V ekonomice i ve vzdělávání

16. 07. 2011 | 19:54
Přečteno 7242 krát
Svět se mění. Rychlost změn se zvyšuje. Místo, abychom se připravovali na změny a hleděli dopředu, plýtváme silami na malichrenosti. V ekonomice i ve vzdělávání.

Lidové noviny 9. července, z debaty:

Martin Weiss: Zaznamenal jsi švédského ministra školství? Ten prohlásil, že by se všechny švédské děti měly učit čínsky.

Miroslav Zámečník: Tak to krapet předběhl dobu. Ale prožíváme velmi těžkou etapu: spousta rozvojových zemí nachází chytřejší řešení, než máme my tady – ale málokdo se to odváží říct voličům do očí. Adaptace na jednadvacáté století bude velmi bolestivá. (…)
(…)
Jan Macháček: (…) Celá Evropa plýtvá silami, místo aby přemýšlela, jak konkurovat Číně, tak se hádá o způsob záchrany Řecka. A to platí jak pro politické elity, tak pro nás pět tady u stolu.

Mám k tomu několik poznámek, jak jinak, z hlediska vzdělávání.

  1. Švédský ministr nepředběhl dobu, jako všichni zaspal, jen se probudil první. Představte si, jaká by byla perspektiva České republiky v mezinárodním byznysu, kdyby se byl někdo u nás probudil včas a už letos třeba 20 % maturantů maturovalo z čínštiny.

  2. Ve vzdělávání a v pedagogice je na špici např. Singapur. V Africe přeskočili éru pevných linek a lépe využívají mobily, třeba někde přeskočí éru evropské školy a najdou chytřejší řešení…

  3. Místo, abychom přemýšleli o tom, jak připravit české děti, aby se uměly adaptovat na jednadvacáté století (a ne jen "velmi bolestivě"), hádáme se o tom, zda máme mít státní maturitu a zda zveřejnit žebříčky.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Otázkář napsal(a):

Myslím si, že řešení bude spíše ve výzkumu a inovacích než v učení se čínsky. Lepší řešení pro nás i pro Evropu.
16. 07. 2011 | 21:56

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

dnešním blogem jste mě pobavil. Měl bych k tomu následující zásadní otázku:.

Jakou koncepci dalšího společenského a ekonoického rozvoje á EU, jíž jsme součástí?

Bez této koncepce jsou nějaké řeči o adaptaci na 21. století přímo k smíchu. A vemi se obávám, že žádnou nemáme.

Že ji nemáme my jako stát lze pochopit: Ekonomicky jsme přívěsek hlavně německé ekonomiky a spoléhá se do budoucna na moudré vedení z Bruselu. Ovšem nemá ji ani Brusel a ani ji nemůže mít.
16. 07. 2011 | 22:02

Občan Josef K. napsal(a):

Asi by bylo dobré vědět, že "spisovnou" čínštinou mluví cca 53% obyvatel, ovšem hranicí je úroveň B. Pokud poodjedete z Pekinu, pak se často nedomluvíte. Čína je stejně rozmanitá jako Evropa, mít obavy z její převahy je pitomoučké, prostě se stává partnerem západnímu světu.
Nikdo neví, co se v Číně odehraje, zjednodušeně je možné říci, že projde nějakým vývojem evropského 19. století, se všemi sociálními i kulturními rozpory. Nemohou to vědět ani Číňané.
Myslím, že pan Šteffl svým textem, stejně jako citovaní pánové, jen potvrzuje proč je v Česko vše problém a proč silně zaostává.
Po poslední čistce intelektuálních elit před třiceti lety je nahradili Klausové, Zámečníkové, Bartoškové, Jandákové, Johnové....Docela obskurní panoptikum voskových figur... Víc než ironie nezbývá...
16. 07. 2011 | 22:03

Sysifos napsal(a):

Pane Štefl,
Čína vám je příkladem? Stát, kde se nehledí na lidská práva, který se ekonomicky vyšvihl jen pomocí toho, že úspěšně zaplavuje svými šunty celý svět? No pěkně děkuji, běžte se rychle učit čínštinu, já se bez ní klidně obejdu!
16. 07. 2011 | 22:26

Marek Kobera napsal(a):

Vážený pane Šteffle,
velkou otázkou je, jak budete vybírat těch 20% maturantů, kteří budou maturovat z čínštiny. Zvládnou to? Budou to chtít? Budou v tom vidět smysl? Nebudou se srovnávat se svými méně šťastnými kolegy, kteří budou maturovat třeba z polštiny (to narážím na tu proklamaci MŠMT, která před nějakým časem proběhla tiskem, že ti, kteří nezvládnou germánský či románský jazyk (natož pak asijský) by se měli učit jazyk slovanský)?

A dále: kde vezmete tolik učitelů, kteří by čínštinu vyučovali? Jak je budete motivovat, aby třeba vystudovali její vyučování? Budete čínština stačit? Neměli by si žáci přibrat ještě angličtinu, japonštinu, němčinu, francouzštinu? Nebo ještě třeba i italštinu, španělštinu, hindí, urdu, bengálštinu a ruštinu?

Dopracovali jsme se k tomu, že v posledních letech vzdělanostní úroveň klesala? Jak to chcete rázem otočit? Nebylo by třeba lepší děti adaptovat na situaci po roce 2050 (když rok 2025 už těžko stihneme)?

Odkud víte, že na špičce je Singapur? Máte k tomu nějaké komplexní hodnocení?

Nepopletl jste to trochu? Pan Macháček říká "konkurovat Číně" a Vy byste se spokojil s obchodování s ní? Jak si to představujete konkrétně?
16. 07. 2011 | 22:45

Marek Kobera napsal(a):

To Sysifos:

Ano, je pravda, že z hlediska lidských práv je Čína na nejhorším (nebo spíš na předposledním) místě na světě. Našim politikům to obecně nevadí. Našim spoluobčanům obecně nevadí, že našim politikům to nevadí.:-(
16. 07. 2011 | 22:52

Občan napsal(a):

Mohl by mi laskavě někdo z "moudrých" říci, JAK chce konkurovat státu, který má skoro dvakrát tolik obyvatel jako EU a USA DOHROMADY?
Navíc státu, který sám do sebe a do svých lidí investuje víc než obě uskupení dohromady?
S Čínou budeme muset být partnery, nikoli konkurenty; jinou možnost nemáme.
16. 07. 2011 | 23:29

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a) 16. 07. 2011 | 22:02:
„Jakou koncepci dalšího společenského a ekonomického rozvoje má EU, jíž jsme součástí?“
Jistě, nemá žádnou.

Ale to z mého pohledu nemá s ADAPTACÍ nic společného. Vy nejspíš máte na mysli, že vzdělávání má ADAPTOVAT, a já se kloním k tomu, že zajistit ADAPTABILITU.

Uvažuji o budoucnosti z hlediska vzdělávání současných dětí takto. Jsou:

a) věci více méně stálé (např. kulturní tradice, písmo, řeč, matematika, poznatky věd, ale např. i člověk se svoji vrozenou výbavou, jeho přirozené potřeby a možnosti

b) věci více méně předvídatelné (stárnutí populace, rostoucí migrace, prodlužování doby života, růst produktivity práce, další a další vědecké objevy, růst vlivu „nových zemí“ jako je Čína, Indie, Brazílie, další zrychlování změn světa, nutnost stále se učit)

c) věci nepředvídatelné (jaké budou ty vědecké objevy, jak se vliv „nových zemí“ projeví, co bude třeba se učit a mnoho, mnoho dalšího)

Problém, který je nový, spočívá v tom, že věcí ad a) a b) trochu ubývá ale hlavně stále rychleji přibývá věcí ad c). Vzdělávání ta už nemůže připravit adaptovaného člověka, tj. takového, který umí a) a b) a s tím už vystačí po celý život, ale potřebuje stále víc nějak připravit lidi na c). Na první pohled se zdá, že to nejde, ale přece jen nějaké věci jsou jasné: umět a chtít se učit, umět pracovat s informacemi, být připraven emocionálně zvládat změnu, brát změnu jako výzvu ke zlepšení, rychle se orientovat v nové situaci, umět co nejvíce věci obecné a univerzální, na které se dá navázat. To všechno se dá učit, rozvíjet a trénovat.

Samozřejmě, že pro adaptabilitu je třeba umět i a) – číst, spát, počítat, znát třeba historii a být věcně připraven na b) – např. rozumět souvislostem stárnutí populace, umět čínsky :-) a jiné jazyky, umět nakládat se svým volným časem, být přiraven na stáří. Ale c) je stále důležitější. Bohužel škola se stále soustředí především na a), protože vlastně nic jiného neumí. b) je vždy trochu nejisté a chybí ty koncepce, jak píšete, ale i když jsou některé věci jasné, škola se nestačí adapatovat . c) škola neumí – jak chcete lidi učit zvládat změnu, když škola je z principu instituce trvalá, který se každé změna brání.
16. 07. 2011 | 23:56

ondrejsteffl napsal(a):

To Občan Josef K. a Otázkář napsal(a):

S Čínou je to jen takový postřeh. Co bude v Číně, nevíme, viz výše, ale není pochyb, že obchodní obrat Číny se Západem poroste. Kdyby hodně Čechů umělo čínsky, kudy myslíte, že by obchod běžel, kde by byly obchodní centrály? Podobnou výhodu nám dnes přináší spousta Vietnamců a Mongolů, co umějí česky. Ale nechci to dál rozvíjet, je to spíš ekonomická otázka.
16. 07. 2011 | 23:56

Občan Josef K. napsal(a):

Ještě ke slovům jiného švédského ministra, ten pravil v Aix de Provence, že EU potřebuje méně "governance" a více "guidance". Ti, kdo jsou schopni odpovědnosti to prostě vidí jinak, než hravá většinová česká věřejnost a současné elity.
16. 07. 2011 | 23:57

ondrejsteffl napsal(a):

Sysifos napsal(a): Pane Štefl, Čína vám je příkladem?

Ale mně Čína není příkladem. Nic takového nepíšu.
16. 07. 2011 | 23:58

ondrejsteffl napsal(a):

Marek Kobera napsal(a):
„Velkou otázkou je, jak budete vybírat těch 20% maturantů, kteří budou maturovat z čínštiny.“

Kdybych byl osvícený panovník, musela by v každém větším městě být alespoň jedna základní škola, kde je volitelný předmět čínština. A platil bych to z evropských fondů. Tam se peníze vyhazují za úplné blbosti. Dovezl bych rodilé mluvčí.

„Odkud víte, že na špičce je Singapur?“ Přebírám od McKinsey, zejména v oblasti "aplikovaného pedagogického výzkumu".
17. 07. 2011 | 00:00

Občan Josef K. napsal(a):

Pane Šteffle. Zdá se, že neznáte praxi. Obecně je pro Číňany a mezinárodní obchod podstatná angličtina. Pokud jde o český obchod s Ćínou? Pokud by všechna česká populace mluvila mandarinštinou z Pekingu, žádný zázrak by se nekonal. Protože tato země nemá co nabídnout. Před pár lety byl jedním z nejčtenějších oblíbenců čínského čtenáře Milan Kundera, ten , který moc v oblibě ve vlastní zemi není.
Moje děti studovaly střední školy i university na Západě, rozdíl v organizaci školství a v tom, co bych nazval filosofií pedagogiky je jako mezi vojenskou jednotřídkou a scifi. IB jsou jednotnou zkouškou po celém světě a jistě je jejich organizace značně náročnější, přesto fungují s minimálními poruchami. Pokud jde o obchod s Vietnamem, tak si to raději pozorně prostudujte, ta čísla.
Je to takové východoslovanské hledání zázraku, od putinovských kvartálních kampaní se česká kultura moc neliší. Ať řije sportka..., že.
17. 07. 2011 | 00:07

ondrejsteffl napsal(a):

Občan Josef K. napsal(a):

"Pane Šteffle. Zdá se, že neznáte praxi. Obecně je pro Číňany a mezinárodní obchod podstatná angličtina."

Ne, praxi opravdu neznám, s Čínou neobchoduji. Těžko mě ale přesvědčíte, že by znalost čínštiny (a znalost čínské povahy a praxe) nebyla přínosem.
17. 07. 2011 | 00:25

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

děkuji za obsáhlou odpověď, četl jsem i odpovědi ostatním. V zásadě se proti tomu nedá nic namítat a lze s tím jen souhlasit. Koneckonců sám jsem v minulých debatách psal, že hlavní úkol školy je naučit myslet, nučit se učit a poskytnout sumu základních všeobecných informací a dovednosti, bez nichž se moderní člověk neobejde, např. práci s počítačem. To pokrývá body a i b, o kterých se zmiňujete a do jisté míry i bod c. Nicméně bych ještě dodal toto:

Před časem jsem četl, že zvládnout aktivně cizí jazyk je schopno asi 10% populace. Na tom nic nezměnily ani možnosti, které nastaly po roce 1989. A to jde o indoevropské jazyky, které se "způsobem myšlení" od češtiny neliší. V případě čínštiny si myslím - říká se, že její studium je na plný úvazek - by to na nějaké jakž takž komunikativní úrovni sotva zvládlo víc než 1% populace.

Měli jsme debatní maraton o matematice. Nechal jsem si to projít hlevou a leckde bych názory korigoval, např. na technických fakultách opravdu nelze učit "starou" matematiku. Lze říct, že každá úloha, se kterou se nematematik ve své praxi setká, již byla dávno vyřešena. Tím víc je ale nutné nahradit kvantitu kvalitou, čímž jsem opět u oněch obtížných úloh (obdoba olympád na SŠ).

Ale mě šlo o něco trochu jiného. Dříve to bylo vcelku jasné, stát měl určitou výrobní základnu, vypracovanou koncepci rozvoje ekonomiky do budoucna (ať už byla realizována tak či ona) a z toho nakonec vycházely i požadavky na vzdělanost absolventů všech typů škol. A právě to mi zde chybí. To, co jste napsal - a s čím souhlasím - jsou řekněme obecné požadavky. Ale česká ekonomika je dnes součástí evropské (s německou dominancí) a v buducnu bude součástí světové ekonomiky. Je třeba mít jasnou představu v jakých oblastech se do ní začleníme a jaké z toho budou plynout speciální požadavky. Její páteří zkrátka nemohou být jen ony montovny jako dnes. Působení firem zde je krátkodobé a v podstatě žádné zvláštní požadavky na vzdělanost nevyžadují.
17. 07. 2011 | 00:57

Midori napsal(a):

Čínština
Je důležitá a její význam poroste. Jistě, můžeme komunikovat s čínskými partnery této kolosální země anglicky. Zkušenost hovoří, že ve styku s Číňany je dobré umět oba jazyky, jinak bychom začali tahat za kratší konec. Neomlouvejme se, že je čínština těžká.
*
Švédský ministr měl naprostou pravdu. Čínsky se děti naučí velmi rychle díky tomu, že do 20 let (je to individuální) mladí lidé lépe vnímají vysoké frekvence (zeptejte se učitelů hudby, ti to potvrdí). A to je přesně, oč tu jde, není třeba nosit dřevo do lesa, že putonghua je jazyk tónový.
Naučit se 3000 znaků? Každý den trochu, nenápadně, a za 3 roky klidně můžete číst noviny. Např. programátoři vědí, že čas od času museli změnit programovací jazyk a naučit se jisté sadě nových instrukcí.
Velkou pomocí může i pomoc z čínské strany, která do velké části hradí výuku v cizích zemích ve svých Konfuciových institutech.
My jsme bohužel velmi náchylní na politiku "odezdikezdi", to je náš problém. Pak se divme, že promrháváme všechny vklady, ze všech aspektů vzato.
Souhlas s autorem.
17. 07. 2011 | 01:33

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

Trochu pochybuji, že by to dalo 20%, dále mám nejasnosti v té volitelnosti (myslíte povinně volitelné ? :-D) a v tom, jak by se takoví rodilí mluvčí dorozuměli s našimi žáky.

Nicméně za zajímavější považuji to, co píšete pod písmeny a až c. Soustředil bych se na ty vědecké objevy. Tvrdím, že významnější objevitelé zpravidla byli dobře fundovaní v oblasti a. Schválně zkuste napsat nějaká jména, u nichž tomu tak nebylo.

Jsme v situaci, kdy nekompetentnost v oblasti a téměř jistě vylučuje úspěch v oblasti c. Na druhou stranu prý z jistých výzkumů kreativity u nás vyplývá, že nadměrné znalosti a oblast c brzdí. Nesouhlasím s Vašimi závěry, že školy nevyučují b, ani c kvůli své rigiditě. Dnes je volba výukových metod i obsahů už ve velké míře svěřena jednotlivým učitelům. Kdyby učitelé i žáci chtěli, tak by něco v oblasti b mohli podniknout (hypoteticky i c). Otázkou je smysluplnost. Bez dostatečných schopností z oblasti a se jedná jen o iluzi a náměty na politicko ekonomické semináře. Zavádění nových poznatků do výuky, obávám se, narazí víc spíš u žáků než u učitelů. A tady by se jednalo opět jen o oblast a, ačkoli inovovanou a dost možná "sousedící" s oblastí c. Každopádně z velké míry by se, mám dojem, dalo toto aplikovat až na VŠ.
17. 07. 2011 | 02:50

Dalibor Štys napsal(a):

V Singapuru, jak známo, je hlavním jazykem angličtina. I v sousední Malajsii je angličtina oficiálním jazykem. Stejně tak v Indii. Naopak Čína stárně a ubývá číňanek.

Já bych se držel angličtiny. Výuka čínštiny mi zabere spoustu času, který mohu věnovat zlepšování ve své kvalifikaci. Navíc pokud si do firmy vezmu jednoho z těch vynikajících mladých Vietnamců, můžu čekat, že on se to naučí rychleji. Já se místo toho muhu naučit třeba španělsky nebo švédsky, pro jistotu také rusky a německy. Zároveň se mezi sebou můžeme domlouvat tajným jazykem - hovorovou češtinou.

Taková firma jistě na globálních uspejě a s lokálními problémy si poradí.

Stav školství mne samozřejmě štve, ale není řešitelný nějakým programováním osnov. Ty mohou trochu pomoci k výchově "spořádaných občanů", kteří budou věrně sloužit císaři pánu. V Česku je problém v tom, že vlastně nevíme, co chceme. Chceme být úspěšným národním státem ve středu Evropy? (Ted ehm, jaká že je ta alternativa? ) Pokud ano, začněme se ptát, zda učitelé dělají všechno, aby žáci v soutěži s ostatními národními státy uspěli. Momentálně jsou školy (statisticky vzato) odkládárny dětí a tiskárny vysvědčení a diplomů. Za souhlasného mručení rodičů, obecních samospráv apod.

Takže možná víme co chceme a bohužel to vcelku ví valná část Evropy. Chceme se mít fajn, ale aby práci odvedl někdo jiný. Příklad: Nedávno jsem o tom vedl rozhovor s jednou Nizozemkou, která má poměrně slušný vliv na rozhodování o Evropských dotacích. "Jsem ráda, že Estonsko přijalo Euro, protože když jsem sem přijela, bylo všechno o tolik jednodušší". Což v sobě implicitně obsahuje vysvětlení, proč všechnny ty dnes problematické jihoevropské mají Euro. Zjednodušilo se cesty na dovolenou.

Dokud se tato atmosféra nezmění - a ona se nezmění, dokud to lidé neucítí na své peněžence, čímž si prošlo třeba zrovna to Švédsko - nezmění se ani faktické (nikoliv papírové) vzdělávací cíle škol.
17. 07. 2011 | 05:59

Nikoliv provokace - napsal(a):

500 znaku do kazde rodiny!
17. 07. 2011 | 07:31

Kindl napsal(a):

Pane Šteffle, běžte všichni i s plitiky se svojí ekonomikou do pr***e. Všechno se zrychluje. Můžete mi vysvětlit NACO,Z JAKÉHO DŮVODU? Normální lidi zrychlování nepotřebují, potřebují si svůj život prožít - s rodinou (ne stále jen v práci), ve smysluplné práci (rozumnou dobu a hlavně a ne při otročení pro nenasytné sv*ně), chtějí vidět něco z krás své země či jiných zemí...Je mnoho podnětných cílů pro prožtí života. V současnisti ho jen přežíváme a od 50ti se těíme na to, až skončí, protože je neúnosný - díky nenaž**né ekonomice a miliardářům. My, normální lidi chceme žít!!! a poznámka k jazykům: kolikrát se nechá Česko spoklknout propagandou nějakéhojazyka??? Prve to byla ruština, pak na pár let AJ, nyní čínština... Přece ta rozmanitst jazyků dělá planetu takkrásnou! kromě přírody, samozřejmě (kteroumimochodem systematicky ničí hladové firmy toužící po rychlém a bezracném zisku)a každý by měl právo si vybrat, jaký jazyk se mu líbí a věnovat se mu.
17. 07. 2011 | 08:24

Pavel Krajtl napsal(a):

Řešení je v tom, že tenhle stát nepovedou nekonpetentní loutky ovládané ze zákulicí směsicí bývalých Stbáků a vexláků.

Tahle sorta lidí těžko pochopí co potřebuje společnost, když celý život na ní jen parazitovali a "úspěšně" v tom pokračují - viz jak to u nás celkově vypadá.
17. 07. 2011 | 08:34

egoist napsal(a):

No další primitivní iterpretace. Přízpůsobit se obru na hliněných nohou. Podle součastné koalice by měĺi čeští dělníci pracovat pilně , velmi pilně, být poslušní jako ti asiati, na nějaké sociální vymoženosti zapomenout, ekologie by nám také neměla být přítěží(majitelé a akcionáři stejně bydlí jinde)a pak budeme moci konkurovat té Číně. No a nyní další recept. Abychom lépe pochopili příkazy Čínských majitelů, naučit se čínsky. Asi se žádnou sofistikovanou vizi od součastných českých "elit" nedočkáme.
17. 07. 2011 | 08:54

Občan Josef K. napsal(a):

Pane Šteffle, přínosem by bylo, kdyby 70% Čechů mluvilo německy, francouzsky a anglicky, polsky atp. jak je tomu například v Nizozemí, kde si s Vámi promluví těmito jazyky každá prodavačka na rybím trhu. Myslím, že čísla v ČR jsou řádově nižší.
Znalost těchto jazyků by dokázala především to, že by se do českého xewnofobního prostředí dostala jiná zkušenost. Vaše přání je asi na úrovni prohzlášení, že za pět let budeme tygrem Evropy (to chce i Putin- být tygrem).
U Číňanů nemáte pravdu. Němci zkoušeli vyslat a vysíljaí mnoho německých studentů na studia, ale Číňané, jak se ukázalo umějí lépe německy. Z hlediska obchodu to je tak dobré, jako umět jakýkoliv jazyk. Je to důležité pro osobní kontakt, poznání...
Na Vašem článku zaráží ta jednoduchost s jakou vše řešíte nejen Vy, ale i citovaní pánové. Ona nezaráží, ona poukazuje na jistou hloupost nositelů těchto postojů.No nejste sami....
17. 07. 2011 | 09:14

donal napsal(a):

nevím jestli by pomohlo že by naši žáci umeli čínsky pravdou je že mezinárodní obchod probíha v angličtině, angličtina se v podstatě stala svetovým jazykem přemýšlím na tím článkem co chtel autor vyjádřit a to je že nastupuje nová velmoc na východě a orientaci na ni by pro nás mohlo být přínosem myslím že naše malinká země uprostřed evropy čína o ni asi nebude mit moc zájem co jim můžem nabýdnout?přístavy nemáme zboží vyrábíme dráž než u nich surovin taky moc nemáme jsme v podstatě malinkou kolonii EU čína míří na vetší sousta jako například celou EU což už je taky vidět
17. 07. 2011 | 10:25

občanka napsal(a):

Již nadpis blogu připomíná projevy komunistitických "předáků".
Pracovat lépe, rychleji, předehnat, dohnat, hurá !!!!
Naše školství má mnoho nedostatků, v prvé řadě je to nekompetentnost a nekvalifikovanost učitelů, kteří mnohdy nemají rádi děti. Věnují se jim na půl úvazku. Nad učiteli není dostatečná kontrola. Kontrola až u maturit mi připadá jako v medicíně pitva, aby se zjistilo, čím byl pacient nemocen.
Na školách bují šikana a to i ze strany učitelů. Mnozí učřitelé jsou hloupější než jejich žáci. Je opříliš mnoho škol. Žáci mají přílišnou volnost.
Škola musí především vychovávat ke slušnosti, zdvořilosti, píli, pracovitosti,morálce, úctě ke člověku,a obecně platným hodnotám daným nám historickým vývojem. K tomu, co naši společnost posune dál. Zatím se zdá, že se někam propadáváme.
Vidíme to u našich politiků- hlavním kritériem rozhodování se staly peníze, nemravné chování je in, rodiny se rozpadávají, z dětí se stanou batůžkáři, kteří budou po týdnech putovat po různých školách. Naše společnost a rodiny jsou totálně v rozkladu, chybí odpovědnost za rodinu, společenství lidí.
Jsme státem alkoholiků, vysoké % lidí žije ve věznicích.
U nás je nerovnoprávné postavení mužů a žen. To je špatně pro obě pohlaví a celou společnost. Je tu neúcta k matce jako dárkyni života. Rodiny s dětmi mají nejhorší podmínky k žití.
Dobře se budeme mít, až budeme žít v úctě, lásce, pravdě a nebudeme krást a závist se stane bezobsažným pojmem. Na první místo musíme stavět křesťanské hodnoty. Ekonomiku a hospodárnost bych kladla někam až na 20. té místo. Doteď nechápu proč není státní rozpočet vyrovnaný. Kam nás chtějí ti pánové ve vládě dostat? Naše bohatství v krajině a planetě by se mělo přestat drancovat.
V těchto souvislostech nás výuka čínštiny zachrání před čím?
Pánové dejte si mokrý hadr na hlavu!!!
17. 07. 2011 | 11:07

Gandalf100 napsal(a):

Ty obavy z Číny jsou myslím zbytečné, když se podívame do historie kdykoli se čína otevřela západu tak to skončilo nějakou bouří nebo převratem, kde se země rozdělila. Vždy , když východní pobřeží Číny bohatlo tak ve vnitrozemí vzrůstalo napětí, protože ti byli pořád stejně chudí,nicméně uvidíme jestli se poučili, já tomu moc něvěřím. Je podle mě otázkou času, kdy se něco tam něco semele.
17. 07. 2011 | 11:09

Občan napsal(a):

To Dalibor Štys:

To je sice hezké, ale pokud se s Číňanem budete umět bavit jen anglicky, tak Vás oblafne. Ne proto, že by Vám chtěl primárně škodit, ale "ze sportu". Prostě Vám dá najevo, že Vy jste až ten druhý. Ale pokud s ním budete umět mluvit alespoň chatrně čínsky, bude si Vás vážit; a to tak, že hodně. Přijme Vás jako skoro rovnocenného partnera.

Je zvláštní, že ačkoli Československo nemělo žádné kolonie, kolonialistický způsob nazírání "těch druhých" je v nás pevně zakotven...
17. 07. 2011 | 11:09

Občan napsal(a):

To občanka:

Cit.: "Škola musí především vychovávat ke slušnosti, zdvořilosti, píli, pracovitosti,morálce, úctě ke člověku,a obecně platným hodnotám daným nám historickým vývojem. K tomu, co naši společnost posune dál. Zatím se zdá, že se někam propadáváme."

Nikoli. To MUSÍ naučit děti rodiče a prarodiče, nikoli škola. Škola může tyto sociokulturní návyky prohlubovat, ale pokud jsou děti z domova vychovány jako nedisciplinovaní spratci, pak s nimi škola už nic nenadělá.
17. 07. 2011 | 11:13

Dalibor Štys napsal(a):

To Občan
Čech oblafne kdekoho kdekomu taky, ostatně mnohdy i Rom Čecha ačkoliv žádný jiný jazyk než češtinu žádný z nich neumí. Přesně tuto zkušenot - prostě si nemohl pomoci - mám z nedávné doby s Arménem, který mluvil zcela plynně Česky. Že lze získat speciální "body navíc" při jednání s příslušníky jiných národů jejichž jazyk znáte, je také celkem obecná zkušenost. U Čechů to taky platí ale 1) úroveň, na níž Čech akceptuje, že partner Česky umí, je velmi vysoká a 2) (nebo což je důsledkem toho, že) Čeština je velmi citlivá na gramatické jemnosti. Což jiné jazyky nejsou, buď mají gramatiku velmi rigidní (např. severogermánské jazyky) nebo jsou idiomatické (např. angličtina). Znám cizince, kteří Česky mluví plynně a přitom nepochopí smysl mnoha vět, dokonce je chápou úplně opačně.

Kde jste vzal představu, že Češi mají kolonialistický náhled a ostatními národy pohrdají? (Možná, že tak uvažujete Vy.) Obecně jsou Češi ve světě snad vůbec nejvíce integrováni ze všech národů s významnou emigrací a např. před válkou byly české exportní úspěchy často podmíněny právě jejich schopností bez bariéry komunikovat s místním obyvatelstvem.
17. 07. 2011 | 11:47

Dalibor Štys napsal(a):

Omlouvám se za přehršel velkých písmen v předhcozím příspěvku. Parelelně píšu anglický text a tam jsou jazyky s velkými písmeny.
17. 07. 2011 | 11:49

Jan Vaculík napsal(a):

Zajímavě nahozené téma, zajímavá diskuse.
Maritum věci leží v zásadní odlišnosti přístupu, jak kdo vidí pozici jednotlivce a funkci státu:
(1) stát je zodpovědný za vzdělanost a potažmo i blahobyt lidí
(2) sami občané jsou hlavními strůjci svého osudu.

Takže se pak můžeme přít o to, jestli je tím vinen stát, že se školství nereformovalo (anebo naopak reformovalo, ale se sporným účinkem), anebo jestli stát je vinen tím, že "přílišnou liberalizací" dovolil, aby školství ustoupilo "veřejné objednávce" a tím ztratilo úroveň. K tomu přistupuje, že nikdo pořádně neví, v čem vlastně ta úroveň spočívá: každý si ji budeme představovat jinak.

Ale některé věci jsou nezpochybnitelné. Shodou okolnosti vím, že například v Belgii už před 15 letry existoval program, který podporoval studium čínštiny. Součástí toho bylo například i dvouleté studium jazyka přímo v Číně pojednané na úrovni bakalářského studia. O tom někdo musel rozhodnout a vládní peníze takto nasměrovat. Pokud vím, u nás nokdo o žádném takovémto programu nerozhodnul. Od čeho ty úředníky máme?
17. 07. 2011 | 11:52

Drzá zrzka napsal(a):

Občanka

Když pozoruji některé matky a jejich výchovné metody, ani se nedivím, že jsou v neuctě. Z dětí si mnohdy dělají zbraň, přes kterou ubližují otci dítěte, aniž by si uvědomovaly, jak moc se podepisují i na dítěti samém.
17. 07. 2011 | 12:02

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Jan Vaculík, Brusel je "pupek Evropy". Znám z okolí velice chytrou dívku, přihlásila se pro výběr studia severských jazyků do Bruselu. Tři povinné, další nářečí menšiny výběr. Uspěla z tří tisíc uchazečů, vybrali deset. Tři roky zadarmo, ani euro, dokonce i dvě letenky za rok tam a zpět domů. Úvazek, po dostudování tři roky pracovat pro EU. Když opravdu umíte, máte šanci. Absolventi z Plzně by neuspěli, dobře jim tak. Tužka.
17. 07. 2011 | 12:15

Sladký napsal(a):

Naše školství? To je letoun,řítící se v nekontrolovatelné vývrtce.Ostatně-to platí nejen pro naše školství,ale pro celou naši společnost-a koneckonců pro celou euroatlantickou civilizaci.A pokud budu opravdu důsledný,pak pro lidskou civilizaci na Zemi jako celek.Detaily rád objasním.
17. 07. 2011 | 12:31

Sladký napsal(a):

Dodatek- nic nelze (správně,adekvátně)posuzovat a hodnotit bez zařazení do kontextu,do celku (všech) souvislostí.A poněvadž všechny souvislosti nejsme schopni obsáhnout (nejen jako jedinci,ale i jako lidstvo) stanovím mírnější a reálnější požadavek-co nejširší,nejúplnější rámec souvislostí.
17. 07. 2011 | 12:36

Sladký napsal(a):

Dnešní "ekonomismus" je brutální,primitivní a zcela zcestné hledisko,které nás nemůže dovést nikam jinam,než k totální katastrofě.
17. 07. 2011 | 12:38

Občan napsal(a):

To Sladký:

Zdravím.
Napsal jste to krátce, stručně, výstižně - a já souhlasím.
17. 07. 2011 | 12:41

almost glossed™ napsal(a):

Jeden z mnoha neuvěřitelně hloupých blogů. Vychází z naivní představy, že čínská ekonomika může růst stejným tempem donekonečna, že se nikdy neprojeví důsledky podhodnocené měny a že čínský dělník a občan nebude s rostoucí úrovní země požadovat žádná sociální práva a svobody, které mají lidé ve vyspělých zemích.
17. 07. 2011 | 12:49

Sladký napsal(a):

Občane, dík za květinku.:o)) Nebude to z pouhé zdvořilosti když napíšu,že Vaše (Tvoje?) příspěvky čtu vždy pozorně a se zájmem.Pátříš/te k lidem,kteří mají v hlavě mozek a ne (primitivní) ideologii a nejenže mají mozek,ale umí ho používat.to samozřejmě neznamená,že souhlasím se vším,co píšeš/te.Což je zzdravé a přirozené,no ne? :o)
17. 07. 2011 | 12:59

Marek Kobera napsal(a):

To Kindl:

A před ruštinou to byly francouzština a pak němčina.
17. 07. 2011 | 13:02

Sladký napsal(a):

Almost- začínám docházet k přesvědčení,že kapitalismus dobře funguje tehdy,když počátečním stavem je chudoba a nezaplněný konzumní prostor,umožňující růst (konzumu).Jakmile se tento prostor zaplní,je kapitalismus v řiti.(Mistra Stejskala upozorňuji,že jde o (odborné,) pojmenování,žádný vulgarismus.A připitomnělé pravičáky na to,že nejsem a nikdy jsem nebyl komunista (nejspíš na rozdíl od řady z nich).
17. 07. 2011 | 13:04

Občan napsal(a):

To Sladký:

Dík a nápodobně :o)
17. 07. 2011 | 13:08

Drzá zrzka napsal(a):

Sladký je dneska nějak podezřele sladký. To je podezřelé. :o)
17. 07. 2011 | 13:16

Dalibor Štys napsal(a):

To Sladký ad Občan

:-))))
17. 07. 2011 | 13:24

ondrejsteffl napsal(a):

Je zvláštním jevem, kolik všelijakých myšlenek, které jsem nikdy neměl a nic takového nenapsal, mně diskutéři podsunují (zde ale i v jiných blozích jiných). Třeba, že je mi Čína příkladem (sysifos), že navrhuji povinnou čínštinu (Kindl), „Přizpůsobit se obru na hliněných nohou.“ (Egoist), „čínská ekonomika může růst stejným tempem donekonečna“ almost glossed™. A pak mě za ně kritizují.

Buď je to opravdu špatné se čtenářskou gramotností nebo čtenáři spíš hledají a odnesou si jen to své, jak už říkal Jára da Cimrman. Škoda.
17. 07. 2011 | 13:56

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
„Ale česká ekonomika je dnes součástí evropské (s německou dominancí)… páteří zkrátka nemohou být jen ony montovny jako dnes. Působení firem zde je krátkodobé a v podstatě žádné zvláštní požadavky na vzdělanost nevyžadují.“

Ano, úplný souhlas. Ekonomická koncepce by pomohla i pro koncepci vzdělávání. Ale: 1. nečekám, že koncepce bude (ani jedna), 2. s ohledem na narůstaní ad c) to zase takovou roli nehraje. 3. ve vzdělávání si to musíme (tedy spíš každý za sebe) vyřešit sami, na pomoc státu s nějakou koncepcí či směřováním bych rozhodně nespoléhal.
17. 07. 2011 | 13:56

ondrejsteffl napsal(a):

Dalibor Štys napsal(a):
„V Česku je problém v tom, že vlastně nevíme, co chceme. Chceme být úspěšným národním státem ve středu Evropy? (Ted ehm, jaká že je ta alternativa? ) Pokud ano, začněme se ptát, zda učitelé dělají všechno, aby žáci v soutěži s ostatními národními státy uspěli. Momentálně jsou školy (statisticky vzato) odkládárny dětí a tiskárny vysvědčení a diplomů. Za souhlasného mručení rodičů, obecních samospráv apod. Dokud se tato atmosféra nezmění - a ona se nezmění, dokud to lidé neucítí na své peněžence…“

Hezky řečeno. Já věřím, že atmosféra se už mění (u těch chytřejších a vzdělanějších rodičů už dnes) a brzo to vezme rychlý spád (protože např. prudce vzroste nezaměstnost vysokoškoláků). Pak vzroste poptávka po tom, aby děti byly připraveny dobře na budoucnost – byly adaptabilní. Tam bude prostor nejen pro Scio, ale pro spoustu dalších.
17. 07. 2011 | 13:57

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík:

Ano, zajímavý příspěvek. Ona pravda bude někde mezi tím. Ve vzdělávání probíhá dost velká "liberalizace", takže kdo chce, tak je čím dál, tím míň závislý na státu.

Pokud bychom vzali v úvahu ale jiné oblasti, tak tam postoj (2) vidím jako dost problematický, hlavně kvůli byrokratizaci našeho okolního prostředí. Tam se podvolování různým zákonům nevyhnete (či jejich porušování).
17. 07. 2011 | 13:57

ondrejsteffl napsal(a):

občanka napsal(a):
„Již nadpis blogu připomíná projevy komunistitických "předáků".“
No jo, máme pravdu, to mě mrzí.

„KONTROLA AŽ U MATURIT MI PŘIPADÁ JAKO V MEDICÍNĚ PITVA…“

Geniální příměr. Opravdu jsem se pobavil. Když dovolíte, budu ho využívat. Celý můj blog byl jen podnětem k diskusi, nic víc. Ale když nic jiného za tohle přirovnání to stálo.

Jinak máte v mnohém pravdu. Souhlasím i s tím, že škola má mnohem víc než teď vychovávat. Vláda peněz není dobrá a je těžké s tím něco dělat. Výchova je jedna z málo možností.
17. 07. 2011 | 13:58

ondrejsteffl napsal(a):

Občan napsal(a):
„To MUSÍ naučit děti rodiče a prarodiče, nikoli škola.“

No jo, ale, jak chcete ty rodiče přinutit? Ano,mnohé rodiny výchovně selhávají a stát má jediné dva nástroje, jak to řešit, školu a osvětu. Nevyužívá ani jeden.

„…ale pokud jsou děti z domova vychovány jako nedisciplinovaní spratci, pak s nimi škola už nic nenadělá.“

Pokud se ani nepokusí, tak opravdu nenadělá. Koukněte se např. na blogy pan Broma, ten jistě mnohé napraví, a takových je jistě víc. Jsou to ale výjimky. Většina učitelů a část veřejnosti a hlavně stát na výchovnou funkci školy zcela rezignovaly. Nikdo to od školy nečeká, není pak divu, že to škola vzdá předem. Jistě jsou děti, kde je škola slabá a je těžké to řešit, ale to jsou spíš výjimky. Ve většině případů (např. nevychovaní spratci) by škola mohla pomoci, místo toho raděj šprtá plže, mlže, lumírovce a tváří se že výchova není její problém.
17. 07. 2011 | 13:58

ondrejsteffl napsal(a):

Jan Vaculík napsal(a):
„Meritum věci leží v zásadní odlišnosti přístupu, jak kdo vidí pozici jednotlivce a funkci státu:
(1) stát je zodpovědný za vzdělanost a potažmo i blahobyt lidí
(2) sami občané jsou hlavními strůjci svého osudu.“

Já jsem za (2), ale někdy se holt neudržím a začnu radit státu :-), třeba s tou čínštinou. Správné bylo: Doporučuji rodičům, aby dali děti učit čínsky.
17. 07. 2011 | 13:58

ondrejsteffl napsal(a):

Sladký napsal(a):
„Naše školství? To je letoun,řítící se v nekontrolovatelné vývrtce.“
Pracovní název studie McKinsey o českém školství byl Let naslepo.
17. 07. 2011 | 13:59

Fanda napsal(a):

Těžko lze vylučovat nějaký obor vzdělávání a nějaký naopak příliš vyvyšovat. Celé spektrum je důležité, jinak se to vymstí. Jistě, mění se potřeba trhu pracovních sil a mění se „móda“, což velice často se dostává do rozporu. Takže z toho podle mého názoru plyne, že vzdělávání je proces celoživotní a platí to na všech úrovních vzdělání. Anelze podceňovat příštipkáře ani historiky dávnověku.
17. 07. 2011 | 14:04

Miroslav Pivoda napsal(a):

Štefl:
"... brzo to vezme rychlý spád (protože např. prudce vzroste nezaměstnost vysokoškoláků). Pak vzroste poptávka po tom, aby děti byly připraveny dobře na budoucnost – byly adaptabilní. Tam bude prostor nejen pro Scio, ale pro spoustu dalších."

To je dobrá perspektiva. Našinci nezbývá než se těšit. Napište ale, prosím, váš odhad, kolik let asi představuje ono "... brzy to vezme rychlý spád".
17. 07. 2011 | 14:57

Viola napsal(a):

Já bych to dělala jinak, rodilé Čínské mluvčí bych sem přivezla, aby se naučili česky, protože je to jednodušší, než se učit Čínsky. Při obchodech klidně pomůžou překladatelé.
17. 07. 2011 | 15:33

Viola napsal(a):

A myslím si, že sami Číňani by byli radši, kdyby měli jednodušší řeč ale hlavně písmo.
17. 07. 2011 | 15:35

Jan Vaculík napsal(a):

Tužka (12:15)
Přeju té chytré dívce, že uspěla. Ona by tatiž určitě uspěla i bez Brusele - jenže jinde a jinak.
Jenže problémy jsou tam, kde nastupuje průměr. Troufám si ovčem tvrdit, že úplně průměrně inteligentní člověk, když v rámci nějaké VŠ vzdělání zvládne čínštinu, náhle získává výrazně nadprůměrnou šanci, jak se uplatnit. A v tom to právě spočívá: vzdělání by mělo zvýšit šance těm, pro které by jinak žádné lákavé nabídky už nejspíš nezbyly.
A tím jsem se dostal k reakci pana Šteffla (12:58): záleží sice především na rodičích nebo na studentech, hestli se budou učit čínsky, ale kromě toho je taky potřeba, aby jim někdo tu čínštinu nabídnul.
Je sice ptavda, že i ve vzdělání platí zákon nabídky a poptávky, a tržně-fundamentalisticky by šlo dodat, že ani do tohoto trhu by se stát neměl montovat. Jenže: kde jinde má stát příležitost pozitivně zasáhnout, než podporou studia určitých oborů?
Mimochodem, to zmíněné studium čínštiny organizované univerzitou v Antverpách se prý vyznačovalo tím, že bylo finančně opravdu nenáročné; odehrávalo se v jednom provinčním čínském městě, a náklady na živobytí v Číně jsou podstatně nižší, než v Evropě.
17. 07. 2011 | 16:08

Jan Vaculík napsal(a):

Viola
I když se obchodní a technická jednání většinou vedou v angličtině, tak je velkou výhodou, když aspoň někdo z vaší skupiny umí čínsky. A to tím víc, pokud se jedná o práci přímo v Číně. Bez znalosti tamního jazyka jste totiž v situci, že víte vždy jen to, co oni se vám rozhodnou říci. Takže jste v jednostranně nevýhodném postavení.

A to se projeví i v situaci, kdy jednáte s skupinou Číňanů tady u nás: samozřejmě, že jsou víc na koni, když se mohou spolehnout, že nerozumíte ani slovo z toho, o čem se před váma dohadujou.
17. 07. 2011 | 16:19

almost glossed™ napsal(a):

Autor: Jistě, všichni jsou čtenářsky negramotní. To je zajímavá argumentace. Hned jste povyrostl nejméně o 5 cm nad námi všemi.
17. 07. 2011 | 16:23

Viola napsal(a):

Jene Vaculíku,

v dnešní zkorumpované době se Číňani nedají koupit tak, aby nám říkali pravdu - ti překladatelé, anebo se vychovat - třeba přijout čínské studentíky a vychovat si je tu, zabily by se dvě mouchy jednou ranou, Číně bychom pomohli s výchovou a zároveň si převychovali Číňanka k obrazu svému.
17. 07. 2011 | 16:40

Rumcajs napsal(a):

Je fajn umět jazyk zákazníka, ale takto významných jazyků jako čínština ,je celá řada. Proto si myslím, že kromě nacionalistické Francie postačí k domluvě angličtina.
Angličtina je už zaběhlým vnitropodnikovým jazykem.
17. 07. 2011 | 17:10

blanche napsal(a):

Pane Steffle, vychovává se hlavně příkladem. Škola nenapraví ,to co se díě nenaučí v rodině a hlavně se učitelé mohou ve škole snažit sebevíc, ale stačí pak vystoupení našich politiků nebno různých celebrit a veškeré snažení je v háji. Znám to ze školy - něco zde žáky učím a vštěpuji to ,co by mělo být správné a oni pak přijdou a sami říkají, že to tak ve skutečnosti není, dokonce některé hlavně etické problémy u nich vyvolávají úsměv na rtech, třeba to, že se nekrade, neuplácí, má se chovat ohleduplně, že existuje nějaká spravedlnost atd. atd. Žáci kladou otázky, proč to tak nedělají politici a různí lidé ve vedoucích funkcích, mediálně známé hvězdy / pár příkladů - krádež pera presidentem, prostředníčky Topolánka, mystifikace Kalouska apod./.
17. 07. 2011 | 17:10

Rumcajs napsal(a):

blanche:

Oni to vidí žáci tak jednostranně ? Máš zajímavé žáky.
Že ale většinou akce mladých míří proti papalášů Z ČSSD. To je divné, ne ?

Jestli tady není přání otcem myšlenky.

P.S.

Které Kalouskovi mystifikace máš na mysli ?
17. 07. 2011 | 17:16

Midori napsal(a):

ondrejsteffl

Máte-li opravdu vážný zájem o kvalifikovanou výuku vzorového dialektu, vím o 3 lidech kteří se mnou spolupracují 20 let na projektech, jsou vysokoškolsky vzdělaní a možnost výuky Mandarin v České republice je pro ně přitažlivá. Jejich podmínky: ubytování (kolejní typ stačí), strava, plat, možnost čas od času odletět k rodině.
Výhodou či spíše další podmínkou bude, aby potenciální student ovládal angličtinu.
Studenti po zvládnutí základů jazyka by mohli na čas změnit souřadnice a seznámit se s Čínou.
*
JakubMidori@gmail.com
17. 07. 2011 | 17:17

ondrejsteffl napsal(a):

blanche

Napsal jsem: škola a osvěta. Chování politiků (kteří zastupují stát) patří do té osvěty. Osvětu jsem myslel hodně široce, v USA se např. na výchově podílí i Hollywood, ve většině filmů nakonec dobro zvítězí a hrdina je kladný a následováníhodný. Jak to má dohodnuté Hollywood se státem, nevím.
17. 07. 2011 | 17:22

ex-nemo napsal(a):

Mám osobní zkušenost jak žáci středních škol s jedničkou z angličtiny nedokážou sestavit ani tu nejjednodušší větu.
A teď učit takový jazyk jako je čínština ? Dobrý vtip: ha, ha ha....
17. 07. 2011 | 17:34

blanche napsal(a):

to rumcajs - nevnášejte do toho pravou nebo levou ideologii, jmenovala jsem jen některé příklady, kterých si žáci všimli, jsou i další - aféry kolem fotbalu...,je celkem jedno, zda je ten dotyčný modrý, oranžový nebo rudý. Obecně prostě chybí pozitivní vzory nebo osobnosti a boj s tím, co je předkládáno různými medii není zrovna rovnocenný a lehký.
17. 07. 2011 | 17:39

Otázkář napsal(a):

ondrejsteffl

Podle mě ten přínos není tak jednoznačný.
17. 07. 2011 | 18:39

Jan Vaculík napsal(a):

Viola (16:40)
Přiznám se, že to, co říkáte, je na mě příliš složité.
Já jsem obyčejný živnostník a jeden čas jsem se snažil obchodovat s jednou čínskou firmou. Tedy to, co říkám, vychází z mé vlastní zkušenosti.
Obchodní vztah je partnerství jako každé jiné, a vše, co vás rozděluje (tedy i jazyková bariéra), je na škodu.
17. 07. 2011 | 19:16

Občan napsal(a):

Pane Šteffle, doufám, že ten blog a Vaše příspěvky pod ním čte někdo z MŠMT. A otevřeně říkám, že jsem moc rád, že moje děti již dostudovali, protože vím, že s MŠMT spolupracujete.
Některé Vaše názory mne totiž docela vyděsily.
17. 07. 2011 | 19:33

Občan napsal(a):

Pane Vaculíku,
máte samozřejmě pravdu.
Jeden z našich potomků čínštinu studuje a v rámci studia pochopitelně jezdí na dlouhodobé stáže do Číny. No, a protože ho čínština opravdu baví, místo koleje si pronajímá byt v normálním čínském činžáku a bydlí mezi běžnými Číňany. Takže od něho máme informace z první ruky a víme, koho a jak Číňané přijímají a respektují.
Jeho poznatky Vám dávají plně zapravdu!
17. 07. 2011 | 19:37

Občan napsal(a):

Pardon - ...dostudovaly...
17. 07. 2011 | 20:59

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

Co se to tu děje? Že by skvrny na Slunci?

Vy jste
1) připustil, že místní firmy "žádné zvláštní požadavky na vzdělanost nevyžadují", a tak zpochybnil myšlenku vzdělanostní společnosti (aspoň v současnosti - budoucnost je řekněme otevřená),
2) "prudce vzroste nezaměstnost vysokoškoláků", a to brzy!

Není Vám nějak třeba špatně? Já jsem totiž tajně doufal, že Vy mě přesvědčíte o správnosti těch myšlenek a proklamací, které jste tu na blogu psal dříve...
17. 07. 2011 | 21:05

Rense napsal(a):

Znát cizí jazyky je vždy výhodou pro komunikaci s cizinci, ale nechápu proč by se děti ve škole měly učit zrovna čínsky, když většina studentů má problém naučit se kvalitně anglicky a německy, o ruštině či francouštině ani nemluvě. A to jsou hlavní jazyky Evropy.

Koncem 90. let se něco podobného jako dnes o čínštině, říkalo o japonštině, a vzpomene si dnes někdo na to?
17. 07. 2011 | 21:10

Miroslav Pivoda napsal(a):

Pesimisté: Možná by vás mohl zaujmout tento článek:
Rozvratná inovace ve školství klepe na dveře.
Jak zvýšit počet dobrých českých studentů? Omezit právo na studium? Nikoliv. Urychlit nástup rozvratné inovace ve školství.
https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxtaXJla3Bpdm9kYXxneDo3YWVmZjI2Y2U2N2E5MGNm&pli=1
17. 07. 2011 | 21:26

Hurá napsal(a):

Jediným lékem na všechny choroby růstu populace je JEJÍ REGULACE směřující k jejímu snižování. Zajímavé ale je, že i na toto už číňané před časem přišli. Zatím je to bohužel pouze v Číně a snad se to řeší i v Indii. Ale pozor ! Značně přemnožení jsme i my v Česku !
17. 07. 2011 | 22:15

Jan Vaculík napsal(a):

Učit čínštinu na základních školách by asi nebylo to pravé, a na středních by to snad mělo smysl jen na některých z těch, které jsou zaměřeny na obchod. Asi by k tomu jazyku měl student přistoupit až bude mít aspoň jakous takous představu, co by chtěl v životě dělat. S čínštinou je to asi přece jen jiné, než v případě angličtiny či němčiny, u nichž si můžeme říkat: zkusme to natlouct do každého, snad se to aspoň u jednoho ze čtyř povede.
17. 07. 2011 | 23:04

Marek Kobera napsal(a):

To Hurá:

Ano, správně. Proto je potřeba vyselektovat samostatně myslící a poslat je na galeje. To bude účinná regulace růstu populace pro začátek. Pak se může třeba provádět náhodný výběr.
17. 07. 2011 | 23:09

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík:

Jestli to spíš není opačně. Ony se jazyky nejsnadněji učí, když je člověk malý. Takže co třeba ve školce?
17. 07. 2011 | 23:14

grőssling napsal(a):

Ondřej Štefl také napsal :

1.Švédský ministr nepředběhl dobu, jako všichni zaspal, jen se probudil první. Představte si, jaká by byla perspektiva České republiky v mezinárodním byznysu, kdyby se byl někdo u nás probudil včas a už letos třeba 20 % maturantů maturovalo z čínštiny.

Pane Štefl, Vy děláte, že jste tu posledních 20 let nežil. Copak je možné vůbec u nás uvažovat stejně jako ve Švédsku, když tu vládne pravicovo-liberální klaka antikomunistických fanatiků, doplněná o ekoteroristy, kteří se místo čistoty našeho životního prostředí zabývají vyvěšováním tibetských vlajek a myslí si jak jsou cool ?
17. 07. 2011 | 23:28

Jan Vaculík napsal(a):

Marek Kobera
Jazyku se člověk nejsnadněji naučí, když se člověk příslušně zamiluje... Pokud se u někoho sexualita probouzí už v tak útlém věku, tak proč nezačít s efektivním učením už ve školce?
18. 07. 2011 | 02:06

Hurá napsal(a):

To Marek Kobera:
Vy jste ale nemyslící ! To je evidentní.
18. 07. 2011 | 02:31

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Dovolil jsem si překopírovat jednu z Vašich otázek a mou odpověď zpod blogu Michaely Appeltové. Myslím, že s Vaším blogem nesouvisí jen velice zdánlivě. Jednalo se o otázku pouličního prodeje.

To Ondřej Šteffl:

"Pomůže mi v životě dobrá znalost matematiky při setkání s takovým prodejcem?"

Správná otázka, jednoduchá odpověď. Pokud mne matematika naučí analytickému myšlení, hbitě takového žvanila přistihnu při nějakém nelogickém žvástu. Případně si vypočtu jeho procentuální nabízenou slevu a zjistím, zda je taková sleva vůbec ekonomicky možná, tudíž zda mne chce prodejce oškubat, či nikoli.

Máte něco proti?

Konec tapety.
Pokud máme na mysli ekonomickou konkurenci Číně, myslím si, že již není na pořadu dne. Co snad ještě můžeme zachytit, je Indie. Ale bez poctivé výuky matematiky to fakt nepůjde. Vysvědčeními maturantů úrovně dobrého absolventa ZŠ (tedy trojkaře) je ani neohromíme, ani nepřekonáme.
18. 07. 2011 | 06:58

Targus napsal(a):

Do zuřivé debaty, zda se učit čínštinu, bych přispěl svou osobní zkušeností s maďarštinou a jejími mluvčími.
V době před vstupem do EU jsem i několikrát týdně přestupoval maďarské hranice a musel jsem trpně snášet mnohdy neférové jednání maďarských celníků a policistů. Z tohoto důvodu jsem se naučil několik odpovědí na základní fráze, které Maďaři užívali.
Pak jsem začal na jejich otázky pronášené v jakékoli řeči (většinou maďarsky nebo řečí přeshraničního národa) odpovídat zásadně maďarsky. Nato většinou ihned zbystřili, zkontrolovali mou totožnost a zeptali se mne, zda rozumím maďarsky. Odvětil jsem, že nikoli, abych jim vzápětí na další otázku odpověděl pečlivě odposlouchanou maďarštinou. To je v drtivé většině případů rozhodilo natolik, že mi pak dali pokoj a přestali zkoušet ze mne vyrazit jakýkoli finanční obnos formou úplatku, potažmo hovořit na mou adresu vulgárně a urážlivě.
18. 07. 2011 | 07:24

modrý edvard napsal(a):

Pane Štefl, pokládám řeč o čínštině za bonmot. ("realista se učí střílet ze samopalu"). Za podstatnou pokládám Vaši poznámku o vzdělání a, b a c, a neumím na ni odpovědět. Odpověď možná ani neexistuje. Školství by se určitě mělo změnit, dle mého názoru omezit memorovaná data ("bitva u Kresčaku, 1346"), směrem k pochopení souvislostí ("v 17. století bylo zima, a tak všichni válčili o zbytky potravin")
18. 07. 2011 | 08:11

Jana napsal(a):

Chybí mi tu jakákoli zmínka o vůli a o motivaci. Vůli potřebují děti k tomu, aby byly vůbec schopny se cokoli naučit (myslím, že to je hlavní problém současného propadu) a lze ji pěstovat jen aktivní, pravidelnou prací a rozvojem manuálních dovedností. Tam by se měla napřít základní škola (samozřejmě vedle všech ostatních základních znalostí a dovedností). Motivace může nastoupit (ve většině případů) až ve věku střední školy a tady bych už dala opravdu větší prostor samostudiu, praxím apod.
18. 07. 2011 | 08:38

Občan napsal(a):

Modrý Edvarde,
zaměňujete přesná data s interpretací.
Přesná data jsou velmi důležitá pro to, abyste věděl, co se kdy kde stalo am ohl si k tomu dohledat ty interpretace.
Protože zatímco někdo může vysvětlovat "Stoletou válku" tím, že v Evropě byla kosa, jiný zase hledáním odbytišť pro evropskou soukenickou produkci :o) Ale oba mohou interpetovat jak chtějí - když student nebude tušit KDY byla ta válka a CO to vlastně bylo 14. století, tak si mohou hubu umluvit a bude to k ničemu :o)
18. 07. 2011 | 10:15

modrý edvard napsal(a):

Občan: myslím, že je jedno, jestli byla bitva u Kresčaku v roce 1346 nebo 1348. Podstatné je vědět, jak šly události po sobě. Myslím, že za stoleté války nebyla kosa, ta byla až v tom 17. století. (můžete mě opravit). Neznám příčiny stoleté války (kromě nároků na fr. trůn), ale intepretaci skrz zimu bych pokládal za chybnou.
Jde o to, znát souvislosti a základní data (Carnotův cyklus má reálnou účinnost asi 30%, ne 3% ani 300%, apod.). Přesná data se dají dohledat.
18. 07. 2011 | 10:53

žena napsal(a):

Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. - říkávalo se.

Určitě je ku prospěchu, znát hodně jazyků. Ale především by se měl každý naučit používat "zdravý selský rozum", naučit se vyhodnocovat získané údaje a logiku.

Ale zrovna tohle určitě mocipáni od plebsu nikdy nechtěli,nechtějí a nebudou chtít.
18. 07. 2011 | 11:20

krajan napsal(a):

Rumcajsi,
tebe už nejde ani komentovat.Tvoje utkvělá představa o levounech obecně a té party ČSSD zvlášť už začíná být pro okolí nebezpečná.Velmi tě prosím,navštiv příslušného specialistu,aby tě poslal na léčení,dokud není pozděP.S. Kdo ti přihrál "garáž".A co vlastně ten název představuje.Musí tam někdo umět čínsky?Jezdí bagr do Beijingu (čínsky Pejtingu)?
18. 07. 2011 | 11:45

TomášL napsal(a):

Osobně jsi myslím, že se vzdělanosti to není špatné, ba naopak!!! Dnešní generace jsou vzdělanější jak předešlé generace, neboť vzdělanost má minimálně posledních tisíc let entropický charakter.
A mimochodem, dovolím jsi napsat bod čtyři: Každý posdok by měl být alespoň jeden akademický rok v zahraničí (bez této "návštěvy" by nemohl udělat Ph.D.) a anj povinná maturita a závěrečné VŠ práce pouze v anj.

PS: Čínština nemá význam, náš technologický a ekonomický svět komunikuje v anj.
18. 07. 2011 | 12:45

Targus napsal(a):

To TomášL:

Vzpamatujte se. Naprostá většina absolventů VŠ těžce zápasí s češtinou a Vy byste tady chtěl cosi smolit v AJ.
Finále pak bude, jako je tomu v např. v Maďarsku, kde se ve své době velice rozmohla tzv. Hungliš. Nikdo jiný jí nerozuměl, kromě Maďarů samotných.
18. 07. 2011 | 13:56

žena napsal(a):

"V ekonomice i ve vzdělávání"

Navrhuju vystoupit z EU a přihlásit se jako "detašovaný" stát USA. Úředním jazykem tím pádem budeme mít angličtinu a ekonomicky si nepohoršíme :-) Jen s tím vzděláváním - nevím, nevím...
18. 07. 2011 | 14:10

krajan napsal(a):

TomášL
Osobně si nemyslím,že dnešní mladá generace je vzdělanější: stačí pečlivě sledovat obsah mluvy rozhlasových i televizních speakerů (nemluvím o lidech typu Mareš),nebo číst blogery na iDNES.Konečně,stačí slyšet,jak většina vyslovuje slovo RENESANCE, nebo BONSAI, tedy se "Z".To ve druhém případě dokonce mění význam slova.A čtěte oslovení na těchto blozích: v 1.pádě (!!!).
Myslíte,že to svědčí o vysoké vzdělanosti?
18. 07. 2011 | 14:23

TomášL napsal(a):

Targus

Nejde o to psát ve tech. a přírodov. směrech Shakespearovou anj, stačí jistá znalost "bylo, je, bude"...
18. 07. 2011 | 14:33

Jan Vaculík napsal(a):

Jana 8:38
O vůli: "...lze ji pěstovat jen aktivní, pravidelnou prací a rozvojem manuálních dovedností."

Výýýýýýborně!!! To je zmínka, které tu už dlouho byla potřeba!
Pěstování manuálních dovedností jako prostředek k pěstování vůle - ano, to je pravda!
V těchto diskusích se vyskytuje asi 7x7 mudrců, kteří lají, že děti dneska nemají vůli, a že je to tím, že se ze školy vytratila rákoska, kázeň, talent; děti jsou prostě blbé nebo zhůvěřilé. A že je třeba hlavně víc logaritmovat, aby se posílila vůle...
18. 07. 2011 | 14:39

TomášL napsal(a):

krajan
I blogy IDNES pomáhají k opakování učiva. Přece jenom před jedním stoletím lidi více pracovali a neměli čas na učení a opakování učiva. Avšak mám-li se vrátit ke smyslu tohoto článku, raději bych uvítal, kdyby se více prezentovaly tech. a přírod. obory jako pokrokovější a "sex-"appealovější, než nějaká čínština...

PS: Čínština nám nezajistí pokrok a udržitelnost, avšak tech. a přírod. obory ano.
18. 07. 2011 | 14:48

Jan Vaculík napsal(a):

Targus (7:27)
Ano, to je přesné!

Obecně ovšem v tomto blogu nejde o čínštinu, ale o schopnost předvídat, jaké schopnosti a dovednosti budou v budoucnu potřeba, a přizpůsobit se tomu.

A kromě tu jde o pěstování úplně základních schopností: vůle, trpělivost, soustředěnost, úsudek... K tomu je pletení svetrů (viz diskuse o Waldorfské škole) stejně dobré, jako logaritmování. Hlavně je důležité dělat aspoň něco, než vůbec nic.

Naše školy mi někdy připadají jako příprava na předminulou válku: což o to, ono to není špatné, zvláště když stejně nikdo neví, jak ta příští válka bude vypadat. Jenže aby to mělo smysl, tak je třeba věřit, že i když je to hra s cínovými vojáčky, tak nám cosi dá i pro případ raketového útoku.
18. 07. 2011 | 14:54

Jan Vaculík napsal(a):

Tomáš L.
Důležité je nejen umět vyrobit, ale i prodat.
A v dnešní době a v naší situaci zaostáváme spíš v tom umění prodat.
18. 07. 2011 | 14:57

žena napsal(a):

Jan Vaculík
"Důležité je nejen umět vyrobit, ale i prodat."

Nejdůležitější je však umět přežít. A tomu by se děti měly učit. Jenže kde vzít odborné pedagogy?
18. 07. 2011 | 15:20

modrý edvard napsal(a):

žena: lepší by bylo se prohlásit za spolkovou zemi Německa. Palackýmu to nabízeli. ... ale možná si to mezitím rozmysleli ... já bych se jim nedivil ... a kdyby přitom pár lidí puklo vzteky, beru to jako bonus.
18. 07. 2011 | 15:22

Marek Kobera napsal(a):

To Hurá:

Ano, správně. Každý zastánce takových názorů by měl s redukcí začít sám u sebe!
Jako ty protesty v Kanadě: "Zabij sám sebe a zachráníš planetu!" To je panečku ekologie!
18. 07. 2011 | 15:25

žena napsal(a):

modrý edvard

No proč ne :-) Ale asi by měli strach, že jim tam zavedeme tunely...
Takže zase jen my sami, my sami, ožereme si tlamy...
18. 07. 2011 | 15:34

Marek Kobera napsal(a):

To TomášL:

"Čínština nám nezajistí pokrok a udržitelnost, avšak tech. a přírod. obory ano."

Jak to víte? V konkurenceschopnosti jsme prý na 36. místě, ve shora zmiňovaných oborech typicky o pár příček výše. Co do počtu obyvatel jsme menší Manilou, patrně o dost bohatší a vzdělanější. Ale bude to stačit?
18. 07. 2011 | 16:29

amdg napsal(a):

Nemá smysl se starat o národ. Starejte se o vlastní pohodlí a prosperitu. Klidně si mluvte česky a pobírejte rentu po rodičích. Svět zachraňovalo už tolik hrdinů. Prací ani pílí se nanejvýš strháte a nebudete si užívat ničeho. Natož důchodu. Mladí to ví, tak je nechte jít. A školy nejsou pro papír o státní průměrné maturitě. Musí poskytnout různorodé styly vzdělání a nakonec i různou úrověň. Nejsou všichni tak chytří jako já.
18. 07. 2011 | 21:05

Tenco napsal(a):

Čína využila globalizace./respektive odhadla, že se svou výchozí pozicí a komparativní výhodou může úspěšně konkurovat mocnému mezinárodnímu kapitálu/
Všichni chceme tak či onak využít globalizace ekonomik.

Jenže - pokud nevíte, tak Čína (ale obdobně i Kalifornie - OBDOBNĚ) se "pyšní" mj. i obrovským zadlužením lokálních vlád. A zde se odehraje ekonomický diskurz budoucnosti - tedy nakolik je LOKÁLNÍ dluh pojat via smysluplný a udržitelný rámec pro fungování LOKÁLNÍCH ekonomik - poté co vyschne zdroj koncentrované, jednoduché a levné energie (ropa).
Dalším tématem , hodným diskuze je i fakt, že bez evropského či severoamerického trhu by i ta Čína paběrkovala a její reformy by vyzněly do prázdna.
A pokud vezmeme v potaz, že i čínský venkov bude čím dál tím více konfrontován s tím, co nazýváme Welfare state....tak i od toho čínského venkova se nadějeme mnohých překvapení. Zatím jsou to jen signály (stávky za vyšší mzdy, proklamace centrální vlády via sociální a enviromentální záležitosti, posílení demokracie...)...ale ty signály jsou dost jasné..a čína je veliká...s vzrůstající vahou demokratického diskurzu, jaký se povede v této zemi...no, sám nevím, čeho se dočkáme. Ale nejspíš i v té Číně dojde k deglobalizaci a lokalizaci. S využitím technologií.

A v technologiích - opřených o základní výzkum, měl a dosud má Západ stále náskok.
Jen je třeba přemýšlet v kategoriích procesů, spíše než pojmů.
I to Západ uměl a umí.
jen je třeba věci pojmout jinak, než v úzkoprsém pojetí "tradic křesťanství" /v podstatě fatalismu/.

Nového Kleisthena je třeba. A možná předtím i trochu Solóna by nebylo naškodu věci.
Pokud nechceme ľidem NAŘIZOVAT - co by měli dělat tak, aby BYLO TO CO MÁ BÝT.

Maucta. (diskuzi jsem nečetl - jen blog)
18. 07. 2011 | 22:59

Marek Kobera napsal(a):

To Tenco:

To jsem netušil, že uvidím slova "welfare state" a "Čína" v jedné kladné větě. Mohl byste to rozvést (např. jakou mají tak koncepci sociální politiky)?
19. 07. 2011 | 01:14

TomášL napsal(a):

Marek Kobera

Znalostí (věda, průmysl)=>moc (=technologická převaha)=>peníze (uzurpace trhu).
19. 07. 2011 | 09:57

Marek Kobera napsal(a):

To TomášL:

Měl jsem dojem, že právě tohle nám v minulosti nešlo (např. kontaktní čočky, celosvětové patenty léčiv).
19. 07. 2011 | 12:36

TomášL napsal(a):

Marek Kobera

Je jiná doba, jiný režim, jiní lidi a hlavně jiné dovednosti i zkušenosti...
19. 07. 2011 | 12:44

Tenco napsal(a):

Marek Kobera
To si musíte vygůglovat sám. Já o žádné koncepci nepsal. Psal jsem o konfrontaci establishmentu s realitou/změnami v socioekonomické skladbě obyvatelstva například/ a z toho vyplývajících konsekvencích via sociální politika /ale nejen ta../

Např. :
http://www.twq.com/08summer/docs/08summer_gilboy-read.pdf

Abychom nebyli jednou překvapeni - jakého stavu a kvality dosáhne čínská společnost.
Zde - v takříkajíc srdci Evropy. S Kmotříčkem Klausem v čele.
:(((
19. 07. 2011 | 13:38

Tenco napsal(a):

Ještě maličkost :

"...At the end of 2007, China had an estimated 210 million Internet users, up
from 59 million at the end of 2002..."

Dnes proběhla médií zpráva, že počet uživatelů internetu v Číně vzrostl na 500 milionů. /2007 - 2011 nárust o více jak 100 %/
19. 07. 2011 | 13:41

Tenco napsal(a):

K dotazu (dílčí aspekt sociální koncepce) :

http://www.mbc.edu/faculty/dmetraux/vras/docs/Yoxall-China%20orphans.pdf

"...According to the Chinese Government’s website:
Free compulsory education will allow rural students tuition free education from primary to middle school (ages 7 to 16), relieving the burden that has been on the parents of rural children. By 2007, all rural students from very poor families, whose total family income is below 625 yuan ($US75.50) annually, will be exempt from tuition and textbook fees. Poor boarding students will also be offered a living allowance..."

Ale jak jsem uvedl - gůglování se meze nekladou.
19. 07. 2011 | 14:00

Marek Kobera napsal(a):

To TomášL:

Ano, nyní na to máme podnikatelské inkubátory, Technologickou agenturu, vedení MPO a rady NERVu.
20. 07. 2011 | 16:03

Marek Kobera napsal(a):

To Tenco:

Děkuji za odkazy a citace. Snažím se to nějak pochopit, ale moc do hlavy mi to nejde.
Píšete, že velmi chudým rodinám se odpustí školné a poplatky za učebnice. A když si to přepočtu na naše ceny, tak dospěji možná k 20 Kč na rodinu a den. Tolik mě stojí ten internet (ano, také jsem zaznamenal tu půl miliardu). Takže, i když uvážím nějaké skromné příjmy v podobě potravin z pole či sadu, taková čínská rodina žije hodně chudě (asi desetina našeho existenčního minima). A jiná rodina, která má už 25 Kč denně, si asi už má platit školné. A to nevím, jak to vypadá se zdravotnictvím, třeba s cenou léků. Neřekl bych, že bude nějak výrazně nižší než u nás...
Já jsem zase četl, jak to vypadá v některých továrnách ve městech - že tam existují ubytovny přímo v podnicích, kde se dělníci třesou ze spaní monotónními pohyby, které provádějí přes den, a že tam mají ochranné sítě kvůli množícím se sebevraždám.
21. 07. 2011 | 09:29

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

Jinak já Váš návrh vítám. Možná i těch 20%. Je tu jenom velký otazník, jestli má pravdu pan Mueller. Pokud ano, tak by to byly vyhozené peníze.
21. 07. 2011 | 09:33

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy