Úpadek školy

07. 08. 2011 | 19:06
Přečteno 34654 krát
Kvalita školního vzdělávání se zhoršuje. Proč? Je hodně důvodů, o kterých se mluví. Jsou ale i důvody, o kterých se tolik nemluví, přitom jsou zásadní a klíčové: škola žákům a studentům nabízí prakticky stále totéž jako před staletími, ale svět se mění a potřebuje něco jiného.


Je to horší, než to bývalo

Panuje všeobecné přesvědčení, že kvalita a výsledky školního vzdělávání se zhoršují. Potvrzují to výsledky mezinárodních šetření. Zkušenosti a dojmy rodičů i učitelů jsou sice zpravidla jen omezené a subjektivní, ale je jich příliš mnoho, aby mohly vzniknout bez reálného základu.

Příčiny se hledají různé. * Inflace titulů, příliš snadné maturity * Špatná výchova v rodinách * Nízké platy učitelů * Nezodpovědný přístup žáků pramenící z rozkladu celé společnosti (demoralizace, korupce jako snazší cesta) * Systém financování na žáka * Snižující se nároky * Lenost žáků * Příliš mnoho vysokoškoláků, maturantů * Pokles autority učitelů * Přílišná liberalizace školy (zrušení osnov) * Dehonestace vzdělání v médiích * Špatní učitelé * Chybějící maturita z matematiky * Příliš velká práva žáků (a rodičů) * Zájem politiků, aby masa byla „nevzdělaná“ a manipulovatelná * Hloupí ministři * Málo domácích úkolů * Neustále reformy * Příliš málo inkluze * Příliš mnoho inkluze * Soukromé školy * Kapitalismus * Pozůstatky komunismu * atd. atd.

Každý srovnáme současný stav s minulostí, každý porovnáváme dnešní školu se školami, do kterých jsme chodili. Příčiny tak nejspíš nacházíme tam, kde je to dnes horší či jiné, než to bývalo.

škola 1774
škola 1774

Škola rok 1774


škola 2005
škola 2005

Škola rok 2005

Svět se mění

Existuje ale ještě celá skupina dalších příčin, které vedou k zhoršování výsledků školního vzdělávání. Takových příčin, které za našeho mládí nebyly, snad proto si jich mnohdy nevšímáme. Jejich vliv na úpadek školy je přitom zcela zásadní: mění se totiž svět, který školu obklopuje. Mění se stále rychleji. Škola se ovšem mění pomalu, a tak školní vzdělávání odpovídá spíše potřebám minulosti a stále více se vzdaluje potřebám a požadavkům současného a hlavně budoucího světa. Žáci i rodiče si stále více a častěji uvědomují, že to, co škola dětem nabízí, je stále hůře připravuje pro jejich budoucí život.

To za našeho mládí nebylo. Se všemi problémy, nedostatky a nechutí ke škole, jak si ji já pamatuji, jsme my jako žáci či studenti přece jen vnímali školu většinou jako smysluplnou (když pominu marxismus). To se postupně vytrácí. A u nás, kde lidé státu nevěří, jistě rychleji než třeba ve Skandinávii. Problémy jsou proto u nás tedy dřív a zřetelnější. Ani Skandinávie se jim ale nevyhne.

Informace ztratily cenu

Za mých školních let, když jsme chtěli něco vědět či umět (uhlovodany, třicetiletá válka, goniometrické funkce, plži), bylo nejjednodušší dozvědět se to ve škole, a pokud možno se to i naučit. Když to totiž pak člověk někdy potřeboval, nebylo už tak snadné informace získat, bylo třeba zajít do knihovny, hledat v odborných knihách, vyhledat odborníka. Dnes  prakticky každou školní znalost mohu najít na internetu. Hned, bez vynaložení další práce, času či peněz. Často s lepším a zajímavějším výkladem než ve škole.

Rozdíl je to zcela zásadní. Argument nauč se to, (třeba) to budeš potřebovat za mých let platil. I když jsme se to i tak často nenaučili, dávalo to smysl. Proč by se ale dnes měli žáci učit něco, co nepotřebují. Když to budou potřebovat, zjistí si to. A v aktuální verzi.

Jistěže žák musí mít nějaké základní, obecné znalosti, dovednosti, musí něco umět, něco si osvojit, aby (až to bude potřebovat) na to mohl navazovat, rozvíjet to, osvojit si něco složitějšího (goniometrické funkce). Ano, to je pravda. A žáci by to pochopili, kdyby jim to někdo vysvětlil a učil je právě ty základní, obecné znalosti a dovednosti. To se však neděje.

Nabídka zbytečností

Místo toho škola příliš často nabízí svým žákům něco, co ztratilo cenu. Předávat žákům informace v podobě relativně izolovaných znalostí mělo smysl v době, kdy informace a znalosti měly velkou či alespoň větší cenu. Jakkoliv můžeme tvrdit, že i všechny znalosti jsou cenné, a můžeme se my starší a staří o tom ujišťovat, a může to být v řadě případů i pravda, co to je platné, když o tom nemůžeme nebo neumíme přesvědčit žáky ve škole? A pokud o tom žáky nepřesvědčíme, škola pro ně ztrácí smysl – učit se pouhé znalosti, jejichž ceně nevěří, spíše nebudou než budou. Což je přesně to, co dnes vidíme.

Než učitelka ve škole napíše na tabuli téma hodiny „Láčkovci“, mají žáci na lavici v tabletu s přístupem k internetu celou látku na obrazovce i s obrázky a videem. Pokud vykládá látku stále tak jako před dvaceti lety, těžko žáci uvěří ve smysl takové výuky.

Žáci by spíše potřebovali pomoc při vyhledávání, ověřování, posouzení důležitosti a relevance, při analyzovaní informací, potřebují podporu při uvádění znalostí do kontextu, jejich propojování, při syntéze informací. Hlavně však potřebují naučit se to vše dělat sami bez pomoci – a k tomu si potřebují vytvořit struktury myšlení.

To se však těžko naučí, když škola stále pokládá za svůj hlavní úkol předávání informací.

Změň se, nebo zhyň

Pokles ceny informací je ovšem jen jednou ze zásadních změn, ke kterým ve světě v posledních desetiletích došlo a které přímo zasahují do činnosti školy. Jinou zásadní změnou je, že škola ztratila svůj monopol na vzdělávání: stále více se toho dozvídáme a víme odjinud než ze školy. Snad největší změnou je to, že škola by měla připravovat děti pro život ve světě, o kterém nevíme, jak bude vypadat. Výrazně školu zasáhla také změna motivace k práci, od násilím vynucované povinnosti přes zabezpečení základních životních potřeb až po příležitost k seberealizaci. A nakonec zmiňme rostoucí význam a moc peněz. (Všem čtyřem tématům se budu někdy věnovat v samostatných blozích.)

Pokud na změny ve světě nebude škola reagovat, pokud se nezmění a bude stále nabízet totéž, dopadne stejně jako podnik, který neinovuje své produkty. Zkrachuje. Otázka není zda se škola musí změnit, ale zda to vůbec dokáže.

Náprava je vpředu, ne vzadu

Opakovaně se objevuje myšlenka, že dřív byly školy lepší. To ano, snad byly. A že tudíž náprava spočívá v návratu k tomu, jak to bylo dřív. To určitě ne, to je hloupost.

Za prvé: Je to marné stejně jako touha, abych byl zase mladý, bylo by to sice pěkné, ale je to zhola nemožné. Je to nemožné v celku a je to nemožné i ve většině jednotlivostí. A za druhé: Na rozdíl od návratu mládí je návrat školy do minulosti zcela nežádoucí a škodlivý.

Pokles ceny informací, ztráta monopolu na vzdělávání a rostoucí rychlost změn, to jsou nevratné změny. Internet nejde zakázat ani zrušit, ba ani pozastavit. Naopak vše nasvědčuje tomu, že informace budou stále dostupnější, možnosti vzdělávat se jinde než ve škole porostou a svět se bude měnit ještě rychleji. Škola nejen že není od světa izolovaná, ale jejím úkolem je připravovat žáky pro život v současném a hlavně v budoucím světě. To těžko může dělat škola minulosti.

A dobrá zpráva na konec

Naštěstí to není jen škola, která naše děti vzdělává. Zkuste www.TED.com. Pusťte dětem třeba tohle (3 minuty, české titulky) a přemýšlejte, co se přitom naučily pro svůj budoucí život.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Cestovatel napsal(a):

Co takhle zavést školné které je ve všech vyspělých západních zemích? To by do školství dostalo peníze a bylo by i na zvýšení platů pro učitele.

Mezi nejlepší university patří především Americké a Britské školy PROTOŽE JSOU PLACENÉ
07. 08. 2011 | 19:54

Cestovatel napsal(a):

Můžete si to najít na http://www.novinky.cz/veda-skoly/vzdelavani/148204-zebricku-svetovych-univerzit-nadale-vevodi-americane.html
07. 08. 2011 | 19:55

Cestovatel napsal(a):

Jelý žebříček vysokých škol najdete na
http://www.arwu.org/index.jsp
07. 08. 2011 | 19:59

šlapka napsal(a):

Excelentní blog.
"...Žáci by spíše potřebovali pomoc při vyhledávání, ověřování, posouzení důležitosti a relevance, při analyzovaní informací, potřebují podporu při uvádění znalostí do kontextu, jejich propojování, při syntéze informací. Hlavně však potřebují naučit se to vše dělat sami bez pomoci – a k tomu si potřebují vytvořit struktury myšlení...."

Myslím si, že by tohle nepotřebovali jen žáci, ale i jejich rodiče.
Já bych vypíchl tu relevanci - protože co se týče měkkých věd a obecných znalostí - je prostor netu zasypáván smetím propagandy.

Pane Šteffl - prý se na zkoušky nesmí mosit ajpod či jiné zařízení umožňující pracovat s informacemi získávaných např. z netu /já bych se vůbec nemránil ani konzulatcím on line.../.
To fakt existují zkoušející, kteří si myslí, že jejich studenti se v práci bez těch forrichtungů umožňujících přístup k síti...že se bez nich obejdou ?
Z historek mých známých - kteří studují v současné době VŠ...mám někdy pocit, že řada vyučujících , respektive zkoušejících...by se měla vrátit do školy...ale té - jakou zmiňujete Vy...někteří se nestydí exhibovat, někteří skutečně zahlcují tvůrčí rozum daty dohledatelnými velmi jednoduchou filtrací, souvislostmi s příbuznými obory se snad již neobtěžuje nikdo - aby se tím zabýval....

No - snad mně byl zprostředkován jen nějaký okrajový , extremní výběr...

Hezký večer.
07. 08. 2011 | 20:02

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

napsal jste hezký blog, kde jste výstižně shrnul závěry z témat, o teých jsme se bavili v řadě blogů. A tak se omezím na to, co mě hlavně zaujalo.
- Především ztráta ceny informace. Máte zcela pravdu. Vezměme si naše obory, jste matematik. Dnes si z internetu můžete pořídit - zadarmo - vysoce kvalitní matematicko-fyziální knihovnu. Časopisy jsou on-line. A kdo přidá pár desíte dolarů, tak si může stáhnout úplně všechno, včetně videa z přednášek těch světově nejuznávanějších. O tomhle jsme si mohli jen nechat zdát, můžeme dnešním studentům jen závidět. Škola se dnes musí hodně snažit - i matfyz - aby dal něco studentům "navíc", v holém transferu informací se internetu nemůže vyrovnat. Dnes si student např. kvantové fyziky může vybrat přímo sadu optimálních učebnic, k tomu další s odpovídající matematikou a pokud to nebude stačit, tak si něco nejasného vygoogluje.
- Pokud jde o to, co by škola měla dát: Mockrát jsme o tom mluvili, naučit myslet. Tj. dostat na patřičnou úroveň jednotlivé položky inteligence a naučit pracovat s informacemi. Pokud jde o objem základních znalostí, tak to žáci musí brát jednak jako cviční (třeba i paměti) a jako něco, bez čehož budou považováni za primitivy. Jiná cesta není.
- Nemusíme pitvat tu skutečnost, že se svět mění a že cesta zpátky není. Ale reagovat ve škole na tyto změny je velmi obtížné, ani nevíme, jaké změny to budou. Jak jsem psal minule, opravdu bychom museli mít nějakou koncepci rozvoje společnosti, ze které bychom pak mohli udělat i koncepci pro školy. Tu ale nemáme. Samozřejmě, určitý základ zůstane neměnný, byť třeba i hodně osekaný, jde o to, co nad tím základem. K těm základům počítám třena elementární znalosti napříč předměty na ZŠ.
- Porovnávat školu dříve a dnes nelze, srávně jste uvedl příčinu ve změněném světě. Ale jsou určité základní principy, které se dobou ani měnit nemohou - např. požadavek na osnovy a jejich dodržování. Bylo by to na delší debatu, ale k tomu se skutečně musíme vrátit.
07. 08. 2011 | 20:04

alesdrobek napsal(a):

Super, díky pane Šteffle. Podepisuju stoprocentně. Učil jsem sice jen rok (ZŠ), ale už po pár prvních dnech jsem viděl, že v 21. století učíme děcka principiálně stejně, jak to známe z filmu o Kulíkovi a Čuřilovi.

A nejde jen o zastaralý princip školy, tedy memorování izolovaných kousků informací. Jde i o samotný obsah. Největší frustrací pro mě bylo to, že obrovské procento učiva je pro obecného základoškoláka absolutně irelevantní a neužitečné. A velká část zbytku sice relevantní je (někdy více, někdy méně), ale měla by podle mého uvolnit místo předmětům a učebním směrům, které jsou pro dnešní dobu ještě relevantnější a užitečnější a které naše školy pořád ignorují - například finanční vzdělanost, základy psychologie (asertivita, obrana proti šikaně, pravidla mezilidských vztahů), základy etiky a morálky, zdravověda (zásady správné výživy, výrobní technologie potravin, drogová prevence) apod.

A třetím problémem je i metoda výuky. Pan Šteffl to zmiňuje - psaní na tabuli a předčítání z učebnice je v dnešní mediální době skoro až komické. Vždyť kolik dnes existuje prvotřídních naučných nebo populárně vědeckých filmů, které navíc umí i zaujmout a pobavit. A co všechen vzdělávací software, ze kterého děcka pochopí fyzikální nebo chemické principy mnohem rychleji a lépe než z tabule.

Jasně, škola je státní monopolní kolos, a to je samozřejmě recept na kostnatění a nechuť ke změně. Přesto ale v našem školství pracuje víc chytrých, talentovaných a progresivních lidí, než by možná laik čekal a velká většina pedagogů vidí, že to u nás jde se vzděláváním od desíti k pěti, štve je to a mají vůli ke změně. A jestli pohled pana Šteffla sdílí alespoň třetina z nich, nelámal bych ještě nad školami hůl.
07. 08. 2011 | 20:27

Hnidopich napsal(a):

"předčítání z učebnice je v dnešní mediální době skoro až komické"

Mnohem komictejsi je, ze ma cim dal vic lidi velky problem s pochopenim psaneho textu.

Ono to hloupe predcitani z ucebnice i vyuka psani rukou v dobe pocitacu ma i jine duvody, nez jen naucit cist a psat.
07. 08. 2011 | 20:59

Tonouš napsal(a):

Nejdůležitější příčina toho, že se žáci neučí, je zbytečnost jejich školního vzdělání pro následné trvalé pracovní uplatnění. Středoškoláci i vysokoškoláci jsou po absolutoriu školy dlouhodobě nezaměstnaní bez jakéhokoliv zdroje živobytí. Musí se rekvalifikovat, a i pak často zaměstnání neseženou. Školy přijímají studenty pouze proto, aby na ně dostaly od státu dotace; ani školám tedy vlastně nezáleží ani na kvalitě studentů, ani na kvalitě výuky. Školám záleží pouze na počtu studentů studujících na jejich ústavu.
07. 08. 2011 | 21:00

Občan Josef K. napsal(a):

Milý pane Šteffle, své děti jsem svěřil západnímu školství a podobných problémů jsem se zbavil. Ono je to opravdu v něčem jiném, země, která považuje 40 let intelektuální práci za odpad prostě kvalitní lidi nevychová, včetně Vás i mne.
07. 08. 2011 | 21:05

pH napsal(a):

Re: šlapka
Nejen iPody, ale dokonce i mobily se na zkouskach zakazuji. Duvod je jednoduchy. Pro studenta, kteremu se nechce ucit, neni problem na zacatku zkousky zadani ofotit, poslat "pratelum na telefonu" a ke konci zkousky jen opise obdrzena reseni. Jde o modernizovanou verzi metody "pri prvni ceste na zachod tam necham kopii zadani, pri druhe si vyzvednu reseni."

To se drive poznalo pri ustim, kdyz se student ukazal coby neschopny samostatneho premysleni, ale dnes se stale vice prosazuji ciste pisemne zkousky a ochrana proti vselijakym vychytavkach tak nabira na dulezitosti.
07. 08. 2011 | 21:07

karel napsal(a):

Množství informací se zvyšuje geometrikou řadou, 99,999 % jich nepotřebujeme. Co potřebujeme jsou informace o životě na planetě, zdraví, každodenním životě a soužití a pak informace a schopnosti z oboru, kterým se hodláme živit. Do politiky se lidé s vizemi nedostanou a tak se také nemůže ve školství nic změnit. Současná totalitní moc to ještě dlouhou dobu neumožní.
07. 08. 2011 | 21:10

Ládik!!! napsal(a):

Chybí motivace pro překonání odporu.
07. 08. 2011 | 21:12

Ládik!!! napsal(a):

Je málokdo ji nepotřebuje.
07. 08. 2011 | 21:12

Lena napsal(a):

Spousta lidí si myslí, že to či ono znát nepotřebuje, protože to nepotřebuje k životu. Že pak působí jako blbci bez znalostí a nedá se s nimi vůbec o ničem bavit, jim nevadí. Neuvědomují si to.
07. 08. 2011 | 21:15

Petr napsal(a):

Kvalita stredniho skolstvi je zoufala a nejvyssi cas, ze se zavedly statni maturity i kdyz o jejich narocnosti radeji pomlcet. Snad to priste budou maturity hodne stredni skoly a ne ucnaku. Vidim to na vlastni oci, Kdyz zaci na vysoke skole meli problemy s vybranymi slovu jeste jsem to bral ale neznat so se pise úpo h ch k r d t n to je opravdu zoufalstvi.
07. 08. 2011 | 21:15

wědma napsal(a):

školy budoucnosti budou rozvíjet ..talent a skryté schopnosti dětí , bude se přirozene rozvíjet jak levá mozková hemisféra tak pravá , bude se méně učit o názorech jiných lidí .Dnes se preferuje jen levá hemisféra ..a kam to došlo , vidíme dnes po celém světě !!
07. 08. 2011 | 21:16

Remcall napsal(a):

Prima, takže proč bych se měl učit angličtinu, když na webu je slovník a google translator?
Pokud máte řešit technicko-matematický problém, tak bez základních dovedností vám je internet k prdu.
Ale samozřejmě, učit se nazpaměť jak vypadá trávicí trakt housenky běláska je nesmysl.
07. 08. 2011 | 21:19

Drzá zrzka napsal(a):

Na to aby mohl člověk třídit informace z internetu potřebuje mít nějaký vědomostní základ, protože zdaleka ne všechny prezentované, jsou pravdivé.
07. 08. 2011 | 21:21

Pípa napsal(a):

Je to velice špatné, ale ještě je to o to horší, že velká většina absolventů absolutoriem končí své vzdělávání a dál žije jen ze svého "úspěchu". S maturitou či titulem v kapse má svět u nohou a klade si podmínky. Potom na pracáku zažívá křivdu.
07. 08. 2011 | 21:25

Lena napsal(a):

Drzá zrzka:
"Na to aby mohl člověk třídit informace z internetu potřebuje mít nějaký vědomostní základ, protože zdaleka ne všechny prezentované, jsou pravdivé."
Někteří už jsou tak daleko, že ani nevědí, že něco k určité "věci" můžou na netu najít a třídit a posuzovat pravdivost, protože ani nevědí, že nějaká taková "věc" vůbec existuje...
07. 08. 2011 | 21:27

Agent W4C napsal(a):

To je samý kulturolog,politolog,sociolog....I Forrest Gump hrál americký fotbal jen pět let a ukončil vejšku...A těch bakalářů a magistrů co zde máme....Kdysi to byly tituly-Ing,MUDr,PHDr,JUDr,RNDr....potom ještě občas nějaký blbec s titulem RSDr...přeloženo:Doktor politických věd...tedy dnešní politolog....A to bylo asi tak všechno....
07. 08. 2011 | 21:28

Josef napsal(a):

Po přečtení všech příspěvků jsem se zase pobavil. Pokud nebude existovat přirozený výběr, pak se může plácat cokoliv.
07. 08. 2011 | 21:30

jin napsal(a):

V mafiánském kapitalismu,kde jde o peníze "až na prvním místě "/V.K./, těžce bojují zdraví,morálka,právo,vzdělání ... o ta další místa!!!
07. 08. 2011 | 21:30

bobina75 napsal(a):

mámm podobný pocit, nicméně moje zkušenosti s výukou ukazují, že některé věci není možné z výuky vypustit - např. si nemyslím, že je možné vypustit pevnou znalost pravopisu jen proto, že existují automatické opravy v počítači - a při výuce se pak ukazuje, že studenti zvyklí pozorovat vše hotové v televizi či počítači neumí primární věc - totiž číst, těžko se učí přemýšlivé čtení, pokud student na střední škole slabikuje, protože nemusel ve svém životě nikdy pořádně číst - vše si mohl prohlédnout v prezentacích na PC, DVD...
Je velmi zajímavé pozorovat, jaké různé zprávy či "zprávy" se objevují např. na internetu, jak ale naučit studenty rozlišovat mezi informací a manipulací, když jen čtení je pro ně základní překážka.
A také je velmi důležité rozlišit, co je který student vůbec schopen pojmout, v tom jsou obrovské rozdíly, něco nazpaměť se naučí téměř každý, ale být vůbec ochoten učit se přemýšlet, je pro řadu studentů zcela nepřijatelná podmínka práce ve škole.
Obávám se, že státní maturita v současné podobě výrazné změně nenapomohla. No, nevím.
07. 08. 2011 | 21:32

Dalibor Štys napsal(a):

to pH: Přesto, že jsme v zásadě pomůcky moc neomezovali, 60% studentů neudělalo písemku ze základní chemie. Je to jednoduché - udělat zkoušku tak obsáhlou, aby ji za daný čas stihl jen opravdu dobře připravený jedinec, a rozdat označkované papíry, které se nesmějí z místnosti odnést.

I jen s pochopením opsat vyžaduje čas, podvádění je často intelektuálně náročnější než věc udělat sám od sebe dobře.

Problém je v odvaze studenty od zkoušky a i ze školy (vysoké) vyhodit. A ten souvisí s odvahou celé školy nežít jen z dotace na studenta. A té se nedostává. Pokud instrukce zní nevyhazovat, pak se písemky koncipují jako nevyhazovací a skutečně dojít k tomu, že si někdo pomůckou zlepší klasifikaci. Ovšem jelikož takovém případě jde stejně o to podložit udělen titul jistou prokazatelnou snahou, je to relativně vlastně jedno.
07. 08. 2011 | 21:32

Hurá napsal(a):

Ano, výuka zkameněla, ale jak jinak chcete přinutit žáky, aby si informace vyhledávali sami, aby si je chtěli zapamatovat (ne jenom to, co koho zajímá), a aby na požádání své znalosti také dokázali ? Teď "babo" raď ! Pozn: pustil jsem si tu doporučenou nahrávku s paní, která měla nádor na mozku. Stručně řečeno, typický populistický americký blábol. Tak tudy Ne !
07. 08. 2011 | 21:32

starej komsomolec napsal(a):

Skola by mela ucit jak se ucit podobne jako je v prislovi "Lepsi naucit chytat ryby nez dat nekomu rybu."
Web je problem sam o sobe. Jak se naucit prodirat absolutne nesourodou smesi skvelych poznatku a absolutnich zvastu. To by melo byt soucasti gramotnosti.
07. 08. 2011 | 21:33

Ládik!!! napsal(a):

Pokud bude preferována průměrnost na úkor premiantů, bude vzdělání v ČR v loji. Premianti utečou.
07. 08. 2011 | 21:33

Jirka napsal(a):

S tím poslední m souhalsím....musí mít nějaké základy...učit se něco musí...a ne to co tady píše ten pám..nevím kdo to je..ale asi posledních 5 let nebyl na žádné obyčejné základní škole...a dál? radši nepsat....tohle přesně ničí tehnle svět. a bude jen svět blbců...
07. 08. 2011 | 21:34

Drzá zrzka napsal(a):

Lena

Ano. Jsou i tací.

Člověk by se měl vzdělávat, hledat poznání, celoživotně. Je to v jeho zájmu.
07. 08. 2011 | 21:35

peter napsal(a):

Není se čemu divit, když to vede amatér Dobeš, člověk bez praxe ve školství, zato praxí v ABL a base. Kde je vůbec morálka?
07. 08. 2011 | 21:35

ewa napsal(a):

Stránky, které jste uvedl na konci, jsou dobré. Proč jste vybral právě tuto ukázku, jako typickou?? Didaktickou?? Motiv "krabička" a co je uvnitř - na rozvoj fantazie??
Váš text se mi líbí, východiska nevidím...
K čemu jsou demografické studie, sčítání, statistiky, když je pak dovoleno zřizovat střední školy, do kterých se nenarodilo dost žáků, které proto přijímají žáky, již by dříve tento typ školy studovat nemohli, jsou bez motivace, protože jsou v těchto školách, aby tyto školy mohly být - existovat...etc.
07. 08. 2011 | 21:35

JF napsal(a):

No něčeho se chytnu a na mé gusto přílišné agitaci stále nového a měnícího se světa a toho neustálého nového přizpůsobování jemu osobně nevěřím. Záleží však asi na přístupu každého.

Proti tomu bych tedy postavil stálost světa a jeho strukturu, ke které konverguje, ať chceme či nechceme. Minimálně měřeno lidskou společností, svět je víceméně stále stejný, společnost vytváří hierarchii.

To co nastává spíše tou změnou je fyzická dostunost zdrojů materiálních i informačních pro širokou lidskou individuální základnu a tou ohrožené drolící se hierarchii společnosti na ní do jisté míry postavené - postavené rigidním vlastnictví zdrojů.(ono to asi začalo u nás za Marie Terezie povinnou školní docházkou a zpřístupnění informací/učiva) On vysoký stupeň centralizace a řízení při silných a vyspělích elitách je efektivní a dává společnosti stabilitu. Tím zpřístupněním materiálních zdrojů se může cítit taková hierarchie společnosti ohrožena.(např. je to i otázka odklon od jaderné a fosilní energie např. k obnovitelným zdrojům, které jsou lokálně v nějaké formě vždy dostupné - zde k tomuto dochází i z důvodu "technologických" možností Země - a není to tedy primárně zapříčiněno politikou dostupnosti zdrojů - např. povinná školní docházka)

To co bych tedy očekával řekněme od moderní školy je jistá úloha socializace mladého člověka do společnosti, tak aby si vyjasnil svou úlohu ve společnosti, uvědomil si své směřování, své působení v ní, a své možnosti se i hmotně realizovat na jím odpovídající pozici (to je to praktické učivo bez kterého to samozřejmě také nejde) Prakticky studium na modelových situacích a týmové řešení úkolů a samozřejmě praxe v reálných podmínkách. Je to jistě nákladné (investice), protože je to o kvalitě. Takže ani ne tak o penězích, ale o přístupu.

No jinak předpokládám, že právě takhle nějak to funguje právě ve Skandinávii, proto mne poněkud překvapil Váš sled události kde dnes již zamená zítra.

K "Problémy jsou proto u nás tedy dřív a zřetelnější. Ani Skandinávie se jim ale nevyhne." ???? ... poněkud dost deterministické se zvláštním směrem skoro jak ze země kde již dnes znamená zítra. Ohřívání vlastní polívčičky? Jaké??? Až na ten marxismus jistě dobré. Ten marxismus za to může nejméně.
07. 08. 2011 | 21:37

Honza napsal(a):

Jeden zajímavý příklad. V Opavě vzniklo druhé gymnázium jen proto, že soudruzi z ODS potřebovali hlasy voličů. Dneska tady máme gymnázia dvě a obě berou všechny absolventy, aby naplnili a nikoho ze soudruhů nenapadlo před tímto rozhodnutím myslet jinak, než politickým mozkem, tedy voliči nám donesou prachy
07. 08. 2011 | 21:37

starej komsomolec napsal(a):

bobina75
A co takhle zjednoduseni pravopisu dle prof.Petra Sgalla? Neni ten nas pravopis modlosluzebne zlate tele?
07. 08. 2011 | 21:42

Dalibor Štys napsal(a):

to Ládík!!!

Už jsme do někde psal, jen krátce: nadbytek podprůměru s sebou stahuje průměr ale nadprůměrní jsou překvapivě často lepší než bývali. Protože se "nezahazují" s průměrem a jeho kmenovými zvyky. Např. nenechají se přemluvit aby s nimi šli chlastat, protože kulturní mezera mezi průměrem a nadprůměrem je mnohem větší, než bývala, když na výběrových školách byl jen průměr a nadprůměr.

Ovšem s výjimkou vedoucích pozic v IT a bankovních analytiků nadprůměr nikdo nezaplatí a ten pak opouští českou kotlinu.
07. 08. 2011 | 21:42

zlodej propisek napsal(a):

Pane Steffle,
uz je mi jasne, proc jste se ocitnul na seznamu pravdo-laskaru jakehosi neofasistickeho tzv. novinare !!
07. 08. 2011 | 21:45

Ety napsal(a):

Ze školy zmizel trénink. Absolventi ZŠ nezvládají malou násobilku, neumějí pořádně číst. Jak chcete stavět, když nejsou základy. Zpátky k triviu a ke DRILU! Protože většinová populace se bez drilu základy nenaučí a pak nemá na čem stavět. Orientujte se v textu, když v hlavě neudržíte ani celou přečtenou větu... Učte se rovnice, když neumíte ani pořádně sčítat přes deset... Necvičená paměť taky dělá své.
Pak mi nastoupí do práce absolvent gymnázia a neumí trojčlenku, o pravopisu nemluvě - dyslektik, dysgrafik, dyskalkulik, ostatní mají aspoň poruchu pozornosti - copak už neexistují normální děti? Nebo spíš zmizel normální vzdělávací systém, kde si žák některé základní dovednosti MUSÍ osvojit? I když nerad a s námahou.
07. 08. 2011 | 21:45

Riky napsal(a):

Život nás naučil řešit určité situace, abychom přežili. Pokud nebudeme mít základy pro to, abychom vyhledali co potřebujeme, pak je to k ničemu a nepomůže nám ani internet. Současná společnost se začíná stavět na "testech". Dříve jsme museli prokázat,že umíme přemýšlet. Dneska stačí vyplňovat křížky a snad se trefíme, když ne poprvé, tak až se to povede. Na to nepotřebuji myslet :-).
07. 08. 2011 | 21:46

tom napsal(a):

Znalosti učitelů z informačních technologií jsou tragické. Co žáci učitele nedoučí to učitel neví. Proč tam učí nějaký MS DOS a WIN XP když se to už nedá ani koupit nebo jinak legálně sehnat, nehledě na to, že je tam učí jen klikat na ikonky bez nějakého hlubšího významu a principu funkce. Maje děti umí používat jakýkoliv OS, umí si napsat jednoduchou web stránku v HTML a baví se s 3D grafikou v Blenderu. Zapojit tiskárnu, myš, flashku a projektor. Toto doučují ostatní žáky a učitele ve škole. Je to ostuda. Problém je již v pedagogických školách které vyučují učitele, měl jsem tu čest jednu navštívit a je to tragédie, co se tam za nesmysly a zastaralé věci musí studenti učit.
07. 08. 2011 | 21:47

Lena napsal(a):

Rozhodně si o sobě nemyslím, že jsem enormně chytrá, vzdělána a s dobrou pamětí. Nicméně když jsem si na Masarykovu univerzitu bez učení sedla ke zkouškám s "nadupanými" absolventy středních škol,a z více než 1 200 lidí byla na nějakém 400. místě, o něčem to vypovídá. O něčem ohledně školy, ne ohledně mě.
07. 08. 2011 | 21:48

jin napsal(a):

Dnešní školy už nemají úkol připravit studenty a žáky pro život ,ale musí se chovat "ekonomicky" ,aby jich co nejvíc propašovaly mezi inteligenci a tím měly "dobré jméno "!!!
07. 08. 2011 | 21:51

Lada napsal(a):

Zajděte si učit na ZŠ, od které všechno začíná. Uvidíte, s čím se učitelé potýkají, kolik tzv. dis- ve třídě s běžnými žáky je a co to všechno obnáší. Čtou pomalu všichni, nejen dis-, psát pořádně neumí, protože jenom doplňují do mezer a na tabuli píší výjimečně. A jak bojují o to, aby mohly. Kromě logického myšlení je přece třeba rozvíjet i paměť. A už jsem se mnohokrát setkala s názorem dětí, na co se vlastně tu angličtinu učí, když ji nebudou potřebovat. Kdepak k takovému názoru dětičky přišly? To myslím nebude jen chyba učitelů.
07. 08. 2011 | 21:57

ucitelskej napsal(a):

Myslim, ze se k situaci ve skolstvi mohu celkem kvalifikovane vyjadrit. Jednak jsem studiem stravil 20 let, jednak jsem VS ucitel, mama, tata, segra, teta jsou (byli) ucitele a zena je spec. pedagozka.
1) Ucitele vsech stupnu jsou znacne demotivovani: papirove se napr. zvysi tarifni plat o 400,- korun, ale prestane se platit suplovani = celkove snizeni platu o 1000,- az 1500,- mesicne
2) Jako VS ucitel mam po 20 letech praxe 23 tisic cisteho - nekteri kolegove rikaji svym studentum: "Blbci, naucte se to napoprve - za ty penize nebudu nikoho zkouset 2x"
3) Kdyz ucitelce rekne nekolikrat tydne zak 6. tridy hlasku tipu "drz picu ty kundo" ...
4) Onehdy v nasem meste prijel 12lety Rom do zvlastni skoly autem. Pri dotazu ucitelu jak to, rekl: "Tata ho vcera ukradnul." Za tyden ten Romik rijel znovu autem, tentokrat nastesti jinou znackou
5) Zruseni maturity z matematiky je naprosty skandal
6) Co cekat od resortu, ktery ridi kazdy 1/2 rok nekdo jiny. Momentalne jakysi byvaly sef ochranky z Lidlu a personalniho sefa mu dela neonacista Barta
07. 08. 2011 | 21:59

poste.restante napsal(a):

ondrejsteffl
Shrnul jste to podstatné z dřívějších diskusí.
Přesto se těším na další slíbené blogy, obzvláště, pokud v nich bude i nástin řešení.

Uvedu jeden příklad, který používám.
Abych mohl řešit na křižovatce dopravní situaci, nemohu ztrácet čas vzpomínáním, jak se řadí dvojka. A vyhledáváním už vůbec ne.

Čili je třeba vést trvalou diskusi o něčem, co bych nazval "vědomostní základ".
Asi tam bude patřit malá násobilka i vyjmenovaná slova, ale co dál?

Jaký okruh znalostí je nezbytný pro postup na další stupeň vzdělávání?

A hlavně jak připravovat žáky pro život v budoucím světě, o kterém skoro nic nevíme?
07. 08. 2011 | 22:11

mackie napsal(a):

Nejde o zase tak nový problém, vždyť už Komenský vystupoval proti memorování. Bohužel ani Komenský není doma prorokem. Správná výuka by měla vycházet z těchto hlavních principů:
1) Znalosti je třeba navazovat, ne nalévat. Postup od konkrétního k obecnému, od známého k neznámému. Zapojení co nejvíce smyslů. Správně volenými otázkami navázat na to, co žáci vědí a přivést je ke správným odpovědím (Sokratovský dialog).
2) Jednu otázku je třeba stále zodpovídat: "K čemu nám to bude?"
3) Pozitivní motivace. Žák potřebuje být neustále povzbuzován. Systémem odměn dokážete naučit psa nebo delfína úžasné věci. Bez disciplíny to nejde, ale trestem možná zabráníte negativním jevům, ale nic nového nikoho nenaučíte.
07. 08. 2011 | 22:11

Az napsal(a):

Takovéhle články vycházejí rok co rok už několik tisíc let ;)
07. 08. 2011 | 22:12

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> šlapka >
Pamatuji si na fyzikalni olympiady v 80. letech jeste tedy za tzv. komunistu: bylo mozne pri jejich resenich pouzivat jakekoliv knizky.
Podobne i na prijimackach na prazsky matfyz bylo mozne pouzivat jakoukoliv knizku, tabulky, .. pozdeji pak i pocitac s pripojenim na internet. Takze nekde to jde, jinde nejde. Naopak si napr. pamatuji jak se na VSE bratranek ucil zpameti ruzne "trzni" poucky :-) (a to v 90. letech)
Dobrou noc.
07. 08. 2011 | 22:13

František Mlejnek napsal(a):

Určité penzum základních všeobecných vědomostí by mělo žákům a studentům být předloženo. Třeba tím nejmodernějším způsobem. V přírodních a společenských vědách by měl člověk získat obecnou orientaci, abychom se za chvíli nepřibližovali situaci v USA,kde vychovávají profesně vzdělané analfabety, kteří neznají zeměpis Evropy. Bylo mi smutno z toho, že dcera, která dostala výbornou při maturitě z českého jazyka, nevěděla, kdo napsal divadelní hru Loupežník. To je katastrofa. Nejde přitom o to, kolik si z učební látky zapamatujeme, ale jednak jde o rozvoj mozku (nevím, že by se dcera někdy učila nazpaměť nějaké verše), jednak o možnost inteligentní vzájemné komunikace ve společnosti. Společnost ovládaná penězi je špatná společnost, proto si autor článku tezi vzrůstající moci peněz mohl odpustit. Byť je pravdivá, mládež by měla být vedena k tomu, že peníze nejsou všechno a že ani nejsou pro život to nejdůležitější. Důležitější než jakákoliv orientace v ekonomii, politice a právu by měla být mravní výchova. Mohl bych psát ještě dlouho, ale to asi stačí.
07. 08. 2011 | 22:15

Az napsal(a):

mackie:
V podstatě máš pravdu, ale při procesu učení je třeba útočit na více frontách, tj. samotné navazování není dostatečně efektivní, často se je třeba vracet a občas je třeba předbíhat.

Ještě k té motivaci :) Je poměrně známá věc, že negativní zpětná vazba je základem učení, zatímco pozitivní zpětná vazba má výsledky prachbídné. Ale to, jak tento fakt aplikovat na vzdělávací proces a přitom dětem neubližovat, nechám na povolanějších.
07. 08. 2011 | 22:18

Az napsal(a):

Taky nevím, kdo napsal divadelní hru Loupežník a je mi to ÚPLNĚ jedno.

U maturity jsem to pravděpodobně věděl - a k čemu mi to bylo?
07. 08. 2011 | 22:20

Jirka napsal(a):

Třeba mne někdo ukamenuje, ale jako učitel dějepisu dělám pár věcí - nemám rád jen nabiflování datací nebo suché odříkávání textu. To je na nic. Chci po žácích, ať znají jeden důležitý letopočet (např. datum založení Karlova mostu - 135797531 tedy 1357. 9. 7. v 5:31 byl položen základní kámen), od tohoto datumu nechť odvozují vše např. k době vlády Karla IV. Snažím se je vést k memotechnickým pomůckám. Ať mi např. řeknou u zkoušení, co si vše pamatují a pak to rozvádím dále v diskuzi. Zkoušení mi kolikrát končí tím, že většina třídy se cpe dopředu a poslouchá, sami chtějí dávat otázky zkoušeným, hledají si sami, na co se zeptají. Přitom ví, že když sami budou "hnusní", příště to může potkat je... Je to o komunikaci.
Naučili se dávat pozor na to, co sami dělají. Klidně jim pustím film, třeba i dobrodružný, historický, ale po čase se oni sami ptají, zda je možné, aby se to tak stalo, sami si hledají informace, ověřují si je, chodí pak za mnou se ptát, jak já to chápu.
Je jasné, že u všech to nezabere, je dost takových, kterým můžete dát zajímavost přímo na talíři, ale je to nezaujme, ale stejně se o to pořád pokouším.
Tristní ovšem je, že plno rodičů se ohání tím, že jejich milované dítě to nemůže zvládnout, protože je buď něco s "dys" nebo že je velmi vytížené, a pak slyšíte, že do půl 2 ráno hrálo hry.
07. 08. 2011 | 22:21

Bunny napsal(a):

to autor:
Ale houby. Vy víte, co bude žák potřebovat za čtyři, devět nebo více let, než ze školy vypadne do reálného života? Mimo všeobecný základ vědomostí, které jdou nad rámec běžné výchovy v rodině? Neví to ani budoucí zaměstnavatelé, natož aby takové prognózy dělali od stolu úředníci někde na ministerstvu. Jediné, co žák opravdu potřebuje, je trénovat schopnost učit se stále, kooperovat, přicházet věcem na kloub - a to různými metodami. Obsah vzdělávání není to nejdůležitější - nikdo přesně neví, co ve skutečnosti bude dělat a co potřebovat.
07. 08. 2011 | 22:23

pamětník napsal(a):

Kdysi dávno, možná před 25 lety, jsem se zajímal o nízkofrekvenční techniku. Když jsem chtěl najít vhodné informace ohledně konstrukce obvodů s použitím operačních zesilovačů, hledal jsem marně ve skriptech FE-ČVUT. Tedy, teorie tam bylo dost, ale zpravidla plavala na vodě (studoval jsem jinou fakultu), a nebylo tam prakticky nic vhodného pro praxi. Pak jsem se dostal ke knihám jedné americké elektro univerzity a nestačil jsem se divit. Nejprve mi knihy připadaly jako "pro středoškoláky", ale záhy jsem zjistil, že jsou maximálně vhodné pro praxi, nezabývají se pofiderními matematickými modely a na to, jak navrhnout funkční obvod nebylo potřeba přečíst sto stránek, ale stačilo třeba deset. V ten okamžik jsem si uvědomil, že i americké university určitě připravují vědce, kteří konstruují tyto čipy (a musí tedy znát mnohem více), ale touto teorií že neobtěžují běžného elektro-inženýra, který ale na rozdíl od toho našeho bude umět novou technologii použít. A v tom je asi ten rozdíl školství do dnešních dnů.
07. 08. 2011 | 22:32

to: ucitelskej napsal(a):

nekteri kolegove rikaji svym studentum: "Blbci, naucte se to SAMI - za ty penize nebudu nikoho UCIT."
07. 08. 2011 | 22:33

konstanz04 napsal(a):

To Az: Ne rok co rok, spíše dennodenně, a pořád nic nového pod sluncem... a pořád si ti odborníci na vzdělávání nestoupnou před tu předpotopní tabuli na ZŠ a kážou svá moudra optikou reality elitních gymnázií...
07. 08. 2011 | 22:34

patriot napsal(a):

Dnes by pouze pro začátek stačilo aby žáci zvládli alespoň 3 základní znalosti požadované již Marií Terezií, ale za to perfektně. Pak je možno na něčem stavět.
Často se totiž stává, že polovinu času potřebného k řešení pak potřebují pouze k jeho přečtení a to nejen v matematice. Kdyby kdokoli starší padesáti let měl dnes možnost nahlédnout, pro srovnání, do vyučovací hodiny běžné základní školy připadal by si občas jako na zvláštní škole pro mentálně postižené, zde však navíc okořeněné vulgárními výrazy za které by se ve své době musel stydět i dlaždič, neboť je neznal.....
07. 08. 2011 | 22:34

ciduryin FRANK napsal(a):

Děkuji autorovi za vynikající blog.
Mluvíte mi z duše - hlavěn tady
"...Žáci by spíše potřebovali pomoc při vyhledávání, ověřování, posouzení důležitosti a relevance, při analyzovaní informací, potřebují podporu při uvádění znalostí do kontextu, jejich propojování, při syntéze informací. Hlavně však potřebují naučit se to vše dělat sami bez pomoci – a k tomu si potřebují vytvořit struktury myšlení."

To je ono. A teď, co má člověk dělat, má-li doma malého předškoláka, ví, že výše uvedené dovednosti v českých školách nezíská...kam s ním? Jak tu někdo zmiňoval, i dříve člověk vylézal ze školy se spoustou zbytečností v hlavě. A jak je tomu teď? Jak škola přispívá k pozdějšému uplatnění ve společnosti?

Jistě, je nutné se naučit číst a psát (a nezapomenout to). Ale osobně považuju za nejdůležitější věc pro děti v dnešní době naučit se zvládat/pracovat s tím neskutečným nožstvím informací (a vjemů), co se na ně hrnou a budou se hrnout ve stále větší míře.
...místo toho budou plýtvat ve škole časem.
07. 08. 2011 | 22:35

miroslav staněk napsal(a):

Pane Štefle. Ač jako učitel z praxe s vašimi názory často nesouhlasím(často věříte zkresleným informacím z oficiálních zdrojů), tento článek se mi jeví docela výstižným. Neobjevil jste nic nového, ale s názorem, že se škola musí měnit nelze jinak, než souhlasit. Taktéž fakt, že děti nevzdělává jenom škola je bohudík či bohužel pravdivý.
Problém je v tom, že nikdo neví, jak by se měla škola změnit. Nevíme co bude zítra. K čemu změna školství povede. Víme(my učitelé) kam to vede nyní a víme, že to není pozitivní. Navíc je otázkou, zda zapadnout do globalizovaného světa nebo být v něčem trochu jiní s perspektivou, že můžeme nabídnout něco co jinde nemohou.
Ale úplné uvolnění informací nás také nespasí. Na internetu zdaleka nenajdete vše na relevantní úrovni. Navíc čtenář (umí-li číst) musí přečtenému rozumět a musí umět posoudit kvalitu informace a to počítám s tím, že ví co vlastně hledá a že informace existuje. K tomu potřebuje nějaké základní znalosti, které se naučil učením. To nemluvím o potřebě zatěžovat mozek a cvičit si paměť. Dnešní počítačová generace je někde jinde. Jejich způsob myšlení je jiný. Nejsem si jist jestli lepší. Děti jsou rychlejší v rozhodování, rychleji zvládají techniku, jsou přizpůsobivější. Vycvičení z počítačových her. Ale mají problém při řešení problémů. Když narazí na problém, který vyžaduje náročnější myšlenkovou činnost jsou v koncích. Hádají. Nepoužívají informace, jednak si je nepamatují, když řešení nenajdou, neumí na ně sami přijít.
Neučením nemají zafixovány základní algoritmy myšlení. Nejsou zvyklí o něco bojovat, zakousnout se do problému a vytrvat.
Současný systém vede k vychovávání velkého množství lidí rychle zpracovávajících informace, kterým rozumí(a těch moc nebude), ale věda a objevování se bude dělat jinde.

Bohužel školství je politikum a tedy rozhodují jiná kritéria než odborná(o finančních nemluvě). Proto nás učitelů se nikdo neptá a odborníkům je nasloucháno, jen když podporují preferovaný názor.
Takže,jak je to už několik let běžné, změnu situace ve školství objeví úředník s minimálně pětiletým zpožděním, až absolventi SŠ překvapí odborníky na VŠ. Co se týká výstupů mateřských škol, tak ty se svého objevení nedožijí.
07. 08. 2011 | 22:42

Kirké napsal(a):

Tonouš shrnul podstatu věci. Proč učit a proč se učit, když to nedává smysl. Převládající hodnoty ve společnosti jsou ty, které tak pregnantně vyjádřila Krysína Kočí.
Máme fašistoidní vládu, které je zhola jedo, co si o ní lidé myslí. Musí splnit, za co dostala zaplaceno. S tím, že za sebou nechá spálenou zemi se počítá. Ti chytřejší to koneckonců dělají proto, aby s námi v té spálené zemi nemuseli žít.

Škola by především měla naučit děti informace správně hodnotit a používat. Rozeznávat jejich hodnotu.
Ti kdo v dnešní společnosti rozhodují, se domnívají, že otázky po smyslu věcí má, pokud vůbec, lidem zodpovídat náboženství.
Že škola nemá vzdělávat, ale indoktrinovat.

L.N. Tolstoj napsal před více než sto lety o dobových poměrech: "Hrůza všech hrůz není válka, ale vědomí naprosté bezmoci lidského rozumu." Jako by to naťukal na blogu.aktualne dneska večer.

Lidská opice se jen velmi obtížně učí z chyb druhých. Pokud si neomlátí hlavu o futra bran poznání sama, neví nic. Je to důsledek její přirozenosti. Mladí samečkové se, hnáni produkty svých žláz soustředí na dělání dojmu na samice. Ty jsou přírodou nastaveny tak, aby se plně soustředily na zájem své dělohy.

Někdy si to v těch orgánech dole malinko pletou (mate je zájem samečků o otvory bez velkého rozlišování jaké, které a čí, a zjevná lukrativnost pronájmu otvorů - v protikladu k nelukrativnosti funkčního využití dělohy) a navíc uprostřed masové kultury už nevědí, čí jsou. Ale ani ony, ani oni nemohou jinak.

Pochopit chyby druhých předpokládá komunikaci přes generační předěl. Člověku mezi deseti a dvacetipěti připadají jeho vlastní rodiče jako obyvatelé jiné planety. Christine Rochefortová hezky popsala.

Historie učitelka? Kdo by chtěl poslouchat sebeoslavné žvásty impotentních starců.
Chudáka slepého Homéra vyprávějícího historky mladíkům si Hérodotos vymyslil jako anekdotu.
Přesto, až dojde na zúčtování, se do široké země všichni zakousneme zuby.
07. 08. 2011 | 22:59

Šťoural napsal(a):

Mám zkušenosti s učni v praxi. Je to doslova děs a hrůza. Jejich manuální zručnost je na úrovni amerických zaměstanců, kterým se musí předepsat,že šroub se utahuje otáčením doprava. Za mých mladých studijní let jsme nechápali, že američtí středoškoláci neumí malou násobilku. Oni totiž měli kalkulačky(my logaritmická pravítka) a my to uměli nazpaměť. No a to je problém i dnešní mládeže, neumí malou násobilku, o velké ani nemluvím. Matematika to je logika. Když naši lidi emigrovali na Západ,drtivá většina se uplatnila, protože byli lepší,než místní. A můžete si myslet o socialistickém školství co chcete. Dnešní režim,alespoň to tak prozatím vypadá,chce s námi zatočit,stejně jako v Americe. Dáme lidem drogy,nedáme vzdělání a tak budou lépe ovladatelní. Dnešní mladí vidí, že když to umí s počítačem, mohou být v balíku a v podstatě nic nemusí umět. Ti, co umí, tak musí pracovat, aby uživili ty, co sedí u počítačů...
Mladí nás starší strčí do kapsy s prací na počítači, ale do praktického života se vůbec, ale vůbec nehodí. A to je generace,která nás bude živit. Pánbůh s námi a zlé pryč.
07. 08. 2011 | 23:09

pH napsal(a):

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):
Pamatuji si na fyzikalni olympiady v 80. letech jeste tedy za tzv. komunistu: bylo mozne pri jejich resenich pouzivat jakekoliv knizky.
Podobne i na prijimackach na prazsky matfyz bylo mozne pouzivat jakoukoliv knizku, tabulky.
<<<

Tak to vas pamet silne klame. Fyzikalni olympiadou jsem prosel ctyrikrat, z toho jednou az do mezinarodniho kola, ale povoleny byly jen zakladni tabulky. Ditto prijimacky na matfyz.
07. 08. 2011 | 23:09

učitel napsal(a):

Pracuji ve školství jako učitel. Nejsem zkostnatělý, aspoň tedy myslím. Kromě mateřského českého mluvím ještě dalšími dvěma jazyky - anglicky docela obstojně, němčinu jsem dlouho studoval a studuji dodnes, když překládám nejrůznější texty. Nakonec i tu ruštinu jsem už párkrát použil aktivně. Výše uvedenými jazyky aktivně mluvím, pokud mám možnost komunikovat s cizinci, komunikuji s nimi velmi rád. Počítač beru především jako pomocníka, ne jako zábavu. Internet je můj dobrý přítel, hlavně, když hledám informace, pro své překlady. Informace z něj je nutno ale třídit a pro to je třeba mít základní teoretické znalosti. Zkusil jsem si i jinou praxi než učitelskou, byl jsem jedno desetiletí živnostníkem, pak jsem také pracoval jako klasický zaměstnanec. Během let jsem přicházel do styku s různými lidmi - z továrny, z úřadů, z firem, komunikoval jsem s manažery i šéfy firem, pracoval pro komerční sféru. Nechci dávat rozumy, ale myslím, že problém školy tkví v několika věcech. Je to moloch. Je to špatně financovaný moloch. Pořizovat vše "teď", když jsou peníze z fondů EU, je špatně, chybí dlouhodobější koncepce. Nemluvím o platech lidí, ale to je obecný problém téměř všude. Každý ovšem svého štěstí strůjcem. Školství se stalo zábavním parkem - hlídat děti a zabavit je, tu výletem, tu sportovní akcí, tu jinou akcí, která se tváří jako "interaktivní" nebo "inkluzivní" nebo "podporující sociální či jiné kompetence".Učitelé ztratili kontakt s praktickým životem (tedy pokud ho někdy skutečně měli) - jsou přece pořád ve školství, naprostá většina z nich nebyla nikdy v jiné sféře. Učitelé (učitelky) neumí komunikovat s veřejností, PR je nikdo neučil a někteří jsou profesně tak poznamenaní, že i na dospělé lidi mluví jako na malé děti. Většina kantorů jsou ženy a ženy konflikty většinou nevyhledávají - aspoň podle mojí zkušenosti - sklapnou ústa a udělají vše, co se jim řekne. A když už ta ústa znovu otevřou, je to ve sborovně, ponadávají si a tím to končí. Manažeři ve školách nejsou. Většina ředitelů/ředitelek škol je z řad kantorů, opět nemají jinou zkušenost s vedením lidí než tu, kdy se rozdají úkoly a připomínky se neočekávají nebo je dáno jasně najevo, že připomínky prostě nikdo mít nebude. Většina kolegů vyloženě čeká na to, až se jim řekne nebo nařídí, jak to vlastně mají udělat. Za to ale zřejmě zase tak moc nemůžou, protože zatím vždy kontroly a inspekce zajímá to, jestli jsou v papírech a třídních knihách správně vyplněny kolonky a jestli má škola patřičně barevný, v tabulce a stejným písmem a úpravou psaný vzdělávací plán. Asi existují výjimky, nelze generalizovat, ale moje zkušenost hovoří takto. Lidí popsaných výše jsem ve školství zatím potkal výrazně více, než těch druhých. Změna půjde velmi pomalu a bude trvat strašně dlouho. Naše ministerstvo totiž nezajímají změny resortu, ale změny vlastního personálního obsazení. Jak se pak škola má měnit. Zbývá odpovědět na otázku, proč tam vlastně pracuji. Protože mě to baví. Peníze ovšem vydělávám jinde, školní plat mi stačí tak akorát na složenky a splátky. Peníze navíc získávám v souběžné práci. Každý svého štěstí strůjcem.
07. 08. 2011 | 23:10

gytaoggova napsal(a):

Učím fyziku a matematiku a tenhle článek mě pěkně naštval. Co na těch učitelích vlastně chcete? Nic lepšího, než je starý dobrý Komenský, stejně nikdo nevymyslel a zřejmě ani nevymyslí. Problém je v tom, že dnešní děti jsou líné myslet a rodiče je v tom podporují. Já chci, aby si převody jednotek dokázaly odvodit a rodiče na mě požadují přehlednou tabulku, kterou by se dětičky naučily nazpaměť. Přitom děti paměť netrénují, takže si za týden už nic nepamatují. Na druhém stupni základní školy nerozumějí žáci psanému textu, nedokážou porozumět jednoduchým slovním úlohám a nejsou schopni souvislého vyjadřování. Hlavně, že se neustále vymýšlejí takzvané projekty, což je hnus fialový, který nikdy nic dobrého nepřinesl. Soustředění, trpělivost a píle jsou sprostá slova, rodičovská výchova už od útlého věku pěstuje ten nejhorší nešvar, totiž neschopnost a neochotu naslouchat druhým. A nejhorší je to neustálé upozaďování matematiky a přírodních věd. Místo toho se navršují hodiny takových předmětů jako je výchova k občanství, rodičovství, enviromentální výchova, která se spíše zvrhává ve výchovu esoterickou, sexuální nebo spíše homosexuální výchova a hlavně boj proti rasismu a xenofobii, což je pomalu základ všeho našeho školství. Děti se mají učit pro život, ale ten je pravým opakem toho, co se jim v těchto předmětech vtlouká do hlavy! A jen pokrytec může tvrdit, že tomu tak není!
07. 08. 2011 | 23:21

RedNeck napsal(a):

For pamětník:
Dovolím si oponovat a to tak, že velmi - nic ve zlém
Píšete, že ve skriptech ČVUT jste o OZ nenašel nic praktického, zmiňujete se o pofiderních matematických modelech. Jenomže o tomto je právě tahle debata. U inženýra se totiž předpokládá, že bude mít přehled poněkud širší než amateurský bastlíř - tudíž bude znát nejenom funkci invertujícího a neinvertujícího zesilovače, ale bude mít rovněž jakous takous exaktní povědomost o existenci např. integrátorů, AD a DA převodníků, použití OZ ve filtrech atd... To ale opravdu na deseti stranách popsat nelze. Přitom o návrhu samotných OZ toho mnoho vědět nemusí. Vy jste na to šel ze špatného konce - je fakt, že vám by v té době pomohlo např. Amatérské Rádio, kde takové věci byly více méně populární formou nejednou publikovány. Co jsem tím vlastně chtěl říci: Množí se stížnosti na nevzdělanost mladých absolventů VŠ. Obávám se, že to může být zapříčiněno i takovýmto amatérsko voluntaristickým přístupem k náplni výuky.
07. 08. 2011 | 23:22

slv napsal(a):

Děsný blábol a bohužel i dost příspěvků. Nejděsnější od těch, co učí.
Dnešní doba opravdu navozuje pocit, že si lze vše někde najít a tudíž je zbytečné se trápit nějakým učením. (Co třeba se neučit ani číst?) Stále nepřestalo platit - "Učení - mučení". Dostat nějakou znalost a uložit si ji pro další použití (jednou) chce ještě více vůle než dřív. Těžko o tom přesvědčí někdo (učitel), který sám neví, co je podstatné, protože mnohdy učí, co ani nikdy nepraktikoval. Fyzika, matematika, jazyky do úrovně střední školy - je zbytečné si lámat hlavu nějakou modernou. Poměr klasika-moderna je jasný.
Vysoká škola - tam je to jinde. Nějak jsem nezaregistroval, že by třeba taková medicina měla problémy, které popisuje autor.
Na závěr bych autorovi poradil pozeptat se někoho, kdo přebýval nějaký čas v Jižní Koreji nebo Japonsku. Vzdělávací systém a úsilí studentů. Žádné sociální studie a podobné "důležitosti". Ano, Evropa a my s ní jsme notně zlenivěli. Ani učit se nám nechce a chtěli bychom to tak nějak bez námahy.
07. 08. 2011 | 23:31

slv napsal(a):

Musím se omluvit kantorům. Poslední příspěvky mohu podepsat. Koukám na TV, pomalu píši a diskuze je už jinde :(
07. 08. 2011 | 23:35

mb napsal(a):

gratuluju jirkovi, jak dlouho ucite ?
07. 08. 2011 | 23:36

quido napsal(a):

K informacím na internetu - zadarmo je jich tam pramálo, přístupy ke kvalitním informačním zdrojům jsou draze placené
07. 08. 2011 | 23:47

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> to: >
Jooo, tak tohle take znam z VS. Bohuzel je to "nectnost" tzv. vyzkumnych fakult - jejich nekteri "ucitele" se valnou vetsinu semestru nachazeji na ruznych workshopech, konferencich nebo stazich. Problem je ten, ze si tyto vyzkumne fakulty drtivou castku penez vydelaji prave vlastnim vyzkumem nez tzv. normativem na studenta. Ma to tu vyhodu (vlastne nevim, zda to neni nevyhoda), ze si mohou dovolit udrzet i obory, ktere maji v rocniku 2 nebo 3 studenty. Je ovsem otazkou, zda si to oni 2 nebo 3 studenti stene vsechno nejsou nuceni nastudovat samostudiem ...
07. 08. 2011 | 23:59

Karel Mueller napsal(a):

slv:
Co se Vám nelíbilo třeba na mé odpovědi? Jasně jsem napsal, že hlavní úkol je naučit žáky myslet, což je především dostat složky inteligence na odpovídající úroveň. Mj. i paměť. Učitelé žehrají na to, že tento úkol není splněn.
08. 08. 2011 | 00:01

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> pH >
Petre, jsi to ty ? Kolej 17. listopadu, B208 ?
Ja jsem se bohuzel do mezinarodniho kola nedostal. Nicmene prijimacky jsem absolvoval at uz jako uchazec, tak i za katedrou jako dozor. Takze fakt nekecam. Nejlepsi je, ze i na tuto fakultu uz se ani ty prijimacky nedelaji. Je to u Vas stejne?
08. 08. 2011 | 00:07

Zdeněk Brom napsal(a):

Ondřej Šteffl:

Dobré shrnutí dlouhých debat. S většinou mohu souhlasit.

Jenom velký pozor na to, že mnohu studentů např. v SOČ uvádí v literatuře jenom Wikipedii. Knihy už moc neletí, ale na internetu není vše. Některé informace, které vycházejí ze zkušenosti učitele už vůbec ne.

Dovolím si jen jendu malou kacířskou otázku: A co když ve škole vypnou proud a všechna ta technika a zdroje informací nebudou fungovat?
08. 08. 2011 | 00:20

Karel Mueller napsal(a):

cestovatel fazovym prostorem:

Účastnil jsem se MO kategorie A, nic moc, úspěšný řešitel krajského kola. To byl mezi dostudovanými každý druhý. Pokud si vzpomínám, tak Hroššo a Pelikán byli v mezinárodním, Hroššo dělal ještě FO a patřil mezí vítěze mezinárodní v Moskvě.
Přesto i Pelikán a Hroššo dělali přijímačky, i když to pro ně byla srandička.
08. 08. 2011 | 00:30

Xavier napsal(a):

Podle mne je základním problémem našeho základního školství předimenzovaní třídy. Strop počtu žáků by měl být maximálně 25, lépe 20 na jednu třídu. Potom může učitel získat základní předpoklad k efektivní práci. Druhým problémem, dle mého názoru, je systém povinného počtu absolvovaných ročníků pro základní vzdělání. Devítiletá školní docházka je příliš dlouhá. Šestiletá gymnázia by měla být standard, ne výjimka. Totéž platí pro průmyslovky a učební obory. Maturitu bych zrušil, je to přežitek. A třetím problémem je množství času, který učitelé musí vynakládat na udržení kázně ve třídě. To je problém výchovný a domnívám se, že by učitelé neměli být zatěžováni napravováním nedbalostí rodičů svých žáků. Speciální potřeby žáků jsou jiná kapitola ("dys"), je dobře, že dnes se na různá omezení bere ohled a přizpůsobuje se potřebným žákům přístup výuky. Doufám, že se nikdo nechce vrátit do dob, kdy se přeučovalo leváctví...
08. 08. 2011 | 00:36

Doyle naloye napsal(a):

> Karel Mueller >
Zdravim, ja jsem na gymplu mel spoluzaka ve tride, ktery vyhral celostatni FO, ale prijimacky na matfyz delat musel - fyzikar mu dal prave z fyziky nepeknou znamku. Spoluzak mu, kdyz mel obhajit v nasledujicim rocniku FO sve prvenstvi (coz mu bylo fuk), ze "jde radeji hrat volejbal" - a fyzikar to jaksi nerozdychal. Nicmene spoluzak byl na fakultu prijat na matematickou analyzu, posleze ve 2. rocniku neprosel. Ovsem dnes dela uz nekolik let reditele pro stredni Evropu jiste nadnarodni analyticke spolecnosti. Podotykam, ze byl jednim z nejchytrejsich lidi, ktere jsem kdy potkal. Proste formalni absolvovani cehokoliv automaticky neznamena uspesnost v zivote.
08. 08. 2011 | 00:42

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> Xavier >
Jen kratce: osobne jsem dysgrafik, dysortografik a dyslektik. Nastesti ne dysalkulik. Dodnes jsem se nenaucil poradne cist, pisu s chybami temer v kazdem slove a prosto celkem uspesne funguji :-) Nicmene dnes je za tyto "dys-" vydavana kdejaka lenost.
20 max 25 deti ve tride? No vidite a ten sef ochranky z Lidlu (jak tady psali nahore), ministr skolstvi Dobes, chce jeste tridy spojovat - rika se tomu "optimalizace" - v jeho pripade mam podezreni, ze trpi "dys-inteligenci"
08. 08. 2011 | 00:50

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> Karel Mueller >
Ten prispevek z 8.08. 00:42 jsem psal ja "cestovatel" - do policka se jmenem se demantne prepsal kontrolni kod :-) - Dalsi "dys-"
08. 08. 2011 | 00:53

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> Zdeněk Brom >
Mate pravdu, ale internetove zdroje neni bohuzel jen problem SOC. Tento semestr se mi dostala do roky bakalarska prace (40 str. - coz neni podstatne), ktera ale obsahovala jen 8 citaci a to jeste z internetu ... - naprosta tragedie !!
Dnes si bohuzel rada "prosteho lidu" (nechci se dotknout O. Steffla) mysli, ze co je na internetu nebo i Wikipedii, musi byt pravda!! Vyjimkou jsou peer-reviewed encyklopedie (napr. http://www.scholarpedia.org, http://scienceworld.wolfram.com/), coz zase tezko prosty lid rozlisi.
Vypnou-li proud? NTB vydrzi bezet i 6 - 8 hodin na akumulator, smartphone mnohem dele. Horsi bude, az vypnou ne proud ale internet.
08. 08. 2011 | 01:03

Někdo napsal(a):

Pokud si představujete dnešní moderní školství tak, že děti a studenti budou jen koukat na monitory a cvakat knoflíky, tak jim stačí jen umět číst a umět několik desítek pohybů prsty. Nemusí umět psát, vše bude na obrazovce napsané. Nemusí umět počítat, stačí jednoduchý základ, ostatní bude vypočítáno pomocí programů. Není třeba umět rýsovat, malovat, to dokáže program. Není třeba umět hrát na hudební nástroj, tak bych mohl pokračovat.
Stačí sedět u počítače, tělo i mozek, tedy tělesné funkce a myšlení bude postupně atrofovat a povede to k tomu, co si každý dokáže odvodit.
Tělo potřebuje pohyb a mozek rovněž, protože přemýšlet, řešit úkoly, hloubat nad problémy, to je taky forma pohybu probíhajícího v mozku.
Co všechno bylo vykonáno bez počítačů v dávné a nedávné minulosti. Zajděte si do některé katedrály, zadívejte se na její klenbu, tam oceníte práci mozků a rukou.
Jak vezmeme dětem jejich vlastní tvořivou fantazii, bude jejich vývoj zbržděn jen na vyhledávače faktů a výsledků. To je cesta k zakrnění.
A dnešní hračky už dětskou tvořivost a fantazii pohlcují. Dítě je obklopeno stovkami hraček, které jeho myšlení nerozvíjí, ono je jen konzumentem už vypracovaného nápadu. Stagnace, tady je začátek úpadku.
08. 08. 2011 | 01:07

Xavier napsal(a):

cestovatel fazovym prostorem

Na ta všechna "dys" píšete hodně dobře! :)
Obávám se, že pan ministr Dobeš a jeho politika je obrazem této vlády jako celku...
08. 08. 2011 | 01:14

Karel Mueller napsal(a):

cestovatel:

Zdravím též :-). V prváku u nás byla matika horší než na matematických fakultách. Apfelbeck s námi stihl na analýze udělat DI, JI, Fourierovy řady a většinu DII z Jarníka, kompletně řady posloupnosti, funkce a metrické prostory, všechno v plném rozsahu. Bylo to absurdně hypertrofované. To bych byl jinde, ale chtěl jsem jen napsat pár slov k tomu, co píšete o tom klukovi. Byl zcela vyjímečně inteligentní, o tom není pochyb. Na funkci, kterou dělá stačí asi velmi vysoká inteligence. Nevím, proč toho nechal, ale jestli udělal 4 semestry analýzy (nebo skoro), tak se i tak dostal na slušně vysokou úroveň. Ale to lze akceptovat jen do jisté úrovně, výš se už bez vzdělání v oboru - a dosažení příslušné úrovně myšlení - prostě neobejde. Vezměme ty příklady z FO, koukal jsem např. na celostátní kola. je tam jeden z STR - dvojí průstřel rakety. Pro absolventy 4 semestrů fyziky trivilní dětská úloha, nic lehčího nelze vymyslet. Přesto byla zařazena do celostátního kola FO, pro středoškoláky asi dost obtížné. Prostě za ty 4 semestry dostane mocné nástroje k řešení fyzikálních úloh a úroveň myšlení dostane na patřičnou úroveň. Nebudu to dál pitvat, asi víte, co mám na mysli.

Můžete se ptát, které partie fyziky a matematiky představují jistý "kvalitativní předěl". O matematice jsem psal minule, z fyziky je to dle mého názoru obecná relativita. Samozřejmě na to mohou být jiné názory.
08. 08. 2011 | 01:16

pepa napsal(a):

myslím, že školství by bylo docela v pohodě, kdyby do toho kdekdo (a patentem na rozum) nekecal a taky nevymáhal po kantorech kdejakou papírovinu.

no a taky, když už kecat do školství, tak se na to podívat trochu celkově. třeba, jaká je dneska doba: nejde jen udělat další směrnice, návody, osnovy, a výchova k prostému lidství, morálním hodnotám atd. se jaksi ztrácí kdesi v tom zmatku dalších regulací a brožur sexuální výchovy.

nejde jen o to udělat jednostrannýho vyhledavače nepotřebnejch informací, ale vychovat slušného člověka. proto škola vlastně pozbývá na významu, neb toho není třeba a je to vlastně na "škodu".

tak trochu jsem něco z jiný strany
08. 08. 2011 | 01:21

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Zajimave je, ze samotni studenti se k modernimu zpusobu vyuky stavi ruzne, a to i na univerzitach. Dnes neni problem si prave na internetu vysledky takovych anket vyhledat. Ohlasy studentu se pohybuji i v ramci jedne fakulty od nazoru:
1) vyuka tohoto predmetu je zbytecna - misto semestralni prednasky staci pul hodiny prohledavat internet
2) prednaska se cely semestr odvijela ve stylu "povidam si s notebookem" (coz je autenticky ohlas peclive pripravene prednasky s nazornymi prezentacemi)

Osobne si myslim, ze napr. vyuka diferencialniho poctu, myslim opravdove mat. analyzy (nikoliv opakovaciho kurzu stredoskolske latky na taky-VSE), se z internetu delat neda. Druhou otazkou je ale skutecnost, ze si lze behem one 1/2 hodinky vyhledat, jake ucebnice v oboru jsou doslova svetove nejlepsi, objednat si je napr. na Amazonu a do tydne je mate doma. Ano, chce to samozrejme umet cizi jazyk (nejlepe anglictinu).
08. 08. 2011 | 01:21

fler napsal(a):

No, hlavně to ale není vůbec žádná novinka, zaspali zde úplně všichni. Hlavně rodiče, protože vůbec nemají čas sledovat, co se ve škole děje. Kdo měl děti školou povinné, ten už dávno, někdy v roce 1995, zjistil, že to jde z kopce a něco je špatně. I nadané děti měly problémy, protože se jim nedostávalo dostatečně podnětů. A rychle to pokračovalo, všichni tvrdili, že se nic neděje a vše je v pohodě. Ale nebylo a dnes je zde výsledky a dokonce se někdo i diví a myslí, že je to věc několika málo let. Hlavně, že s tímto základem budou dnešní mladí lidé pracovat až do 70 let, to je dosti úděsná vyhlídka.
08. 08. 2011 | 01:30

noe napsal(a):

Za situaci mohou štefflové a podobní, kteří na školství dvacet let parazitovali a pro které škola nebyla nástrojem předávání vědomostí, ale jen mašinou na vydělávání prachů.
A tihle vykukové teď koumají, kam až školství zatáhli! Studenti jsou nevzdělanéípředevším kvůli štefflům posedlým touhou po penězích.
Příklad za všechny - osmiletá gymnázia: máme jich daleko nejvíc v Evropě (kde existují už jen v několika zemích) - snad i šteffl si uvědomuje, že vytvářejí "dvojí ghetto": ghetto těch, kteří zůstali na základní škole a jsou odsouzeni stát se buď jen zedníky nebo jen podnikateli - a ghetto "elity", budoucích lékařů, vědců a politiků na osmiletých gymnáziích, ghetto lidí ještě politováníhodnějších, protože nerozumějí společnosti, v níž žijí, chybí jim elementární soucit se slabšími a na druhé straně se neumějí ani poprat o to, co chtějí.
Snad i šteffl si tohle uvědomuje... A kdyby v něm zbyl jenom stín slušnosti, své osmileté gymnázium by změnil na čtyřleté. Ale to by znamenalo méně peněz; a o ty jde přece víc, než o nějaké studenty, viďte, pane šteffl?
08. 08. 2011 | 01:32

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> Karel Mueller >
Ano, naprosto s Vami souhlasim. Bohuzel necnost nekterych oboru je nekdy v tom, ze nikoliv cistym matematikum uci matematiku ortodoxni matematikove. Definice, veta, lemma, dukaz ma sice zeleznou logiku, ovsem radu lidi naucil lepe "pocitat" napr. seminar matematicke fyziky vedeny fyzikem.
Napr. typicka ukazka zde:

http://www.youtube.com/watch?v=C7YuFaHey4Q
http://www.youtube.com/watch?v=kfvjHhFniac&
08. 08. 2011 | 01:34

Karel Mueller napsal(a):

To záleží na tom, jak je dobrý a jestli už ví "jak na to jít". To je vlastně hlavní úkol učitelů, ukázat mu, jak na to a sledovat na cvičeních, jak roste a při té příležitosti mu pomáhat.
Pokud jde o kalkul, tak Jarníkovy učebnice jsou ve všech směrech tak dokonalé, že skutečně jsou schopny nahradit universitu. Alespoň v případě těch skutečně dobrých studentů. Tam nepotřebuje ani internet, skutečně stačí pak jen chodit na cvičení a ověřovat růst, případně navštívit konzultace. Samozřejmě to všechno závisí na kvalitě pedagogů a taky zájmu a kvalitě studentů.

Ale internet je k nezaplacení právě pro studium ve vyšších semestrech už náročnějších partií, třeba oné kvantové fyziky, jak jsem výše napsal a to z důvodů, které jsem popsal. V případě obecné relativity je práce s internetem takřka nezbytností a to nechci její učitele nijak podceňovat.

A ted už dobrou :-).
08. 08. 2011 | 01:39

Karel Mueller napsal(a):

Ještě tedy dovětek: Problém matematiky a její výuky je v tom, že tak, jak je dnes vykládána (alespoň v základním kursu), matematika nevznikla a ani se nevyvíjela. prostě tak matematikové nepostupovali a ani by tak postupovat nemohli, Ale o tom jindy.
08. 08. 2011 | 01:43

ondrejsteffl napsal(a):

šlapka napsal(a):
„prý se na zkoušky nesmí nosit ajpod či jiné zařízení umožňující pracovat s informacemi získávaných např. z netu /já bych se vůbec nemránil ani konzulatcím on line.../.“

V Dánsku mají i maturitu s přístupem k internetu. Scio pomáhá středním školám to zavést taky (viz http://www.scio.cz/skoly/ss/maturita21/index.asp), ale bude to trvat.
08. 08. 2011 | 03:11

ondrejsteffl napsal(a):

Tonouš napsal(a):
„Nejdůležitější příčina toho, že se žáci neučí, je zbytečnost jejich školního vzdělání pro následné trvalé pracovní uplatnění.“

Ano i to.
08. 08. 2011 | 03:11

ondrejsteffl napsal(a):

Remcall napsal(a):
„Prima, takže proč bych se měl učit angličtinu, když na webu je slovník a google translator?“

Zbytečně to dramatizujete. Ano, cizí jazyk je jistě lepší umět, ani hrát na klavír se nedá podle webu. I když na druhé straně doba, kdy vám simultánně bude tlumočit mobilní telefon, není daleko.
08. 08. 2011 | 03:12

ondrejsteffl napsal(a):

Bobina75 napsal(a):
„A také je velmi důležité rozlišit, co je který student vůbec schopen pojmout, v tom jsou obrovské rozdíly, něco nazpaměť se naučí téměř každý, ale být vůbec ochoten učit se přemýšlet, je pro řadu studentů zcela nepřijatelná podmínka práce ve škole.“

A nemůže to být tím, že se ve škole od první třídy často něco učil nazpaměť, ale přemýšlení s ním necvičili?
08. 08. 2011 | 03:13

ondrejsteffl napsal(a):

starej komsomolec napsal(a):
„Web je problem sam o sobe. Jak se naucit prodirat absolutne nesourodou smesi skvelych poznatku a absolutnich zvastu. To by melo byt soucasti gramotnosti.“

Ano, a žáci by to jistě uvítali.
08. 08. 2011 | 03:13

ondrejsteffl napsal(a):

Drzá zrzka napsal(a):
„Člověk by se měl vzdělávat, hledat poznání, celoživotně. Je to v jeho zájmu.“

Nejen v jeho zájmu, potřeba porozumět světu, který ho obklopuje, je u člověka přirozená (u zvířat se tomu říká orientační pud). Bohužel škola to u mnohých úspěšně potlačí.
08. 08. 2011 | 03:14

ondrejsteffl napsal(a):

ewa napsal(a):
„Stránky, které jste uvedl na konci, jsou dobré. Proč jste vybral právě tuto ukázku, jako typickou??“

Ne, na TEDu je vlastně atypická. Líbí se mi ale na ní, že jde o emoce. A hlavně je to odpověď na otázku, co bychom děti měli učit, když je čekají samé změny. Měli bychom je učit brát změnu, překážku vždy jako výzvu. A diskuse nad touhle přednáškou je dobrá cesta. A nakonec vždy si kladu otázku, zda si děti odnesou do života víc z téhle přenášky nebo třeba z hodiny chemie (výklad o pH).
08. 08. 2011 | 03:15

ondrejsteffl napsal(a):

JF napsal(a):
„Proti tomu bych tedy postavil stálost světa a jeho strukturu,…“

Ale to se nevylučuje, jistě není cílem, aby školy přestali učit číst, psát a počítat. Naopak právě ty trvalé, stále základy jsou nevhodnější pro hluboké pochopení a vytváření struktur myšlení.

„No jinak předpokládám, že právě takhle nějak to funguje právě ve Skandinávii, proto mne poněkud překvapil Váš sled události kde dnes již znamená zítra.“

Jistě funguje to tam lépe a problémy tam nejsou tak aktuální, ale myslím, že je také dostihnou (spíš ty čtyři další problémy), protože škola ani tam není stavěná na to, aby hleděla do nepředvídatelné budoucnosti.
08. 08. 2011 | 03:16

ondrejsteffl napsal(a):

zlodej propisek napsal(a):
„Pane Steffle, uz je mi jasne, proc jste se ocitnul na seznamu pravdo-laskaru jakehosi neofasistickeho tzv. novinare !!“

Neříkejte, kde? Pošlete mi odkaz. To bude asi celkem slušná společnost :-).
08. 08. 2011 | 03:16

ondrejsteffl napsal(a):

Ety napsal(a):
„Ze školy zmizel trénink.“

Ano, děti nechtějí trénovat. V rámci tohoto blogu bych to vysvětlil tím, že jim vnucujeme trénink na gorodky a ony nechápou proč. Já sice vím, že trénink - posilování je nutný a skoro stejný na gorodky i na fotbal, ale dětem je někdy těžké to vysvětlit.

„Protože většinová populace se bez drilu základy nenaučí a pak nemá na čem stavět.“

Když děti chtějí, naučí se samy a rády neuvěřitelné věci. Ale musí chtít. A chtít budou, jen když v tom
uvidí smysl. Před léty děti uměly zpaměti kompletní životopisy 300 pokémonů, ale hlavní města ne.
08. 08. 2011 | 03:18

ondrejsteffl napsal(a):

poste.restante napsal(a):
„Abych mohl řešit na křižovatce dopravní situaci, nemohu ztrácet čas vzpomínáním, jak se řadí dvojka. A vyhledáváním už vůbec ne.“

Ano nepochybně, je řada takových věcí, které se musejí dokonce zautomatizovat, aby fungovaly. Třeba hraní na klavír nebo klikání s myší, ale ty netvoří základ vzdělávání. A to hlavní: k zautomatizování dojede používáním.

„Čili je třeba vést trvalou diskusi o něčem, co bych nazval "vědomostní základ".“

Ano, to je důležité a chtěl jsem rovnou napsat blogu. My v tuto chvíli prostě nevíme, co má být ten „vědomostní základ“ vhodný v době širokého přístupu k informacím. Změna se odehrála příliš rychle! Bohužel nikdo to ani nezkoumá.

„A hlavně jak připravovat žáky pro život v budoucím světě, o kterém skoro nic nevíme?“

Pouštěl jste si ten odkaz na konci blogu? Ten je o tom.
08. 08. 2011 | 03:21

ondrejsteffl napsal(a):

mackie napsal(a):
„Jednu otázku je třeba stále zodpovídat: "K čemu nám to bude?"“

Ano!
08. 08. 2011 | 03:21

ondrejsteffl napsal(a):

Az napsal(a):
„Ještě k té motivaci :) Je poměrně známá věc, že negativní zpětná vazba je základem učení, zatímco pozitivní zpětná vazba má výsledky prachbídné.“

Nespletl jste to? Já to znám opačně.
08. 08. 2011 | 03:21

ondrejsteffl napsal(a):

miroslav staněk napsal(a):
„Problém je v tom, že nikdo neví, jak by se měla škola změnit. Nevíme co bude zítra.“

To že nevíme, co bude, ještě neznamená, že nevíme, co děti učit. Např. víme, že je musíme připravit na změny, že je musíme učit učit se, že je musím učit spíše obecné věci než speciální, zatěžovat mozek (jak píšete) atd.

„Děti jsou rychlejší v rozhodování, rychleji zvládají techniku, jsou přizpůsobivější. Vycvičení z počítačových her.“

No vida, to cvičili, a tak to umějí.

„Ale mají problém při řešení problémů. Když narazí na problém, který vyžaduje náročnější myšlenkovou činnost jsou v koncích. Hádají. Nepoužívají informace, jednak si je nepamatují, když řešení nenajdou, neumí na ně sami přijít.“

A cvičil to s nimi ve škole někdo, od první třídy? Asi ne. Pak se není čemu divit.
08. 08. 2011 | 03:23

ondrejsteffl napsal(a):

učitel napsal(a):
„Změna půjde velmi pomalu a bude trvat strašně dlouho.“

Přestavte si, že by v podniku, jehož výrobky nejdou na odbyt řekli: „Změna půjde velmi pomalu a bude trvat strašně dlouho.“ Ale jinak s vámi souhlasím a mám obavu, že to školy nestihnou včas.
08. 08. 2011 | 03:24

ondrejsteffl napsal(a):

gytaoggova napsal(a):
„Učím fyziku a matematiku a tenhle článek mě pěkně naštval. Co na těch učitelích vlastně chcete?“

To se moc omlouvám, ten blog vůbec není o učitelích, ti ten problém mohou řešit jen málo a jen „vzpourou“ proti systému. To je o celém systému, o cílech, úkolech a organizaci školy. Učitel sice něco může ale jaksi mimo systém.
„Děti se mají učit pro život, ale ten je pravým opakem toho, co se jim v těchto předmětech vtlouká do hlavy!“

Ano.
08. 08. 2011 | 03:25

ondrejsteffl napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):
„Jenom velký pozor na to, že mnoho studentů např. v SOČ uvádí v literatuře jenom Wikipedie.“

A ukázal jim někdo ve škole, že jsou i jiné zdroje? To by přece měl. Ale oni na to v RVP asi zapomněli...

„A co když ve škole vypnou proud a všechna ta technika a zdroje informací nebudou fungovat?“

Když v Praze nepůjde v zimě tři dny proud, bude to celkem jedno, budou mrtví a bude zasahovat armáda.
08. 08. 2011 | 03:28

ondrejsteffl napsal(a):

 cestovatel fazovym prostorem napsal(a):
„Dnes si bohuzel rada "prosteho lidu" (nechci se dotknout O. Steffla) mysli, ze co je na internetu nebo i Wikipedii, musi byt pravda!!“

Ano, žáci by se učit, co jsou spolehlivé zdroje a jak se to pozná. Ale jinak školní znalosti jsou na webu zpravidla v pořádku, tedy přesně řečeno stejně jako v učebnicích. On je tam totiž někdo pilný většinou přepíše ze školy.
08. 08. 2011 | 03:29

Jan Žura napsal(a):

Jak to, že v tom komunismu (který nikdy nebyl), kdy všichni strašně trpěli, jsme byli se vzděláním na tom daleko lépe a nyní jsme na tom daleko hůře (to přiznávají všichni)? Autor blogu v úvodu příčiny vyjmenovává, takže nehledejme příčinu úpadku v jednotlivostech, ale v celém komplexu příčin. V hodinách náboženství jsme mívali rádi vyprávění katechety, kterým říkal podobenství. Jedno přidám. Nedávno při cestě po dálnici jsem se zastavil na občerstvení v Mac Donaldu. Přijely tam i dvě školní výpravy. Žáci považovali ty blafy, které „mekáč“ produkuje, za vrcholový kulinářský zážitek. Nestačí jim v životě něco podobného i v jiných oblastech?
08. 08. 2011 | 03:37

honolulu napsal(a):

Pane Stefl,
prosim nenechte si radit od Tencokyda = (Slapka).
On chodil 8 roku do prvni tridy.
08. 08. 2011 | 04:24

poste.restante napsal(a):

ondrejsteffl
Svou otázku na přípravu pro budoucnost jsem myslel tak, že dřívější model výuky byl asi následovný:
Nalijeme do žáků co nejvíc informací, protože pak je šance, že něco se v hlavě zachytí.
A něco z toho, co se zachytí, pak také člověk v životě využije.

Dnes bychom si měli klást otázku, která část informací bude určitě potřebná a tu naučit opravdu dobře a téměř všechny.

U mnoha témat vlastně ani učitelé netuší, proč je vůbec učí.
K čemu například tolik hodin rozborů literatury a života autorů?
Jenže při výuce literatury přece nejde o to, aby každý maturant uměl vyjmenovat májovce anebo odvykládat rozbor díla Karla Čapka. Jde o to, že Čapek nepsal o mlocích, ale o fašismu atd. Objektivem literatury se žák učí dívat na svět, lidi, společnost, ... Jo a kromě toho si také cvičí paměť.
Kolik češtinářů ale takto doopravdy vnímá svůj předmět, to si raději netroufám odhadovat.

Ano, ten odkaz jsem si pochopitelně pustil.

Hluboký emocionální zážitek, provázený informačním obsahem.
Jedna návštěva Osvětimi je lepší nežli 10 hodin o holokaustu v učebně.
Jedna návštěva v technickém muzeu a fundovaný výklad průvodce o vodních kolech, turbínách a parních strojích - Nepochybuji, že část žáků si dokonce zapamatuje, co je to ojnice, píst a proč tam byl setrvačník.
Občas pouštím žákům ukázky z filmů, když chci téma dovysvětlit. (Možná tím porušuji autorský zákon.)
Příprava takové hodiny dá ale strašně moc práce.
Tohle nejsou učitelé schopni zvládnout sami.
Navíc je to ani nikdo neučil.

A systémová podpora se nekoná.
Vláda zatím nejspíš ani netuší, že máme problém a že omezováním výdajů na školství podřezává naši schopnost konkurence.
(Ale spíše to tuší a je jim to jedno.)
Zkrátka, ušetříme, ať to stojí, co to stojí.
Peníze na školení a vzdělávání učitelů Dobeš pozastavil.
Průvodce v technickém muzeu mi vyprávěl, že se uvažuje o zrušení průvodců a najmutí ochranky, protože to "vyjde levněji".
atd.

Jenže TOHLE jsou ty největší dluhy, na které budou naše děti doplácet.
08. 08. 2011 | 04:40

Ládik!!! napsal(a):

Umíte vůbec někdo ještě počítat na logáru? A ví dnešní mládež, na co to je?
08. 08. 2011 | 06:16

Labe napsal(a):

Pane Štefle, po revoluci jste byl myslím u zrodu soukormé školy, která měla ukázat, jak se má učit a jak lze vychovat vynikající studenty = ty, kteří budou mít to pravé vzdělání pro život. Můžete nám prozradit, jaký konec ta škola vzala a kolik vynikajících osobností z ní vzešlo?
08. 08. 2011 | 06:54

Linuxový otaku napsal(a):

Je třeba změnit složení předmětů, některé zrušit či omezit, jiné přidat:

a) vyhodit značnou část literatury a nahradit je rétorikou a procvičováním vyjadřování a prezentačních schopností, přidat více mluvnice

b) rozšířit výuku matematiky - tam wikipedie příliš nepomůže, pokud člověk nemá dostatečné schopnosti, takže výuka neztratila smysl ani dnes

c) přidat povinné programování - nahradit jím nějaké jiné nesmysly, určitě se najdou

d) spojit matematiku, fyziku a programování v jeden předmět - na vše je potřeba jistý tréning, internet zcela nepomůže při učení se řešit problémy (hotová řešení ale někdy najde, z těch se dá učit)
- fyzika potřebuje matematiku (od přímé a nepřímé úměry ("trojčlenka") až po diferenciální rovnice (proč se neučí na SŠ či dokonce ZŠ? šlo by to vysvětlit flashovou animací...), fyzikálnín úlohy jsou vděčné úlohy do matematiky
- jako pomoc použít nějaký ten matlab nebo open source kopii octave aby se ušetřilo - dobrá kalkulačka
- jako programovací jazyk pro začátečníky by mohl být zajímavý python a pro zábavnost použít jeho implementaci v sikuli (http://sikuli.org/)

e) omezit občanku a jiné sociální nesmysly, nahradit to finanční gramotností (opět matematika?) - aneb aby dluhy nerostly...
08. 08. 2011 | 07:22

Jakub Listen napsal(a):

Možná pohled z opačné strany. Pracuji jako projektový vedoucí. Velmi nerad pracuji s čerstvými absoloventy. Proč? Protože spoléhají na to, že co budou potřebovat, to si najdou na internetu. To je sice pravda, ale než se jim to povede, je polovina času vyhrazená na projekt pryč. A i tak z nich vznikne "jednoúčelový stroj", který se nedá použít na řešení jakéhokoli jiného problému, protože kolečko "najdu si to na internetu" by začalo od začátku.
A to nemluvím neschopnosti poslouchat druhé. Zkuste takového "odborníka" posadit k zákazníkovi a vůbec nepochopí, co zákazník vlastně potřebuje. Myslím, co skutečně potřebuje.
To, že mají lidé problém porozumět psanému textu je nesrovnatelně menší problém ve srovnání s tím, jak moc nejsou schopni porozumět obsahu rozhovoru.
08. 08. 2011 | 07:24

pp napsal(a):

Vážení. On je dnes vůbec všeobecnej trend, kdo co najít, kde co dostat či ukrást. A ne umět, či vědět. Jak píšete, o odkazech na informatiku (internet). Ale nikdo už jaksi nepředpokládá zhroucení oněch informačních sítí z jakýchkoli důvodů. A umíte si pak představit následky a vědomostní úroveň národa, Tedy tu co mají ve svých hlavách? Já myslím, že by nás to obratem zařadilo mezi barbary co plenili Římskou říši.......
08. 08. 2011 | 07:31

Jakub Listen napsal(a):

Je ještě jedna věc, která mě na mladších absolventech vadí. Chybí ji "fantazie" při řešení problémů. Tou "fantazií" myslím kreativní přístup k řešení problémů. Tím, že se příliš spoléhají na: "najdu to na internetu", chybí jim všeobecný rozhled. Ale jak mají přicházet s neobvyklými nápady, když jsou naprogramováni tím, co si našli na internetu do podoby jednoúčelových strojů ?
Čest výjimkám.
08. 08. 2011 | 07:37

Michal napsal(a):

Tak schválně, kolikrát jste na netu hledali informace o láčkovcích, prvocích nebo třeba 3tihorních horninách...?...Už s prominutím vidím, jak žáci při hodině tyto info vyhledávají místo polonahých a nahých slečen..:-D..Ale rozhodně bych se nebránil zavedení v daných předmětech 1 - 1,5 h s internetem a PC za účelem vyhledat si data k právě probírané problematice a udělat z nich výtah důležitého...Aby se žáci s textem a informacemi naučili pracovat a vybírat z nich to důležité...v tomhle bych spatřoval důležitý pokrok..někde se to děje, ale třeba pouze v rámci PC nauky, ale jistě by se to hodilo do přírodních věd, dějepisu,a podobných předmětů..
08. 08. 2011 | 07:40

Targus napsal(a):

To Ládik!!!

Ano, logaro si ještě pěstuji v nejspodnějším šuplíku. Mí potomci ho asi ani neviděli.
08. 08. 2011 | 07:49

Ládik!!! napsal(a):

Targus -
přijde den, z dolů jde plamen a dým - potom vytáhnu logáro.
08. 08. 2011 | 07:55

Admirál napsal(a):

Ondřej Štefl - Vaše odpověď učiteli - "Přestavte si, že by v podniku, jehož výrobky nejdou na odbyt řekli: „Změna půjde velmi pomalu a bude trvat strašně dlouho.“ Ale jinak s vámi souhlasím a mám obavu, že to školy nestihnou včas."

Víte, rychlou změnu dokáže efektivně provést pouze menší organizace. Organizovat byť jen malou změnu "k lepšímu" ve velké organizaci je většinou dlouhodobější proces. Musí k tomu být zdroje a většinou se změny prosazují po perzonální linii. Nutná podmínka je kompetentnost centra.

To znamená, i kdby do centra přišli "ti praví", situace se bude zlepšovat přibližně stejně louho, jak se zhošovala.
08. 08. 2011 | 08:03

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Několikrát zde zazněla dobrá otázka:
Co si absolventi takové moderní školy počnou, když spadne net? A pořádně. Tak, že nepůjde nahodit několik dnů. Třeba po nějakém hackerském útoku.

Další dobrá otázka:
Kdo a podle jakého klíče rozhodne, co je nutné, aby se žáci naučili a co již nikoli?

A ještě jedna vázající se na vaši odpověď, že telefony budou simultánně překládat z cizího jazyka:
Jak zajistíte správný překlad třeba z takové švýcarské nebo korutanské němčiny? Anebo jak budete eliminovat výrazné rozdíly v angličtině neodvratně spějící ke vzniku nových jazyků?

Podle mého názoru tzv. memorování a dril není na škodu, pokud je spojen s činnostmi podporujícími invenci. Mechanická paměť je důležitá, třeba už jen proto, že není potřeba pořizovat výpisky při zpracovávání nějakého problému. Vycvičené paměti postačí jedno přečtení.
08. 08. 2011 | 08:06

neakademik napsal(a):

Hned prvni komentar opakuje bezmyslenkovite tu samou odesackou pitomost, ze skoly jsou nekde dobre, protoze v Americe se plati skolne. V Americe se nekde neplati skolne, jinde plati. Ve state Kalifornie se na vysokych skolach neplati skolne a prave proto je Kalifornie a jeji skolstvi v mnoha oborech na spici. Ve vetsine statu jsou univerzity soukrome, kde se plati skolne a statni, kde se plati jen symbolicke skolne.

Ze muze byt nekdo takovy omezenec a porad opakuje tu samou hovadinu o tom skolnem jen proto, ze to vykladaji totalni diletanti z ODS. Tak to dopada, kdyz nekdo veri tupe propagande.
08. 08. 2011 | 08:06

Targus napsal(a):

To admirál:

Naprosto přesná definice doby potřebné k provedení změn. A bohužel jen v tom nejoptimálnějším případě. V současném stavu absolutně nepadá v úvahu.

To Ládik:

To já si ještě pěstuju i tabulky, heč!
08. 08. 2011 | 08:11

Leo K napsal(a):

Milý cestovateli,
vzdor svému nicku víte o světě ... Ani číst odkazy, na které linkujete, neumíte. Hned v tom prvním linku je odstaveček - cituji: Jak se hodnotí?
Žebříček Shanghai Jiao Tong University porovnává více než dva tisíce univerzit podle následujících kritérii:
- Kvalita výuky– počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu či jiné významné ocenění na poli vědy a výzkumu
- Kvalita školy– souzeno dle počtu současných vyučujících, kteří obdrželi Nobelovu cenu či jiné významné ocenění, a také podle počtu zveřejněných studií v odborných časopisech
- Výzkum– počet článků zveřejněných v časopisech Nature či Science za posledních pět let
- Velikost školy – počet studentů, personálu atd.
Konec citátu.
Americké univerzity, ale i všechny prestižní univerzity světa jsou prestižní proč? No protože zaměstnávají přední odborníky, nejlépe nositele Nobelovy ceny - přetahují je nabízením exkluzivních podmínek a potom je vystavují ve svém štítu. Tedy ne, jak vy říkáte, že jsou placené! Houby! Například soukromá univerzita Massachusetts Institute of Technology - v tabulce je na 5. místě - 76 laureátů Nobelovy ceny a přesto, nebo právě proto ji výrazně podporuje stát - jak Massachusetts, tak i USA z federálního rozpočtu.
U nás s tím máme problémy, protože Heyrovský už umřel a i kdyby ještě žil, tak sám to nevytrhne, jak už moudře poznamenala Kettlyová v The Egg and I.
S placením to nemá nic společného. Neměl byste si změnit nick? Třeba na dodo nebo dummy?
08. 08. 2011 | 08:12

Petr napsal(a):

Anglicke nebo americke univerzity jsou na urovni ceske stredni skoly. Ze jsou placene nic neznamena. Student dostane pujcku a pak po skole musi mit urcity prijem a zacne splacet. Splaceni je na 30 let. Takhle je to v UK. Ceske skolstvi je porad o dost lepsi nez to v cizine.
08. 08. 2011 | 08:20

TomášL napsal(a):

Petře
(08. 08. 2011 | 08:20 )

není... Ani ve systému, ani ve vyučujících a ani ve studentech. Z 10mil. se celkem nic moc neurodí.
08. 08. 2011 | 08:25

Martin Novák napsal(a):

To by se také lidé mohli třeba i sami léčit ze závažných chorob - o o nich a o jejich léčbě je všechno na internetu. Sami by si zaloupili vyšetření na RTG, EKG, EEG, tomografu, rozbor krve, moči a podle zjištěných hodnot by vygooglili vhodné léky a jejich dávkování, objednali by si je u výrobce, atd.. Pouze o operaci by museli požádat třeba manželku - ta by nastudovala anesteziologii na internetu, vybrala vhodnou látku, uvedla pacienta do umělého spánku a pak vy si vygooglila něco o kardiochirurgii, aby starému opravila prolaps mitrální chlopně.
08. 08. 2011 | 08:27

Ládik!!! napsal(a):

Targus -
taky mám. Strojnické modré, stavební Rochlu, k jeřábům Remta-Kupka.
08. 08. 2011 | 08:42

Jakub Listen napsal(a):

K placení školného na VŠ v USA.
Je pravda, že v USA existuje několik vysokých škol, které patří v celosvětovém srovnání k nejlepším. Je pravda, že se na nich platí školné. Ale odvozovat od toho, že placení školného=kvalitnější vzdělání je nesmysl. Tyto školy stojí na tom, že je navštěvuje malý zlomek z 300 mil. polulace USA (+ spousty zájemců ze zahraničí). Počet přijatých je přitom omezen. Díky tomu jsou tyto školy vysoce výběrové a studují na nich (vesměs) jen ti nejlepší a mají (vesměs) mnohem vyšší motivaci.
Když už, taky by bylo vhodnější srovnávat průměrnou placenou vysokou školu v USA s průměrnou českou. Takové srovnání by mělo mnohem lepší vypovídací schopnost.
08. 08. 2011 | 08:42

Jirka napsal(a):

Dekuji, letos to je sedm let, tesi me to porad, ale zvazuji odchod... Pro letosni rok jsem dostal mensi uvazek, ktery mi dela o cca 3000,- mesicne mene a jeste dojizdeni me stoji dalsich 2500,- mesicne. Vedeni to nezajima...
08. 08. 2011 | 08:53

Petr napsal(a):

TomasL: ceske skolstvi je porad na lepsi urovni. Vim, jak to tady chodi. Nepotkas tu napr. britskeho lekare, zubare. Kdyz ano, tak je to vyjimka. Chybi jim tu selsky rozum, na co se zeptas napr. z historie a to je konecna. Ja jenom reagoval na ten prvni prispevek o UK a USA.
08. 08. 2011 | 08:57

Ebo napsal(a):

"kvalita a výsledky školního vzdělávání se zhoršují" .. protože si každá škola učí co chce..
08. 08. 2011 | 09:00

student napsal(a):

Takže podle Šteffla se nemusím učit cizí jazyky, protože až budu v cizině, vytáhnu svůj ajfoun a přeložím si to na gógl translátoru a cizinci to ukážu? Lol, ať pitomost vládne světu.
08. 08. 2011 | 09:00

kristusek napsal(a):

Hmmm.... a do AZ kvízu povolíme nosit si notebooky a vyhraje ten s lepším připojením... výborný nápad.
Školní hodiny se změní na tříminutovky, kdy se žákům sdělí jen téma ("Láčkovci") a ti si to pak půjdou domů vyhledat na netu.
Akorát s tělocvikem bude problém... scucneme ho na posilování prstů, aby se nám co nejlépe psalo?
08. 08. 2011 | 09:01

Zdeněk Brom napsal(a):

ondrejsteffl:

A tím jsme u podstaty problému. Ukázal a dokonce jim doložil přednosti jiných zdrojů. Sami si vyzkoušeli, práce je bavila a výsledky vynikající.... Jenže nesnesitelná snadnost CtrC a CtrV z internetu je neodolatelná. Navíc se zužuje počet učitelů, kteří znají jiné zdroje. Často do škol nastupují ti, kteří bez internetu také nemohou být. Internet neodmítám, ale má svoje meze.

Ondřeji, žáci přeci nejsou jenom v Praze :) Jsou ji jiná místa, kde výpadek energie nemusí nutně vést k smrtelným křečím. Otázka spíše zněla, zda nebudem s informacemi začínat jaksi od začátku, když naši elektronickou mechanickou paměť někdo vypne.
08. 08. 2011 | 09:34

žena napsal(a):

Linuxový otaku
"b) rozšířit výuku matematiky - tam wikipedie příliš nepomůže, pokud člověk nemá dostatečné schopnosti, takže výuka neztratila smysl ani dnes"

Osobně bych matematiku nerozšiřovala, současný stav je podle mě postačující. Rozšířila bych výuku cizích jazyků

"e) omezit občanku a jiné sociální nesmysly, nahradit to finanční gramotností (opět matematika?) - aneb aby dluhy nerostly..."

Základní finanční gramotnost by byla nanejvýš vhodná.
Ale podle mě jsou pro život nesmírně důležité i "sociální nesmysly" - seznámit žáky s obsahem jednotlivých náboženství, naučit je, jak odolávat manipulaci, jak být asertivní, tolerantní a naučit je spolupracovat.

S ostatními body Vašeho příspěvku souhlasím. Jenom dodám, že pro spokojený život je výhodnější mít vysoký EQ nikoliv IQ.
08. 08. 2011 | 09:39

Jakub Listen napsal(a):

Zdeněk Brom:
Nemusí hned jít o fatální výpadek, který způsobí dlouhodou nedostupnost interentu.
Mnohem častější (a mnohem nepříjemnější) jsou krátkodobé výpadky připojení v podniku, člověk na cestách, kdy se k internetu prostě nedostane a nebo případ, kdy je člověk u zákazníka a díky jeho bezpečnostním pravidlům nemá možnost připojení k internetu. A co pak?
Je ale ještě jeden zajímavý důsledek - a hezky to je vidět na Facebooku. Většina uživatelů si postupně kolem sebe vytváří komunitu lidí s podobným pohledem na svět, která využívá podobné informační zdroje. Díky tomu si vytváří svou vlastní virtuální interpretaci světa a díky komunitě kolem se jen ubezpečuje v tom, že ten jejich "svět" je jediný správný.
Je to zcela nový fenomén? Nevím, asi ne - i v době před internetem vznikaly podobné profesní nebo zájmové komunity. Ale internetový věk nedává tolik příležitostí setkat se s lidmi jiných názorů a konfrontovat své postoje s jejich. A to není právě dobře.
08. 08. 2011 | 09:53

Drak napsal(a):

Maturita pouze plná politických hesel bez latiny, řečtiny a znalosti antiky - to je trend budoucích středoškoláků obsluhujících automatizované linky a PC. Politici potřebují nevzdělané stádo, které se neotřese hrůzou z budoucnosti připravované politiky a spokojeně bude postávat u svých žlabů, kam se nasype trochu žrádla a zbytků ze stolů po hostině vůdců...
08. 08. 2011 | 09:56

zajda napsal(a):

ad Linuxový otaku
a) vyhodit značnou část literatury a nahradit je rétorikou a procvičováním vyjadřování a prezentačních schopností, přidat více mluvnice
Naprostá hloupost. Mluvní cvičení lze zařadit kdykoliv. Celou dobu výuky na gymnáziu na každé hodině slohu měl jeden žák mluvní cvičení - pětiminutový proslov na libovolné téma s úkolem zaujmout a informovat spolužáky. Poté následovalo hodnocení od spolužáků s upozorněním na chyby. Na hodinách literatury bylo mluvní cvičení s tématem - co zajímavého jsem přečetl v poslední době. Ve třídě bylo 36 žáků, za 4 roky uměli na veřejnosti prezentovat svůj názor všichni - vymizelo jak kuňkání, tak uspávání hadů a většina chyb typu ehm, ehm, opakování slov, nespisovná čeština a také neverbální stereotypy jako pohupování, tiky v obličeji.
08. 08. 2011 | 09:56

amdg napsal(a):

Škola je průměr a vždy musí být průměr. Být na výsluní a kritizovat sám sebe - to je vrchol sametu. (velvet)
Není třeba mít testy, počítače, projektory, tělocvičny a klimatizované učebny. Potřebujeme učitele. Klasické tradičně zpožděné učitele. Takové, kteří učí na základě zkušenosti, nikoliv vizí. Těch pár číslic nového století není v lidském životě nic. Třeba mezi učitelem Boženy Němcové, učiteli za Masaryka a dnešními není rozdíl. Nepomlouvejme. Dokonce i mládež je podobná. Jen je smutné, když padesátiletý zkušený muž zůstává v iluzi mladických vizí. Neporučíme větru dešti. Tak zase jindy. Dnes stačí.
08. 08. 2011 | 10:01

Jirka napsal(a):

Souhlasím s lidmi, kteří píší, že chybí rétorika a pod. Dnešní forma referátů se často změní v narychlo vytištěné *.doc texty s použitím CTRL C a CTRL V. Bohužel, v rámci učení, na vině nejsou jen učitelé, ale spíše rodiče, které v dnešní době často ani nezajímá, co se ve škole učí nebo co se tam vůbec děje, jejich zájem roste pouze s blížícím se vysvědčením 8., potažmo 9. třídy, kdy se rozhoduje o přijetí na SŠ.
Dle mých bývalých žáků, roste i množství dospívajících, kteří si i tu SŠ pouze odchodí, nějak zvládnou maturitu, ale vysvědčení z nižších ročníků je jim ukradené. Zavedl bych povinnost ukázat při vstupu do zaměstnání ukázat vysvědčení za celou docházku. A těm, kteří nemají snahu (nemyslím tím, že mají prostě menší nadání, ale jsou liní) bych zmenšil přídavky pro rodiče. Ano, je sporné, jak to zjišťovat, ale když máte ve třídě určité skupiny, které se prostě jen spoléhají na to, že něco vychodí a po vzoru rodičů pak budou chodit pro přídavky a při slově práce dostávají vyrážku, jinak to nejde. Raději bych byl, kdyby peníze z mých daní šly na dělníka nebo kuchařku, kteří ztratili práci 3 roky před důchodem (těžko seženou novou) než na lemply, kteří se spoléhají, že stát jim zaplatí vše...
A s memorováním učiva? Bez základů nemohou vzniknout souvislosti. Internet je výborná věc,ale musí se umět použít. Souhlasím s tím, že se často v IVT učí směšné věci, které žáci a studenti dávno umí. Mělo by se spíše zaměřit na využití poznatků, na dělání rešerší, výtahy a pod.
A poslední věc, bohužel platná pro "lepší" SŠ - gymnázia a pod - kolegové někdy zapomínají, že existují i jiné předměty, než ty jejich. Měl jsem na gymnáziu profesorku, která dokázala vyzkoušet 15 lidí za hodinu, naučit látku, kterou si pamatuji i po letech a že jí bylo hodně, ale když viděla, že nestíháme, polevila, probrala znovu, zopakovala, dala oddech. Až po letech jsem si uvědomil, že mě za druhou polovinu 4. ročníku ani jednou nevyzkoušela. Pak jsem se jí ptal, proč? Odpověď mne dostala - Jirko, tys to uměl perfektně, měl jsi to v malíčku, ale nešel jsi to studovat, měla jsem tě zkoušet a dávat nároky navíc? Ne, chtěla jsem, ať se soustředíš na své učení a jen jsem sledovala, jak ti to jde... Klobouk dolů...
08. 08. 2011 | 10:14

baracuda napsal(a):

Pane šTEFLE, také jste nějak pozapomněl to, ýe za minulého režimu školství řídil stát a vzdělával studenty v oblastech, o kterých si alespoň myslel, že budou potřebné. Ach ta hrozná nesvoboda, kde stát prostě určil, že potřebuje především technické inženýry a nikoliv nadbytek herců a jiných umělců, managerů kteří kromě všeobecných pouček nic neumí, politologů aj. Před půl hodinou byl zveřejněn další nárůst nezaměstnanosti s odůvodněním, že se právě dostudovaní přihlásili na pracák. To jsou věci. Tak jsme zavedli havlovské svobody a každý si studuje co chce za nezájmu společnosti. Takže studenti si svobodně studují co chtějí a pak jdou na pracák a diví se, že je společnost nepotřebuje. A když připočtete to, že už máme celou jednu dospělou generaci, která vidí, jak rodičům a příbuzným stačí se umět podepsat na příjem sociálních dávek a mají se lépe než snaživec, který chodí do práce za pár korun a
když odečte dopravu, nutné kvalitní ošacení a jiné náklady, tak je na tom hůř a ještě nemá nárok na příspěvek na bydlení a ostatní, protože pracuje. A je vymalováno!!!
08. 08. 2011 | 10:40

aklaese napsal(a):

Jeden starý učitel češtiny říká, že maturita z češtiny je dnes tak dopizděná, že ji udělá žák na úrovni 6-7. třídy ZŠ.
08. 08. 2011 | 10:54

Zdeněk Brom napsal(a):

Jakub Listen::

To je výborné rozvedení. Ty virtuální světy vznikaly i dříve, ale teď je to snažší a rozšířenější.
08. 08. 2011 | 11:05

Zdeněk Brom napsal(a):

aklaese:

Spíš bych napsal, že má minimální nároky. To se týká i matematiky.
08. 08. 2011 | 11:05

žena napsal(a):

aklaese

Ale hlavně, že máme maturity státní za nemalý peníz :-(
http://marcelchladek.blog.idnes.cz/c/191706/Statni-maturity-zhavym-adeptem-na-prusvih-roku-2011.html
08. 08. 2011 | 11:06

Miroslav Pivoda napsal(a):

Wikipedie sice není přesný zdroj informaci, ale 1) postupně se zlepšuje a hlavně 2) je zdarma. Dnes učitelé trestají žáky za odkaz na Wikipedii místo toho aby je učili, jak hodnotit spolehlivost informace dostupné na internetu. To by ovšem ti učitelé to sami museli nejdříve zvládnout.

"My potřebujeme pro svoji práci klid" - viz tento článek zde:
https://sites.google.com/site/mirekpivoda/clanky
08. 08. 2011 | 11:14

ondrejsteffl napsal(a):

Labe napsal(a):
"Pane Štefle, po revoluci jste byl myslím u zrodu soukormé školy, která měla ukázat, jak se má učit (...). Můžete nám prozradit, jaký konec ta škola vzala a kolik vynikajících osobností z ní vzešlo?"

To můžu. Je to současný PORG, který řídí V. Klaus mladší, myslím, že to je vcelku úspěšná škola :-). I když se posunula trochu jinam, než byla za mého řízení, ale to je nutný vývoj. Z absloventů např. jedna řídí České centrum v Neměcku, jeden šéfuje největšímu pražskému hudebnímu festivalu United Islands, další založil Lupu.cz, jedna je ředitelkou školy, několik je architektů, kteří sklízí ceny atd. Vzhedem k tomu že šlo celkem o 100 studentů a je jim teprve kolem třiceti, není to špatné. S mnohými z nich nyní spolupracuji.

Otázka je, zda to byla zásluha školy, protože to od samého začátku byly velmi nadané děti. Navíc "vynikající osbnosti" nejsou dobrým měřítkem práce. Mě spíš těší, že jsou v životě spokojení, což se hezky projevuje tím, že mají spoustu dětí, většinou tři :-).
08. 08. 2011 | 11:16

ODS - zabij bábu napsal(a):

Školství je sice podfinancované, ale určité vzdělání poskytnout dokáže a mezery není problém doplnit ( internet apod. ).
Základ problému je v rodině - rodiče neumí vychovávat děti!!!! Za komunistů se o děti staral stát a děti tak nemohly od rodičů odkoukat, jak se o děti starat. Dneska když si lidi pořídí dítě, tak neví co s ním a posadí ho k počítači. Vzniká tak generace deprivantů s absolutním nezájmem o cokoli ( s výjimkou drog a sexu ).
08. 08. 2011 | 11:23

ondrejsteffl napsal(a):

poste.restante napsal(a): 08. 08. 2011 | 04:40
ano, se vším souhlas
Zejména, že počet učitelů, kteří rozumí tomu, proč učí, to co učí, je malý. Ve všech předmětech.
Moje obava je, že teď už ani systémová podpora nepomůže.
08. 08. 2011 | 11:29

morfo napsal(a):

Např. povinná školní četba: Alois Jirásek, Božena Němcová, Jan Neruda atd. 19.století - naše budoucnost.. A běda kdo ten čtenářskej deník neudělá.
08. 08. 2011 | 11:52

Petr H napsal(a):

Také by mne zajímalo, k čemu je ministerstvo školství a všechny pedagogické výzkumáky aj. instituce, když státní maturitu a přípravu otázek musí dělat za mnoho miliard soukromá firma.
08. 08. 2011 | 12:10

Prudil napsal(a):

ODS zabij bábu, Takže za to, že se vše po listopadu zhroutilo a klesáme hrubě pod úroveň, která tady byla za komančů, zase můžou komanči. Ježíši, opravdu ještě dnes někdo může papouškovat tyhle nesmysly. Ještě že Masaryk řekl, že potřebujeme 40 let nerušené demokracie, tak takoví magoři to snad za dalších 20 let pochopí, že chyba je někde jinde.
08. 08. 2011 | 12:28

Akrastan napsal(a):

Spíš než o klesající ceně informací by se mělo hovožit o její inflaci. Nadbytek snižuje cenu, ale značně komplikuje nalezení té, která je pro danou situaci relevantní.
Pokud jde ovšem o smysl vstřebávání informací v průběhu školní docházky, jsem přesvědčen, že určité penzum informací i ze vzdálených oborů je důležité získat i přes to, že se redundantní.
Něco jiného je vyhledávání informace, kterou (profesně nebo při studiu nějakého konkrétního oboru) v dané situaci potřebuji, a něco zcela jiného - a v současnosti velice zanedbaného - je vědomost, která mi umožňuje vidět svět v souvislostech.
Uslyším-li o nějaké události ve například zprávách, mohu si na ni učinit bezprostřední názor jen na základě toho, co znám. Těžko mě vývoj například na Balkáně sledovaný zorným úhlem médií přinutí prostudovat si něco z historie (od antiky po současnost) a tak - nemám-li potřebné vědomostní zázemí - snadno podlehnu zjednodušujícímu vysvětlení novin, televize, politiků atd. Jsem tak snadno manipulovatelný bez ohledu na dostupnost informace (po které mě ani nenapadne se pídit, protože ani nevím, že taková informace, která by mi pomohla se orientovat, existuje).
Považuji školní vstřebávání informací za budování jakéhosi kontextu, v jehož rámci jsem schopen vnímat svět z pohledu naší civilizační (euroamerické, křesťansko-židovské atd.) tradice.
Souhlasím s tím, že metoda je zastaralá, ale byl bych velmi opatrný při zavrhování obsahu. Jednotlivec kdykoli schopný vyhledat si informaci, ale nevsazený do jakéhokoli kontextu, je svobodný jen zdánlivě, a je nesrovnatelně manipulovatelnější cíleným výběrem informací, kterým se ho někdo (firmy prostřednictvím reklamy, politici atd.) snaží dostat, tam, kde ho chtějí mít.
Má-li si být člověk schopný nalézat relevantní informace sám (a v konkrétním oboru činnosti, která člověka živí, je to víc než žádoucí), měl by tak dělat s vědomím rozsahu a struktury souboru, který prohledává. Bez tohoto vědomí budou pro člověka vyhledané informace bez souvislostí s ostatními, vždy jen účelovými "návody k použití" namísto toho, aby mu pomáhaly dotvářet si celkový obraz o světě. Já osobně jsem přesvědčen, že vzdělání je přeci jen o dost víc, než souhrn takovýchto "návodů k použití" a znalost metody, jak si sám vyhledat další. Vzdělání by mělo být především platformou pro schopnost vlastního kritického myšlení, pro utváření vlastních závěrů z dostupných informací právě za pomocí široké mezioborové orientace. Jen tak je člověk opravdu svobodnou bytostí, a jen tak bude vědět, co v oné záplavě laciných či téměř bezcených iformací, o nichž je ve Vašem blogu řeč.
Jak takové vzdělání v rychle se měnícím světě s extrémně dostupnými informacemi zprostředkovat tak, aby bylo přiměřeně atraktivní (ona škola nebyla nikdy zcela atraktivní, bylo-li venku pěkné počasí a v komoře ležel nový míč), je ovšem skutečnou výzvou, se kterou si bude muset naše (nejen česká, ale celá "severoatlantická") civilizace poradit, nebude-li chtít jako civilizace zaniknout. Řešení (a v tom s Vámi souhlasím) určitě není v zachování rigidního systému, a hájení neuhajitelných pozic. Hledání správné cesty pro školství ovšem není jen hledáním technologie práce s informacemi, ale je součástí hledání naší vlastní identity ve světě který se mění tak rychle, že se snadno může stát pro život člověka nehostinným dřív, než ten stačí jeho směřování ovlivnit.
08. 08. 2011 | 12:31

Akrastan napsal(a):

Omluva za pravopis (překlepy atd.) v předchozím příspěvku...
08. 08. 2011 | 12:35

Karel Mueller napsal(a):

Prudile,

buďte realista. Část nepochopí, část chápat nechce.
08. 08. 2011 | 12:44

Jana napsal(a):

Zajímalo by mě, jaký je dnes rozdíl mezi znalostmi v jedlotlivých třídách ZŠ proti období pře r. 89. O kolik toho umí děti více nebo méně.Zajímá mě to proto,že ve srovnávacích testech mezi státy se neustále propadáme. Před roke. 89 jsme byli ale spíše v první desítce ne-li pětce. Jak si tohle tohle vysvětlujete? Při tom, většina lidí na školství před r. 89 nadává. Už jsem podobnou otázku psala na více diskuzích. Nikdo nikdy mi na ni ale neodpověděl. Jakto, že žáci nebo studenti absolvující před r. 89 prokázali lepší výsledky než nynější účastníci srovnávacích testů?
08. 08. 2011 | 13:14

Pepa Josef napsal(a):

Nic proti učení se metodám. Mimochodem právě to je to, čemu se dnešní žák velmi často aktivně brání (požaduje jednoduchou nalejvárnu, rodiče zrovna tak). Jen si nesmíme vzájemně plést mateřskou, základní, střední a vysokou školu. Malé dítě si rychle, snadno a rádo pamatuje a chlubí se tím, že si to pamatuje. Nemůže si "vyhledávat informace" o sedmikrásce, musí se jednoduše dovědět, že "toto je sedmikráska a je menší než podobná kopretina". Měl by se to dovědět PRÁVĚ DNES!!! spíš ve škole než doma, protože doma se toho dítě dozví čím dál méně. Proč? Protože tatínek se ráno sebere, odjede z Horní Dolní, kde výhodně pořídil parcelu, do Prahy, kde vykonává práci doménového administrátora, a domů přijede v osm hodin večer urvanej jak borůvka. Myslíte si, že může být pro dítě vzorem a zdrojem nějakých informací?

Propánakrále, nejdřív musím v té hlavě něco mít, abych to mohl třídit, hodnotit, hierarchizovat a diskutovat o tom. Na začátku každého procesu je sběr informací. proč ho pomíjíme právě ve vzdělávání? Škola dnes opravdu není jako před staletími - tehdy totiž Komenský tvrdil, že úkolem žáka je být ukázněný a napodobovat učitele. Ani jedno dnes není splněno. Bohužel často téměř programově.
08. 08. 2011 | 13:26

Jan H napsal(a):

Jano, zčásti na to odpovídá Baracuda a další část: Nehráli jsme si na Havlovská lidská práva - žáci a studenti drtivou většinou CHODILI do školy, alkoholik a feťák se jaksi nechytal, studenti se prostě naučili co jim učitelé řekli a nebo měli problémy a to už doma. Že by učitel nesměl ani vrátit žákovi facku se jaksi nenosilo a stačila poznámka od učitele a doma jsem to schytal, dnes jde rodič do školy kde toho drzého učitele klidně i zmlátí, Také každý viděl u rodičů že čím jsou vzdělanější, tím jsou váženější, mohou dělat zajímavou práci, kdežto lempli skončili u lopaty. Dnes jaksi děti vědí, že vystudovaní rodiče se plácají taktak, kdežto Dežův tatínek jezdí mercedesem a kouří zásadně Marlboro a vodu by nepil, leda Colu a v práci v životě nebyl.Rodina kriminálníka bývala v opovržení a moc si nevyskakovali ani jejich děti Mezi spolužáky byl populární ten co byl chytrý ve škole a třeba navíc sportovec nebo hudebník, dnes je to opět DEžo který spolužákům přenechá levně mobil nebo marjánku.Atd asi bych se jen rozčílil kdybych psal dál.
08. 08. 2011 | 13:29

Petr H napsal(a):

Jane H velmi správně, ještě doplňte že kluci chtěli být inženýry nebo piloty a holčičky se chtěli stát učitelkami tak se učili. Dnes holčička sní o tom, jek si dá silikony a bude modelkou nebo herečkou.a při pohledu na ty naše školu opravdu nepotřebuje. A že ten mobil koupí od toho Deža, jehož rodiče v mercedesu se opravdu jen umějí podepsat na formuláři sociálních dávek, ne jak socky s titulem před i za jménem.
08. 08. 2011 | 13:48

ondrejsteffl napsal(a):

Akrastan napsal(a):
„Považuji školní vstřebávání informací za budování jakéhosi kontextu, v jehož rámci jsem schopen vnímat svět z pohledu naší civilizační (euroamerické, křesťansko-židovské atd.) tradice.“

Ano, naprostý souhlas, ale budování kontextu je přece jen víc než pouhé předávání informací. Viz příspěvek poste.restante, kolik učitelů to dělá - cíle školy jsou systémově nastaveny na předávání informací.

„Já osobně jsem přesvědčen, že vzdělání je přeci jen o dost víc, než souhrn takovýchto "návodů k použití" a znalost metody, jak si sám vyhledat další.“

Ale to já taky. Budou ještě další blogy o dalších souvislostech. Tenhle je hlavně o tom, že jedna (z mnoha, a já se budu věnovat 4) z věcí, která se ve světě změnila, je dostupnost informací.
ASPIRACÍ BLOGU NEBYLO POJEDNA VZDĚLÁVÁNÍ KOMPLEXNĚ, JAK TO někteří ČEKAJÍ.

„Jak takové vzdělání v rychle se měnícím světě s extrémně dostupnými informacemi zprostředkovat tak, aby bylo přiměřeně atraktivní, je ovšem skutečnou výzvou, se kterou si bude muset naše (nejen česká, ale celá "severoatlantická") civilizace poradit, nebude-li chtít jako civilizace zaniknout. „

Ano, přesně.

„Hledání správné cesty pro školství ovšem není jen hledáním technologie práce s informacemi, ale je součástí hledání naší vlastní identity ve světě který se mění tak rychle, že se snadno může stát pro život člověka nehostinným dřív, než ten stačí jeho směřování ovlivnit.“

Ano, pěkně řečeno.
08. 08. 2011 | 14:19

ondrejsteffl napsal(a):

Pepa Josef napsal(a):
„Mimochodem právě to je to, čemu se dnešní žák velmi často aktivně brání (požaduje jednoduchou nalejvárnu, rodiče zrovna tak).“

Ano to říkají mnozí. Ale brání se i v první třídě? Není to výsledek práce školy, která od samého začátku většinou „požaduje jednoduchou nalejvárnu“ (ostatně vy taky, když píšete „nejdřív musím v té hlavě něco mít, abych to mohl třídit, hodnotit“). Není divu, že pak ti nemnozí učitelé, kteří po žácích chtějí víc, narážejí.

„Propánakrále, nejdřív musím v té hlavě něco mít, abych to mohl třídit, hodnotit, hierarchizovat a diskutovat o tom. Na začátku každého procesu je sběr informací.“

Těžko poznat, jak to přesně myslíte, ale doporučuji podívat se např. na anglický systém výuky dějepisu a porovnat s naším. V Anglii si vyberou jedno historické téma a tomu se věnují třeba celý rok, to studují v podstatě zjednodušenými metodami historiků. Tam se na jednom příkladu učí vidět věci v nejrůznějších souvislostech a kontextech, rozumět jim, chápat, že výklad historických událostí může být různý atd. U nás se tvrdí, že takové věci patří až na vysokou školu a že nejdřív musí žáci mít celkový přehled, a tak jim cpeme do hlav stovky dat a jiných povrchních informací. Pak není divu, že ani studenti, kteří přijdou na vysokou školu, nejsou zvyklí samostatně přemýšlet a pracovat.
08. 08. 2011 | 14:33

poste.restante napsal(a):

Akrastan
Velmi přesné.
Já, s dovolením, používám termín, že škola by měla být "dílnou lidskosti".
Velice se mi líbila věta v seriálu My všichni školou povinní:

"Žák, to není nádoba, kterou je třeba naplnit vědomostmi.
Žák, to je pochodeň, kterou je třeba zapálit."

Proto si také, na rozdíl od mnohých jiných, nemyslím, že je třeba nějak výrazně omezovat výuku literatury či společenských věd.
(Ale současně si nemyslím, že třeba etika má být samostatným předmětem už na základní škole.)

Vzdělávání je proces, který trvá desítky let, ale určité informace by měly zaznít a být předány také v určitém věku.
Stejně jako se v předškolním věku má dítě naučit základy hygieny, tak by i v pubertálním věku mělo získat základy společenských věd a nástroje abstraktního myšlení.

Takto ale dnes na vzdělávání skoro nikdo nepohlíží.
Převládá technicistní přístup.
Co budeme potřebovat k práci, to se má naučit, ostatní je "balast".
Vždyť i ten projekt EU se jmenuje "Vzdělání pro konkurenceschopnost".

Já nechci vracet výuku do časů klasických gymnázií a povinné výuky latiny a řečtiny.
Ale nutně potřebujeme redefinování obsahu vzdělávání na celostátní úrovni.
Teprve nad tímto základem může stát profilové zaměření středních a vysokých škol.
(I proto jsem byl odpůrcem konceptu ŠVP.)
08. 08. 2011 | 14:37

ODS - zabij bábu napsal(a):

Pro Prudila: Když byl Husák v kriminále, tak přísahal, že se Čehunům pomstí. A udělal to mazaně. Nabídl Čechům, že se jim stát postará o děti, a zhovadilí Češi na to přistoupili........
08. 08. 2011 | 14:50

Pepa Josef napsal(a):

panu Štefflovi: mně se především nechce diskutovat s Vaší momentální demagogií, možná je to trochu silné slovo zaviněné stručností. Jsem třetí generace troufám si říci úspěšných učitelů, takže v duchu svých předků setrvám na pozicích pevných základů vybudovaných dobrou znalostí základních pojmů, nikoli vágních slovních průjmů, přiměřeného drilu vedoucího k úsporně soustředěnému vnímání, nezbytného pamětního učení (mám-li něco řešit, musím to nejprve popsat, identifikovat a odhalit podstatu) a vědomí toho, že nemohu polovinu výuky strávit zdůvodňováním učiva do bezvědomí. Musím na začátku především v žákovi vzbudit důvěru v to, že mu nevykládám blbosti a že účel mé činnosti pochopí později. Na začátku je totiž prakticky nevysvětlitelný. Recept je nečekaně jednoduchý: musí mě to přesvědčivě bavit. Po 25 letech praxe totiž dospívám k názoru, že škola není o známkách a o školních výsledcích (ty jsou po letech často směšné), ale o vztazích. O vztazích mezi žáky, mezi žákem a učitelem a o vztahu UČITELE A UČIVA. O tom je to celé až nečekaně. Obecně často říkám: "Učíš se to proto, milý Řehoři, aby ses zařadil mezi lidi, kteří to vědí, nikoli mezi lidi, kteří to nevědí. Možná, že ti to k ničemu nebude, možná se tato dovednost projeví v nečekané souvislosti, které si třeba ani nevšimneš, možná, že za dvacet let uznáš, že tě okolí oceňuje jinak než ty druhé." Říkejte si tomu nalejvárna (nebo třeba racionální a rychlé předání potřebných základních znalostí, já se neurazím:), já se budu držet svého kopyta a svých výsledků.
Můj děd, vážený školní inspektor (který před těmi desetiletími musel nejdřív odučit, nepřeháním, téměř všude a všechno, aby se mohl o tuto funkci ucházet), razil jednu zásadu, kterou se v metodických příručkách nedočtete: "Uč jak uč, hlavně nauč!"

Co chtějí rodiče v první třídě, poznám brzy sám:)) Myslím si, že to bude tak nějak, že hlavně požadují, aby škola nedělala problémy. Škola nedělá problémy, protože potřebuje žáky. Když rodič a žák zjistí, že tudy cesta nevede, požadují onu nalejvárnu, protože přece nebudou systematicky a pečlivě pracovat, když zmasírováni reklamou vědí, že všechno lze mít hned, i když na to člověk nemá.

Myslím, že před zoufalým hledáním reforem bychom se měli nejdřív opřít o to, co v našem školním vzdělávání svět kdysi obdivoval. Nebylo toho málo. Stejně jako v celém vzdělávání i tady podceňujeme pevné základy a začínáme stavět od střechy.

Howgh, domluvil jsem.
08. 08. 2011 | 15:18

Fanda napsal(a):

Podle takového závěru by stačilo, aby škola naučila děti číst v několika jazycích a hledat ve zdrojích informací. Toto je ovšem nesmysl. Škola by měla spolu s rodinou a s okolím děti vzdělat natolik, aby uměly myslet, vytvářely si slovní zásobu, měly minimálně všeobecný přehled, byly vzdělány v kultuře i v jiných obecně potřebných oborech atd., atd.. Dovedete si představit rozhovor dvou lidí v budoucnosti, kteří každou větu (jak známo, věta je napsaná nebo vyslovená myšlenka) rozhovoru tvoří za pomocí Internetu.
Je někdo schopen bez uzardění stanovit, o čem by měl mít člověk všeobecné povědomí, aby nebyl v běžné společnosti mimo mísu a tedy co už by si podle svých potřeb mohl hledat a nalézat v jiných informačních zdrojích? Ovšem, poženu-li to ad absurdum, kdo potom ty jím hledané, jak autor říká, relevantní informace do těch jiných informačních zdrojů bude ukládat, když je tam budou všichni jenom hledat.
08. 08. 2011 | 15:22

petisek napsal(a):

Souhlasím s autorem článku. Jako kněz jsem dostal příležitost pohřbívat svého třídního učitele ze základní školy. Když jsme přemýšlel nad jeho přínosem pro můj život, tak byl několikerý: Byl vzorem rozhodného chlapa. Učil nás syntetizovat (ne zjednodušovat). Učil nás mít rád svou vlast. Byl spravedlivý, ale ochotný improvizovat. Jednal s námi s velikým pochopením a taktem.
V srdci nosím jednu zkušenost, která to může ilustrovat: Neustále jsem si četl pod lavicí. Nezakazoval mi to pokud jsem měl vyhovující známky a musel jsem z každé knihy vytvořit pro celou třídu referát.
A stejně si myslím, že většinu vědomostí zapomeneme, ale způsob myšlení, hodnocení, řešení konfliktů ... je v nás jako jinak neviditelné základy domu našeho světa.
08. 08. 2011 | 15:31

Ještě napsal(a):

Stav školství se bude rapidně zhoršovat, pokud bude na ministerstvu neonacista a neofašista Bátora a ministr Dobeš, který ho tam najmenoval také na doporučení Klause !!!
Je to selhání vlády, Nečase, Johna, Schwarzenberga, ale ještě mohou situaci napravit a rychle je odvolat, a pokud ne, pak všichni parazitují na státu a jsou zbyteční !!!
08. 08. 2011 | 15:34

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

"V Anglii si vyberou jedno historické téma a tomu se věnují třeba celý rok, to studují v podstatě zjednodušenými metodami historiků. Tam se na jednom příkladu učí vidět věci v nejrůznějších souvislostech a kontextech, rozumět jim, chápat, že výklad historických událostí může být různý..."

Sice mne zdařile ignorujete, ale nedá mi to.
Tak, jak jste to popsal, to je perfektní pro hloubkové studium opravdových nadšenců pro historické vědy. Problémem je, že se nestihne tímto nepoměrně náročnějším systémem všechno, pokud nepřidáme počet hodin. Což nepřidáme, protože bychom překročili maximální povolenou zátěž studentů, navíc nejsou peníze pro pedagogy, atd.
Z tohoto druhu výuky nám vystupují:
- jednotky procent absolventů s pozoruhodně velkými znalostmi probíraných témat a dobrými znalostmi generálními.
- Dále pak desítka až dvacítka procent se znalostmi vcelku dobrými o probíraných tématech a znalostmi téměř nulovými o tématech okrajových či neprobíraných a konečně
- nadpoloviční většina studentů s chabými znalostmi a téměř nulovou orientací v problematice probírané v daném předmětu a "tabula rasa" v případě témat okrajových a neprobíraných. Prostě nic, prázdno, nula, big zero.

Abyste si nemyslel, že jen tak pindám do větru, tyto informace mám z UK od tchánů mého dávného kamaráda, takto učitelů na střední a vysoké škole v Londýně.

Přeji hezký den.
08. 08. 2011 | 16:28

ondrejsteffl napsal(a):

To targus:

"Problémem je, že se nestihne tímto nepoměrně náročnějším systémem všechno, pokud nepřidáme počet hodin."

Ale v tom to je: Vaše, ale u nás všeobecné přesvědčení je, že je třeba "všechno stihnout", od pravěku po moderní dějiny. Právě proto jsem to popsal, že to není nějaká věčná pravda. Anglii to mají jinak. Prostě všechno nestihnou (hodiny nepřidávají), ani si to nekladou za úkol a nedělají z toho problém. Učí jen něco ale zato jinak a do hloubky. Nechci debatovat o tom, co je lepší, jen ukazuji, že jsou i jiné možnosti, což si mnozí (zde zejména mnozí učitelé dějepisu) neumějí představit.
08. 08. 2011 | 16:47

noe napsal(a):

Ale no tak, Šteffle, vy jste si přece udělal ze školství dojnou krávu. Dvacet let si ji pasete, dvacet let vyděláváte peníze - a najednou vám začne vadit "kvalita"? Ta je přece výsledkem půswobení vám, soukromníků, kteří devastují úroveň vzdělání nepromyšlenými zásahy, snahou zprivatizovat jakoukoli veřejnou službou, zřizováním absurdních institucí (osmiletá gymnázia) a hlavně snižováním nároků intelektuálních spolu se zvyšováním nároků finančních. Školství jste zdevastoval a rozkradl vy (a vaši přitleskávači)- a nejde jen o peníze, ale i o intelektuální a morální potenciál učitelů a spol.
08. 08. 2011 | 18:01

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Ano, a pak běda Anglánovi, který se setká s někým, kdo nemá vzdělání na stejné škole jako on. Pokud je normální, cítí se trapně, pokud je (ne)patřičně sebevědomý - nechci říci nafrněný na to, že je Anglán - je za arogantního blbce, kdežto on považuje za arogantní blbce všechny ostatníkolem sebe.

Znovu se dostáváme k tomu, o co se neustále přeme. Většina zde tvrdí, že je potřebné mít nějaké penzum základních znalostí ze všech disciplín, pokud nemá být z člověka tzv. fachidiot.
Např. ti Angličané byli u vytržení z toho, že ač neznám ani jeden název květiny anglicky a v češtině jich možná dám dohromady bez nápovědy tak pět, byl jsem jim schopen sdělit, co je to ikebana. Anebo se divili tomu, že ovládám zeměpis UK lépe, než oni.
Zcela správně teď řeknete, že oni si to můžou vygůglit. Jenže než oni si potřebné věci najdou na netu, já mám uzavřený obchodní případ. V případě, kdy jde doslova o minuty (silniční doprava) a disponent si musí prověřit i jiné záležitosti, než jen místopis, je pak gůglení hodně velká brzda.
Z toho důvodu považuji za nutné i ono učení nazpaměť, biflování a memorování. Mozek se trénuje na celoživotní schopnost pamatovat si potřebné vědomosti, resp. vykutat s malou nápovědou někde z hlubin to, co do něj bylo vloženo před desítkami let. Rozhodně alespoň v raném věku.
08. 08. 2011 | 18:34

kus napsal(a):

A všimli jste si, že většina příčin, které v této diskuzi byly nalezeny jako příčina hrozné stavu znalostí a přístupu ke škole nebo vzdělání obecně jsou záležitosti celkového stavu naší společnosti? Ne jen školy nebo učitelů. Škola je taková, jaký je stav společnosti. Stojí za velké h....!
08. 08. 2011 | 19:26

Oldis napsal(a):

Aby se clovek naucil tridit informace, musi se v nich nejdriv orientovat a musi si je nejdrvi ulozit do pameti (naucit se je). Nikdo neumi zatloukat hrebiky od narozeni a rozpravou o teorii zatloukani hrebiku se je zatloukat nenauci. Stejne tak bez jisteho mnozstvi ulozenych informaci neni co tridit a kdyz neni co tridit(nebo vyhodnocovat, kategorizovat, porovnavat) tak se tridit atd. nenauci.
A pak o jakych vecech a do jake hloubky se muzete bavit s clovekem, ktery nezna alespon vseobecny zaklad ze zakladni skoly? Mozna tak o botach, bundach a hodinkach.
08. 08. 2011 | 19:39

Jindra777 napsal(a):

Naše školy jsou ještě luxusní. Přečtěte si, jak to chodí ve státních školách s převahou Černochů v USA. http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011071703
08. 08. 2011 | 21:34

souhlas napsal(a):

naprosto souhlasím.

VŠE mi nedala naprosto nic. to říkám bez legrace. jediné o čem se zaměstnavateli hovořím je to co jsem se sám naučil jinde.
08. 08. 2011 | 22:41

Linuxový otaku napsal(a):

Potom by se měl vymyslet a zavést předmět o tom, jak se efektivně učit - 90% naučené látky člověk do měsíce zapomene (zapomínací křivka). Pomůže aplikace která se v předem připravených intervalech táže na otázku, a jestli si jí student vzpomene nebo ne. Dělá se statistiky a špatně zodpovězené otázky se oběvují častěji, každá má svůj časový plán. Od pouhého opakování jedné otázky za druhou pak přejde k minutám, hodinám, dnům a týdnům. Během té doby nesmí (!!!) přijít s učivem do styku jinak než skrze otázku, úspěšnost zapamatování je pak asi 70%. Používá se to na učení kanji, a za boha si nemohu vzpomenout jak se ta metoda jmenuje, google nepomáha protože nejsem schopen zformulovat dotaz dost konkrétně, a z historie prohlížeče už to nevytáhnu. Po půl hodině hledání jsem to vzdal... Někdy je ta pamět přece jen důležitá.

Jinak efektivních metod jak se učit existuje spousta, dobré je být kreativní a vymyslet nějakou blbost co se dobře zapamatuje.

Ze střední pamatuji Pivo na stole 1 = pivo na stole 2, neboli p1*v1/t1=p2*v2/t2, zapsáno se zlomkovou čárou to opravdu vypadalo jak dva stoly...

nebo seznam předmětů a pro seznam šprtané látky vytvářet asociativní příběh který zcela postrádá logiku (sinus šplouchl na maják a tak se z toho zderivoval, až se změnil na cos, ...).

Kolik času žáci a studenti za život věnovali přemýšlení o tom, jak se efektivně učit? Většina raději zvolila bezmyšlenokvitý postup šrocení se dokola a dokola, je to svým způsobem pohodlné, není třeba myslet...
08. 08. 2011 | 23:00

Linuxový otaku napsal(a):

Tak už jsem to našel - SRS - Spaced repetition learning systems.

http://en.wikipedia.org/wiki/Spaced_repetition
http://www.omniglot.com/language/srs.php

Podobných metod bylo vyzkoumáno zajisté více, a ukázaly se efektivní pro učení některých typů učiva. Proč je tedy nezavést? Sice mohou vést k povrchnější znalosti, ale zato dlouhodobé - těch 20% látky prostě bude zapomenuto, a bohužel není jistota, kterých 20% to bude.

No a od toho by mohl být předmět - učení se.
08. 08. 2011 | 23:15

poste.restante napsal(a):

Linuxový otaku
Předmět "učení se"?
Vy jste asi neviděl "Básníky 2", kde Zdeněk Svěrák učí studenty, jak si rozmístit pomůcky na stole?
08. 08. 2011 | 23:28

Kotrba napsal(a):

Pane 3TEFLE, pořád nikdo neodpověděl na to základní, co už se tu někdo ptal, k čemu živíme ministerstvo školství a výzkumný ústav a další instituce, když si neumí ujasnit co má umět maturant a neumí napsat otázky k maturitě a musí to za mnoho miliard zadat soukromé firmě. Jestli se toho blogu vůbec zúčastníte tak zde odpovězte. Jinak je celá diskuse na nic a nevím proč jste ji vůbec otevíral
09. 08. 2011 | 07:15

Linuxový otaku napsal(a):

Ministerstva nejsou schopna vymyslet nic - na to je třeba nějaké malé skupinky třeba jen mírně nadprůměrně inteligentních techniků, kteří zapřemýšlí jak učit, protože pajdáci nejsou schopni uvažovat stylem kdy na vnější svět pohlíží jako na technický proces. Ale aby udělali rozhodnutí, velký institut není schopen dělat rozhodnutí rychle.

Učení = zpětnovazební systém, tedy učený dostane na vstupu informaci, tu nějak zpracuje a vyleze z něj výstup. Supervisor (učitel) pak porovná výstup studenta s výstupem požadovaným, a pokusí se o korekci změnou či doplněním dalšího vstupu. Na první pohled se zdá, že známkování se o toto snaží, ale není tomu tak, protože žák si špatný výsledek napravuje na jiném, novém učivu a zpětná vazba neprobíhá, protože na ní není čas a učitel není schopen dostatečně efektivně paralelně zpracovávat 30 žáků.

Jak to řešit? Nějakou "datovou strukturou" - nejspíše nějaký N-ární strom. Tedy učitel když učí přednostně zpětnovazebně vyučuje žáky kteří chápou učivo nejlépe, a tito potom budou zpětnovazebně učit ostatní své spolužáky. Tím dojde k přenesení práce z učitele na žáky. Samozřejmě že učitel vykládá učivo stylem 1:M kde M je počet všech žáků, ale další upřesňování probíhá především k těm bystřejším, ti si pak učivo dále zažijou tím, že ho budou učit několik dalších lidí - vždyť učit a být učen je tak podobné. Takovýto systém by mohl zefektivnit výuku, a vyřešil by i problém nalezení nadaných žáků.

Zbývá jen dořešit problém motivace, aby to žáci dělali dobrovolně. Možností by byla třeba nějaká školní seznamka kde podle testů by si ti lepší mohli vybrat někoho jiného na rande, takže by motivací byl sexuální pud. Studenti by byli seřazeni podle výsledků, a ten nejvýše by nabízel rande ostatním níže jak uzná za vhodné, dokud nenarazí na někoho kdo ho přijme (rande není pro horšího studenta povinné, ale "odměnou" toho lepšího by bylo právo na první oslovení).
09. 08. 2011 | 07:38

džordž napsal(a):

Nevím, ale zdá se mi, že někdo tady zapomněl na jedno! A to? Co když se vypne Internet? Co potom? To si jako lékař, který bude operovat, ráno nastuduje přes Internet, jak operovat slepé střevo?...
09. 08. 2011 | 09:05

Julda Fulda napsal(a):

Když to shrnu, naše školy mne připravovaly na minulost:
povinná výuka ruštiny
branná výchova
občanská nauka
marx-leninská ideologie
morální kodex budovatele komunismu
a plno další látky, které jsem nevyužil, nebo beznadějně zastarala
a bylo spíše k udržení učitelského stavu.
My studenti jsme byli jaksi mimo - záměr byl někde jinde
09. 08. 2011 | 09:30

Ety napsal(a):

to: Ondřej Štefl
Nesouhlasím tak úplně. Učení není jen učení, ale také výchova. Děti se musejí naučit i to, co je nebaví. A musejí se to naučit učit. Svět není úžasné místo, kde dětem všichni budou jenom pomáhat rozvíjet talent. Svět je taky tvrdá realita a je třeba se naučit vytrvalosti a překonávání překážek. Jinak vychováme zbabělce, co mají nárok na měkké polstrování a budou ho vyžadovat za všech okolností a všemi prostředky. I nepříjemné věci je třeba někdy udělat. Nebo snad znáte někoho, kdo nikdy nemusí? Já ne. ale začínám potkávat spousta náctiletých, kteří jsou přesvědčeni, že je jejich plným právem nedělat nic, co by je jakkoli namáhalo.
09. 08. 2011 | 10:28

XXX3 napsal(a):

Linuxový otaku:

Ten váš příspěvek z 9.8.07:38 je myšlen opravdu vážně, nebo je to jen vtip? Vnější svět jako technický proces, gigantická školní seznamka jako motivace k učení, proces učení jako jednoduchá matematická rovnice:D. Sbohem psychologie a pedagogiko! Linuxový otaku má recept!
09. 08. 2011 | 11:20

Martina K napsal(a):

Souhlas s autorem. A mam malou otazku. Uci se uz konecne na ceskych zakladnich skolach psani vsema deseti na klavesnici? Vim ze se zaci od prvni tridy uci psat psaci pismo, ktere je originalni pro CR a odlisne od psaciho pisma v zapadni Evrope a USA v rade pismen. K cemu jim to bude nevim, ale vim, ze vsichni do jednoho budou psat na klavesnici. Budou toho schopni rychle a efektivne?
09. 08. 2011 | 12:11

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a):
„Anebo se divili tomu, že ovládám zeměpis UK lépe, než oni. Zcela správně teď řeknete, že oni si to můžou vygůglit.“

Ne, nic takového neřeknu. Lišíme se totiž hlavně v cílech vzdělávání. Já pokládám podrobnější znalost zeměpisu UK pro naprostou většinu lidí za vcelku zbytečnou. Ano, jistě je třeba rozumět mapám a vědět, jak se značí třeba železnice, to jsou ty základní znalosti, a pak se s nimi naučit pracovat.

„V případě, kdy jde doslova o minuty (silniční doprava)…“

To je často opakovaný, ale velice slabý argument. Z toho, co se učí ve škole, pokud už to má praktické využití, tak jen málokdy jde o minuty.

„Mozek se trénuje na celoživotní schopnost pamatovat si potřebné vědomosti, resp. Vykutat…“

To je ovšem poněkud jednostranný trénink. Mozek taky musí umět kombinovat, analyzoat, dávat do souvislostí, syntetizovat, mít empatii, rozhodovat. To se nemá trénovat. A kde jinde než ve škole. A nebo se s tím má počkat, až bude vytrénovaná paměť?
09. 08. 2011 | 12:17

ondrejsteffl napsal(a):

Oldis napsal(a):
„Aby se clovek naucil tridit informace, musi se v nich nejdriv orientovat a musi si je nejdrvi ulozit do pameti (naucit se je).“

Ano, tento postup je zvláště patrný u malých dětí, když se učí mluvit. Nejprve se naučí celou slovní zásobu, a pak ji třídí a z ní sestavují věty. Nebo ne?
09. 08. 2011 | 12:18

ondrejsteffl napsal(a):

Kotrba napsal(a):
„Pane 3TEFLE, pořád nikdo neodpověděl na to základní, co už se tu někdo ptal, k čemu živíme ministerstvo školství a výzkumný ústav a další instituce, když si neumí ujasnit co má umět maturant a neumí napsat otázky k maturitě a musí to za mnoho miliard zadat soukromé firmě.“

Tato otázka není základní. Mšmt a jeho ústavy jsou celkem k ničemu a řešení se od nich těžko dočkáme.A v zásadě je zbytečné se o nich bavit.

Zřejmě si ale také pletete soukromou společnost Scio, která se státními maturitami nemá nic společného a Cermat, který inkasuje ty stamilióny (ne miliardy, abychom nepřeháněli). Ten je ovšem státní.
09. 08. 2011 | 12:20

ondrejsteffl napsal(a):

Ety napsal(a):
„Nesouhlasím tak úplně. Učení není jen učení, ale také výchova. Děti se musejí naučit i to, co je nebaví. A musejí se to naučit učit…“

Ale ano, ten blog NENÍ O CELÉM VZDĚLÁVÁNÍ, ale jen o jednom vážném problému: změně dostupnosti informací, na což škola adekvátně nereaguje.
„Já ne. ale začínám potkávat spousta náctiletých, kteří jsou přesvědčeni, že je jejich plným právem nedělat nic, co by je jakkoli namáhalo.“

Ano, to má nepochybně řadu různých příčin a ještě různých u různých dětí. Jedna je v tom, že úkoly, které dětem předkládá škola, ony často nepokládají za smysluplné, a tak nevidí důvod překonávat překážky. A když je toho moc, tak si zvyknou. Děti stejně jako dospělí jsou schopni a ochotni překonávat neskutečné překážky, ale jen na cestě k cíli, který pro ně má smysl. Třeba to znáte, největší vopruz je muset dělat něco, co pokládám za nesmyslné, zbytečné. Nemyslím, že to se mají děti ve škole učit. Ale vím, že někteří si myslí, že ano.
09. 08. 2011 | 12:22

ondrejsteffl napsal(a):

Martina K napsal(a):
"Uci se uz konecne na ceskych zakladnich skolach psani vsema deseti na klavesnici?" Většinou ne, ale co Vám brání, naučit to vaše děti sama. Prográmků je na to doat, víc netřeba. Nespoléhajte na školu, ta upadá...
09. 08. 2011 | 12:25

Martina K napsal(a):

ondrejsteffl:
Aha, takze resenim je zrusit skolu a ucit si deti sami. To je trochu problem, kdyz oba rodice pracuji a chozeni do skoly je povinne. Jinak moje deti (teda ten starsi) se to ve skole uci. Ano, pomoci nejakych programku. Na druhem stupni se na nem bude vyzadovat odevzdavat domaci ukoly v elektronicke forme. Na stredni skole, dostavaji studenti jako pomucky notebooky. To vite, upadajici verejne skolstvi v USA. Ja jen, ze kdyz jsme chteli aby mel syn i vzdelani v ceskem jazyce v ceske skole, musel misto zdokonaleni mluvy nejprve zvladnout specificke psaci pismo. V te dobe psal tiskaci velmi rychle a psaci americke pismo bylo nepripustne.
09. 08. 2011 | 13:29

Ety napsal(a):

to Ondřej Šteffl
Výuka samozřejmě má být zajímavá, ale bohužel momentálně to vypadá spíš tak, že si děti zvykají na to, že když není (pro ně osobně) dost zajímavá, tak že se nic učit netřeba. Nemá-li někdo rád čísla (třeba proto, že slyšel někoho opovržlivě hovořit o sousedovi účetním), je přesto nutné, aby se překonal a násobilku naučil.
Cvičit paměť je samozřejmě možné i na Pokémonech (no, letos už asi ne).
Prostě se mi nelíbí prezentace učení jako čiré zábavy. Výsledky školství z posledních deseti patnácti let naprosto zjevné ukazují, že se takový přístup neosvědčil. Jinak by si i ten nejhorší maturant uměl spočítat, kolik dlažby potřebuje do koupelny.
09. 08. 2011 | 14:11

noe napsal(a):

Dvacet let Štefflova parazitování na českém školství končí zcela logicky úpadkem, ba devastací školství. Ale pan Šteffl má kapsy plné...
A co pan Šteffl českému školství za ty peníze dal? Nic... Ptejme se radši "za kolik"? To je otázka, které by třeba rozuměl.
Vlastně je neuvěřitelné, že na duševní výplody takového Šteffla, kvůli němuž je dnes školství tam, kde je, vůbec slušní lidé reagují.
O Štefflově inteligenci si ostatně může udělat obrázek každý: pokud ten člověk ani za dvacet let nepochopil, že vzdělání není zboží a nedá se tedy kupovat a prodávat, asi toho v hlavě moc nemá. A pokud si není schopen přečíst ani studie dokazující, že existence osmiletých gymnázií vede nutně k devastaci obecného vzdělání, asi také moc schopný nebude. A pokud se nedokáže ani zastydět natolik, aby své vlastní osmileté gymnázium zrušil, pak to zjevně nebude ani slušný člověk.
09. 08. 2011 | 18:08

dennis napsal(a):

Opakovaně se objevuje myšlenka, že dřív byly školy lepší. To ano, snad byly. A že tudíž náprava spočívá v návratu k tomu, jak to bylo dřív. To určitě ne, to je hloupost.

Pane Steffle, mozna si vzpomenete, ze jsem Vas inspiroval pod blogem pani Appeltove o poulicnich prodejcich k otazce: "Proc se vedci nevenuji stejne intenzivne modernizaci vyuky matematiky, jako se (podle soukromeho nazoru) venuji vyzkumu nejefektivnejsich metod prace s povolnymi zakazniky?" Jeste v diskuzi jsem Vam odpovedel. A ted k citatu z Vaseho blogu...

V seriozni uvaze se autor o zadne myslence nevyjadri, ze "je to hloupost". Nejen proto, ze je to nezdvorile. Predevsim proto, ze se autor uz predem vzdava jakekoli inspirace, ktera i v na prvni pohled tak naivni myslence, ze bychom modernimu skolstvi mohli prospet pouhym napodobenim "stare dobre skoly", muze byt ukryta.

Pro mne srovnani stare skoly, dejme tomu josefinske nebo terezianske doby, nebo i doby, kdy telesne tresty byly organickou soucasti skoly, se skolou pred dvaceti lety a nebo se skolou poslednich dvaceti let muze byt tema k zamysleni. Rozdil postoju k formam trestu pro zaky je obrazem vyvoje nazoru na vychovu. Vychova! Vychova jako soucast vzdelavaciho systemu. (Jsem proti telesnym trestum, jsem pro jine druhy trestu, je-li nevyhnutelne mlade provinilce vychovne trestat.)

Jestlize si umime jen malo predstavit, co vsechno by se pro svou budoucnost meli ucit budouci ucitele, aby pripravovali pro jeste vzdalenejsi budoucnost sve zaky, zkusime se treba zamyslet, co je vzdy soucasti, co bylo a bude soucasti vzdelavaciho systemu? Nepochybne je to slozka vychovna. Umim si predstavit, ze mne doplnite poznamkou, ze o vychove bude jeden z pristich blogu atd., ze to, o co jde v teto chvili, je to vzdelavaci poslani vychovneho systemu. Kdyz ale podrobime otazku dalsiho vyvoje vzdelavani kriticke analyze z hlediska vychovneho poslani budoucich ucitelu a tim i budoucich zaku, mozna i objevime klic k tomu, jak vest budouci zaky do budouciho sveta novych pomeru v prirodnich a spolecenskych vedach, v technologii a v budoucich spolecenskych vazbach. Neni cilem vzdelavani pripravit budouci generace k samostanemu, iniciativnimu, tvurcimu a spolecensky odpovednemu zpracovavani draveho toku stale novych informaci?

Nebudu se venovat otazkam jako jsou: Pamet bez systematickeho procvicovani v mladem veku se pozdeji jen velmi tezko trenuje, sikovnost rukou a prstu pri cviceni psani rozviji stejne tak obratnost jako i mysleni, elementarni dovednosti, jako scitani dvoucifernych cisel, mala nasobilka, vyjmenovana slova jsou po mem nazoru minimum. Ostatnim otazkam se bude venovat koncepce skol se zamerenim podle nadani zaku a studentu...

Chci se zminit o predmetech, k jejichz oznaceni je treba pridat slovo vychova, protoze si myslim, ze prave tyto predmety by se mohly stat tou zakladnou, ze ktere budou startovat ti nadani a nejnadanejsi zaci a studenti k vysinam celozivotniho autogenniho studia a tvurciho mysleni. Ktere to jsou ty predmety: telesna vychova, hudebni vychova, vytvarna vychova, nabozenska vychova, obcanska vychova atd. Proc se k nim pridava sluvko vychova? Protoze nepatri k exaktnim vednim disciplinam. Presto, pro mnohe prekvapive, tvori zaklad vzdelavaciho systemu, ktery se nevzdava sve zodpovednosti za vychovu. Nabozenskou vychovou nemyslim agresivni agitaci, obcanskou vychovou nemyslim bezkrevny vyklad o organizaci statu, vytvarnou vychovou neminim uminene opakovani, ze modra k zelene neladi... Sexualni vychova? Priklad jak tragicky nam chybi koncepce vladni, narodni atd. V nasem skolskem systemu nechybi predmet a nebo nekolik vyucovacich hodin sexualni vychovy. Co nam tragicky chybi je predmet "rodinna vychova", predmet "tymova prace"... vychova pro zivot az zivot nastane.

Samozrejme vzdelavaci predmety budou vzdy a vzdy nalevat vedomosti. Podle typu se jiste bude lisit vyuka matematiky a vyuka cizich jazyku. Vzdy se "technicke pomucky" budou vyrabet podle doby. Soucasny stav vedy a technologie poroste nepretrzite (o dostupnosti pomucek si to nekdy nemyslim), ale vychova bude mit zhruba stejny cil jako ve starem Recku, v Komenskeho projektech, jako pred Erichem Frommem, tak i po nem: rozvijet ty nejlepsi lidske vlastnosti v kazdem od nejutlejsiho veku. Chapu, ze to zni prilis emocionalne a prakticky je to neuskutecnitelne, ale nemuzu si pomoct. Vzdy se divam v historii na koncepce, kterymi se chteli ridit a na kterych staveli zaklady budouciho statu zakladatele a prvni vlady Ceskoslovenske republiky v letech po prvni svetove valce. Kdyz pohlednu na vyvoj v nasi vlasti za poslednich dvacet let, chce se mi usedave plakat.

Ps. Co si myslim o systemech skolstvi v postmodernim svete jsem se vyjadril pod blogem Dra Honzaka o uzitecnosti psaciho pisma, ktere v novem grafickem navrhu uz ani psacim pismem neni.
09. 08. 2011 | 19:38

Ety napsal(a):

To Denis:
Nedávno jsem vyslovila tezi, že novodobé západní školství je cílená sabotáž řízená ze zemí třetího světa. Ale jak to tak dál pozoruju, tak je to stejné, jako když si panstvo zvalo bolševiky, protože je tak pěkně mrazilo v zádech, když slyšeli, jak se bude věšet na lucerny. Takže se nebudeme učit ani psát ani počítat, ani nic jiného, protože to bude tak pěkné, až budeme všichni závislí v maximální možné míře na sítích všeho druhu. To je totiž podstata moderní koncepce. A sexuální výchova, při které učitel požaduje po žácích termín posledního sebeuspokojování, je prostě hnusná. Adresuji Vám, protože to potřebuju někomu napsat, a Vy vypadáte na to, že budete rozumět. Díky.
09. 08. 2011 | 20:32

Ety napsal(a):

To Denis:
Nedávno jsem vyslovila tezi, že novodobé západní školství je cílená sabotáž řízená ze zemí třetího světa. Ale jak to tak dál pozoruju, tak je to stejné, jako když si panstvo zvalo bolševiky, protože je tak pěkně mrazilo v zádech, když slyšeli, jak se bude věšet na lucerny. Takže se nebudeme učit ani psát ani počítat, ani nic jiného, protože to bude tak pěkné, až budeme všichni závislí v maximální možné míře na sítích všeho druhu. To je totiž podstata moderní koncepce. A sexuální výchova, při které učitel požaduje po žácích termín posledního sebeuspokojování, je prostě hnusná. Adresuji Vám, protože to potřebuju někomu napsat, a Vy vypadáte na to, že budete rozumět. Díky.
09. 08. 2011 | 20:34

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:
Hezký blog i diskuse.

Dovedla mě k zamyšlení, že základ je skutečně základ.

Jenom mám obavy, že Váš základ je minimalistický, kdežto můj maximalistický. Minimalismus už často totiž na školách máme a myslím, že nás nedovede k ničemu moc dobrému. Proto mám obavy, kdybyste se třeba stal autokratickým vládcem našeho školství.;-)

Co se týče TED, tak jsem shlédnul ještě příspěvek o chlebu. Abych pravdu řekl, byl hodně rétorický, dost rychlý a nevím, jestli by děti si ho užily. Poukazy na Danta, hebrejštinu, Egypťany, anagogie, analogie, volnost, jaké slova a jak vysvětlím, a naopak, které nevysvětlím. Skutečně nevím, jestli by se to pro ně hodilo, spíš ne. Můžete to na nějakých pokusných objektech vyzkoušet.
09. 08. 2011 | 20:40

Linuxový otaku napsal(a):

Na co proboha náboženská výchova? Ta je vhodná nanejvýš jako jeden z obsahů společenských věd na střední škole, ale proč ztrácet čas mlácením prázdné slámy? Nejde dokázat že nějací bohové (x>=0) existují, z čehož sice nevyplývá že nutně neexistují, ale nemáme žádné dostatečně objektivní indicie o tom, že něco takového je. Jediná záhada je, že vůbec něco existuje, takže "zázrak" máme v sobě i před očima permanentně, a to je již doména filozofie. Naše kultura stejně již dávno není založena na křesťanství, ale na pozitivismu a popření víry v 19. století (Gott ist tot) a následná vědeckotechnologické a průmyslové revoluci. Pozitivismus byl překonán nejpozději když byla přijata kvantová teorie, která rozhodně není z hlediska této filozofie přijatelná, ale jakž tak funguje. Možná že už i teorie relativity má příliš blízko k idealismu... ale ve většině oborů je pořád velmi markantní.

Nicméně proč třeba místo náboženství neučit kosmologii nebo astrofyziku? Na náboženství také narazíme (antropomorfní princip, bla bla ...), ale pro pochopení dnešního světa získají studenti znalosti daleko užitečnější. Náboženská výchova by měla smysl snad v případě, že bychom chtěli s jinými kulturami spolupracovat, ale opravdu chceme? Není lepší vštěpovat znalosti nutné k ovládnutí hmotného světa(genetika, nanotechnologie, ... - matematické základy se dají budovat už od ZŠ, kdyby se chtělo - třeba nanostroje jsou miniaturní "hračky" složené z atomů), než se snažit o jakési pochopení mezi lidmi? Oni ti druzí ho mít nejspíš také nebudou, tak proč se snažit? A pokud pochopení mít budou, tak zase není potřeba něco řešit. Když se potká ateista s šintoistou, tak se navzájem určitě nezabijí, maximálně se bude jeden podivovat, jak to, že se druhý modlí k bohu pevných disků, když mu nenaběhne PC... Když se ale potká ateista třeba s muslimem, dostane ateista nejspíše palicí(nebo rovnou mačetou) po zátylku, zvláště pak pokud svou nevíru bude hlasitě vytrubovat.

Ano možná právě zde je dobrá jistá znalost náboženství, protože muslimové mají v Koránu jasně napsáno, že ateisty musí zabíjet, to je bez debat. Pomocí temporální logiky (logika bere v potaz čas vyřčení výroku, pokud V(t)=0 a V(t+1)=~V(t)=1, potom v čase V(t+x) platí V(t+1), x>=1) jde z Koránu jednoznačně odvotit, že je povinností každého muslima ateisty zabíjet - že tak všichni muslimové nečiní je způsobeno jejich nedůsledností, nikoliv tím že je tato víra přece jen trochu tolerantní. Islámští fundamentalisté vykládají Korán správně podle logiky, a jsou také důslední - oni jsou jediní práví muslimové, a proto je nutné mít se před muslimy na pozoru, co kdyby jich více začalo být důsledných. Nakonec i ta nedůsledná většina mlčí, když jejich bratří jednají v souladu s Koráném a Súrami. Jsou ale tohle témata, která by se měla ve škole řešit?
09. 08. 2011 | 20:52

Linuxový otaku napsal(a):

Náboženství do škol nepatří, a filozofie může být užitečná snad až v pozdějších ročnících střední školy. Navíc se filozofie často mění na "učení se o filozofech a jejich žvástech", namísto skutečného filozofování. Už samotné filozofické pojmy jsem kdysi na gymplu setřel přímo v hodině jako nesmysl - Nietzsche zabil Boha, ale já jsem zabil jsoucno, alespoň to které nám tehdy bylo vysvětlováno. Stejně zemřela i idea, která prý ve jsoucnu existuje. Nešlo tehdy učitelce vysvětlit, že žádná idea stolu, stromu či jiného předmětu ve jsoucnu neexistuje, stejně jako neexistuje idea člověka nebo morálky. Jsou to jen klasifikační úlohy, kdy vnějšímu počitku je v systému vědomí přiřazen symbol (tedy typická relace, často dokonce funkce...) a většina ideí je umělá.

Jsem ochoten připustit, že existují "pravé" idey které jsou "věčné", třeba že obvod kruhu dělen jeho poloměrem je roven pi=3.1415926535..., tedy iracionálnímu číslu jehož rozvoje je postupně "objevován". I kdyby vesmír zanikl, tato pravda zůstane pravdou. Ale stejně bych si ani tady nebyl jistý, jestli Eukleidovský prostor v němž kalkulujeme není jen lidský konstrukt a nepravá idea, potom by jsoucno neexistovalo. To je ale kontradikce s tím že "něco" existuje, na tom se snad shodnou všichni včetně egodeistů a těch kteří si myslí, že celý svět se odehrává jen v jejich mysli (nebo v mysli někoho jiného, třeba jejich kočky...). Matematika má MOŽNÁ nejblíže k samotné "podstatě", proto nač náboženství? Při dokazování je také třeba začít od píky a pěkně definovat nové výroky na základě starých, takže místo náboženství raději ať se učí logika.

Jinak IMHO vědomí je jen iluze, mám na to důkazy, ale nebudu to zde rozebírat, příliš žvástů. Kdo pochopí co je to vědomí, pochopí. Tím také padá idea duše...
09. 08. 2011 | 21:12

Linuxový otaku napsal(a):

kruhu dělen jeho průměrem je roven pi=3.1415926535, kua chyba, v hlavě jsem měl pi*d a obraz čáry průměru, blbý translate do slov
09. 08. 2011 | 21:14

Linuxový otaku napsal(a):

Jinak náboženství není zcela zlé, ale je tam toho málo zajímavého. Líbila se mi idea Tomáše Akvinského že by se mohlo myslet v obrazech místo ve slovech, to jsem také zkoušel rozvinout a málem z toho nakonec zblbnul...
09. 08. 2011 | 21:16

Marek Kobera napsal(a):

To Linuxový otaku:

Ano, jste nepřesný na několika místech a mýlíte se, jak v hodnocení náboženství, tak i ve Vaši větě z temporální logiky. Nicméně, škola nás naučila, že každý má právo na svůj názor. Tak si ho užijte! :-D
09. 08. 2011 | 21:17

Marek Kobera napsal(a):

To Linuxový otaku:

"Jinak IMHO vědomí je jen iluze..."

Tak tím se to zcela vysvětluje. Vy píšete (v) bez vědomí.:-D
09. 08. 2011 | 21:24

pavel napsal(a):

Ondrej Steffl napsal:
"doporučuji podívat se např. na anglický systém výuky dějepisu a porovnat s naším."

nemáte po ruce odkaz? Děkuji.
09. 08. 2011 | 21:29

Pepa Josef napsal(a):

ad ono slavné "vyhledávání informací": dnes jsem četl v jedněch novinách článek o Ladislavu Peškovi. Autor v něm několikrát zmiňuje jeho úspěch v roli Lišáka Pseudola. Tato informace jej zaujala natolik, že i nadpis odstavce zvolil Lišák Pseudol... Z čehož vyvozuji: autor zdatně vyhledával. Bohužel nevyhledal nikde první pád. Pseudolus. Když pominu u pravděpodobně humanitně vzdělaného novináře pozoruhodnou neznalost latinských tvarů, je zřejmé nejen to, že tento tvar nevyhledal, ale dokonce ANI NEVĚDĚL, ŽE BY MĚL COSI VYHLEDAT, aby nenapsal nesmysl. Ono nestačí jen umět vyhledávat, ono je třeba taky poznat, že něco vyhledat vůbec potřebuji. Ještěže se nezmínil o autorovi - to by chudák Plautus skončil zcela jistě jako Plaut. No, určitě se o něm ve škole učil. Zřejmě tehdy moudře a zrale usoudil, že mu tato zbytečná informace k ničemu není a nebude.

Nicméně psát mu to nebudu. Jeho názor lze pravděpodobně vyjádřit dvěma autentickými polistopadovými citáty tehdejší nové generace "novinářů": 1. "Dyť je to jedno!" 2. "Čtenáři? Na ty my .ereme..." Na tu nejpodstatnější revoluci totiž (někteří) dosud marně čekáme.
09. 08. 2011 | 22:40

Pepa Josef napsal(a):

Pro ty, kteří případně potřebují vyhledávat: Ladislav Pešek byl významný český herec, člen činohry Národního divadla...
09. 08. 2011 | 22:41

JF napsal(a):

ondrejsteffl: díky za reakci. Ale nemohu se ubránit dojmu že hledáte alternativy pro to, aby se znovu "objevilo kolo". Škola je také instituce s kontinuitou (může být skostnatělá ČR), ale nemůže za to ta škola jako vynález (např. stejně jako kolo které je zrezlé). Stejné je to když, když říkáte že lidé státu nevěří a že Skandinávie v tom zaspala. Je to nepřímé vyzdvižení našeho bordelu na piedestal. Stejně jako současný prezident relativizuje normalizační režim, jehož je produktem. To je pro mne svět za podivným zrcadlem. (ale skandinávské školství znám z jednoho cca 20 minutového poředu, kde byl prezentován individuální průchod studenta školou, které měla ovšem pevný řád)

Další věci je že PORG vzal 100 miliónu z ČEZu. Nejsou čisté a špinavé peníze? Dále děláte kšeft se státem v činnosti, která si dle mého soudu a ve stádiu naší ekonomiky měla ponechat v aktivitě státu,přes a právě proto že mu nevěřím. A právě proto, abych mu uvěřil. Takhle mu věřím ještě méně.

Ale to je o etice a tu bych zařadil mezi základy sociální výuky studenta a především vzorem v učiteli a škole. (pokud je soukromá má být placena především poctivě vidělanými penězi rodičů žáků. Prokazatelných 100 mil za opční program nepovažuji za takové peníze.)
10. 08. 2011 | 00:10

ondrejsteffl napsal(a):

Ety napsal(a):
„Prostě se mi nelíbí prezentace učení jako čiré zábavy.“

Ani mně ne. A popravdě řečeno ani nevím, že by to tak někdo prezentoval. A jen ti nejlínější učitelů to tak prý dělají. Já takového neznám.
10. 08. 2011 | 22:18

ondrejsteffl napsal(a):

noe napsal(a):
„A pokud se nedokáže ani zastydět natolik, aby své vlastní osmileté gymnázium zrušil, pak to zjevně nebude ani slušný člověk.“

A CO UDĚLÁTE VY, KDYŽ FAKTA NESOUHLASÍ S VAŠIMI NÁZORY? Vy totiž zde i jinde vycházíte z nesprávných informací. Například: gymnázium jsem nikdy neměl a dnes s ním už nemám NIC společného, takže ho těžko mohu zrušit. A tak je to s většinou toho, co píšete. Je to ještě o stupínek méně informované než u průměrného novináře.
10. 08. 2011 | 22:19

ondrejsteffl napsal(a):

dennis napsal(a):
„Pro mne srovnani stare skoly, dejme tomu josefinske nebo terezianske doby, nebo i doby, kdy telesne tresty byly organickou soucasti skoly, se skolou pred dvaceti lety a nebo se skolou poslednich dvaceti let muze byt TEMA K ZAMYSLENI.“

To jistě. Ale představa, že by škola mohla dnes vypadat STEJNĚ je prostě hloupost. Ale právě zkoumání, proč přesně to není možné, je mnohdy inspirativní.

„vychova bude mit zhruba stejny cil jako ve starem Recku, v Komenskeho projektech, jako pred Erichem Frommem, tak i po nem: rozvijet ty nejlepsi lidske vlastnosti v kazdem od nejutlejsiho veku.“

Ano, já s vámi souhlasím, ale výchova (cíle) je ještě víc než vzdělávání hrozně závislá na světonázoru, proto je těžké o nich racionálně diskutovat.
10. 08. 2011 | 22:21

ondrejsteffl napsal(a):

Marek Kobera napsal(a):
„Jenom mám obavy, že Váš základ je minimalistický, kdežto můj maximalistický. Minimalismus už často totiž na školách máme a myslím, že nás nedovede k ničemu moc dobrému.“

1. Co je ten správný základ pro současnou a budoucí dobu, nevíme. Ten bývalý a současný se nehodí.
2. Hodně o tom přemýšlím, a čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi zdá, že zas tak minimalistický nebude, ale bude to hodně dovedností. Problém, je že pak zase nevíme, jak se k těm dovednostem s nějakou zaručenou cestou dostat.
3. Pokud stát má někomu NUTIT nějaký základ, asi spíš ten minimální, na kterém je shoda.

„Co se týče TED, tak jsem shlédnul ještě příspěvek o chlebu....“

Zkuste sira Robinsona nebo Mitru nebo nějaké další. Je to i věc vkusu a zájmů, mně se taky všechno nelíbí, ale celkově to je výtečný zdroj.
10. 08. 2011 | 22:23

ondrejsteffl napsal(a):

pavel napsal(a):
"doporučuji podívat se např. na anglický systém výuky dějepisu a porovnat s naším."
nemáte po ruce odkaz? Děkuji.

Mám k tomu bakalářskou práci jedné studentky, ale musím ji požádat o souhlas se zveřejním. Předpokládám, že nám ho dá, napíšu pak o tom blog.
10. 08. 2011 | 22:24

ondrejsteffl napsal(a):

JF napsal(a):
„píšete: … že Skandinávie v tom zaspala. Je to nepřímé vyzdvižení našeho bordelu na piedestal.“

Ne, ne, tak jsme to rozhodně nemyslel. Ve Skandinávii jsou na tom líp a tudíž některé problémy nejsou tak obnažené. Nic víc jsem nechtěl říct.

„Další věci je že PORG vzal 100 miliónu z ČEZu. Nejsou čisté a špinavé peníze?“

U toho já jsem nebyl a komentovat to nebudu.
10. 08. 2011 | 22:25

dennis napsal(a):

Pane Steffle,
diky za odpoved. Rad neco k tomu dodam, ale ne proto, abychom se vzajemne "otloukali" do omrzeni nesmiritelnymi nazory. Vzdelavani nemuze byt stejne, jako byvalo pred lety - to snad neni treba kategoricky zduraznovat. Nas jiste zajima, cim uvahy o rozdilech mohou byt inspisujici - to Vam musim dat za pravdu. Proc by ale nemohla byt inspirujici uvaha, cim by se idea vzdelavani (promitnuta i do podoby) mohla podobat vic tem vzdalenejsim letum nez te forme vzdelavani dnesni. Nemyslim si, ze jsem zgruntu negativisticky skarohlid, prece jen si myslim, ze mnohe aspekty vzdelavacich koncepci treba z prvni republiky, predbehly dnesni realitu.

Na otazku asi ciste etickou, ze vychova vychazi ze svetonazoru, a proto o ni neni mozne diskutovat, bych rad poznamenal, ze svetonazorove koncepty mohou byt diametralne rozdilne, ale to snad neznamena, ze vychova pak nutne slouzi tridnimu boji s nazorovym "protivnikem". Moc pekne se rozhovoril napr. o nabozenske vychove pan s nickem "Linuxovy otaku". To byla ucebnicova ukazka toho, jak se racionalni a zaroven s respektem k cloveku vedena vychova (i vedomostni vyuka) muze podilet nejen na informovanosti z oblasti, ktera hraje dulezitou roli na narodnim i mezinarodnim poli, ale taky muze inteligentni predmet o nabozenstvich prispet ke koexistenci nazorovych rozdilu.

Asi se oba shodneme na tom, ze i to nejefektivnejsi a absolutne spickove vzdelani nesplni svuj ucel, kdyz bude rezignovat na sve poslani vychovne. Uznavam, ze skolstvi jako vzdelavaci instituce samo o sobe nevychova pristi generace k ucte k zakladnim humanitnim hodnotam, kdyz budeme na kazdem kroku svedky toho marasmu, ktery se rozmaha vsude kolem nas. Nicmene si myslim, ze skola a rodina by mely lidskou spolecnost tim , jak pripravuji do zivota mladez, lidskou spolecnost zkvalitnovat predevsim mravne. (A opet - idealniho stavu nemuzeme nikdy dosahnout, nicmene rezignovat na takovy ukol je pro spolecnost sebevrazedne.)
11. 08. 2011 | 00:00

wiki napsal(a):

Je to přesně tak jak pan Štefl píše.Výborný blog.Není co dodat.
13. 08. 2011 | 18:57

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

Tak jsem měl tu možnost včera shlédnout tři příspěvky pana Robinsona. Jistě, jsou vtipné, živé a efektní. Na druhou stranu, ohlédneme-li od několika nepřesností, co přinášejí skutečně nového? Zdá se mi, že ani pan Mitra neobjevil nějakou novinku...vše tu již bylo - kritická, reformní, černá pedagogika, antipedagogika, unschooling. Pan Robinson nabízí "zemědělský model výchovy".
1) Co to je?
2) Uvádí příklad baletky, která se dostala do Královského baletu a založila svůj vlastní. Tady by se dala začít diskuse. Každá seriózní diskuse ovšem musí zohlednit, kolik neposedných dětí se do žádného baletu nedostalo (poměr úspěch : neúspěch) a také kolik takových baletů (nebo matematiků) si společnost reálně chce/může dovolit.
Tak se budu těšit na pokračování blogu...
15. 08. 2011 | 11:43

gaia napsal(a):

a co má autor proti přírodopisu?
Vždy když chce ilustrovat nějakou školní hrůzu, napře se do biologie. Minule to byly lišejníky a dnes zas láčkovci
16. 08. 2011 | 08:33

JARLE HALSNES napsal(a):

Jen jeden takový bonmot: Jako student jsem také o spoustě věcí, které jsem se měl naučit, pochyboval. "K čemu mi to bude?", ptal jsem se a můj otec mi dal geniální odpověď:"Když se to nenaučíš, tak k ničemu."
17. 08. 2011 | 12:56

JARLE HALSNES napsal(a):

A ještě něco:
1) Zkostnatělost školství vnímám, ale nějak nechápu, proč jsou jeho výsledky HORŠÍ - měly by se jen nezlepšovat, takže jde i o cosi víc.
2) Má - li člověk se znalostmi pracovat, musí je mít v hlavě, ne někde na netu.
17. 08. 2011 | 13:05

Miloslav Pouzar napsal(a):

Pane Štefle,
škola má (měla) spoustu funkcí a to, že v ní žáci dostanou informace, které upotřebí v praktickém životě byla vždy funkce vedlejší. Právě jsem dočetl několik odborných prací z oblasti neurofyziologie, které dokazovaly nezastupitelnou roli memorování a rutinního opakování na vznik a životnost nervových spojů, které jsou následně využívány např. při vámi oblíbeném kritickém myšlení. To co se současným studentům nejvíce nedostává je schopnost soustavné a cílevědomé práce - a vy a vám podobní jim svým mudrováním nad cenou/bezceností určitých informací dodáváte argumenty pro jejich lenošení. Bohužel, pokud určité nervové spoje v určitém období života nevzniknou (tedy pokud není v určitém úseku života odvedeno určité množství nezáživné mentální práce), je možnost dalšího vzdělávání a výchovy zásadně omezena.
19. 08. 2011 | 13:10

Sysifos napsal(a):

Pane Štefle,
ptám se znovu společně s panem Zdeňkem Bromem na to, jak si asi poradí dnešní generace s různými praktickými potížemi, které nastanou po případném selhání systému internetu ( nebo globální energetické sítě ). Jde o to, jaké praktické dovednosti a jaké vlastní, zažité znalosti tato nová generace bude v podobném případě mít. Nejde o strašení, ani sci-fi, ta možnost je zcela reálná. Nehledal bych příliš jednostranně budoucí spásu vzdělání a schopností lidstva v moderních technologiích, spíš v těch stoletých, selským rozumem ověřených tradicích a postupech vzdělání.Vaše "horování" pro moderní, rychle se měnící svět mi dnes trochu přijde jako zaslepenost obyvatel Pompejí. Tam si taky tenkrát mysleli, že přece tehdy moderní město neohrozí nějaká láva z Vesuvu.
20. 08. 2011 | 01:34

ondrejsteffl napsal(a):

Sysifos napsal(a):
"...jak si asi poradí dnešní generace s různými praktickými potížemi, které nastanou po případném selhání systému internetu ( nebo globální energetické sítě ). …Nejde o strašení, ani sci-fi, ta možnost je zcela reálná."

S tím s vámi zcela souhlasím. Odhaduji, že kdyby v zimě v Praze nešel týden proud, budou mrtví. A zavedení předmětu: Jak přežít (bez elektřiny, internetu a mobilních telefonů atd.), nelépe včetně praktické části, bych pokládal za velmi aktuální a užitečné. Ano, Pompeje jsou dobrý příklad.

Tento problém však nemá NIC společného se současným ani minulým obsahem výuky a vyučovanými znalostmi, a tedy ani s mým blogem. Plži, Lumírovci, Přemyslovci ani řešení logaritmických rovnic nebude to, co vám v okamžiku, až nepůjdou energetické, vodovodní ani mobilní sítě, pomůže. Promyslet si video, co na něj odkazuji v blogu, umět zvládat emoce bude užitečnější. To, co naše děti čeká, jsou neustálé změny, nevíme jaké, ale mnohé budou hluboké a nebudou k lepšímu. A na to tradiční škola, právě proto že je tradiční a nemění se, připravuje dost špatně.
20. 08. 2011 | 12:21

nfinedm the napsal(a):

tak teď jsem to pochopil,škola hrou a zbytek si najdi na netu.Jak to dnes dopadá s češtinou ,je mnohdy vidno v diskuzi a bohužel i článcích "redaktorů "
21. 08. 2011 | 09:48

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

"Já pokládám podrobnější znalost zeměpisu UK pro naprostou většinu lidí za vcelku zbytečnou."

Neporozuměl jste mi.
Tato příhoda v obráceném gardu by vypadala asi tak, že Angličan by Vás jako Čecha začal poučovat o zeměpise ČR.
Zná-li Angličan místopis lépe, než rodilý Čech a oslňuje např, takovými znalostmi, že z Prahy do Ostravy je 360 km a největší řekou je Labe, je podle mne asi něco špatně. Pokládáte-li za normální, že Čech nebo Angličan nemá ani páru o měřítku velikosti své vlasti, pak se neshodneme nikdy na ničem.

Co se týká analýzy, kombinace a ostatního, co jste uvedl, naprosto nikde a nikdy jsem netvrdil, že se nemají učit a trénovat, toto tvrzení mi laskavě nepodsouvejte.
Jestliže se kdysi upřednostňovalo učení nazpaměť a dnes se upřednostňuje invence, je obojí pšpatně. Je potřeba uvážlivě hledat kompromis a nikoli jít bezhlavě ode zdi ke zdi.
22. 08. 2011 | 12:12

jih napsal(a):

Dnes a zitra urcite si muze clovek kde co nalezt na webu. Skola se tedy pochopitelne zabyva medii a medialni komunikaci. Skola vsak ma jedno specifikum. Primy kontakt s ucitelem (guru)s celou tou neverbalni informaci ktera patri k primemu styku mezi lidmi. Myslim ze v medializujicim se svete by skola mela statecne nest prapor prime mezilidske komunikace jako zakladu lidske spolecnosti. Ono v mediich je to sice pekne nacvicene, ale mlady clovek pak dostava pocit ze ti skveli jsou pouze nekde daleko "ve svete" mezi filmovymi a televiznimi staby.
27. 08. 2011 | 04:22

UmKab napsal(a):

Dohledávání na netu je prima věc, zvlášť když člověk ví co vlastně hledá a umí alespoň anglicky.Posaďte ale pastevce ze Zairu k internetu a dejte mu za úkol vyrobit antracitovou barvu z glukozy a hned pochopíte k čemu je dobrý to tupý biflování.
27. 08. 2011 | 08:53

myslím napsal(a):

Diskuze běží už moc dlouho. Není moc užitečné už cokoliv dodávat. Ale nedá mi vyjádřit se lapidárně k problému používání PC.
Pro normálního, rozumně uvažujícího člověka je PC pouze jen a skutečně jen rychlý pomocník nalezení podrobností k něčemu o čem něco již skutečně vím.
A PC jako "počitadlo"? Ano. Slouží výborně. Když ale není elektrika, tak se sáhne k tužce a papíru a hlavně k vlastní hlavě. Já třeba umím sáhnout i matematickým tabulkám a k logáru. Co Vy ostatní dikutující teoretici?
27. 08. 2011 | 18:02

portwyn napsal(a):

Nedá mi to, abych se nepřidal: Argument "pokud žák něco nechce dělat, je to proto, že byl od první třídy špatně učen" je laciný až vylhaný. Do škol v současnosti nastupuje řada PRVŇÁČKŮ, které ta strašná, zkostnatělá škola neměla čas zkazit - a oni stejně odmítají spolupracovat. Ano, já vím...zkostnatělé mateřinky atd.

Rovněž vylhaný je argument o skvělých výsledcích moderního školství na Západě. V přírodních vědách nás totiž nereformovaný, zkostnatělý Výchhod válcuje stále tvrději...a v obchodě také.

Teorie "hlavně se proboha nic neučit nazpaměť" a "děti vědí nejlíp, co potřebují umět a znát" se jistě strašně líbí novinářům, ale NEFUNGUJE. Ne, autor nic takového doslova nenapsal, ale článek tak vyznívá.
28. 08. 2011 | 23:28

ondra napsal(a):

MartinaK
Ono polotiskací psací písmo se již zavadí i v ČR.
Názor jr takový.
Bude to stejná katastrofa, nikdo nebude umět pořádně psát.
Stený dopad má přechod na jen elektronické úkoly.
29. 08. 2011 | 09:20

sivials movables napsal(a):

Šteffle, zástupce firmy SCIO, nech se vyšetřit psychologem!

Kdo třikrát neudělá zkoušky, bude muset k psychologovi
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-52694180-revoluce-v-autoskolach-kdo-trikrat-neudela-zkousky-bude-muset-k-psychologovi
29. 08. 2011 | 11:00

Samuel categyb napsal(a):

Ředitel Scia Šteffl vytrubuje všude, kam chodí, že "informace ztratily cenu" a že "školy učí zbytečnosti", ale sám se třese, až jeho SCIO přebere tento kšeft a začne za těžké prachy doučovat bezcenné a zbytečné informace.

Vysoká škola doučuje budoucí studenty, mají stále méně znalostí
http://ostrava.idnes.cz/clanek.aspx?c=A110829_1642532_ostrava-zpravy_jog
29. 08. 2011 | 13:53

Lucas napsal(a):

Vazeny pane,
velice se mylite, kdyz pozadujete od skoly, aby pripravovala zaky hledat informace na IT...Uplne staci naucit je pili, svedomitosti, peclivosti, zvidavosti, gramotnosti, cteni a pocitani. A to se neda bez drilu, uceni zpameti basnicek, radneho pisma v pisance, kupeckych poctu. Takto pripraveni absolventi se v zivote neztrati. To by ale ucitelky ZS musely ucit a ne delat "druzinarky". Skupinove vyucovani, zakaz propadani zaku je cesta do pekel naseho skolstvi...
01. 09. 2011 | 12:28

Ergo Proxy napsal(a):

Pane Šteffl, dovolil bych si nesouhlasit s jedním Vaším výrokem. Možná jste to myslel stejně jako já, jen jinak napsal.

Pokles ceny informace - dovolím si tvrdit, že informace nikdy v historii neměla takovou cenu jako dnes. Co ztratilo cenu je "CESTA K ZÍSKÁNÍ INFORMACE".

S úctou,
Ergo Proxy
01. 09. 2011 | 13:49

Linuxový otaku napsal(a):

Co ztratilo cenu je "CESTA K ZÍSKÁNÍ INFORMACE".
souhlas s Ergo Proxy

dodal bych, že cenu získává "CESTA K ROZEZNÁNÍ INFORMACE OD BALASTU"
žijeme v informačním šumu

Zpětně bych možná trochu změnil názor, že memorování je spíše k ničemu, protože jak tu někdo uvedl, trénuje mozek a tvorbu spojení mezi neurony. Potom je ale třeba DOBŘE rozmýšlet, JAKÉ informace budou memorovány.

Nač mi je třeba vzpomínka "Upálení Jana Husa - 6.7.1415"? Tu nikdy v životě PRAKTICKY nevyužiji. Znalost některých matematických nebo fyzikálních vzorců, tu už někdy využiji, pokud si uvědomím, že jdou na danou situaci využít. Ne všechny znalosti jsou stejně hodnotné. Samozřejmě že v době internetu často stačí vědět, že existuje nějaký "magic box" řešící nějaký problém, ale ta vědomost je právě to, co je asi třeba memorovat.

Téměř vždy je praktická znalost jazyků, musí být ale používány. Tady je rovněž prostor pro onu "školu hrou", proč by si žáci ve škole třeba nemohli sjíždět dokola jeden díl futuramy v originále, dokud neporozumí všem větám, a pak další a další? Je to poměrně efektivní systém výuky pasivní znalosti jazyka, a výsledky se dostaví rychleji než při použití běžné učebnice.

Nakonec - někdo by měl zavést testování znalostí dospělých, zvláště pak těch, kteří už byli testováni kdysi ve škole, a výsledky porovnat. Kolik věcí které tehdy uměli zvládnou nyní jako dospělí? Pokud před přijímačkami na SŠ uměli řešit slovní úlohy jako když bičem mrská, umí to i po letech, nebo jim i jednoduchá úloha pro žáka 7 třídy zabere 15 minut, pokud na to tedy vůbec přijdou jak to vyřešit? Z osobní zkušenosti vím, že pokud přestanete mysl procvičovat, tak zakrní. Pokud často trpíte spánokvím deficitem, mysl rovněž zleniví a je ochotna se zabývat jenom povrchní činností, "když má člověk práce nad hlavu a samé problémy, tak nemá čas přemýšlet nad nějakými koninami" - a hledá hotová, jednoduchá řešení.
03. 09. 2011 | 14:10

Iaara napsal(a):

"Pepa Josef" 9. 8. 2011 22:40
Nejlepší komentář k tomuto článku i diskusi. Podepisuji.
Je nemožné konkurovat lenosti a blbosti žáků, přesvědčených, že "si to všechno vygůglujou na netu" nějakou reformou školství. Na takovýto přístup je každý kantor krátký. Blbec, který si myslí, jak si vše najde, až to bude potřebovat a teď ať ho nikdo neotravuje s "memorováním", si nakonec nenajde nikdy nic – nebude k tomu mít motivaci, nebude ani vědět co a kde má hledat. A pokud už si něco najde, nepochopí, co je kvalitní a pravdivé a co je polopravda či žumpa.
Doplnil bych slovy prof. D. Jančíka, jak nám je říkal, když jsem před 11 lety nastoupil na VŠ: "Nejprve se musíte hory faktů tupě naučit – jinak to nejde – a pak teprve o něčem můžete diskutovat a tvořit si názor! Kdo to chce přeskočit, nedostane se nikam."

Á propos, pan Šteffl by měl velmi důkladně zvážit své tvrzení "informace ztratily cenu". Říkat toto takto v době, jež je zvána informační, to zavání buď provokací nebo fachmagorií.
01. 10. 2011 | 22:35

vigKneetgep napsal(a):

3. Getting the wrong attitude http://golden29800.xanga.com/760402230/good-term-sauna-good-as-well-as-sauna-weight-loss-treatment/ Commonly referred to be able to a new “Super Food”, Cocoa beans consist of a large level of healthful vitamins and minerals the body system requirements. Cocoa beans am seeds by some sort of cocoa tree, and they will are major ingredient towards chocolate. Which includes Cocoa beans towards on a each day diet is the in order to give your body system good develop. Some benefits embrace:
07. 09. 2012 | 02:31

Jan napsal(a):

Je zajímavé sledovat hysterické reakce místních diskutujících, kteří sami projevují, že ani neumí číst.

Tvrzení "nemá smysl se memorovat lehce dostupná data" čtou jako "nemá smysl se cokoliv učit nazpaměť" nebo dokonce "nemá smysl se cokoliv učit".

Nevím jak vy, ale jsem se např. v zeměpise musel učit nazpaměť všechna česká pohoří, jejich nejvyšší kopce a nadmořské výšky. Musel jsem se nazpaměť učit data, kdy jaký panovník vládl, odkdy dokdy byla jaká válka atd. Musel jsem se nazpaměť učit názvy rostlin a zvířat, kde se vyskytují apod. Musel jsem se nazpaměť učit různé slohy a přiřazovat k nim umělce, aniž by se řešilo, co je jejich podstatou a proč vznikly. To je to stupidní memorování, které dodnes na českých školách převládá. Žádná diskuze, žádné povídání - čisté předčítání učebnic a memorování.Jsem ročník 90.
08. 04. 2014 | 19:34

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy