Kam upadlo české školství?

23. 08. 2011 | 21:55
Přečteno 8761 krát
S potěšením zveřejňuji text pana Miloslava Pouzara. S některými věcmi, co píše, nesouhlasím (zatím !), ba co víc, v jeho textu jsou i nepřesně vyloženy mé argumenty. Ale právě v tom je pro mě luxus blogu: můžeme si vše vyjasnit, argumenty vytříbit, jasněji formulovat a nakonec třeba i změnit názor.

Rád pod svým blogem zveřejním i texty dalších autorů.


* * * * * * *

Kam upadlo české školství?


Miloslav Pouzar

Níže uvedené  úryvky jsou vyňaty z první a z druhé verze bakalářské práce na téma „Referenční materiály“. Studentka chemie, která je autorkou níže uvedených odstavců, měla v době tvorby svého díla maturitní zkoušku z českého jazyka. Tyto úryvky jednoznačně reprezentují úroveň k posouzení předloženého asi dvacetistránkového textu a studentka patřila k těm lepším v ročníku (soudě podle výsledků zkoušek). 


Výňatek z první verze bakalářské práce

„Chemická měření často představují základ pro informace o rozhodování v odlišných stupních společnosti; platné rozhodnutí je přijatelné, jen pokud je kvalita použitých údajů spolehlivá. Ke garanci spolehlivosti a srovnatelnosti analytických údajů složitého systému musí být kladena účinnost míry záruky kvality v laboratořích.“


Výňatek ze druhé verze bakalářské práce

„Chemické měřicí procesy ve skutečnosti - světové materiály zahrnují více vzorků předběžné úpravy před aktuálním měřením - certifikují matrice materiálu nezbytnou pro zhodnocení platnosti celku analytického procesu; především matrice certifikované referenční materiály umožňují přímo předurčení pravdivosti aplikované metody; jestliže nejsou vhodné certifikované referenční materiály dostupné, pak pro tuto rozhodující charakteristiku může být pouze přibližným při použití alternativních přístupů, například náhradních experimentech.“


Promiň, ale neznám jazyk tvého kmene….

Předpokládám, že bude obtížné nalézt někoho, kdo by pochopil smysl výše uvedených odstavců. Skutečnost, že takový text mohl být vytvořen člověkem, který byl krůček od bakalářského titulu, považuji za alarmující. Je zřejmé, že studentka (podobně jako 90% jejich spolužáků) neumí číst, tak aby porozuměla smyslu psaného textu, a neumí psát, tak aby jejímu psanému projevu bylo rozumět. Kdo neumí číst a psát nemůže se efektivně vzdělávat a to ani v oboru, který by ho sebevíce zajímal.  A já, pokud budu chtít, aby student odevzdal práci, která bude alespoň trochu srozumitelná a nadto třeba i odborně hodnotná (což je náplň mojí práce), mám pouze dvě možnosti – napsat práci sám, nebo se pokusit studenta naučit číst a psát. Kdybych zvolil třetí možnost, tedy nechal studenta, ať odevzdá, co napsal a následně ho ohodnotil podle výkonu, byl bych brzy bez práce.  Takže své studenty místo chemie (či toxikologie) učím číst a psát. Pak také značky prvků, definici pH, definici pojmů kyselina-zásada apod. Rád bych je učil něco zajímavějšího, bohužel to neumím. Tedy neumím to bez použití pojmů, které jsem já znal po skončení základní (respektive střední) školy a které tvoří základní pojmoslovný aparát mnou vyučovaných velice zajímavých oborů.  Abych se mohl s někým dorozumět, musí znát můj jazyk (nebo já musím znát a umět používat jeho jazyk). Bohužel ve zkratkách a heslech z SMS zpráv se podstatné věci z analytické chemie, či toxikologie předávat nedají.


Kde naše školy skutečně tlačí obuv?

V komunálních diskusích o úrovni českého školství (např. Šteffl O., Úpadek školy, blog.aktuálně.cz, 7.8.2011), se našim školám často vytýká nezáživnost výuky, ustrnutí v dobách rakouského mocnářství a neschopnost učit věci, které absolvent školy bude potřebovat v praxi. Ondřej Šteffl je dlouholetým a nesmiřitelným kritikem nadměrného memorování nepotřebných informací a má představu, že pokud student při výuce pociťuje námahu, je se školou něco v nepořádku.


Triviální problém 

Nevím, kterou věc člověk využije v životní praxi pravděpodobněji, než dovednost čtení s porozuměním, psaní tak, aby měl napsaný text smysl a kupecké počty. Jsem přesvědčen, že rakousko-uherský přístup to děti naučit dokázal a na základě své dvanáctileté pedagogické praxe mohu zodpovědně prohlásit, že současné děti zasažené modernějším pojetím výuky číst, psát a kupecky počítat ve valné většině neumí.  A proto je obtížné je naučit cokoli dalšího. Čtení, psaní a kupecké počty jsou věcí cviku. Někomu to jde snáze, jinému hůře, ale soustavnou pravidelnou činností spojenou s opakováním se lze v těchto dovednostech (bez ohledu na talent) dostat na solidní úroveň. Norimberský trychtýř je sice odvěkým snem veškerého žactva a podstatné části učitelstva, bohudík však dosud nic podobného vynalezeno nebylo. Říkám bohu dík, jelikož takový vynález by jistě nebyl obecně dostupný a došlo by díky němu k ještě drsnější sociální determinaci dosaženého vzdělání, než jakou zažíváme dnes. Tvrdá práce je však pouze věcí osobní volby a odvahy, kterou člověk potřebuje, aby přetrpěl výsměch okolí. Tu může podstoupit a následně ekonomizovat každý.


Které informace jsou ne/potřebné?

Diskuse kolem školství často sklouzává k problematice výuky velkého množství nepotřebných informací. Častým argumentem studentů je, proč bych se měl tohle učit, když to nikdy nebudu potřebovat a když to náhodou budu potřebovat, najdu si to na internetu. V případě každé jednotlivé informace lze tento argument považovat oprávněný. A proto je nakonec většinou studentů tento přístup aplikován na VŠECHNY informace. Získají tudíž pocit, že se nemusí učit NIC. Diskuse by se tudíž podle mě neměla vést o tom jaké informace, ale jaké množství informací by si měl student osvojit. Nepotřebnost informací je obvykle vztahována k jejich praktické využitelnosti. Svět se dnes vyvíjí tak rychle, že nezbývá, než si přiznat, že víme hodně málo o tom, které informace budou mít za deset patnáct let nějakou praktickou hodnotu. Ale troufám si předpokládat, že člověk, který je zvyklý si nové informace osvojovat a používat je, obstojí lépe než ten, kdo to neumí. Hádám, že trénovaný mozek bude mít na trhu práce vždy větší hodnotu než mozek zakrnělý. A trénink mozku je podobně jako trénink svalů vždy spojen s nutností odvést nějakou práci.


Mozku přátelské výukové metody a jejich efektivita

Pokud budu brát školu jako místo, kde by mělo docházet k tréninku mozku, jistě by bylo vhodné zavádět takové výukové postupy, které mozek rozvíjí co nejefektivněji. Na světě je praktikována celá řada tak zvaně „brain-based“ výukových přístupů, a to jak ve speciální tak i v běžné pedagogice. Tyto přístupy se snaží s minimem odvedené práce dosáhnout maximálního efektu.  Jedná se tedy o jakousi obdobu výše zmíněného Norimberského trychtýře. Bohužel naše současné porozumění tomu jak mozek pracuje je poměrně omezené a snahy o „zkratku“ navrženou na základě našeho současného porozumění funkcím mozku obvykle nevede k vytčenému cíli. Na základě současného neurologického výzkumu je zjevné, že při formování dlouhodobé paměti a kognitivního myšlení mají větší úspěch tradiční výukové postupy jako je opakování (repetition), instruovaný nácvik (elaborative rehearsal) a přímé vedení (mastery) než problémové vyučování (open-ended or problem solving). (např. Alfering L.A., Farmer-Dougan V., Brain-(not) Based Education: Dangers of Misunderstanding and Misaplication of Neuroscience Research, Exceptionality, 18: 42-52, 2010).


Kam až tedy upadlo naše školství?

Mám-li tedy odpovědět na otázku z názvu článku, řekl bych, že české školství upadlo na samé dno, jelikož neposkytuje studentům ani takové vzdělání jako za proklínaného Rakouska-Uherska. Maturanti zhusta neumí číst, psát a počítat a navíc si myslí, že to ani nepotřebují umět. Nejsou zvyklí odvádět soustavnou a cílevědomou práci, která jediná skutečně efektivně pomáhá rozvíjet mozek. Na vině jsou zejména experimenty, které v masivní míře vedly k odstranění potřeby soustavné a cílevědomé práce z výukového procesu. Sociální inženýři oslnění „nekonečnými možnostmi“ výpočetní techniky dosáhli jejího zavedení i tam, kde vysloveně škodí. Dnes se neučí a nezkouší, ale hlavně promítá a testuje. Tento přístup vede k výchově generace negramotů, kteří sice umí podle nalezeného klíčového slova zatrhnout možnost b), ale když jim otázku položíte jinými slovy, zkolabují. Představa, že by se škola někdy pokusila vrátit k výuce čtení, psaní, kupeckých počtů a soustavné práce na rozvoji mozku je nereálná. Takže nám asi nezbývá než objevit onen Norimberský trychtýř……..     


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

AC napsal(a):

Autor: "Kam upadlo české školství?"

Na hlavičku?
23. 08. 2011 | 22:22

ondrejsteffl napsal(a):

S ČÍM ROZHODNĚ SOUHLASÍM:

1. Mnozí maturanti neumí pořádně s porozuměním ani číst a ještě horší je to s gramotným psaním (což ostatně občas vidíme i diskusích na blogu). A že je možné se „soustavnou pravidelnou činností spojenou s opakováním se lze v těchto dovednostech (bez ohledu na talent) dostat na solidní úroveň.“

2. „Svět se dnes vyvíjí tak rychle, že nezbývá, než si přiznat, že víme hodně málo o tom, které informace budou mít za deset patnáct let nějakou praktickou hodnotu.“

3. „člověk, který je zvyklý si nové informace osvojovat a používat je, obstojí lépe než ten, kdo to neumí.“
S ČÍM SI NEJSEM JIST:

Že to s „rakousko-uherský přístupem“ bylo lepší. Na vysoké školy jde stále větší podíl 19letých. Dříve by dívka, o které píšete, skončila jako holička nebo pekařka, a že neumí pořádně číst a psát, by si nikdo ani nevšiml. Dnes takové máme na vysokých školách (a nechci opakovat debatu, zda je to správné nebo ne), a školy je to na to neumí připravit. Bohužel zrovna škola, na které pracujete, kvalitní maturanty příliš neláká. Na právech se s něčím takovým nesetkáte (mj. i proto, že ten, kdo neumí číst, logicky přemýšlet a kupecké počty, neuspěje v testu Obecných studijních předpokladů, ale hlavně proto, že se bere každý osmý).
Mnozí tvrdí, že těch dobrých je pořád stejně, akorát jsou naředěni masou slabších.

Neurologický výzkum učení je nesmírně zajímavý. Očekávám, že do metod učení přinese mnoho, ale nevím kdy. Zatím je v plenkách, a co platí dnes, může být zítra naopak, ale nejspíš úplně jinak.

S ČÍM NESOUHLASÍM:

„české školství upadlo na samé dno“
Ke dnu je daleko. Pořád jsou skvělí studenti i absolventi i učitelé i školy.

„Na vině jsou zejména experimenty, které v masivní míře vedly k odstranění potřeby soustavné a cílevědomé práce z výukového procesu.“
Já soudím, že na vině jsou zejména nové celospolečenské jevy, na které škola nedostatečně případně nesprávně reaguje. První jsem popsal v blogu http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=13900 a další 3 budou následovat.

KDE SE MUSÍM OHRADIT:

Vůbec si nemyslím, že „pokud student při výuce pociťuje námahu, je se školou něco v nepořádku.“ Naopak, v nepořádku je, když student ve škole zahálí a nejhorší je, když se nudí (tak vzniká návyk nepracovat). Nároky by ideálně měly odpovídat možnostem studenta. V nepořádku je, když student nevidí smysl. Čím lépe vidí smysl, tím větší námahu je ochoten podstoupit.

A v čem se NAKONEC ASI SHODUJEME:

Než nutit maturanty do „nadměrného memorování nepotřebných informací“, bylo by lépe učit je pořádně číst a psát. Soudím, že by smysl takové námahy by pochopili snadno.
23. 08. 2011 | 22:22

učitel napsal(a):

Hřebíčkem do rakve budou inkluzivní a integrativní pokusy o vřazení žáků tzv. hraničních do zš. Nadprůměrní budou krnět, průměrní se budou jakž takž vzdělávat, hraniční budou vycházet pologramotní. Nynější snaha i mentálně postižené žáky integrovat do zš bude škodit nadaným i postiženým. Speciálně ped. péče, která byla postiženým věnována, byla vždy zaměřena podpůrně a pomáhala jim a ne, jak je to dnes mylně vykládáno, že je to segregace. A nemám vůbec na mysli romské žáky, ale žáky z nevyloučených lokalit ,z "většinového " prostředí. Speciální vzdělávání poškodily kroky, které prováděla Kuchtová, Liška a jejich lidé na mšmt.
23. 08. 2011 | 22:37

Antroid napsal(a):

Laický pohled: dokud se bude pedagogická a odborná veřejnost primárně zabývat tím, zda je výuka dostatečně zábavná a uvolněná, zda se náhodou studenti neučí něco navíc než musí, dokud bude panovat povědomí, že práce je cosi, co způsobuje psychickou újmu dítěte, krátce, dokud budou nároky dramaticky klesat, zákonitě bude nadále klesat úroveň vzdělávání.

Netřeba být drakonický, ale důsledný a nehrát si na rovnostářství, což je další motor degradace.
23. 08. 2011 | 22:48

Občan napsal(a):

Až na dvě drobné stylistické chybičky nenacházím v textu pana Pouzara nic, s čím bych se neztotožnil. Vlastně velmi přesně vystihl to, o čem jsme se bavili v poslední diskusi o stavu českého školství.
A potvrdil také to, že bez naučení se "nezáživnostem", jimiž jsou například slovní zásoba a pravidla českého pravopisu i cizích jazyků a cílevědomá ucelená pečlivá práce vč. práce s textem, se těžko lze skutečně vzdělávat.
Ctrl C a Ctrl V se naučí skoro každý, ale pokud neví co odkud "nasosnout", jak s tím naložit a kam to vložit, neví nic.
______________________________________________

Pane Šteffle,
Vaše pohrdání "lidmi práce" je dost zarážející.
Jak práce holičky, tak práce pekaře (jež jste uvedl jako příklady tolerovatelné nevzdělanosti) jsou řemesla značně náročná a bez seznamování se s novými materiály, postupy, technologiemi, vzory pracovníci neobstojí. Nepřichází proto v úvahu, aby neuměli dobře číst, psát a počítat.
Několik let jsem učil na učňovské škole a buďte si jist, že většina žáků (i těch v nematuritních ročnících, jichž byla tehdy převaha) uměla číst, psát a počítat velmi slušně. Je faktem, že jsme je dost dusili, protože kvalifikovaný prodavač TEHDY (před dvaceti lety) musel umět dobře mluvit, psát a počítat. Byl totiž dost samostatnou pracovní jednotkou a musel kromě prodeje zboží také umět to zboží naaranžovat, udělat k němu popisku, poreferovat o sortimentu, ovládat skladovou evidenci, základy účetnictví.
Hypermarkety kvalifikované prodavače "zabily" a dnes je člověk mnohdy rád, když se s personálem vůbec domluví alespoň lámanou češtinou. O odborném prodeji si už většinou můžeme nechat jen zdát.
23. 08. 2011 | 22:55

12345 napsal(a):

Očekávám, kdy se objeví ten spásný názor: Za všechno můžpo (víceletá) gymnázia!
23. 08. 2011 | 22:58

Jamima napsal(a):

Víte, pane autore, já měla na gymplu problémy s matematikou (tenkrát se z ní ještě povinně maturovalo) a když nám tenkrát na konci třeťáku oznámili, že příští rok dostaneme z tohoto obávaného předmětu největšího "metra" na matiku na škole, chtělo se mi brečet. Pana profesora provázela pověst přísného a vynikajícího odborníka, žádaného na matfyzu v Praze......když začal nový školní rok, s obavami jsme čekali nastávající peklo - a ono nic.....ten člověk byl geniální v tom, že dokázal mluvit zcela přijatelným a srozumitelným způsobem a věci studentům přiblížit na takových příkladech, že to pochopili nakonec všichni. To je jeden z mnoha problémů dnešního školství, ve kterém jsem také působila. Mluvíme nepochopitelně šroubovaně v naději, že budeme považováni za větší odborníky na věc. Ale geniální je právě to, že někteří z těch nejlepších se dokážou vrátit zpět a sklonit se ke svým posluchačům a pomoci jim odhalit tajemství věci. Protože právě ten okamžik osvícení, kdy člověk sám pochopí podstatu věci je důležitý a postrkuje nás k dalším odhalením. Takových lidí, kteří mají vůli sklonit se k těm druhým je třeba si vážit. Není jich zase tak moc.
23. 08. 2011 | 23:00

Lop napsal(a):

Pane Šteffle, co se vám musí přičíst k dobru, je snaha rozvířit diskuzi. Co má být ale cílem? Spousta lidí vám bude říkat, že bez námahy se učit nejde. Vy budete replikovat, že je nutná jen výuka, která bude bavit. Můžeme se možná shodnout na tom, že pokud pokud je téma možné naučit zábavně, je to lepší. Pokud to nejde, má se učit "nezábavně" nebo vyškrtnout? Pokud máte filozofii, že vše jde (při zachování náročnosti) učit zábavně, můžete to nějak doložit, tzn. vydat nějaký ucelený soubor s přesnými přípravami hodin, které k tomu vedou?
23. 08. 2011 | 23:15

Miloslav Pouzar napsal(a):

To Jamina
Přijde Vám, že (já osobně) mluvím šroubovaně a že se neumím sklonit ke svým posluchačům? Soudíte tak na základě mého textu? Nebo jste byla na mé přednášce?
Také jsem nikdy neměl rád přednášející, kteří používali cizí slova a rádoby odborné pojmy tam, kde to nebylo nutné. Na druhou stranu, když chci vyyvětlovat přenos nervového vzruchu raději použiji termín axon, než ten dlouhý canfourek co vybýhá z té ježaté zduřeliny...........
23. 08. 2011 | 23:19

AC napsal(a):

Canforek co vybÝhá....krásný příklad, obzvlášť v kontextu s kritikou:-))
23. 08. 2011 | 23:26

Lop napsal(a):

Pane Šteffle, jen malé doplnění mé předchozí poznámky. Mělo by se podle vás učit psaní čárek v souvětí? Pokud ano, můžete prosím zveřejnit příklad hodiny (nemusíte ji sám vymýšlet, klidně někde převzít), kde se žáci (alespoň 85 procent běžné třídy 2.st. ZŠ) rádi, na základě svého zájmu a dobrovolnosti, a především zábavně naučí tuto věc?
23. 08. 2011 | 23:48

Anita napsal(a):

Miloslav Pouzar

Tomu tedy nerozumím, cituji "A já, pokud budu chtít, aby student odevzdal práci, která bude alespoň trochu srozumitelná a nadto třeba i odborně hodnotná (což je náplň mojí práce), mám pouze dvě možnosti – ____napsat práci sám, nebo se pokusit studenta naučit číst a psát. Kdybych zvolil třetí možnost, tedy nechal studenta, ať odevzdá, co napsal a následně ho ohodnotil podle výkonu, byl bych brzy bez práce.____ Než byste riskoval být bez práce, jste ochoten napsat práci sám ???
Tak čemu se tedy divíte možná, že ten učitel na střední škole raději zavře všechny oči i ty kuří, aby nabyl bez práce.....
24. 08. 2011 | 00:12

Anita napsal(a):

Lop
Interpunkční znaménka jsou ve větách velmi důležitá a myslím, že se zde dá uplatnit pozornost a cit. Já spíše postrádám, smysl a nikdy jsem nepochopila výuku "Vztahů mezi větami a větnými členy", ne že bych je nepochopila, ale za svých "-sát let" jsem je nikdy nepotřebovala výjma toho, že jsem toto učivo musela vždycky učit své děti, když byly školou povinné. V některých případech bylo možno zjistit, že i dva češtináři měli odlišný výsledek grafického znázornění a bouřlivou diskuzi.
24. 08. 2011 | 00:33

Jan Vaculík napsal(a):

Myslím,
že hlavně je třeba, aby děti ve škole něco dělaly, tedy aby rozvíjely nějakou soustřeněou a cílevědomou činnost, a už méně důležité je, co za činnost přesně to má být. V tomto smyslu je správné, aby se obsah učiva přizpůsobil dětem: ne jejich lenosti, ale aby se dělalo to, k čemu vůbec ještě lze nalézt nějakou motivaci.

Anita
Ad větný rozbor: Bohužel nám ve škole neřekli, že se vlastně jedná o podchycení struktury našeho myšlení. A že dvě řešení nejsou na závadu. Naopak: nejzajímavější jsou otázky, na které není jediná správná odpověď. A že vůbec jde v životě vlastně spíš o ty otázky, než o jejich odpovědi.

Ten blábol v úvodním článku je ovšem hrozný. Za toto ovšem mohou učitelé, ne žáci. Od někoho se ta dívka takto blábolit přece musela naučit! Ve dvou letech. když se děti začínají učit mluvit, jsou jejich věty smysluplné. - Ostatně myslím, že podobné kydy jsem našel v učebnici chemie pro šestou třídu, když jsem ji otevřel.
24. 08. 2011 | 02:30

Jamima napsal(a):

Pane Pouzare, myslela jsem něco trochu jiného. Používání odborné terminologie je nutné a nelze věci opisovat způsobem, jaký jste uvedl. Ale někdy text prostě opravdu nedává smysl.
24. 08. 2011 | 06:27

Sysifos napsal(a):

Pane Štefle,
ve svém úvodním blogu na téma Školní výuka záživná- nezáživná slibujete čtenářům a diskutujícím svoji pracovní hypotézu odůvodňující neustálé upředňostňování nezáživné výuky. Nechcete nám už konečně tuto svoji vlastní hypotézu prozradit?

To LOP:
Váš první komentář zde - velmi dobře!
Takový návod totiž neexistuje. Je tu velmi mnoho proměnných. K takové výuce nepomůže žádná tabulka RVP a ŠVP.
Řekněme, že si například, zvolím společné, celoroční téma výuky ve třídě. Budu chtít výuku všech předmětů "napasovat" na to, co se děje během roku na kopci za školou.
Budu muset:
1. přesvědčit rodiče žáků a vedení školy, že jsem se nezbláznil, že tak jde učit
2. přesvědčit notorické "odmítače" ve třídě, že to bude zábava
3. udržet zájem kolektivu a zajímavost společného tématu až do konce školního roku
4. Budu muset udržet svoje vlastní nadšení pro věc! ( přes všechny potíže, které během roku přijdou )... učitel i učitelka dnes už nežijí v celibátu a práce ve školství nekončí denně posledním zvoněním, jak si mnohdy veřejnost myslí
5. bude nutno plánovat, promýšlet, věnovat spoustu času a energie především motivaci žáků, pak spolknou i tu nezáživnou, nutnou část učiva tak, že o tom nebudou ani vědět.
6. poslední co budu muset "překonat" je skutečnost, že všichni dnes žijeme ve světě velmi pragmatickém, kde učitelé jsou jedni z posledních, skalních idealistů. Společnost totiž jejich práci nedoceňuje a to jak morálně, tak finančně. Nevyrábíme nic hmatatelného, natož abychom společnosti "vyráběli peníze." A výsledky toho, co není přímo viditelné, hmotné snažení se vždycky snadno kritizují.

Ptám se tedy znovu: "Co Vaše vlastní, osobní závěry z dlouhé, tříblogové debaty pane Štefle?"
24. 08. 2011 | 06:40

Martina K napsal(a):

Bakalarska prace z chemie v cestine? Vazne? Tam asi bude ta chyba. Komunikacnim jazykem prirodovedcu je anglictina. Prace je hodnocena podle toho, kolik a jak uspesne publikujete v mezinarodnich casopisech a kolik ziskate grantu, pokud mozno od mezinarodnich agentur. A pokud delate pro firmu, staci ciste jen co umite ze sveho oboru. Jinymi slovy, kdyz chemik/prirodovedec neumi nebo zapomnel cesky (pripadne jiny svuj matersky jazyk), vadi to asi jako u te kadernice. V obou pripadech je to samozrejme skoda, ale na VS se to nespravi, tam se ma ucit profese a prijimat se maji jen ti zaci, kteri to zvladnou. Nevidim duvod k tomu, mucit sebe a sve studenty necim, co jim stejne v zivote k nicemu nebude.
24. 08. 2011 | 07:05

nejchytřejší školník napsal(a):

Pane Šteffle, školství prostě upadlo spolu s celou společností a na otázku kam je odpověď do p... a vy to dobře víte.
Povšimněte si, že mezi nejlepší studenty na všech školách dnes patří větnamci. A můžu vám i vysvětlit proč- zatím ještě mají vůli a snaží se dostat z těch posic stánkařů co mají jejích rodiče a jako cizinci ještě nedospěli do toho nešvaru, že mají na všechno havlovská práva a nároky a práce je ošklivý komunistický přežitek. To je vše.
Vše ostatní jsou kecy o ničem. Když student bude chtít, naučí se i od komunistické učitelky co píše křídou, kecálkové
24. 08. 2011 | 07:10

Nová Rasa napsal(a):

školství bude řídit neonacista, neofašista Bátora a Klaus ml..., děti a studenti budou muset nosit bílé podkolenky tzv. dvojčata " Heil Bátora "
24. 08. 2011 | 07:17

Sysifos napsal(a):

To Miloslav Pouzar:
"Tvrdá práce je však pouze věcí osobní volby a odvahy..."

Je a není, pane Pouzare. Trend dnešní doby vidím VŠUDE. Dá se vyjádřit heslem: "Za málo práce, hodně muziky." Ukažte mi někde mediálně slavnou hvězdu, která ukazuje a říká dnešní mladé generaci zhruba toto: "Pokud chcete něco znamenat, musíte na sobě pořádně makat, miláčci!" Ukažte mi potomky rodičů, kteří se snaží životem jen tak nějak, bezbolestně proplouvat ...stylem pohoda, klídek a to cigárko - jak sami od sebe najdou tu osobní volbu a odvahu PRACOVAT NA SOBĚ. Bez skutečně velkého impulzu ji nikdy nenajdou.

Druhá Vaše citace:
"Představa, že by se škola někdy pokusila vrátit k výuce čtení, psaní, kupeckých počtů a soustavné práce na rozvoji mozku je nereálná."

Ale je reálná, pane Pouzare. Už se tak děje, jen se o tom moc nemluví. Myslím si, že mnoho škol už přišlo na to, že žáci přicházející na druhý stupeň mají základní nedostatky a "vysílají jasné signály" učitelům na stupni prvním: "Víc číst, automatizovat základní početní úkony, učit se básničky..." Ona je to asi naše národní nemoc, musíme vždycky zkoušet to, co jinde už svět pomalu opouští ... a vrací se zpět k ověřené klasice. To bychom snad ani nebyli my - v umění, ve školství, v politice... než raději samostatně myslet, lepší je kopírovat chyby ostatních.
24. 08. 2011 | 07:17

Uklízečka napsal(a):

Slavní vědci, blbě kecáte, školník v 7,10 je z vás asi nejchytřejší. Prostě si ujasnit co je v životě důležité a pak to dělat. Kulturista chce mít svaly tak maká a taky nečeká, že zvednout 30 x činku 100 kg stejným způsobem bude nějaká úžasná intelektuální zábava.Čím větší pedagogický vědec, tím větší blbánek
24. 08. 2011 | 07:29

Milton Friedmannová napsal(a):

a kdo bude dělat ty pekařky a holičky a když každá slípka bude chemickou bakalářkou?

V tom je právě tragédie dnešní společnosti. Úplná degradace manuální práce a dělnických profesí. Ať již finanční, tak degradace společenského ohodnocení. Nejposlednější kancelářský budižkničema má větší společenské a finanční ohodnocení, než dobrý dělník.
Mylné je též odůvodnění, že dělníka může dělat každý, ale na kecálistu musí být vzdělání. Myslím si, že opak je pravdou, i duševní práci může dělat kdejaký nedouk, stačí si vysedět příslušný počet let ve škole a papír třeba koupit. Ale něco vyrábět a ještě vydržet ty normy a fyzický zápřah manuální práce , to pro každého není.

Tudíž nerovnováha mezi duševní a fyzickou prací ať již v jejich přínosech, společenském a finančním ohodnocení a potřebnosti, je kořenem problémů v dnešním školství.
Každý chce být bakalář, ať už na to má či ne. A společnost to podporuje, ať již na to má či ne.
24. 08. 2011 | 08:05

dedek napsal(a):

Pane Štefle souhlasím, protože to, co dokáží vyplodit dnešní páni inženýři je k uzoufání a stačí se podívat na jednu věc a to jsou jimi spracovávané návody k použití u různých přístrojů. Nejen, že to nepochopí ani vysokoškolák ale mnohdy to nedokáže aniten, který to sám před nějakou dobou psal. Jak to mohou chápat prostí uživatelé? Ano zcela vymizela srozumitelnost, jednoduchost a odbornost projevu.
24. 08. 2011 | 08:06

Milton Friedmannová napsal(a):

Uklízečka

správně uklízečko, každý by měl mít možnost dělat, co ho baví a těší a pokud by tato práce byla i přínosná a užitečná, měl by mít za plat možnost i slušně žít.

Co si však má počít pekařka za 56Kč na hodinu hrubého, pošťačka za 53 či prodavačka v supermarketu za 46? Tak má sen stát se bakalářkou a dělat třeba testy studijních předpokladů a být placena energetickým miliardářem a ještě ze státních dotací.
24. 08. 2011 | 08:09

Targus napsal(a):

To Miloslav Pouzar:

Skvělá ukázka, souhlasím s Vámi ve všem, co jste napsal. Bohužel i chápu to, že tyhlety pablby učíte na VŠ látku ze ZŠ. Každý chce být z něčeho živ... Ach, jo.

To Ondřej šTEFFL:

S ČÍM NESOUHLASÍM:

„české školství upadlo na samé dno“
Ke dnu je daleko. Pořád jsou skvělí studenti i absolventi i učitelé i školy.

A nemyslíte, že to je za ty vynaložené prostředky HODNĚ hubený výsledek?
Absolventka, jejímiž výňatky práce jsme se mohli pokochat, nadělá v praxi podle mého více škody, než užitku. Tedy pokud někdo najde odvahu ji zaměstnat.
Výsledný efekt vzdělávání této osoby - přehlídka ztraceného času a vyhozených peněz.

To Martina K:

"Bakalarska prace z chemie v cestine? Vazne? Tam asi bude ta chyba. Komunikacnim jazykem prirodovedcu je anglictina."

Opravdu? Pokud není tato osoba tvořit srzumitelné věty v češtině - předpokládám, že je to její mateřský jazyk - neumím si představit, co by zprasila v czechglish. Anglicky na adekvátní úrovni totiž umí jen málokdo a většinou k tomu ovládá i svou mateřštinu. Kupodivu. Proberte se.
24. 08. 2011 | 08:26

Xury napsal(a):

Nechtěl bych se moc míchat do problematiky způsobu učení na středních školách, protože má pedagogická zkušenost je jen jednoletá a navíc z VUT. Nicméně jako otec dvo dětí bych měl jednu malou připomínku k motivaci studentů. Uznávám, že ideální by bylo kdyby všichni studenti v každé třídě byli motivováni svým vlastním zájmem (probuzeným skvělým pedagogem) o každý předmět, který mají na rozvrhu. V realitě je ale něco takého sci-fi, a to ještě spíše fi než sci :-). Nezanedbatelná část z nich potřebuje i určitou negativní motivaci - obavu z následků svého flákání. A bohužel současný způsob financování školství, kdy peníze jsou tzv. "na studenta" vede k tomu, že školy i učiliště nechávají i ty nejhorší lemply projít, aby nepřišly o peníze. To považuji za jeden z největších problémů současného školství.
24. 08. 2011 | 08:29

Občan napsal(a):

Milton Friedmannová:

Svými příspěvky jste přesně postihla tragédii českého školství, vzdělanosti a kvalifikované řemeslné práce. Děkuji Vám za vaše slova a posílám alespoň virtuální kvítek :o)
http://image034.mylivepage.com/chunk34/702414/616/konvalinky.jpg
24. 08. 2011 | 09:57

Honza napsal(a):

Osobně jsem přesvědčen, že minimálně ukázka číslo 2 je produktem automatického překladu pomocí "google translatoru" z angličtiny. Historka tak nesvědčí tolik o schopnosti studentky psát česky, jako o její lenosti a neschopnosti rozeznat blábol.
Souhlasím s panem Šteflem, že nejde o pokles kvality absolventu středoškolského vzdělání, ale typický výběrový efekt: na vysoké školy se dnes dostává skoro 70% populačního ročníku, a schopní a motivovaní jsou "rozředěni" těmi ostatními.

Aniž bych se chtěl dotknout kolegy Pouzara, na prestižnější fakultě by se takový student opravdu vyskytnout nemohl (a to nejen na právech, o kterých mluvil pan Štefl). Chemická technologie prostě bohužel není obor, který by masově lákal schopné a motivované studenty.
24. 08. 2011 | 09:58

žena napsal(a):

Myslím, že je třeba se především zaměřit na ZŠ. K inkluzivnímu školství měla velice zajímavý článek paní Brixi
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/hana-brixi.php?itemid=13796
24. 08. 2011 | 10:01

abc napsal(a):

Sysifos: Ukažte mi někde mediálně slavnou hvězdu, která ukazuje a říká dnešní mladé generaci zhruba toto: "Pokud chcete něco znamenat, musíte na sobě pořádně makat, miláčci!"

A co například sportovci? Když vidíte, jak se po závěrečné patnáctistovce hroutí desetibojaři, pochopí asi leckdo, že ten Šebrle žádný flákač asi není. A ani nemusí o té tréninkové dřině kázat.
24. 08. 2011 | 10:07

ZM napsal(a):

České školství nikam upadnout nemohlo, protože už "spadené" bylo.
24. 08. 2011 | 10:08

Targus napsal(a):

To Honza a Ondřej Šteffl:

Tajně doufám, že nemáte na mysli plzeňská práva. Pokud by směřovali nadaní studenti do takových škol, byla by to tragédie doopravdy.

To Honza:

Dovolím si tvrdě nesouhlasit. Viz výsledky státních maturit z matematiky = kupeckých počtů, kteréžto nemají se středoškolskou matematikou naprosto nic společného.
A znovu zopakuji to, co jsem napsal v minulém příspěvku. Učit takto (nebo spíše předstírat výuku) a produkovat vzdělance takovéto kategorie je přehlídkou ztraceného času a peněz.
Návrh na řešení - zrušit bez náhrady a ušetřené peníze vložit tam, kde jich je opravdu potřeba.
Není zapotřebí vytvářet elitní školy ve smyslu páně Klausova a Štefflova PORG-u, které jsou pro většinu potenciálních studentů nedostupné (finance, vzdálenost). Je potřeba pozdvihnout laťku úrovně VŠECH škol. Nejlépe a nejjednodušeji toho docílíme vytvořením tlaku na studenty redukcí míst na středních školách, tj. redukcí počtu škol či tříd, anebo redukcí počtu žáků ve třídách.
24. 08. 2011 | 10:09

abc napsal(a):

Autor:
"neumí číst, tak aby porozuměla"
"neumí psát, tak aby jejímu psanému projevu"
Pane, "číst tak, aby..." a "psát tak, aby..."
A "vybÝhající" už okomentovali jiní.
Amatérští jazykoví kritici jsou občas docela zábavní.
To jen tak na okraj pár formálních maličkostí.
24. 08. 2011 | 10:12

Anita napsal(a):

Jan Vaculík
Děkuji, konečně mi někdo vysvětlil smysl učiva, ikdyž já osobně si myslím, že je to pro základní školy zbytečnost a zabírání času. Čtení, sloh procvičování pravopisu se mi zdá smyslplnější, zvláště pro děti, které se připravují pro další studium a ti co nebudou dále studovat je to jen nudný zmatek v hlavičkách a promrhaný čas.
24. 08. 2011 | 10:28

Miloslav Pouzar napsal(a):

to abc:
za vybýhání bych se sebou nejraději vyběhl - ne kvůli té chybě samotné (jsem smířen s tím, že jsem člověk a jako takový se dopouštím i dost ošklivých chyb), ale kvůli tomu, že je to snadný terč pro lidi, kteří nechtějí diskutovat k tématu (ad rem), ale k osobě (ad hominem).
24. 08. 2011 | 10:37

Honza napsal(a):

Tarqus:
"Nejlépe a nejjednodušeji toho docílíme vytvořením tlaku na studenty redukcí míst na středních školách, tj. redukcí počtu škol či tříd, anebo redukcí počtu žáků ve třídách."

Souhlasím, že takhle docílíme zvýšení kvality studentů nejjednodušeji. Prostě uděláme střední (vysoké) školství pro elitních 20%, zbytek naženeme na učňáky nebo rovnou do výroby. Průměrná úroveň absolventa střední i vysoké školy se pak bezpochyby zvýší, v tom máte pravdu.

Takový přístup má však nejméně dva problémy:
- poklesne průměrná vzdělanost obyvatelstva (při trojsměnném provozu od 15 let se lidé nenaučí ani to málo, co by mohli pochytit při i méně kvalitním středoškolském studiu)
- je nemožné ho prosadit v demokratické zemi (naši spoluobčané své děti na učební obory prostě posílat nechtějí. Já sám mimochodem taky ne).
24. 08. 2011 | 10:56

Občan napsal(a):

To Honza:

Prosím Vás, než se budete k čemukoli vyjadřovat, tak si o tom alespoň něco zjistěte. Vaše neznalost učňovského školství je alaermující a z ní plynoucí bláboly rovněž.
24. 08. 2011 | 11:05

žena napsal(a):

Honza

Vždy bylo a je určité procento žáků ZŠ, kteří na středoškolské studium nemají a kterým rodiče nemohou platit studium na soukromé střední škole. Dříve byl dostatečný počet učňáků a pokud si dobře vzpomínám, kdo nešel na školu, musel na učňák. Dnes existuje i Střední odborná škola stavební a zahradnická www.skolajarov.cz/ (truhlář, zedník, klempíř, kamnář, malíř, pokrývač, sklenář, specifickými vzdělávacími potřebami, maturitní obory, nástavbové studium, nástavba, kominík, ...)
Za rozumný krok považuju i učňovská stipendia - Liberecký kraj chce zavést učňovská stipendia pro obory, o které je malý zájem. Jde například o zedníka, tesaře nebo řezníka. Na trhu práce je přitom o tyto obory velký zájem. Zájem žáků základních škol o tyto obory je však dlouhodobě minimální. Motivační program bude stát krajskou pokladnu čtyři miliony korun ročně.

Podle mě je i pro stát lepší mít více vyučených než špatně středoškolsky vzdělaných - kde ti najdou pracovní umístění?
V minulém blogu pan Šteffl zmínil úspěch našich studentů v Debatní lize. Gaia na to trefně poznamenala, že místo "zlaté české ručičky" se bude říkat "zlaté české tlamičky".
24. 08. 2011 | 11:34

Anita napsal(a):

Miloslav Pouzar
Když se chcete bavit "ad rem",proč reagujete k chybě, která se může stát každému.
Mě by zajímala spíše odpověď na Anita 24. 08. 2011 | 00:12, ta snad není zcela "ad hominem" Myslím, že to velmi souvisí, jde totiž o začarovaný kruh. Také si myslím, že úryvky napsané studentkou jsou vygooglované a přeložené v překladači. Toto je zřejmě typ studentky, která využívá pouze mechanického učení, tedy pro studium zcela nevhodné. Změnou kriterii na přijetí na střední školy by neměl být průměr známek, ale především slovní hodnocení, kde by se jasně objevila skutečnost, že nejde jen o vědomosti "nazupané" a tedy nepoužitelné, ale o studijní typ, který dokáže s informacemi opravdu pracovat. Nakonec všichni víme, že přestože je jasně daný kvalifikační řád, je známka pouze neobjektivním vnímáním a hodně se projevuje subjektivita nazírání učitele na žáka. Známkování je nic neříkající a v dnešní době nemotivující přežitek. "Jednou vybouchnu z diktátu 5 spravím to za 1 říkankou a jsem krásný průměr" a stím se i dostanu na střední školu a když pan Bůh dá i na nějakou méně prestižní školu vysokou, nakonec závěrečnou práci za mně udělá ten, kdo se bude bát o své pracovní místo.
24. 08. 2011 | 11:35

neo napsal(a):

Anita:

tak snad je na učiteli, aby rozlišoval váhu známek z diktátu, říkanky, slohové práce a nebo třeba prací čtvrtletních ne?
24. 08. 2011 | 11:40

Targus napsal(a):

To Honza:

Zkuste nakouknout do ZP, nebudu s vámi diskutovat na téma práce ve vícesměnném provozu.
Já na rozdíl od Vás tvrdím, že dřívější učni uměli více, než dnešní středoškoláci s maturitou z učiva pro osmou třídu ZŠ.

"...naši spoluobčané své děti na učební obory prostě posílat nechtějí. Já sám mimochodem taky ne)."
Nechť tedy přinutí své zlajdané potomky k nějaké smysluplné školní činnosti, aby mohli studovat na školách výběrových. Vy pochopitelně taky.
Já také nemám zájem při dnešním stavu sociálního zabezpečení poslat potomka na učňák. Nicméně když bude tupý a líný, nic jiného jemu i mně nezbyde.
Aby bylo jasno, v naší domácnosti vládne absolutizmus a diktatura. Jedno z hesel, které se tvrdě uplatňuje, zní - flákači se nepodporují. Jediné zakolísání a letíš ze školy i z baráku. Potomci tak od útlého dětství vědí, jak je nastavena laťka - odpovědnost, píle a snaha, i když ta, jak známo, není koksovatelná, jak s oblibou říkával kdysi můj předák na šachtě při výmluvách, proč to či ono nešlo.

Ostatně dnes existuje spousta řemeslníků, kteří svými příjmy strčí do kapsy hravě kdejakého středoškoláka.
24. 08. 2011 | 11:42

Pomocník uklizečky napsal(a):

Pane Šteffle, po listopadu jsme se vysmáli poctivé práci za komančů jako projevu totality ařekli si že už se to nesmí opakovat. Následky si přičtěte sobě a cinkačům klíčema
. proč by měl Dežo studovat když celá osada potřebuje umět akorát podpis pod příjem sociálních dávek
- i odložené děti ze škol u děcáků vám vysvětlí, že nejsou blbí aby se vyučili nějakému řemeslu. Buď maturita a kancelář nebo nic a sociální dávky
- nevšiml jste si že mezi studenty vynikají vietnamci, kteří se chtějí vymanit ze statusu stánkařů. Ostatní děti to nezajímá, protože bílí si najdou něco v kanceláři u státu, přinejhorším zaplatí plzeňská práva.
- přečtěte si ještě jednou co napsali nicky školník 7,10 a uklizečka 7.29 - je tam víc pravdy než všichni ostatní dohromady.

Většina ostatních jenom kecá a maximálně se přihřívá polívčičku aby byly zase vypsané nějaké granty na bádání o vzdělání, ale v porovnání s realitou kterou popisuji jsou to jen darmožrouti
24. 08. 2011 | 11:44

Targus napsal(a):

To Anita:

Souhlas s neošem. Ostatně nemyslím si, že přijímačky na střední školy v minulosti byly něčím špatným. Napsaly se písemky, kdo je nezvládl příliš dobře, šel ještě na pohovor a zkoušející pedagog poměrně rychle odhalil, jestli žák chyboval z trémy, anebo z neznalosti.
Absence přijímacích zkoušek je jednou z velkých chyb dnešního systému. ZŠ jsou tak nepřímo tlačeny k lepšímu známkování, než jsou objektivně měřené znalosti a schopnosti žáků. Není potřeba naučit, je potřeba dát dobré známky. Žáci pak žijí v domnění, že sežrali všechnu moudrost světa, aniž by jen tušili základy disciplín, které se učí.
24. 08. 2011 | 11:49

TomášL napsal(a):

Už se někdo pozastavil nad tím, že když je někdo na technickém nebo přírodovědném zaměření a vyčiňuje se mu neznalost jazyka, jestli se téže člověk pozastavuje nad studentem z humanitního směru, že neumí spočítat obyčejnou rovnici, logaritmus, fyzikální pohyby nebo neprimitivnější chemické reakce?

Myslím jsi že nikoliv. Vlastně celá debata o češtině mi přijde: kdo chce psa bít, hůl jsi vždy najde... :-(((

Tedy závěrem!

Palackého tlachy o nějaké debilní češtině, která se neužívá za hranicemi ČR a která nemá rozhodující podíl na výkonu samostatné činnosti ve přírodovědných a technických směrech, je spíše ukázka české malosti.
24. 08. 2011 | 11:55

scientist napsal(a):

jako sociolog nesouhlasím se závěrem, že "Na vině jsou zejména experimenty..."
Ve školách zkolaboval starý systém výuky proto, protože se zhroutil režim a jeho disciplinační kultura, který tento typ výuky umožňoval!!!
Škola-jakožto součást komunistického aparátu kontroly společnosti- ztratila svojí donucovací moc nad žáky i nad rodiči, jejichž připosranou spolupráci si dnes nemůže vynutit. Abychom pochopili, co se stalo, museli bychom brát v úvahu i takové věci jako proměna trhu práce, informační technologie, otevření hranic, otevření vysokého školství většímu počtu lidí atd atd, ani to tu nebudu pojmenovávat a vypisovat, jak tyto zdánlivě nesouvisející věci ve skutečnosti ovlivňují zdejší školní kulturu.

Úpadek školství je nezamýšleným a nezvládnutým důsledkem transformace české společnosti, kdy se změny v ostatních sociálních "subsystémech" promítly právě do školství, jež z podstaty věci přeci nefunguje ve vakuu a tedy si neordinuje zmíněné "experimenty" tak nějak zbůhdarma.
Návrat zpět, ke starým pořádkům, dnes není možný. Volání po nacházení metod, které nemají klasický donucovací-autoritativní charakter je holou nezbytností a nikoliv ústupkem. Zkuste dneska ty děti potrestat pětkou nebo poznámkou za to, že nechtějí spolupracovat - prakticky to nefunguje. Bejvávalo.
24. 08. 2011 | 12:36

Honza napsal(a):

žena:
"Podle mě je i pro stát lepší mít více vyučených než špatně středoškolsky vzdělaných"

a kdo se zeptá těch mladých lidí, co chtějí se svým životem podniknout?

"- kde ti najdou pracovní umístění?"

nechtěla byste to nechat na nich?

Občan:
o učňovském školství jsem nic nepsal. Chtěl jsem jen vyjádřit svůj osobní názor, že je pro mladé lidi i stát lepší aspoň nějaká střední škola, než vůbec žádná a hajdy do výroby. S učňovským školstvím, když už něj narážíte, máme zase ten zatrachtilý problém, že na něj prostě ty děti nechtějí a rodiče je tam nechtějí posílat. Navíc, rukodělná práce prostě z Evropy mizí, lidé s výučním listem až na výjimky nacházejí špatně uplatnění. To nejsou osobní pocity, to jsou statistiky úřadů práce
24. 08. 2011 | 12:42

Kamil napsal(a):

to Jamimma: "Ale geniální je právě to, že někteří z těch nejlepších se dokážou vrátit zpět a sklonit se ke svým posluchačům a pomoci jim odhalit tajemství věci. Protože právě ten okamžik osvícení, kdy člověk sám pochopí podstatu věci je důležitý a postrkuje nás k dalším odhalením. Takových lidí, kteří mají vůli sklonit se k těm druhým je třeba si vážit. Není jich zase tak moc."
Moc hezky napsané :-) Rád bych dal příklad někoho, kdo se také umí sklonit, ale bohužel pouze ke kolegyni, aby jí pošeptat do ouška, že dnes má blbý den a jde vyrazit 9 studentů z 10, u zkoušky z jeho předmětu.Pan Mgr, XY PhD. učící na VŠ tento postup dodržuje důsledně a prvňákům na VŠ s oblibou hned na první hodině, ještě předtím, než se představí, řekne, že v prváku vyhazuje nejvíce studentů, tak ať s tím každý počítá.
Tohohle pána si nevážím, jak o vyučující je sice odborník, ale jak píšete: neumí to s textem.Vlastní názor k téma tu od studenta, který k němu s důvěrou přijde na dotazy k tématu posměšně odbude a když někdo s chutí a pečlivě vypracuje referát na udané téma, zásadně pochvalu nedostane.Jen tzv. kartáč. Pochvalu dostávají vlezprdelky. Jak si lze takového člověka vůbec vážit? Svou zábavu ve vyhazování by měl zřejmě trénovat v soukromém sektoru a nejlépe by vše pochopil až tehdy, až by byla na straně vyhozeného. Je mi líto, že takoví zákeřní primitivové vůbec někdo drží na škole. Přísnost a nároky ano, to beru, byl jsem tak vychováván, ale shazování a znevažovaní osob, které chtějí ukázat, že opravdu pracují, byť nadělají chyby (jsou přece v pozici učícího se!) je odporné. Možná ale, že tento člověk je za vyhazování placen fakultou.... Nevím.... Na druhou stranu znám i vyučující (je jich poskrovnu), kteří při práci se studenty opravdu vykazují tu správnou komunikaci, práci s lidmi a VEDOU lidi k lepším výsledkům vstřícným a komunikativním jednáním. Těch je ale opravdu málo. A bude hůř....
24. 08. 2011 | 12:42

Targus napsal(a):

To TomášL:

Jaký jazyk pro výše uvedenou studentku tedy navrhujete, když jejímu duševnímu zvratku není schopen porozumět ani odborník, který ji má učit?
Přírodovědštinu? Chemičtinu?
Pokud neumíte sdělit žádným způsobem (i nonverbálním) své myšlenky vůči okolí, ve kterém se nacházíte, jsou Vám ty myšlenky k ničemu.
Nebavíme se tady o pravopisných chybách ve stylu i-y a čárky v souvětí, nýbrž o sdělení poznaného, neřku-li o grafickém zaznamenání výsledků činnosti vlastního mozku.
Pokud to dotyčná svede pomocí cifer 0 až 9 nebo nějaké počítačové řeči, prosím. Ona ale evidentně nezvládá základní komunikaci ani v rodném jazyce. Lhostejno, zda se jedná o původní výplod jejího mozku, či strojový překlad z netu.
24. 08. 2011 | 12:49

Honza napsal(a):

Ještě Tarqus:
"Já na rozdíl od Vás tvrdím, že dřívější učni uměli více, než dnešní středoškoláci s maturitou z učiva pro osmou třídu ZŠ."

A máte pro toto své závažné tvrzení nějaký podklad, nebo si to prostě jen tak myslíte? A platí to pro všechny středoškoláky? Zahlédl jste někdy alespoň zdálky učivo na takovém Kepplerově nebo Nerudově gymnasiu (když už nemluvíme o PORGu)? Není to jednoduše jen tak, že mezi těmi skoro 90% studentů, kteří dnes absolvují střední vzdělání s maturitou, je elita, průměr i podprůměr, a jejich PRŮMĚRNA úroveň je tedy o něco nižší, než byla dřív průměrná úroveň těch 20% populačního ročníku, které pustili na střední školy dřív? A proč to proboha vadí?
24. 08. 2011 | 12:49

Občan napsal(a):

To kamil:

No, tak tohle fakt není žádná novinka a Vy na VŠ asi moc dlouho nejste, co? :o)))))
Prvák byl vždcky sítem, už ve středověku, a v prváku se vždycky nejvíc vyhazovalo. A vždycky vyletělo i určité procento dobrých studentů, protože bylo třeba místo pro "tlačenky".
Berte to jako fakt a nesnažte se s tím něco dělat. Nebo si založte vlastní VŠ :o)
To další už je horší. Řeěení bych viděl v přechodu k jinému vyučujícímu, je-li to možné. Pakliže to je ale jediný vyučující na celé škole, nelze jinak než se přizpůsobit a přetrpět ho.
24. 08. 2011 | 12:56

Targus napsal(a):

To scientist:

"Zkuste dneska ty děti potrestat pětkou nebo poznámkou za to, že nechtějí spolupracovat - prakticky to nefunguje. Bejvávalo."

Ano, protože když dá učitelka dítku kouli nebo poznámku, nacválá druhý den do školy rodič a ztropí tam scénu, v horším případě si jde stěžovat na školský odbor měského úřadu, a to rovnou na ředitele, jak to, že tam zaměstnává takovou krávu. (Tu krávu jsem si vymyslel, správně tam má být 3,14-ču). Stalo se mé ženě před 2 lety.
Taková je praxe na ZŠ, vážený. Při psaní horších známek rozhoduje i skutečnost, zda do školy naběhne patřičně nasraný rodič a jaké má postavení vůči zaměstnancům MÚ.
24. 08. 2011 | 12:59

Občan napsal(a):

To Honza:

Dovolím si odpovědět místo Targa.

Já pro Targovo tvrzení mám důkaz, který mi není úplně příjemný. Totiž srovnání mých vlastních bývalých žáků-vyučenců na počátku 90. let a mých vlastních potomků-maturantů o 10 let později. Učni měli širší rozhled a kromě toho měli odbornou kvalifikaci. Moje děti, nebýt toho, že jsme se jim věnovali i doma, by na tom byly hůř než ti učňové.
Když srovnávám své bývalé učně, svoje potomky a své dvě neteře, které jsou na SŠ teď, vidím, že ten propad pokračuje, a to velmi rychle. Nejlépe je to vidět na písemném projevu mých neteří.

Učivo na Nerudově gymnáziu v Praze jsme zahlédali několik let a spolu s ním i drogy, snobství, zlodějnu a hluboké pohrdání nedostatečně bohatými a společensky postavenými žáky (jak ze strany spolužáků, tak ze strany některých vyučujících). Takže nakonec potomeček putoval na "obyčejný" gympl, který dokončil s vyznamenáním, na VŠ šel bez přijímaček a úspěšně nakonec vystudoval dvě VŠ najednou. Dnes pracuje u jedné zahraniční advokátní kanceláře a připravuje se na odchod do ciziny.
Hellichovka není ani tak náročná učivem, jako spíš prostředím; to samé platí o její "elitnosti".
24. 08. 2011 | 13:07

Targus napsal(a):

To Honza:

Nemyslím si, že by žáci jmenovaných škol měli výrazně těžší učivo, než které jsem musel zvládnout já před 30 lety.

Relevantní podklady pro svou doměnku mám z několika pokusů zaměstnat absolventy středních škol. Dokonce jsem ze zoufalství sáhl i po Bc., ale bylo to totéž. Mám si snad na práci, kterou zvládala před odchodem do důchodu absolventka DVOULETÉ obchodní akademie (tedy bez maturity) vzít magistra? já nepotřebuju špičkového experta, toho nemám z čeho zaplatit. Já potřebuju kvalifikovanou pracovní sílu s adekvátním všeobecným rozhledem, která nemá chování řeznického psa.

Proč vadí, že průměrná úroveň absolventů je nižší? Protože zaclánějí a snižují laťku pro ty dobré. Vždy a všude udává tempo nejslabší článek. V práci i ve škole. Mám-li tedy slabou polovinu třídy, je logické, že nemohu poskytnout adekvátní péči těm chytřejším, kteří beznadějně za ty 4 roky zakrní.

Ještě jinak. Skvělé výsledky PORG-u a Keplerky nejsou v tom, že se učí jinak, lépe, nýbrž v tom, že seberou motivovanou elitu a že ta elita dostane adekvátní péči. Kdybyste tu elitu nechal na škole, která nemůže vyvinout patřičný tlak na jejich pracovní nasazení, nic z ní nezbyde.
24. 08. 2011 | 13:13

Občan napsal(a):

To Targus (12:59):

A to jsou ještě ty lepší případy.
Jedna ZŠ v Modřanech, asi před pěti lety. Spratek místního podnikatele a sponzora školy dělal binec na chodbě a rozkopával tašky před jídelnou. Učitelka jej napomenula a nařídila mu, aby čurbes uklidil.
Chlapec jí "vysvětlil", že je sockařská 3,14ča a jako taková smí v jeho přítomnosti pouze držet hubu. Protože učitelka vzdorovala a odmlouvala, hoch své vysvětlení podpořil ranou pěstí do učitelčina obličeje.
Případ byl "vyřešen" přesunem vzpurné učitelky na jinou školu na druhém konci Prahy. Však ony už té sockařské 3,14če zvýšené náklady na dopravu zchladí hlavu...
24. 08. 2011 | 13:14

Targus napsal(a):

Jen doplním Občana, totéž jsem prováděl s vlastním potomkem. Tvrdé doučování doma, hádky ve škole s vyučujícími, s ředitelem kvůli kvalitě výuky. Bohužel nějaký výsledek přinesla jen ta první činnost.
24. 08. 2011 | 13:18

TomášL napsal(a):

Targus

Jednoznačně napíší, že raději ocením znalosti chemie od studenta studujícího chemii. Pakliže se dostala až ke BP, prokázala všem (nejenom zkoušejícím), že je způsobila v oblasti chemie (kdyby ji zajímala čeština, nejspíše by šla studovat češtinu a o chemii by neměla tušení a daný stav věci by byl opakem stavu nynějšího).
Nebo-li jednoznačně zastávám názor takový, že pakliže ji baví jedna věc a nebaví ji druhá (a ke výkonu činnosti ke první je podřadné nutnosti), nechť se věnuje první věci a neztrácí čas s druhou věci.
PS: Nikdy jsem nechápal, proč se požaduje po technikovi a přírodovědci Nezvalová nebo Shakespearova znalost jazyka?
24. 08. 2011 | 13:28

Martina K napsal(a):

Targusovi.
Samozrejme, ze by to anglicky dopadlo daleko hure. O to vetsi je to tragedie, ze anglictina je komunikacni jazyk oboru. Te studentce by to vsak dalo vic nez elaborat v cestine. Za nas se bakalarky z chemie ziskavaly za znalosti chemie, ktere se proverovaly nekolikahodinovy testem z organicke, anorganicke, analyticke a fyzikalni chemie, chemicke struktury a biochemie. Co bychom jako studenti dali za to, kdyby stacila bakalarska prace a jeji okecani (pardon obhajoba) jako na jinych oborech. Misto slechteni materskeho jazyka same vzorce, rovnice, vypocty. Kdyby soucasti studia byly 2 eseje tydne na zvolene tema z oboru, vypadala by ta prace jinak. Jestli by to poslouzilo znalostem chemie nevim.
24. 08. 2011 | 13:37

žena napsal(a):

Honza
"a kdo se zeptá těch mladých lidí, co chtějí se svým životem podniknout?"

Jedna věc je otázka, druhá odpověď a třetí realizace. A ta je u nevystudovaných a nevyučených dost jasná - pracák a podpora.
--------------------

"Kam upadlo české školství?"
Měli bychom si především položit otázku Jak to, že upadlo české školství?
Bylo by zajímavé, kdybychom mohli vidět seznam různých grantů na vylepšení vzdělání, inkluzivní školství, reformních kroků, testů... a množství financí, které na to šly - i na státní maturity. Ty seznamy a finance od roku 89. Jak to, že se ptáme Kam upadlo české školství?
24. 08. 2011 | 13:43

Anita napsal(a):

neo
Nevím jakou máte osobní praxi s klasifikací. Právě, protože jde o klasifikování učitelem je vždy subjektivní. Zajímavý by byl průzkum, zda-li učitelé opravdu znají dokonale klasifikační řád a zda-li ho opravdu striktně dodržují. Mnozí, možná jej zna-li jenom při zkouškách na pajdáku. Podle kvalifikačního řádu není ani pan ředitel na jedničku, možná na jedničku je sám vyučující učitel, ale pokud on neumí žáky naučit, pak i on na jedničku není. Známka nevyjadřuje nic jiného než subjektivní hodnocení učitele,aby byl objektivní(přeci jen, je to jen člověk) musel by klasifikovat žáky anonymě.

Targus
"Absence přijímacích zkoušek je jednou z velkých chyb dnešního systému", naprosto souhlasím. Přijmací zkoušky jsou důležité, není každá škola stejná a nároky na žáky jsou v každé škole jiné. Dříve bylo možno podle přijatých žáků i hodnotit základní školu. Tam kde, žáky naučili soustavně se připravovat a byli náročnější, jejich žáci byli i úspěšní na střední škole. Tam, kde žák nebyl studijním typem a třeba složil i příjmací zkoušky, docházelo u těchto žáků k velkému propadu prospěchu, někteří museli školy i opustit. Rodič má možnost si pro dítě vybrat školu, bohužel výsledky jejich kvality jsou stírány, tím že na stření školy se dostanou i děti nepřipravené, nikdo už se nezajímá co škola dodala za materiál na studium, pouhé počty přijatých žáků je velmi zavádějící údaj. Vzhledem k tomu, že jde především o peníze, student je trpěn až k maturitě. Jedině oceňuji, že pro zvýšené nároky na maturitních státních zkouškách nebudou moci prolézt i ti co na to nemají.Je to jistá selekce, ale dle mně dost pozdě. Proto, právě přijmací zkoušky by měly být tou správnou a včasnou selekcí a včasně ukázat, která zákl.škola je nejlepší a nejlépe připraví děti pro život.
24. 08. 2011 | 14:15

Občan napsal(a):

To TomášL.:

Pak jen nezbývá doufat, že to individuum o jehož BP se zde bavíme, nikdy nebude učitelkou (což je, bohužel, asi tak nejpravděpodobnější kariéra dotyčné) nebo že nikdy nenapíše učebnici čehokoli.
Se svými vyjadřovacími schopnostmi mi tedy připadá dost nepoužitelná pro cokoli.
24. 08. 2011 | 14:17

mart napsal(a):

je to jednoduché: čím víc reforem, čím víc grantů a komisí, INDOŠů, "práv na doktorát pro každého" čím víc fakult a naředěné (ne)odpovědosti, diletantského aktivismu.... tím hlubší pád. Nejen ve školství, ale ve všem.
24. 08. 2011 | 14:21

Miloslav Pouzar napsal(a):

To Anita:
Z mého textu není jistě možné vyvozovat, že píši za své studenty bakalářské práce. Psal jsem o tom, že jsem odpovědný za kvalitu těchto prací a uváděl jsem možná řešení, jak této kvality ve stávajícím systému dosáhnout. Jaké řešení volím bylo snad zřejmé z dalších řádků.

To Martina K:
Systém bakalářských prací jsem nevymyslel a nemám moc možností, jak praxi psaní těchto prací ovlivnit. Chápu však jejich význam. Dnes je v každém oboru (tedy i v chemii), tolik nových poznatků a jejich objem narůstá takovým tempem, že je nelze všechny zahrnout do učiva. Proto se student musí mimo jiné naučit tyto informace vyhledávat a zpracovávat. K předávání informací lidé používají jazyk. Nejlépe ovládají jazyk mateřský (?). V tomto kontextu mi dává psaní bakalářských prací v češtině docela smysl...

To Žena:
Svůj pohled na příčiny úpadku školství jsem zmínil v textu, v mnohém souhlasím s nickem scientist, dále si myslím, že aby mohl být nějaký problém řešen, musíme si tento problém nejprve přiznat....
24. 08. 2011 | 14:24

Anita napsal(a):

Občan a Targus
Musím se k vám přiklonit, co jsem svým dětem doma nevysvětlila , to prostě neuměly. Nebyli to žádní hlupáci, jen jim některé učivo zvláště na středním odborném učilišti bylo diktováno ze skrip vysokoškolské ekonomie atd. Moje rozčílení(byla jsem v oboru) skončilo mstou na známkách a zvýšené koncentrace na děti, s každým "prdem" jsem byla obeznamována každou přestávku.
24. 08. 2011 | 14:28

gaia napsal(a):

Miloslav Pouzar

Proto se student musí mimo jiné naučit tyto informace vyhledávat a zpracovávat.
takže studentka vyhledávala, googlovala a neuměle překládala a vzhledem k tomu, že na internet si každý může napsat co chce, to dopadlo jak dopadlo. A vy ji zde ještě kritizujet.

Že to někde vygooglovala je zřejmé již z věty...světové materiály zahrnují...
24. 08. 2011 | 14:33

neo napsal(a):

Anita:

subjektivní klasifikace je trošku něco jiného než klasifikace různých prací.

Učitel má určitá kritéria na klasifikaci : diktát : 1 chyba dvojka, 2-3 chyby trojka, 4 -5 chyb čtyřka a zbytek 5. (může zvlášť zvažovat zda čárka před A má stejnou váhu jako měkké i po R apod.)

U slohové práce budou kritéria jiná : styl, gramatika, myšlenka....

ale ve finále hodnotí žáky stejně.

Já psal ovšem o váze oné známky z recitace, diktátu, čtvrtletky nebo slohu... Vy tvrdíte, že si student opraví diktát básničkou, já si myslím, že to nejde tak průměrovat a učitel rozlišuje jedničku z básně nebo slohové práce.
24. 08. 2011 | 14:34

Miloslav Pouzar napsal(a):

To Gaia:
Studentku v žádném případě nekritizuji, studentka nemůže za systém, který ji vzdělával. Pokaždé, když starší generace kritizuje tu mladší, měla by se nejprve sama sebe zeptat, co zanedbala. Naše děti jsou výsledkem naší výchovy, mladší generace je vždy obrazem úspěchů a selhání generace starší. Nemohu říct, děti jsou líné a přitom neříct, nenaučil jsem je pracovat, nevštípil jsem jim hodnotu práce........
24. 08. 2011 | 14:54

TomášL napsal(a):

Občan

Ona ta chemie je přece jenom o zcela jiných věcech jak o "esejích". Ze svých studií jsi vzpomínám na jednoho docenta, který psal jenom čísla do nakreslených tabulek a sem tam nějaký vzorec za doprovodu nonverbální komunikace "to je přece jasné". Pakliže už něco vypustil z úst, bylo to mekání, hýkání atp. citoslovce, která přes zjevný non-Nezvalovský přednes byla přesto srozumitelná.
PS: Já bych ji nezahazoval...
24. 08. 2011 | 14:57

žena napsal(a):

Miloslav Pouzar

Vidím to obdobně. Jen mě štve, že bylo vynaloženo velké množství peněz na reformování školství a výsledek je takto žalostný. Ty peníze by byly lépe investovány, kdyby šly na platy pedagogů. Ráda bych, kdyby inkluzivní školství u nás kopírovalo finské. Co se týká učňovského školství, jsem pro jeho posílení.

"..nová studie firmy SCIO Více učňů prosperitě naší země nepomůže. Přehledně a přesvědčivě skládá věcné argumenty proti rozšířenému přesvědčení, že klesající podíl učňovského vzdělávání ohrožuje ekonomiku České republiky. Proti argumentům SCIO stojí alarmující argumentace Svazu průmyslu a dopravy."
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cerven-2011/sp-cr-ucnovske-skolstvi-kolabuje/1001949/60993/
24. 08. 2011 | 15:07

TomášL napsal(a):

Miloslav Pouzar

Jenom jsem se chtěl zeptat, zda-li autorka práce ví, že je zde citována? :-)
A co navrhujete ohledně jazykové vzdělanosti na přírodovědeckých a technických školách? Zavést "Slohové práce jazyka českého a anglického" jako několika semestrální zkouškový předmět?

Protože pakliže nic nenavrhujete a pouze zde vzdýcháte a poukazujete, nerozumím důvodu článku(?!)...
24. 08. 2011 | 15:10

ventos napsal(a):

To autor:
moc hezké
To občan:
učebnice se nepíšou, učebnice se opisují
To googlování:
tíhle způsobem se příjemně nahrazuje poměrně lopotné hledání informací, ale internet je bohužel kromě faktů zaplevelen i velkou spoustou nesmyslů a je už téměř zvykem, že se to prostě "pro jednoduchoust" nerozlišuje
24. 08. 2011 | 15:11

Miloslav Pouzar napsal(a):

To TomášL:
řešit problém základní gramotnosti až na vysoké škole - to je bohužel pozdě, řešení leží ve způsobu práce a změně obsahu učiva na škole základní. Důraz musí být opět kladen zejména na trivium - čtení, psaní a kupecké počty a to na úkor ostatních oborů. Např. počítačová gramotnost je krásná věc, ale nikoli pokud vede k negramotnosti ve starém slova smyslu.
24. 08. 2011 | 15:19

Jan Secerský sc,. vědec napsal(a):

Problém školství je v tom, že je paradoxem k tomu, co ve skutečnosti má být, aby vznikl vědkyně-vědec a ne obecně nebezpečný vzdělaný idiot s papírem na hlavu.
Tohle vyrábí školství jako svůj produkt ve vymyšlené společnosti, s vymyšleným řivotam, kde zákonitě musela vzniknout i vymyšlená inteligence a toto vše se začalo aplikovat na to, co již milardy let existuje a je ve své zdravé podobě, zdravé i v oblasti inteligence, chráněno Zákonem o...živočišné formě.
Ta je realitou platnou.
Ale vymyšlená společnost...ta je realita neplatná.
Realita platná je ZDRAVÝ STAV!
Realita neplatná je paradox a vždy vytváří NEMOCNÝ STAV!
A tak vznikla nemocná „inteligence" a žádné učení číst a psát nepomůže, pokud se bude psát paradox jako norma a číst paradox jako norma...
Třeba o vymyšlených „osobnostech", vymyšlených „autoritách", vymyšlené „společnosti" s vymyšleným, paradoxním životem, jako údajnou normou...

Školství, které funguje na bázi paradoxu, navíc školství, které vůbec nemá legitimitu(viz neplatná ústava ČR), dost těžko může vytvořit inteligenci platnou(viz tzv. geniální), která je určující, když ve školství působí osoby s inteligencí...neplatnou, jako výsledná duševní poruchy ztráta vnímání reality.
Výsledek je již vidět.
Na cizích dětech, zničených obecně nebezpečnými hokusáři pokusáři...
24. 08. 2011 | 15:38

Sysifos napsal(a):

Pane Pouzare - Váš předchozí komentář pro TomášeL- něco jsem k tomu psal zde v debatě výše...Vaše reakce?
Myslím si, že se tu od původního tématu pana Štefla odklání většina komentářů k jednotlivostem.

Pane Štefle, napsal jste úvodní odstavec svého minulého blogu takto:
"Když škola nebude reagovat na změny v okolním světě a bude nabízet stále totéž, dopadne stejně jako podnik, který neinovuje své produkty. Zkrachuje."

Škola nezkrachuje. Bude tady dál, měla by učit dovednostem a schopnostem s odvahou, vlastním myšlením a úsměvem čelit výzvám dnešního, rychle se měnícího světa. Nikdo vám přesně nepopíše jak na to, každý učitel má svůj způsob. Učit žáky pružně a promyšleně reagovat na rychlé životní změny nikomu nepomůžou žádné PRODUKTY, škola NENÍ PODNIK a NEZKRACHUJE, všechno stojí na PŘÍSTUPU VYUČUJÍCÍCH.

Kvalita debaty i výuky se hodnotí podle toho, co si debatující, vyučovaný odnese po ukončení debaty, výuky. S lítostí konstatuji, že čtení těchto dvou blogů a debat pod nimi mi při přineslo jediné ... ztracený čas.
24. 08. 2011 | 15:39

Občan napsal(a):

To Jan Secerský:

Promiňte, prosím, ale na základě čeho soudíte, že je Ústava neplatná?
24. 08. 2011 | 15:48

Targus napsal(a):

To TomášL a Martina:

Mám pocit, že jste vzděláni stejně jako ona studentka. Už jednou jsm tu napsal, že nejde o slohové cvičení, nýbrž základní znalost komunikace jako takové. Samozřejmě, že nebudeme hodnotit, kolikrát studentka napsala opakující se jediný výraz, např. slovo "který" a měla ho nahradit slovem "jenž", ale budeme hodnotit věcnou správnost a pregnantnost vyjadřování. Ač nejsem chemik a laborant, je mi jasné, že daný text je snůškou odborných termínů naházených za sebe bez ladu a skladu. Tím nevylučuji, že v doslovném překladu do jiného jazyka to může dávat jistý smysl. Pokud se ovšem dívenka neni schopna vyjádřit ve vyukovém jazyce, nemá na VŠ co dělat. To píšu jako člověk, který zná úskalí přechodu z jednoho výukového azyka na druhý.
Pokud je podle vás komunikační jazyk přírodovědců angličtina, mělo by se přednášet v angličtině a práce by se měly tvořit v tomtéž jazyce. Dovoluji si ovšem tvrdit, že vedle snadnějšího stahování z netu by to nepřineslo žádný jiný efekt.
24. 08. 2011 | 15:58

TomášL napsal(a):

MP:

Nikdy není pozdě (třeba se sama doučí až bude mít po škole)... Pozdě je pouze, když jste život nežil, pouze prožil (ale jako mrtvému Vám to může být jedno).

Když jste analyzoval problém a znáte řešení problému, kolik konkrétní iniciativy jste vybudil pro zlepšení stavu věci, abychom tento stav neměli? Přece jenom se shodném, pakliže zůstaneme pouze u konstatování, nic se nezmění. Nebo ano?
24. 08. 2011 | 15:58

Sysifos napsal(a):

Učitel napsal:
"Hřebíčkem do rakve budou inkluzivní a integrativní pokusy o vřazení žáků tzv. hraničních do ZŠ."

Souhlasím, ono to nejspíš ušetří nějaké ty peníze po uzavření speciálních škol. A o to jde dnes školství v našem "tržním hospodářství" především. Že?
24. 08. 2011 | 16:07

Občan Josef K. napsal(a):

České školství upadlo tam, kam celá společnost.
24. 08. 2011 | 17:18

jogín napsal(a):

Platba na hlavu má své důsledky, jde o počet hlav, případně o vydatný přídavek ze školného. Kvalita studentů je nezajímavá. Aby tento systám získal podporu, je nutná inovace novými přístupy a reformami. Jde přece o peníze a pracovní místa. Těch pár dinosaurů, co se snaží uchovat kvalitu absolventů brzo vymizí a demokratické řešení v udělování potřebných papírů převládne. Dinosauří fakulty zkrachují, na gymnaziu budou spokojení studenti věnovat většinu času práci na počitači, především v oborech games a porno. Hlavním zdrojem příjmu budou služby, jako vzájemný obchod s hamburgery.
24. 08. 2011 | 18:02

jogín napsal(a):

Oprava: Mělo být demokratické a tržní řešení.
24. 08. 2011 | 18:05

Anita napsal(a):

neo
Dobře, neberte to tak vážně,dala jsem špatný příměr diktát a říkačka. Za moji praxe znám děti, které nerozházelo, že se neučily systematicky, vždycky z toho nějak vybruslily. Znala jsem dívenku, která se neučila celý rok, byla však donuce naučit se alespoň jedno učivo, aby nepropadla. Óoo, jaké bylo mé zděšení, co by přisedící,že při zavěrečných zkouškách si vybrala číslo přesně onoho učiva a v globále byla tedy úspěšná.Jak se jim to podařilo nebo byla to náhoda jsem nepochopila dodnes.
24. 08. 2011 | 19:32

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Me zkusenosti s VS studenty z vlastni fakulty a urovne absolventskych praci nasledujici: Studenti vetsinou nepisi neco, co by nedavalo smysl. Koneckoncu ne uplne kazdy je schopny diky ruznym dysfunkcim psat smysluplne. Jako problem vidim spise to, ze v posledni dobe se vyrazne rozmohlo citovani tzv. sede literatury v podobe popularizacnich "publikaci", ktere lze najit volne na internetu. Napr. jako zasadni nesvar vidim nekritickem citovani. Wikipedie. To, ze by studenti prevzate vysledky alespon prepocitaci, tak to uz vubec ne. Bohuzel to same se rozmaha i ve vedecke obci. Pri odpovedi autoru clanku, ktery mi poslal vydavatel k recenzi, jsem upozornil, ze jisty clanek neni vhodne citovat, protoze obsahuje fakticke a vypocetni chyby. Autori na moji pripominku reagovali tak, ze je jim to jedno, ze je to v tom clanku blbe, ze to bylo publikovano a oni ze to jen cituji. Tak to je prakticka ukazka s akademickym prostredim.
24. 08. 2011 | 19:51

Jan Vaculík napsal(a):

Občan Josef K.
Česká společnost stále upadá; mládež je čím dál horší, línější a zkaženější, což se dá dokázat i na citátech z Platóna. Takže to trvá už přinejmenším dva tisíce let, ale pravděpodobně už dvacet nebo spíš dvě stě tisíc let.
A právě tím mechanismem stálého a nepřetržitého upadání vznikl druh Homo Sapiens.
24. 08. 2011 | 19:56

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Dalsi potiz je v tom, ze alespon na nasi fakulte, si mnoho studentu na studium privydelava. Coz samo o sobe neni zavrzenihodne, ale je to bohuzel na ukor jejich studia. Typicke je, ze na Bc. praci pracuji misto 2 celych semestru 1 mesic. Nekdy mam pocit, ze Bc. praci sfoukli behem Velikonocnich svatku.

A k te smysluplnosti vet a odstavcu, jak o tom pise O. Steffl: Podivejte, kdyz pravopisne chyby pise i jisty profesor Klaus ve svych zapiscich z cest a vydavatelstvi Fragmet(y) mu za to da jeste literarni cenu ... :-)
24. 08. 2011 | 19:57

trubka napsal(a):

Problem vasho skolstva je evidentny,
neviete sa vyadrovat strucne,vystizne,presne.
24. 08. 2011 | 20:04

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

nač opakovat mnohokrát řečené? Jsou to už dva roky, kdy jsme zahájili debatní maraton, můžete se vrátit např. k blogu
"Maturanti nejsou horší, než bývali (zatím)" a přečíst si i diskuzi.

My dinosauři jsme v podstatě zmkli po zveřejnění oněch předmaturitních testů. Předtím jsme si myseli, že naše pindy jsou zatím jen burcující karikaturou. Po onom zveřejnění jsme ovšem viděli, že ty pindy vyjadřovali holou realitu.

V dnešním blogu mě zaujalo "... řekl bych, že české školství upadlo na samé dno, jelikož neposkytuje studentům ani takové vzdělání jako za proklínaného Rakouska-Uherska. Maturanti zhusta neumí číst, psát a počítat a navíc si myslí, že to ani nepotřebují umět. Nejsou zvyklí odvádět soustavnou a cílevědomou práci, která jediná skutečně efektivně pomáhá rozvíjet mozek."

Taková je realita a protože tato tristní relita především obráží stav společnosti - a kvalitu její elity - nevidím žádnou možnost, jak s tím něco dělat.
24. 08. 2011 | 21:00

JVjr napsal(a):

Text je neuměle přeložený z resumé anglického článku, viz http://vucako.wordpress.com/2011/08/24/ceske-skolstvi-emanuje-z-ceskych-skol
24. 08. 2011 | 21:01

kovar napsal(a):

to JVjr:
Souhlasím, ale je to internetový překladač! Žádný člověk tohle nemůže zplodit.
24. 08. 2011 | 21:12

Jan Vaculík napsal(a):

JVjr
Je příjemné vidět, že není až tak těžké odhalit, jak ten nesmyslný text vznikl. Vlastně se to dalo čekat.
Podstata věci však zůstává stejná: ta dáma prostě nechápe, o čem mluví, a vůbec jí to nevadí. Nemá schopnost rozlišit mezi "vědět" a "nevědět". Mmch, to mi u bakalářky připadá jako větší prohřešek, než "plagiátorství". (Ostatně, je docela možné, že zdroj byl uveden v použité literatuře.)
24. 08. 2011 | 21:25

Targus napsal(a):

To Karel Mueller:

"...Nejsou zvyklí odvádět soustavnou a cílevědomou práci, která jediná skutečně efektivně pomáhá rozvíjet mozek."

Za tuhle větu si Vás dá Šteffl ke svačině. Mě si dal s dvojitou porcí hořčice.

Jinak Vás srdečně zdravím a tiše v koutku přitakávám, jsa sněden předem.
:-)
24. 08. 2011 | 21:25

Targus napsal(a):

To Jan Vaculík:

"...ta dáma prostě nechápe, o čem mluví, a vůbec jí to nevadí. Nemá schopnost rozlišit mezi "vědět" a "nevědět". "

Vystihl jste přesně, o co v tomto případě jde.
Dáma prostě ví, že se po ní žádá naházet slova z oboru na dvacet stran, tuším. Tím pro ni veškerá srozumitelnost končí.
Tragédie, za kterou by se nemuseli stydět antičtí klasikové.
24. 08. 2011 | 21:30

camponotus napsal(a):

Nechci do této diskuse vrtat, ani něco hlásat. Kdyby se obnovilo reálné gymnázium, které jsem absolvoval před téměř šedesáti lety, učili v něm profesoři, kteří mě tehdy učili a těšili se všeobecné vážnosti a úctě, a učily se srozumitelné předměty, které nás zajímaly a něco nám do života daly, tak by to v současnosti vypadalo jinak. Je zde jedna důležitá skutečnost, kterou zmiňuje Albert Einstein, že po každé revoluci, po velkých tyranech a bezpráví nastupují padouši.
24. 08. 2011 | 21:36

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Ceska skola:

http://www.youtube.com/watch?v=Aw5YRkPAKQw&
24. 08. 2011 | 21:44

Karel Mueller napsal(a):

Targus:

Srdečně zdravím též. Není to oje věta :-), tak snad snden nebudu.

camponotus:

To lze modifikovat do přesvědčivé obhajoby monarchie. Král - který to má dopředu dané - může být špatný nebo dobrý. Všechny ostatní systémy vedou k vládě nejhorších. I když by antičtí Řekové z Atén - vznášející se v oblacích - řekli Demokracie vede k aristokracii, tj. vláda lidu vede k vládě nejlepších :-)).
24. 08. 2011 | 22:04

trubka napsal(a):

kazde skolstvo sa charakterizuje jednou vetou

ucenci su tak velke, ako ich ucitelia
24. 08. 2011 | 22:14

Skogen napsal(a):

Blog začnu nazývat "pavlačová drbárna". Aby to neznělo až tak příkře, pavlač se bude nacházet ve vyšším patře a drbati bude se toliko kultivovaně.

Nicméně, forma je daná. Soustavnost a výlučnost pomlouvání sousedícího činžáku, který je spravován nectěným správcem, budiž jejím hlavním rysem. Byť pochopitelně platí, že na každém šprochu je pravdy trochu, ovšem že by bylo všechno vyloženě špatně, to mimo pavlačovou kultůru taky neplatí. Typické pak je, že na přetřes přijdou všechny skutečné i domnělé nedostatky, podané patřičně barvitě, avšak nad jejich řešením není vůle plýtvat dechem. A na závěr zazní obligátní "no co byste řekli"...
24. 08. 2011 | 22:26

Dalibor Štys napsal(a):

To cestovatelfazovymprostorem Ad Autori na moji pripominku reagovali tak, ze je jim to jedno, ze je to v tom clanku blbe, ze to bylo publikovano a oni ze to jen cituji.

A to byla alespoň - předpokládám - fyzika nebo matematika. V jiných oborech, zejména tm, kde je experimentální ověření obtížné a toretické znalosti se nepředpokládají, je odvolávání na citovanost často jedinou autoritou. Odtud kafemlejnky, ale i základ hodnocení komisí při "hodnocení odborníky". To zdaleka není jen náš problém, diskuse o tom probíhá třeba na stránkách Times Higher Education Suppplement.

Ostatně, v oborech od matematiky až po výpočetní biochemii jsou citačně a publikačně nejúspěšnější články popisující nový výpočet děkaný standardním software. Tyto články také recenzenty a editory vítány, protože jsou pochopitelné a jsou správně, opraví pár překlepů, číslo je naplněno a impaktní faktor na vzestupu.

Podle mne - opakuji poněkolikáté - je jedinou záchranou vědy samotné navázání na konkrétní studijní obor. A to takový, do kterého jdou nejen studenti mířící k akademické kariéře, ale i ti, kteří chtějí naučené poznatky i přístupy používat v praxi. Samozřejmě, pokud mají dostatečné kognitivní schopnosti a vzdělávací návyky a není jich na jednoho učitele 50.
25. 08. 2011 | 02:45

Dalibor Štys napsal(a):

To cestovatelfazovymprostorem Ad Dalsi potiz je v tom, ze alespon na nasi fakulte, si mnoho studentu na studium privydelava. Coz samo o sobe neni zavrzenihodne, ale je to bohuzel na ukor jejich studia.

Existuje statistika OECD - ukazoval ji mimo jiné Dr. Koucký na setkání pořádaném Učenou společností - že čeští studenti si vydělávají na největší část svého studia, až 90%. To je, mimochodem, hlavní argument proti školnému. Proč tomu tak je? Podle mne a) tím, že na vysoké školy chodí běžní studenti z vrstev, které si to nemohou dovolit a b) tím pádem není na podporu chudých, ale nadaných studentů. Ve standardní zemi OECD běžní studenti z vyšších vrstev de-facto podporují nadané studenty z nižších vrstev. Ti pak zůstávají na školách vytvářejí převažující část pedagogů, což přirozeně vede ke zvyšování kvality. Mezi lidmi, kteří si dovedou představit jak vydělávat jinak, a mají třeba kontakty, je selekce opačná. Viz heslo "kdo to neumí, ten to učí".

Pokud ovšem na VŠ přicházejí i běžní studenti z "chudších " rodin, pak a) není na prospěchová stipendia a b) hlasování v akademických orgánech (i třeba grantových agenturách) se podobá nikoliv ideální podobě demokracie ve sboru moudrých a odpovědných, ale běžné demokracii s koalicemi, zákulisními dohodami a koneckonců nadvládou lůzy....
25. 08. 2011 | 02:59

Dalibor Štys napsal(a):

to camponotus ad reálné gymnázium

Ti profesoři dnes jsou na vysokých školách. Viz můj článek v našem univerzitním časopis z doby před dvěma lety (je na stránkách Jihočeské univerzity) nebo sloupek prof. Zrzavého v sobotních Lidových novinách z letošního června. Mimochodem, prof. Zrzavý mne necitoval, ale já se nezlobím, protože mi to přijde "common knowledge".

Ale i tady je dost podstatná část příčiny neradostného stavu středního a základního školství. Odborníci s autoritou jsou na vysokých školách a scházejí na středních. A na středních školách jsou pak lepší z těch učitelů, co patří na školy základní.
25. 08. 2011 | 03:18

joseff napsal(a):

Ta dáma se chová tržně a absulutně racionálně.
25. 08. 2011 | 05:58

42 napsal(a):

Ať už ta dáma odevzdala, co odevzdala z jakýchkoli důvodů, neplní to účel. A jestli je tohle typické, tak je české školství skutečně na dně.

Mimochodem, nezůstal tu ještě někdo, kdo by věděl, jak se čínsky řekne "žádám o povolení k trvalému pobytu"?
25. 08. 2011 | 06:42

Občan napsal(a):

To 42:

Přibližně "Yǒngjiǔ jūliú xǔkě."
Vyslovuje se to přibližně jako byste měl v puse kus bramboru a bolelo vás v krku. Ve slabice "jiǔ" klesáte hlasem a nevyslovujete u ale ü. Ve slově "xǔkě" nevyslovujete iks, ale patrové "tš" a opět na konci klesáte hlasem, přičemž se "e" přechyluje nepatrně v "o". ale radši to nezkoušejte vyslovit, protože v čínštině velmi záleží na intonaci a mohl byste někoho smrtelně urazit.

Ale obávám se, že ta jedan věta nebude stačit :o)))
25. 08. 2011 | 09:32

Občan napsal(a):

To Dalibor Štys:

mohl byste, prosím, nějak blíže vysvětlit tuto větu?

"Podle mne a) tím, že na vysoké školy chodí běžní studenti z vrstev, které si to nemohou dovolit a b) tím pádem není na podporu chudých, ale nadaných studentů."
25. 08. 2011 | 09:45

Občan napsal(a):

To Dalibor Štys:

Já už jsem to asi pochopil.
Blbej ale bohatej na VŠ může, protože kromě toho že je blbej ale bohatej, tak je ještě v roli "užitečného idiota", protože vlastně z jeho školného to zmáknou dva.

No, tak to radši, pane Štysi, uvidím na našich VŠ "šedej průměr".
25. 08. 2011 | 10:09

Miroslav Pivoda napsal(a):

Když je špatná diagnóza, je pravděpodobně chybná i léčba (v tomto případě chybná diskuze). V tomto diskutovaném článku je podstatné to, že pan Pouzar správně neodhadl, že jeho dvě úvodní ukázky nelogických textů jsou jen automatizovaným překladem z Google Translate. Zřejmě tedy i on nestačí dnešní době (při zkoumání hloubky, do které se propadlo české školství).

Využívání nové technologie vynalézavými studenty není neobvyklé, a v budoucnosti bude zřejmě i hůře. Asi před třemi lety (na škole kde působím) předložila studentka celou svou bakalářskou práci v jazyce španělském. Nikdo nebyl schopen tomu textu ve španělštině porozumět, až se sama přiznala, že jde o Google Translate, o kterém se domnívala, že je již dokonalým překladačem z jazyka do jazyka. Nevšimla si toho, že kdyby tomu tak bývalo bylo, pak by už neexistovaly placené překladatelské služby.
25. 08. 2011 | 12:07

Miloslav Pouzar napsal(a):

To Miroslav Pivoda:
Smím se zeptat, na základě čeho soudíte, že jsem neodhadl, že jde v případě citovaného textu o výplod nějakého strojového překladače? Dále bych se rád zeptal, jak to, jestli studentka použila či nepoužila strojový překladač, vyvrací mé teze uvedené v článku? Předem děkuji za odpověď....
25. 08. 2011 | 13:11

Dalibor Štys napsal(a):

To Občan:
To jsme rád, že jste to pochopil.

No, tedy vím z vyprávění, že můj dědeček, takto nadaný ale chudý student, posléze vysokoškolský pedagog, se poměrně dobře cítil mezi svými chudými a nadanými studenty.

Přičemž dával kondice těm bohatším což prospělo zejména jemu samému, neboť nejlépe se člověk učí učením někoho jiného. Pokud jeho bohatší spolužáci, i díky jeho kondicím, vystudovali, propít zděděný majetek jim jistě nikdo nebránil.

Také se dědeček posléze dobře cítil mezi vysokoškolskými pedagogy pocházejícími ze stejné vrstvy a se stejnou "anamnézou". Navíc to byl nejlepší příspěvek "velké myšlence národní", kterou si chudý hoch, jako můj dědeček, dovedl představit. A byl poté dobrou partií pro děvče z dobré rodiny.

Za komunistů pak samozřejmě nastoupily různé rychlokursy pro všechny z nichž se rekrutovali právníci již po dvou letech studia. Zajímavý jev bylo též např. tříleté studium na inženýra tankových vojsk.

Jest jistě zajímavé posoudit k čemu se současné "školy šedého průměru" kloní víc.
25. 08. 2011 | 13:45

Dalibor Štys napsal(a):

To občan:

Byla to jednoletá Právní škola, jíž se naplňovala litera zákona o zlidovění soudnictví č. 319/1948 Sb.
25. 08. 2011 | 13:51

Miroslav Pivoda napsal(a):

To Miloslav Pouzar:

Proč jste zřejmě neodhadl, že jde v případě citovaného textu o výplod nějakého strojového překladače? Ve vašem článku totiž píšete: "Skutečnost, že takový text mohl být vytvořen člověkem, který byl krůček od bakalářského titulu, považuji za alarmující." Vámi citovaný text tedy nevytvořil člověk, ale počítač. A pohodlný člověk ho jen účelově převzal a použil.

Jinak s ostatními vašimi vývody souhlasím.

Ještě připojím pravdivou historku o tom, jak studenti zkoušejí, zda učitel jejich práci skutečně přečte, než jim napíše své hodnocení. V jedné studentské práci byla uvedena tato věta "Pane profesore, až dočtete sem, zavolejte mi prosím na telefonní číslo ..." Profesor tento text ve studentské práci skutečně objevil, natáhl si budík, a ve dvě hodiny ráno pak zavolal na ono telefonní číslo. A bylo veselo. Studenti na oné škole si toto událost navzájem sdělili, a už více své provokativní texty do studentských prací nevkládali.
25. 08. 2011 | 14:24

Martin Sokol napsal(a):

Velmi smutná a mnohdy už značně vyčpělá, nicneříkající diskuse na přehlížené a snad zapovězené téma. Společnost, zastoupená především politiky, přece už dávno nezajímá (ne)vzdělanost národa, mladých lidí... Vše se točí jen a pouze kolem majetku, peněz, mocenského vlivu...
Autor (učitel!) vstupního článku píše o (ne)schopnosti studentů správně rozumět textu, umět číst a psát... Přitom sám (podobně jako mnozí reagující pisatelé) zanechal v článku tolik formálních, stylistických a syntaktických chyb, až se tomu uvěřit nechce!
Škoda. Jak patrno, přepíraný "problém" má mnohem hlubší kořeny...
25. 08. 2011 | 18:35

Marek Kobera napsal(a):

To: všichni

Z této diskuse na mě jdou mrákoty. Také neumím číst, psát, ani počítat, natož pak kale myslet. Co mám se sebou dělat? Co poradíte (ne)vzdělanému idiotovi?
26. 08. 2011 | 19:54

orttt napsal(a):

Myslím, že v tom hlavním se nakonec všichni shodneme:
Dokud budou na českém školství parazitovat lidé typu tohoto Šteffla (kteří opakovaně prokazují svou neschopnost v oboru - viz SCIO, PORG...), není naděje, že by se v českých školách cokoli změnilo k lepšímu.
26. 08. 2011 | 21:08

Marek Kobera napsal(a):

To orttt:

Ale ne, pan Šteffl je kvalitní blogger. Pořád doufám, že jednou z něj vypadne něco převratného. Je to jak detektivka, číst jeho blogy.
26. 08. 2011 | 23:14

Ralph Lauren Outlet napsal(a):

Ralph Lauren Women’s Big Pony Polo http://www.ralphlaurens-outlet.com/ralph-lauren-polos-womens-big-pony-polos-c-4_18.html
Ralph Lauren Sweaters http://www.ralphlaurens-outlet.com/ralph-lauren-sweaters-c-3.html
27. 08. 2011 | 11:55

Ralph Lauren Online Shop napsal(a):

Ralph Lauren Men’s Long Sleeve Polo http://www.ralphlaurens-outlet.com/ralph-lauren-polos-mens-longsleeved-polos-c-4_11.html
Ralph Lauren Bikini http://www.ralphlaurens-outlet.com/ralph-lauren-bikini-c-20.html
27. 08. 2011 | 11:56

orttt napsal(a):

To Kobera:
Šteffl je bohužel detektivka česká - pořád očekáváte, že přijde něco originálního, a pořád je to stejně tupé...
S detektzivkami ho spojuje snad jen to, že jeho aktivity (SCIO) nepostrádají kriminální aspekt. A že absurdní instituce jako osmiletá gymnázia (např. Štefflův PORG) by byly ve všech slušnějších a kulturnějších zemích považovány za zločin.
27. 08. 2011 | 14:22

Marek Kobera napsal(a):

To orttt:
S osmiletými gymnázii mám malé zkušenosti - učil jsem tam jen pár měsíců. Ale asi má pravdu pan Štys s těmi učiteli. Jejich výhodou je právě určitý SŠ styl výuky, v žácích samozřejmě je rozdíl taky, ale připadá mi to jako "mezi slepými jednooký králem".
27. 08. 2011 | 22:48

portwyn napsal(a):

"Ondřej Šteffl je dlouholetým kritikem nadměrného memorování."

Jestli ono to nebude v té dlouholetosti. Před lety bych to všechno podepsal - jenže za těch 16 let, co učím, poklesly znalosti žáků v lepším případě na polovinu, v horším na desetinu. Je problém o čemkoli mluvit, protože stále dokola musíte vysvětlovat základní věci (například že výkon vyjadřuje to, jak práce souvisí s časem). Tohle NENÍ tvůrčí učení, ale jeho podmínka. Místo tvořivosti se plácám v prkotinách, které se žáci neráčili naučit, protože je to moc práce.

Není potřeba méně memorovat, protože v záporných číslech se vědomosti pohybovat nemohou. Naopak je třeba umět aspoň něco.
Základní věci je třeba umět; bez nich se učení nepohne nikam.
A výzvy "memorujte méně" jsou buď snahou zalíbit se médiím, nebo snahami hasit povodeň na místě, kde pře patnácti lety hořelo...
29. 08. 2011 | 21:20

Wolf napsal(a):

Vyučování světových dějin na takzvaných středních školách spočívá ovšem také dnes ještě ve zlé vůli. Málo učitelů chápe, že cíl právě vyučování dějepisu nemůže nikdy spočívat v memorování a polykání dějinných dat a událostí, že nezáleží na tom, zda hoch přesně ví, kdy se ta či ona bitva odehrála, kdy se nějaký vojevůdce narodil, nebo dokonce kdy nějakému většinou velmi bezvýznamnému monarchovi dali na hlavu korunu jeho předků. Ne, dobrý Bože, na tom pramálo záleží.
Učit se dějepisu znamená hledat a nalézat ty síly, které jsou příčinou oněch působení, které máme potom před očima jako dějinné události.
Uměni Číst a také učit se znamená i v tomto případě zapamatovat si podstatné a zapomenout nepodstatné.
Bylo snad určující pro celý můj další život, že mi kdysi štěstí dopřálo takového učitele dějepisu, který jako jeden z mála dokázal uplatnit toto hledisko jako rozhodující při vyučování i zkouškách. V mém tehdejším profesorovi dr. Leopoldu Petschovi na reálce v Linci byl tento požadavek ztělesněn skutečně ideálním způsobem. Starý pán dobromyslného, ale také sebejistého vystupování, nás dokázal nejen upoutat oslňující výřečností, ale i opravdu strhnout. Ještě dnes si vzpomínám v tichem pohnutí na šedovlasého muže, který nám někdy v ohni svého líčení dával zapomenout na přítomnost a přičaroval nám minulé doby. Suchou dějinnou vzpomínku z mlžného z voje tisíciletí přetvářel v živou skutečnost. Seděli jsme pak Často planouce nadšením, někdy dokonce dojati k slzám.
Štěstí bylo o to větší, když tento učitel dokázal z přítomnosti osvětlit minulé‚ děje, z minulosti ale zase vyvodit důsledky pro přítomnost. Více než kdo jiný měl také pochopení pro všechny každodenní problémy, které námi tehdy hýbaly. Náš malý nacionální fanatismus se stal prostředkem naší výchovy. Nejednou apeloval na náš pocit národní hrdosti a už jen tím si zjednal u nás výrostků pořádek.
Způsob historického myšlení, kterému mě naučili ve škole, už mě v dalších letech neopustil. Světové dějiny se mi stále více stávaly nevyčerpatelným pramenem pro pochopení historického konání v přítomnosti, tedy pro politiku. Přitom ji nechci "poučovat", nýbrž ona musí učit mne.
30. 08. 2011 | 10:05

RoyalistGirl napsal(a):

orttt: "A že absurdní instituce jako osmiletá gymnázia (např. Štefflův PORG) by byly ve všech slušnějších a kulturnějších zemích považovány za zločin."
Prosím? To znamená, že například Německo, Nizozemsko nebo Rakousko jsou podle Vás neslušné, nekulturní země?
23. 12. 2011 | 21:07

HUBER19Eloise napsal(a):

freelance writer
15. 02. 2012 | 14:56

fravojerloago napsal(a):

<a href="http://www.cheapnfljerseyswhole.com">www.cheapnfljerseyswhole.com/#2395</a> ,cheap nike nfl jerseys
<a href="http://www.cheapnfljerseysofficial.com">www.cheapnfljerseysofficial.com/#7776</a> ,nfl jerseys supply
<a href="http://www.cheapnfljerseysofficial.com">www.cheapnfljerseysofficial.com</a> ,nfl jerseys supply
<a href="http://www.cheapnfljerseysfactorys.com">www.cheapnfljerseysfactorys.com</a> ,cheap nfl jerseys
<a href="http://www.cheapnfljerseysforsales.com">www.cheapnfljerseysforsales.com</a> ,nfl jerseys supply
24. 09. 2012 | 21:45

trereenny napsal(a):

http://www.vuittonpascherofficiel.com ,louis vuitton pas cher
<a href=http://www.sacvuittonpascherefra.com>www.sacvuittonpascherefra.com</a> ,sac louis vuitton
<a href=http://www.sacvuittonpascherefra.com>www.sacvuittonpascherefra.com/#bzsl</a> ,sac louis vuitton
<a href=http://www.vuittonpascherofficiel.com>www.vuittonpascherofficiel.com</a> ,Louis Vuitton moins cher
15. 10. 2012 | 07:11

Urisseridge napsal(a):

可能性 印象 また 最先端 工学。 これらの各 <a href=http://www.cheapuggsbootsjp.com>cheapuggsbootsjp</a>, ディスク かなりうまく 広く に関して ストッキング販売 形態 に関係 と同様プラスとさえ データ と同様 ソリューション。 彼らは、することができます 洗練された、はるか エレガント 採用応用利用などと比べて http://www.uggbootsforjp.com 手頃な価格 得るために 保守 エントリー ペット ペン hardrivesを書面で置く。 大部分が、は、個人である に慣れするために使用される以下を過ごす救うtxqobs <a href=http://www.cheapjapanuggboots.com>ugg ブーツ 格安 </a>,
で保存弱い システム の喜びは、より高度な再発見 受け入れる これらの多く と同様として ベスト ペン ディスクがハードディスクを書面で置く <a href=http://www.cheapuggsbootsjp.com>click here</a>, 申し出を提供する本 依存、適応 一緒に に加えて、有用性 組み合わせてと非常に手頃な経済販売価格 すべてに に関してと人 と同様 彼らは通常、は使用のなさ使用適切 ストッキング データベース <a href=http://www.cheapjapanuggboots.com>cheapjapanuggboots</a>, と ために意図 消費者を得るために
08. 11. 2012 | 10:27

Jan napsal(a):

Je vidět, že pan Pouzar značně zkreslil názory pana Šteffla, aby si udělat strašáka, do kterého ve svém článku bil. Já docela souhlasím se (skutečnými) názory pana Šteffla.

Základku jsem dokončil v roce 2006, což není tak dávno a mohu vám říct, že nic z toho, čím nás pan Prouza straší se tam nekonalo. Minimum informatiky (pouze volitelně), mizerná výuka angličtiny, mizerná výuka češtiny (ovládat češtinu prý znamená umět dělat dokonalé větné rozbory a psát bezchybně diktáty plné obskurních slov). Minimum slohových úloh, trochu literatury, žádná rétorika a proboha vůbec žádná vzájemná komunikace a diskuze ve třídě. Celá řada předmětů (přírodopis, dějepis, zeměpis a další), které byly ze 100% memorovací a z kterých si v podstatě nic nepamatuji.

Vsadím se, že kdyby tématem bakalářky bylo dělat větné rozbory a vyjmenovávat všechny případy, kde s píše "i" nebo "y", kde psát velká, kde malá písmena atd, tak by studentka excelovala. Protože to je to, co dnešní škola považuje za znalost jazyka. Ne schopnost komunikovat, protože to se nedá naučit diktátorským přístupem k výuce.
08. 04. 2014 | 17:05

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin P Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy