Nepřítel školy

02. 09. 2011 | 16:56
Přečteno 8707 krát
Děti si ze školy odnášejí stále méně. Zásadní a klíčové důvody však nejsou v tom, že se ve škole něco změnilo, ale naopak v tom, že škola se nemění, jak to vyžadují stále rychlejší změny světa kolem nás. A tak se děti vzdělávají jinde.

V minulém blogu – Úpadek školy jsem se věnoval tomu, že se škola stále snaží nabízet dětem pouhé informace, které ale v době internetu ztratily cenu. Tentokrát se zamyslím nad konkurencí, kterou pro školu představují média a obecně veřejný prostor.

Panuje všeobecné přesvědčení, že kvalita a výsledky školního vzdělávání se zhoršují. Příčiny se shledávají různé a většinou v tom, že se změnila (zhoršila) škola resp. školství. A náprava se tudíž hledá v návratu školy k dřívějšímu stavu, někdy až ke Komenskému, jindy jen před Listopad. Nejčastěji pak do školních let toho kterého pisatele. Mnozí soudí, že škola, do které sami chodili, byla dobrá. Připustit opak by totiž vlastně znamenalo říci, že jejich vzdělání je špatné. A to se očividně nikomu moc nechce. Někteří ale říkají, že školy, do kterých chodili, byly špatné, a že své (samozřejmě dobré) vzdělání získali jinde a jinak. Tento blog ukazuje, že takových bude přibývat.

Veřejný prostor

Kdysi to bylo tak, že co se člověk nenaučil ve škole, těžko se dozvěděl odjinud. Dnes stále více z toho, co víme, co umíme, co chceme i jak vnímáme a myslíme, má zdroj jinde než ve škole.

Škola s hromadnou výukou fungovala v českých zemích již na konci 18. století, od té doby se výuka, interakce mezi učitelem a žákem ve třídě, příliš nezměnila. Ještě v první třetině dvacátého století mohl učitel přijít do třídy, ukázat obrázek tygra a vykládat dětem, že tahle „kočka“ žije v Indii a je tak velká a silná, že zabije a sní krávu. Děti zíraly s otevřenými ústy. Dnes nic takového možné není, ani s tygrem ani s čímkoliv jiným. Díky televizi, internetu, mobilním telefonům, tabletům, GPS, digitálním fotoaparátům, facebooku, twitteru, prostě díky informační globalizaci si děti od malička rozšiřují svůj obzor a vědí často víc než učitel.

Stále méně je tak možné chápat pod vzděláním výlučně to, co lze získat ve škole vzděláváním. Pedagogická teorie už dlouho rozlišuje formální (školní) učení, neformální učení, třeba na pracovišti, které ale nevede k získání formálního vzdělání (titulu), a nakonec učení informální, které je součástí každodenního života a často jej ani jako učení nevnímáme. Pokud tedy mluvím o vzdělání a vzdělávání, myslím nejen formální vzdělávání, ale vzdělání a vzdělávání v širokém smyslu slova, tedy včetně vzdělání informálního.

Prosím, zodpovězte několik otázek, pak se vám zobrazí statistika odpovědí ostatních.

Kde jste se naučil/a to, co pokládáte za své vzdělání (v širokém smyslu slova)?



Kde jste se naučil/a to, co používáte ve své práci?



Kde jste se naučil/a to, co používáte ve svém běžném životě mimo práci?



Kolik je Vám let?



Dnes je tak celý svět, veřejný prostor kolem nás zdrojem informálního vzdělávání. Televize, rozhlas, internet, snadno dostupné časopisy a knihy, tablety, video v mobilu, počítačové hry, a to vše od raného mládí do nás tlačí ze všech stran nové podněty a vjemy. Přitom velká část veřejného prostoru je přímo či nepřímo kontrolována nějakými, často ekonomickými zájmy, např. celý marketing. Často nevíme jakými zájmy a mnohdy dokonce ani nepoznáme, že jde o záměr a něčí zájmy.

Veřejný prostor nás vzdělává, formuje a ovlivňuje a někdy o tom ani nevíme.


Kdo nás učí

Poznáte tygra, pandu, kosatku, supa, tučňáka, delfína nebo kokosovou palmu, konopí, plod avokáda, mango, ananas? Jistě že ano, všechny. A odkud víte, jak vypadají? Ze školy? Nejspíš ne. Tahle zvířata a rostliny ve školních učebnicích nebývají. A víte, co to je Velký třesk, biomasa, kůrovec, víte, kdo jsou Rudí Khmerové, Barack Obama, Raúl Castro, víte, kde leží Dárfúr, Fukušima, Lógar, víte, proč je lepší jíst mořské ryby a olivový olej? Pokud to víte a je vám přes 30, nevíte to ze školy. Takových věcí jsou tisíce. Mnohé z toho, co víme a umíme, a co intuitivně přikládáme škole, ve skutečnosti známe odjinud. Podíl toho, co se naučíme jinde, významně vzrůstá.

Rok od roku také přibývá toho, co se musí každý naučit až v práci. Profesor Robert Kelley z Carnegie Mellon University zjišťoval u zaměstnanců, jakou část faktických znalostí potřebných k výkonu jejich povolání nosí s sebou v hlavě. Ještě v roce 1986 to bylo kolem 75 %, v roce 1997 už jen 15 % až 20 % a pro rok 2006 Kelley předpovídal pokles pod 10 %. Kolik to je dnes?

Často ovšem ani sami nevíme, zda jsme nějakou vědomost či dovednost získali ve škole nebo jinde a tradičně přeceňujeme roli školy. A nevíme to ani celkově, ani u dospělých, ani u dětí, které chodí do školy. Není třeba pro zachování kulturní kontinuity společnosti dnes důležitější televize než škola? Nevím. Zvláštní je, že se nevěnuje prakticky žádná pozornost otázce vědomostí a dovedností získaných z veřejného prostoru (na rozdíl od otázky jeho „výchovného“ působení, viz dále, které sociologie, resp. kulturologie zkoumá už dlouho).

Nepochybné ale je, že situace je zcela odlišná, než byla před sto lety, a nepochybné také je, že podíl vzdělání, které každý získává mimo školu, se stále zvětšuje. Stále rychleji se rovněž objevují nová místa a formy, které mohou být zdrojem vzdělávání, a rozšiřují se ty staré. A je toho opravdu spousta, viz třeba částečný přehled na http://spomocnik.rvp.cz/.

A co na to škola?

Škola by mohla novou situaci brát jako příležitost a těžit z ní. Spoustu její práce by mohl převzít někdo jiný. Škola by mohla (a dokonce měla) pomáhat dětem organizovat, hierarchizovat a systematizovat znalosti a dovednosti, které se dozvídají odjinud. Doplňovat to, co je nutné a co chybí. Mohla by dětem pomáhat vybírat ty správné a vhodné zdroje, učit je zdroje hodnotit, učit je kriticky přemýšlet nad tím, co se dozvěděly, systematicky podporovat zvídavost dětí, aktivní přístup atd. Mohla by tak také získat prostor pro oblasti, které dnes běžnou součástí školního vzdělávání nejsou: práce s emocemi, vlastními i cizími, hledání a rozvoj talentu, sociální dovednosti apod.

Škola ale byla po staletí zvyklá, že má monopol na vzdělávání. Nechce si připustit, že ta doba skončila. Příležitost učit se jinde vnímá jako ohrožení. Stále se snaží sama předat dětem všechno, co pokládá za obsah vzdělání. Tu a tam sice některý učitel pustí dětem video nebo ukáže internetové stránky, ale žádný systém v tom není. Veřejný prostor a vnější zdroje jsou stále pokládány jen za možný doplněk školy. A to, co děti najdou jinde a škola to nemá ve svém plánu, je považováno za konkurenci škole. Nad touto konkurencí se ale vyhrát nedá. Výsledkem je, co jsme již zmínili. Podíl školy na vzdělávání dětí se snižuje, a proto se snižuje také její autorita.

A aby nedošlo k omylu, to není problém, který by mohli řešit učitelé či jednotlivé školy. Problém je v celkovém pojetí úkolů školy.

Kdo nás vychovává

Z diskuse pod minulým blogem:

-         Pepa Josef napsal 08. 08. 2011 | 15:18: přece nebudou systematicky a pečlivě pracovat, když zmasírováni reklamou vědí, že všechno lze mít hned, i když na to člověk nemá.

-         jih napsal(a) 27. 08. 2011 | 04:22: Ono v mediích je to sice pekne nacvicene, ale mlady clovek pak dostava pocit ze ti skveli jsou pouze nekde daleko "ve svete" mezi filmovymi a televiznimi staby.

-         Petr H napsal(a): 08. 08. 2011 | 13:48 …kluci chtěli být inženýry nebo piloty a holčičky se chtěli stát učitelkami tak se učili. Dnes holčička sní o tom, jek si dá silikony a bude modelkou nebo herečkou. A na to naši školu opravdu nepotřebuje.

Všichni už dobře chápou, že veřejný prostor nejenom přináší spoustu informací a učí nás novým znalostem, ale také nás vychovává, formuje naši hodnotovou orientaci. To je ostatně zpravidla také cílem marketingu, změnit naše hodnoty, změnit to, co chceme (a vydělat na tom).

Jaký mají třeba televizní seriály vliv na normy, kterými budou mladí lidé pohlížet na své budoucí partnerské vztahy? Může při budování estetického cítění škola se svými hodinami výtvarné výchovy konkurovat módě a módním časopisům? Nebo všimli jste si, jak je výchovná většina amerických filmů, jak tam podporují, a znovuutvářejí tzv. „americký sen“?

A co na to škola?

Veřejný prostor jako zdroj poznatků, znalostí či dovedností málokdo bude hodnotit negativně. Možná v tom není systém, občas jsou tam nepřesnosti či chyby, ale to, že se děti mohou dozvídat nové věci i jinde než ve škole, je jistě v zásadě dobře.

S výchovným působením veřejného prostoru je to horší, i uvedené citace ukazují, že mnohdy spíše než o výchovu jde o „dysvýchovu“. A pokud bychom hodnotili, jak na děti působí česká politika… Raděj ani neotvírat. Veřejný prostor tak často děti spíše kazí, než je pomáhá vychovávat.

Zde to má škola mnohem těžší. Nicméně i zde škola spíše strká hlavu do písku, než aby problém aktivně řešila. Škola by měla sledovat, vyhodnocovat a adekvátně reagovat, působit proti negativním vlivům, podporovat pozitivní. A to samozřejmě předpokládá jasně si říci, že škola musí vychovávat.

A zase, není to problém, který by mohli řešit učitelé či jednotlivé školy. Problém je v celkovém pojetí úkolů školy a v systémové (ne)podpoře škol.

Kdo nás učí učit se

Veřejný prostor nás, ale především děti a mladé lidi, nejen učí znalostem a dovednostem, nejen nás vychovává, ale také formuje způsob vnímání. Média a zejména reklama hledají každou skulinu v naší pozornosti, do které se snaží vetřít a pak naši pozornost udržet.

V čem se marketing a reklama liší od školy? Nepochybně v cíli – cílem marketingu je prodat. A liší se ještě v něčem podstatném? Klíčový je jeden rozdíl. Marketing se rychle vyvíjí, zdokonaluje své metody. Jen pro příklad: v novém oboru, v neuromarketingu, se sleduje mozek zákazníka pomocí magnetické rezonance během nakupování, jinde se zkoumá, jak vůně ovlivňují chování zákazníka. Nevím, že by se podobné cesty hledaly ve škole. S vidinou zisku a v konkurenčním boji marketing svoji práci zdokonaluje, vylepšuje, je stále sofistikovanější a úspěšnější a v získávání pozornosti i nutně agresivnější. Práce v marketingu je prestižní, dobře placená a kreativní. Efektivitu marketingu lze měřit penězi. Naopak škola se nemění, asi nemá proč (?), není vystavena tlaku tvrdé konkurence, práce není prestižní, dobře placená a často ani kreativní. Lze těžko čekat, že by v tomto nevyhlášeném souboji škola převzala iniciativu a začala vítězit.

Škole tak v reklamě, ale i v médiích, v počítačových hrách i jinde roste nový problém, závažnější než oba předchozí. Děti, které s nimi již od mala tráví spoustu času, a takových je většina, navykají na agresivní, sofistikovaný způsob, jak je upoutávána jejich pozornost. Pro školu je tak stále těžší děti zaujmout nejen pro obsah, který děti často nepokládají za smysluplný, ale také proto, že děti jsou zvyklé na jinou formu upoutání jejich pozornosti barevnou, zábavnou, agresivní, sofistikovanou, působící na všechny smysly ale mnohdy také pasivní a konzumentskou. Děti pak nejsou zvyklé se samy soustředit. Relativně prostou formou, kterou nabízí škola, je pak těžké je zaujmout. Nezvyklé na aktivitu ji odmítají.

-         ODS - zabij bábu napsal(a): 08. 08. 2011 | 11:23 Dneska když si lidi pořídí dítě, tak neví co s ním a posadí ho k počítači. Vzniká tak generace deprivantů s absolutním nezájmem o cokoli ( s výjimkou drog a sexu ).

-         Někdo napsal(a) 08. 08. 2011 | 01:07: …jeho myšlení nerozvíjí, dítě je jen konzumentem už vypracovaného nápadu.

A co na to škola?

Jak už jsem napsal, tento problém pokládám za nejhlubší a nejobtížněji řešitelný. Možná ještě není tak zřetelný a postihuje jen některé děti, ale situace se bude zhoršovat. Tablety s intuitivnějším ovládáním dostávají stále menší děti.

Jistě nejde problém řešit tím, že dětem do šesti let zákonem zakážeme televizi, počítač, tablety i mobily. Návrat zpět není možný. Řešení nebude ani v tom, aby škola přebírala metody marketingu nebo se z ní stala počítačová hra. Na druhé straně marketing, počítačové hry, media přinášejí řadu poznatků např. o tom, jak udržet zájem a pozornost, které by školám jistě pomohly. Šance školy je snad v hledání a využití jejích konkurenčních výhod: fyzická přítomnost živého člověka - učitele, kolektiv, spolužáci, možnost/nutnost reagovat na individuální možnosti a potřeby každého žáka, smysluplnost práce, aktivita, radost z výsledku a z poznání. I zde je ale nutný aktivní zájem školy problém řešit. A ten zatím chybí.

A zase, není to problém, který by mohli řešit sami učitelé či jednotlivé školy.

Školo, měň se! Nebo zanikneš

Stručně zopakuji: Ve světě, ve společnosti v posledních desetiletích dochází k zásadním změnám, které se přímo dotýkají školy:

Pokles ceny informací – viz minulý blog – Úpadek školy.

Škola ztratila svůj monopol na vzdělávání – tento blog.

Nevíme, jak bude vypadat svět, pro který by škola měla připravovat děti. To je snad nejzásadnější změna.

Změna motivace k práci, od násilím vynucované povinnosti přes zabezpečení základních životních potřeb až po příležitost k seberealizaci.

Rostoucí význam a moc peněz.

Před prvními čtyřmi změnami zatím škola spíše strká hlavu do písku, měnit se nechce (na poslední reaguje překotně). A to je hlavní příčina většiny problémů současné školy. Nezmění-li se ale, dopadne škola stejně jako podnik, který nereaguje na změny kolem, na změnu poptávky, na konkurenci. Ztratí své zákazníky, ztratí význam a vliv, podobně jako třeba katolická církev.

Otázka není, zda se škola musí změnit, ale zda to dokáže a zda to je vůbec možné.

Co o tom soudíte vy? Je třeba, aby škola reagovala na měnící se svět a měnila se?




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

MaB napsal(a):

Přečetl jsem si seznam vašich výzev škole:
"Pokles ceny informací.
Škola ztratila svůj monopol na vzdělávání.
Nevíme, jak bude vypadat svět, pro který by škola měla připravovat děti. To je snad nejzásadnější změna.
Změna motivace k práci, od násilím vynucované povinnosti přes zabezpečení základních životních potřeb až po příležitost k seberealizaci.
Rostoucí význam a moc peněz."

... a podle mne škola není instituce, která by mohla zejména na tři poslední body nějak rozumně zareagovat. Tohle jsou mnohem silnější, mnohem fundamentálnější změny, které mění celou tektoniku společnosti, a škola, abych tak řekl, patří k předchozí geologické éře.

Přecházíme, řečeno s Kellerem nebo Ulrichem Beckem, do společnosti, která instituce, spojené s industriální a organizovanou společností, pomalu odsouvá do starého železa.
02. 09. 2011 | 17:15

Pan X. napsal(a):

Ano, člověk si samozřejmě může vyhledat informace sám, ale jak má vědět, že ty informace existují? Škola má především do žáka dostat základní referenční systém, aby měl alespoň základní povědomí o světě a byl tudíž plnohodnotným členem občanské společnosti. Nebo chcete mít extremní specializaci? Věřím, že v konkurenčním boji s Čínou by to pomohlo, ale co by to stvořilo za omezence to nechci domýšlet. Stejně tak znám mnoho lidí z tzv. "pokrokových škol". Jediným důsledkem výchovy ve smyslu "musíš mít názor" jsou mladí, kteří nechtějí poslouchat ostatní, nevnímají věci v souvislostech a hlavně mluví neustále v otřepaných frázích plných klišé. Ideální pro dnešní "svět vyžadující adaptaci", že?
02. 09. 2011 | 17:20

Čochtan napsal(a):

1. Máme díky internetu inflaci informací.
Když jsem na matfyzu potřeboval informace, tak jsem strávil v knihovně pár hodin, a když jsem měl smůlu, tak jsem na knihu čekal i pár týdnů. Dnes potřebuji pár vteřin.

2. Informace nestačí.
Jsou to jen "cihly" ze kterých musíme postavit dům. Škola by měla učit:
- informace ověřovat,
- informace hodnotit,
- informace logicky spojovat a vyhodnocovat,
- dělat logické závěry
jedním slovem - MYSLET !

3. škola by měla v žákovi vzbudit a podporovat ZVĚDAVOST a ZVÍDAVOST ! Touhu po myšlení, jako opaku nudy.
02. 09. 2011 | 17:26

dědek mirda napsal(a):

je mě 65roků, mizernej žák tak jsem se musel učit zámečníkem,tak mohu porovnávat vědomosti ze školy mé,dětí a vnuček.Je to katasrofa.Ano dokážou zde hrát hry co já neumím a dokážou si tady spoustu věcí najít.Ale pokud vypadne elektrika nedokážou nic vypočítat dodnes nepřečetly jedinou knížku(vnučky).Slohové práce ani nechci vidět.Slovní příklady,neví která bije(pokouším se je učit) ALE TOTO JE PRÁCE ŠKOLY !
proto fandím Dobešovi který jako první má zájem o vědomosti žáků,a díky tomu se dá porovnat jaký je učitel.Jaká je škola,nevíte náhodou kdo zaved ,že škola dostává peníze podle toho kolik má žáků? Tam je zakopanej pes,politikaření v obci kdo bude ředitelem školy.Kdy každý kdo má balík si jde s učitelem vyříkat proč jeho ratolest má mizerné známky,místo aby spratka seřezal.
učitelé byli na obci NĚCO s farářem lékárníkem doktorem starostou oni nasazovali latku kultůry,etiky atd. Dnes i blbec co má politický záda rozhoduje o všem i o bytí či nebytí toho učitele.
02. 09. 2011 | 17:29

Barich napsal(a):

Pane Štefle, promiňte, článek jsem si (ještě) nepřečetl, ale při četbě Vaší poslední anketní otázky jsem vzpomenul na svoji "ex", která mě před lety, jako nastávající právnička upozorňovala na to, že chci-li něco objektivně zjistit, nesmím klást sugestivní otázky. Vaše otázka mi připomíná pana Julínka a jeho ministerstvo, které položilo svého času veřejnosti dotaz "Jsou potřeba ve zdravotnictví reformy ?". Lidé samozřejmě souhlasili a pan Julínek to interpretoval zhruba takto: "Dle průzkumu veřejného mínění veřejnost s našimi reformami souhlasí."
02. 09. 2011 | 17:30

ondrejsteffl napsal(a):

Barich napsal(a): "chci-li něco objektivně zjistit, nesmím klást sugestivní otázky."

Trochu sugestivní je možná poslední otázka, ale to je věc názoru.

Hlavně, ale já zde nechci nic objektivně zjišťovat, už vzorek odpovídajících je "divný". Je to jen aktivizace čtenářů a zajímavá zpětná vazba, nic víc. Třeba kolik lidí odpovídá na konci a na začátku, to vás pak trochu mírní v optimismu, že třeba minulý blog skutečně přečetlo 18 000 lidí.
02. 09. 2011 | 17:39

Sims. napsal(a):

On se ztraqtil jaksi i význam známek. Dnes se děti učí zásadně za něco - počítač, dotykáč či jiné vymoženosti doby. My jsme se učili pro dobré známky, protože jsme měli respekt z rodočů a bylo nám vtloukáváno, že dobré známky mají přínos pro budoucnost. Dnes jsou dobré známky za něco a ledacos se dá nakonec koupit - maturita, dokonce vysokoškolský titul a co si budeme povídat o perfektní úrovní našich škol, kde se sleduje platba za žáka a studenta a to je limita takřka jediná.
02. 09. 2011 | 18:09

Někdo napsal(a):

Škola je nedílnou součástí světa kolem nás. Otázka zní, jaký je ten svět kolem nás. Ten se zase zpětně odráží do lidí, kteří v něm žijí. Takže, jaký pak nepřítel, z toho vyplývá, že buďto jsme nepřátelé školy, nebo přátelé, nebo jeden den tak, druhý onak. Školu od okolního světa neoddělíte, stačí se porozhlédnout za hranice, na jiné kontinenty, nebo do historie. Každý se trochu podílí na výchově a někdy i vzdělání dalších generací, i když vlastní děti třeba nemáte.
02. 09. 2011 | 18:11

xyzy napsal(a):

to děda mirda:
máte pravdu, ve všem! Jedno ale není věc školy, nýbrž rodiny. To, že vaše vnučky doposud nepřečetly jedinou knihu, je vina rodinného zázemí! Ne školy.
děda mirda napsal:
... dodnes (vnučky) nepřečetly jedinou knihu...
02. 09. 2011 | 18:18

Občan Josef K. napsal(a):

Čtu a lze jen težko uvěřit. Jako otec dvou dětí, které mají středoškolské i univerzitní vzdělání a PhD. na západních školách a univerzitách , se zaklínám, že jsme je se ženou nesvěřili českému školství.O náchylnosti matematiků k různým formám autismus (aspergerův syndrom) a malé schopnosti socializace takto zaměřených osob byly napsány statisíce studií. Chápu, že i windsurfing je záliba nezbytná pro působení ve školství, stejně jako titul "kandidát věd", tedy titul sovětský, který nemá v západním vzdělávacím systému ekvivalent. . Vzdělanost a tedy funkce školy spočívá v předávání civilizačních rámců, to je nejen jistý nutný objem znalostí, ale současně a neoodělitelně metodika zpracování informací , jejich třídění, rozpoznávání důležitosti, schopnost ověření reálnosti (pravdivosti), schopnost diskuse a změny či úpravy vlastního pohledu, tedy jak konstruovat závěry tak, aby byly srozumitelné, aby odpovídaly všem kontextům. Západní školy tak učí. Základní pojmový aparát pak zůstává srozumitelný většině a lze na něm budovat, buduje na tradici, byť někdo vykládá fakta zcela protichůdně.Je zřejmé, že takový pohled je autorovi zcela cizí. Což není divu v zemi, kde nic neplatí a historie začíná zítra.Cituji: "Dnes je tak celý svět, veřejný prostor kolem nás zdrojem informálního vzdělávání." Z této věty vyplývá, že autor za vzdělání a vzdělávání považuje předevsím informaci, nikoliv metodologii. Oklešťuje vzdělávací proces na znalost jistých faktů. Přitom nejpodstatnější rolí školy, alespoň tedy v tom vyspělém světě, je právě metodicky normotvorné formování myšlení lidí.Uvedu dva příklady. V sytému mezinárodních škol je velmi důležitou aktivitou "debata". Má velmi strohá pravidla, děti se jí učí mnoho let, jsou pořádány mezinárodní soutěže. Debata vede k získání návyků pro denní komunikaci (chcete-li onen klausovsky nenávideěná termín korektnost, pak ke korektnosti).Je to norma, která nepodlehne žádným marketingům, spíše naopak. Druhý příklad. Na jistém semináři (čtyřleté studium PhD se zákazem pracovat mimo universitu, podpořené vysokým stipendiem, výběr z excelentních studentů z celého světa) se jedno z mých dětí snažilo reagovat v diskusi, přičemž do svého projevu vneslo několik emotivních slov takže téma přešlo do osobní roviny. Vyučující, nositel Nobelovy ceny, mé dítě okamžitě sktriktně přerušil a upozornil ho, že tento způsob komunikace je zcela nepřípustný a pokud bude takto pokračovat, bude ze semináře vyloučen. Pominu to, že na západních kontinentálních univerzitách, rozdílně od tuzemských, není názor přednášejícího božím slovem, a to právě proto, že odlišnost je metodická. Nedávno se stalo, že na jednom semináři padl jakýsi dotaz na "něco", přednášející ihned napsal e-mail kolegovi, který je považován světově za experta na dané téma. Vznikl seminář, kterého se e-mailem účastnil i tento další profesor. Student, žák je tedy partner, což v tuzemsku není. Sociálně je zajímavé, že studenti, kteří úspěšně projdou nějakým obdobím, jsou pod jistou ochranou vlastní university, školy, která řeší jejich sociální i mentální krize pomocí velmi propracovaných systémů záchraných sítí. Není divu, jako student prvního stupně university musíte týdně přečíst cca 500 stran různých textů, pracujete minimálně sedm dnů v týdnu vice než 12 hodin denně. Pokud chcete uspět. A to ještě platíte nemalé sumy, větší než je průměrný příjem obyvatele této zemičky.Tento základní přístup převažuje i na mnoha středních školách.V logice autora porovnání marketingu a reklamy, všedního života (veřejného prostoru??? taky mylně definováno) se školou dochází tedy díky rozporu, který jsem se snažil načrtnout, už k naprostému zmatení pojmů. Západní společnost se řídí jistým souhrnem obecných norem. Česko je v tomto ohledu zcela vyprázdněno, logicky i školství.Ještě jedna poznámka. V dobrém školství nemohou působit lidé, které neuživí. Mám několik známých PhD. třicátníků v Německu, středoškolských učitelů, všichni jsou absolventy Oxfordu, Cambridge, Harwardu, EUI, Utrechtu, Bonnu atp. (tedy zdánlivě společensky elitních škol, v tuzemsku se tímto vzděláním většinou chlubí eokonomové, kteří prošli nějakým tím letním kurzem, většinou úspěšnou socializací, tedy popíjením a zábavou, na nich).Sledoval jsem osud podobně vzdělaných učitelů v Česku, buď skončí na mezinárodní škole, nebo zmizí zcela ze školství ovládaného "expertním" zázemím štefflů. Tento blog je normalizančím zoufalstvím.
02. 09. 2011 | 18:29

dany napsal(a):

Žáci mohou získávat informace samozřejmě z různých zdrojů, nejen ve škole. Ale škola je hodně o komunikaci - ne té virtuální např. přes internet, ale face to face, řešení problémů, konfliktů, předávání si pozitivních emocí okamžitě v určitých situacích, dokázat se obhájit, získat pozici mezi ostatními atd...To se nikdo nenaučí ani u PC ani u jiných médií.
02. 09. 2011 | 18:44

Miroslav Pivoda napsal(a):

Dobré postřehy, ale v závěru Štefl mylně napsal toto: "... Nezmění-li se ale, dopadne škola stejně jako podnik, který nereaguje na změny kolem, na změnu poptávky, na konkurenci. Ztratí své zákazníky, ztratí význam a vliv,..."

Výše uvedená věta je jen proklamace, přání autora. Na rozdíl od podniků nemají školy s povinnou školní docházkou faktickou konkurenci. Jak extrémně špatná by asi musela být výuka na základní nebo střední škole, aby byla Parlamentem zrušena povinná školní docházka!
02. 09. 2011 | 18:57

Bunny napsal(a):

Občan Josef K.
Nesmyslně generalizujete, jako prakticky každý starý člověk. Nejsem si jistý, jestli se vůbec orientujete v současném vývoji společnosti. Nechcete to nechat na těch, kteří tady budou muset žít další desítky let? Čímž nechci říci, že souhlasím s panem Štefflem (to skoro nikdy) a že v něčem nemáte pravdu vy. Nicméně mě vaše póza připadá přepjatá.
02. 09. 2011 | 19:07

Miloslav Pouzar napsal(a):

Škola a marketing:
Úkolem marketingu je člověku vnutit něco co nepotřebuje, hlavním prostředkem marketingu je potlačení kritického myšlení ve prospěch touhy uspokojit uměle vyvolanou potřebu - pokud by se škola rozhodla jít stejným směrem (a využívat stejné prostředky) přestala by být školou!!!!!
Protože média jsou dnes povětšinou jen nosiči marketingu, nemohou vychovávat - viz předchozí odstavec.
A výsledky neurologického výzkumu ve vztahu k pedagice - to by se Vám pane Šteffle vůbec nelíbilo.....
02. 09. 2011 | 19:13

JF napsal(a):

Josef K.: velice pěkné a výstižné!!!, to je radost číst

autor: pokud vezmu tu nejvyšší ideovou úroveň(, kterou zřejmě sledujete a kterou možná chybně nacházím) u Vašich blogů je vynalézání již "vynalezeného" = školství.

Neberu vám každopádně Vaší snahu, ale úvody ve smyslu "svět je plný změn a informací" je dle mého názoru zcela irelevantní (bezvýznamný, nepodstatný, vedlejší). Takový svět je minimálně od předvčerejška. (předvčerejšek je z pohledu toho že pro Vás by to mělo být již hodně dávno "rychlejší změny světa kolem nás")

Osobně(!) "nerozumím", jak je vůbec možné že něco takového jde z okruhu osob zabývajících se obecně školství v ČR. Podobně je to s blogy pana V.Klause mladšího ředitele dotované školy PORG ze státního monopolu ČEZ.

To "nerozumění" má dvě varianty - buď toto píšete nevědomě či vědomě. Samozřejmě druhá variata by byla optimističtější. ;-)

Oboje však spojuje pro mne pojem "normalizace". Ale rozumím tomu že i "neviditelná ruka trhu" patří mezi marketingové pojmy nové doby. Stejně jako výše naznačená koncepce "školství"
02. 09. 2011 | 19:17

Bunny napsal(a):

Představa, že veřejná média a internet všeobecně poskytují opravdový nemanipulovaný obraz světa, je legrační. Kdo tomuto věří, maximálně se zařadí do stáda sobě podobných. Pouze pokud projde vhodným procesem vzdělávání, naučí se řešit skutečné problémy a přicházet na něco nového sám. Zíráním do obrazovky možná sesbírá nějaké více či méně souvislé informace, se kterými si stejně nebude vědět rady. Je to jako zavřít pětiletého kluka do knihovny a čekat, až z ní vyleze jako letecký konstruktér. Takže kdy a jak to údajně nepřizpůsobivé školství zanikne, pane Šteffl? Já si pak otevřu školu klasického typu a uvidíme, kdo bude mít kvalitnější absolventy.
02. 09. 2011 | 19:22

Eleshar napsal(a):

Tak jasně. Školství jde do kélu. A bodejť by nešlo, když v Evropě na něj dají méně snad už jen na občanskými válkami zachváceném a zaostalém Balkáně. Základní školství je nejdůležitější stupeň formace mladého mozku ke vzdělávání, tam se děti učí učit se, tam se učí jisté disciplíně, práci i velmi důležitým kognitivním vzorcům (mimochodem - autorovy ankety o nabytých životních znalostech jsou zcela irelevantní, měl by si to jako pedagogický pracovník uvědomit, člověk sice spoustu znalostí ve škole nabytých nepoužije, ale ve škole si osvojí určitý styl myšlení, metamyšlení atd., čili podle kvality výuky vypadá i jeho přístup k problémům zcela jiného charakteru... proto je např. velmi vhodné mít matematiku i do maturitního ročníku, ač z ní člověk nematuruje a nebude se tím nikterak profesně zabývat... prostě to rozvíjí myšlení určitým směrem, ankety jsou tedy nesmyslné, irelevantní a řekl bych až účelově manipulativní, protože autor jako pedagogický pracovník tohle musí vědět... pokud tedy... nezaspal dobu).

Ale co holt chceme v zemi, kde president Václav Klaus 1. září navštíví otvíračku soukromé školy PORG (zvoní zvonečky, pane autore???), které řediteluje jistý Václav Klaus, syn předešlého (a taky podle obličeje deviant, myslím to samozřejmě čistě neutrálně), který na svou školu dostal STOMILIONOVÝ sponsorský dar od společnosti ČEZ, kde shodou okolností vysoké funkce zastával jistý Jan Klaus, bratr předešlého a syn prve zmíněného, a ve správní radě sedávala jistá paní Livia Klausová, matka dříve zmíněných a manželka předešlého, že???

Revoluce!!!
02. 09. 2011 | 19:39

mb napsal(a):

to eleshar et al ... no kdyz zas vezmete tu štefflovu tezi o důležitosti peněz ... tak je vše tak, jak má být ... peníze se hýčkají ( drobil ... mimochodem ocenen klausem stejne jako dobeš co by nejlepší polistopadový ministr žp )

když se peníze kradou v předražených zakázkách ...

tak to by bylo aby bylo nebylo peněz na základní školství ...

raz dva raz dva ... mašírujme a mašírujeme směr balkán ... hurá
02. 09. 2011 | 19:43

ondrejsteffl napsal(a):

MaB napsal(a): 02. 09. 2011 | 17:15
„Přecházíme, řečeno s Kellerem nebo Ulrichem Beckem, do společnosti, která instituce, spojené s industriální a organizovanou společností, pomalu odsouvá do starého železa.“

Ano, souhlasím, vlastně se jen snažím vysvětlit, proč škola mezi ty instituce také patří. Škola ano, vzdělávání ne.
02. 09. 2011 | 19:43

ondrejsteffl napsal(a):

Pan X. napsal(a): 02. 09. 2011 | 17:20
„Škola má především do žáka dostat základní referenční systém, aby měl alespoň základní povědomí o světě a byl tudíž plnohodnotným členem občanské společnosti.“

Ano, zcela jistě má. Inspirací k těmto blogům je skutečnost, že to škola nedělá. A to ani podle dosavadního referenčního rámce.

Doplňující otázkou pak je, jak by měl dnes vypadat ten referenční rámec.
02. 09. 2011 | 19:44

Občan Josef K. napsal(a):

To Bunny. Jen pro legraci, vážně. Kolik mi odhadujete? Pak, nedomnívám se, že je v mém textu generalizace, tedy zobecnění...Nemohu ho tam najít, mimo "normalizace". Ale mohu říci, že v dobách mých středoškolských studií, tedy okolo roku plus/mínus 68, abych nenapovídal, moje středoškolská studia byla o několik řádů kvalitnější a řekl bych, postmoderně modernější, západnější, než pozdější na VŠ (normalizace) a než ta, která jsem dokončil nedávno (postnormalizace). Zcela nesrovnatelné, byť vím, že zde existují velmi dobrá studia také.... Tedy generalizace? Pokud pod tím slovem myslíme oba totéž. Píši o tom, co je princip vzdělání a školy, tedy že vzdělanost není především informace, o tom tady píše jeden či dva komentátoři také, ani to není jenom schopnost vyhledávat informace, nýbrž získání určitých metodických norem myšlení. Vědecké texty se jimi řídit musejí, jinak nemáte šanci. Jinak, výlučně v rámci ilustrace, píši o své zcela osobní realitě, jak ji již mnoho let žiji a jak jí žijí mí potomci a nejen. Je to odlišná realita od Vaší?
Na svůj věk jsem zvědavý. Díky
02. 09. 2011 | 19:44

ondrejsteffl napsal(a):

Čochtan napsal(a): 02. 09. 2011 | 17:26

„škola by měla v žákovi vzbudit a podporovat ZVĚDAVOST a ZVÍDAVOST ! Touhu po myšlení, jako opaku nudy.“

Ano v tom by MOHLA být její konkurencí výhoda proti marketingu či médiím. Ale bohužel není.
02. 09. 2011 | 19:45

ondrejsteffl napsal(a):

Někdo napsal(a): 02. 09. 2011 | 18:11
„Školu od okolního světa neoddělíte…“

No právě, ale škola dělá, jako by vnější svět nebyl, nebo přesněji neměnil se.
02. 09. 2011 | 19:45

ondrejsteffl napsal(a):

Občan Josef K. napsal(a): 02. 09. 2011 | 18:29

Budu poněkud břitký, znáte to s tím pytlem:

1. „O náchylnosti matematiků k různým formám autismus (aspergerův syndrom) a malé schopnosti socializace takto zaměřených osob byly napsány statisíce studií.“ Mohl byste uvést alespoň tři.

2. „Chápu, že i windsurfing je záliba nezbytná pro působení ve školství…“

3. „…titul "kandidát věd", tedy titul sovětský, který nemá v západním vzdělávacím systému ekvivalent.“

4. „jedno z mých dětí snažilo reagovat v diskusi, přičemž do svého projevu vneslo několik emotivních slov takže téma přešlo do osobní roviny. Vyučující, nositel Nobelovy ceny, mé dítě okamžitě striktně přerušil a upozornil ho, že tento způsob komunikace je zcela nepřípustný.“

Rád bych vás tedy upozornil, že 1, 2, 3 jsou zbytečné osobní invektivy, a ty jsou podle 4 NEPŘÍPUSTNÉ.

Víte pane Občane Josefe K., vy už takové nelogičnosti předvádíte poněkolikáté. Třeba píšete: „Cituji: "Dnes je tak celý svět, veřejný prostor kolem nás zdrojem informálního vzdělávání." Z této věty vyplývá, že autor za vzdělání a vzdělávání považuje předevsím informaci, nikoliv metodologii.“

No, nic takového z té věty nevyplývá.

Tentokrát je to ovšem škoda, protože např. metoda i „debata“ jsou důležité, a rozdíl mezi naším a anglosaským školství také není nezajímavý.
02. 09. 2011 | 19:46

ondrejsteffl napsal(a):

dany napsal(a): 02. 09. 2011 | 18:44
„řešení problémů, konfliktů, předávání si pozitivních emocí okamžitě v určitých situacích, dokázat se obhájit, získat pozici mezi ostatními atd...To se nikdo nenaučí ani u PC ani u jiných médií.“

Ano to jsou pěkné příklady možné konkurenční výhody školy. Radoval jsem se, když ve škole mého syna vznikl problém snad konflikt, to totiž nebyl virtuální, ale reálný problém (navíc jsem věděl, že jej budou umět řešit).
02. 09. 2011 | 19:46

ondrejsteffl napsal(a):

Miroslav Pivoda napsal(a): 02. 09. 2011 | 18:57
„Na rozdíl od podniků nemají školy s povinnou školní docházkou faktickou konkurenci. Jak extrémně špatná by asi musela být výuka na základní nebo střední škole, aby byla Parlamentem zrušena povinná školní docházka!“

To bude samozřejmě probíhat jinak než zrušením povinné školní docházky. Začne to postupnou erozí, která již nastává. Rodiče už dnes posílají své děti na jazykové kurzy, děti se účastní různých mimoškolních aktivit, projektů apod., a to vše v době vyučování. A školy je na tu uvolňují proto, že přínos takových je pro vzdělání těch dětí větší než pobyt ve škole. Přibývá domácího vyučování. A z druhé strany přečtěte si všechny ty stížnosti jen pod mými blogy, jak škola nefunguje. Jak to bude pokračovat a jak dlouho to bude trvat, to nevím.
02. 09. 2011 | 19:48

ondrejsteffl napsal(a):

Bunny napsal(a):
„Čímž nechci říci, že souhlasím s panem Štefflem (to skoro nikdy) …“
O to víc díky za podporu.
02. 09. 2011 | 19:48

ondrejsteffl napsal(a):

Miloslav Pouzar napsal(a): 02. 09. 2011 | 19:13
„Úkolem marketingu je…- pokud by se škola rozhodla jít stejným směrem (a využívat stejné prostředky) přestala by být školou!!!!!“

Nějak se v tom nevyznám, úkoly (rozumím cíle) a prostředky (rozumím nástroje) jsou dvě různé věci. Jistě, že cíle jsou různé, ale využít některé sofistikované prostředky v tom nevidím problém. Nůž používají jak vrazi tak kuchaři.

„A výsledky neurologického výzkumu ve vztahu k pedagice“
O tom už jsme si psali, máte ještě jiné příklady?
02. 09. 2011 | 19:58

ondrejsteffl napsal(a):

Bunny napsal(a): 02. 09. 2011 | 19:22
„Představa, že veřejná média a internet všeobecně poskytují opravdový nemanipulovaný obraz světa, je legrační.“

Ano to jistě je, nemyslím, že bych ve svém textu něco takového byť jen naznačil.
02. 09. 2011 | 19:59

Miloslav Pouzar napsal(a):

To Ondřej Šteffl:
Prostředky, které jsou používány k potlačení kritického myšlení a rozumného jednání na úkor emocí (reklama, částečně marketing) půjdou asi těžko použít k rozvíjení kritického myšlení a výchově k rozumnému jednání. V případě reklamy jde vždy o okamžitý efekt (zisk), bez vztahu k minulosti a budoucnosti. Kritické myšlení je v příkrém rozporu s fungováním reklamy. Reklama používá sofistikované techniky manipulace, ten kdo vytváří reklamu nikdy nemůže být rovnocenným partnerem toho, kdo ji konzumuje - jinak by to totiž nefungovalo. Přímou podmínkou funkčnosti reklamy je, že se její konzument rozumově nevyvíjí a zůstává stále stejně manipulovatelný. Jakmile škola začne žáky manipulovat a brzdit vývoj jejich kritického myšlení, přestává být školou.
K neurologickému výzkumu - chystám o tom článek, zatím jsem ve fázi studia podkladů....
Jinak - ten nejlepší rozbor příčin úpadku školy jsem našel zde
http://svarcova.blog.respekt.ihned.cz/c1-48348450-snaha-o-prumernost
02. 09. 2011 | 20:19

Clouseau napsal(a):

Ondřej Šteffl: Budu poněkud břitký: Ptáte se: "Je třeba, aby škola reagovala na měnící se svět a měnila se?" Myslím, že to je typ zcela nevěcné, nicneříkající otázky, na kterou lze nejlépe odpovědět pouze nicneříkajícím způsobem (ano/ne; vše, co chce přežít, se musí přizpůsobit měnícímu se světu atd.). V občanské nauce by žák za položení takovéto otázky patrně nebyl příliš příznivě klasifikován.

Mohl byste předložit nějaký svůj KONKRÉTNÍ návrh změn, které jsou podle Vašeho názoru žádoucí? Jinak diskuse patrně nemá valného smyslu.
02. 09. 2011 | 20:26

Divobyj napsal(a):

čochtan
dědek mirda

Ano,máte pravdu,pánové.

Autor
přirovnávat školu k fabrice je scestné.Škola nemá mít zájem z lidí vyssávat síly duševní a fyzické.Škola je má lidem naopak dodávat!
02. 09. 2011 | 20:29

Sysifos napsal(a):

Pane Štefle, dokud bude škola "postavena na inspekcích," které kontrolují tak "důležité věci" jako je správné proškrtnutí políček ve třídních knihách potud bude naše školství stále tam, kde je ...
Slyšel jsem váš komentář k základnímu školství v rozhlasové stanici (ČR1 ?)před několika dny. Líbila se mi Vaše obhajoba rozvoje a podpory základního školství - zejména prvních stupňů ZŠ. Souhlasím v tom s Vámi - vysoké školy budou mít "kde brát" jen potud, pokud základní "položí ty správné základy.
Jsem také rád, že jste napsal tento "souhrn" předchozích blogů." Díky.
02. 09. 2011 | 20:57

Sysifos napsal(a):

To O. Šteffl:
Ještě dodatek - myslím si, že škola má dnes především za úkol to co vždycky měla: socializaci, tj. vychovávat lidi "použitelné" ve společnosti. Školu může zastoupit ještě několik dalších organizací, které pracují s živými lidmi, nikoliv však mobily, tablety, reklamy, peníze, obchod, spoty ... Škola je tu pro získání živé, vlastní, kolektivní, hmatatelné zkušenosti, nikoliv pro získání "umělé inteligence."
02. 09. 2011 | 21:06

Občan Josef K. napsal(a):

Milý pane Šteffle, díky za "poňouknutí...." Asi se shodneme, že je dobré se bavit o jedné věci, upřesnit si pojmy. Předně. Jakou definici "informal education" používáme. Vaší, jak vyplývá z textu? Tedy jinak nedefinovanou (zkuste to)? Pokud vím, pod pojmem "informal education" se myslí zcela konkrétně definovaný typ vzdělávání, který má jasně stanovené priority a který ve své komplexnosti je podobný formálnímu vzdělávání včetně definice pedagoga. .... Vaše definice odpovídá tomu, co se nazývá "non-formal education", neřízený a mimovolný celoživotní proces učení a adaptace na existenční podmínky. Myslím, že praxe takové rozdělení podporuje. A nebudeme do toho plést podstatnější německé definování "sociálního vzdělávání", když jste už začal s anličtinou. "Informal education" je komplexní získání informace a metodiky jejího zpracování s jasně definovanými cíly...je to typ konkrétního přejímání zkušeností dané komunity (vč. rodiny) či společnosti. Z tohoto pohledu, nepřesného užití slova "informal" je Vaše věta zcela nepravdivá a v dalším kontextu, odkazujícím na znalosti (Vámi uváděný výzkum) prostě tvrdíte to, co jsem napsal. Non-fromal education je ono vzdělávání životem. Prostě se lišíme v pojmech.
Popisujete výzkum, platnost "znalostí"... Opět dáváte jednoznačně na první místo ZNALOST. O ní však apriori nejde a ve školství původně ani nešlo!!!, jak možná tušíte. Cituji:" Často ovšem ani sami nevíme, zda jsme nějakou vědomost či dovednost získali ve škole nebo jinde a tradičně přeceňujeme roli školy." Oponuji Vám. Škola je o jistém nezbytném kvantu informací, o metodice jejich zpracování,získání a zpracování a o jejich adaptaci na prostředí, ve kterém bude dítě jako dospělý člověk fungovat, i pochybný zdroj jako "wikipédie" mluví také o mezigeneračním předávání jistých hodnotových systémů, tedy civilizačním rámci.
Nebudu se dopouštět invektiv, které Vás tak popudily. Příklady svých dětí jsem uvedl jako zcela jasnou mou vlastní realitu, která se rozchází s Vaší.
Pokud jde o Aspergerův syndrom a matematiky. Jak jistě víte, nedávno proběhla poměrně zajímavá diskuse o Grigorii Perelmanovi, tedy v tuzemsku žádná nebyla..., ale jinde ve světě ano. Stručně. V padesátých a šedesátých letech, tedy v době jakéhosi masivního nástupu matematických disciplín ve školství, psychologové na obou stranách oceánu začali studovat geniální matematiky a objevili jistá zákoutí jejich geniality. Později se potvrdilo, že lidé zaměření na matematiku trpí tímto syndromem výrazně více než je v populaci obvyklé, z druhé strany jim to umožňuje plnou koncentraci na jejich obor... Teď se nechci ponářet do svého "Zettelkasten" (velmi užitečný software pro intelektuální práci)a hledat konkrétní autory, ty si jistě najdete sám. S matematizací školství začala hrozit některá nebezpečí, kterým se bohužel nepředešlo....Dnes to již část akademie ví. Můj odkaz na Váš titul a Vaše záliby byl vědomý, a nakonec i odkaz na zkušenost mých dětí. Dlouhodobě u Vás sleduji jakousi aroganci, tedy minimální pozornost k praxi těch zemí, kde to funguje... a tomu základnímu kontextu vzdělávání. Naopak, sleduji typické myšlení vytrhávající věc ze širších kontextů, které jsou však také její podstatou. Je zajímavé kolik českých studentů si prodlužuje pobyty Erasmus na zahraničních universitách až tam dostudují...s tím, že je to něco docela jiného.
02. 09. 2011 | 21:11

dědek mirda napsal(a):

můj otec říkával,dítě se vychovává do 3let co do něj nenacpeš už se nepodaří,měl pravdu !- zkuste učit dítě v 6 čistit si zuby ano naučí se to ,ale musíte mu to denně připomínat.Když mu nebudete číst pohádky nedivte se ,že mu knížka nic nebude říkat celý život.Vždit je to tak snadné čučet na TV ani fantazii nepotřebujete.
ano svět se mění,ale škola by měla zůstat školou jako že 1+1=2 začínali jsme tak všichni i velcí vědátoři mají tento základ.Češi vynikají dělat problémy tam kde nejsou obrazně řečeno ,drbat se pravou za levým uchem.Vše co jde vyřešit selským rozumem,zřídí komisi,aby se nic nevyřešilo (viz politika)
A co je nejvíc scestné je ,že je ve školství málo peněz,dříve bylo (aspon u většiny)učitelování posláním.Dnes je to co nejvíc brát a nemít problémy a mít více SVÉHO času.Vše tu z-urvili politici,kdo vymyslel,že učitelka nesmí poslat žáka za dveře ,kdo dal dětem do ruky zbran proti atoritě,Viz udání že je pedofil atd.Dnes učit je sebevražda,co má dělat učitelka v Rokycanech když cikáně na ní při vyučování řve ty pí-o z-urvená a ona nemůže nic a ostatní žáci se smějou,jak udržet autoritu když žák co má vlivného a prachatého tatínka jí taktéž řekne ne-er nebo si to táta s tebou vyřídí.O toto a další by se měl pan autor zajímat ané co okolní svět říká,zde je jádro pudla.
tady je základ a až potom řešit středo.vysoko. školství.
02. 09. 2011 | 21:14

Skogen napsal(a):

Ehm, zkouška, zda jsem spam. Systém u Šteffla tvrdí, že ano, u Drobka mu nevadím..
02. 09. 2011 | 21:22

Sysifos napsal(a):

To dědek mirda:
je to pravda, ne všichni žijeme v "ideálních" podmínkách, kolega Igor Hnízdo má mít místo v našem školství pořád. A děti do tří let "odkládají" rodiče na výchovu k někomu, protože často sami v práci prostě nestíhají ... a civilizace spěje k jasným zítřkům ...
02. 09. 2011 | 21:24

Skogen napsal(a):

tak nejsem, vadí něco jiného (sprostej jsem nebyl :) Omluva za spam - nezbytný experiment.
02. 09. 2011 | 21:24

Hangurbadžo Imrich napsal(a):

Pan Štefl má naprostou pravdu. Škola českého typu se již dávno přežila. Proč autor nevyužije řadu zkušeností jednoho našeho etnika, které již 20 let potvrzují jeho teorii. Veřejný prostor je základem vzdělávání nastupujících cikánských generací již od rozpadu totalitního školství v r.1989. Cikánské děti prostě školu ignorují.
Přesto naši cikánští spoluobčané dosahují perfektní znalosti v oblasti práva, sociální politiky státu a zejména lidských práv a svobod. Řada z nich úspěšně cestuje po celém světě a napomáhá revidovat sociální politiku i v těch nejvyspělejších zemích. Každý cikán ovládá nejméně dva jazyky.
P.S. Protože mne čeká další fotbalový přenos, musím naším cikánským spoluobčanům poděkovat za to , že rozpracovali tzv.INFORMÁLNÍ typ vzdělávání na světovou úroveň !!!
02. 09. 2011 | 21:25

Občan Josef K. napsal(a):

To Šteffl. Pane Šteffle, asi bych měl být poctivý, v mém předešlém textu je jistá přesmyčka, kterou jsem chtěl zjistit, zda Vám to dojde.
02. 09. 2011 | 21:36

ondrejsteffl napsal(a):

Miloslav Pouzar napsal(a): 02. 09. 2011 | 20:19
„Prostředky, které jsou používány k potlačení kritického myšlení a rozumného jednání na úkor emocí (reklama, částečně marketing) půjdou asi těžko použít k rozvíjení kritického myšlení a výchově k rozumnému jednání.“

Shodněme se, že některé ne, ale některé ano. Např. o tom, jak udržet pozornost vědí v marketingu a v počítačových hrách víc než celá pedagogika. Ale uznávám, že některé prostředky se užít nedají, anebo by to bylo neetické.

„ten kdo vytváří reklamu nikdy nemůže být rovnocenným partnerem toho, kdo ji konzumuje - jinak by to totiž nefungovalo.“
Učitel také není zcela rovnocenným partnerem žáka.

„K neurologickému výzkumu - chystám o tom článek, zatím jsem ve fázi studia podkladů...“
Teším se, doufám, že ho dáte sem :-).

„ten nejlepší rozbor příčin úpadku školy jsem našel zde
http://svarcova.blog.respekt.ihned.cz/c1-48348450-snaha-o-prumernost „

Text je to dobrý, ale já to vnímám spíš jako popis stavu než rozbor příčin. Třeba: „Zvlášť když vám škola místo podpory vaší těžce vydobyté motivace spíše hází klacky pod nohy. Člověk má často až pocit, že ve škole je lepší nemyslet.“ Celé se to točí kolem toho, že cílem žáků ale i škol je průměrnost. Ano, ale proč? Podle mého (tedy ve velké zkratce) průměrnost=cool=konzument a jedna z (několika) příčin je právě v negativním výchovném působení veřejného prostoru.
02. 09. 2011 | 22:01

ondrejsteffl napsal(a):

Clouseau napsal(a): 02. 09. 2011 | 20:26
„Mohl byste předložit nějaký svůj KONKRÉTNÍ návrh změn, které jsou podle Vašeho názoru žádoucí? Jinak diskuse patrně nemá valného smyslu.“

Standarní metodický postup je, že nejdříve popisujeme stav a analyzujeme příčiny, a pak hledáme řešení. Různá nepromyšlená řešení navrhují mnozí, někteří (teď třeba Dobeš) je bohužel i realizují. Výsledkem je, že jsme tam, kde jsme.
02. 09. 2011 | 22:02

ondrejsteffl napsal(a):

Sysifos napsal(a): 02. 09. 2011 | 20:57
„Slyšel jsem váš komentář k základnímu školství v rozhlasové stanici (ČR1 ?)před několika dny. Líbila se mi Vaše obhajoba rozvoje a podpory základního školství - zejména prvních stupňů ZŠ. Souhlasím v tom s Vámi - vysoké školy budou mít "kde brát" jen potud, pokud základní "položí ty správné základy.“

A vidíte, já měl dojem, že to bylo dost nepovedené. Pochvala vždy potěší :-).
02. 09. 2011 | 22:02

zdenekbrom napsal(a):

Ondřej Šteffl:

Ondřeji, co je to "česká škola"? Žádnou neznám. Znám vynikající školu v Chrudimi, v Praze, Brně ..... a znám špatné školy a také průměrné. Vždy jsou to konkrétní jedinečné školy. Dokonce na jedné škole jsou vynikající kantoři vedle slabých atd.

Nebylo by lepší bavit se o to, co se kde povedlo a jak se to dá předat dál?
02. 09. 2011 | 22:16

Sysifos napsal(a):

Pane Šteffle,
píšete v komentáři pro pana Pouzara:
"cílem žáků a škol je průměrnost" - není. Jak má ale jeden učitel vychovávat všechny děti k nadprůměru, když je každé dítě jiné? Nemáme jednoho učitele na jednoho žáka, tam, kde je poměr učitel:žák třeba 1:25, nebo 1:30 musíme průměrovat. A to nám pan ministr Dobeš chystá možná i zrušení speciálního školství a začlenění tzv. hraničních žáků do běžných tříd. Kde pak bude snaha vychovat a vzdělat nedprůměrné žáky?
02. 09. 2011 | 22:23

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

BLAHOPŘEJI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Skvělá manipulace a mystifikace, pane Šteffle.

Čudlíky s nápisy "ŠKOLA" ve Vaší tabulce by ze skupiny 40 a více let mohl mačkat snad jen kopáč kanálů.

Styďte se za takovou manipulaci a demagogii.

Je naprosto jasné, že každý normální člověk, který opustí školní lavice, pokračuje ve sběru a ukládání informací, jinak by opravdu mohl za pár let jen zametat náměstí, mýt špinavé kastroly nebo čistit hajzlíky.

A o pindech, že my starší se bojíme připustit, že máme špatné vzdělání, jen jediné - takovou podpásovku jsem od vás opravdu nečekal.
Na rozdíl od Vaší analytické úvahy si myslím, že mne škola připravila dobře na celý život. Naučila mne, že je potřeba na sobě NEUSTÁLE A SYSTEMATICKY pracovat, učit se novým věcem. To je ten největší a nejdůležitější vklad školní docházky. Vědomosti, které jsem tam nabral a zapamatoval, jsou až druhořadé. Opravdu se dá většina z nich vygůglit.
Na druhé straně je pro mne obrovskou výhodou vycvičená mechanická paměť - na rozdíl od mých mnohem mladších kolegů, kteří jen tiše a tupě civí.
Samozřejmě, že jsem se před 20 a více lety nemohl ve škole dozvědět ze studovaného oboru to, co je dnes běžné. Většina technologií tehdy ani neexistovala. Pokud máte takovou představu, pochybuji o vašem pevném duševním zdraví.
02. 09. 2011 | 22:32

ondrejsteffl napsal(a):

zdenekbrom napsal(a):

"Ondřeji, co je to "česká škola"?" Takové sousloví jsem nikde neužil. Používám slovo "škola" pro pojmenování instituce školy, dost blízko pojmu školství. Tedy nikoliv pro nějakou jednotlivou školu. Nepochybně jsou špatné, průměrné i skvělé školy, stejně jako špatní, průměrní i skvělí učitelé. Ale o tom nepíšu.

Podle mého soudu jsou příčiny současného a budoucího špatného stavu hluboce systémové a bez jejich pochopení není možná náprava.
02. 09. 2011 | 22:35

ondrejsteffl napsal(a):

Sysifos napsal(a):

"Pane Šteffle, píšete v komentáři pro pana Pouzara:
"cílem žáků a škol je průměrnost""

Aha, to jsem se nejasně vyjádřil, to bylo jen shrnutí a mé vysvětlení k článku, na který pan Pouzar odkazoval.
02. 09. 2011 | 22:38

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a):
"(škola) Naučila mne, že je potřeba na sobě NEUSTÁLE A SYSTEMATICKY pracovat, učit se novým věcem."

To jste tedy měl štěstí. Dnes ho má ve školách, zdá se, málokdo.
02. 09. 2011 | 22:40

Targus napsal(a):

To Ondrejsteffl:

Možná to bude tím, že jsem nechodil do ZŠ "dnes", ale před čtyřiceti lety.
Zdaleka netvrdím, že bylo vše ideální, nicméně byli jsme nuceni pracovat, učit se vypracovávat domácí úkoly. Návyky k nezaplacení. Kdo nechtěl nebo nemohl, propadl. Kdo narušoval výuku, dostal výprask rákoskou, seděl po škole nebo po vyučování uklízel třídu nebo okolí budovy, kde jsme se učili (kapacita školy nestačila). Pokud chtěla paní učitelka zvládnout 38 dětí a dokonce je i něco naučit, musela být vojna jako řemen.
02. 09. 2011 | 22:57

Čochtan napsal(a):

co popsal dědek mirda:
"co má dělat učitelka v Rokycanech když cikáně na ní při vyučování řve ty pí-o z-urvená " to by šlo lehce řešit. Museli by ale politici něco pro to udělat.
Řešení by vypadalo takhle: učitelka se usměje a cikáněti řekne: "tenhle měsíc (případně týden) tě ve škole nechci vidět. Mazej domů! " A sociální úřad dostane zprávu a nevyplatí tento měsíc dětské přídavky.
Stalo by se to jen jednou a on už by se cikán postaral, aby jeho parchanti se slušně chovali !
02. 09. 2011 | 23:09

Divobyj napsal(a):

čochtan

Inu,když už se bavíme o tom,co by se mělo a nemělo,pak bych asi řekl,že
Takováhle Cikáňata mezi naše děti rozhodně nepatří.Komunisté pro ně zřídili zvláštní školy se specifickým režimem a toho bychom se měli držet i dnes.
Osobně bych se přimlouval za speciální předškolská zařízení pro tyhle "miláčky",financované z fondů EU a Romskými organizacemi.
Jsem přesvědčen o tom,že čím menší mají Cikáni na své děti vliv,tím lépe!
02. 09. 2011 | 23:25

Kanalnik napsal(a):

skvely blog, dekuji

osobne se domnivam, ze pohled na soucasny stav se lame predevsim diky generacnim rozdilum mysleni a z toho vypyvajicimu vnimani okolniho sveta

starsi generace uvykle ziti v institucializovanem svete, kde instituce jako skola, slozky statni spravy, zdravotnictvi, stat, strana atd. tvori ramec okolniho sveta a kde role a dulezitost jednotlivce vyplyva z existence techto instituci, se budou zdrahat prijmout tezi o tom, ze se skolstvim je neco spatne; v takovem pohledu jsou tyto instituce potrebne a bez nich spolecnost nemuze existovat

novejsi pohled, ktery vidi jednotlivce (nikoli instituce) jako toho, kdo hybe realitou, toho, kdo nese odpovednost a kdo vytvari spolecnost (a take ony instituce), bude mnohem otevrenejsi pohledu pana Steffla a mnohem jasneji uvidi, jak skolstvi uvizlo v historii a nemeni se dle potreb soucasnosti

tedy:
-instituce tvori ramec spolecnosti a urcuji jednotlivce, zastresuji spolecnost a jeji fungovani, bez nich neni bezpecno, bez nich se spolecnost rozpada (jednotlivec jako podmnozina institucniho sveta)

versus

-jednotlivci tvori ramec spolecnosti, rozhoduji o svem zivote a osudu, a na zaklade toho tvori ony instituce jako nastroje k naplneni aktualnich cilu a potreb (jednotlivec jako tvurce instituci)

ten spor proto bude nadale trvat a je to jeden z pricin stagnace (kultrutni, vzdelanostni a z hlediska akceschopnosti) spolecnosti v CR
02. 09. 2011 | 23:43

Karel Mueller napsal(a):

Pane Kanálník,

kdyby školství uvízlo v historii, tak by nenastal stav, že polovina příštích učitelů (učitelek) matematiky na 2. stupni nevypočítá dvě na pátou, jak onehdá poznamenal pan Šteffl.

Kdyby školství uvízlo v minuosti, tak by platilo, že hlavní úkol školy je naučit studenty myslet, jak bylo mnohokrát řečeno a dnes to opakoval pan Čochtan.

Mám-li to říct lapidárně a neopakovat mnohokrát řečené, dokonce i konkrétně na toto téma pan Šteffl už blog před časem napsal.
03. 09. 2011 | 00:33

Targus napsal(a):

To Karel Mueller:

"kdyby školství uvízlo v historii, tak by nenastal stav, že polovina příštích učitelů (učitelek) matematiky na 2. stupni nevypočítá dvě na pátou, jak onehdá poznamenal pan Šteffl."

V tom případě se mi na klávesnici vkrádá otázka, PROČ (za jakým účelem) a NA KOHO pan Šteffl tak zuřivě útočí.
Nebuďme ješitové, pane Mueller, my dva (staří přicmrndávači pod blogem) to určitě nejsme!!!
:-)))
03. 09. 2011 | 00:51

Karel Mueller napsal(a):

Pane Targus,

pan Šteffl je nezpochybnitelně velice inteligentní muž. Určitě oceníte gracii, s jakou se s mastodonty vypořádal :-)).

Pravda, kdyby přicmrdávači jako jsme my dva přestali psát, staly by se jeho blogy trochu fádní. Pouze by bylo třeba občas vysvětlit, proč ty zářivé barvy jsou trochu vybledlé. A samozřejmě, za deset let pak snad i to, proč ony učitelky z II. stupně neznají malou násobilku.

Ale to už pan Šteffl bude v penzi :-).
03. 09. 2011 | 02:29

Saltzman napsal(a):

Je to až úsměvné, jak všichni o této problematice přemýšlejí. Školství nikoliv!

Osobně jsem přesvědčen, že současné školství plní roli propagandistickou. Zmítáno je však jen tím, čí propagandu vlastně dělat. Samozřejmě, že základem je naučit číst, psát, počítat. Ale mnoho dalšího je nad touto minimální vzdělaností.

Učitelé postrádají základní koncept propagandy a jsou zoufalí. Náhradou cpou do dětí, žáků, studentů obrovské a nezapamatovatelné sumy informací odborného charakteru a drilově zkoušejí zapamatování si jich. Výsledkem pak je, při úspěchu žáka, nebo studenta, že projde až na vyšku. A tam začne jeho problém. Musí totiž studovat a to ho nikdo neučil.

Dnes školství chrlí množství úspěšně vystudovaných podle současných norem. O zdárně ukončeného studenta však není prakticky nikde zájem. Náhradou pak je studentům možnost stát se OSVČ. SMĚŠNÉ! Kdyby ten totiž strávil čas namísto studia snahou prorazit třeba v politice, kšeftu, nebo nedej bůh učením řemesla, měl by budoucnost pod větší kontrolou a větší naději na svůj osobní úspěch v obživě.

Na co si vlastně hraje naše školství, krom toho, že naučí děcko číst, psát, počítat?! Na výchovu mládeže? Na vytváření kádru titulovaných? Na možný start do života? Ani jedno z toho není vůbec pravdivé! Znalosti a dovednosti si může každý, namísto ze školy, zajistit úplně jinak. Jenže nedostane na to štempl.

Otřesný byl pohled na současné papaláše u moci, jak navštěvují i s médii školy a tam prvňáčkům plácají hovadiny. Ty nevinné duše ani neměly potuchy co se jim to povídá a kdo je vlastně ta osoba, která s kamerou za hřbetem ničí jejich první den školy. ODPORNÉ! Zato však správně propagandistické. Co z toho mají oběti propagandistického aktu je úplně jedno. Důležité je, aby to bylo v médiích a oblblo to na chvilku občany s jednoduchou mozkovnou.

Nezoufejme však. Napříště, až u moci stane opozice, bude to všechno stejné jako kdykoliv předtím. Hlavně že bude zvýšen plat propagandisticky dezorientovaných tzv. pedagogů!
03. 09. 2011 | 07:38

gaia napsal(a):

autor elegantně vybruslil ze žádosti podat nějaké konkrétní informace k tomu, jaká KONKRÉTNÍ opatření navrhuje ke změnám školy.
A tak se ptám, jak dlouho ještě budeme mapovat problémy a zamýšlet se nad systémovými příčinami? Není 20 let již dost dlouhá doba?
03. 09. 2011 | 07:54

Aktiv napsal(a):

Pane Štefl, v první větě jste vystihl smysl současné školy! Já bych podpotkl, že škola spíše ubírá člověku čas na to, aby se člověk mohl plně realizovat! Někdy i nesmyslný volný čas dá více než hodiny "smyslupného" školního drilu memorování!
Nedávno proběhl na ČT pořad o současném školství, a mohu naplno říct, že takhle dělat z dětí poslušné roboty je jak de javú. Pokud se mladý člověk nebude připravovat na aktivní činnost a oblasti zájmu, které ho budou v první řadě specializovat, především ve vědecké rovině, aby sám myslel, tak škola je opravdu zbytečná!
Potom senedivme , že je nedostatek odborníků, z robotů těžko vychováte budoucí odborníky, stačí se podívat do jakéhokoliv oboru lidské činnosti, zoufalství, hlavně na úrovni EQ!
IQ je potřebné leda tak siciliánům v politice a při získávání nadbytečných veřejných zakázek!
03. 09. 2011 | 08:02

gaiaramsta products napsal(a):

Aktiv

no ale děcka by ten volný čas pojala tak, že by buď celý den seděla u netu a střílela mimozemšťany nebo seděla u netu, nebo lítala po sídlišti a otravovala důchodce nebo by se doma nudili a chodily akorát do špajzu krást cukr.
Již dnes jsem o prázdninách slyšela jednu maminku si stěžovat, že je s dítětem hrůza, už aby šlo do školy.
Ve škole děcka aspoň ohlídají a nabízejí jim alespoň nějaké slušné a prospěšné činnosti.
03. 09. 2011 | 08:09

portwyn napsal(a):

To Saltzman:
"Učitelé postrádají základní koncept propagandy a jsou zoufalí. Náhradou cpou do dětí, žáků, studentů obrovské a nezapamatovatelné sumy informací odborného charakteru a drilově zkoušejí zapamatování si jich."
...zatímco dříve to podle Vás asi nedělali?
Pane Saltzmanne, Váš komentář je chybný proto, že vychází z této chybné premisy.
Ono se dnes nedriluje více, ale MÉNĚ.
Máte nějakou přímou zkušenost se školní výukou během posledních 15 let?
Četl jste nějaké vzdělávací plány, prostudval jste učebnice?
Nebo píšete na základě mnoho let starých informací?
03. 09. 2011 | 08:13

portwyn napsal(a):

To gaia:

"autor elegantně vybruslil ze žádosti podat nějaké konkrétní informace k tomu, jaká KONKRÉTNÍ opatření navrhuje ke změnám školy. "

Je to tak. Místo nějakého návrhu jak si to tedy autor konkrétně představuje jen kopání do učitelů.
Protože - i přes řeči o tom, že "učitele autor přece nemyslel" - ti, kterým autor dodává svým článkem munici, se nepustí do nějakého imaginárního školtví, ale do nás.
My budeme ti oškliví, co po dětech chtějí tak nesmyslné věci, jako umět vypočítat 30% z 50 kg.
03. 09. 2011 | 08:17

portwyn napsal(a):

Omluvte překlepy.
03. 09. 2011 | 08:19

portwyn napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):

"Targus napsal(a):
"(škola) Naučila mne, že je potřeba na sobě NEUSTÁLE A SYSTEMATICKY pracovat, učit se novým věcem."

To jste tedy měl štěstí. Dnes ho má ve školách, zdá se, málokdo."

Nojo, pane Šteffle - on je taky potřeba souhlas vzdělávaného, víte?
Opakujte dětem a hlavně jejich rodičům, že škola je k ničemu, a ona pak skutečně bude.
A přesně tohle opakovali "školobijci" v 90. letech, kteří společnou rukou rozbili fungující systém, aniž by cokoli smysluplného nabídli místo něj.
Já mám to štěstí, že si to rodiče mých žáků většinou nemyslí. Vidí úpadek vzdělanosti a chtějí mu u svých dětí zabránit. Možná proto se s těmi dětmmi dá pracovat.
03. 09. 2011 | 08:24

zdenekbrom napsal(a):

ondrejsteffl:

Cituji:

Targus napsal(a):
"(škola) Naučila mne, že je potřeba na sobě NEUSTÁLE A SYSTEMATICKY pracovat, učit se novým věcem."

To jste tedy měl štěstí. Dnes ho má ve školách, zdá se, málokdo.

Ondřeji, tohle tvrzení prostě obecně neplatí. To, co píše pan Targus, stále řada učitelů dělá a dělá to dobře. Vědomostní olympiády, Sočka, úspěchy našich inovátorských studentů atd. jsou toho dokladem. Nepopírám i špatné výsledky, ale takto obecně to neplatí.

Píšeš o systému. Pak tedy ale musíme diskutovat o celém společenském systému, ze kterého je tzv. škola odvozena. Pokud systém na první místo staví hesla: Nevaž se, odvaž se, Užívej dnes, plať zítra,Vyžaduj práva, povinnosti jsou přežitek, Přemluv dědka a bábu atd., pak se to nutné dostane i do školy.

Svůj dopad má i myšlenka: Maturita každému a VŠ v každém okresním městě. To je možné, ale za cenu snížení nároků.

Výsledkem pak často bývá, že systém pak se svými mladými, když vezmou ta hesla vážně, dokáže komunikovat už jen skrze represivní orgány.

Pokud tedy debata o systému, pak celostní a ne jen o jedné vytržené složce.

další věcí je ujasnění si pojmů. Bavit se o "nezáživném" a nemít jasné dáno, co se tím myslí, nutně vede do slepé uličky.
03. 09. 2011 | 08:40

portwyn napsal(a):

Ondřej Šteffl napsal:

"Škola .... příležitost učit se jinde vnímá jako ohrožení. Stále se snaží sama předat dětem všechno, co pokládá za obsah vzdělání."

Proboha pane autore, tohle přece nemyslíte vážně!

Normální český učitel vůbec necítí ohrožení, naopak je ŠŤASTEN, když na otázku "víte někdo, co je..." někdo odpoví.
Ať už odpověď zná odkudkoli...
Přitom ten "někdo" v leckteré třídě riskuje, že bude spolužáky dehonestován co šprt a sociálně ostrakizován.

"Tu a tam sice některý učitel pustí dětem video nebo ukáže internetové stránky, ale žádný systém v tom není. Veřejný prostor a vnější zdroje jsou stále pokládány jen za možný doplněk školy. A to, co děti najdou jinde a škola to nemá ve svém plánu, je považováno za konkurenci škole."

Pod pojmem "škola" jsou myšleni učitelé, neboť oni instituci dětem zosobňují.
Máte nějaká data nebo přímou zkušenost, kdy by učitelé zakazovali dětem se vzdělávat samostatně?
03. 09. 2011 | 08:47

gaia napsal(a):

a je fakt, že pokud se budou společností šířit takovéto negativistické nálady vůči škole, studovat učitelství za těchto podmínek bude chtít opravdu jen nějaký šílenec.
03. 09. 2011 | 08:51

Lucy in the sky with diamonds napsal(a):

ona ty mladé už nezajímají ani ta média, na to si nedávno stěžoval v blogu pan Fridrich a o 99% počítačových her nebo filmů můj syn řekne, že to jsou kraviny.
A na netu nenajdou nic, neb nemají trpělivost se prokousávat tím množstvím informací a tak nakonec stejně přijdou za mnou.
A že se mohou vzdělávat jinde, třeba v kroužcích nebo kursech, to je snad přínos,ne?
03. 09. 2011 | 09:08

Dalibor Štys napsal(a):

Na poslední otázku - jiná odpověď.

"Není v geometrii zvláštní upravené cesty královské." Eukleides k Ptolemaiovi I.

Problém dneška je především v neschopnosti se zastavit a po odpovídající čas se věnovat jednomu problému. A na věnování se 45 minut jednomu tématu dobrá škola stále ještě dává prostor, to by se tam měli žáci/studenti naučit.

Ovšem - uvědomuje si toto vůbec někdo?
03. 09. 2011 | 09:31

portwyn napsal(a):

To Lucy:

Ono s těmu kurzy a kroužky je to také značně sporné tvrzení.
Podepisuji řadu žádostí o uvolnění.
Převážně jde o sportovní soutěže a dovolenou s rodiči.
Vzdělávacích záležitostí je zanedbatelné minimum.
03. 09. 2011 | 09:31

Daňový poplatník napsal(a):

To autor:
máte naprostou pravdu, která se ale týká zhruba poloviny dětské populace, té inteligentnější, vhodně geneticky vybavené a vhodně vedené ekonomicky zajištěnou rodinou. Co ta druhá polovina, která z různých důvodů nemá možnost, nebo schopnost získat určitou míru encyklopedických znalostí?
03. 09. 2011 | 09:31

Lucy in the sky with diamonds napsal(a):

portwyn

též žasnu, když jdu dopoledne po městě, kolik děcek je tam zneužíváno při výběru peněz na různé charity. Vždy kroutím hlavou a říkám si, že by měla být raději ve škole, než vybírat na náměstí dopoledne na bůh ví co.
03. 09. 2011 | 09:39

portwyn napsal(a):

Lucy:

Jsou dvě možnosti:
- děti vidí žebrání jako smysluplnější činnost (teze minulého článu)
- děti se chtějí "ulejt".

Jako přírodovědně orientovaný jedinec bych navrhl experiment: Dejme dětem možnost se "ulejt" ze školy evidentně zbytečnou a nesmyslnou, leč snadnou činností.
Co by si asi většina vybrala?
03. 09. 2011 | 09:43

Targus napsal(a):

To Zdeněk Brom:

03. 09. 2011 | 08:40

Podepisuji. Nic více opravdu není možno dodat.

To portwyn:

Přitom ten "někdo" v leckteré třídě riskuje, že bude spolužáky dehonestován co šprt a sociálně ostrakizován.

To, co jste popsal, existovalo i kdysi. Kdo znal více, než byl obecně uznávaný a tolerovaný průměr, byl za šprta a šplhouna.
Sám jsem s tím zápasil po celou dobu školní docházky na tehdejší ZDŠ. Moji potomci rovněž. Jeden dokonce dvakrát měnil třídu v rámci školy. Marně.
Sám jsem to řešil relativně tvrdými fyzickými střety, abych si vydobyl své místo ve smečce. Tekla krev, praštěly kosti.
Dnes je doba jiná, mnohé děti raději volí horší známku, aby nevyčnívaly z řady. Je to celkem katastrofa.

To Ondřej Šteffl:

Škola .... příležitost učit se jinde vnímá jako ohrožení.

Co potom tzv. projektová výuka, která má za úkol přinutit žáky hledat informace mimo učebnice a výukové materiály?
Proč ignorujete tuto skutečnost? Neplácáte náhodou trochu?

To gaia:

a je fakt, že pokud se budou společností šířit takovéto negativistické nálady vůči škole, studovat učitelství za těchto podmínek bude chtít opravdu jen nějaký šílenec.

Nikoli. Na tzv. pajdáky se hrnou studenti, kteří neuspěli v jiných náročnějších oborech. Sbírka exotů vyučujících na místní ZŠ je toho dokladem.
Buď prospěchově slabí již na střední škole nebo přeškolení inženýři a spol., kteří se neuchytili v oboru. Tristní pohled. Vím, co píšu, s mnohými jsem do těch škol chodil.
03. 09. 2011 | 09:50

Lucy in the sky with diamonds napsal(a):

portwyn

teď jste na to kápl, děti preferují snadnou činnost, nikoli smysluplnou.
Ostatně stejně jako dospělí.
Možná, že se autorovi rozbřeskne po přečtení tohoto závěru.
03. 09. 2011 | 09:51

gaia napsal(a):

Targus

no to jsou právě ti šílenci, o kterých píši. Jsme v souladu.

ale místo ve smečce se dá vydobýt i bez násilí, v tom s vámi nesouhlasím.
03. 09. 2011 | 09:56

portwyn napsal(a):

Lucy:

Pochybuji.
Přečtěte si to tvrzení o tom, že v učebnicích nejsou obrázky kosatek atd.
Autor vzhledem ke své pozici má lepší možnost toto tvrzení ověřit než kdokoli z nás.

Můj pokus o korekci této informace byl banován.
03. 09. 2011 | 09:57

portwyn napsal(a):

To Targus:

Existovalo to i dříve, ale nebylo to mediálně podporováno.
Dnešní opinion makers se zastávají grázlů proti slušným.
03. 09. 2011 | 09:59

žena napsal(a):

Zdeněk Brom
03. 09. 2011 | 08:40

Naprosto souhlasím. Jen k tomu sem dám, co napsal

dany napsal(a):
Žáci mohou získávat informace samozřejmě z různých zdrojů, nejen ve škole. Ale škola je hodně o komunikaci - ne té virtuální např. přes internet, ale face to face, řešení problémů, konfliktů, předávání si pozitivních emocí okamžitě v určitých situacích, dokázat se obhájit, získat pozici mezi ostatními atd...To se nikdo nenaučí ani u PC ani u jiných médií.
03. 09. 2011 | 10:28

Lop napsal(a):

Pane Šteffle, mnoho lidí přede mnou už to zmínilo a čekáme na vaši reakci. Kdy už ukončíte tuto "analytickou" práci (všechno už bylo stokrát prodiskutováno) a dáte na stůl KONKRÉTNÍ návrhy na řešení?
I když tento komplexní plán ještě nemáte, už teď prosazujete názory a aktivity "proti tradiční vyuce", jako byste takový plán měl. Typickou ukázkou je ta manipulativní anketa nahoře.
03. 09. 2011 | 10:38

Kanalnik napsal(a):

ja nevim, zda se mi, ze je dobre diskutovat o soucasne situaci ve skolstvi a o jejich pricinach, protoze z toho pak vyplynou nasledujici kroky a zpusoby reseni

Nerozumim tedy nekterym diskutujicim, proc vytykaji autorovi ne-prezentaci jeho vlastniho reseni: jednak o tom tato debata momentalne neni (autor predklada svuj pohled a mne se to jevi tak, ze chce pripadne reseni hledat ve spolupraci se ctenari, ne je predkladat sam) a jednak nevim, co takovi diskutujici cekaji? Spasne reseni a pokud takove nebude, tak ho opet jednoduse zkritizovat?

kdyz se podivate, tak docela dost diskutujicich tady nesouzni s pohledem autora uz ted ve fazi analyzy, proto si nedokazu predstavit souzneni s jeho pripadnym resenim, tudiz ty negativni a reseni pozadujici komentare nechapu

prijde mi to ze strany takovych diskutujicich jako netrpelivost a neochota setrvat s problemem a misto toho hledani zastupnych oklik a vycitek: Nepodoba se to trochu tomu, co nekteri z nich kritizuji u dnesnich studentu, tedy ze neudrzi pozornost a nejsou ochotni myslet?
03. 09. 2011 | 11:29

Kanalnik napsal(a):

Karel Mueller
"kdyby školství uvízlo v historii, tak by nenastal stav, že polovina příštích učitelů (učitelek) matematiky na 2. stupni nevypočítá dvě na pátou, jak onehdá poznamenal pan Šteffl."

napada me, ze to uviznuti v historii muze byt prave pricinou toho, co popisujete, nikoli dukazem, ze v historii skolstvi neuvizlo
03. 09. 2011 | 11:33

portwyn napsal(a):

Kanalnik:
Už jsem to psal výše - autor pořád jen kritizuje, ale zatím nic konkrétního nenabízí.
Navíc kritizuje nekorektně, protože místy nepravdivě, místy poněkud demagogicky.
Jinými slovy, odpověď lidí z praxe zní: "Kritizovat umí každý. Uvítali bychom, kdybyste navrhl, co je tedy dobře a aplikoval to do praxe."
03. 09. 2011 | 11:39

portwyn napsal(a):

Kanalnik:
Ještě dodatek:

NIKDY nekritizuji své žáky za to, co sám neumím.
Kritiku své práce beru od toho, kdo umí lépe než já. Znám takové.
03. 09. 2011 | 11:42

Kanalnik napsal(a):

portwyn
Presne o tom jsem psal - proc chcete po autorovi reseni? Ocekavate, ze pokud ma rozdilny pohled uz v teto fazi analyzy, ze s nim budete v reseni souhlasit? To asi tezko, ne?

A co kdyz reseni nema a chce diskutovat spolecne s vami o tom, jak soucasnou situaci vidite vy a dalsi lide a najit nejake stycne body a od tech se odrazit a reseni nachazet SPOLECNE?

mate treba nejake reseni vy? (a ted to vubec nemyslim negativne proti vam) Ja proste nerozumim te snaze a vyzadovani reseni od nekoho jineho, proste v tom nevidim logiku, kdyz neni shoda v pohledu na priciny.

Muzete zde navrhnout reseni ci napad vy sam a treba to teto debate pomuze.
03. 09. 2011 | 11:46

portwyn napsal(a):

Kanalnik:

Mně by docela stačilo, kdyby nelhal.
Pan Šteffl má spoustu čísel, ale školní třída nejsou čísla. je to živý organismus. Děti NEJSOU tabula rasa.
Pokouším se zachránit, co ještě ze vzdělání zbylo. Články jako je tento mi jen podrážejí nohy. Vytváří totiž v rodičích špatný obraz reality.

Podle mne tohle škola nevyřeší - propad vzdělání je stejný v celém západním světě, ať se v jednotlivých zemích experimentuje nebo ne.
A ti, kdo nás válcují, jsou Asiaté, kteří se nějakými protesty proti memorování nezdržují a tvrdě makají.
Musíme padnou na hubu a pak děti začnou taky makat. Vždycky nejlép fungují ti, kdo se snaží dostat nahoru.
Dnešní děti nahoře jsou. Proč by se měly zapřít a makat?
Ledaže byste si také myslel, že to jde bez námahy.
Co si asi nemyslíte...
03. 09. 2011 | 11:59

žena napsal(a):

Lop
"Pane Šteffle, mnoho lidí přede mnou už to zmínilo a čekáme na vaši reakci. Kdy už ukončíte tuto "analytickou" práci (všechno už bylo stokrát prodiskutováno)..."

Pan Šteffl je zakladatel PORGu, tam řediteluje V.Klaus ml., který je poradce ministra školství. Co když Ministerstvo školství zadalo vypracování analýzy stavu ve školství? Co když k tomu mají sloužit podobné sondáže?
03. 09. 2011 | 12:00

mb napsal(a):

kanalnik, řešení je zde: „Úspěšná vzdělávací politika má tři předpoklady: náročnou přípravu učitelů, dobré nástupní platy a vysoký společenský status pro učitele," shrnuje studie McKinsey.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=712629

tož řešení by bylo ale NENÍ POLITICKÁ VŮLE (podobně jako není v odstranování korupce, a dalších podstatných věcech)

navíc proč by meli politici ( kromě toho že to dělají hubou ) investovat do kvalitního základního školství a do kvalitního voliče ...
03. 09. 2011 | 13:58

Targus napsal(a):

To gaia:

"...místo ve smečce se dá vydobýt i bez násilí, v tom s vámi nesouhlasím."

Sem s radou, jak na to. Rád se poučím.
Máte před sebou slabého neduživého zakomplexovaného hošíka s vyraženými předními zuby,
věčně nemocného a věčně chybějícího (běžně přes 200 hodin za pololetí na 1. stupni),
takřka denně prožívajícího intenzívní pocit neštěstí,
první dva roky aspirujícího na zvláštní školu (těžká nestíhačka úplně všeho),
s fotografickou pamětí,
s téměř absolutním hudebním sluchem a vrozenou hudební pamětí,
nesmírně lačnícího po čemkoli tištěném na papíře,
naprostého nešiku z důvodu přecvičeného leváctví,
celé dětství nestíhajícího psaní a kreslení,
vždy špatně ostříhaného,
v přešitých tesilkách a zkráceném hubertusu.
Chce být první,
chce být silný,
chce být obratný,
chce umět psát, malovat a vůbec pracovat pravou rukou,
chce být někým milován - kýmkoli, nejlépe úplně všemi (nerozlišuje, nevybírá si) - je pro to ochoten udělat cokoli.
Ousider třídního kolektivu jak vyšitý.

Dost katastrofální situace, nemyslíte?
03. 09. 2011 | 14:06

Skogen napsal(a):

Včera mi antispam & prokodex systém tvrdošíjně odmítal vzít příspěvek z mobilu, tak to zkusím znovu :)

...Kristovanoho.

1) Pane Šteffle, hovoříte o změnách na úrovni prostředků nesoucích informace, člověk sám se změnil velmi málo. Dříve se sebevzdělávalo pomocí tištěné literatury a periodik, navštěvovaly se knihovny, studovaly se encyklopedie, atlasy, značně rozšířená byla populárně-naučná literatura. Dnes úlohu přebírá TV a IT, lze říci, že (už mimo klasickou literaturu) pokračuje proces demokratizace a laicizace. Demokratizace je přínosná, laicizace už méně, problémy jsou s verifikací kvality.

2) Školního vzdělání využívá naprosto každý. Dosud jsou téměř všichni na výstupu ZŠ gramotní, mají jisté návyky pracovat v kolektivu a systematicky. Nikdy nebylo cílem školy, alespoň co je mi známo, obsáhnout vzdělávání jedinců v absolutní šíři, není to možné ani teoreticky. Škola vždy pobízela k osobní iniciativě a už při vstupu do prvního ročníku ZŠ je požadována určitá znalostní a dovednostní úroveň, stejně jako patřičné návyky. Právě s tímto dost zápolí romské etnikum, jak je vám jistě známo.

3) Škola se nemění? V čem se nemění? Že truhlář by měl být schopen při stavbě střechy altánu vypočítat délku přepony trojúhelníku i bez triviálního vzorečku na netu? Že bychom měli dokázat vyplnit formulář před nadřízeným bez on-line pravidel českého pravopisu? Jak jste přišel na to, že děti ve škole v životě neslyšeli o tygrovi a pandě velké... Učitelé nejsou roboti, do kterých natlačíte osnovy (RVP...) a standardizované testy a ono to z nich poleze jako jitrnička, oni, pokud jim přes ty bejkárny zbude čas, jsou s dětmi schopni pohovořit na mnohé téma...

Škola se mění, ale má to jistou setrvačnost, protože škola je vzdor všemu přece jen garantem úrovně vzdělání a verifikuje obsah jedincových znalostí. Mění se vybavení škol, že se na tom přiživilo množství vykuků, to je problém spíše úřednictva... Prostřednictvím grantů včetně unijních, umí-li v tom vedení a zřizovatel chodit, a oni tam jsou od toho, aby uměli, se vybavenost škol značně zlepšila, osobně znám maloměstskou školu vybavenou sportovním areálem, posilovnou, keramickou dílnou, interaktivními tabulemi, terárii s živočichy a zakládající školní botanickou zahradu a meteostanici. Tím jsem svého času velmi rychle umlčel Kláru Samkovou, adorující vybavenost víceletého gymplu s náležitým školným...

4) Mám dojem, že pro SCIO usilujete o privilegium verifikovat znalosti samouků. Doufám, že se mýlím.
03. 09. 2011 | 14:42

žena napsal(a):

Skogen

Souhlasím a i já mám takový dojem. V srpnu pan Šteffl zveřejnil blogy:

Kam upadlo české školství?
Úpadek školy / K diskusi
Úpadek školy

Zajímalo by mě, kdo a za kolik bude tento ÚDAJNÝ úpadek školství analyzovat a řešit.
03. 09. 2011 | 15:19

dědek mirda napsal(a):

rozhodujcí je v prvé řadě rodina ! pak učitel s velkým U, kterámu politici a "vědátoři" nehází klacky pod nohy.
Jako vždy v česku od zdi ke zdi,máme málo študovaných tak se to udělá tak,že maturitu má i opice co se dokáže podepsat.Jenže ta opice jde na pajdu ,je málo učitelů tak i ta opice se stane učitelkou kort když má bohaté či vlivné rodiče- a výsledky vidíme kolem sebe.
Moje dcera v 7třídě v pololetí dostal 4 z matiky ,proklásila že jí to dala ta kráva ,dostala facku až upadla.Když přišla na střední a dostala rozum, tak řekla tatí díky Polívkoví jsem dál než ostatní mám to snažší.Některé holky neumí ani vypočítat %.
03. 09. 2011 | 15:47

Targus napsal(a):

To žena a Skogen:

Dlouho jsem nechápal, kam a proč tento zřejmě velice inteligentní a analyticky myslící člověk míří.
Právě prováděná sondáž terénu připomínající Rudou armádou oblíbený průzkum bojem spojená s dělostřeleckou přípravou dezinformací, dezinterpretací, překrucovaní, lhaní, manipulací s fakty a pokládáním sugestivních otázek, na něž nelze pravdivě odpovědět jinak, než jak pan Šteffl očekává, Vám dává za pravdu.
Bohužel.
Nelze totiž uvěřit, že by člověk schopný založit úspěšnou školu a přivést na svět úspěšnou firmu rýžující státní a privátní prachy v oblasti vzdělávání, byl tak hloupý.
Je to prostá příprava na další tři tahy předem, na které obyčejní hlupáci u netu nejsou schopni dohlédnout, protože jim je skryto zákulisí tohoto boje o penězovody a koryta.
Je to smutná pravda, ale je to tak.
03. 09. 2011 | 17:31

gaia napsal(a):

Targus

a my blbci mu tu předáváme své know how
03. 09. 2011 | 18:12

Targus napsal(a):

To gaia:

To máte jedno, blbec zůstane blbcem, ať mele pantem, anebo drží hubu, krok a řadu.

Btw. už jste pohnula s domácím úkolem, jak si vydobýt místo ve smečce bez boje při respektování výše uvedených parametrů? Jsem napnut!
:-)))
03. 09. 2011 | 18:47

gaia napsal(a):

Targus

měl jste málo sebevědomí, i zámory a malí mohou být vůdčí osobnosti, třeba Tom Cruize, myslíte, že byl v dětství rváč? Nebo Napoleon, ten se sám s nikým nepral, nebo Geogrey de Peirac, ten dokonce kulhal, nebo Diogénes, když se mu smáli pro koktání, tak cvičil u splavu a řečnil a řečnil.

Místo síly svalů jste měl použít sílu své osobnosti.
03. 09. 2011 | 19:09

kovar napsal(a):

Je to hrozně dlouhé a rozvláčné pane Šteffle. Zkuste vybrat to podstatné a omezit rozsah tak na jednu desetinu.
03. 09. 2011 | 19:13

mb napsal(a):

targus ... mam pro vas jeden typ: spousta ´komiků´ ... řikalo, že to, že se stali ´baviči´ třídy ... jim pomohlo přežít a zajistit místo na slunci ... umí li váš vnuk dělat srandu ... pak je zde cesta ...

/samozřejmě zalezi na slozeni tridy , mate li tam majoritu agresivnich deprivantu ... pak je to trochu horsi ... /
03. 09. 2011 | 19:54

mb napsal(a):

jo pan šteffl mi stále dluží odpověď proč považuje igora hnizda za špatného kantora ...

http://www.youtube.com/watch?v=2fJSTzDE4RQ

http://www.youtube.com/watch?v=bGVXq4E2LNQ&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=ui912tqV88M&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=-V9TSzkxm5k&feature=related
03. 09. 2011 | 20:00

Targus napsal(a):

To gaia:

Tak suverénní poloidiot jsem opravdu nikdy nebyl. Takových tam bylo dostatek, tím bych asi neoslňoval.
Jinak jste neporadila celkem nic. Vykládat osmiletému kloučkovi, který přišel po tříměsíčním zápalu plic, že má být jak Tom Cruise, vlastně tenkrát Timur a jeho parta, je k ničemu.
Nevíte, co to je strávit přestávku dopisováním mluvnického cvičení za přihlížení ostatních, kteří vám strkají do ruky, do lavice a do židle při každém pracně namalovaném slově. Tenkrát jsem tomu nejslabšímu ze strkačů přibil ruku hrotem sousedovy plničky k lavici. Měl jsem ji připravenou v levé ruce a čekal, až zase přijde, zatímco pravou jsem maloval písmenka a pijákoval kaňky.
Nebyl to lehký život...

To mb:

Vnuka naštěstí ještě nemám, i když věk už ano.
:-)))
Mám malého synka, všichni mu říkají munčičák a všem ženským od šesti do šedesáti bez výjimky se z něj podlamují kolena. A ten pacholek to ví a využívá toho, jak se dá. Strašné číslo.

S tou legrací máte samozřejmě pravdu, jenže já byl tenkrát někde úplně jinde, než většina mých rovesníků. Namátkou si vzpomínám po letech knížky, které jsem měl přečtené v devíti, desíti letech - celý dostupný Däniken, Zamarovský, Souček, prvorepublikové encyklopedie, Čapek, stohy odborných publikací o údržbě a opravách strojních zařízení a spalovacích motorů, učebnici o výrobě koksu, kvanta cestopisů pro dospěláky, atd. Dvakrát třikrát týdně jsem nahlas předčítal články z polských novin. Dělat legraci pro oslíky překonávající jazykové nástrahy Malého Bobše bylo pro mne, řekněme značně problematické.
03. 09. 2011 | 20:44

portwyn napsal(a):

Skogen, Targus a spol.:

Je to asi rozumná teorie...ten nesmysl s učebnicemi přírodopisu mne měl trknout.
Anebo je to test, co všechno si český učitel nechá líbit. Tyhle testy probíhají v médiích poměrně pravidelně. Ovšem smysl mi uniká...
03. 09. 2011 | 20:49

mb napsal(a):

targus omlouvám se za spletení ... srdečně ... hezky večer ...
03. 09. 2011 | 21:01

komin@gmail.com napsal(a):

Do háje... Kam se ztratili učitelé? Kde jsou ti, co nás vytáhli ven, s lopatou, krumpáčem a metrem, když se probírala ornice a podzol? Kde jsou ti, co sehnali kýbl modelářského písku a modeloval se terén včetně školní budovy prezentované krabičkou zápalek? Kde jsou ti chemikáři, co házeli sodík do vody? Kde jsou ti, co nás nutili měřit nárůst teploty v kádince ohřívané kahanem? Kam se ztratili ti, s kterými se chodilo bruslit na řeku? Kam zmizely dílny s výrobou a následným věšením ptačích budek? Kde dnes mohou nosit žáci výpěstky ze školních pozemků do školní jídelny? Takhle by se dalo pokračovat do nekonečna. Stačí vedle sebe položit učebnice z padesátých - šedesátých let a dnešní. Tehdejší nejsou barevné, ale jsou názorné, a neuvěřitelně tenké. Učitelé do nás nahustili míň informací, ale zato důkladněji. Dnes se žák v záplavě informací doslova ztrácí, tím spíš, že nedokáže přeletět text a porozumět mu. Když své žáky vidím nad písemným zadáním, jak do toho brejlí a mumlají: pro...poj...te... zdr...oj s...? ... Jak mám tohle udělat? Vy nám to neřeknete? - Máš to popsané v další větě! - Proč nám to neřeknete? Opravdu to musím udělat? A tohle musím dokonce vypočítat? To mi radši dejte pětku.
Možná by stálo za úvahu rozdávat krásné barevné certifikáty potvrzující, že žák absolvoval tu a tu školu dle vlastního v okamžiku kdy dovrší příslušný rok, a mít jiné takové možná nehezké papíry potvrzující skutečné znalosti žáka, vydávané v dobře utajených skutečných vzdělávacích institucích, které by našel jen ten, kdo je opravdu vzdělavatelný a znalosti chce :)
03. 09. 2011 | 21:33

ondrejsteffl napsal(a):

Doporučuji pořad Tah dámou na čt24 běží TEĎ.

Kam se hrabu na paní Nováčkovou :-)
03. 09. 2011 | 21:38

ondrejsteffl napsal(a):

Tentokrát začnu obecně. Blog evidentně vyvolal poněkud nervózní reakce. Např. Targus napsal „PROČ (za jakým účelem) a NA KOHO pan Šteffl tak zuřivě útočí.“, zejména učitelům se můj blog zřejmě nelíbí. Pokud si ale můj text přečtete s trochou nadhledu, zjistíte, že vůbec na nikoho neútočím (natož zuřivě) a už vůbec ne na učitele. Jak někteří konstatují (a děkuji za uznání mého intelektu), analyzuji situaci. Buď ji analyzuji chybně, nebo správně.

Nikdo ale nepřináší vážné argumenty proti mým východiskům. Zopakuji (zde stručněji a méně přesně): ve světě se řada věcí změnila a to má negativní dopad na školu. Myslím, že všichni souhlasí s tím, že:

- děti (i dospělí) se stále více věcí dozvídají jinde než ze školy (a to často nevědomky a bez kontroly)

- veřejný prostor děti formuje a asi je spíše kazí než vychovává k dobrému

- způsob, jak si děti s médii a s počítačovými hrami zvyknou vnímat a udržet pozornost, u některých dětí překáží jejich soustředění a vůbec práci ve škole

Podrážděné reakce tedy musí vyvolávat moje tvrzení, že na tyto změny škola nereaguje adekvátně. To ale divné, asi bychom si na klesající úroveň škol všichni nestěžovali, kdyby školy tyto změny ve světě zvládaly dobře. Takže už zbývá jen můj závěr, že škola se musí změnit. A zřejmě to se mnohým nelíbí. Přitom titíž lidé si stěžují, že současná škola nefunguje jak by měla (jistě, Zdeňku, až na výjimky, ale já myslím celý systém, instituci školy).

Reakce myslím potvrzují, že mé závěry jsou celkem (jistěže ne úplně) správné. Když Portwyn píše „Pokouším se zachránit, co ještě ze vzdělání zbylo. Články jako je tento mi jen podrážejí nohy. Vytváří totiž v rodičích špatný obraz reality.“ rozumím tomu tak, že článek vystihuje jevy, které zná a které ho trápí a s kterými bojuje (což jistě zaslouží uznání). Je ale přece nemožné, aby takový článek, který přečte 2000 lidí, ale spíš jen několik set jej dočte do konce, mohl Portwinovi „podrážet nohy“. A už vůbec ne, kdyby obraz reality byl nesprávný. Ano, obraz je to nepříjemný (špatný), a to zejména z pohledu školy a učitele. A to mj. proto, že nenabízí žádné jasné východisko. Odtud také asi to volání, abych napsal, co s tím.

Dovolím si poněkud drsné přirovnání. Škola (jako instituce, ale vlastně by se to hodilo i na některé konkrétní školy) je loď, do které začalo téct, dříve nebo později si toho všimnou pasažéři a začnou loď opouštět. Nezáviděníhodná je situace námořníků (učitelů), díru neudělaly a výcvikem, co v takové situaci dělat, neprošli. Je ovšem zbytečné nadávat tomu, kdo upozorňuje na díry do boku. A je také trochu divné, trvat na tom, že když objevil díru, musí ji také umět zalepit. Situace by byla o něco lepší, kdyby škola měla rozhodného a bystrého kapitána a námořníci by se určitě lépe cítili, kdyby jim někdo jasně řekl, co mají dělat. Takového kapitána neznám a já jím rozhodně nejsem. (Ministr není takovým kapitánem, protože nemá dost pravomocí, a Dobeš… ten ani neví, kde je kormidlo. To jen na okraj.)

A pokud se týká řešení, v obecné rovině jej nabízím a ještě na konci všech 5 blogů rozvedu. A inspiraci také v diskusi i hledám. Např. v minulém blogu jsme se, myslím, shodli (např. s poste.restante), že je třeba revidovat, jaké základní znalosti a dovednosti má škola dětem předat, a to s ohledem na to, zda mají pro budoucnost dětí smysl. A mimochodem, taková revize by jistě v některých oblastech vedla k rozšíření základu, rozdíl by byl ovšem v tom, že bychom věděli jaký má každá část smysl. Třeba bychom pak uměli i vysvětlit, proč musí každý umět Lumírovce a řešit goniometrické rovnice nebo spočítat pH roztoku soli (abych se v úctě ke gaie vyhnul biologii :-). Rozhodně však nečekejte, že učitelům poradím, co by měli dělat. Podle mého jde o systémový problém instituce a ten nemohou řešit učitelé ve svých třídách. Řešení je v rukou možná politiků (moc nevěřím), možná rodičů (spíš), možná celé společnosti (ještě spíš), možná trhu, třeba se objeví nějaký nový Internet, Google nebo Facebook, který vzdělanost pozvedne.

A nakonec. Gaia napsal(a): „a my blbci mu tu předáváme své know how“… Inu užitek z té diskuse mám :-), a to především v tom, že tříbím argumentaci. Zjišťuji, které formulace vedou k nedorozuměni, co jsem vyjádřil nepřesně či nejasně, a mohu se to naučit dělat lépe. Je to pro mě zdroj INFORMÁLNÍHO UČENÍ. Pro vás ne? Každopádně všem za diskusi děkuji.
03. 09. 2011 | 23:13

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a):
„Kdo narušoval výuku, dostal výprask rákoskou, seděl po škole nebo po vyučování uklízel třídu nebo okolí budovy, kde jsme se učili (kapacita školy nestačila). Pokud chtěla paní učitelka zvládnout 38 dětí a dokonce je i něco naučit, musela být vojna jako řemen.“

Ano, tehdy to možná fungovalo, ale dnes to tak prostě nejde udělat. Munemude! (viz http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=7388)
04. 09. 2011 | 00:20

ondrejsteffl napsal(a):

Kanalnik napsal(a): 02. 09. 2011 | 23:43
„instituce tvori ramec spolecnosti a urcuji jednotlivce…versus… jednotlivci tvori ramec spolecnosti“

Budu o tom, jaký vliv to má na školu, přemýšlet, díky. Určitě je ale rostoucí důraz na jednotlivce problém celého západního světa, nejen ČR.
04. 09. 2011 | 00:21

ondrejsteffl napsal(a):

Saltzman napsal(a): 03. 09. 2011 | 07:54
„Je to až úsměvné, jak všichni o této problematice přemýšlejí. Školství nikoliv!“

Bohužel máte pravdu jen v druhé větě.

„Osobně jsem přesvědčen, že současné školství plní roli propagandistickou. Zmítáno je však jen tím, čí propagandu vlastně dělat.“

To plnilo vždy. Ano, školy a učitelé vlastně neví, komu slouží.
04. 09. 2011 | 00:21

ondrejsteffl napsal(a):

portwyn napsal(a): 03. 09. 2011 | 08:13
„Ono se dnes nedriluje více, ale MÉNĚ.“

Nepochybně! Já to pořád říkám: mělo by se dělat něco užitečného (nejlíp pro žáky co nejvíc duševně náročného) místo toho - když očividně nejsme schopni přimět děti k „drilování jako dřív“. …když tedy chcete nějakou jasnou radu.

„Četl jste nějaké vzdělávací plány, prostudoval jste učebnice?“

Ta rada ovšem může být v rozporu se vzdělávacími plány. A to je ten systémový problém, který jako učitel těžko můžete sám vyřešit.
04. 09. 2011 | 00:23

ondrejsteffl napsal(a):

portwyn napsal(a): 03. 09. 2011 | 08:17 „Místo nějakého návrhu jak si to tedy autor konkrétně představuje jen kopání do učitelů.“ Nebuďte vztahovačný.

03. 09. 2011 | 08:24 „Nojo, pane Šteffle - on je taky potřeba souhlas vzdělávaného, víte?“ Jistě, k příčinám viz část Kdo nás vychovává v blogu nahoře.
04. 09. 2011 | 00:23

ondrejsteffl napsal(a):

zdenekbrom napsal(a): 03. 09. 2011 | 08:40
„Dnes ho má ve školách, zdá se, málokdo.“
„Ondřeji, tohle tvrzení prostě obecně neplatí.“

I ty Brute :-). Jistěže obecně neplatí, proto píšu „zdá se“ (vyjadřuji nejistotu a odkazuji i na tvrzení ostatních) a „málokdo“ (tedy přece jen někdo). Myslím, že olympiády a sočky apod. jsou stále ještě málokdo.

„Píšeš o systému. Pak tedy ale musíme diskutovat o celém společenském systému, ze kterého je tzv. škola odvozena. Pokud systém na první místo staví hesla: Nevaž se, odvaž se, Užívej dnes, plať zítra,Vyžaduj práva, povinnosti jsou přežitek, Přemluv dědka a bábu atd., pak se to nutné dostane i do školy.“

Ano díky, příště ty příklady doplním do části Kdo nás vychovává v blogu nahoře.
04. 09. 2011 | 00:25

ondrejsteffl napsal(a):

portwyn napsal(a): 03. 09. 2011 | 08:47

„Normální český učitel vůbec necítí ohrožení, naopak je ŠŤASTEN, když na otázku "víte někdo, co je..." někdo odpoví. Ať už odpověď zná odkudkoli...“

Zřejmě jsem se nejasně v blogu vyjádřil, takže to vysvětlím.

JE TO DŮLEŽITÉ! Co se děti dozvědí jinde ze školních znalostí, o to zas tak nejde (to bylo spíš prvním blogu), mnohem důležitější je to ostatní, co děti znají a umějí a není to „školní“. Ale my o tom skoro nic nevíme, nesledujeme to, nezkoumáme, neptáme se jich na to. Je to důležité, co takto znají? Je toho hodně? Může to něco nahradit? Nemělo by se z toho něco OD dětí přenést DO školy? A na všechno je odpověď: NEVÍME. A nepochybně je to u různých dětí velmi, velmi různé, nemůže s toho být problém? Zase NEVÍME?

A opět to není problém, který by mohl vyřešit jednotlivý učitel, i když za zamyslet se nad tím může.
04. 09. 2011 | 00:26

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a):
„Co potom tzv. projektová výuka, která má za úkol přinutit žáky hledat informace mimo učebnice a výukové materiály?“

Viz předchozí odpověď portwynovi, to je stále v rámci školy.
04. 09. 2011 | 00:27

ondrejsteffl napsal(a):

Lucy in the sky with diamonds napsal(a): 03. 09. 2011 | 09:51
„Děti preferují snadnou činnost, nikoli smysluplnou. Ostatně stejně jako dospělí.“

Můžete dát nějaký příklad. Jen ale prosím nezaměňujte smysluplnou pro Vás a pro to dítě nebo dospělého.
04. 09. 2011 | 00:28

ondrejsteffl napsal(a):

Kanalnik napsal(a): 03. 09. 2011 | 11:46
„Muzete zde navrhnout reseni ci napad vy sam a treba to teto debate pomuze.“

Ano, navrhujte. Kdokoliv...
04. 09. 2011 | 00:28

ondrejsteffl napsal(a):

portwyn napsal(a): 03. 09. 2011 | 11:59
„Podle mne tohle škola nevyřeší - propad vzdělání je stejný v celém západním světě, ať se v jednotlivých zemích experimentuje nebo ne.“

Ano, naprostý souhlas.

„A ti, kdo nás válcují, jsou Asiaté, kteří se nějakými protesty proti memorování nezdržují a tvrdě makají.“

Najděte si film I Wanna Be Boss, v úsilí jim konkurovat prostě nemůžeme, musíme mít jinou konkurenční výhodu. To ostatně píšete sám: „Dnešní děti nahoře jsou. Proč by se měly zapřít a makat?“
04. 09. 2011 | 00:29

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a): 03. 09. 2011 | 17:31
„Je to prostá příprava na další tři tahy předem,…“ Jasně, ale jaké tahy? Ale napovím: spolupracuju na tom s Karlem Gottem, Svobodnými zednáři a Šloufem.
04. 09. 2011 | 00:29

portwyn napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Jistěže mi ten článek podráží nohy - stejně jako jiným učitelům.
Vy totiž s podobnými články typu "škola je k ničemu" nejste sám. Zhruba v polovině 90. let rozjeli "školobijci" kampaň, která používala velmi podobné argumenty. Tím v lidech podpořili myšlenku, že škola je k ničemu.
A lidé takto začali vychovávat své děti a tlačit na školy, aby dopřály dětem svobodu.
Děti si svobodu pochopitelně interpretovaly jako svobodu se neučit.

Nikoli jako svobodu neučit se to, co nebudou potřebovat - jak může osmileté dítě vědět, co bude jednou potřebovat? Interpretovaly si ji jako svobodu rozbíjet výuku en bloc.
Učiteli zpravidla nebylo dopřáno dostat se tak daleko, aby mohl se smysluplnou výukou vůbec začít.
Nebylo ho totiž slyšet.

To je ovoce protiškolských kampaní.
04. 09. 2011 | 00:57

portwyn napsal(a):

Ondřej Šteffl:

portwyn napsal(a): 03. 09. 2011 | 08:13
„Ono se dnes nedriluje více, ale MÉNĚ.“

Nepochybně! Já to pořád říkám: mělo by se dělat něco užitečného (nejlíp pro žáky co nejvíc duševně náročného) místo toho - když očividně nejsme schopni přimět děti k „drilování jako dřív“. …když tedy chcete nějakou jasnou radu.

Hm...a myslíte si, že se dětem bude chtít? Ono totiž pokud se jim chtít nebude, tak se na to vykašlou.

Dávám dětem běžně počítat úlohy typu "130 g šunky stojí 15,60 Kč. Kolik stojí 1 kg?"
To je tak praktické, jak je jen možno.
Kalkulačky povoleny. Rodiče vřele souhlasí. Děti uznávají potřebnost. Důkladně vysvětleno, procvičeno.
Písemná práce.
Třetina dětí ve třídě silně neúspěšná - i docela chytrých dětí.
Při dotazec zjistím, že se jim nechtělo učit.

Proboha co s tímhle nadělá nějaká změna výuky?
ONI NA TO PROSTĚ KAŠLOU.
04. 09. 2011 | 01:05

portwyn napsal(a):

Ad "Kdo nás vychovává" atd.:

Jistěže škola nepůsobí ve vzduchoprázdnu.
Je prakticky JEDINÝM místem, kde se po dětech něco chce - námaha, úsilí.
Všude jinde se jim servíruje pouze zábava...a tvrdí se, že mají PRÁVO být baveny.
Reklamní průmysl dětem leze kamsi, protože mají v rukou peněženky svých rodičů.

Autorova teze zní "je třeba se tomu přizpůsobit".
Jenže jak?
Také děti pouze bavit? Pak můžeme školy zrušit a koupit dětem lístek do kina.
Přijde to levněji.

Pokud po dětech chceme úsilí, musí to po nich chtít i někdo jiný než škola.

Proklínáním "školství" (= učitelů, protože žádnému neosobnímu "školství" vynadat nemůžete) se to nevyřeší.
04. 09. 2011 | 01:15

portwyn napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Pane autore, kladu Vám přímou otázku, čemu mělo sloužit lživé tvrzení o všech těch zvířatech, o kterých se v učenicích nedočtete.

Zaklínáte se schopností hledat, takže jste jistě hledal a našel.

Proč jste to přesto napsal?
Nějaký důvod mít musíte.

Netvrďte prosím, že je to prkotina; věnoval jste tomu celý odstavec.

Prosím o odpověď, děkuji předem.
04. 09. 2011 | 01:20

gaia napsal(a):

je fakt, že po revoluci první ministr, Petr Vopěnka , chtěl začít své reformy tím, že vyhází všechny učitele. Nic jiného jsme od něj neslyšeli. Tím začal ten marasmus.Učitelé neměli šanci zvednout hlavy.
A dnes, kdy v tomto státě pořádně nefunguje nic, tak proč by zrovna školství mělo být tím, s čím jsou všichni spokojeni?
A zrovna dnes odpoledne dávali film pro pamětníky Škola základ života a je zřejmé, že děcka kašlala na učení vždy a byla drzá na učitele, třeba jak v tom filmu hodila ty bouchací kuličky učitelovi pod nohy, běs a hrůza, naštěstí tenkrát neměli mobily a nemohli to někde na webu vyvěsit, takže strůjci dostali dvojku z mravu a nikdo další o tom nevěděl.

PS. PH se nepočítá, ale měří.
a že budeme mít na učení někdy kybernetické kóje, jako ve Stopařově průvodci galxií, též nevěřím. A i to nakonec dopadlo tak, že Ford Prefect místo sledování astrální historie se pokoušel pozměnit program vedle sedící spolužačky, aby se do něj zamilovala, ale ona se nakonec zamilovala do své vlastní kybernetické kóje a historie zůstala Fordovi navždy utajena.
04. 09. 2011 | 01:39

Dalibor Štys napsal(a):

To ondrejsteffl ad tah dámou (+ Gaia)

Pustil jsem si ten tah dámou. Vrcholem hrůzy bylo, když paní Nováčková prohlásila, že největší škodu udělal první polistopadový ministr Adam zavedením osmiletých gymnázií. Chtěl bych vědět, z čeho se stále živí ten šílený odpor lidí z oblasti vzdělávání ke kognitivně nadaným dětem (a potažmo jejich rodičům). Pomohu si slovy kolegyně Evy Thulin z Fyzikální Chemie 2 na univerzitě v Lundu: "Když umím skákat nebo hrát hokej, dostanu se okamžitě do speciální třídy. Když my to lépe myslí, nikdo se o mne nestará." A to byl rok 1994.
Proboha, nechte nás a naše děti žít. Rádi vám pošleme své daně, protože jsme si dobře vědomi, že je to zvláštní štěstí mít nadání a že to lehce mohlo dopadnout jinak. I naše děti vedeme k tomu, aby byly platnými členy společnosti, řádně se chovaly, našly si nejen finančně výhodné, ale i čestné a prospěšné, zaměstnání. To je ale vše, o tom, které zaměstnání to je a jak ho co nejlépe vykonávat budou muset rozhodnout samy. Protože jsou to autonomní osobnosti a společnost, v níž budou žít, bude mít své podmínky o nichž dnes víme jen málo. Budeme se muset spolehnout, že to budou schopny dělat a musíme jim dát možnost, aby tak činily. Také ti, co příslušné kognitivní schopnosti a rodinnou výchovu nemají, se někde musí dozvědět, že něco takového je a že takoví lidé mají specifický a nenahraditelný společenský přínos. A ne, že se třeba jim nařezat aby se nevytahovali, a že paní učitelka (Gaia) bude ráda, protože ve třídě bude pořádek a ony (nadané děti) se přece mohly prosadit bez násilí.
Šikany si každý užije dost v zaměstnání. Základní školství 1-9 nerozdělené podle nadání vede zajisté k určité formě společenské integrace, a to na zcela bazální úrovni, blízké absolutní nule. Jednotnou střední školu 50. let a (na úrovni VŠ vzdělávání) např. jednoletou Právní školu a zákon o zlidovění soudnictví č. 319/1948 Sb. jsem zde diskutoval pod jiným blogem.
Lisbeth Salander z románu Millenium je jistě extrémní příklad, ale jeho popularita ukazuje mimo jiné, kolik lidí si určitými prvky podobného příběhu prošlo a tudíž s ním sympatizuje. Možná jich dokonce bude víc než těch, kteří si nikdy nepřipadali, že by byli pro své nadání ostrakizováni. Napadlo vás nekoho někdy, například při pohledu na ditě bravurně a zcela intuitivně řešící herní strategie, jak neskutečně západní civilizace mrhá svými talenty, když takovám dětem nedá šanci? Ve jménu společenské soudržnosti, samozřejmě. Jenže ta společenská soudržnost nepřichází, přicházejí britské výtržnosti mládeže z všech vrstev a Breivikova střelba do účastníků politického shromáždění mládeže.
04. 09. 2011 | 05:06

Dalibor Štys napsal(a):

Gaia ad Vopěnka:

Ministr Vopěnka se kojil blahou nadějí, že lidé z AV přejdou na vysoké školy, ty se tím posílí a budou produkovat, mimi jiné, nové kvalitní učitele (s oprávěnou autoritou a sebevědomím). Pravda, chtěl to udělat "násilně". To AV razantně odmítla ve jmenu zachování své rozpočtové kapitoly, čímž poslala "morální" zprávu o tom, že státní rozpočet je možno čerpat a společenskou odpovědnost za to nepociťovat.
Důsledky toho kroku neseme všichni, včetně (zejména) učitelů vysokých, středních i základních škol, kteří se tehdy obávali o své místa a proto byli ochotni podstoupit jakoukoliv šikanu se strany svých nařízených. Kdo ji podstoupit nechtěl, měl přece tehdy tisíce možností odejít, vyskoškoláků, zejména mužů, bylo zoufale málo. Skutečně tehdy nastal stav, kdy ve školství statisticky velmi významně převážili lidé neschopní a nesebevědomí. Což jeho autoritě výrazně neprospělo. Ale nemůže za to Vopěnka, právě naopak, on chtěl dodat učitelskému stavu jeho vážnost, přinejmenším společenskou. Toho chtěl dosáhnout především tím, že prokáže, že ve školství působí lidé, kteří si takovou vážnost zaslouží. A že svou společenskou odpovědnost nesou. Bohužel se mu k domu nedostalo podpory od nejvyšších morálních autorit v zemi včetně (a zejména) těch sídlících na Národní třídě č. 3, ani od učitelů samotných. Co už mu zbylo než odejít.
04. 09. 2011 | 05:22

Dalibor Štys napsal(a):

Sorry, .. když mi to lépe myslí .., i mně ten pravopis někdy mi to ustřelí. Tak pár čárek a překlepů mi v té rychlosti uteklo. Omlouvám se.
04. 09. 2011 | 06:08

Skogen napsal(a):

Blog pana Šteffla se začíná vymykat konstruktivní kritice. Na to s ohledem na předpokládanou míru vhledu do problematiky a jistému profesnímu styku až příliš jednoznačně vyzdvihuje jednostranná negativa a nenabízí absolutně žádná řešení v rámci stávajícího systému.

Podnětná je reakce pana Šteffla na článek pana Jana-Michala Mlezivy s názvem "Co takhle zrušit povinnou školní docházku", kde se asi nabízí zásadní indicie k pochopení zacílení motivace pana Šteffla. Sám pan Šteffl chodí okolo merita věci jako mlsný kocour kolem horké kaše. V jeho podání je současná škola principiálně (nenabízí řešení v jejîm rámci) zastaralá, frustrující, zbytečná a tedy veskrze trapná. Jen si to ostatní musí uvědomit. To je první fáze a onen "průzkum bojiště", jak píše Targus.

Motivace? Na zrušení povinné školní docházky MŠMT ušetří a Scio vydělá.
Prakticita? Proč by stát měl vynakládat nemalé prostředky na všeobecné vzdělání pro budoucí 10, 20, 30 procentní nezaměstnanost, proč by měl být sotva víc než gramotný pracant v montovně? Naopak uvolní místo "perspektivním", tedy těm "co na to budou mít", což je v zájmu "těch co na to mají", a kteří hodnotově pokřiveně reformují náš svět. Co na tom, že takový trend se odvrací od humanistické tradice a míří ke gibsonovské a orwellovské budoucnosti, všichni přece sledujeme svoje zájmy a společnost jako celek je nám k smíchu.
04. 09. 2011 | 07:51

Skogen napsal(a):

D. Štys

osobně proti víceletým gymnáziím nic nemám. S výjimkou toho, že zrovna zde započala diferenciace žáků podle životní úrovně. Tři litry měsíčně prostě je selektor, přičemž v zemi, kde vztah k majetku ztratil kontinuitu a jeho opětovné nabytí zhusta spočívá na pochybném základě, ani sociální darwinismus platit nemůže (ano, posmívám se). Rozvoj segregace nelze připouštět. Odstraňte chybný selektor.
04. 09. 2011 | 08:36

gaia napsal(a):

D. Štys

zda víceletá gymnázoia ano či ne, to je na celou diskusi, ale argument, co napsal skogen je jistý. Víceletá gymnázia nebudou pro nadané děti, ale pro děti boháčů, jak jasně ukazoval dobový film Škola základ života.
A zda povinná školaní otázka ano či ne.
Též odpovídá historie. Proč ji zavedla Marie Terezie?
Protože chtěla industrializovat Rakousko Uhersko, byla to součíst jejich reforem.
Dnes , kdy dochází doslova k deindustrializaci Evropy a nikdo nemá zájem o rozvoj, ale jen o prachy, zrušením povinné školní docházky a odpovědnosti za ni, by se zas ohromně ušetřilo.

Ale naopak zas zpráva z tisku.
Při nepokojích chilských studentů jeden přišel o život. Studenti protestují proti přesouvání odpovědnosti státu za vzdělávání na bedra soukromých subjektů.Požadují, aby vláda zvýšila výdaje na vzdělání a poskytla všem "rovné vzdělání zadarmo". mnohá chilská města nemají dostatek peněz na řádné financování středních škol. Úzká vrstvička chilských bohatých posílá své děti do soukromých škol nebo dokonce do škol v zahraničí.Nepokoje ohledně školství trvají v Chile už dva měsíce. Středoškolští a vysokoškolští studenti odmítají chodit do školy, zahájili okupační stávky a organizují demonstrace, na nichž požadují zásadní změny v tom, jak Chile financuje školství. Zvlášť je kritizováno to, že soukromé univerzity mají daňové úlevy neziskových organizací, ale neinvestují své zisky do zlepšování školství, jak to vyžaduje zákon.

Studenti využívají sociálních sítí a organizují jejich prostřednictvím mlácení do hrnců. Hromadné mlácení do hrnců během noci bylo častým protestem během diktatury Augusta Pinocheta v letech 1973-1990.
Studentské revolty, nepřipomíná to něco?
04. 09. 2011 | 09:02

žena napsal(a):

Nebazírujte na faktech, učte v souvislostech, radí NERV

Podle Münicha je také potřeba změnit přístup ke způsobu výuky, tedy aby školy učily v souvislostech a vedly děti k řešení problémů, nikoli aby jen bazírovaly na faktech. A další poznámka ekonomů: řešit nedostatek zájemců o studium techniky či přírodních věd v době, kdy se studenti hlásí na vysokou, je pozdě.

NERV vycházel i z výsledků českých žáků v mezinárodním srovnání a jeho členové narazili mimo jiné na to, že zdejší děti patří mezi nejvíce znechucené školou. "Je třeba se dívat do budoucnosti, dnes se děti vůbec neučí to, co budou potřebovat za dvacet až třicet let," míní Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, který patří mezi konzultanty NERV.

Rada slibuje, že s ministerstvem školství bude hledat způsoby, jak to změnit.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nerv-ucte-deti-uz-od-materske-zlepsi-se-tim-bidne-vysledky-skolstvi-1ph-/studium.aspx?c=A110301_1540467_domaci_hv
04. 09. 2011 | 09:19

Dalibor Štys napsal(a):

Skogen, Gaia - vyjedťe občas i z Prahy a nepočítejte jen soukromá gymnázia. Na venkově jsou osmiletá gymnázia docela normálním útočištěm pro nadané děti. Ano, jistě, sítem propadnou některé průměrně nadané děti z neintelektuálních rodin. To by se ale mohlo zlepšit právě tím, že ředitelé ZŠ by byli motivováni kognitivně nadané žáky vybírat, a nikoliv, jak je tomu teď, naopak si je držet aby na ně dostali peníze.

Bohužel lidská mysl už je taková, že si více všímá ojedinělých negativních příkladů. Výjimečná tragická událost na železnici je pak více než desítky lidí zabitých a težce zraněných každý měsíc při haváriích kamionů. A podobně jedno zbohatlické soukromé gymnázium, o němž jsem navíc slyšel z druhé ruky, znehodnotí stovky příkladů poctivé práce, často s vynikajícm výsledkem.

Když se k tomu navíc přidá pozoruhodný "personal bias", který má Gaia ....
04. 09. 2011 | 09:22

Dalibor Štys napsal(a):

Skogen:
Tři litry měsíčně leckdo dá dohromady. Například vysokoškolský učitel jehož dcera se "nepotatila". No, stejně to nepomohlo, z vysoké stejně vypadla ...
04. 09. 2011 | 09:26

Skogen napsal(a):

žena,
Šteffl je konzultantem poradců vlády? Děkuji...

Štys,
vy jste vtipný. Máte potěmkinovský úhel pohledu, ostatně vám to už v jednom z předchozích blogů bylo v souvislosti s názorem na dostupnost a ocenění práce řečeno. Když už bych tedy přistoupil na váš argument, pražské děti mají dojíždět do Dolní Lhoty, kde nesegregující víceletý gympl je a na věky věkův, nebo aspoň osm let, taky bude :)
04. 09. 2011 | 09:31

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

právě, že děti z venkva by byly velmi diskriminovány, protože by musely od útlého věku dojíždět a mnohdy i více než 20km, neb síť víceletých gymnázií není zas tak hustá. A mnohdy by dojížděly jen kvůli ctižádosti rodičů a ne z vlastního zájmu, neb dítě v 10 letech je ještě víc pod vlivem rodičů než vlastních profesních zájmů.
A proč by měly být nadané děti na víceletá gymnázia ještě navíc tlačena dle vás řediteli škol, copak je něco špatného na tom, když nadané dítě půjde v 15 třeba na strojní průmyslovku?
04. 09. 2011 | 09:40

Skogen napsal(a):

D Štys,
jste mimo realitu, to křesílko pod Drábkem opravdu není standard. Ty tři litry, milý pane Štysi, jsou asi tak pětina mediánového příjmu - a ten už je i bez oné ubyvší pětiny na doraz základním životním nákladům. Pohádky vykládejte na motivačním týmovém brainstormingu. Segregace, nic jiného.
04. 09. 2011 | 09:43

mb napsal(a):

vydavame na ucitele nejmene z oecd ... viz. blog h. brixi ...
04. 09. 2011 | 09:58

portwyn napsal(a):

To D. Štys a Gaia

Pan Štys má pravdu v tom, že řada osmiletých gymnázií je veřejných. Sám žiji ve východních Čechách a "v dohledu" nemám ANI JEDNO placené 8-leté G (a jen jedno šestileté).

V čem pan Štys dle mého pravdu nemá, to je všespasitelnost osmiletých G. Děti jsou ještě příliš malé na odhalení skutečného talentu a záleží spíše na preferencích rodičů. Osobní zkušenost: Můj syn šel na venkovské gymnázium po 9. třídě. Jeho třída během jednoho roku (!) předehnala paralelní kvintu a u maturit byla jednoznačně lepší. Když jsem se ho zeptal, kdo dopadl lépe, tak se mi skoro vysmál - "no to bychom dopadli hodně špatně, kdyby byla oktáva lepší".

Děti mimo Prahu chodí na VG z různých důvodů
- únik před pakáží
- společenský status a móda
- lepší úroveň výuky

Přitom argumenty 1 a 3 mnohdy souvisí.
Jistě že jsou děti, které by "normální" tempo nudilo a ty patří na elitní školy, tedy na víceletá gymnázia. Ale určitě to není třetina populačního ročníku...
04. 09. 2011 | 10:22

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

"Nikdo ale nepřináší vážné argumenty proti mým východiskům."

Promiňte, ale já jsem si žádných vašich východisek nepovšiml. Jednoznačně zde útočíte na základní školství jako něco nefunkčního, zastaralého, přežitého. Nenašel jsem ale žádné VAŠE řešení, jak tento stav změnit. Tedy pokud v příštím blogu nenavrhnete to, co popsal nick Skogen, to jest zrušení povinné školní docházky a substituování firmy SCIO jako jediného arbitra vzdělanosti v ČR.

"Targus napsal(a):
„Co potom tzv. projektová výuka, která má za úkol přinutit žáky hledat informace mimo učebnice a výukové materiály?“

Viz předchozí odpověď portwynovi, to je stále v rámci školy.
04. 09. 2011 | 00:27 "

Odpovídáte na něco úplně jiného, řekl bych majstrštyk odkoukaný od místního správce blogů Libora Stejskala.
Můj příklad o projektové výuce byl směřován k vašemu ataku na školní osnovy, které neumožňují učit se nic více. To prostě není pravda. Kdyby tzv. projektová výuka byla realizována v normálních podmínkách (zvídavé a motivované děti, zadání adekvátní dosaženému stupni poznání pracovní skupiny), byl by splněn jeden z cílů moderní výuky, o němž všichni neustále žvaní.

K Vaší odpovědi portwynovi:

Pokud byste se chtěl vyptávat dětí a diskutovat s nimi, odkud čerpají vědomosti (mají-li jaké) a který obor je zajímá, atd., musel byste mít v učebně tak čtvrtinu žáků či studentů, nikoli smečku 30 rozežraných hajzlíků. Takový - jistě chvályhodný - přístup prostě v dnešních REÁLNÝCH podmínkách prostě nelze dosíci.
Ve školství sice nepracuji, nicméně mí rodinní příslušníci mi celkem věrně reprodukují modelové třídy a situace ve výuce probírané na různých školeních. Maximum je 14 žáků!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Je to asi tak, jako byste řidiče Trabantu poučoval, jak se má správně jezdit s Audi A8. Totální ztráta času a peněz.

"Kdo narušoval výuku, dostal výprask rákoskou, seděl po škole nebo po vyučování uklízel třídu nebo okolí budovy, kde jsme se učili (kapacita školy nestačila). Pokud chtěla paní učitelka zvládnout 38 dětí a dokonce je i něco naučit, musela být vojna jako řemen.“

Ano, tehdy to možná fungovalo, ale dnes to tak prostě nejde udělat."

Tehdy to fungovalo docela určitě, tehdejší trojkaři ze ZDŠ by strčili do kapsy dnešní státní maturanty, s tím nic nenaděláte.
Dneska to nejde, protože máme lidská práva a učitel je za ho-píp, víte, co.

Ještě k Vaší citaci, že škola neučí děti to, co budou potřebovat za 20 - 30 let. Jste schopen definovat alespoň v jediném oboru, jaké vědomosti budou lidé potřebovat za 20 - 30 let? Existuje vůbec někdo takový?
Já si troufám tvrdit, že budou i za těch 20 - 30 let stále potřebovat to, co nabízela škola už před 20 - 30 lety. Pěstovat schopnost systematicky pracovat, cvičit mechanickou paměť, logicky a analyticky uvažovat.
04. 09. 2011 | 10:24

portwyn napsal(a):

Dalibor Štys:

"A ne, že se třeba jim nařezat aby se nevytahovali, a že paní učitelka (Gaia) bude ráda, protože ve třídě bude pořádek a ony (nadané děti) se přece mohly prosadit bez násilí. "

Tím chcete říci, že Gaia tady prosazuuje šikanu? Nemyslíte, že jste to docela přehnal?
04. 09. 2011 | 10:24

Targus napsal(a):

To portwyn:

Nenárokuji si právo vyslovovat soudy o víceletých gymnáziích, jen bych dodal něco málo z let mé docházky na ZDŠ. Od příchodu na druhý stupeň jsme byli postupně rozsortováni podle dosahovaných výsledků a adepti na SŠ-studium byli zatěžováni mnohem více, a to nejen v matematice a češtině, coby předmětech, z nichž se dělaly přijímačky. Samozřejmě, že to nebylo dnešní "zábavnou" formou, nýbrž rozšířenou učební látkou a domácími úkoly navíc. Adepti na studium nedalekého gymnázia tam dokonce dva roky jezdili na jakési konzultace z matematiky. Příklady, které se tam řešily, byly mimo chápání ostatních žáků. Domnívám se, že to nebyla špatná forma rozvoje schopností těchto, řekněme, lépe se učících dětí.
04. 09. 2011 | 10:35

gaia napsal(a):

já nesouhlasím s Targusem, že kázeň by se měla nebo kdy držela výpraskem nebo agresí. Nedovedu si představit sebe, že bych na druhém stupni fackovala děcka, která jsou mnohdy již větší a hmotnější, než většina sboru. A že by ta agrese zabírala třeba u dětí, které se s ní doma nikdy nesetkaly a právem by ji mohly brát jako křivdu, nehledě k problémům, že by skutečně mohlo dojít k úrazu dítěte.
Možná Targus se musí pořád prát, neb platí pedagogické poučení, že násilí plodí násilí a násilný člověk provokuje i u jiných lidí projevy agresivního chování.

Targus si musí uvědomit, že platí oko za oko a svět bude slepý.(Mahátmá Gándhí)
04. 09. 2011 | 10:37

gaia napsal(a):

V devadesátých letech jsme i na ZŠ rozdělili děti podle prospěch do tříd ABC a mysleli si, jak to všem prospěje. Ale po 2 letech jsme to zrušili, neb se ukázaly velké nevýhody kastování děto dle inteligence.
Připúouštím, že v těch céčkách se nedalo vůbec učit a když měli všichni špatné známky, tak ty ztrácely úplně svůj motivační význam, ale špatný vliv to mělo i na ty z áčka, neb se tam začal zvyšovat podíl naprosto nekritických frajerů. A i ti si nakonec zjistili, že v céčku se něco nebere a vypouští a chtěli to taky tak, Takže úplná demotivace.
Nejlépe je na ZŠ učit obyčejný vzorek průměrné populace a ti nadprůměrní mohou získat mnoho mimo vyučování v zájmových kroužcích.
04. 09. 2011 | 10:44

Targus napsal(a):

To Dalibor Štys:

"Tři litry měsíčně leckdo dá dohromady."

Jste dost mimo mísu. Oprašte počítání do třiceti. Více tisíců průměrná rodina nedá dohromady.
Jestliže by si měli dovolit mít 2 děti v krátkém časovém odstupu, pak by bylo potřeba počítat na studia dětem 12 (SŠ) až 16 (VŠ) tisíc. A to není žádný studentský život nad poměry. Utáhnout to z rodinné třicítky se podobá kouzelnictví. Vím, o čem mluvím, dětičky studují.
Další plány této vlády (důchody, nemocenské připojištění) pak spolehlivě degradují polovinu obyvatel na dvounožce třetí kategorie s jediným právem - makat do zdechnutí.
04. 09. 2011 | 10:49

portwyn napsal(a):

To Targus:

Já nejsem proti VG pro nadané děti - ostatně mne učení na VG částečně živí (a je to kvalitní gymnázium).

Upozornil jsem na to, že na VG dnes děti Vašeho typu doslova utíkají, aby se nemusely místo učení prát. Nemyslím, že tato situace je v pořádku (na tom se jistě shodneme) a že právě tohle má být smyslem přebujelých VG.

S tou projektovou výukou jste to napsal přesně.
04. 09. 2011 | 10:54

portwyn napsal(a):

To Gaia:

Je to off topic, ale nedá mi to - poznámečka k lidumilovi Gándhímu: "Budoucí generace ocení Hitlera jako génia, jako statečného muže, jako nedostižného organizátora a mnohem víc." (S Bungay: Nejnebezpečnější nepřítel, str. 151)
04. 09. 2011 | 11:03

Targus napsal(a):

To gaia:

V devadesátých letech jsme i na ZŠ rozdělili děti podle prospěch do tříd ABC

Chyba. Nás rozsortovali, ale kolektivy nechali pohromadě. Tehdejší učitelé to prostě zvládali, i když nás bylo vysoko přes třicet. Myslím, že se tomu dnes nadává inkluzívní výchova.

"já nesouhlasím s Targusem, že kázeň by se měla nebo kdy držela výpraskem nebo agresí."

Souhlasit nemusíte, ale na rozdíl od vás tehdejší pedagogové měli výborné výsledky, o nichž je známo, že společně s účelem světí prostředky.

Pokud máte pocit, že jsem násilník, možná máte svou pravdu. Vysvětlení je jednoduché - každý máme jiný genetický základ, jiné hormonální složení, jinou životní zkušenost, vyrůstali jsme ve zcela jiném společenském prostředí. Já jsem byl postaven před skutečnost, že se buď nervově zhroutím, zlomím se a bude ze mne duševní troska, anebo budu bojovat proti komukoli, kdo mi chce nějak ubližovat, a to až na hranici vlastního sebezničení.
Filozofie pro ženu naprosto nepochopitelná. Přečtěte si knížku "Proč muži lžou a ženy pláčou", pak snad někdy porozumíte. Porozumíte, proč jsem vydělával pro domácnost peníze od 10 let, proč jsem od jistého věku denodenně posiloval, proč jsem při denním studiu na SŠ pracoval na šachtě. A možná taky neporozumíte nikdy.
04. 09. 2011 | 11:07

Skogen napsal(a):

Gaia, od toho jste pedagog, abyste rozeznala, jak kdy postupovat :)

Nechtěl bych, aby mé děti byly fyzicky trestány, ručím však učitelům, že jako rodič zajistím jejich kázeň. V teoretické mezní situaci pochopím i fyzický trest, bude to však znamenat vysvětlování pro všechny tři strany.
04. 09. 2011 | 11:09

Targus napsal(a):

To portwyn:

Naprosto souhlasím, jak jsem už psal, tento problém byla nucena řešit i moje studující dcera. Dnes už vím, že jsem ji měl dát na VG a pak ji nechat přestoupit na střední odbornou školu, pokud by nadále trval její zájem o zvolený obor.
Chyba. V tomto případě k ničemu, protože se z ní nelze poučit.
04. 09. 2011 | 11:13

Targus napsal(a):

To Skogen:

V teoretické mezní situaci pochopím i fyzický trest, bude to však znamenat vysvětlování pro všechny tři strany.
Nikoli, jen pro dvě (pedagog - žák), já pak přijmu závěry, hodně tvrdé a bez vysvětlování, ve stylu maminka a pan režisér mají vždycky pravdu.
Dítě musí poznat, kde je hranice, kam až může dospěláka zatlačit. Musí vědět, že za touto hranicí čeká represe.

Btw. jsem zděšen, když mi manželka sděluje, jak katastrofálně si vedou její kolegyně - učitelky při výchově vlastních dětí.

Samice savců svá mláďata také nepřemloouvají, aby byla hodná a poslouchala. Pokud nereagují na nekontaktní signál, použijí fyzický, často i pro mládě bolestivý. Pokud mládě ani pak neposlechne, je povětšinou sežráno predátorem. S tímto přírodním zákonem jsem seznámil své potomky a velice důsledně se jím řídím. Až na několik pohlavků za vulgarizmy v pubertě prozatím vždy postačilo projevit fyzickou převahu bez jakýchkoli úderů. Pevný stisk, vyzvednutí potomka nad podlahu. Velice účinné.
04. 09. 2011 | 11:28

portwyn napsal(a):

Skogen:

"Nechtěl bych, aby mé děti byly fyzicky trestány, ručím však učitelům, že jako rodič zajistím jejich kázeň."
No...Vy možná ano. A ostatní?

Targus:
Osobně jsem odpůrcem fyzických trestů z jiného důvodu.
Ještě více by se prohloubilo pojetí "ty náš chudáčku, oni ti v té ošklivé škole ubližují".
Podmínka "maminka a pan režisér mají vždycky pravdu" tím padá - maminka a pan režisér jsou ve sporu.
Skogen má pravdu v om, že kázeň mají zajistit rodiče. My učitelé je máme vzdělávat.

Druhá věc je to, že kázeň MAJÍ zajistit rodiče, ale zhusta to nečiní.
04. 09. 2011 | 11:38

portwyn napsal(a):

TOHLE TESAT:

"Pokud mládě ani pak neposlechne, je povětšinou sežráno predátorem." (Targus)

A vo tom to je.
Dítě dnes neposlechne - a co? Nic.

Přesně tohle se snažím vysvětlit panu Štefflovi.
04. 09. 2011 | 11:41

Skogen napsal(a):

K těm víceletým gymnáziím. Nikde jsem netvrdil, že všechna jsou soukromá, napsal jsem, že zde (v základním školství) započala segregace dětí podle majetkových poměrů, což je pro současnost holý fakt a lepší to nejspíš nebude. A že sociální darwinismus, pokud vůbec, v ČR neplatí. "Intelektuální rodiny" se s vysokými příjmy nekryjí a naopak mnozí vysokopříjmoví nenáleží mezi intelektuály. Mnoho inteligenčně dobře disponovaných se vzhledem k někdejšímu nízkému zastoupení VŠ v populaci a principu "I dělník ve šroubárně si může přečíst Ovidia v originále.." nachází ve formálně "neintelektuálních" rodinách. Čili i kdybychom přihlédli k dědičnosti tvrdého osobnostního rysu zvaného inteligence, což je samo o sobě problematické, tenhle filtr fungovat nebude. Nanejvýš metodou primus inter pares. Je vzhledem k podmínkám chybný a bylo by omylem posilovat ho. Jedině jako "evoluční" výhodu pro majetné.
04. 09. 2011 | 11:50

Elena napsal(a):

Nepřítel školy...

škola a rodina prestala pestovať u deti správne životné návyky.
Nie dôležite vštepiť " vedomosti" , 80% s tých takzvaných vedomosti jej právosť dnes je vyvratena, t.j. neplatana.

úlohou rodičov a učiteľov naučiť dieťa mať radosť s každej činosti, či mozgovej či fizickej , dieťa sa stane osobnostou len vtedy , ak to všetko zoberie ako výzvu dokázať sam sebe , že to zvládne a dokaže, len same sebe, nie kamaratom, susedom, učiteľu, rodičom, naučiťsa sebe dokazovať denne že viete sa popasovať s výzvou vo forme vedomosti, tie správne vedomosti.
naučiť deti vedieť stanoviť si správne životné priority.
04. 09. 2011 | 11:59

Skogen napsal(a):

Portwyn,

ne možná, ale určitě. Už jsem musel krotit vlastní ego... Ostatní? No to je právě téma na diskuze - napravit kontraproduktivní vztahové deformace a posílit smysluplnou společenskou normu.

Targusi,
před dítětem to řešit nebudu jinak, než že pedagog měl důvod, sám ten důvod ovšem budu chtít znát. Čistě věcně. Už proto, že příčinu musím pochopit, abych mohl zaujmout postoj k věcem příštím. Selhání měho dítěte je i moje věc, může se stát a určitě se i stane, nemělo by se opakovat, pak by to bylo moje selhání. Jo a - život nebývá vždy zcela spravedlivý :) Je dobré to vědět a umět se s tím popasovat.
04. 09. 2011 | 12:10

portwyn napsal(a):

Skogen:

Potěšující je, že "lidu" to pozvolna začíná docházet...pokud mrknete třeba na diskuze na Novinkách. Lidé totiž potkávají ty úžasné svobodné osobnosti na ulici a vidí, co se děje...
Bohužel intelektuální elita pořád ještě píše články bez kontaktu s realitou.

S Vaší poslední připomínkou Targusovi ("chci vědět proč") souhlasím.
04. 09. 2011 | 12:17

Targus napsal(a):

To portwyn:

Přístup - chudáčku, ta úča je na tebe hnusná a ještě tě bije - je základním kamenem stavu dnešního školství.

Pokud jsem psal o tom, že maminka a pan režisér mají vždy pravdu, měl jsem na nysli, že oba zmíněné ve škole nahrazuje pedagog.

kázeň MAJÍ zajistit rodiče, ale zhusta to nečiní.
To je právě ono. Chodil jsem do školy se sígry, kterým bylo úplně jedno, co bude po vyučování, resp. jaký trest schytají doma (a tenkrát schytali). Platilo na ně jen okamžité potrestání, jinak na nic nereagovali. Poznámky, důtky, trojky z chování a spol. jim byly k smíchu. Jednoduše řečeno respektovali jen silnějšího. Nevím, jak by se s těmito jedinci vypořádala dnešní moderní pedagogika, ale velké iluze si nedělám.

To Skogen:

Maličko se lišíme. Pokud by došlo k inzultaci mého potomka, považoval bych to za svou chybu ve výchově už při prvním excesu, nikoli při jeho opakování.
Zjišťování a podrobné dotazování ano.
Zároveň se nezříkám toho, že kdykoli budu mít dojem, že potomkovi vzniká křivda v kontaktu s pedagogem nebo spolužáky, půjdu si do školy nechat vysvětlit celou situaci a snažit se zjednat nápravu.
Bohužel téměř všichni, na nichž je uplatňována šikana se bojí problém odhalit. To byl i případ mé dcery šikanované tělocvikářkou.
04. 09. 2011 | 12:37

Elena napsal(a):

tak ,tiež napišem jeden konkretný prípad,
jedno z našých deti sa zúčastnilo celoštátnej sútaži, samozrejme dobre sa prípravilo, napredovalo, vítazsvo malo nadlani, ale
v záverečnéj prednaške, spochybnilo základ toho vlastne v čom sutažili,

spitala som sa jej,
predsa si vedela, že sa dostaneš ku konfrontacie s profesorkou, porotou, vedela si čo maš povedať aby si vyjhrala,

áno , vedela, všetko som si to úvedomovala, chcela som si preverit svoj charakter, inač u študentov dostala v tej zaverečnej prednaške aplaus,
doma dostala poznamku , celá mater :))

čo nas prekvapilo, že napriek všetkemu bola ocenena adekvatne, t.j. velmi pozitivne a to je naozaj nádej že to školstvo ide spravnou cestou, horko tažko ale ide !
Kriticke myslenie.
04. 09. 2011 | 13:17

Skogen napsal(a):

Portwyn,

společenské změny byly příliš prudké, také mám za to, že při vhodném "nešokovém" přístupu (versus zběsilí reformátoři), se spousta věcí ustálí do přijatelné formy.

Targus,

ke každému ze svých potomků musím pro stejný efekt zaujímat dost odlišný přístup, jeden je i při pokárání, které ten druhý takřka neregistruje, špatný celé odpoledne.

Co se týče selhání, původně jsem to napsal ve Vašem duchu. Pak jsem si ale vzpomněl na naše (tedy moje a mých kamarádů) klukoviny. Bylo všelicos, na něco se ani nepřišlo, ke správnému postoji jsme většinou i tak dozráli. Podstatný je asi ten základ. Všechno nelze ošéfovat, lecos se "musí vyzkoušet". Když v tom není zlý úmysl a vyloženě pitomost, je to prostě škola života. Řešení - případ od případu.

Manželka je třídní kluka, jehož otec při prohřešcích velmi nekompromisně trestá, takže se stane, že si to jako učitelka raději nechá pro sebe.
04. 09. 2011 | 13:17

Dalibor Štys napsal(a):

Gaia ad síť víceletých gymnázií

Co já četl statistiky, tak možnost dostat se na gymnázium je nejhorší v Českcýh Budějovicích. A gymnázia z okolí Budějovic, s výjimkou píseckého dvojjazyčného čeština - francouzština, berou např. z 34 přihlášných 30. Pokud jde o dojíždění, z mnoha vesnic dojíždějí (reálná doba cestování klidně hodinu) už do první třídy. A za toto bezplatné vzdělání již od první třídy platí - řádově tak 200-500 Kč měsíčně. Zajisté 3000 by neplatili, nevidí důvod proč.
04. 09. 2011 | 14:10

Dalibor Štys napsal(a):

portwyn ad šikana
Na šikaně je nejhorší ignorování reality učiteli, například pod heslem že se mají děti mezi sebou porovnat. O tom mnohý článek, pěkný vyšel například v Týdnu toto pondělí. Na přímou otázku přímá odpověď: To, co gaia píše, mi dovoluje implikovat, že nejméně několikrát v životě připustila šikanu a měla pocit, že se situace uklidnila a děti se nakonec přece dohodly.
04. 09. 2011 | 14:14

Dalibor Štys napsal(a):

Skogen a Targus ad tři tisíce
Nemysel jsem, že každý tři tisíce má. Chtěl jsem říci, že je překvapivé, kdo všechno nakonec tři tisíce vytáhne z kapsy a jak málo mu to prospěje. I když, mnohé je otázka priorit.
04. 09. 2011 | 14:17

Dalibor Štys napsal(a):

Gaia ad dělení na ABC
To právě nefungovalo, protože všechny třídy byla v jedné budově a měly stejné učitele. Oddeleně to funguje.

Portwyn at třetina populačního ročníku
Třetina populačního ročníku nepatří na vyšší gymnázia. Na nižších gymnáziích by byla fajn lepší horizontální prostupnost, dnes např. ten, kdo propadne na gymnáziu, na devítiletce nastupuje o rok níž. A naopak by mělo být možno - spíš pravidlem - aby k osmiletému gymnáziu byla i třída šestiletého. Ale ne všichni by přešli na vyšší všeobecné gymnázium, tragédie je právě absence reálek a technických lyceí do nichž by se přecházelo z nižšího gymnázia. Tohle maji, pokud vím, třeba v Polsku, ale i ve Skandinávii, zvládnuté mnohem lépe. Stupňů, kde se třídí, je víc.
04. 09. 2011 | 14:29

Dalibor Štys napsal(a):

Skogen ad Potěmkinovské vidění:
To je tím, že já kolem sebe vidím jen relativně dlouhodobě zaměstnané lidi, kteří se o sebe dovedou postarat. A to i manuálních profesích. Kromě toho taky pár nešťastníků, kterým není pomoci. Historky o pracovitých nezaměstnaných čtu jen na internetu. Nevím, nerozumím tomu.
04. 09. 2011 | 14:37

Targus napsal(a):

To Skogen:

Souhlasím, nikdo nejsme stejný, jeden má z trestu legraci, druhý je zralý na psychiatrii.

Máte pravdu, často je ale problém rozeznat tzv. klukovinu od něčeho horšího a zaujmout adekvátní stanovisko. U nás to zatím naštěstí probíhá v tom mírnějším režimu.

Vaše paní dělá chybu. Nechci radit, ale postup mé manželky je následující: kabinet, výhružka nabonzováním rodičům, notýsek se zápisem hříchu pro příští zúčtování, dobře mířená facka (pro nenapravitelné) nebo pravítkem naplocho přes ruce, pracovní úkoly navíc, škála je nesmírně široká, ale je potřeba poznat tu nejúčinnější represi a zvážit její přiměřenost. Není špatný postup, když si dítě samo vybere trest z několika variant.
Pokud ale paní nedělá nic, je nedůsledná, a to je špatně.

Ještě malý příklad - manželka má ve výuce ticho jako v kostele, což je pro většinu pedagogů nedosažitelný stav. Za jakékoli vyrušení uděluje dřepy, kliky a podobně. Děti si samy vybírají, jaký z nabídky trestů chtějí vykonat. Několika kolegům se její "drastické metody" nelíbily, začali proti nim brojit a snažili se děti poštvat, aby si stěžovaly. Ty se k údivu všech ve zdrcující většině vyjádřily asi tak, že "je to príma", "je to sranda", "chcem, aby nás učila", "líbí se nám, že jeve třídě klid", atp. Nevysvětlitelná záhada. Takto má manželka i přes svou "trpasličí" figuru neobyčejný respekt u naprosté většiny žáků celé školy, lépe řečeno u všech, kteří se s ní potkali při výuce.
04. 09. 2011 | 14:51

Elena napsal(a):

to je hrozne Targus,
to čo pišite ak je to pravda, to je hotova katastrofa,

vydupat si respekt strachom, nemam slov

bože bud ja jej žiačkou zosmešnila by som ju na vysmech celej škole , nie len, take furerske fuziky by jej pasli do kelu
04. 09. 2011 | 14:59

Elena napsal(a):

aj stalinske tiež :)
04. 09. 2011 | 15:01

Skogen napsal(a):

D Štys,
je to prosté, vidíte, co vidět chcete, a co nevidíte, to pro vás neexistuje. Asi byste nebyl dobrým fyzikem :)
04. 09. 2011 | 15:14

portwyn napsal(a):

Dalibor Štys
ad třetina populačního ročníku

Souhlasím.
04. 09. 2011 | 15:27

portwyn napsal(a):

Elena:

Učíte? Stála jste někdy před třídou pětadvaceti rozdivočelých puberťáků?

Targus:

Fungovat to může, ale pokud by se to dozvěděla inspekce, tak okamžitě letí.
Mně také mnohokrát rodiče "dovolovali", ať dám potomkovi v případě potřeby pár facek.
Ani náhodou. Kvůli jejich neschopnosti vychovávat se nenchám vyhodit z práce.
04. 09. 2011 | 15:31

Skogen napsal(a):

Pro Targuse,

no, neřekl jsem, že nic neudělá, prostě to v tom případě skončí u ní. Moje žena je spíš ten kamarádštější typ. Chodí se jí svěřovat. Kdyby se pokoušela být vyloženě přísná, asi by jí to nezbaštili :) Má to své plus i mínus, některým žákům to bude vyhovovat v lepším smyslu, jiným spíš v tom horším. Problémy s tím nemá, takže přístup asi měnit nebude.
04. 09. 2011 | 15:32

portwyn napsal(a):

Skogen:

Společenské změny byly nejen příliš prudké, ale také přehnané a někdy i vedené špatnými úmysly.

Školství bylo dlouhé roky veřejným fackovacím panákem. Dovedete si představit, že by auto-moto rubriku vedl někdo, kdo nesnáší auta? Sportovní rubriku intoš, co nenávidí sportovce? Absurdní, nepochybně.
Nicméně fakt, že školské rubriky v médiích vedou nebo do nich píší lidé, kteří nemají rádi školu a učitele, je běžné.
04. 09. 2011 | 15:37

portwyn napsal(a):

ehm...chyba: "Nicméně to, že ... je běžné.
04. 09. 2011 | 15:39

Elena napsal(a):

portwyn,

mam kratkodobe skusenosti 3 mesačna prax na zakladnej skole v jednom velmi narocnom meste,

tredu som dostala najproblematicu, prve tri dni nas riaditelka nechala sediet v poslenzch lavicach a trochu pozorovat vyucovanie, ako vraj ucitelia prednasaju, kde ze , mna zaujmal stav ziakov, kto je lider pozitivny, kto je lider negatyvny, na ake skupinky su rozdelene, co robia na prestavke,

no a ked som predstupila pred tredou, u nas triedy sú po vzše 30 žiakov, do 40 žiakov.

vymakla som vodcov, hned v prvu vyucovaciu hodinu som dala prilezitost negatyvnemu vodcu sa prejavit, zaujala som ho a celých tri mesiaca som mala veget .

netreba vidiet len ten fakt, ze dieta je neposlusne ale treba hladat pricinu, preco je neposlusne a ako ho zaujat.
04. 09. 2011 | 15:41

portwyn napsal(a):

Elena
Takže tři měsíce na praxi.
Víte, když já byl na praxi, tak jsem měl taky veget. Ono je to trochu něco jiného.
Zaujmout žáky na pár hodin umí - promiňte - každý blb. Dokonce i já.
04. 09. 2011 | 15:46

Elena napsal(a):

portwyn ,

kazdy kolektiv funguje na rovnakzch principoch a pan Stejskal potvrdi, ze aj tu na diskusiach sa spravami ako decka v skole,

tak ze moju prax pani ucitelky mozete brat ako troj ročnu a tri mesiaca v terene :))))
04. 09. 2011 | 15:51

portwyn napsal(a):

Elena

Podívejte, já nemám problém s popularitou mezi dětmi.
Ony se mi i omluví...ale stejně to udělají znova.
Liší se to třídu od třídy.
Moje zkušenosti jsou 15 let v terénu.

Pokud si myslíte, že děti na ZŠ diskutují stejným způsobem jako my tady, tak nemám co dodat.
04. 09. 2011 | 15:56

Elena napsal(a):

portwyn ,
nu tu v tejto trede je momentalne klud a pokoj,
ale kazdu chvilku sa to moze zmenit, chcete ukazku?

staci vhodna konstalacia ,

ja vzdicky ked idem debatovat sem na henten portal , vzdy myslim na pana Stejskala , ze si povie pod nos, ked vidi ten alebo onen nick, nu... akurat ty si tu este chybal, alebo chybala :)))
nemam vypracovanu metodicku prirucku ako vzbudit respekt u deti a dospelych ale dokazem to, neviem, mozno to je kuzlo osobnosti .
04. 09. 2011 | 16:04

portwyn napsal(a):

Elena:

Možná to bude tou skromností?

Ukázka na kameru je k ničemu - pokud děti natáčíte, chovají se jinak.
Mimochodem to je jeden z důvodů, proč jsem pro kamery ve třídách.
04. 09. 2011 | 16:06

Elena napsal(a):

portwyn,
na dopochopenie a zohriatie karburatoru:

mi s voroshilovym, tu na debatach sme pokazili strasne vela vyucovacich hodin,

tak tu ukazku som myslela , ze ak dotycny sa objavi, tak tu bude zase zabava :))
04. 09. 2011 | 16:14

portwyn napsal(a):

Elena - teď vážně:

Pokud má pan Stejskal nebo Vy dojem, že řídit kolektiv ve škole je totéž jako moderovat diskuzi po internetu, je TATO diskuze zcela zbytečná.

Promiňte, ale budu se věnovat něčemu užitečnějšímu. Pěkný den!
04. 09. 2011 | 16:17

portwyn napsal(a):

To Elena

"mi s voroshilovym, tu na debatach sme pokazili strasne vela vyucovacich hodin" - Promiňte, ale zřejmě nerozumím řeči vašeho kmene.

Zatím je diskuze docela kultivovaná - to víte, hloupí a zlí učitelé :oP
04. 09. 2011 | 16:20

Elena napsal(a):

pre Targusa

http://www.youtube.com/watch?v=2fJSTzDE4RQ

ovecna skola
http://www.youtube.com/watch?v=bGVXq4E2LNQ&feature=related
igor hnizdo

:))))))
04. 09. 2011 | 17:08

Dalibor Štys napsal(a):

Skogen ad co nevidím

Já myslím, že pokud jde o to, co kdo z nás vidí, je to tak 50:50 . Vy nevidíte lidi, které vidím já a zas naopak já nepotkávám lidi, které vidíte vy.

Pokud jde o experimentální fyziku, tak tam se dokonce živím tím, že se snažím důkladně analyzovat informační obsah experimentálních dat. Zkusit totéž v ekonomii nebo sociologii mne docela láká. A mám kolegy, kteří to dělají. Důležité prý je zjistit, co jsou intenzivní a co extenzivní proměnné a jaké mají rozdělení, jako v termodynamice. Z toho se pak dá usuzovat na vnitřní mechanismy, které k němu vedou. No a jedním z těch mechanismů může být i čím se lidé živí, jaké mají priority, jaké mají režijní náklady a co za ně vůbec považují a proč tomu tak je.
04. 09. 2011 | 18:23

Občan Josef K. napsal(a):

Pane Štefle, pominu to šťouchnutí s informal a non-formal, kterého jsem se na Vás sternovsky či rablaisovsky dopustil.
Pojďme však zcela vážně analyzovat, a co nejjednodušeji až lidově, Váš text a pojďme si říci, v čem spočívá jeho zoufalství a normalizační dědictví. Předně: Váš text je samozřejmě o české škole, je však zřejmé, že zobecňuje, jsou školy, které znám, a na které tak zcela neplatí.
Nejprve shrnu Váš text, pak napíšu poznámky k jednotlivým tvrzením.
Úvod Vašeho blogu hovoří o znalosti konkrétních věcí. Od indické kočky se propracujete k tvrzení, že dnes mají děti mnoho informačních zdrojů a znalost kočky (či jiných věcí, technologie) je neomráčí. Pak rekapitulujete skutečnost, že člověk se dnes vzdělává komplexně, počínaje formálním (školním), neformálním (např. pracoviště) a informálním (veřejný prostor).
Konstatujete, že se doba změnila a dnes jsme zaplaveni informacemi , podněty a vjemy, které na nás tlačí ze všech stran. Konstatujete, že jejich původ je pro nás neznámý, často směřují k manipulaci s námi. Veřejný prostor nás vzdělává, formuje a ovlivňuje a někdy o tom nevíme, píšete.
Dále celý odstavec věnujete vyjmenování konkrétních jevů, předmětů, bytostí a zvířat , jejichž znalost nám nemohla poskytnou škola. Na tomto vzorci dokazujete informační převahu neškolních informací nad školními. Své tvrzení pak podepřete jakýmsi výzkumem podpořeným jakousi autoritou...
Povšimněte si, že stále hovoříte o konkrétních věcech, jevech, bytostech o ničem jiném.
V následujícím odstavci konstatujete, že nevíme odkud nějaká vědomost či dovednost pochází a že přeceňujeme školu. Následuje bezradná otázka, zda tv není podstatnější pro zachování kulturní kontinuity než škola. Odpovědět neznáte. Následně konstatujete, že je nepochybné, že podíl mimoškolního vzdělání se zvětšuje.
Kdo nás vychovává? Kapitolu jste uvedl velmi podstatnou výpovědí: „Škola by mohla novou situaci brát jako příležitost a těžit z ní. Spoustu její práce by mohl převzít někdo jiný.“ Celá kapitola se nese v podmiňovacím odéru…“Mohla by…,“ je zde 2x. Ve druhém odstavci definujete stav školy takto
„Škola ale byla po staletí zvyklá, že má monopol na vzdělávání. Nechce si připustit, že ta doba skončila.“ A dospějete k „orgastickému“ prohlášení:“ Podíl školy na vzdělávání dětí se snižuje, a proto se snižuje také její autorita.“ Následuje konstatování, že není zcela v silách školy tuto věc řešit…(!!!__???)
Kapitola „Co na to škola?“. Vyjadřujete se pozitivně ohledně nových poznatků, z hlediska výchovy veřejný prostor děti spíše kazí…Finišujete opět v podmiňovacím způsobu… :“ Zde to má škola mnohem těžší. Nicméně i zde škola spíše strká hlavu do písku, než aby problém aktivně řešila. Škola by měla sledovat, vyhodnocovat a adekvátně reagovat, působit proti negativním vlivům, podporovat pozitivní. A to samozřejmě předpokládá jasně si říci, že škola musí vychovávat.“ Poznatky a výchova jsou dvě separátní ??? Odkdy?
Kapitola „Kdo nás učí učit se?“. Popisujete konkurenci marketingu, jeho agresi vůči našemu vnímání, a jeho schopnost vynalézavého chameleonství. Popisujete adaptaci dětí na svět marketingu, médií a reklamy.
04. 09. 2011 | 18:33

Občan Josef K. napsal(a):

„A co na to škola?“. Nelze zakazovat, nelze…A tvrzení: „Šance školy je snad v hledání a využití jejích konkurenčních výhod: fyzická přítomnost živého člověka - učitele, kolektiv, spolužáci, možnost/nutnost reagovat na individuální možnosti a potřeby každého žáka, smysluplnost práce, aktivita, radost z výsledku a z poznání. I zde je ale nutný aktivní zájem školy problém řešit. A ten zatím chybí.“
„Školo, měň se nebo zanikneš!“
Proměna světa, která se týká školy…Pokles ceny informací(???!), ztráta monopolu školy, nevíme jak budeš vypadat svět dospělosti dětí (kdy jsme to věděli?), změna motivace k práci, rostoucí význam a moc peněz (?kdy tomu bylo jinak?)…Škola dopadne jako špatně řízený podnik…
Tolik rekapitulace Vašeho textu.
Nejprve musím konstatovat, že jste si osnovu textu nenapsal a že Váš text je z hlediska jeho stavby velmi chabý, což je podpořeno velmi zjednodušenou a nepřesvědčivou argumentací, absencí definic pojmů, které používáte (viz. níže). Ovšem podstatou je zcela „mimomísoidní“ these a z ní vyvozované závěry, které jsou dokonce vyvozovány paralelně, tedy vlastně závěry nejsou, neboť nic neshrnují, neargumentují, prostě názor vytvořený dopředu...
Nicméně bod po bodu, to se Vám líbilo:

1) Předně – text je absurdní generalizace, ale dejme tomu, že píšete „o své“ znalosti školního systému.
2) Dále- zcela pomíjíte graduální posloupnost edukačního procesu, z Vašich příkladů, co neznáme ze školy, vyplývá, že patrně píšete o škole základní, možná střední??? Nicméně u uvedeného průzkumu se dostáváme až ke vzdělání universitnímu??? Ani jeden z těchto procesů, stupňů, není vůči realitě komplexní, ani být nemůže.
3) Jak všichni víme, formální a neformální proces vzdělávání je graduálně systémový, se stanovenou metodikou a cílem, neboť je především n o r m o t v o r n ý !!! Tyto procesy mají jednoznačný úkol, vybudovat jakýsi fundament socializace nového jednotlivce, ale i skupiny, uvést je do společnosti (od rodiny po společnost jako celek, resp. až po lidstvo samo o sobě) a udržet ho ve společnosti aktivním. Tedy- v čase- poskytnout nám informace, návyky, vypěstovat stereotypy jednání , chování a myšlení, které určitou společnost historicky (!) formují.
4) Nerozlišujete vůbec mezi vzděláním, jako komplexním řízeným procesem, a učením se, jako mimovolným procesem zpracování vnějších informací a podnětů a reakcí na ně, tedy adaptace. Dopady Vašeho výkladu jsem použil při své minulé odpovědi.
5) Chaotičnost textu se projevuje v absenci definic. Vzdělání je jistý objem informací , jejich posouzení a zařazení do jistého stávajícího rámce hodnocení (každý z těchto kroků vychází z přijatých úzú a je podáván i historicky, tj. z hlediska procesu jeho přijímání společností), vzdělávání je i seznámení s kontextem těchto informací a kontextem jejich zpracování. Vzdělání je samozřejmě i praktické hledání použití těchto kontextů. Jak je patrno, součástí procesu získávání znalostí je výchova (k jistým způsobům organizovaného myšlení a jeho projevům), tj. metodická část procesu jejich získání , třídění a posuzování . Součástí je i výchova k jistým společensky přijatým formám interakce, k přijatelnému jednání. Komplexnost, provázanost nabývání znalostí, návyků a výchovy, z Vašeho textu patrná není. Vy ji totiž vlastně ani nepřipouštíte.
Toto je nejslabší místo Vašeho uvažování na školou a od tohoto bodu se odvíjejí všechny zmatky.
04. 09. 2011 | 18:35

Občan Josef K. napsal(a):

6) Zmatek marketing a škola. Pozoruhodná úvaha, tajk zcestná až se nechce věřit. Předně mi zcela chybí definice marketingu tak, abyste mohl k podobné úvaze dojít. Z Vašeho textu vyplývá, že cílem marketingu je prodat (zpochybnitelné) a jeho skvělou vlastností je rychlé vynalézání postupů, jak cíle dosáhnout (opět zpochybnitelné).
Ovšem celá ta úvaha je absurdní (a normalizační). Museli bychom se ponořit do definic společnosti a jejího fungování a do absurdit nedějinnosti a nehistoričnost bytí normalizační společnosti, abychom došli k Vašemu pohledu.
Úkolem školy je vštěpení jistých norem (což zahrnuje i jisté znalosti, ze kterých vyplývají) , úkolem marketingu je okamžitá a krátkodobá reakce. Škola nás zařazuje do civilizačního rámce, marketing pracuje s civilizačním rámcem, který předpokládá…, ale vůbec nic o něm , a navíc systematicky, nevypovídá.
7) Formální jevy považujete za podstatné. Není tomu tak.
Nedávno jsem udělal jistý pokus. V místnosti plné elektronický lákadel jsem pustil na jedné obrazovce dětem (anglicky mluvícím, 17-18 let)zábavnou přednášku designera P. Starcka (Philippe Starck thinks deep on design) z webových stránek TED. Děti se prakticky po prvním minutě přesunuly k Starckovi, pozlátka technologií naštvaně blikala. Po přednášce přešly k lákadlů. Po deseti minutách jsem jim pustil skeč britských komiků Bird and Fortune. Děti přešly ihned k monitoru a skvěle se bavily.
Jistě, postavení vzdělání ve společnosti,která se prakticky zhroutila, jak je tomu v Česko, je velmi složité. Hlavními rysy vyprázdněné společnosti je ahistoričnost, neexistuje minulost, budoucnost je přítomností. V této zemi již čtyřicet let není vzdělanost ceněna a současné elity k ní přistupují v sovětském duchu formálních titulů, tedy sociálního statusu, tomu odpovídá i systém titulů. Dnes zde vznikl zde historický hybrid, vzdělání jako symbol společenského postavení bylo většinou věcí méně majetných či nemajtených. Dnes se ho snaží uzurpovat majetní. Ve zbohatlické kultuře Česka to vede k plzeňským tanečkům.
Váš text plně odpovídá té normalizační bezradnosti formálních úprav a brežněvovskému fatalismu.
S tím školstvím nepohnete.*
Věřte mi, že učit děti znamená především poskytnout jim maximálně objektivní informace zcela impresivním způsobem.
Pokud nepřistoupíte na normotvornou roli školy, budete se plácat v nesmyslech svých textů. Jestliže škola i společnost definují vzdělanost jako normotvorný základ výchovy mladých členů společnosti, nemají pak problém ani s marketingem, ani s elektronickými inovacemi.
Normotvornost však předpokládá i něco jiného, totiž ono partnerství mezi přicházející generací a generací určující pravidla. To neznamená žádné oslabení toho, co se nazývá „kázní“, naopak.
Z tohoto pohledu je i Vaše arogance vůči zkušenosti zahraničních škol ubíjející, zvláště když víme, že mnohde ty věci fungují (lépe či o hodně lépe). Psát o reformách školy by měl někdo, kdo je schopen překročit vlastní stín.
04. 09. 2011 | 18:35

Dalibor Štys napsal(a):

To Občan Josef K. ad Normotvornost však předpokládá i něco jiného, totiž ono partnerství mezi přicházející generací a generací určující pravidla.

On to je ještě o něco hlubší problém. A souvisí to i s životními náklady, jak o nich disputujeme s Targusem a Skogenem. Vysoké režie dnešních rodin pramení do značné míry i z absence mezigenerační solidarity a rodinné komunikace. Ta byla hodně radikálně přerušena po pádu komunismu, kdy najednou přestali existovat dědečkové a babičky. Podle úspešnosti se vyrojili buď velmi sebevědomí, nebo naopak frustrovaní, stíhači kariér a uživatelé života na poslední chvíli. Dnes jim je 65-80 a diví se, že za nimi vnoučata nejeszdí. Jenomže v okamžiku, kdy by od nich jejich potomci byli potřebovali ulehčení od každodenní zátěže a taky trochu pomoci s režijními náklady jako je bydlení, dovolená apod., neměli čas. Naopak, divili se, že se jim potomci dost neobdivují a neslouží.
Ne, že by potomci byli nějací andělé. A taky ne, že by nabyli obětaví prarodiče. Jenže tam, kde by se bylo dalo ušetřit nejvíce, to jest u těch bohatších, se naopak kominikace nejvíc rozpadla. A tam to taky morálně nejvíc uškodilo, protože ať chceme nebo nechceme, tam jsou vzory.
Ony ty životní režie jsou vesměs rázu věcného. Když za to, co můžu udělat já nebo někdo z rodiny ve svém volnu musím platit, náklady se vyšplhají do nedohledna.
Celkové režijní náklady naší společnosti jsou velmi vysoké i z jiných důvodů. Především jsme museli budovat infrastrukturu, kterou v obdivovaných zemích např. Skandinávie nikdy nezničili a pozvolna rozvíjeli. Prodali jsme na materiál i ledacos, co se dalo využít i třeba jako ta pedagogická pomůcka, třeba staré tovární stroje. Na kvalitní školství pak, mimo jiné i proto, nezbývají finance.

Tím nechci říci, že to není převážne otázka priorit. Především hned po listopadu, teď už je celkem pozdě bycha honit. Zaplať pámbu za těch pár konsolidovaných víceletých gymnázií a pár fakult, které svou roli berou vážně.
04. 09. 2011 | 19:04

M.K. napsal(a):

Tyhle vaše kecy jsou na nic. Nechcete nastoupit někam na základku před doopravdická děcka a ukázat učitelům, jak se to má dělat?
Takových blábolů, jako jsou ty vaše, dokážu napsat o každé profesi do aleluja.
04. 09. 2011 | 19:59

ondrejsteffl napsal(a):

Už jsem do toho nechtěl vstupovat, ale tohle se některým bude líbit:

http://www.guardian.co.uk/uk/2011/sep/02/secondary-school-teacher-soldier

Britský ministr školství vyzval bývalé členy armády, aby se stali učiteli. Ministr plánuje podpořit jejich ochotu stipendiem a zrychlenou možností získat kvalifikaci. Ministr oznámil, že tím chce posílit autoritu ve školách (na 4 000 základních škol, čtvrtina britských, nemá žádné mužské učitele). Je to otevtená reakce na nedávné násilí v některých britských městech spojené s rabováním obchodů.

Krom toho článek popisuje aktivitu jednoho konzervativního thinktanku, který chce založit síť škol postavenou na vojenské morálce. Základními hodnotami má být "sebedisciplína, respekt a schopnost poslouchat".
04. 09. 2011 | 20:48

ondrejsteffl napsal(a):

To portwyn
včera jsem dlouho přemýšlel o vašem příkladu s šunkou a myslím, že vám k tomu mám co říct, ale už se mi to nechce dělat tady. Diskuse se už tak jako tak zcela vymkla původnímu tématu. Máte-i zájem, napište mi na můj mail - najdete ho nahoře.

A co se týká: "Dítě dnes neposlechne - a co? Nic.
Přesně tohle se snažím vysvětlit panu Štefflovi."

Ale to já přece vím a tom píšu.
04. 09. 2011 | 20:54

portwyn napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Díky, ozvu se na mail.

Ad UK a vojáci za katedrou:
Popravdě se mi to nelíbí vůbec. Kam klesla společnost, která musí do škol posílat cvičené zabijáky? Co se to stalo s dětmi?

Camerona chápu, mám s britskou mládeží velmi nepříjemný zážitek. Pokud se nepovede zvrátit vývoj, povede to k úplnému rozpadu společnosti v městských aglomeracích.
Krize západního světa nabírá na obrátkách.

Možná by tou správnou náplní vzdělávání bylo naučit děti střílet ze samopalu a házet nožem?
Nedělám si legraci, bohužel.
04. 09. 2011 | 21:34

Občan Josef K. napsal(a):

Pane Šteffel, ale vy jistě nástupu vysloužilců do škol přispějete. To je ten problém. Jinak jsem si již mnohokrát všimnul, že Konzervativci v UK mají blízko k Brežněvovi, kterému se vždy dobře jednalo s Republikány. Vzor pro ODS, Klausovy hochy atp. Nenapsal jste však, že se tento nápad nesetkal s velkým pochopením...u koalice i opozice i společnosti.
04. 09. 2011 | 22:31

Občan Josef K. napsal(a):

Pane Štysi, nepochybuji o tom, že tato země je schopna postavit atomovou elektrárnu pro chov králíků. Tak je to i se školstvím. Teď jde jen o to, aby měl kdo všechno to materiální bohatství za pár let opravit...Obávám se, že jich mnoho nebude.. , nejen díky školství.
04. 09. 2011 | 22:41

Targus napsal(a):

To Elena:

Až dokážete sama zvládnout stádo třiceti rozežraných puberťáků, ze kterých měl strach celý učitelský sbor, protože polovinu tvořila děcka několika pracháčů a místních politiků, pak můžete kecat o fúzikách. Jinak nemáte nárok.
S někým se to dá po dobrém, někdo potřebuje udělat pořádný Saigon, jestli víte, co to je. V každém případě je základní podmínkou úspěchu práce pedagoga autorita a důslednost, aby mohl prosadit svou vůli, nikoli aby respektoval sílu kolektivu žáků. Pokud nemá jedno nebo druhé, je ve třídě zbytečným. Pokud jste ale nikdy nestála před tabulí a nesnažila se předat vědomosti, je zbytečné vám něco říkat.
04. 09. 2011 | 22:47

Targus napsal(a):

To Dalibor Štys:

Proboha, kde žijete? Mladí by snad měli podporovat staré a ne naopak!!!
Nebavím se o pomoci s výchovou a hlídáním dětí, ale materiální stránka? Těžko ale můžete s něčím takovým počítat, když se dnes chodí do důchodu mnohem později a v daleko horším zdravotním stavu. Skutečnost, že se generálně dožíváme vyššího věku, v tomto případě nic neznamená. Nelze z ní totiž vyčíst, v jakém zdravotním stavu se generace čekající na penál nachází.

Je ostudou společnosti, když nedokáže zabezpečit většině pracujících takové finanční ohodnocení, aby mohly rodiny normálně fungovat. Cesta nastoupená Topolánkovou vládou a pokračující současnou vládní koalicí míří do pekel.
04. 09. 2011 | 22:57

Elena napsal(a):

Targus,
nekricte, nie som hlucha, neponizujte prosim nikoho, stado rozezranych pubertakov hmmmm,
nebavte sa so mnou, nenutim vas k tomu.
04. 09. 2011 | 23:06

Targus napsal(a):

To portwyn:

Nemám tak tvrdý názor na vojáky ve školách. Myslím, že nejde o to, aby se uměli ubránit ozbrojenému útoku.
Jde o to, že pokud tito vojáci prošli nižšími velitelskými funkcemi, měli by umět pracovat jak s jednotlivci, tak s kolektivem.
Dále je zde totální absence mužského vzoru (v rodině i ve škole), což má destruktivní účinky na vzorce chování mladé generace. Opět se vrátím ke své tezi, za kterou mi už umyla hlavu gaia i Elena. Děti neslyší na demokracii, děti potřebují především pevnou ruku ve smyslu stanoveného řádu, důslednosti, jasné hierarchie, pevně vymezených mantinelů, ve kterých se ještě mohou pohybovat, ale které nesmějí opakovaně překračovat bez tvrdé represe. Jinak nastupuje anarchie jejíž důsledky jsme viděli v Anglii.
Tyto základní body se dočtete v každé starší knížce o výchově dětí, i když to bude třeba vysloveno v mnohem politicky korektnější formě. Bláboly o americké výchově s nespočetnou řadou práv a nulovými povinnostmi přinášejí pouze rozklad systému. To vidíme všichni ve školách.
04. 09. 2011 | 23:11

Targus napsal(a):

To portwyn:

Jste schopen mi z hlavy říci, který zákon, vyhláška či jiné nařízení zakazuje tělesné tresty? Já jen, že by mě to zajímalo. Manželce to oficiálně jednomyslně vyčítal celý sbor (neoficiálně zněly věty typu "jsi dobrá"), nicméně ani jeden z cca 50 pedagogů nebyl schopen ukáznit jednu jedinou třídu. A ona dokonce zpacifikovala i ty rozežrané papínky jezdící v off-roadech pro své ratolesti do školy přes trávníky, záhony a chodníky. Tím off-roadem jezdil dokonce jeden policajt.
Jak to udělala, nevím. Nepochlubila se nikdy ani ona, ani dotyční návštěvníci jejího kabinetu, ve kterém to s nimi probírala. Prý zpovědní tajemství, know - how, atd. Ale je fakt, že jí to dalo zabrat. Půl roku pak měla pořád kopřivku.
04. 09. 2011 | 23:23

Targus napsal(a):

To Elena:

Jednak se přes klávesnici nedá řvát, druhák mě neoslovujte, pokud nemáte zájem o dialog.
Jinak Vám řeknu, že je rozdíl učit 3 měsíce a 20 let.
A za tu dobu se děti změnily k nepoznání.
04. 09. 2011 | 23:28

Targus napsal(a):

To portwyn:

Ještě malý dodatek. Neberte to osobně, ale pokud se bojíte o místo, je s Vámi jako s pedagogem konec. To ostatně platí ve všech profesích.
I proto jsem svůj profesní život strávil až na velice řídké výjimky jako lopata.
:-)))
04. 09. 2011 | 23:32

Dalibor Štys napsal(a):

Targus:
Kdo žil ve Skandinávii a viděl, že všichni mají 6 týdnů dovolené, pracují převážně v pracovní době, mají slušné vztahy jak mezi generacemi, tak s vrstevníky, a přesto se udělá víc práce. Něco je u nás fundamentálně špatně.

Jinak, pokud jste svůj profesní vývoj prožil jako lopata, nedivím se, že se cítíte unaven. Ale není to dnes už zdaleka běžné. Daleko častěji se vyskytují případy, kdy prarodiče vyprávějí potomkům kdeže byli na dovolené a že kdyby byl táta co k čemu, vezme je tam taky.
05. 09. 2011 | 04:34

žena napsal(a):

Skogen

Dobeš: Je potřeba naučit učitele učit
4. 1. 2011 07:20, autor: hab

"Je potřeba zastavit trend snižování úrovně školství a nastavit parametry, aby se dala měřit kvalita a daly se porovnávat školy mezi sebou," domnívá se Dobeš a zároveň nepopírá, že vina snižování kvality výuky je částečně i na politicích.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/111537-dobes-je-potreba-naucit-ucitele-ucit/

Tedy je znám problém a slovy pana Šteffla je třeba určit příčiny, analyzovat a řešit. Indicie nasvědčují tomu, že těchto činností a následně měření kvality se bude účastnit pan Šteffl a SCIO.
05. 09. 2011 | 08:25

gaia napsal(a):

nesouhlasím s Targusem, v jeho pojetí by to ve škole dopadlo jako ve filmu Pahorek

obsah
Film se odehrává za II. světové války v kárném zařízení pro anglické vojáky v libyjské poušti. Podmínky v táboře jsou nelidské samy o sobě a jsou ještě zhoršovány sadistickým velitelem, seržantem Williamsem. Pod heslem „přišli jako lidé, odejdou jako zvířata“ je den co den nutí stavět na žhavém slunci uprostřed tábora vysokou horu z písku. Vězni postupně ztrácejí nejen fyzickou, ale hlavně psychickou sílu a vůli. A zřejmě o to Williamsovi i jeho nadřízeným jde. Zlomit je a zpracovat v poslušné a tvárné roboty, kteří budou v budoucnu bezpodmínečně plnit jakékoli příkazy.

Většině strážných se tato nesmyslná práce nelíbí, ale jen málokterý má odvahu Williamsovi oponovat. Pokud ano, je nucen nést následky. Vězni tak jen pasivně snášejí režim zrůdné mašinerie, protože každý sebemenší prohřešek je tvrdě trestán. Objeví se však jeden, který je pevně rozhodnut nenechat se zlomit ani zastrašit. A ostatním se začnou otevírat oči. (oficiální text distributora)
Myslím, že i jeho žena jednou narazí na Seana Conneryho a bude ztracená, jako ten seržant ve filmu.

Toto je ale starý film, myslím, že známější problém střetu s autoritou je pěkně popsán též ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem.

Ale my od žáků chceme uvědomělou kázeň a ne aby začli řádit, když se jeho žena vzdálí z dosahu. Jeho metody jsou absolutně pro školu nevhodné, ale to ví každý pedagog. Navíc žáci typu postav, které představovali Sean Connery či Jack Nicholson
se nacházejí v každé třídě a na ty jsou postupy doporučované Targusem naprosto neúčinné.
05. 09. 2011 | 08:31

gaia napsal(a):

žena

a jak asi obstojí soukromá škola v porovnání např. nyní se školou ve Vandsdorfu, kam se přes prázdniny nastěhovalo spousty nepřizpůsobivých, z nihž je polovina dětí a tyto děti najednou masově nastoupí v neznámém městě do pro ně úplně neznámé školy? A kdo té škole pomůže? Dostanou nějaké asistenty, další vychovatele, či alespoň příspěvek na zřízení školního klubu, či se vše smyje jen přítomností armády asi tak na měsíc.
Myslím, že by bylo zajímavé, kdyby zde začala psát blogy též ředitelka varnsdorfsé základní školy a osvětlila nám, jakou podporu bude v letošním roce mít ona a její zaměstnanci. Nebo se vše spláchne je neustálou medializací a mlácením prázdné slámy ze strany různých začleńovacích agentur?
05. 09. 2011 | 08:38

Clouseau napsal(a):

Ad žena a pan Šteffl: Pane Šteffle, mohl byste se vyjádřit k výše uvedenému odkazu, podle nějž se ministr Dobeš domnívá, že "je potřeba zastavit trend snižování úrovně školství a nastavit parametry, aby se dala měřit kvalita a daly se porovnávat školy mezi sebou."? Budete na této akci nějak zainteresován? Jsou Vaše nynější blogy přípravou na toto "nastavování parametrů"? Předem děkuji za odpověď.
05. 09. 2011 | 08:58

žena napsal(a):

gaia

Soukromá škola určitě vyjde v porovnání lépe. A je otázkou, jak poté s výsledky bude ministerstvo školství pracovat. Pokud vím, nikde se nesmí uvádět národnost žáků, takže dle toho ministerstvo školství nezná složení žactva jednotlivých škol.

Školám ve Šluknovsku a v jiných romských lokalitách pravděpodobně bude snaha pomoci dotacemi z EU, uvede-li vláda do platnosti navázání příspěvků na školní docházku, jak řekl včera Nečas na Primě (dala jsem citaci na blog pana Tožičky), tak se snad trochu zlepší docházka romských žáků.

Vítala bych, kdyby sem psaly blogy ředitelky ZŠ v blízkosti romských lokalit. Jaký je romský žák? - sem psala paní Sedlárová a blog k inkluzivnímu školství tu měla paní Brixi.
05. 09. 2011 | 09:05

žena napsal(a):

"Je třeba se dívat do budoucnosti, dnes se děti vůbec neučí to, co budou potřebovat za dvacet až třicet let," míní Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, který patří mezi konzultanty NERV.

Rada slibuje, že s ministerstvem školství bude hledat způsoby, jak to změnit.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nerv-ucte-deti-uz-od-materske-zlepsi-se-tim-bidne-vysledky-skolstvi-1ph-/studium.aspx?c=A110301_1540467_domaci_hv
---------------------------------------------------------------

Pane Šteffle,

mohl byste sem, prosím, dát Vaši zprávu jako konzultanta NERV? A napsat, z čeho jste vycházel pro Vaše "dnes se děti vůbec neučí to, co budou potřebovat za dvacet až třicet let."
Děkuji
05. 09. 2011 | 09:14

Skogen napsal(a):

D Štys,

děkuji za exkurz do osobnějšího prostoru, mýlil jsem se, některé jevy připouštíte i na úrovni modelace :) Doufejme tedy, že s interpretací dat nezacházíte obdobně subjektivně, jako s pohledem na nezaměstnanost, ale zejména na životní úroveň signifikantních skupin populace :) Zřejmě ne, jinak byste se neuživil a o zmíněném pochybovat přestal.
05. 09. 2011 | 09:38

Skogen napsal(a):

D Štys,

ještě k mezigenerační a obecně mezilidské solidaritě. Ono se to má tak, že obojí začalo upadat už za reálného socialismu. Příčinou byla jedincova existenciální emancipace od závislostí na druhých, probíhající v ideálu (ne v realitě) rovnostářství. Ano, existovaly vícegenerační rodiny a razil se kolektivismus, jenže na neformální úrovni vládla potřeba, daná onou existenciální nezávislostí, žít si bez kompromisů svůj život. Vzdor formální podpoře tradiční rodiny jsme měli samostatně fungující samoživitelky, podporu mladých rodin, dostupná předškolní zařízení a s ohledem na celkovou životní úroveň dobře fungující sociální zabezpečení. Polistopadová očekávání tento trend akcentovala.

Ano, máte pravdu, že ekonomický tlak bude lidi nutit sdružovat se v přirozených komunitách - tedy v prvé řadě posilovat rodinné vztahy, ale mohou v tomto směru (do jisté míry) začít fungovat i vztahy sousedské a jiné, s přesahem do celospolečenského rozměru (stejně tak se ovšem posílí i hodnotově negativně orientované skupiny).

Je zajímavé zamyslet se nad formujícími společenskými silami, kdy systém, který usiluje o maximální humánnost ve smyslu ochrany potřebných, de facto formuje méně se individuálně solidárně chovající jednotlivce, zatímco systém, který sám o sobě nebere ohledy na handicapy, přivádí k potřebě empatie a sdílení. Velmi nepříjemný vztah, činící svět o hodně složitějším...

A v praxi - nejsme obecně na tvrdý kapitalismus, předpokládající ony neformální stránky mezilidské pomoci, jak je zmiňujete, připraveni.
05. 09. 2011 | 10:13

portwyn napsal(a):

To Targus:

Pozor, já se nenavážím do Vaší paní - dělá, co umí, a pravděpodobně dobře.
Pokud jde o ty zákony - ne, nejsem právník. Ale kvůli "fyzickým trestům" už mělo problémy dost učitelů. A zřizovatel může na ředitelůe tlačit i bez litery zákona.

Ad vojáci ve školách:
Nic proti organizačním schopnostem vojáků.
Tragédie je v tom, že děti v UK už asi nejsou schopny komunikace s normálními lidmi.

Ad "demokracie na děti neplatí":
Zde se shodneme. Demokracie je pro ty, kteří za něco nesou zodpovědnost a mají jistou úroveň zodpovědnosti.
05. 09. 2011 | 10:34

portwyn napsal(a):

To Targus:

Neberu to osobně, já prostě beru fyzický kontakt se žákem jako něco výjimečného.
V případě potřeby jsem ochoten fyzicky zpacifikovat nepříčetného žáka apak jít dělat něco jiného. Ale nebudu to dělat jen proto, že mne k tomu nějaký rodič ústně vyzve.
05. 09. 2011 | 10:37

Targus napsal(a):

To Dalibor Štys:

Něco je u nás fundamentálně špatně.

Ve Skandinávii jsem byl mockrát. Ponejvíce Suomi. Krásná země.
Nekradou, netunelujou, platí v drtivé většině poctivě poměrně vysoké daně a dokonce i firmy si platí mezi sebou. Bez soudů a na splatnost.
Říká se tomu skandinávský socializmus.
05. 09. 2011 | 17:22

Targus napsal(a):

To gaia:

Pahorek samozřejmě znám - četl jsem, viděl jsem (knížka je lepší) - moc dobře, sám jsem ho v o něco málo drsnější podobě prožil několikrát v životě.
První stupeň ZDŠ,
šachta,
vojna - místy hodně tvrdá.
Zažitý dril jsem zúročil taky několikrát v životě. Jízdy napříč Sibiří a středoazijskými polopouštěmi, kde se báli o život i domácí, deset let ve válečné Jugoslávii, nevyhratelný boj s vážnou nemocí v současné době. Dalo by se říci, že mi pomohl a i nadále pomáhá přežít. Nepochopíte, nezažila jste, nepřenositelná zkušenost.

K vaší představě o škole coby pahorku se musím akorát srdečně smát. Zaměňujete kázeň za dril. Pokud se vám líbí, že děcka ve výuce ječí jak stádo opic a titulují pedagogy nejrůznějšími názvy pohlavních orgánů, prosím, proti gustu žádný dišputát.
Z výše uvedené třídy - sběrny podnikatelské smetánky to jeden grázlík zkusil jen jednou ("Ty zajebaná pi..", pokud víte, co to znamená). Dostal za dveřmi dvě facky naráz a sdělení, že už má předplaceno na další takové oslovení. Už ho nepoužil. Dokonce si i zapomněl stěžovat.
Btw. dnes manželka třídila přihlášky do školní družiny. V její skupině chce být necelá polovina dětí ze 146 přihlášených. I to něco vypovídá.
Nemyslím si, že
05. 09. 2011 | 17:53

Targus napsal(a):

To portwyn:

A zřizovatel může na ředitelůe tlačit i bez litery zákona.

Ano, může. A jak! Mám na to téma několik námětů na román.
Můžu říci jen jedno. Pokud se chce pedagog pustit do křížku s vrchností (ředitel, zřizovatel), musí si hodně dobře krýt záda, jinak si moc nezaučí. A nemusí děti ani moc mlátit.

Demokracie je pro ty, kteří za něco nesou zodpovědnost a mají jistou úroveň zodpovědnosti.
Přesné. Demokracie bez zodpovědnosti (čti povinnosti k druhým) není demokracií, nýbrž anarchií.

"...že děti v UK už asi nejsou schopny komunikace s normálními lidmi."
Je to docela možné, nemám osobní prožitek, pouze zkušenost, že za posledních pár let se tam obrovsky zvedla kriminalita. A bohužel mám důvod předpokládat, že při současném řízení státu nás čeká totéž.
05. 09. 2011 | 18:06

portwyn napsal(a):

Targus:

Já jeden dost nepříjemný zážitek s dětmi odtamtud (Londýn) mám. Od lidí, co tam žijí, mám potvrzeno, že to nebyla výjimečná situace.
05. 09. 2011 | 18:44

Skogen napsal(a):

Je možné, že toto majitel blogu nevidí? Anebo už plně vychází z přesvědčení, že má smysl zabývat se pouze tzv. "dobrými adresami"?
06. 09. 2011 | 02:25

gaia napsal(a):

nepřítel školy je jaro léto podzim a zima a hezké počasí lákající ven obzvlášť.
09. 09. 2011 | 15:03

Občan Josef K. napsal(a):

Milý pane Šteffle, nedávno jsem měl sraz se spolužáky, dnes rodiči dětí od do.
Zjistil jsem, že více než polovina z nich vydělává tak, aby děti poslali do drahých mezinárodních škol a pak na zahraniční univerzity. Překvapilo mne to. Ne. A to jsou ti lidé opravdu z celé země, kam je osud zavál.
10. 09. 2011 | 16:02

Digi napsal(a):

**To gaia
Jen věcná připomínka:
Tom je Cruise, nikoli Cruize, ten hrdina z filmových "Angelic" je Joffrey de Peyrac, nikoli Geogrey de Peirac a v příboji řečnil vkládaje si kamínky do úst Demosthenes, nikoli Diogenes, který je naopak znám především tím, že žil v sudu, neboť opovrhoval vším majetkem,a to natolik, že zahanbeně zahodil i misku z vydlabané dýně, když viděl, že pes se umí napít i bez ní.
16. 09. 2011 | 03:46

Marek Kobera napsal(a):

To Občan Josef K.: Doučoval jsem pár dětí z místní nejdražší mezinárodní školy a dalších pár dospělých z místních poboček zahraničních univerzit. Můj subjektivní dojem je, že za ty peníze vůbec nestojí...
17. 09. 2011 | 00:40

Eva napsal(a):

Postrádám úvahy o významu RODINY , kulturní a duchovní úroveň rodiny ovlivňuje chování žáka i jeho přístup ke škole. Žák, který je pozitivně naladěn a motivován z rodiny pak motivuje i učitele.
18. 09. 2011 | 22:09

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy