. Když na speciální škole dostane žák 1 a na standardní škole také dostane žák 1, mají souměřitelné znalosti?
08. 05. 2011 | 17:38

Admirál napsal(a):

Autor - "Stav českého školství není dobrý. A zhoršuje se. Rodiče se musí rozhodnout, jestli dále v tomto směru budou spoléhat na stát, nebo se raději postarají sami."

A nejlépe podle zásady dost peněz = dost vzdělání. Tím se odkloníme ještě dále od dnes už tak dost narušené společnosti rovných příležitostí. A naše společnost v celku bude dále degradovat.

To je krok směrem do prdele.

Rodiče se musí postarat, aby stát spravovali lidé, kteří vrátí českému veřejnému školství kvalitu. To je i při dobrém postupu běh na dlouhou trať. Tak dlouho, jak se naše školství kurvilo, tak dlouho bude trvat náprava.

Mmj. myslím si že bez širokého základu nabytých (nabiflovaných) faktografických znalostí není nikdo kvalitně, pohotově schopný informace kriticky hodnotit. Nikdo na mne v diskuzi nebude čekat, "až si vyhledám z dostupných zdrojů potřebné informace".
08. 05. 2011 | 17:52

Občan napsal(a):

To Schlimbach:

My jsme tohle zažili se starším potomkem. Mimořádně nadané dítko, docela i všestranně kromě matematiky (v té jsme "negramotní" celá rodina). A protože dítku jdou výtečně jazyky, dali jsme je na docela výběrovou jazykovku a posléze na gympl s výukovým jazykem francouzštinou. Poněkud slepě jsme věřili tomu, že na výběrové gymnázium se dostanou je srovnatelně nadprůměrně nadané děti. Nebylo tomu tak. To byl gympl spíš pro snoby a děti bývalých žáků. Po třech letech potomek putoval na méně výběrovou, ale opravdu dobrou školu na okraji Prahy a dnes víme, že jsme udělali dobře. Dítko zvládlo udělat dvě vysoké naráz a dnes pracuje v jedné hodně zahraniční advokátní kanceláři.
U druhého potomka už jsme byli opatrnější a nechali ho jít dle vlastního výběru si jednu venkovskou internátní odbornou SŠ - a byla to dobrá volba. Sice škola trošku konzervativní, ale vrátila se nám samostatná dospělá osobnůstka, která si tam ujasnila, co v životě chce a taky si zatím jde.
Takže ona je dost často lepší obyčejnější škola, kde se ale dětem dostane nějakého objemu skutečných základních vědomostí, na nichž mohou stavět. TO je ta vzdělanostní deviza.
Vidím to ostatně na sobě - ZŠ i SŠ mi daly obecné (dnes tolik opovrhované) encyklopedické vědomosti, na nichž stavím po celý řivot. Také mne naučily, že člověk se musí učit celý život a že musí stále čerpat vědomosti nejen specializované, ale je třeba si udržovat i všeobecný rozhled. No, a to je právě to, co dnešním mladým zoufale chybí.

A dodnes nikdo ze zodpovědných nedokázal vyvětlit, jak po zrušení jednotných osvnov řešit přechod dítěte ze školy na školu, když se na každé učí něco jiného a jinak. Bez doučování nemá takové dítě vůbec šanci...
08. 05. 2011 | 18:00

schlimbach napsal(a):

Občan

vidím to jako vy, rozhodně nebudu příští rok kluka nutit do "snobáckého" gymplu, ale na "normální školu", která mu pro život dá lepší startovní podmínky. Že se dovede naučit sám, už vím, takže se v životě neztratí :)
08. 05. 2011 | 18:06

schlimbach napsal(a):

Občan

s těmi osnovami máte pravdu. Mladšího syna jsme nechali v "normální ZŠ", protože se už i tam učí celkem intenzivně jazyky. Celkem mě překvapilo, že mají angličtinu jednu hodinu celá třída s jednou paní učitelkou, druhou hodinu jsou rozděleni na poloviny, z nichž jednu učí ona paní učitelka a druhou polovinu učí jiná paní učitelka. Zjistili jsme, že zatím co první paní učitelka pokračuje tu půlenou hodinu v dalším výkladu, druhá paní učitelka s druhou polovinou konverzuje, "hraje" s dětmi různí kvízy atd. Známku ale stanovuje první paní učitelka a děti zkouší z probraného učiva podle své poloviny. Když jsme jí tuto "novinu" na rodičovských schůzkách sdělili, tvářila se velice překvapeně :)
08. 05. 2011 | 18:11

grőssling napsal(a):

Pod vedlejším blogem Čtenáře jsem o stavu v České filharmonii napsal :

Vysoké umění bez disciplíny, dřiny a obětí neexistuje.

Dtto platí o vzdělání. Řeči o škole hrou ano, ale bez disciplíny ani hra nemůže fungovat.
08. 05. 2011 | 18:42

Skogen napsal(a):

2Schlimbach

to je docela fajn, bez znalosti (X)HTML se u webových aplikací tak jako tak člověk neobejde a určitě je dobré s tím začít. Pokud dál máte na mysli skutečně Javu a ne Javascript, tím lépe, v Javě se třeba v současnosti programuje na plzeňské FAVce.

Určitě souhlasím, že známka je jako hodnotící kritérium v dnešním světě "rámcových požadavků" velmi pochybná. Tam, kde nabídka neuspokojuje poptávku, by zajisté byla na místě přijímací zkouška...
08. 05. 2011 | 18:57

Homunkulus napsal(a):

Pane Šteffle,
zásadní otázky, které kladete celému směřování školství, by zapadnout neměly. Dnes ale budu trochu kritický vůči Vašemu příspěvku (s vědomím, že řeším něco méně podstatného, než o co jde Vám).
Rozhodně nejsem nadšený celým změním RVP a následných ŠVP, užil jsem si toho dost a to ptydepe je hrozivé. Pokud si ale odmyslíme obludný jazyk, podle nějž žák "posoudí, analyzuje, zhodnotí a prokáže" (čímž se chvályhodně chce asi říct, že se to nenaučí nazpaměť), patří většina Vámi vybraných příkladů mezi normální základní učivo. Chcete-li na oněch příkladech ukazovat, že se ve školách klade důraz na nepodstatné okrajovosti, nepřesvědčuje mě to.
Vezměme si jako příklad ony stélky lišejníků (už jsem je takto viděl vysmívány několikrát): "objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků" - co to má proboha být? Inu, děti se mají dozvědět, že lišejník je houba v symbióze s řasou. Kdybych měl na lišejníky v prvouce pouhou minutu času, neřeknu o nich nic jiného. Nemají-li se to děti dozvědět, můžeme lišejníky rovnou vynechat úplně. Obdobně pak jako nepodstatné pro život vynecháme brouky, kapradiny, hormony a netopýry ... a vlastně většinu biologie, ne?
Podobně např. v chemii není nic banálnějšího, než věc vyjádřená slovy "orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku". Pokud by dítě nevědělo, že roztok s pH=2 je kyselý a že to lze zjistit změnou zbarvení lakmusového papírku, pak chodilo na chemii několik let zcela zbytečně. Nebo nemá chodit na chemii vůbec?
Podobně předpokládám, že dioda a Ohmův zákon jsou tím nejzákladnějším v elektrotechnice, že při výtvarce nebo hudebce se použijí nějaké prvky lidových tradic nebo že má škola rozvíjet schopnost kultivovaného projevu.

Shrnuto - Vámi uváděné příklady jsou spíš ukázkou toho, jak lze byrokratizací školství zdeformovat i ty nejběžnější části učiva tak, že ani vysokoškolsky vzdělaný čtenář nerozliší, o jak jednoduché výroky vlastně jde. Přes všechny reformy a antireformy však stále ještě zůstává (alespoň částečně) jedno: kontinuita obyčejného kantorského řemesla.
08. 05. 2011 | 18:59

Bunny napsal(a):

to Humunkulus:
Také to tak vidím.

Jinak k autorově poznámce:
"Ve skutečném světě, do kterého vaše děti přijdou, to ale chodí jinak. Proto v Šanghaji začali razit zásadu, že všechny otázky ve škole by měly vždy mít více než jednu odpověď "
Zde jsem se musel smát. Vzhledem k tomu, že Scio má tendenci žáčkům všech úrovní strkat pod nos prefabrikované testy, kde musí vybrat buď jednu správnou, nebo více správných odpovědí (ovšem praxe ukazuje, že učené hlavy, které firma zaměstnává nejsou dost schopné na to, aby dokázaly nabídnout do nesprávných odpovědí opravdu tvrzení odporující možné skutečnosti, tak kde má být ten prostor pro kreativitu a možnost přistupovat k řešení z různých směrů? O státních maturitách ani nemluvím, tady jde o paskvil, který nevyhoví ani zastáncům tvůrčího přístupu, ani konzervativním strejdům vyžadujícím spršku faktů.
08. 05. 2011 | 19:35

Josef K. napsal(a):

Milý pane, s tímto blogem nelze než v obecné rovině souhlasit. Ovšem. Své děti jsem svěřil německému a britskému, či spíše mezinárodnímu,dokonce italskému školství. Zůtaly venku a žijí v oné degradovanézápadní společnosti a jsou jejími platnými členy....Dokonce občas mají i nějaký ten diplom, který by si soudruh ukraďtužka rád pověsil na stěnu presidentského příbytku. Kvalita školství....Otázka je, jak chce to české v čele s vězenskými psychology sovětského typu, či premiery , kteří kradou tužky,řídí lokomotivy či dokonce vládnou s erudicí atomového fyzika, což znamená asi tak inteligenci sviště na ostrově Popova či Petrova, pokud tam svišť žije, nabídnout. Obě děti měly učitele francouské, španělské, anglické, americké, německé, ruské, čínské, vzdělané na Harwardech, UU, Cambdridge, Oxford, Bonn, Sorboně, SiPo v Paříži, Humboldtově v Berlíně atp. Pouze mladší dítě mělo tři roky ZŠ s vynikající českou učitelkou, která však psychicky padla po oněch třech letech.... No, ani Vy, ani ten zbytek to nenabídne. Vím ze zkušenosti své ženy, která učí na gymnásiu, že pokud se někdo takový objeví, pak ho nelikvidují kolegové ale školská vrchnost, včetně české profesúry. Jsem od počátku sedmdesátých let skeptický k onomu českému, školství však není skepse, je to naprostá hrůza. Přesto je zde mnoho dobrých a velmi vzdělaných učitelů, takže jde o systém. Ovšem ten problém elit!!! Už od čtrnácého století...
svědčí o jisté zamrzlosti této společnosti, a dnes- čím dál hůř. Co však chtít od země, kde vládne zloděj propisovaček a premier se všemi syndromy vlastním matematiků ( ten Aspergerův je jen malá část), chemik, který vystudoval jen díky tomu, že si nechal prošpikovat zadnici kolaborantem- politickým činitelem sovětského imperialismu. A mediáními vlky, českou žurnalistickou obcí, , kteří se prodají za chlebíček s uherákem, i bez něj....Zázraky se s tímto poklopem nad hlavou dělat nedají.
08. 05. 2011 | 20:17

zdenek napsal(a):

celé systém vzdělávání stojí za h...
Kdo přišel na to,že pro děti je nejlapší ,aby se něco naučily,sedět hodiny a hodiny ve třídách????
..a poslouchat výklad učitele ,zapisovat si atd..Je to celé nesmyslné a není divu,že to nefunguje,že to potlačije kreativitu,že většina učitelů jsou chodící encyklopedie-apíše encyklopedičky...což je taky kapitola sama o sobě...-
Pak se řekne že se musí dětem povolit méně je biflovat a zdá se,ře je to ještě horší...
Celé to stojí na špatných základech,základní školství je schopno vyprodukovat jen pár talentů,kteří jsou ovšem výlučně studijní typy...
Psát na toto téma by bylo příliš obšírné,protože správné žeěení je úplně mimo mantinely současného a vlastně tradičního systému což je velmi smutné...Dříve byly lepší výsledky díky hlavně tomu,že děti byly díky dřívějšímu životnímu stylu více propojeni s realitou,museli více pomáhat rodičům,neexistovala virtuální realita atd.
O tom? o čem píšu je třeba inspirativní Waldorfské školství a jeho komplexní výsledky,předesílám ,že komplexní...
Myslím ,že aby se situace zlepšila bude muset naše školství urazit ještě hodně dlouhou cestu a navíc bude muset mít mimořádné štěstí na osobnosti,které je nasměrují správným směrem...
Na závěr bych chtěl s klasikem k současnosti pouze říci-"je to marný,je to marný,je to marný
08. 05. 2011 | 20:32

scientist napsal(a):

grőssling
jenže ten filharmonik (a můžeme započíst třeba i sportovce) svůj dril a dřinu podstupují dobrovolně neb dělají, co je baví a s vědomím, že to má smysl.
Že děti nebudou vystaveny tolik požadavku cosi mechanicky memorovat přeci vůbec neznamená, že budou mít méně práce. A naopak ve chvíli, kdy je bude škola více bavit, bude snadnější po nich i něco chtít - navíc.

Šteffl
Nám teď na fakultu přišel ročník, kde je poněkud více dětí, jež nemají ani jedno: ani dril ani znalosti ani schopnost chápat kriticky a v souvislostech. Ta "stará" (rakousko-uhersko-komunistická škola) tvarovala žactvo tak, že alespoň umělo makat a s tím se dá něco dělat. Ten problém je v tom, že se česká škola rozplizla, ne že je zastaralá. Ani ryba ani rak.

Rodiče žádnou revoluci nevyvolají, neexistují tady totiž jasné mechanismy na vytvoření tlaku. Volby? Tam se hlasuje hlavně o peněžence! A přes všechny kecy o důležitosti vzdělání jsou to nakonec jen... kecy. Navíc těm snaživým rodičům špatné školství paradoxně vyhovuje, protože skýtá komparativní výhodu, jestliže oni sami do dětí investují. Takže ti skutečně motivovaní nutně nepotřebují tlačit na změnu.

Pedagogické fakulty? Tam je to mrtvé, protože to jsou přesně ty instituce, které vychovávají naše "české úči" (jednu mám doma, takže si dovoluji být familiérní). Takže tady taky nic nebude, přestože to by mělo být místo, odkud vzejde iniciativa i skrze níž lze provést reálnou a rychlou změnu vývojem nových vzdělávacích technik a strategií. Jenže jakákoliv reforma ve skutečnosti bude navzdory těmto fakultám hrůzy, bohužel. Lépe je zrušit. Tím by mohla reforma začít :)

Zdá se mi, že tedy změna může přijít jenom z univerzit nebo z Ministerstva. Na MŠMT je to vždycky ruleta a většinou tam skončí nějaký šílenec, lenoch nebo mimoň s názory z 19. století. Ale dáli Bůh, může tam jednou skončit i někdo schopný a vydržet tam aspoň 3 roky. Čím dřív zmizí bachař Dobeš, tím líp. Ruleta se zase může roztočit.

Tak snad ty univerzity - čím horší materiál přichází, tím akutnější může být potřeba se ozvat. Jenže ty mají nyní svých starostí dost s přežitím se seškrtanými penězi. Třeba to ale rektorům dojde, že české střední a základní školství podvazuje výuku na univerzitách. Ale když se university neumí účinně bránit ani kejklím jakými je pověstný "kafemlejnek" nebo trvalý několikaletý pokles peněz za jednoho žáka, tak je vidno, že ani zde se nic nezrodí.

Myslím, že jsme v prdeli.
08. 05. 2011 | 20:36

ondrejsteffl napsal(a):

42 napsal(a): 08. 05. 2011 | 15:14
„Nedokážu si představit, jak udržíte "vzdělanostní" nebo alespoň "rozvinutou" ekonomiku bez alespoň malého procenta vysoce vzdělných specialistů, kteří budou muset mít dobré faktografické znalosti svého oboru.“

Občan napsal(a): 08. 05. 2011 | 16:23
„Víte, pane Štefle, vždycky když čtu ty ódy na školní cochcárnu, na "rozvoj osobnosti", na potírání encyklopedických znalostí, na proudžektovou výuku…“

Já jsem sice značný librál, ale ne pitomý liberál. Kde jste něco podobného v mém článku našli? Četli jste ho celý? Třeba píšu: „aby u těch základních, důležitých a podstatných dosáhl skutečného ovládnutí a pochopení. Musí mít také čas, aby se věnoval alespoň několika věcem do hloubky, jinak se totiž žáci nenaučí, co to znamená skutečně něčemu rozumět, ne povrchně, ale se skutečným porozměním a v souvislostech.“
08. 05. 2011 | 20:50

ondrejsteffl napsal(a):

Anita napsal(a):
„Málo je těch, kteří si dokaží představit, že by vyučování mohlo být jiné. Většina se vůbec touto otazkou nezajímá, tudíž se dá předpokládat, že si ani váš článek nepřečte.“

Ano, můj článek je vlastně určeně jen té menšině

„o jak by to bylo krásné změnit ten zastaralý, nevyhovující model českého vzdělání a výchovy…“
B
ohužel naděje na změnu, je malá. Rodiče by se měla začít starat sami.
08. 05. 2011 | 20:52

ondrejsteffl napsal(a):

zemedelec napsal(a):
„Další blogeř nám vnucuje,že se máme postarat o školství“

To jste mi špatně rozuměl. Jednak nikomu nic nevnucuju, jen doporučuju. Ale hlavně ne postarat se o školství, ale o VZDĚLÁNÍ SVÝCH DĚTÍ. Bohužel jsem nebyl dojmu, že školství již není pomoci.
08. 05. 2011 | 20:52

ondrejsteffl napsal(a):

Dočekal napsal(a):
„Také proto se snažím předat svým vnoučatům co nejvíc z toho, co vím a znám. Hlavně jim ale zdůrazňuju, že to, co budou oni znát a vědět, už jim nikdo nevezme.“

To jste napřed před mým článkem :-)
08. 05. 2011 | 20:53

ondrejsteffl napsal(a):

Béda napsal(a):
„Koncepce "co krok to nápad a odvolávám co jsem slíbila, slibuji co jsem odvolal" nesou své dlouhodobé ovoce.“

Ano, a ještě dlouho ponesou :-(
08. 05. 2011 | 20:53

ondrejsteffl napsal(a):

Admirál napsal(a):
„A nejlépe podle zásady dost peněz = dost vzdělání. Tím se odkloníme ještě dále od dnes už tak dost narušené společnosti rovných příležitostí. A naše společnost v celku bude dále degradovat. To je krok směrem do prdele.“

Bohužel, je to skoro tak. Dlouhou dobu jsem věřil, že je možné to odvrátit.

„Rodiče se musí postarat, aby stát spravovali lidé, kteří vrátí českému veřejnému školství kvalitu.“

Ale jak? Rodiče se budou vždy starat především o své děti. Určitá byť malá naděje je, že ti s větším zájem o vzdělání nakonec strhnou i ty ostatní, co je zajímají jen tituly.
08. 05. 2011 | 20:54

ondrejsteffl napsal(a):

Homunkulus napsal(a):
„Vezměme si jako příklad ony stélky lišejníků (už jsem je takto viděl vysmívány několikrát): (...) Kdybych měl na lišejníky v prvouce pouhou minutu času, neřeknu o nich nic jiného. Nemají-li se to děti dozvědět, můžeme lišejníky rovnou vynechat úplně.
Obdobně pak jako nepodstatné pro život vynecháme brouky, kapradiny, hormony a netopýry ... „

Až sem: Ano, klidně vynechat!

„a vlastně většinu biologie, ne?“

A to ne! Já si nemyslím, že je k dobré něčemu věnovat minutu. Výsledek je totiž jen ztráta času. Schválně se zeptejte třeba mezi kolegy ve škole, kdo něco ví o lišejnících nebo o pH. Z toho, co píšete se mi zdá, že ani Vy si nejste moc jist Ohmovým zákonem a diodu byste asi taky zapojit neuměl. Takže k čemu bylo dobré, že jste se to učil?

Všechna ta výuka takových znalostí je k něčemu, jen když má, řekl bych „vedlejší efekty“, když třeba na lišejnících žáci pochopí, jak složitá je provázanost přírody, to snad většině zůstane, ale to se za minutu pochopit nedá. Možná to lépe pochopí na hormonech a netopýrech, pak bych lišejníky vynechal. Napsal jsem „ Musí mít také čas, aby se věnoval alespoň několika věcem do hloubky, jinak se totiž žáci nenaučí, co to znamená skutečně něčemu rozumět, ne povrchně, ale se skutečným porozuměním a v souvislostech. Čím je seznam delší, tím méně času také zbývá učiteli, aby…“

Čím víc je učiva, tím je výuka povrchnější. A v RVP je ho moc.
08. 05. 2011 | 20:57

ondrejsteffl napsal(a):

Bunny napsal(a):
„"Proto v Šanghaji začali razit zásadu, že všechny otázky ve škole by měly vždy mít více než jednu odpověď "
… Scio má tendenci žáčkům všech úrovní strkat pod nos prefabrikované testy, kde musí vybrat buď jednu správnou…“

To je taková všeobecně uznávaná zásada u testů: Testovat to, co se učí a jak se to učí. Já bych mnohem radši dělal testy v Šanghaji, ale tady po nich není poptávka. Bohužel "šanghajské" testy by nás neuživily.

„kde má být ten prostor pro kreativitu a možnost přistupovat k řešení z různých směrů?“ Zkuste http://www.scio.cz/skoly/ss/maturita21
08. 05. 2011 | 20:59

ondrejsteffl napsal(a):

Josef K. napsal(a): zdenek napsal(a):
„Přesto je zde mnoho dobrých a velmi vzdělaných učitelů, takže jde o systém.“

Ano, v učitelích ten problém není, je v systému.

„…aby se situace zlepšila bude muset naše školství urazit ještě hodně dlouhou cestu a navíc bude muset mít mimořádné štěstí na osobnosti,které je nasměrují správným směrem...

A naděje na nápravu v dohledné době je velmi malá a stále klesá, se současným ministrem velmi rychle. Opravdu bylo by třeba mimořádné štěstí.
08. 05. 2011 | 21:12

ondrejsteffl napsal(a):

scientist napsal(a):
„Ten problém je v tom, že se česká škola rozplizla, ne že je zastaralá.“
Hezky řečeno.

„Rodiče žádnou revoluci nevyvolají“
S tím ani nepočítám, spíš se někteří začnou víc starat o vzdělávání svých dětí. A bude jich o hodně víc.

„Čím dřív zmizí bachař Dobeš, tím líp. Ruleta se zase může roztočit."
Hezky řečeno, ale musí padnou sudá červená vysoká, a ještě dvakrát za sebou. Malá šance.

„Myslím, že jsme v prdeli.“
Hezky řečeno.
08. 05. 2011 | 21:12

prirodovedec napsal(a):

Inu blizi se konec, nejprve zbankrotuje ceske skolstvi, potom SCIO (neb vyschnou zdroje) a nakonec CR (neb vyschnou zdroje tech co drou na verchusku a jsou alespon trochu konkurenceschopni). A zacne se od zacatku (Marie Terezie, F.L. Vek, buditele obchazejici domacnosti, mozna se vrati i Josef K. nebo jeho vzdelani potomci :), obrozeni ale pravdepodobne probehne virtualne pres FB :) ...). Tak do 2100 by se tedy mohla obnovit vzdelanost na urovni 1.republiky :).
08. 05. 2011 | 21:29

StandaT napsal(a):

Až se přestane být normální bojovat proti elitám a začne proti rovnostářství, pak se srovná nejen školství.
08. 05. 2011 | 22:11

zdenek napsal(a):

řešení je poměrně jednoduché,aspoň co se týče základního školství...a proto je poměrně levné což samozřejmě paradoxně snižuje jeho šance na uvedení do provozu,někdy v daleké budoucnosti..
děti by se měly mnohem mnohem více zabývat reálnou prací a tvorbou ať už technickou,pracovní a uměleckou a tím rozvíjet získané teoretické znalosti a samozřejmě naopak,protože právě to děti baví a fascinuje ,být co nejblíž světu dospělých ,a úplně odpadne otázka nízké kreativity,nesamostatnosti žáků a odtržení od reality...
ale než něco podobného,tak se vyházejí neskutečné peníze na vylaďsovánísoučasného systému,který je veskrze teoretický a s tím,že bude navíc jenom intelektuálnější,bude náročnější na bystrost a hlubší-abstraktnější-pochopení problému,ale kvalitu vzdělání a vztah žáků k němu nijak výrazněji neřeší
08. 05. 2011 | 22:24

prirodovedec napsal(a):

StandaT: A kdo je v CR ta elita? Vy? :) Verchuska? :) Politicka, ekonomicka, medialni? :) Mne tak na dalku jako elita pripadaji ti udreni a kritizovani kantori ..., na rozdil od "jinych elit" skolstvi nekrachuje tak rychle jako jine obory cinnosti v CR (politika, ekonomika, podnikani, novinarina ...), pokud se prestane bojovat proti nim ... proc ne ... :).
08. 05. 2011 | 22:26

kovar napsal(a):

Naše školství má přesto jednu obrovskou výhodu - je nejlevnější.
A pokud za podprůměrné peníze generuje průměrné výsledky, tak jeho efektivita je prostě skvělá.
08. 05. 2011 | 22:39

12345 napsal(a):

Skogen, Schlimbach:
k vašim úvahám o gymnáziích: třeba by stačilo, kdybyste zvolili normální gymnázium místo výuky ve francouzštině a podobných "lákadel" (ač v Praze jistě patří k bontónu...).
Pak by váš potomek na VŠ měl jisté výhody - např. na technických VŠ cca dvojnásobnou šanci uspět oproti průmyslovákům. (A prosím než tato má slova napadnete, jděte se napřed zeptat akademických funkcionářů technik!)
08. 05. 2011 | 22:41

Občan napsal(a):

Pane Šteffle,
svou odpovědí Homunkulovi jste potvrdil všechno to, nad čím jste v mé reakci kroutil hlavou..

Takže lišejníky vynechat - fajn nápad.
Uvedu příklad - v biologii se mj. probírají sobi. Sobi v zimě spásají lišejníky, jiné potravy nemajíce. Když žáci nebudou vědět, co to je lišejník, mohou se domnívat, že jim laskaví lesníci nosí granule s obchodní značkou "Lišejník". Nebo soby pro jistotu také raději vynecháme?
Já se s těmi pologramoty, nedotčenými OBECNOU VZDĚLANOSTÍ potkávám dost často. Někdy se divím, že jsou ještě vůbec naživu; tak moc jsou tou obecnou vzdělaností nedotčeni. Moje děti si nad některými svými spolužáky zoufaly, protože i když to byli lidé inteligentní, byli prázdní. Neměly se s nimi o čem bavit, protože jim připadali hrozně hloupí.
Nedovzdělanci, které naše momentální školství začíná produkovat, jsou jistě vhodnými objekty manipulace. Hlupák si neumí vytvořit vlastní názor, protože nemá ten vzdělanostní základ. Neorientuje se. Nepochybuji však, že pro mocenské struktury to je ideální "ovčan"...
08. 05. 2011 | 22:47

12345 napsal(a):

Diskuze o výkonnosti českého (a také evropského) školství už před řadou let vyřešily vyspělé asijské země a jejich školské systémy.
A tak můžeme ty své RVP... rozvíjet jak chceme, svět nepočká.
Číňané už přestávají odcházet na americké univerzity - proč také, když 3 čínské university už patří mezi 10 špičkových na světě.
Evropské školství dostane ten úder, který si plně zasluhuje. Jeho produkty jdou silně dolů, a tak prostě v globalizujícím světě neuspějí. A tak je to spravedlivé, i když se nám to nemusí líbit.
Naší školské věrchušce by nejspíš vyhovovalo, kdyby mohli nařídit Číně či Singapuru, aby dělali ŠVP...
08. 05. 2011 | 22:49

Občan napsal(a):

To 12345:

Pokud se dítě odmala věnuje jazykům a absolvuje "základní školu s rozšířenou výukou jazyků" na takové úrovni, že v prváku na gymplu udělá státnici a cizím jazykem hovoří na úrovni rodilého mluvčího, není nejmenší důvod neposlat je na gympl s výukou v cizím jazku. To není o žádném bontonu, ale o zájmu rodičů o rozvoj potomka. Tedy o zodpovědnosti.
08. 05. 2011 | 22:52

12345 napsal(a):

To Občan:
Mluvíte o výjimce. Samozřejmě pak musíte také zjistit, zda na takovém gymplu vyučují v té framcouzštině ostatní předměty na konkurenceschopné úrovni. Pokud ne, naletěl jste.
08. 05. 2011 | 22:55

arnazach napsal(a):

Poučil jsem se tu o lišejnících. Dík. Škoda, že někdo nevyložil taky zásady chovu drobných zvířat.
08. 05. 2011 | 23:28

Energy Mind napsal(a):

Je tu jedna naděje na světlo na konci tunelů - na Vysočině - potomci vnuků starého velmistra Dočekala.
08. 05. 2011 | 23:46

Karel Mueller napsal(a):

Přírodovědče,

otázku školství a výuky matematiky jsme probírali v rok a půl trvajícím maratonu, sám jste se účastnil. Probrali jsme to snad ze všech hledisek.

Kolikátá bije muselo být jasné všem lidem nejpozději po analýze výsledků oněch "předmaturitních" testů. Mnohokrát jsme zdůraznili, že dvě oblasti jsou základním pilířem výchovy na ZDŠ - úsudkové úlohy v matematice a studium gramatiky v češtině. Nejdůležitější nástroje pro rozvoj logiky a ostatních složek inteligence.

Tyto základní pilíře chybí. To je jasné. A stavět budovu bez základů nelze. Řešení bez návratu k nim nevidím.
08. 05. 2011 | 23:55

Energy Mind napsal(a):

Karel Mueller (pro přírodovědce, 23:55)

přidejte k tomu ještě hru na hudební nástroj a hudební nauku.
Stejně, jako kvalitní a podnětná, přidávám nechť individuální, výuka gramatiky a matematického myšlení, je vhodná, ba důležitá. K tomu systematické ponaučení v mentálních disciplínách (asociační-mnemotechnické a počtářské dovednosti) a soustavná průprava kritického myšlení v duchu dialektiky, myšlení s prvky definované psychohygieny,..., ryzího doublethinku ad...
Jenže, má smysl pro bety minus, gamy, delty?
Kde začíná role rodiny, začínají možnosti státní školy na všech stupních?
Když nejsou vyškoleni učitelé (příklad-množiny od 70.let 20.století), tak...

Hezký večer, jen výkřik.
09. 05. 2011 | 00:32

Papouch napsal(a):

Formulace "zapojí správně polovodičovou diodu" je hezka ukazka jak je skolstvi odtrzene od praxe. Dioda se jako extremne levna a za vsech okolnosti dostupna soucastka rutinne pouziva i na veci, ze kterych by prumerneho fyzikare trefil slak (rezistor, kondenzator, pojistka...).
09. 05. 2011 | 00:42

Karel Mueller napsal(a):

Energy Mind:

Podle odkazu na Huxleyho vidím, že mě asi znáte :-).

Ale není to tak jednoduché. I když gamy až epsiloni to vskutku potřebovat moc nebudou.

DOdnes se občas rád vracím k Jarníkovi, byt jsem tu látku dávno zvládl. On má takový úchvatný styl a ta krásná staročeština :-)). Když se dívám na DI, tak si říkám, že to je psané tak polopatě, že by to měl zvládat (alespoň značnou část) i bystrý žák ze ZDŠ. Přesto v tom hoří jak papír i značná část studentů matfyzu a to je skutečně výběr, i z těch slabých je každý jeden ze sta. Jak to je možné?

Odpovědí jsem se zabýval v minulých debatách, ale tou skutečně základní příčinou je deficit v logice. Přímo katastrofální stav, když se podívám na celou populaci. Tak to prostě je. A logiku musí žáci začít trénovat už na 1. stupni a skutečně nemáte srovnatelné nástroje než jsou ty, které poskytují ony dva předměty. Kritické myšlení vyžaduje trénovanou logiku a samozřejmě nejen ono. Prostě žáci musí už na ZDŠ získat určitý stupeň exaktního myšlení. Jinak je všechna ostatní výuka jen takové klábosení. Zkrátka ať budou studovat a dělat cokoliv, tak budou dělat hrubé chyby v elementárním úsudku. A také zbaští každou kravinu.

Škola musí naučit myslet. To je její základní úkol, pak dlouho nic.
09. 05. 2011 | 01:23

gaia napsal(a):

Karel Mueller

ano škola musí naučit hlavně myslet. A na to jsopu nejlepší přírodovědné předměty. Proto volám NEBERTE nám lišejníky.Lišejníky jsou určitě důležitější a zábavnější, než znalost slova frapantní, které bylo uveřejněno ve srovnávacím testu v MF dnes.
Proč by mělo dítě dostávat body, pokud dobře zaškrtne, co toto nevýznamné slovo znamená, ale přitom nebude vědět nic o symbioze, indikátorech životního prostředí, podvojných organismech a potravě býložravců z polárním kruhem a průkopnících života?

A proč by měli rodiče vyhazovat peníze a podivné , často necertifikované kursy s nejasným přínosen? Jsme za těch 20 let již svědky toho, že privatizovat znamená pouze zvýšit ceny.
09. 05. 2011 | 07:45

gaia napsal(a):

rodiče budou plakat, až budou vyhazovat nemalé peníze soukromému subjektu za zajíce v pytli nebo holuba na střeše.
09. 05. 2011 | 07:49

StandaT napsal(a):

přírodovědec: Samozřejmě jsem neměl na mysli nic takto vyselektovaného :(, ale naprosto obecně ty, co se svým talentem, schopnostmi a pílí vyniknou. Tedy i elitu matematickou, elitu podnikatelskou, elitu hudební, elitu ... ... prostě elitu schopností.

Narážel jsem na zažrané rovnostářství, na všeobecný trend nivelizace všecho a všech, kdy skrze vulgární teorii rovných žaludků (všichni mají stejné potřeby) nejsou posuzovány naše potřeby ale měřeny celé naše životy, naše práce a úspěchy v ní.
A hlavně, kdy je posuzována mravnost a etika úspěchu samotného, nikoliv cesta k němu.

Co to je za přístup, bojovat proti lidem, co vyniknou, házet jim klacky pod nohy, vláčet je stokama mrzkých slov a pak se divit, že školství produkuje blbečky? Co vlastně takový typický Vašek z HorníDolní chce? Blbeček není produkt nějaké anonymní společnosti, cílem vládnoucích elit či globálního spiknutí, ale důsledek vývoje rodiny, která rezignovala na vzdělání, ale i výchovu svých vlastních dětí, svěřila je do rukou státu (stále ještě) ovlivněného kolektivistickými pomatenci a rezignovala tak na jejich budoucnost.

Blbeček je produkt toho, čemu se na západě říká generace osmašedasátníků. A protože my tady máme podstatně pokroucenější "osmašedesátníky", pak - zákonitě - máme i pokroucenější veřejné služby.

Až se karikaturní pojetí rovnosti vrátí do těch rozměrů, že budeme mít rovnost pouze a výhradně před zákonem a Bohem, pak by to mohlo tady fungovat. Jenže to se nestane.
09. 05. 2011 | 07:56

gaia napsal(a):

StandaT

ale matka příroda též nedělá rozdíly mezi všemi svými tvory a sluníčko na každého svítí stejně, pokud chceme mít občanskou společnost a ne kastovou, měly by malé děti dostávat všeho stejně a spravedlivě, aby se zjistil jejich talent, záliby a zájmy a na těch pak budovat dál. Ale tvořit kasty dle peněženek otců není pro nikoho dobré.
09. 05. 2011 | 08:02

Student napsal(a):

Škola by měla učit pouze tři věci.
1) Sport, abych se mohl bavit
2) Hudbu, abych mohl bavit jiné lidi
3) Cizí jazyky, abych si uměl říct o peníze za poskytnutou zábavu.
09. 05. 2011 | 08:19

schlimbach napsal(a):

12345

díky za info. Jinak nehledím na "bontón", nejsem ani z Prahy :)Chci aby synové studovali v češtině.
09. 05. 2011 | 08:32

Dočekal napsal(a):

StandaT:

"Co to je za přístup, bojovat proti lidem, co vyniknou, házet jim klacky pod nohy, vláčet je stokama mrzkých slov a pak se divit, že školství produkuje blbečky? Co vlastně takový typický Vašek z HorníDolní chce? Blbeček není produkt nějaké anonymní společnosti, cílem vládnoucích elit či globálního spiknutí, ale důsledek vývoje rodiny, která rezignovala na vzdělání, ale i výchovu svých vlastních dětí, svěřila je do rukou státu (stále ještě) ovlivněného kolektivistickými pomatenci a rezignovala tak na jejich budoucnost."
----------------
Tímto jistě nemáte na mysli toto:

SuP napsal(a):
Dočekale nelísej se, já si s Tebou stejně hrát nebudu.
01. 05. 2011 | 10:43
StandaT napsal(a):
SuP: jednou jseš v archivu, navždy jseš v archivu :) Konec konců každý máme nějakou tu libůstku. Někdo je na holky, jinej na vdolky, další má doma archiv pravičáků...

Hele, neměli bychom se složit a koupit mu nějakej titul?
01. 05. 2011 | 11:13
SuP napsal(a):
StandaT -
Že Ty tam chceš bejt taky?
Myslíš koupit mu třeba inženýr, když nedodělal tu vejšku, protože mu to bolševik z politických důvodů překazil? Nevím, jestli by ho uměl nosit...
01. 05. 2011 | 11:45
StandaT napsal(a):
SuP: když já jsem takovej nenapravitelnej lidumil. Dneska mají svátek, původně práce, dnes levejch řečí, tak proč někomu neudělat radost?
01. 05. 2011 | 12:02
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-havel.php?itemid=12990
09. 05. 2011 | 08:41

zemedelec napsal(a):

Pane Šteffl.
Děkuji za odpověď.Neberte si to tak k srdci,ale těma reformama se to na nás valí až přiliš.Odvádíme dost daní, aby stát to zase vracel zpět v podobě jiných služeb,které si nemůže pořizovat každý občan sám.Pokuď si rodiče přeji a připlatí za význační školu, v pořádku.
09. 05. 2011 | 08:49

12345 napsal(a):

Ad Standa T.:
Ta vaše konstrukce s osmašedesátníky je obdivuhodná. To musí dát pořádné úsilí zdeformovat si takhle myšlení. Pokud vím, poslední ministři školství nemají s osmašedesátníky pranic společného a nadělali neplechy dost.
Příčiny "produkce blbečků" jsou daleko obecnější a řada diskutujících nad vámi je naznačila.
09. 05. 2011 | 08:51

Martin napsal(a):

Mnoho povyku pro nic. Stačí se podívat na ty "testy" mezinárodního šetření PISA a je zřejmé že autoři jsou hlupáci a výsledky jsou slabé. O osud mladé generace bych se vůbec nebál, sice nečetli nic od Jiráska a neumí recitovat básničku od Wolkera, ale jinak jsou chytré jako rádia.
Pokud je v něčem problém, tak v novodobém nebezpečném nesmyslu tzv. "inkluzivní" vzdělávání, kdy učitelka na 15 inteligentních dětí kašle protože to nestíhá, neboť většinu času musí věnovat dvěma mrzákům.
09. 05. 2011 | 09:21

TomášL napsal(a):

Dobrý den autore!

I když změníte náhle systém, tak vyučující z řad vzdělávacího systému minulé doby si budou stále učit podle svých zažitých schémat.

Jinak se musím přiznat, že mě vždy fascinuje, jak někdo říká co je špatné, kritické atp., když na to nejsou a ani nemůžou být standarty.

T.

PS: Ale abychom oba dva nebyli pouze kritičtí, tak napíší, že se nám stále nehroutí školství, že stále se něco nového ve vědě objevuje a v praxi přepisuje. Taktéž že lidi jsou vzdělanější jak lidi z minulých dob. :-)
Jak se říká, vývoj se nezastavuje, avšak běží dál bez závislosti na pohledu starší i kritičtější generace...
09. 05. 2011 | 10:28

Jarle Halsnes napsal(a):

Máte, Martine, bohužel svůj díl pravdy. Pokud se děti mají naučit maximum s minimem vynaložených nákladů, je třeba je dělit podle schopností. Pokud ale jste ochoten do vzdělání národa opravdu investovat, inkluzivní vzdělání je lepší. Např. ve Finsku slabé děti mají "k ruce" poradce, který jim pomáhá individuálně v oblastech, kde by jinak nestíhaly (a navíc, finští učitelé mají obecně mnohem méně dětí ve třídách a jsou - ti učitelé - daleko kvalitnější, než učitelé v ČR). Potom dá inkluzivní vzdělávání dětem jinou, mnohem lepší společenskou zkušenost aniž by se negativně projevilo v kvalitě znalostí. Bohužel je to otázka těch peněz. Finové se jako stát rozhodli správně a mají výsledky, my Češi dáváme přednost "netrestání úspěšných" vysokými daněmi, takže na to nemáme....
09. 05. 2011 | 10:39

TomášL napsal(a):

Vlastně mě tak napadla jedna věc, a ta: Zda-li není vzdělanost obdobná jak entropie?
09. 05. 2011 | 10:47

Občan napsal(a):

Až bude mít KAŽDÝ učitel v ČR ve třídě MAXIMÁLNĚ 15 žáků a k ruce ještě asistenta, tak uvidíte ten fofr ve zlepšování úrovně výuky. Plus slušný plat samozřejmě.
Což platí obecně - jakou motivaci k přípravě zajímavé a pestré stravy totiž má školní kuchař/ka při platu kolem 10500.- Kč HRUBÉHO??? Jaký zájem má na dobrém chodu školy školník s platem jako ta kuchařka či uklizečka? Jakou motivaci k vymýšlení mimoškolních aktivit pro děti mají družinové učitelky s platem necelých 20 000.- Kč BRUTTO?

Kvalitní školství stojí peníze. Peníze stát vybírá na daních, takže je má. Není chybou občanů, že vláda jim ty peníze ukradla, respektive je nechala ukrást (svou vědomou nedbalostí).
09. 05. 2011 | 11:05

duroy napsal(a):

Blog zajímavý, debata dobrá, akorát ty peníze, ty peníze nám chybí...
09. 05. 2011 | 11:10

KAteřina napsal(a):

Soudě podle reakcí si mnoho rodičů myslí, že své dítě "musí" doučovat, protože učitelky jsou neschopné. Ve skutečnosti chtějí mít rodiče naprostou kontrolu nad tím, co se jejich dítě učí. U některých rodičů má tento postoj za následek, že se dítě neučí nic, co rodiče neznají, u jiných ten, že se do dětí snaží nacpat vše, co sami vědí a leckdy ani nevědí.
Rodiče ale neuvěřitelně zanedbávají výchovu svých dětí a právě nevychovanost některých dětí j e důvodem, proč se děti ve škole nemohou učit. Je jedno jesti ony samy se válí po zemi, plivají a vřeští nebo to dělá nějaký jejich spolužák. Žádná škola není zajímavější než počítačové hry, žádný tělocvik nenahradí osm hodin prosezených u počítače, žádný učitel nemůže být svému synovi lepším vzorem než vlastní otec, žádná přednáška o zdravé výživě nevykompenzuje brambůrky a limču k svačině, žádný bavič na světě není schopen připravit denně program na šest hodin pro třicet lidí tak, aby byl zajímavý, poučný a bezchybný. Jsou věci, které se od školy bůhvíproč očekávají, ale které škola v současnosti plnit nemůže. Rodiče by hlavně měli začít plněním svých povinností.
09. 05. 2011 | 11:29

42 napsal(a):

TomášL: Spíš ne, entropie ze statistických důvodů s pravděpodobností hraničící s jistotou stále roste narozdíl od vzdělanosti, která mívá občas i protisměrné tendence.

Šteffl: A to je právě to:
„aby u těch základních, důležitých a podstatných dosáhl skutečného ovládnutí a pochopení. Musí mít také čas, aby se věnoval alespoň několika věcem do hloubky, jinak se totiž žáci nenaučí, co to znamená skutečně něčemu rozumět, ne povrchně, ale se skutečným porozměním a v souvislostech.“

Tohle podle mého názoru není úkolem SŠ nebo ZŠ, ale VŠ. U jedince s dostatečnou průpravou to vyžaduje cca 5 let studia jednoho konkrétního oboru (+ řadu let praxe). Z toho důvodu mi přijde nemožné předat takovou znalost žákům ve více oborech v rámci ZŠ nebo SŠ a racionální je, snažit se jim dát obecnou průpravu, aby pak byli schopni dosáhnout mistrovství v tom oboru, který si vyberou.

Když úkol VŠ delegujete na SŠ resp. ZŠ a ty nebudou moci plnit svoje úkoly, bude muset VŠ ty úkoly přebrat nebo rezignovat a soustředit se pouze na pár pozitivních odchylek, kde systém neselhal. Důsledkem bude nedostatek kvalifikovaných specialistů.

Jinak po dopsání předchozího textu jsem si uvědomil, že optimálně by SOŠ měly být k ZŠ ve stejném vztahu jako VŠ k obecným gymnáziím. Tak doufám, že se nikdo nebude cítit uražen, pokud už to nebudu přepisovat.
09. 05. 2011 | 11:32

Minorita napsal(a):

Standa T
Pokud je Vaše vidění a chápání světa na takovéto úrovni, tak je fajn, že nejen má dcera není vystavena Vaší "pedagogické" činnosti či vlivu. Silně mi připomínáte jistého středoškolského profesora z knihy E.M.Remarqua - Na západní frontě klid ...
Školství je v děsivém stavu a konkrétně Scio tomuto stavu zdatně napomáhá - ostatně jde o finanční toky z grantů tolik opovrhované EU. Pane autore, v tomto státě "má jasno, rozumí" školství každý JOUZA a bohužel to podle toho vypadá. A to včetně těch, co se honosí akademickými tituly a praxí - např. p. Matějů je demonstrativním příkladem hrobaře a deformisty. Přestaňte se imbecilně v otázkách výchovy ohánět politickým ptydepe a srozumitelně česky formulujte - množství oblíbených klišé obratů, agitačních kydů a a cizích slov použitých v děsivých souvislostech bez logické návaznosti ( viz. takystudentka Kočí - o té fakultě jsem měl lepší mínění ) schopnost, odbornost a hlavně moudrost nereprezentuje!
Je mi z toho smutno pane a nejedno polínko si přiložilo i to mediálně profláklé SCIO - né, že ne!
Chybí jak jakákoliv vize, jakákoliv kvalitní včeobecná diskuze, tak kvalitní a politikou nedopovaní lidé, jež normálně nemohou přežít přímo genocidní personální a ideové nájezdy politických zločinců.
Jako vždy není odpověď jednoduchá a pes není zakopaný pouze ve školství ( ovšem nynější hrobník školství v osobě napohled naprosto nejen psychicky nestálého a slabého ministra je zcela bez debaty šokující persona s možností bohužel do budoucna vzdělávání zlomit vaz ) a mnoho věcí souvisí s mnoha věcmi alias vše souvisí se vším.
V případě impotentního školství produkujícího ve většině pro politiky tolik žádoucí flegmatickou masu se především ptejme KDO z TOHOTO STAVU MÁ A BUDE MÍT UŽITEK !
09. 05. 2011 | 11:54

Tenco napsal(a):

StandaT napsal(a):
"...Blbeček je produkt toho, čemu se na západě říká generace osmašedasátníků. A protože my tady máme podstatně pokroucenější "osmašedesátníky", pak - zákonitě - máme i pokroucenější veřejné služby...."

Eh - pominu to, že blbečci jsou z velké čáasti takříkajíc k plnění své úlohy ve společnosti i nan blozích predestinováni geneticky a výchova vše již jen mírně koriguje. To stejně blbečky nezajímá. Oni mají svoje mantry.

Pro pobavení sem ale dám výstup jednoho "neblbečka" :

SuP napsal(a):
Dočekal -
Některý lidi jsou hrozný svině. Byli za socialismu, ale ani teď se nezměnili. Maj to totiž v povaze. Ale jen některý z nich byli buď v StB, nebo u práskačů StB. Vždycky na nich bylo zajímavé, že si s nima nikdo nechtěl dobrovolně hrát od chvíle, kdy je prokouk. Takže, jestli jste Vy s StB spoolupracoval pod nátlakem nebo dobrovolně, je úplně jedno. Tak to sem furt nezatahujte. Na tom totiž nezáleží a my se na to neptáme. My co jsme nespolupracovali ani pod náltakem.

StandaT napsal(a):
SuP: jednou jseš v archivu, navždy jseš v archivu :) Konec konců každý máme nějakou tu libůstku. Někdo je na holky, jinej na vdolky, další má doma archiv pravičáků...
Hele, neměli bychom se složit a koupit mu nějakej titul?

SuP napsal(a):
StandaT -
Že Ty tam chceš bejt taky?
Myslíš koupit mu třeba inženýr, když nedodělal tu vejšku, protože mu to bolševik z politických důvodů překazil? Nevím, jestli by ho uměl nosit...

StandaT napsal(a):
SuP: když já jsem takovej nenapravitelnej lidumil. Dneska mají svátek, původně práce, dnes levejch řečí, tak proč někomu neudělat radost?

Tenco napsal(a):
StandaT
Křivé obvinění je jedním z největších svinstev.
To , že se stavíte na stranu SuPovu - to je vaše věc.
Ale je to dost nechutné.

StandaT napsal(a):
Tenco: Pokud někdo pořád bonzuje, vede si archiv, k lidem s jiným názorem se chová jako člen pomocné stráže VB, pak je ujetí na jeho adresu jen otázkou času. Já když jsem tady před časem byl osočen, tak mi bylo vysvětleno, že to byla "pochopitelná emocionální reakce" a já nemám co prudit. Kdybych nebyl alternativně inteligentní, tak bych Dočekalovi už dávno doporučil, aby byl nad věcí stejně, jako to bylo doporučeno mě.
Pro mě je nepochpopitelné, jak tento velikán ducha s majestátným IQ a EQ, morální autorita s právem soudit druhé, nemá ani za nehet nadhledu, velkodušnosti a neoplývá ničím s čím se spojuje velikost ducha... ale to je asi mým nedostačným vzděláním a alternativní inteligencí, že tady vidím žalobníčka, mrzkou a nestoudnou existenci, kterou si, pro mě a za mě, kdokoliv nazývá jakkoliv.

Tenco napsal(a):
StandaT
To není o žalobníčkování a o vedení si archivu.
To je o obraně před mrzkými hajzlíky, kteří tady vypouštějí lži.
A pokud chcete vyvrátit lež - a nemít přitom hlavu jak šufle s harddiskama - MUSÍTE si jejich špinavosti někde uložit z podstaty věci samé.

Jestli vy ale považujete za velkého ducha to, že se s tím jeden smíří a vzdá to ...eh - přeji potom příjemnou kariéru v možná nastávajícím komunistickém či fašistickém režimu.

-----------------------------------------------------------------------------------
Jestli se takoví budou pasovat na arbitry vzdělanosti, objektivity - hrome ! snad ne i MORÁLKY !! - tak už pomůže fakt jen ten Pánbů a zlé pryč !
Nebo průplachová léčba v redakci Fragmentů./osobně se domnívám, že ani zde nebude dosaženo kýženého výsledku a takového jedince bude nutno svěřit nějakému onomu zařízení, kde se pak může věnovat své bohulibé činnosti naplno - však bez dalšího rizika pro okolní společenství :))/

K tématu.
je to stejný začarovaný kruh jako v případě politiků, soudců, policajtů...
Základní paradigma, že pokud nebudou učitelé nadstandardně placeni - nebudou pořádně dělat .....se jaksi zvrtlo.
Protože pořád platí, že pokud člověk něco nedělá s láskou, oddaností a vírou - výsledkem je jen šedý podprůměr nebo průměr.
Tím nechci tvrdit, že mají dělat zadarmo.
To by byl extrém.
Stejný extrém ale je, tvrdit, že VŠE je jen o penězích. /minimálně je zde riziko lanaření, či zanedbávání činnosti, která je méně lukrativní - náklady obětované příležitosti/. Opominu předání takových hodnot jako je altruismus, láska či empatie. A riziko předání takových hodnot jako je manipulativnost, sobeckost a citové otupění.

Znám lidi, kteří mají co předat a uměli by to předat.
Mají ale smůlu.
Kromě perfektně zvládnuté odbornosti - osvědčené dlouholetou praxí, už nic dalšího nemají.
Například absolutorium jakéhosi podivného pedagogického kurzu a tak. :))
09. 05. 2011 | 12:05

StandaT napsal(a):

gaja:

Rovnost před zákonem a kasty se vylučují, kastovní systém je popření této rovnosti.

Rovnost před Bohem jsem nemínil v darwinovském smyslu přírodní selekce, ale jako lidský konstrukt, který definuje hodnotu člověka bez ohledu na jeho schopnosti.

Obě dvě rovnosti, před zákonem a před Bohem se doplňují. První umožňuje jedincům využívat svůj potenciál a druhá je nenechá propadnou sítem lidskosti. První je postavena na rozumu, chcete-li pragmatičnosti a slouží těm, co jsou vepředu, druhá je postavena na emocích, chcete-li lidskosti a slouží těm, co zůstávají pozadu.
09. 05. 2011 | 12:08

Tenco napsal(a):

TomášL
citace : ".. Jinak se musím přiznat, že mě vždy fascinuje, jak někdo říká co je špatné, kritické atp., když na to nejsou a ani nemůžou být standarty...."

Nestačí vyvěsit hadr z okna, pane TomášiL. Možná že srovnávací báze - standard je jakousi pomůckou - ale hadr z okna určitě vyvěsit nestačí. :))

Jinak - opět jsem vás zastihl - a vy mi asi opět neodpovíte, že ?
----------------------------------------------------
TomášL napsal(a):
Dobrý den pane Sobotko!

Teď jsem se tak trochu zasnil po přečetl jsi článek, jak odstoupili ministři v GB za zneužití náhrad a představoval jsem jsi to samé.

Píšete: "ČSSD trvá na tom, aby ministr Bárta v zájmu elementární politické kultury sám odešel z vlády, nebo pokud tak neučiní, byl neprodleně odvolán na návrh předsedy vlády Nečase. Jiné řešení, které by odpovídalo principům fungování vlády ve vyspělých demokratických státech, neexistuje."

Já zase dodávám, že: "Poslanec Sobotka v zájmu elementární politické kultury sám odešel z PSP ČR, nebo tak neučiní, byl neprodleně odvolán na návrh vedení ČSSD. Jiné řešení, které by odpovídalo principům etiky a politické kultury ve vyspělých demokratických státech, neexistuje (viz GB ministři).
S pozdravem
Tomáš
PS: Jsem se ale krásně zasnil... Žel, křivák káže vodu a pije víno."
-------------
Tenco napsal(a):
Tomášt
Můžete nám - neználkům, popsat přesně - jak se dopustil Sobotka zneužití náhrad a jak se zneužití náhrad
dopustili ministři v GB ?
Včetně popisu jednotlivých právních úprav ? A co tedy jednotliví aktéři porušili ?
-----------

TomášiL - existuje vzdělanost skutečná a pak také vzdělanost virtuální - formální.
Formální vzdělanci jsou pak často manipulátory, kteří vytrhnou věci jak z reálného tak i zobecňujícího rámce a domnívajíce se, že jejich okolí jim to sežere - vypustí to dokonce jako výrok či soud, jehož závěr má cosi implikovat.
Že celá konstrukce je chybná - to jim jaksi dojde až když je někdo opraví.

Pak jsou ještě jedni, které zovu nenapravitelnými blbci, které ani tato korekce nemotivuje k tomu, aby se buď omluvili , že napsali křivárnu, anebo aspoň neprudili dál.
Takoví nenapravitelní blbci pak páchají právě ty škody, které zmiňujete i vy ve svém dnešním příspěvku.

:---()

Ha, ha, ha.... :)))
09. 05. 2011 | 12:14

jogín napsal(a):

Zajímavé je, že za komunisty bylo zdejší školství nad průměrem a současný stav se díky reformám pěkně zhoršil. Takže budeme reformovat stejným směrem, jen ještě důkladněji. A dokonalé konstatování, že 80% maturantů znamená snížit laťku, aby prošli i blbci znamená taky, že žáci, co mají na podstatně víc, zlenoší a čas ve škole nevyužijí.
09. 05. 2011 | 12:15

TomášL napsal(a):

Dobrý den pane Tenco!

Až nyní jsem jsi všiml, že na mě reagujete. No řekněte, nepsal jste náhodou, že si mě nebudete všímat? Psal, tedy vaše vsuvky přeskakuji. Avšak dnes jsem použil do Ctrl+F a napsal "TomášL" a skočilo to na Vás... :-)

Bla, bla, bla... a už jsem na konci. Koukám že zase nic nového, tedy přejí krásný slunný den.

Tomáš
09. 05. 2011 | 12:35

TomášL napsal(a):

jogín

Nikdy jsem nepochopil, jak někdo může srovnávat komunistické školství, které podtrhuje slogan "Jsem horník a kdo je více?" s dnešní dobou. Víte, školství za dob minulé nelze srovnávat s dnešní dobou, neboť podmínky a nároky s možnostmi jsou zcela jiné. To je jako srovnávat koblihy s banánem (i když jisté tvary lze srovnávat přes topologii.) :-)
09. 05. 2011 | 12:42

Tenco napsal(a):

TomášL
Vidím, že u vás též nic nového.
Tedy setrvalý stav nevědomosti u sebe a exhibice takových "vědomostí" navenek.

Opět žádná sebereflexe.
Nic. Ale zřejmě jde o jakýsi váš "standart".

Z ničeho - milý Tomáši, vzniká opět jen nic.
Alespoň toto byste si měl při psaní svých "vědomosti" uvědomit.
Tedy - pokud nepíšete své nesmysly jsa býti motivován takříkajíc "vyšším principem politickým".

:))))
09. 05. 2011 | 12:45

Jan Ámos Komenský v hrobě se obracející napsal(a):

Neměl se článek náhodou jmenovat
Rodiče plaťte!
09. 05. 2011 | 13:09

Dočekal napsal(a):

Tenco:

Dík za připomenutí "lichotek," kterých se mi dostalo od těch, kteří nemají ani tolik odvahy, aby ta svinstva zveřejnili pod svým občanským jménem.
Obávám se ale, že odteď tady budete pro tyto alternativní inteligenty nepřítel číslo dvě.

Dnes dopoledne jsme byli s mojí paní "ve vsi." Takhle tady říkáme pochůzkám po nákupech v našem bývalém okresním městě.
Za ty necelé dvě hodiny nás čtyřikrát zastavili mladí lidé, zdaleka nápadní výrazným logem na svých slušivých oblečcích. Tito dealeři čehokoliv nám samozřejmě nabízeli různé výhody v případě, že se necháme nalákat na to které zboží či služby.
A protože jsme dnes také potkávali čerstvé maturanty, zeptal jsem se jen tak pro zajímavost těch dealerů, proč se nezabývají tím, na co mají kvalifikaci.
Všichni mlčeli, až na jednoho. Ten se mi přiznal, že už rok nemůže sehnat zaměstnání, protože nemá praxi a protože nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, tak vzal i tuto práci dealera, jak já říkám "agenta s teplou vodou."

Tady musím také připomenout to neuvěřitelné klamání občanů našimi politiky, specielně panem Drábkem. Týká se to počtu nezaměstnaných. Mezi nezaměstnané se totiž počítají pouze ti občané, kteří jsou v evidenci Úřadu práce.

Zdejším "pravověrným" bych při této příležitosti chtěl připomenout jeden průzkum, který proběhl na našich středních školách v loňském roce krátce před maturitními zkouškami. Většina z těch mladých na otázku, jakou výši platu si představují, odpověděla takto: "Pod dvacet tisíc nejdu!"
Ani se nedivím, že tento průzkum byl publikován pouze jednou a nikdy nebyl zveřejněn jako celek.

Různí rádoby vtipní posměváčci se mne tady pokoušejí zesměšnit tím, že poukazují na moji snahu o doučování mých vnoučat. Jistě, každý máme právo na vyslovení názoru. Stejně tak mám já právo na to, abych předal svým potomkům nejen co nejvíc znalostí, ale hlavně zkušeností. Velice dobře si totiž pamatuju na to, co nám kdysi dávno říkávali naši moudří páni učitelé:

"Moudrý člověk se poučí z chyb druhých. Hlupák se nepoučí ani z chyb vlastních."

Samozřejmě nepředpokládám, že tohle moje povídání budou číst ti, kteří preferují krátké a úderné výkřiky. Oni už totiž mají jasno. Navíc krásně blankytně modré.
09. 05. 2011 | 13:20

Vysedlina pathologická napsal(a):

Děti, školy, zemědělství a zdravotnictví jsou NAŠE. Pokud se nám nepodaří pohlížet na ně a ovlivňovat tyto veličiny společnými silami, dopadneme jako suverénní stát špatně.
09. 05. 2011 | 13:33

jogín napsal(a):

http://svarc.blog.idnes.cz/c/110760/Kazdy-blb-bakalarem-II.html
09. 05. 2011 | 13:40

jogín napsal(a):

Tomáš: Víte, za komunisty jsem absolvoval chemickou průmyslovku v Pardubicích a dodnes obdivují pedagogický přístip učitelů. Díky ní jsem udělal univerzitu levou zadní a dneska píšu články do mezináropdních vědeckých časopisů. Nejsem sám, totéž platí o dalším spolužákovi a z našich dvou ročníků skončilo s vysokou asi 20. Vy jen věříte propagadě.
09. 05. 2011 | 13:47

Karel Mueller napsal(a):

Paní gaia,

pro ten Váš přírodopis mám nejhlubší pochopení :-). Čím je šlověk starší, tím víc ho to táhne do přírody a dnes si říkám, že nikde není tak hezky jako na mé zahrádce blízko řeky. Ale ty mnou zmiňované základy myšlení na té nejnižší úrovni 1. stupně mohou opravud dát jen ty dva předměty. Žák musí začít chápat slova, co je podstatné jméno, sloveso atd, poznat je i jejich význam ve větě, naučit se pravopis a jeho pravidla ... a o oněch slovních úlohách "pro paťáčky" a jejich významu jsme debatovali mnohokrát.

Psne Tenco,

ten Váš závěr v příspěvku 09. 05. 2011 | 12:05 není správné. Hlavní problém české společnosti je nedostatek respektu ke skutečně vzdělaným a inteligentním lidem, jejich ohodnocení a pak přesvědčení, že kdekdo může dělat kdeco. Je to jeden z nejhorších důsledků komunistické minulosti.

Tragedie je v tom, že dnes je tento stav ještě daleko horší než za bolševika. Je celá řada důvodů, ale tím skutečně nejdůležitějším se mi zdá ta skutečnost, že současná elita a vedení státu nemusí zajistit ani zlomek z toho, co museli zajistit bolševické vlády.
09. 05. 2011 | 13:54

42 napsal(a):

Karel Mueller 09. 05. 2011 | 13:54 : Dovolil bych si s Vámi souhlasit, pouze bych chtěl podotknout, že v ČR fatálně chybí i úcta ke zručným řemeslníkům.
09. 05. 2011 | 14:06

t... napsal(a):

"Rodiče se musí rozhodnout, jestli dále v tomto směru budou spoléhat na stát, nebo se raději postarají sami."

Nejlépe tak, že si koupí testy u pana Šteffla, pedagoga, který jako cenu pro vítěze matematické soutěže nabídnul/vypsal lahev s alkoholem.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=11376

"Stav českého školství není dobrý. A zhoršuje se."

Právě díky takovým lidem jako je pan Šteffl.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/klara-samkova-vesela-.php?itemid=9178
09. 05. 2011 | 14:07

ondrejsteffl napsal(a):

42 napsal(a): 09. 05. 2011 | 11:32
„Šteffl: A to je právě to: „aby u těch ZÁKLADNÍCH, důležitých a podstatných dosáhl skutečného ovládnutí a pochopení. Musí mít také čas, aby se věnoval alespoň několika věcem do hloubky, jinak se totiž žáci nenaučí, co to znamená skutečně něčemu rozumět, ne povrchně, ale se skutečným porozuměním a v souvislostech.“ Tohle podle mého názoru není úkolem SŠ nebo ZŠ, ale VŠ.“

To jsem to asi nedobře vysvětlil. Skutečné ovládnutí se týká i základních věcí. Abych to ilustroval. Třeba procenta. Když se zboží nejdřív zdraží o 10% a pak zlevní o 10 %, stojí pak stejně, víc nebo míň? Odhaduji, že 80 % lidí řekne, že stejně. Tím myslím, že v procentech nedosáhli „skutečného ovládnutí a pochopení.“ U Ohmova zákona může být skutečným ovládnutím, to, že umím zapojit dvě 120 V žárovky do 220 V sítě, ale to už jde na SŠ dosáhnout u všech těžko, leda že se vynechá něco jiného.
09. 05. 2011 | 14:14

ondrejsteffl napsal(a):

jogín napsal(a): 09. 05. 2011 | 13:47
„Víte, za komunisty jsem absolvoval chemickou průmyslovku v Pardubicích a dodnes obdivují pedagogický přístup učitelů. Díky ní jsem udělal univerzitu levou zadní a dneska píšu články do mezináropdních vědeckých časopisů. Nejsem sám, totéž platí o dalším spolužákovi a z našich dvou ročníků skončilo s vysokou asi 20. Vy jen věříte propagadě.“

Z toho mě vyplývá, že úroveň univerzity buď byla nízká (když vám vlastně stačila průmyslovka), anebo to tam kazili Vaši spolužáci, kteří neměli štěstí na tak dobrou průmyslovku.

Potíž je, že svoji osobní zkušenost, případně zkušenost se svými dětmi (jiní) zobecňujete na celé školství. Své vědecké články zakládáte také jen na svých zkušenostech? Skutečná obecná data žádná. A to nejen u Vás, nakonec, zde publikujete svůj názor, tam to ani nevadí, ale horší je to třeba u ministra, jeho náměstka a mnoha dalších, kteří takto rozhodují o celém školství.

Problém osobních zkušeností je mj. v tom, že ti, kteří měly skutečně špatnou školu, nebo je škola dokonce doživotně poškodila, ti na blog nepíšou a nevíme o nich. Zato ti, co uspěli se rádi pochlubí, ať už dobrou školou, nebo třeba špatnou, kterou úspěšně překonali.
09. 05. 2011 | 14:15

TomášL napsal(a):

jogín:

Nemá smysl psát o Východě (=době minulé) nic, neboť Východ byl k Západu na míle vzdálený v poznatcích (i ekonomicky, což je zhodnocení poznatků vědeckých i školských), což vidíme ještě dnes.
PS: Když budu upřímný, tak školství je jedním z nejzákladnějším ukazatelem síly ekonomiky té či oné země.
09. 05. 2011 | 14:17

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

člověk se SŠ by tu úlohu s proceny měl umět řešit obecně, tj dojít ke vztahu A.(1-p.p). Pokud jde o ty žárovky, to by měl umět žák ZDŠ. Každý.
09. 05. 2011 | 14:27

ondrejsteffl napsal(a):

Dočekal napsal(a):
"Různí rádoby vtipní posměváčci se mne tady pokoušejí zesměšnit tím, že poukazují na moji snahu o doučování mých vnoučat."

Nevšímejte si jich, vnoučata jsou důležitá a už jen to, že se mohou setkávat se moudrým člověkem, je pro ně velký přínos. Spíš zvažte, zda byste třeba nedoučoval i další. Zájem bude :-)
09. 05. 2011 | 14:28

TomášL napsal(a):

jogín

pokračování:

Pokud jde o dnešek k minulé době v tomto státě, nikdy neprokládám rovnítko, neboť jsou zcela diametrálně odlišné počáteční podmínky. Avšak jednu věc musím brát v potaz, a takovou, že minulá doba (=školství a jeho zhodnocení) selhala co do mezinárodního měřítka (=ekonomie), tedy minulé školství bylo špatné.
09. 05. 2011 | 14:31

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
"člověk se SŠ by tu úlohu s proceny měl umět řešit obecně, tj dojít ke vztahu A.(1-p.p)."

Víte, Vy žijete v nějakém jiném světě než já. I jako přání je to nereálné. Zeptejte se 10 vysokoškoláků ve svém okolí... ale možná, že ve Vašem světě to budou všichni vědět. V mém ne! Viz třeba http://www.cfbt.com/evidenceforeducation/pdf/15029_Maths_v10(W).pdf, na otázku kolik je 2^5 (napsáno normálně) odpovědělo v ČR správně 50 % BUDOUCÍCH UČITELŮ MATEMATIKY.
09. 05. 2011 | 14:37

42 napsal(a):

Ondřej Šteffl: Pokud vyjdeme z předpokladu, že na hodině je 80 % pravděpodobnost, že žák pochopí danou látku, připadá mi racionální na 2 hodinách vysvětlit procenta a pythagorovu větu, protože pak budu mít

64 % žáků ovládajících procenta i pythagorovu větu
16 % žáků ovládajících pouze pythagorovu větu
16 % žáků ovládajících pouze procenta
4 % žáků nepochopivších procenta ani pythagorovu větu

V porovnání s tím, pokud budu obě hodiny vysvětlovat procenta, dostanu se k

96 % žákům ovládajících pouze procenta
4 % žáků neovládajících ani procenta ani pythagorovu větu

Vzhledem k tomu, že pro další technické studium založené na matematice žák typicky potřebuje obojí, první metoda vyřadila 36 % žáků, zatímco druhá 100 %. Chápete co mi vadí?

V předchozí úvaze neuvažuji korelaci, kdybych předpokladal 100 % korelaci mezi schopností žáka naučit se na 1. pokus procenta se schopností naučit se pythagorovu větu, dostanu první metodou

80 % žáků ovládajících procenta i pythagorovu větu
20 % žáků nepochopivších procenta ani pythagorovu větu

Asi se shodneme, že jevy "žák ignoruje procenta na 1. pokus" a "žák se procenta na 2. pokus naučí" budou spíše antikorelované (prostě jistá část lidí na to nemá buňky), takže druhý přístup bude mít výsledky ještě horší než 96% vs 4%. Tak či tak, druhý přístup eliminuje možnost vychovat specialisty, kteří budou umět obojí, což je podle mě destruktivní....
09. 05. 2011 | 14:46

Dalibor Štys napsal(a):

To ondřejšteffl ad
""jogín napsal(a): 09. 05. 2011 | 13:47
„Víte, za komunisty jsem absolvoval chemickou průmyslovku v Pardubicích a dodnes obdivují pedagogický přístup učitelů. Díky ní ....

Z toho mě vyplývá, že úroveň univerzity buď byla nízká (když vám vlastně stačila průmyslovka), anebo to tam kazili Vaši spolužáci, kteří neměli štěstí na tak dobrou průmyslovku.""

To je vcelku běžná zkušenost průmyslováků, že znalosti požadované u státnic a u maturity byly v některých hlavních předmětech srovnatelné. Člověk si musel vybírat obor, aby se musel něco nového naučit. Co nám scházelo byl možná, trochu, všeobecný přehled, ale možná taky ne, zas jsme potkali různé vyhozené češtináře či dějepisáře, kteří si pouštěli hubu na špacír, narozdíl od kovaných kádrů na výběrových školách (i tou jsem prošel na nižším stupni). Podobné historky se tady v jižních Čechách doslýchám o "venkovském" Trhosvinenském gymnáziu v komunistických dobách. On žádný systém nenahradí zaujetí pro věc. A v době, kdy nebylo moc alternativních šancí k uplatnění, se vyplatilo být tam, kde převažovali čestní a zaujatí.
Ipso facto se domnívám, že v systému to tak úplně není. Hlavním problémem českého školství(stejně jako vědy, jak pravil Technopolis) je absence cíle. Pokud nemáme národní cíl, například být nezávislí a konkurenceschopní, težko budeme hledat systém, který by k takovému cíli vedl. Můžeme se přít o způsobu, ona není jen jedna cesta, one size does not fit all, ale když budeme znát cíl, většina se mu vcelku přiblíží.
Zrovna Finsko ukazuje, že to jde. Ale oni prošli po pádu komunismu mnohem větší (relativně) hospodářskou depresí než my a prošli jí mnohem odvážněji i než ostatní skandinávské státy.
09. 05. 2011 | 14:50

Dočekal napsal(a):

ondrejsteffl:

Dík za souhlas a povzbuzení, potěšilo!

Ale to víte, že zájem je nejen u mých vnoučat, ale také u jejich kamarádů. Já totiž vyznávám učení Jana Ámose Komenského a zvláště pak to jeho "Škola hrou."
A protože jsem loni po pětačtyřiceti letech aktivní činnosti to "velké" létání pověsil na hřebík, vrátil jsem se opět naplno k modelaření. Samozřejmě že si ty modely nekupuju hotové. Já si je vymýšlím, konstruuju, dělám na ně výpočty a nakonec s nimi také létám. Kromě toho publikuju své články v modelářských časopisech.
A tady právě nastupuje ona "škola hrou." A nevěřil byste, jakou radost mají ti rozjívení kluci z toho, že ten modýlek, který stvořili vlastníma rukama, nakonec letí a docela dobře!
No a přes ty modýlky ty kluky nenásilně dokopávám k tomu, aby si uměli spočítat těžiště, úhly náběhu, plošné zatížení a další věci, potřebné k tomu, aby ta jejich námaha při stavbě modelu nakonec nebyla zbytečná.

Pokud byste náhodou měl zájem o podrobnější vysvětlení, tak mi dejte na sebe kontakt a já se Vám samozřejmě ozvu. Tady na to totiž nejen že není čas a prostor, ale ono by se to dalo také brát jako něco, co se protiví Kodexu diskutujících a mohlo by to zavdat důvod k výmazu VŠECH mých textů.

Zdravím a držím Vám všechny palce! Dobrých učitelů totiž nikdy není dost.
09. 05. 2011 | 14:58

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

nebudu s Vámi rokovat, asi máte pravdu. To je ovšem tristní, velmi. Zejména z toho důvodu, že patříte k elitě a ta tvoří ten Váš svět. Já spíš žiji v minulosti.

Ta úloha v obecném tvaru je jako vyšitá pro MO šesťáčků. VŠ vzdělaná osoba by ji měla umět řešit. Jde jen o elementární úsudek a procenta se berou v šesté třídě, pokud vím.

No nic, asi máte pravdu, jak jsem napsal už na úvod. Volný pád úrovně národa pokračuje a vzdělaní lidé udělají nejlíp, když budou na výchovu potomků dohlížet a sami je doučovat.
09. 05. 2011 | 15:05

ondrejsteffl napsal(a):

2Dočekal můj mail je prijmeni zavináč název_společnosti tečka cz, napište
09. 05. 2011 | 15:06

Karel Mueller napsal(a):

42:

Ta výchozí úvaha je zcela chybná, je založena na předpokladu, že kterýkoliv žák to pochopí s pravděpodobností 0,8.

Jinak s těmi řemesly máte boužel pravdu.
09. 05. 2011 | 15:11

42 napsal(a):

Karel Mueller: Jasně, to je jen jednoduchý model, který zanedbává korelaci, korelace jsem se lehce dotknul potom, každopádně pro ilustraci toho, co chci říct, mi takové tvrzení stačí, na vymýšlení silnějšího jsem líný ;-)
09. 05. 2011 | 15:16

Dočekal napsal(a):

ondrejsteffl:

Napíšu.
Měl bych ale přece jen menší prosbu: Opravdu by nešlo uvést Vaši mailovou adresu tak, jak skutečně vypadá? Já jen, že bych nerad tápal.

Svoji kontaktní mailovou adresu jsem tady sice už zveřejnil, ale nechci to opakovat, neboť bych tím mohl dát podnět k výmazu VŠECH mých textů.

Jinak co se týče modýlků a modelaření vůbec, tak máme dokonce svou vlastní doménu.
Odkaz na ni sem z pochopitelných důvodů nedávám.
09. 05. 2011 | 15:44

neo napsal(a):

Dočekal napsal:
Zdejším "pravověrným" bych při této příležitosti chtěl připomenout jeden průzkum, který proběhl na našich středních školách v loňském roce krátce před maturitními zkouškami. Většina z těch mladých na otázku, jakou výši platu si představují, odpověděla takto: "Pod dvacet tisíc nejdu!"
a co tím chtěl básník říci? že dnešní studenti nechtějí pracovat za směšné mzdy?
Právě umění nabídnout práci za odpovídající ohodnocení je základem pro růst mezd v ČR.

Není to tak dávno co vyšel průzkum, že lidé neumí ocenit svou práci a říkají si až o 30% méně než by mohli.
09. 05. 2011 | 15:54

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

koukám na tu hrůzu, na kterou jste mě odkázal a uznávám nekonečnou úsměvnost všeho, co jsem v průběhu roku a půl na Vašich blozích napsal.

Lapidární dotaz alespoň na závěr: Dokončili by v našich letech (jsme oba ročník 54) velmi mnozí dnešní učitelé matematiky ZDŠ?

Konec.
09. 05. 2011 | 15:58

michal napsal(a):

Jen drobnost: V názvu článku je oslovení, které se od dalších částí věty má oddělovat čárkou. Jsou případy, kdy to může změnit smysl věty. Správně gramaticky má název být: Rodiče, plačte!
09. 05. 2011 | 16:04

ondrejsteffl napsal(a):

Dočekal napsal(a):
"Opravdu by nešlo uvést Vaši mailovou adresu tak, jak skutečně vypadá.."

Pak ji najdou roboti a budu zahlcen spamem... proto se tomu výhýbám
09. 05. 2011 | 16:14

neo napsal(a):

Pane Dočekale,

když vyučujete vnuky, mohl byste umět naťukat příjmení, zavináč , název společnosti , tečka cz.
09. 05. 2011 | 16:19

Dočekal napsal(a):

ondrejsteffl:

Měl jsem na mysli kontaktní adresu, zřízenou pouze pro tento účel. Zřejmě jsem se nevyjádřil dostatečně přesně, za což se Vám omlouvám.

Jinak samozřejmě napíšu.
-------------
neo:

Opravdu vám ten protivnej Dočekal stojí za to, abyste se tady ztrapňoval a to dokonce opakovaně?
Popravdě řečeno jsem si začínal myslet, že jste se té fobie z Dočekala už konečně zbavil. Jak vidím, myslel jsem si to špatně.
Nu což. Z nedostatku možností pro uplatnění vlastních názorů jsou dobré i ty primitivní pošklebky na moji adresu.

Nestydíte se, hochu, opravdu ani trochu?

P.S.: Ten poslední dotaz je mimo jiné také vzpomínka na jednoho mého učitele a jinak také vzácného člověka. Také díky jeho moudrosti a hlavně pak trpělivosti, se kterou se nám tehdy věnoval, jsem dnes tím, čím jsem.
09. 05. 2011 | 16:41

neo napsal(a):

Dočekal:

můžete být konkrétnější?

k čemu se vyjadřujete? Ke průzkumu o mzdě studentů a nebo k emailu pana Šteffla?
09. 05. 2011 | 16:52

Dočekal napsal(a):

neo napsal(a):
Dočekal:

můžete být konkrétnější?

k čemu se vyjadřujete? Ke průzkumu o mzdě studentů a nebo k emailu pana Šteffla?
09. 05. 2011 | 16:52
--------------------
Tak koukám a vidím, že jste se té fobie z toho protivného Dočekala zatím stále ještě nezbavil.
Dovolím si vám tedy oznámit, že vaše snažení bude odteď už zcela zbytečné. Já jsem se totiž rozhodl, že na vaše narážky, byť by byly jakkoliv jízlivé, jednoduše nebudu reagovat.
Takže vaše snažení o to, abyste mne vyprovokoval k čemukoliv, so by se dalo využít jako záminka pro výmaz VŠECH mých textů, je odteď už marné. Ono je totiž také delší dobu až neuvěřitelně trapné.
09. 05. 2011 | 17:15

jogín napsal(a):

Milý pane Štefle, obávám se, že jste ve své úvaze vynechal eventualitu, že dotyčná průmyslovka měla skvělou úroveň. Bohužel to cosi vypovídá o užití postmoderní logiky a směřování školství.
09. 05. 2011 | 18:35

Karel Mueller napsal(a):

jogín:

Tady myslím panu Štefflovi křivdíte. Bral to jako matematik a v matematice nebo fyzice je naprosto vyloučeno, aby nějaká SŠ měla vyšší úroveň než např. matfyz. Jinými slovy, mohli je skvěle připravit na nějaké SŠ, aby pak mohli na matfyzu s předstihe a lehce studovat. Ale vykládat jim kvantovou teorii polí nebo topologii opravdu nemohli.

Možná takové SŠ pro geniální děti ve světě jsou, ale ne u nás. Alespoň o nich nevím.
09. 05. 2011 | 18:46

ondrejsteffl napsal(a):

jogín napsal(a): 09. 05. 2011 | 18:35
"Milý pane Štefle, obávám se, že jste ve své úvaze vynechal eventualitu, že dotyčná průmyslovka měla skvělou úroveň. Bohužel to cosi vypovídá o užití postmoderní logiky a směřování školství."

ondrejsteffl napsal(a): 09. 05. 2011 | 14:15
"...anebo to tam kazili Vaši spolužáci, kteří neměli štěstí na tak dobrou průmyslovku."

Já spíš myslím, že to vypovídá o tom, že nepořádně čtete, jogíne.
09. 05. 2011 | 21:22

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Muller:

Srdečně zdravím. Já skutečně myslím, že takový příklad nemá s VŠ co dělat (alespoň jsem nezažil VŠ, kde by se něco takového učilo). A když pan Šteffl píše o tom, že by žáci měli umět něco ne povrchně, tak si neumím představit, že jisté pochopení procent by nevedlo k tomu, aby člověk uměl takovéto příklady vyřešit. Alespoň pro mě je to naprosto zřejmé.
09. 05. 2011 | 22:57

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

Srdečně zdravím též :-), už jste mi tu chyběl. Já si to myslím taky, stačí si uvědomit, že po přidání 10% dostanu větší množství a když těch 10% zase odeberu, tak odebírám stejnou poměrnou část z většího množství. Žádné výpočty dělat nemusí, stačí opravdu porozumět pojmu procenta, jak nakoec i pan Šteffl říká a pak úvaha na úrovni dětí z 1. stupně ZŠ. Spíš byl pro mě šok ty výsledky našich budoucích učitelů matematiky, koukněte na to.

Ten příklad by se mi ovšem líbil jako zadání pro MO šestáčků s následující změnou. Nejdříve přidáte 100p procent, pak odeberete 100q procent, Jaký je vztah mezi p a q, pokud má být výsledná částka stejná jako na začátku?

Prostě mám dojem, že vyřešit tuto úlohu by měla obyčejným selským každá dospělá osoba s IQ přes 80. Pokud jde o VŠ vzdělané lidi, které by toho schopni nebyli, tak asi tušíte, co si o nich myslím.
09. 05. 2011 | 23:11

Okovana bota napsal(a):

Nerad to rikam, ale "vnoucci" Docekala (totiz vsichni ostatni) budou mit pobliz Zdaru achjo tezky zivot. Ja tam pusobit nechci a nebudu.
09. 05. 2011 | 23:30

jogín napsal(a):

ondrejsteffl: Moji spolužáci neměli průmyslovku, ale gymnazium. Na prumyslovce mě ovšem naučili věcem rozumět a taky mě donutili znát základní fakta na furt a nenechali ani jedno až na univerzitu. Ale vraťme se k podstatnému. Když je výsledkem reforem úpadek školství, je jejich intenzivnější pokračování správná cesta? Zlikvidovat faktografii kompletně znamená povrchnost, bez možnosti aplikace předvedených řešení a chybění základních fakt způsobí, že studenti spolknou jakoukoliv dezinformaci ze sítě. Těch je něúrekom. Stejná mizerie je samozřejmě učení telefonních seznamů. Fakta a souvislosti nelze při učení oddělovat a v každém oboru je nutné znát dobře základy. Jinak má pravdu Blekota, IQ pod 75 má 20% populace a 80% maturantů znamená, že projdou i studenti na hranici debility. Co udělá takové snížení laťky s ostatními?
09. 05. 2011 | 23:35

Ares napsal(a):

Když tak čtu tyhle debaty, většinou se tu dohadují dvě skupiny. „Tradicionalisté“, kteří vidí vrchol školství někde v 60. letech (např. Karel Mueller). A „reformátoři“, kteří by ho rádi uzpůsobili 21. století (např. autor). Zdá se mi ale, že současný vývoj neodpovídá zcela ani jednomu z těchto pohledů. Je tedy otázka, jestli současný stav je pouze projev neschopnosti nebo tu je nějaká třetí ideologie, která je jím v určitých mezích naplňována.

V každém případě, bez ohledu na to, s jakým receptem na záchranu školství by přišli (ať už tradicionalisté nebo reformátoři), jejich schopnost ho nějak prosadit se zdá celkem minimální. Nakonec, jedna z věcí co je spojuje, je frustrace. Možná by tedy stálo za to, chvíli se zamyslet ne nad tím co chceme, ale jak to získat. Asi tak jak to zkusil scientist. Teda až na tu koncovku :-).
10. 05. 2011 | 00:50

Karel Mueller napsal(a):

Zdravím Aresi,

nevím, jestli jste nás "tradicionalisty" charakterizoval zcela přesně.

Nevmí, jestli zrovna 60. léta představují vrchol a právě tak si uvědomuji, že současné požadavky nemohou odpovídat požadavkům oné doby.

S tou frustrací máte zcela pravdu, je to skutečně úpadek a to obrovský. Nezávisle na dalším však musím trvat na dvou věcech, které se táhnou jako nit vlastně všemi mými příspěvky během celého maratonu:
1. Úkol školy je především naučit žáky myslet
2. Na 1. stupni neexistují vhodnější a účinnější nástroje, než je četba a její rozbor, studium gramatiky /včetně drilové části) a ony úsudkové úlohy v rámci matematiky.

To jsou ony základní pilíře a vzdát se jich znamená školství zlikvidovat. Na tom nemohou žádní reformátoři nic změnit.
10. 05. 2011 | 01:39

Dalibor Štys napsal(a):

To jogín ad Co udělá takové snížení laťky s ostatními?

Vtip je v tom, že rozdělení nadání v populaci je jak věcí genetickou, tak věcí rozdělení rolí. V tom procesu je spousta zpětných vazeb a nelinearit.

Je to na delší povídání, ale zjednodušeně:
(1) V menších skupinách s větším zastoupením a preferencí rozpoznatelně nadaných tito nadaní (s nimiž učitel pracuje), s sebou strhnou jak nadané, kteří díky své roli třeba v rodině nebo v jiném společenství (vsi, partě) zatím neuspěli, tak řadu nadaných jen velkou pílí.
(2) V evelkých skupinách (naplněné třídy) kde rozpoznaně nadaní nepřevažují a učitel s nimi příliš nepracuje (nemá čas, není dost kvalitní, rezignoval apod.) nejenže nedojde k vytažení těch nerozpoznaně nadaných a pilných, ale i řada rozpoznaně nadaných propadne.

Je to sice pohled praktika, ale je to tak.
10. 05. 2011 | 06:11

neo napsal(a):

Dočekale, vy jste paranoik, já na vás neútočím, ani vás neprovokuji.

Napsal jsem svůj názor co se týče průzkumu u studentů a vy nejste schopen odpovědět...
10. 05. 2011 | 08:45

Občan napsal(a):

To Karel Mueller:

1) Zdravím a děkuji za zajímavé příspěvky
2) Prosím o posouzení, co jsem vlastně zač. Panč já jsem tu Vaši úlohu spočítal prostým sečítáním a odčítáním (jen mi trošku vrtá hlavou ten chyták s těmi 10% - odečítámě původní desetinu,. nebo desetinu z nové hodnoty? Jak už jsem předestřel, jsem matematicky takřka negramotný - jsa humanitně vzdělán, zapomněl jsem za ta léta z matiky skoro všechno).
10. 05. 2011 | 09:17

Ares napsal(a):

Zdravím pane Muellere,
ta šedesátá léta byla jen básnická zkratka :-). Řekněme, že v pohledu „tradicionalistů“ hraje minulost a tradiční systém vzdělávání, tak jak si ho diskutující pamatují z vlastní zkušenosti, mnohem významnější roli než u těch druhých.

Šlo mi ale o něco jiného. Mít představu jak by mělo školství fungovat je jedna věc. Mít představu jak dané návrhy prosadit je věc druhá. Zdá se mi, že systém vykazuje vysokou odolnost vůči návrhům obou zmíněných táborů a jde si úplně jiným směrem.
10. 05. 2011 | 10:24

Marek Kobera napsal(a):

To Občan:

Jsa nebo byv? ;-)
10. 05. 2011 | 14:03

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:

Chtěl jsem říct asi toto: ve škole se od 2. třídy ZŠ žáci střetávají s něčím, co je pojmenováváno různě jako podobnost, přímá úměrnost, trojčlenka, poměry, procenta apod. Myslím si, že při osvojování této základní znalosti jsem ochoten rozlišovat jen dvě úrovně zvládnutí:
1) Dotyčný umí příklad vyřešit s konkrétními čísly;
2) Dotyčný umí příklad vyřešit obecně "s písmenky".

Pokud se těmto tématům věnují doslova desítky, ba stovky vyučovacích hodin, nechápu, proč se u absolventů SŠ nevyžaduje perfektní zvládnutí tématu, tj. prosté zvládnutí na úrovni č. 2. A zároveň mi není jisté, proč výuka, která by vedla k pochopení - prozření a ovládnutí jednou provždy, je tak odsuzována a namísto ni je (i žáky) upřednostňována "kuchařka". Vždyť i skutečný kuchař, pokud by vařil naprosto přesně podle předem připraveného receptu, by byl směšný a nejspíš by byl považován za hlupáka!
10. 05. 2011 | 14:32

Marek Kobera napsal(a):

Tak teď jsem měl tu čest prolistovat si ten materiál CfBT, z něhož vyplývá, že minimálně 30 až 50% pravděpodobných nových učitelů matematiky na 2. stupni u nás budou tupci. To je tedy síla. Stálo by za to vědět, jak je to mezi lidmi, kteří nejsou adepty toho, že by učili matematiku.
10. 05. 2011 | 15:07

Honza napsal(a):

Pane Štefl, ono je potřeba hledat hlubší souvislosti. Tak například tlak na zlevňování pracovní síly (neobviňujme jen tuto vládu, jsou to i nadnárodní firmy s velice krátkozrakou politikou preferující okamžitý, krátkodobý a vysoký zisk před ziskem nižším, dlouhodobým a stabilním) vede zcela logicky i k požadavku na povrchnější vzdělanost (firmy ovšem během vzdělanostního poklesu na společnosti vydělávají - nemusí totiž tak dobře zaplatit ty skutečně vzdělané a schopné protože si řeknou, že "konkurence" je veliká). Ale ono jednoho dne nebude KAM klesnout.
Dám Vám typický příklad - učím na VŠ a zároveň pracuji v soukromé firmě, takže mám tu možnost přenést současné praktické poznatky do výuky. Setkal jsem se s názorem více studentů na vzdělání asi v tomto duchu "Na VŠ je nejdůležitější získat titul, pro život a praxi je zas nejdůležitější prezentace (byť nekvalitního výrobku) a umění oblafnout zákazníka". Dokud budou firmy přijímat s otevřenou náručí zaměstnance s takovým pohledem na svět, bude to jen horší a horší.
10. 05. 2011 | 15:42

amdg)(atlas.cz napsal(a):

Pane, nelžete sám sobě. Ve světě nejsou lepší školy. Jde jen o perspektivu žáků/absolventů po škole. U nás je nezávislá na prochozené, prospané škole. Nikdo se neptá na známky. Protože sám nebyl moc dobrý. A děti to pochopily. Jsou chytřejší. Jen teoretikové výuky a testování nepochopili, že důležité je zúčastnit se. Poslechnout si a pochopit. Vysvětlovanou látku, ne zkoušejícího. Proč se žák má bát písemky? Dělá vám to dobře? Umíte tak dokonale sestavit test? Pro roboty. Někdo to pochopí jinak. Učitel je od slova učit. My se potřebujeme něco dozvědět, ne se nechávat zkoumat. A to se razilo chvíli po revoluci. Jen chvíli nadšení. Školu udělal každý, když chtěl. To vám vadí? Nezáviďme jim. Je mi líto. Smutno.
10. 05. 2011 | 17:04

Ivan napsal(a):

Jak plačte ? Již není slz nad situací ve školství. Prasit se začalo již v roce 1953 a od té doby to pokračuje. Reformy pro formy nic nepřinesou. Jediný ministr který věděl co naše školství potřebuje po listopadu byl Petr Vopěnka. Kdo si na něj vzpomene, pane Štefl, myslím, že ani Vám nebyl po chuti.
10. 05. 2011 | 17:24

Karel Mueller napsal(a):

Občan:

Zdravím též postupoval jste normálně obyčejným selským. Technická pomůcka:Mám 100 kuliček, 1% je setina, tj. 1 kulička, 10% je deset kliček. Když je přidám k těm 100, tak mám 110 kuliček. Z nich je 10% 11 kuliček, jedna desetina. Takže těch 11 kuliček odečtu od 110 kuliček a mám 99 kuliček.

A ted obecně: Mám N kuliček. K nim přidám nejdřív p procent kuliček, dostanu N.(1+p/100) kuliček. z nich odeberu q procent kuliček (tedy ono q procent se vztahuje na nové množství. Tedy odeberu (q/100).(1+p/100).N kuliček.

Celkový výsedný počet bude:
N.(1+p/100)-N.(1+p/100).(q/100) a po úpravě pak mám N. (1+p/100).(1-q/100), ovšem na rozdíl od zápisu výše vyjadřuji p a q přímo v procentech a nikoliv jako poměr. Mohu úlohu zadat tak, že celkový počet má být stejný na začátku a na konci, pak samozřejmě musím položit (1+p/100).(1-q/100)=1. Z toho okamžitě vidíte, že q=p/(1+p/100) a tedy bude q vždy menší.

Pokud jste to řešil tím obyčejným selským, tak je vše v pořádku, nevadí, že jste matematiku zpoměl. Cílem těch "úloh pro páťáčky je právě isk onoho zdravého selského. Asi jste je tenkrát počítal :-).
10. 05. 2011 | 19:04

Johanna napsal(a):

Miláčku Šteffle, řešení hledej v postoji ministerstva školství a v postavě neotřesitelného Malého Bobeše.
Tento bachař se rozhodl napravovat české školství.
Pochopitelně že nejde o odborníka, ale pouze o politického tajtrlíka. Vláda pod vedením pubescenta Nečase si myslí, že rezort školství lze zaplácnout kýmkoli.
Ano, lze - ale takto to dopadá.
Pokud mají čeští učitelé snášet prohnilý hybrid státních maturit, který na jedné straně "má zvýšit" laťku náročnosti a na straně druhé školí učitele o tom, že státní maturita je proto, aby co nejvíce maturantů odmaturovalo, není něco v pořádku.
Ministerstvo v čele s Malým (a často Němým) Bobešem si myslí, že když hodí na učitele školení o státních maturitách, tito zvládnou vše.
Zde se projevuje pravda o tom, KOLIK toho v minulosti Bobeš a jeho přízeň Zelený odučili ...
Při normálním zápřahu přímé vyučovací povinnosti nelze na učitele navalovat nocovky školení...
První vlna internetového školení okradla učitele o Vánoce,
druhá jim "ukradla" všechny volné chvíle v lednu a únoru
a třetí nedávno...
Je to asi jako kdyby "nedoktor" nařídil doktoru Sovovi, aby v rámci poznatků o kloubech bral "dosti často" noční vykládání vagónů v Čierné nad Tisou, ale poté "normálně" a "fundovaně" operoval ...
Pak by se asi kdekdo "štefflovsky" podivoval nad poklesem úrovně orthopédie a slovutného primáře Sovy.

Je nesporné, že se "státní maturitou" pár vyvolenců napakovalo.
Proč to mají - po vzoru něčeho tak podobně ukrutného jako nutnost nových lékárniček od 1.1. - odnést" opět nevinní učitelé?

Proč se stavem školství nikdo nic nedělá? - to je to, oč tu běží!!
Pokud bude muset každá škola přijmout kohokoli (aby vůbec mohla fungovat), a učitelé nebudou smět žákům NIC vytknout, nejedná se o školství!!

Ministerstvo "zná" školy vždy, když si na nich potřebuje "namastit kapsu" - to ano.
Pokud má ministerstvo udělat cokoli jiného pro školy, jejich mluvčí, nebo Němý Bobeš mektají cosi o právní subjektivitě každé školy a "nemožnosti" zásahů ministerstva do "svrchovanosti" té či oné školy...

Pokud by se vrátila opět doba, kdy by školy nemuseli řešit počet žáků a nebuzerovala je "optimalizace škol" (sprosté rušení škol), kdy by platilo někdejší, že s trojkami již pouze na SOU a se čtyřkami přímo do práce, mohla by úroveň žáků stoupat.

Protože ale máme Kalouska, který by nejradši celé školství zrušil (čtete dobře, k ničemu jinému "reformy" nevedou), nebodou pane filozofe Šteffle nikdy již lepší výsledky českých žáků!!

Učitelům nic, prosím, nevytýkat.
Ti jsou spíše ekonomy (vše si musí sami počítat - včetně výplaty), školníky (musejí sledovat a opravovat závady ve třídě), nákupčími (co si nekoupí, nemají... často ZA SVOJE!!), domptéry (žákovi nesmíte nic vytknout!! Sebrání jeho mobilu může být krádeží!! = mohou Vás i vyhodit. Ředitele toto NIKDY nezajímá)
Poslední spor, při kterém byly žákům za hrubé výrazy na adresu pedagogického pracovníka uděleny trojky z chování, rodiče se odvolali a soud dal za pravdu RODIČŮM (a tedy utvrdil žáky v tom, že MAJÍ hrubě napadat učitele), snad mluví za vše...

Zlatý komunismus v kotlině české!!
Učitel byl autorita a žáci něco uměli.
10. 05. 2011 | 19:26

Luke napsal(a):

To Honza:
Máte naprostou pravdu - vetšina dnešních absolventů VŠ umí toho míň, než za "totáče" uměli absolventi průmyslovek. O absolventech učilišť už ani nemluvně. Velmi se obávám toho jak bude vypadat situace v průmyslu ( a ve společnosti vůbec) za pár let až tito mladí "vzdělanci" ve větší míře lidé nastoupí do praxe :-((
10. 05. 2011 | 19:43

luke napsal(a):

Omlouvám se za chyby ,ale bez brýlí to není to pravé ořechové .....
10. 05. 2011 | 19:46

Karel Mueller napsal(a):

Ares:

Máte zcela pravdu, chybí kocepce. Stačí si uvědomit, že neeexistují osnovy. Proto ani jedna strana nemůže nic zásadně prosadit.

Mohu jen opakovat, že za ten rok a půl jsme to probrali důkladně. Ale víte, základy školství tak, jak jsem je znal v letech mládí, byly vytvořeny na podkladě zkušeností celých generací v průběhu staletí. Je tedy poněkud zcestné k tomu přistoupit jakýmsi hurá stylem a začínat něco nového - musí to dopadnout žalostně. V dobách konce mocnářství a za první republiky byly vychovány vědecké kapacity i z celosvětového hlediska. Nakonec i v matematice můžete vzpomenout slavnou trojku Čech, Hlavatý, Jarník. Kdyby se potvrdila správnost Einsteinovy cesty k UT, tak patří Hlavatý k několika největším napříč dějinami, vždyť ji dokončil, což byl velkolepý výkon.

A takovéto osobnosti nebyly jen v tvrdých exaktních vědách. V těch dobách by inženýr skutečně inženýr a průmysovák skutečně průmyslovák. Dokonce i vyučený mohl být na své řemeslo hrdý a musel něco umět. Ale vědomte si jednu věc: Kdyby neuměl procenta, tak by se s ním nikdo nebavil ani na ZŠ, natož na SŠ.

A já se obvám, že jsme ládež myslet spíš odnaučili. Nedávno byl tuším v Nikdo není dokonalý takový moment: Krampol se tam se smíchem zmínil, jak i VŠ vzdělané dostal následující úlohou: Půl cihly váží kilogram, kolik váží 2 cihly?

Pokud to myslel vážně, tak je to k pláči, je to úloha pro třetí (možná nižší) třídu. Pokud dospělá osoba není schopna okamžitě odpovědět, tak je to tak naprostý deficit v inteligenci, že její diplom, maturitní vysvědčení nebo i výuční list nemá cenu papíru, na kterém je vytištěn.
10. 05. 2011 | 19:48

Karel Mueller napsal(a):

Pane Kobera,

k prvnímu příspěvku není co dodat, k druhému jen tolik:

Pozorně se podívejte na úlohy, které jakž takž zvládli a na úlohy, kde pohořeli. Jasně vidíte, že se snad něco naučili a zcela selhali na úlohách ověřující "elementární" inteligenci (na úrovni dětí). A tento stav je nejen ve školství, je doslova všude, kam se podíváte. Je to tragedie ...
10. 05. 2011 | 20:04

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

kdybych to měl dnes uzavřít, tak bych se vrátil k Vašemu prvnímu blogu na téma maturity z matematiky. Popsal jste minulý stav: Tvar pyramidy, na vrcholu elitní procento, pak slušných 9% a pak na různých stupních odpadávající.

Patřili jse oba do toho procenta. Vy ještě speciálně do nejvybranějšího procenta z onoho procenta. Proto jsme studovali to, co jsme studovali. Těch 9% šlo studovat školy s menšími nároky na matematiku.

Dnes jsme v situaci, že 90% je na daleko nižší úrovni, než těch tehdejších 90% postupně odpadávajících. A pokud jde o oněch 10% s elitním procentem ... to nechám na starších VŠ učitelích.
10. 05. 2011 | 20:57

Mind napsal(a):

Karel Mueller 10. 05. 2011 | 19:48
příklad s cihlami -
Vytáhnou vás z postele marťani, dají nahého do akvária, představte si skupinovou závěrečnou scénu z Odcházení - ještě vidíte, jak nedaleko někdo odvádí vaši nedospělou dceru, ohlíží se - uvolní se vám stomie - nevíte, kde je manželka, nevíte, co se k..va děje: teďka na vás vybafne otázka - reflektory - už vidím, jak promptně reagujete...

Vše přehnané - dal bych přednost schopnosti - nakonec vědět, jak řešit a vyřešit, ne se třást na to, vyskočit jako první zkur..ný nerd, //co si to přečetl před už před rokem//.
10. 05. 2011 | 22:05

Skogen napsal(a):

V japonském, mimochodem velmi pěkném, anime "Kanon" z roku 2006 (podle skladby Johanna Pachelbela, ne podle nějakého děla bez čárky) je rozhovor mezi dvěma žáčky zhruba takovýto:

Chlapec: "Odteďka je tohle místo naše škola. Škola, ve které nejsou povinnosti, ani se nenosí uniformy. Škola, ve které mají
žáci svobodu!"
Děvče: "A co domácí úkoly?"
Chlapec: "Samozřejmě žádné."
Děvče: "A písemky?"
Chlapec: "Žádné písemky! A když se ti nebude chtít jít, nemusíš. A přijít a odejít můžeš, kdy chceš."
Děvče: "To je úžasná škola!"

A takováto realistická scéna pochází z tvorby kultury, která vzdělání v žebříčku hodnot dává velmi vysoko.

Osobně si myslím, že je nemožné, aby děti školu milovaly, jestliže po nich vyžaduje povinnosti, a že je zároveň nemožné, aby vzdělávala, jestliže povinnosti vyžadovat nebude.

Je mi tak trochu líto dětí, kterým nezbývá nic jiného, než se ve smysluplné náplni času spoléhat na školu. Dětí rodičů, kteří si myslí, že všechno za ně vyřeší jiní, zejména, když zaplatí.

I těch, která plní přání svých rodičů a "milují školu", protože taťka s mamkou za tu ohromnou legraci platí pár tisícovek měsíčně, takže je z pohledu dospělých nemyslitelné tu snobárnu nemilovat.
10. 05. 2011 | 22:10

Skogen napsal(a):

Karel Mueller,

matematika není všechno. Člověka se zmrveným charakterem matematika lešího neudělá.
10. 05. 2011 | 22:14

Mind napsal(a):

Karel Mueller -
Každý má přece svoji mez - někdo nevystřelí na povel, kolik váží půl cihly, když dvě váží čtyři kila, jiný ani s papírem a tužkou neřeší na počkání různé rébusy matematické olympiády ...

Ne všichni jsou schopní simultánky v šachu (a porážet při tom šachové mistry), přesto nepovažuji za únosné, lámat hůl nad ostatními, nemotivovat k vypěstování snahy dosahovat správných řešení matematických úloh podle možností. Dotýká se právě těch 90 procent.

Dobrou noc.
10. 05. 2011 | 22:25

Karel Mueller napsal(a):

Pánové Skogen a Mind,

obávám se, že jste vůbec nepochopili, o co mi jde.
Samozřejmě, že matematika není všechno. Právě tak jako ony rébusy a úlohy pro MO. Jde o ony úsudkové úlohy pro děti, které jsou základním pilířem růstu inteligence. A které vůbec žádnou matematikou nejsou, jsou elementárním cvičením logiky, představivosti, kombinačních schopností a v některém případě i paměti.

Pokud tyto úlohy dospělá a "vzdělaná" osoba nezvládá, tak je celý náš vzdělávací systém v podstatě šaškárna. To se nezlobte.
10. 05. 2011 | 22:42

Mind napsal(a):

Vy se prosím nezlobte, pane Muellere, neznám Vás a příspěvek ve 22:05 je výsledek pouhé ad hoc imaginace.
Na příkladu s cihlami jsem chtěl říct, že pro mne v životě není důležité, abych vyštěknul odpověď na otázku hned, já dal přednost mj. ověření správnosti úvahy, výpočtu, závěru a zformulování odpověďi o čtvrt minuty později.
10. 05. 2011 | 22:57

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:

Děkuji. To jsem si všimnul u Japonců, kteří měli dobré výsledky, ale v těch logických příkladech již o dost horší, pokud si pamatuji.

Jinak také občas sleduji "Nikdo není dokonalý" a ten příklad s cihlami jste trochu zjednodušil. Myslím, že zadání bylo, že cihla váží 1 kg a půl cihly.
10. 05. 2011 | 23:01

Mind napsal(a):

K.M.

Metodou postupných aproximací se výsledku (v rozumném rozpětí rozsahu hodnot pravděpodobně správného řešení zpravidla) nakonec dobírám.
10. 05. 2011 | 23:06

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

Dobře, snad ta původní verze nebyla pro VŠ neřešitelná :-).

Mind:

Mohl bych jen opakovat to, co se celou dobu táhne mými příspěvky jak červená nit: Základní pilíře růstu inteligence zejména na 1. stupni ZDŠ. Na tom nikdo nic dašího nevymyslí, může to jen, řečeno eufemisticky, nepříliš blahodárně ovlivnit.

A ted už pánové dobrou.
10. 05. 2011 | 23:19

Skogen napsal(a):

Asi nepochopil, pane Muellere. Já tady čtu o ideálu vytříbených matematických schopností, což ovšem znamená intenzivní přípravu, kdy na jiné příliš času nezbývá. S tou ryzí inteligencí a upozaděným memorováním to taky zas tak slavné nebude, ono těch vět, lemma a pravidel není zrovna málo a sám dobře víte, jak skvělý matematik byste byl, kdybyste je nedokázal aplikovat, což ovšem předpokládá něco o nich vědět. Lecos byste sice mohl objevit nezávisle, ale tím způsobem bychom asi o moc dál nepokročili...

Bavíme-li se o cihlách a o procentech, jak jste na příkladech uvedl výše, souhlasím, že nejde o matematiku, ale nesouhlasím s tím, že je nezbytné ty vztahy zobecňovat. Je to stejné, jako když se tady kdysi jakýsi student rozhořčoval, proč ho středoškolští učitelé nevybavili metodou řešení diferenciálních rovnic, když by se jejich prostřednictvím snáze dobral cíle. Ono je to mnohdy jako jít s dělem na komára, protože občan, což koneckonců uznáváte, s konkrétním řešením nepochybil a obecné vyjádření by mu těžko přineslo přidanou hodnotu. Když tedy opomineme hypotetické zdokonalení tvrdého osobnostního rysu zvaného inteligence (pan Šteffl kupříkladu dobře ví, že způsob řešení testů se lze naučit, aniž by se krom sebevědomí dotyčnému cokoliv zvýšilo - i proto testy využívané k psychologické diagnostice nenajdete ležet jen tak na ulici).

Ostatně poměrně běžným jevem, že matematici (a velmi často programátoři, kteří, pravda, nejsou matematici, nicméně bývají v tomto ohledu velmi slušně vzděláni) nechápou rozdíl mezi měkkým "i" a tvrdým "ypsilonem". Typu inteligence je vícero. Jedinec nadaný logicko-matematickou inteligencí může být naprostý blb v pěti dalších kategoriích.

Samozřejmě uznávám, že jistá úroveň v logice a matematických schopnostech je nezbytná, lišíme se ale zřejmě v otázce míry. Nemyslím si, že je nezbytné dokázat zobecnit vzorec desetiprocentního zdražení a následné desetiprocentní slevy, stejně jako si nemyslím, že byste měl být schopen vysypat z rukávu chemický vzorec adrenokortikotropního hormonu, anebo aplikovat výklad zákona vzhledem k situaci xy...

Na druhou stranu netvrdím, že byste toho neměl být schopen, naopak, máte jistě vyšší předpoklady než jedinec průměrný. Jde však o to, že jestliže dříve byl pravý vysokoškolák pravým vysokoškolákem a průmyslovák pravým průmyslovákem, dnes je poptávka formulována jinak. S principy vědy i nadále zachází těch několik procent populace disponujících superiorními předpoklady a schopnostmi, avšak aplikovat jejich výstupy rovněž není bez nároků a předpokladem je verifikovaná příprava. Zatímco dříve vysokoškolák automaticky patřil mezi ony superiorní, dnes se budou superiorní selektovat trochu jiným způsobem, toť vše.

Úroveň vzdělanosti je více než charakteru školství poplatná úctě, jakou požívá ve společnosti. Jestliže se pan Dočekal věnuje svým potomkům, vidím v tom zcela normální stav. Oproti tomu pan Šteffl jakoby chtěl vytvořit manufakturu na rozvoj geniality. Jestliže žádá systémové změny, ať platnost hypotéz ověří experimentálně v definovaných podmínkách, které platnost hypotézy zaručí v ve standardních podmínkách. Jednoduše a prostě, ať jde a statisticky prokazatelně z průměrného vzorku učiní současný nadprůměr. Pak nechť je mu systém vydán na milost i nemilost, jen tak z plezíru, byť by to znělo rozumně (selsky rozumně), je to příliš drahá sranda.
10. 05. 2011 | 23:43

Skogen napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):
Dočekal napsal(a):
"Opravdu by nešlo uvést Vaši mailovou adresu tak, jak skutečně vypadá.."

Pak ji najdou roboti a budu zahlcen spamem... proto se tomu výhýbám

---------------

Stačí jediný potměšilý jedinec, který ten váš rafinovaný textový výstup někam na net vyvěsí, anebo naopak altruista nerespektující netiketu (ale vy jste koneckonců svůj mail k dispozici dal...) a máte tak jako tak viagry plnou schránku. Nicméně návštěvníci si ani pak nekliknou. Antispamový filtr, entitu místo @, schránku pro méně důležitou korespondenci, to bych viděl jako přátelštější. Možná i o chlup více než české školství ;)
11. 05. 2011 | 00:20

poznamka pod carou napsal(a):

Zpresnujeme pravdu: vyvracime omyl
...
Vime vse: nevime nic
(z poznamek ze seminare aplikovane cimrmanologie, o zakladnich otazkach filosofie)
11. 05. 2011 | 07:20

cesky Cech napsal(a):

Nebrecte tady, postupne se vsecko zhorsi.
11. 05. 2011 | 08:38

Acula napsal(a):

Psýcha a psych. odolnost je jedna věc, vyspělá inteligentní racionalita věc druhá. Jaká je korelace?
Vyspělý šachista, nealternativní inteligent IQ HI může mít problém s chápáním toho, že je možné hrát bez ohledu na pravidla.. Prý. Věřím, tomu.
Dále, ale také navazuji - efekt hvajninim-ové a jahuové pro Gullivera.
Bytí v blití může pro přizpůsobeného mít nakonec efekt ten, že by zvracel doopravdy, kdyby z pohledu zvenčí (po pobytu u "hvajninimů") viděl ("cítil") to morální bahno (nízkost) a hnusotu. Ani mu to však nepřijde, nemusí. (Pro představu - podobenství - na vojně budíček, při zavřených oknech, mně ehm stačilo málo, co si pamatuji, v roli buditele --) jindy coby spící v klídku, uá.

No, a nakonec třeba říct, že: měj nesporné kvality, ber kde ber, a třib a pěstuj, a nikdo na tebe nemá, dá li bůh. Případně se přimkni k alternativnímu univerzálnímu proudu osvědčeného evropského dějinného sociálního moudra "celých" generací - a žij a pracuj. Jednou francouzská revoluce, příště holocaust, jindy únor a doba poté - s "nima" zatočíme!!!
11. 05. 2011 | 18:06

Občan napsal(a):

To Karel Mueller:

Jo, přesně takhle jsem to spočítal. A dík za uklidnění :o)
Ale stejně si zaplatím pár hodin doučka z matiky, až na to bude čas a síla. Člověk si připadá tak nějak divně, když zjistí, že už zapomněl i lineární rovnice...
11. 05. 2011 | 18:31

Kursa napsal(a):

Skogen: "Zmrvený charakter" je poznaná nutnost!!
(Pro většinu...)
S lítostí ozřejmuji, že pozdě, ale přece, to začíná být jasné i mně.
Pokud jsem to pochopil včas, utkám se časem na otevřeném trhu o přežití s těmi (úspěšnými, "mladými), kterým to přes jejich mládí je (přirozeně) naprosto jasné, jen ten diplom a jakési zkušenosti jim schází.
Looser odpadne, nebo se stáhne do marginalizované tuctovosti. Syndrom Kočí (ne zcela přesně).
Pokud ne, jako potížista mohu (budu) "odstřelen". (Jen nepostradatelnost mě může, do jisté míry ochránit - hehe, ne vždy jde o politiku)

Příklad (JEN!): jen na vás angažovaných nedůležitých je, jak zhodnotíte situaci a problematiku v Libyi, a jak se budete(li se projevovat)!
Dobrý večer. 0.- :-)
11. 05. 2011 | 20:38

Sila se pohnula napsal(a):

p.Steffl: no neni naramme cist publikovane shtieky pod blogy, co vesmes nemaji narok na kopyrajt?
Stoji to jen ten cas, probrat se prispevky...
Brainstorming na blozich thinktanku Aktualne. Ja asi zavidim!!
11. 05. 2011 | 21:21

Targus napsal(a):

To občan:

Prosím Vás, kde jste vzal ty platy ve školství?
Kuchařka s desítkou brutto, stejně jako družinářka s necelou dvackou je regulérní sci-fi.
Neexistuje kuchařka a družinářka s plným úvazkem. Tedy aspoň ne u nás. Kuchařky max. 6 hodin, ale většina 4, dokonce i na 2 hodiny rády docházejí.
Družinářky totéž - 30 ječících děcek, úvazek od 0,5 do 0,8 a milión dobrovolně povinných akcí spočívajících převážně v manufakturní výrobě tzv. výrobků. Aby dostaly kladné body za umístění svých dětí v soutěžích (nutné pro osobní příplatek), matlají to po šichtě samy. Jak taky jinak při 30 dětech.
Hnus.
12. 05. 2011 | 00:10

Karel Mueller napsal(a):

Občan:

Nic platit neusíte. Můžete přijet, pokud to nemáte do MB či severních Čech moc daleko.
12. 05. 2011 | 00:14

Targus napsal(a):

To občan:

Jinak ale musím pochválit pana ředitele. Ten za vzorné šetření financí dostal certifikát "manager roku". Docela tomu věřím, většího škrťu aby kraj světa hledal. Počítám, že za chvíli budou děti nosit v zimě na topení do školní kotelny každý den jedno polínko.
12. 05. 2011 | 00:14

Targus napsal(a):

To Karel Mueller a ondrejsteffl:

Odkaz pana Šteffla se mi jaksi nepodařilo rozkliknout, nicméně mohu poskytnout roztomilou historku o aktuální úrovni českých učitelek matematiky a fyziky.
Moje dávná spolužačka se dala na studium VŠ, kde ve druhém semestru probírá mj. popis pohybu hmotného bodu v inerciální soustavě z hlediska kinematiky.
Zadáním příkladu byly dva (celkem primitivní) vztahy popisující pohyb tohoto bodu vůči osám x a y. Úkolem bylo spočíst souřadnice v zadaném čase, rovněž pak spočíst rychlost coby tečnu trajektorie opisované hmotným bodem a také jeho zrychlení.
Z osazenstva dvou základních škol neuspěl nikdo.
Po nahlédnutí do tabulek pro ověření správného postupu při derivacích vztahů jsem byl schopen spočíst uvedený příklad asi za pět minut včetně zhotovení přehledného zápisu.
Myslím, že dalšího komentáře netřeba.
12. 05. 2011 | 00:57

Jarle Halsnes napsal(a):

Pane Šteffle,
zcela jasně Vám říkám, že NEMÁTE pravdu, když zpochybňujete Joginovo tvrzení. Já jsem absolvoval průmyslovku v úplně jiném městě a šlo o úplně jiný obor, ale dojem je stejný, takže už tu nemůžete mluvit o osobní zkušenosti jedince...
Bohužel platí zcela obecně, že úroveň českého školství po dobu šťastného budování rozvinuté kapitalistické společnosti spolehlivě klesá a to na všech úrovních, od prvního stupně po vysoké školství. Posun ve výsledcích mezinárodních testů, ať jim kdokoli vyčítá jakékoli nedostatky, je zřejmý - v těch úspěšnějších zemích se používají tytéž pochybné(?) testy, jako zde a výsledky jsou tedy srovnatelné co do pozice jednotlivých států, byť možná nevypovídají úplně přesně o absolutní kvalitě studentů/žáků. Prostě finské děti umějí víc, než české - to je celý problém.
Proč tomu tak je, je také jasné: Finové mají cíl, mají plán, jak cíle dosáhnout a mají vůli do realizace plánu investovat (nejen peníze). Navíc Finové vytvořili ve své zemi atmosféru, kde vzdělání a vzdělávání má prestiž. Finští studenti pedagogických fakult nejsou ti, které nepřijali na jiný, "lepší" obor, ale naopak ti, kteří uspěli v konkurenci několikanásobně většího počtu zájemců, kdežto v Česku jdou na pedagogiku neúspěšní uchazeči o práva, ekonomiku a jánevímco, navíc s tím, že titul je titul a s ním už lze ledasco podniknout, když je člověk aspoň trochu schopný....
Až pochopí naše strany a vlády, že neviditelná ruka trhu, neschopná řídit ani ekonomiku, jak se ukazuje, nemůže už vůbec řídit školství, bude splněn nutný, nikoli však postačující předpoklad ke změně k lepšímu. Do výuky je třeba zapojit nejen vystudované učitele, ale i kvalitní, zkušené lidi s náležitou praxí (nejen odbornou, ale také životní), je třeba zásadně snížit počty žáků ve třídách, je třeba stanovit výukové cíle (de facto osnovy), aby každý věděl, co, kdy a proč se bude učit atd. Nemá cenu se moc rozepisovat, toto je téma na víc, než příspěvek do blogu. Jasné je, že jedeme s kopce a měli bychom si rychle rozmyslet, jestli chceme brzdit, nebo to mít raděj co nejrychleji za sebou....
12. 05. 2011 | 09:32

Jarle Halsnes napsal(a):

Tomáš L
Jste-li schopen napsat: "Když budu upřímný, tak školství je jedním z nejzákladnějším ukazatelem síly ekonomiky té či oné země.", pak je přesně vidět, že ta současná úroveň ČR je pod psa....(nenaučil jste se ani kloudně sesmolit docela triviální větičku).
12. 05. 2011 | 09:38

Karel napsal(a):

Dvacet let se, za přispění mudrců ( autor bolgu ) rozkládá úroveň školství. Ale máme největší počet soukromých vysokých škol na obyvatele v celosvětovém porovnání. Takže kdo má peníze a má touhu po titulu, má široký výběr škol.
Ale zatím ještě nemáme tolik analfabetů jako v USA.
12. 05. 2011 | 11:15

Karel Mueller napsal(a):

Karel:

Klídek, to dojde.

Rozdíl od minulosti? VŠ vyprodukovaly několik procent lidí, kteří skutečně za něco stáli a v ráci zvoleného oboru splňovali i náročné standarty a VŠ nemohl mít každý blb, který by v mých letech nedokončil ZDŠ a tedy by neměl volnou cestu k vysokým manažerským a státním funkcím.

Velmi se obávám, že střízlivý a chladný analytický mozek musí z celého západu mít jen plezír. A občas utrousit poznámku, že společností, která není schopna zajistit ani svoji reprodukci, se může vážně zabývat jen naprostý pošetilec.
12. 05. 2011 | 12:32

Marek Kobera napsal(a):

To Skogen:

No tak, drahý pane Skogen, chcete srovnávat jednoduchý příklad se zdražením a slevou s nejméně tímto:
C3H7NO3C9H11NO3C3H7NO3C5H11NO2SC5H9NO4C6H9N3O2C9H11NO2C6H14N4O2C11H12N2O2C2H5NO2
C16H14N2O2C5H9NO2C5H11NO2C2H5NO2C16H14N2O2C16H14N2O2C6H14N4O2C6H14N4O2
C5H9N02C5H11NO2C16H14N2O2
C5H11NO2C9H11N03C5H9NO2C4H8N2O3C2H5NO2C3H7NO2C5H9NO4C4H7NO4
C5H9NO4C3H7NO3C3H7NO2C5H9NO4
C3H7NO2C9H11NO2C5H9NO2C6H13NO2C5H9NO4C9H11NO2 ?
12. 05. 2011 | 12:59

Marek Kobera napsal(a):

Omluva:
Na prvním řádku se nedotisklo
C2H5NO2
12. 05. 2011 | 13:04

Skogen napsal(a):

Taktéž drahý pane Kobero, postačil by vzorec sumární, aby to panu Stejskalovi nevylezlo z bloku <div>.
12. 05. 2011 | 14:35

Honza napsal(a):

Karel Mueller:
"Rozdíl od minulosti? VŠ vyprodukovaly několik procent lidí, kteří skutečně za něco stáli a v ráci zvoleného oboru splňovali i náročné standarty a VŠ nemohl mít každý blb, který by v mých letech nedokončil ZDŠ a tedy by neměl volnou cestu k vysokým manažerským a státním funkcím."

To je pořád dokola. VŠ i dnes vyprodukují několik procent lidí, kteří skutečně za něco stojí a splňují náročné standardy. Kromě toho ještě vygenerují další statisíce lidí, kteří neumějí nic. No a? Proč Vám to proboha vadí? Ať si tu politologii zaplaťpánbůh studujou, je to levnější, než jim platit podporu v nezaměstnanosti.
Nemůžu se zbavit dojmu, že se Vám stýská po časech, kdy pan inženýr byl někdo. No tak už není, smiřte se s tím. Lidi, kteří něco umějí, se uživí i dneska a i dneska na kvalifikaci záleží. Holt ji už nepoznáte podle zkratky před jménem, to se nedá nic dělat. No a co?

P.S. Neměl byste si tu minulost tak idealizovat. V dobách Vašeho mládí mělo volnou cestu ke státním funkcím spousta úplných blbů....
12. 05. 2011 | 16:04

Honza napsal(a):

To Kobera: vidím tam sumární vzorce aminokyselin (serin, fenylalanin, serin, leucin...), byť bizarně napsané. Co to mělo být?
12. 05. 2011 | 16:19

Dalibor Štys napsal(a):

To Jarle Halsnes, Karel Mueller, ondrejsteffl
Průmyslovka vás naučila repektu k reprodukovatelnému experimentu a pochopení nutnosti drilu. To gymnázium nenaučilo. Na vysoké škole to někdo pochytil, mnozí jiní ne.
Absolventem průmyslovky je i minulý děkan MFF Němeček i další naši přední fyzici. Průmyslovky za socialismu byly spíš ekvivalentem předválečných reálných gymnázií.
Může to být tak, že dojdeme časem k závěru, že největší hříchy posledních dvaceti let byly právě degradace průmyslovek na "měkká" střední odborná učiliště a degradace technik na školy třetí kategorie. Neboť např. z tabulek výsledků přijímacích řízení, které nám laskavě zaslalo Scio, vyplývá, že nejkvalitnější studenti jdou na ekonomické obory. Neboli mladí lidé mají jasno v tom, že studium by jim mělo být k užitku, ale na druhou stranu v rámci škály možností jdou cestou menšího odporu. Stačilo by málo - snížit počet studijních míst v ekonomikcých oborech. (V tom je, mimochodem, jednoznačně vinna akreditační komise.)
12. 05. 2011 | 18:03

Karel Mueller napsal(a):

Honza:

Při pohledu na výsledky oněch těstů v generálce na maturity minulý rok o těch několika procentech vážně pochybuji. Právě tak, jako mohu bezpečně říct, že úplný blb, který by v našich letech neudělal ZDŠ, mít tenkrát titul nemohl. Probrali jsme to na blogu Cestou drahých rituálů, právě spolu a nebudu to opakovat. Jen na okraj: Vy si vážně myslíte, že v letech mého mládí by na druhém stupni mohl učit matematiku někdo, kdo by měl v onom "testu" CfBT výše uvedené výsledky? Sedmákům by byl pro prču.

Pokud jde o inflaci úcty k titulům, mě je to v mém věku naprosto jedno, věřte mi. Potkal jsem dost chytrých lidí, kteří žádný canc u jména neměli a také otitulované jedince zepředu i zezadu, kterým bych nedal maturitní vysvědčení. Před časem jsem v jedné debatě u pana Šteffla napsal, jak na to pohlížím.

Co mě vadí jesem napsal snad jasně a nejen tady. Vy si vážně myslíte, že schopnosti a skutečné vzdělání jsou vstupenkou na manažerské funkce nebo na vysoce odborné funkce ve státní správě?

Pokud ano, tak Vám mohu jen napsat to, co mi sdělil pan Šteffl: Pohybujete se v jiném světě než já. A že jsem toho v praxi poznal hodně.

Že jsme stále v kruhu? Samozřejmě, co jiného od nás čekáte? A co jiného čekáte od současnosti než pokračující úpadek? Probírali jsme to přes rok, je opravdu únavné to opakovat.
12. 05. 2011 | 18:34

Marek Kobera napsal(a):

To Honza, skogen:

No, nejradši bych udělal vzorec strukturní. Kam dospělo chemml?
12. 05. 2011 | 19:27

Marek Kobera napsal(a):

Aha, tak CML. To by ale do diskuse moc nešlo, nebo ano? ;-)
12. 05. 2011 | 19:35

Marek Kobera napsal(a):

To Honza:

Vy byste ten ACTH dovedl napsat bez pomůcek?
12. 05. 2011 | 19:54

Dalibor Štys napsal(a):

To Marek Kobera

Ad: Vy byste ten ACTH dovedl napsat bez pomůcek?
Navíc - o co jde? Bez strukturního vzorce se k žádné vlastnosti nedhrabete a i s ní jen teoreticky, protože spočítat pratiční funkci pro tak složitou molekulu tak dobře, abyste z ní dobře předpověděl termodynamické chování, stejně zatím nikdo nedovede. Mimo jiné taky proto, že úplně do důsledků nerozumíme kvantové mechanice.

Vždycky se dá jít ještě víc do hloubky. A zrovna chemické vzorce jsou spíš komunikační nástroj než nástroj nějakého poznání.
13. 05. 2011 | 10:17

Marek Kobera napsal(a):

To Dalibor Štys:

Děkuji za reakci. Určovat termodynamické chování ab initio přes partiční funkci v případě řekněme 40 000 interagujících částic mě tedy ani nenapadlo. Vcelku, co jsem viděl, tak i klasickou MD se řešily mnohem menší úlohy. Ale jistě záleží, k čemu to potřebujete a s jakou přesností. Myslím, že termodynamické vlastnosti v tomto případě lépe a určitě snadněji určíte experimentem. Z pohledu biologie ale budou přednější možné chemické reakce s kdečím a tam Vám strukturní vzorec přece jen trochu poslouží, ne?
13. 05. 2011 | 15:07

Dalibor Štys napsal(a):

To Marek Kobera

Používání chemických vzorců v biologii je dost zavádějící. Vaše otázka odráží fakt, že biologii momentálně ovládá biochemie a její derivát molekulární biologie. Ale i tam se píšou jiná písmenka, která většinou znamenají celeé velké vzorce a proteiny, původní chemické vzorce málokdo zná nazpaměť. Ale biologie v původním smyslu fyziologie, popisu biologikých struktur, etologie apod. je (v moderní teoreticko - fyzikální terminologii) zejména makroskopická dynamika a asymptotická stabilita. Neboli ještě něco o dost složitějšího než ta rovnovážná termodynamika.

Omlouvám se, že do hlubšího výkladu se nebudu pouštět.
13. 05. 2011 | 17:49

Honza napsal(a):

To Kobera: tak ACTH, aha.... Mne slo spis o to, ze ten Vas zapis byl trochu zvlastni, kdyz uz to pisete takhle, mel byste tam dat spis chemicky dulezite funkcni skupiny (takze treba alanin je spis CH3CH(NH2)COOH). Nemluve o tom, ze v peptidu jsou samozrejme peptidove vazby a sumarni vzorce aminokyselin pak vypadaji jinak (maji o H2O na peptidovou vazbu mene), takze jste vubec nenapsal vzorec ACTH, ale sumarni vzorce aminokyselin, ze kterych se sklada, coz samozrejme neni totez.

To K. Mueller: mate pravdu, uz jsme o tom opakovane mluvili, asi Vas nepresvedcim. Cast duvodu muze byt v tom, ze si neuvedomujete, ze spickovi studenti uz nejdou na PrF, MFF ani FJFI (bohuzel), ale na prava a ekonomku, a jen zcasti na medicinu. Zbytek rozdilu v nasich zkusenostech je pak podle meho nazoru v tom, ze podcenujete problem Gaussovy krivky (na gymnasia jde mnohem vetsi procento populace, nez za vasich casu, prumer je tedy nutne horsi, ackoli elity jsou stejne nebo lepsi). Mate pravdu, vsechno uz jsme probrali, nazory si vymenili a zase si je vratili. Hezky vikend.
13. 05. 2011 | 19:35

Marek Kobera napsal(a):

To Dalibor Štys:

Ano, děkuji za reakci. Máte jistě pravdu. Já jsem jen fascinován ani ne tak tou biochemií, ale tím, jak poměrně základní fyziologické funkce na makroúrovni závisejí třeba na koncentraci 1:1 000 000 nějakého relativně vzácného prvku.
13. 05. 2011 | 19:55

Marek Kobera napsal(a):

To Honza:

Souhlasím, určitě by to mělo být tak, jak píšete. Jen by to dalo víc práce.:-)
13. 05. 2011 | 20:00

Karel Mueller napsal(a):

Honza:

Určitě se kvůli tomu nebudeme dohadovat :-).

Víte, o ty špičky bych se tolik nebál. FJFI v mých letech končilo každý rok několik desítek lidí, na matfyzu to asi nebylo o moc jiné (myslím obory ryzí matematiky a fyziky). A úspěšní řešitelé krajských kol olympiád si tyto školy nejspíš napíší. Pouze k nim přibyde řada absolventů, kteří by tenkrát neobstáli, nejspíš.

Ale mě šlo spíš o vysoký nadprůměr, než o elitu několika stovek studentů. Tedy spíš o nekolik tisíc studentů. A tu jsem v těch výsledcích marně hledal. Ať už se hlásí kamkoliv.

A absence tohoto vysokého nadrůměru musí mít katastrofální dopady hlavně v technických oborech, na technických fakultách. Ale třeba je to jen můj dojem.

Hezký víkend taky.
13. 05. 2011 | 21:41

(kulatý čtverec) napsal(a):

Dalibor Štys a další

někdy je vhodné si vybavit to, co napíšou lidé, jako byl Richard Feynman - účastnil se prý kongresu vědátorů odvětví teoretické fyziky, co dumali, přemítali, brali se vážně - pro Feynmana však ztracený čas - nuda.
Určitě znáte, podrobně a přesně, já si vybavuji jen takto neurčitě.
Nepochybuji, že se nepovažujete za pouhého marného tlachala...
14. 05. 2011 | 03:40

ehm napsal(a):

To je dobrý - Šteffl, který vytuneloval české vzdělání, se rozčiluje nad nevzdělaností. Zrovna tenhle slouha všech pravicových premiérů, který jen hledá, do jaké řitě by bylo nejvýhodnější se vměstnat. Ach jo.
14. 05. 2011 | 12:43

.Ivan Hochmann napsal(a):

.Ivan Hochmann napsal(a):
Pane editore Stejskale!

Vidím,že zase nemáte co dělat.Smazal jste bez komentáře tento text:
**********************
Ivan Hochmann napsal(a):
Souhlas s Maximus!

A navíc aktuální komentář:
Třešně - nebo ruskej vercajk .....
Vždy se za tím skrývá komunistická svině.

Ivan.

http://ateo.cz/kw/23/strana/2/
14. 05. 2011 | 09:03
***************************
Jsem tedy nucen Vám oponovat.Termín "komunistické svině" jest vžitým výrazem ,ba synonymem pro osoby,či skupiny lidí využívající komunistické agresivní ideologie k terorisování ostatních.Jsou vinny (ty svině)vražděním a devastací milionů lidí.A nějaký Dolejš na tom nic nezmění.
Leda by to byl Váš diskusní přítel.

Domnívám se ale ,že tomu tak není.
Že jste jen podlehl primitivní a hloupé odvetě za moji ostentativní kritiku Vašeho komediantského eintréé v Národním Divadle.
Dovoluji si proto umístnit toto vysvětlení na všechny dostupné blogy.Můžete je smazat jako spamy.

Děkuji za pochopení.Ivan Hochmann.
14. 05. 2011 | 15:18
14. 05. 2011 | 15:27

.Ivan Hochmann napsal(a):

.Ivan Hochmann napsal(a):
Pane editore Stejskale!

Vidím,že zase nemáte co dělat.Smazal jste bez komentáře tento text:
**********************
Ivan Hochmann napsal(a):
Souhlas s Maximus!

A navíc aktuální komentář:
Třešně - nebo ruskej vercajk .....
Vždy se za tím skrývá komunistická svině.

Ivan.

http://ateo.cz/kw/23/strana/2/
14. 05. 2011 | 09:03
***************************
Jsem tedy nucen Vám oponovat.Termín "komunistické svině" jest vžitým výrazem ,ba synonymem pro osoby,či skupiny lidí využívající komunistické agresivní ideologie k terorisování ostatních.Jsou vinny (ty svině)vražděním a devastací milionů lidí.A nějaký Dolejš na tom nic nezmění.
Leda by to byl Váš diskusní přítel.

Domnívám se ale ,že tomu tak není.
Že jste jen podlehl primitivní a hloupé odvetě za moji ostentativní kritiku Vašeho komediantského eintréé v Národním Divadle.
Dovoluji si proto umístnit toto vysvětlení na všechny dostupné blogy.Můžete je smazat jako spamy.

Děkuji za pochopení.Ivan Hochmann.
14. 05. 2011 | 15:18
14. 05. 2011 | 15:28

Dalibor Štys napsal(a):

To kulatý čtverec
Eukleides k Ptolemaiovi I.: Není v geometrii zvláštní upravené cesty královské

My jsme si rozuměli a celkem věřím, že diskusí na této rovině obecnosti by se bavil i Feymann. Problémem konferencí i soudobých vědeckých článků je, že se v nich řeší dílčí, nikoliv obecené problémy. Dílčí věci totiž mnohem snáze projdou recenzním řízením, obecné problémy vesměs vyžadují hlubší studium.
15. 05. 2011 | 17:51

Alena Čechová napsal(a):

Uvedu příklad: můj syn si už ve 3. ročníku gymnázia založil neziskovou organizaci, aniž bychom o tom my, rodiče, věděli. Tudíž jsme mu s tím ani nepomáhali. Přesto nosí ze školy spíš čtyřky, jednou byl dokonce na propadnutí (ze zeměpisu - nedodal nějaké referáty) a maturity se opravdu bojíme (my rodiče, on ne). Bojíme se té ústní části.
18. 05. 2011 | 09:07

Plch napsal(a):

Co Vám vadí na "dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci"? Řada lidí by to potřebovala jako sůl...
20. 05. 2011 | 15:56

Přidat komentář





Toto je ochrana proti spamu. Pro přidání komentáře prosím opište dvě anglická slova z obrázku níže do políčka pod nimi. Nápovědu a další podrobnosti o této metodě, která zároveň digitalizuje knihy, najdete v článku Dost bylo spamu, zavádíme reCAPTCHA na našem blogu.



Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Alvarová Alexandra · Antoš Marek B Balabán Miloš · Bárta Vít · Bartlová Milena · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bednář Ondřej · Bělobrádek Pavel · Bém Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Blaževič Igor · Bobek Miroslav · Boleslav Milan · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Bratinka Pavel · Brixi Hana · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cerman Ivo · Co čteme, posloucháme, na co se díváme...  Č Čermák Luděk · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fiala Petr G Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Havrda Marek · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejší Václav · Hovorka Ludvík · Hradilková Jana · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman J Janeček Karel · Janeček Vít · Janouch František · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · John Radek · Just Jiří · Just Vladimír K Kabelka Ladislav · Kadlec Petr · Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kameník Martin · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Komárek Michal · Komárek Stanislav · Königsmarková Ivana · Kopač Petr · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Košák Pavel · Kotecký Vojtěch · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kožušník Edvard · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubát Ondřej · Kubr Milan · Kudrna Zdeněk · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kuták Aleš · Kužílek Oldřich L Líbal Vladimír · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga M Macek Lukáš · Macháček Martin · Marksová-Tominová Michaela · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Moldan Bedřich · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Novák Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pohledy světových lídrů · Polák Milan · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Pultarová Tereza R Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Roithová Zuzana · Růžička Michal · Rychlík Jan S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Sedlák Vojtěch · Shanaáh Šádí · Schmidt Hans-Jörg · Schwarzenberg Karel · Skuhrovec Jiří · Slimáková Margit · Smith Michael · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchánek Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Bohuslav · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Škop Michal · Škromach Zdeněk · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vajnerová Štěpánka · Vančura Martin · Veis Jaroslav · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wagnerová Eliška · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Ze šuplíku · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy