Co se státními maturitami - návrh řešení

20. 06. 2012 | 22:46
Přečteno 9739 krát
Minimální středoškolská zkouška + výraznější transparentnost a veřejná kontrola školní maturity + podpora rozvoje akreditované víceškolní maturity je řešení nepochybně levnější, efektivnější a pružnější než současné monstrum státní maturity.

Vyšlo v Lidových novinách 20/6 pod názvem Útěk před drahým monstrem.


Panuje všeobecná shoda odborníků (viz diskuse v páteční Orientaci LN, zde), že není možné jednou státní maturitou splnit laické představy premiéra Nečase, co by měla maturita zajistit: 1. Nepodkročitelný standard maturitního vzdělání, 2. Možnost srovnávat jednotlivé střední školy stejného typu a 3. Nahradit přijímací řízení na vysoké školy.

Co tedy dál? Pomiňme na chvíli, zda uvedené tři cíle jsou skutečně to nejdůležitější, co máme řešit, a podívejme se, jak by se daly naplnit.

Minimální středoškolská zkouška

Státní celoplošná zkouška by celkem dobře mohla garantovat nepodkročitelné minimum, podobně jako zkouška na řidičák zaručuje, že na silnici pouštíme jen ty, kteří znají předpisy a nepletou si plyn a brzdu. Taková zkouška by zajistila, že každý maturant umí zjednodušeně řečeno číst a psát, trojčlenku, procenta a doptá se anglicky, kde je nádraží. Ovšem podobně jako zkoušce na řidičák neříkáme řidičská maturita, protože dobře víme, že taková zkouška dobrého řidiče zdaleka nedělá, ani tato zkouška by se neměla jmenovat maturita, ale být jen podmínkou, aby žák mohl maturitu skládat. Cíle vzdělávání na gymnáziích a na odborných školách jsou různé, ale rozhodně by měly být vyšší než požadavky minimální středoškolské zkoušky. A maturita by měla sledovat naplnění těchto cílů.

Minimální středoškolská zkouška ovšem vyžaduje ovšem úplně jiné testy, než nabízí současná státní maturita. Mělo by jít o tzv. ověřovací testy s jednoduchými otázkami, které je však třeba vyřešit skoro všechny – jako u řidičáku, zatímco testy u státní maturity jsou srovnávací. Také systém testování by mohl být jiný, středoškolák by se mohl otestovat kdykoliv před maturitou a třeba i jinde než ve škole. Přípravu testů pro minimální zkoušky může i Cermat za dva roky stihnout. Pro rok 2013 bychom se měli smířit jen s osekáním současného sytému na didaktické testy, tak, jak to navrhují někteří poslanci.

Veřejná kontrola a transparentnost školní maturity

Srovnávat jednotlivé střední školy lze mnohem lépe jinak než celoplošnou maturitou. Kdyby například měly školy povinnost všechny maturitní písemky vyvěsit na internetu, a to včetně hodnocení a stanovených kritérií, udělal bych si jako rodič o škole mnohem přesnější obrázek než z maturitních žebříčků. A pro lepší srovnatelnost a radost staromilců by témata na češtinu klidně mohl stát vyhlašovat rozhlasem. Pokud by škola chtěla ukázat, že pracovala se slabšími žáky nebo že přidaná hodnota školy je jinde než třeba v maturitních písemkách, nic jí nebrání to na webu prezentovat. Veřejná kontrola by jistě mnohem lépe než certifikovaní hodnotitelé Cermatu našla všechny úlety, ale i pozitivní příklady. Tlak na školy a učitele by byl dokonce ještě tvrdší.

Zde ovšem není na místě spěchat. Učitelé se budou bránit a je třeba jim dát čas nejméně dva roky, aby se s takovým systémem sžili. To ovšem nebrání těm nejaktivnějším, aby nezačali hned. I bez povinnosti.

Jsou ovšem i jiné možnosti. Třeba jinak sestavovat maturitní komise, více dbát na jejich nezávislost, stanovit podrobnější klasifikační pravidla pro školní část (v tuto chvíli nejsou žádná!), zastavit dosavadní systém maturitních předsedů „já na bráchu, brácha na mě“ apod. Většinou je to zadarmo.

Kulaté razítko nebo prokázaná kvalita

A proč by měla přijímací zkoušky nahradit zrovna celoplošná státní maturita, když na vysoké školy nejdou všichni a požadavky různých fakult jsou velmi různé? Co má umět z matematiky uchazeč o studium na matfyzu, se jistě liší od požadavků vysoké školy chemicko-technologické, a to zase do představ ekonomických fakult.

Tady ovšem už existuje efektivní řešení, které stačí jen rozšířit. Řada fakult kromě svých zkoušek a výsledků ze střední školy přece využívá řady dalších informací o kvalitách uchazeče: od olympiád přes certifikované jazykové zkoušky, International Baccalaureate až po Národní srovnávací zkoušky společnosti Scio. Anebo projekt UM21, který poprvé v roce 2013 na několika středních školách bude ověřovat, jak maturanti umějí vyhledávat, zhodnotit, analyzovat a syntetizovat informace a na jejich základě připravit přehlednou informaci. A podobně jako v Dánsku u maturit budou mít při zkoušce plný přístup k internetu.

Autorita všech těchto zkoušek se ale neopírá o státní kulaté razítko, ale o dlouhodobě prokazovanou kvalitu, důvěryhodnost a meziškolní srovnatelnost. A že jde o různorodé systémy je výhoda, ne problém. Je totiž hloupost si myslet, že jednu zkoušku lze použít k příjímání na všechny různé vysoké školy nebo k prokazování kvalit, ať už jednotlivce - maturanta či střední školy. Výborná strojní průmyslovka jistě znamená něco jiného než výborné gymnázium.

Víceškolní maturita

Myslím, že by úplně stačilo podpořit vznik a rozvoj dalších podobných systémů právě na úrovni maturity. Nikoliv maturity jednotné státní, ale akreditované víceškolní. Např. tak, že pokud by se několik středních škol, třeba minimálně 7, dohodlo na společné podobě své školní maturity třeba z matematiky, účetnictví nebo ze strojírenství, ministerstvo by jen zkontrolovalo, že navržený systém maturity má jasně definované cíle a obsah a že forma a kritéria vyhodnocení zajišťují srovnatelnost mezi školami. Nepochybuji, že fakulty by takové zkoušky postupně začaly využívat, stejně jako i bez posvěcení ministerstvem postupně začaly využívat Národní srovnávací zkoušky nebo UM21. A to by zase byla motivace pro střední školy přemýšlet o tom, co potřebují vysoké školy, a takové víceškolní maturity společně vymýšlet a realizovat. Na rozdíl od drahého monstra státní maturity by takové systémy vznikaly postupně zdola podle potřeby a také by zanikaly, pokud by je střední školy nedělaly dobře, ztratily kredit nebo zastaraly.

Šaty na ples, ve kterých vám bude dobře v minus patnácti a ještě skryjete raketomet do podpaží, jak si je představuje premiér Nečas, jsou dobré pro agenta 007. Pro nás je lepší mít šaty troje, jiné na ples, jiné do mrazu a jiné do boje. Minimální středoškolská zkouška, výraznější transparentnost a veřejná kontrola školní maturity a podpora rozvoje akreditované víceškolní maturity je řešení nepochybně levnější, efektivnější a pružnější než současná státní maturita.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

martinka napsal(a):

státní maturita je z principu pitomost, nelze s tím nic dělat - leda okamžitě zrušit a jediným cílem bylo vytvoření stamilionových kšeftů spřáteleným firmám
20. 06. 2012 | 23:04

Alfa napsal(a):

Teď nastane situace obvyklá v Čechách:
Vyrojí se řada mudrců(jeden z nich je pan Šteffl, kterého by úspěšný model státní maturity velmi ohrozil jako podnikatele s testy) a každý bude navrhovat něco jiného.
Zcela pomineme vzít v úvahu to, co funguje v zahraničí nebo třeba to, co tady fungovalo před 25 lety.
20. 06. 2012 | 23:16

Marek Kobera napsal(a):

Vážený pane Šteffle,
ten průšvih se nejmenuje státní maturity, ale kvalita SŠ vzdělávání v ČR. Prostě je náramně vidět, jak mizerné v průměru dnes je, ale stále se nemohu smířit s tím, že se to pokládá za danost, za nějakou vis maior. Copak žáci, učitelé, ředitelé nebo MŠMT nemají žádnou zodpovědnost? Nebo ji jen nepociťují?

Minimální středoškolská zkouška by znamenala přiznat, že žáci ve školách se naučí sotva polovinu toho, co by teoreticky měli, a hlavně, že koncepce kurikul, SVP, RVP a ŠVP a hlavně praktické každodenní výuky je nesmyslná.

"Veřejná kontrola a transparentnost" znamená zase rezignaci na srovnatelnost, na roli ČŠI, přeneseně i MŠMT a zátěž pro rodiče, aby si dělali sami přehledy o desítkách až stovkách škol. Navíc přehledy na základě zcela kusých informací, s kterými budou mít představitelé škol velkou chuť manipulovat.

Extra mimoškolní aktivity, jako olympiády, které jmenujete, mají tu nevýhodu, že se jimi zabývá jen zlomeček populačního ročníku, takže svou kladnou roli jistě sehrají, ale obecným lékem tedy nejsou.

A víceškolní maturity? Co by s prominutím školy na počátku vůbec mělo motivovat se takových akcí zúčastňovat? Nakonec, není to krok zpět do éry reálného socialismu, kdy se kvalita uchazečů na některých školách, podle vyjádření pamětníků, řešila na ještě nižší úrovni, tedy kdo daného uchazeče daný předmět vyučoval? Ovšem je pro mě velkou otázkou, co si pod daným panem učitelem či pod spolkem např. libereckých SŠ, který bude takovou zkoušku "garantovat" představí v daleké cizině. Bude mít pro zahraniční VŠ o moc větší cenu než je cena papíru, na němž bude vytištěno potvrzení o jejím absolvování?
21. 06. 2012 | 00:41

Eleshar napsal(a):

Jak Štefflovy články vesměs nemusím, tenhle zní velmi rozumně a inteligentně. Taky mi to připadá trochu jako chiméra neslučitelných věcí - nepodkročitelné požadavky a současně vstupenka do vysokoškolského systému se tak nějak z principu vzájemně vylučují. Uvědomuju si, že pro Šteffla se v tom schovává potenciální byznys (a v případě, že se to bude dělat typicky po česku, to znamená centrálně a zkorumpovaně, to bude byznys dost velký), ale to neznamená, že k tomu nemůže něco kvalifikovaného říci.
21. 06. 2012 | 00:49

Eleshar napsal(a):

Marek Kobera:
"Copak žáci, učitelé, ředitelé nebo MŠMT nemají žádnou zodpovědnost?"
Ne, nemají. Žáci rozhodně nemají žádnou odpovědnost (a ani moc mít nemohou, protože jsou to mladá telata). Jistou nadějí jsou ředitelé - ti sice taky nemají prakticky žádnou odpovědnost, ale existuje mezi nimi něco jako prestiž (to se pak přesouvá i na některé z kantorů).
Osobně si myslím, že jádro problémů leží v žácích - tj. jsou blbí, nevychovaní a nemají vztah ke vzdělání. Zní to možná jako stupidní paušální odsudek, ale tak to nemíním, protože i když jsou to blbí, nevychovaní ignoranti, tak to není jejich vina, nýbrž se jedná o plody výchovy.

Vina je tak jednak určitým dílem na straně rodičů (ale zase... doba si žádá vysoké pracovní nasazení, na děti je méně času, a když čas je, člověk je vydeptaný z práce a potřebuje si odpočinout a vypnout - proto tak letí kultura debility v televisi), a jednak určitým, možná zásadním na straně základního školství, které není schopné v žácích vypěstovat některé žádoucí vlastnosti a návyky (zejména ten vztah ke vzdělání), když ti se nacházejí ve svém nejtvárnějším období.

V základním školství spatřuji skutečnou příčinu globálně klesající úrovně vzdělanosti jak na školách středních, tak postupně i vysokých, protože právě na základní škole se mladá osobnost nejvíce utváří, a pokud si vypěstuje ke škole, znalostem a poznání obecně odpor, tak jej bude jen těžko později odbourávat a překonávat. Výsledkem pak je, že na VŠ nechodí studenti s předpoklady a hlavně s NADŠENÍM pro daný obor, ale amorální ignoranti vedení touhou po ekonomickém prospěchu (proto chce být každý právníkem, ekonomem, psychologem a zubařem, a proto je takový nedostatek odborníků v technických oborech, a humanitní se stávají odkladištěm pro ty, kteří se nedostali jinam).

No a co se základního školství týče, tak nedávno tady aktuálně.cz přineslo nějakou pěknou analýzu, že v podílu HDP plynoucího do základního školství je v Evropě (ne v EU, v celé Evropě) horší než ČR pouze Balkán... Takže co bychom chtěli. A je to správně. Když chceme mít nejdražší dálnice na světě, nemůžeme mít dobré školství. Když se u nás rozkrade 100 mld. ročně, tak je pochopitelné, že se musí učitelům ubírat plat. Kalousek činí velmi moudře, když snižuje rozpočet školství, protože jinak by nezbylo dost peněz pro jeho kamaráda, překupníka Hávu, který z toho musí ještě pochopitelně odvést patřičné mimosmluvní provize Bartákovi a Kalouskovi pro změnu koupit nějakou pěknou novou nemovitost. Takže díky bohu za Kalouska, kde by to bez něj skončilo.
21. 06. 2012 | 01:14

Jan Vaculík napsal(a):

Souhlasím s autorem téměř ve všem vyřčeném - jako obvykle.
Při čtení článku mi navíc docvakla ještě jedna absurdita stávající podoby státních maturit:
Jakákoliv jednotná, státem řízená maturita povede k petrifikaci současného systému požadovaných znalostí; tedy systému, o němž víme, že se brutálně neosvědčuje. Je to absurdní: kdosi se snaží školám vnutit jednotnou šablonu, a to za situace, kdy čím dál míň lidí věří, že to, co se na školách učí, je vskutku to, co v životě pak bude potřeba, a kdy taky málokdo věří, že způsob výuky je efektivní.
Všichni cítí, že se něco musí změnit, a že diverzifikace je cestou k nalezení nového způsobu i obsahu výuky. Místo toho, aby byly hledány a vyzdviženy a oceněny nové kvality, oklešťuje se stávající stav na "nejminimálnější minimum".
Jako příklad zvolím vynález skautingu: jak revoluční to vklad do výchovy mladého člověka! Kolik lidí (včetně těch nejvzdělanějších a nejúspěšnějších) potvrdí, že pro ně dovednosti získané při skautingu byly neméně důležité, než znalosti osvojené ve škole - a to i přesto, že žádná škola jej (?- možná, že naštěstí) do výchovného systému nezařadila.

Známé excesy s prodejem VŠ diplomů a s falšováním diplomových prací potvrzují, že naše školství de facto přestává fungovat, protože jediným zužitkovatelným efektem se stává formální završení studia; tedy že samo vzdělání už smysl ztratilo. Ta situace jasně volá po změnách tak zásadních, že si je ani nedovedeme představit; jenže místo toho, aby byly oceněny skutečné úspěchy, vede se válka o to, které klapky na oči jsou ty nejlepší.
21. 06. 2012 | 02:44

Občan napsal(a):

POKUD by měla být maturita nepodkročitelným minimem znalostí toho kterého maturanta a vstupenkou na VŠ, MUSELA by se lišit obor od oboru (kromě češtiny a cizích jazyků)
Tedy to, co tu bylo za socíku - povinná celostátní čeština a cizí jazyky a "zbytek" oborově specializován (avšak celostátně unifikován a tím pádem garantován).

Což by ve finále znamenalo, že absolventi odborných škol jsou sice "předurčeni" k VŠ studiu v příbuzných oborech, ale mají po složení maturity určitou kvalifikaci, zatímco absolventi gymnázií mají sice všeobecné vzdělání a "předurčení" ke studiu na libovolné VŠ, ale jinak mají kulový s přehazovačkou.

Kromě toho všeho maturita nemá co být souhrnem testů. Maturita je ZKOUŠKA se vším všudy jako na VŠ a žádné testy ji nemohou nahradit. Zvláštní je, že za komančů to fungovalo bez nejmenších problémů. Písemky vyhlásil ministr školství levně, rychle a bezpečně rozhlasem v osm hodin v den písemek (v podstatě mohl témata nadrásat v noci před vyhlášením na pytlík od mouky, aniž by mohl kdokoli jiný cokoli ovlivnit) a ústní obhajobu a zkoušku si organizovaly školy samy podle předem daných pravidel.

Jenže takhle to pan Šteffl zcela jistě nemyslel :o))
21. 06. 2012 | 06:48

dennis napsal(a):

Rad bych se zeptal, proc zadna vlada za poslednich dvacet let nehledala "reseni levnejsi, efektivnejsi a pruznejsi"? Tyka se to vsech reseni, pred kterymi nase vlady staly a stoji. Nemyslim si, ze by "resitele" vladnich ukolu byli mene zkuseni, mene erudovani nebo mene kompetentni nez napriklad pan Steffl. Nase vlady se vzdy skladaji z lidi primerene kompetentnich a schopnych, cim ale vynikaji, je jejich nezrizena touha vladnout, zbohatnout a to vsemi necestnymi a bezohlednymi zpusoby. Chovaji se tak, jak odborna literatura definuje psychopaty.

Navrhovat takovym vladnim urednikum jakekoli reseni je planna debata. Jedine se tim mari cas. Zaroven se tim vytvari iluze, ze se svobodne debatuje. Nebo dokonce ze lide maji pravo do toho mluvit a veci ovlivnovat.

Nic z toho neplati. Jakykoli "ustupek" techto megaparazitu neni projevem dobre vule "spolecne" hledat reseni. Je to manevr, jak se udrzet prisaty k nositeli a sat nepretrzite dal. A boj o zdroje pokracuje pod heslem "Vstanou nove pijavice!"

Tahle forma demokracie, ktere vladne kleptokracie, vytvari dojem, ze se tady demokratickou cestou muze neco zlepsit ve prospech lidu. Ve chvili, kdy sam predseda vlady varoval narod pred spiknutim plukovniku a podplukovniku, jsem nabyl presvedceni, ze tuhle zemi maji pevne v rukou skupiny temnych sil. A predstavitele techto bizarnich zlocineckych spolku vedou dialog a pak take boj jen mezi sebou. Pan premier asi dobre vi, koho tim narcenim oslovil.

Povazuju za projev obcanske angazovanosti diskutovat o nasem skolstvi, o systemu vyuky a o nutnosti akcentovat vychovnou slozku jako nedilnou soucast vzdelavani, ale jako jedinou opravdu ucinnou cestu, jak ty prakticky pouzitelne myslenky realizovat povazuji radikalni zmenu politickych pomeru. To je ovsem jine pole k debate, nez jsou akademicke otazky spojene se statni maturitou. Jsem rad, ze pan Steffl tyto otazky umi kvalifikovane formulovat. A musim mu uznat, ze k nim nepatri otazka: Jak to udelat, aby tato diskuse prinesla treba jen jeden a treba jen dilci krok ke skutecnym zmenam naseho skolstvi v panujicim rezimu.
21. 06. 2012 | 08:07

Stařeček napsal(a):

je zajímavé, že cokoliv se v tomto státě řeší, musí to stát miliardu. Pokaždé se pak zjistí, že se to vlastně nevyřešilo a řeší se dál. Nemůžu to chápat jinak, než rozkrádání státních peněz a jejich nahrávání do rukou rodin a kamarádů. Státní maturita je toho příkladem. Před sametovou za maturitu nedostal snad nikdo ani halíř a byla to povinnost ministerských úředníků v rámci jejich pracovních povinnosti. Možná tak nějaká tisícikorunová odměna za včasné zpracování. Že by pak otázky rozvážely antony, to nehrozilo. Přesto se dnes otázky objeví na internetu před zkouškami. Nakonec je výsledkem tisíce stížností a odvolávek. Je to obraz celého hospodaření a ve školství zvlášť. Už PC do všech škol byla zlodějina nad zlodějiny, když se za jeden PC platilo cca 100000 Kč a skutečná cena byla cca 15000 Kč. Ta cena byla několikrát navýšena, i kdyby to byla cena s instalací celé sítě a k tomu i zabezpečení celoročního provozu. Jejich využití na školách pak bylo do nebe volající, když nebylo učitelů, kteří PC a potřebné SW beze zbytku ovládají a hodiny na PC, byly jako odkladiště žáků bez výuky a dozoru. Nám nezbude, než se nechat adoptovat k nějakému státu s fungující legislativou. Sami toho nejsme schopni a ani ochotni.
21. 06. 2012 | 08:32

Daňový poplatník napsal(a):

To autor:
No víceškolní maturita, proč ne?
No ale to jsme už u otázky, proč ne rozdílná maturita (obsahem a obtížností) u každé školy individuálně?
Tak jako je rozdíl mezi titulem z Yale a třeba......rozhodl jsem se nejmenovat, protože získat v ČR vysokoškolský titul je jednodušší, než maturitu.
21. 06. 2012 | 08:33

Josef K. napsal(a):

K autorovi. Dovolím si jen poznamenat, že za dobu diskusí o státních maturitách v Česko v postnormalizačním duchu s vynikajícími výsledky, které vedou k prohlášením o nutnosti jejich zrušení atp., nepoměrně složitější a objektivnější systém mezinárodních maturit IB pouze v minulých dvou letech napříč světem vyprodukoval více než 200 tisíc maturantů. Při porovnání multikriteriálního hondocení a jednotlivých stupňů IB, respektovaného všemi nej univerzitami světa a českého zázraku, nerespektovaného nikým, se dostaneme ke srovnání technologie raketoplánu s vícefunkčním nástrojem z pazourku. (viz. http://www.ibo.org/facts/fastfacts/)
Zdá se mi, či spíše jsem přesvědčený o tom, že státní maturity, jakkoliv potřebné, jsou dobrým džobem. Čím dále jsem od dob Rakouska Uherska, tím více se přibližujeme při našem putování prostorem a časem k nějakému východoevropskému potěmkonovskému modelu, který, nehledě na milovnmíky východních tradic, nikdy nefungoval jinak než díky mongolskému jhu či importu západních specialistů.
Jinak zcela nesmyslný a zbytečný blog.
21. 06. 2012 | 08:35

Josef K. napsal(a):

Ad Občan. Nechtělo by se to porozhlédnout někde jinde než v minulosti. Oni to ti imperialisté dělají velmi dobře, tak dobře, že jim ty české mozky prchají před Občany na Západa a ne na Východ. Rewcepty moderny neplatí pro postmodernu.
21. 06. 2012 | 08:38

Jana Pechová napsal(a):

Stejně jako někteří další diskutující mám pocit, že celý průšvih kolem 'státních maturit' vzniknul zejména tím, že se potíže školství začaly řešit od konce.
Souhlasím s panem Štefflem hlavně v tom, že srovnávací testy by měly prověřit nezbytné penzum znalostí (pěkný příklad s těmi řidičáky) - zda je však student schopen ty znalosti kombinovat a použít v praxi, to žádný test neukáže.
Jan Vaculík (2:44) poměrně trefně zmínil skauting a já jsem si vybavila nespočet diskusí s mým tatínkem, středoškolským pedagogem, který už v časech mého studia upozorňoval, že největší problém vidí v osnovách zahlcovaných nesmysly na úkor času na procvičování.
Když pak postupně maturovaly naše děti, během jejich 'šprtání' se jako pověstní kostlivci ze skříně vynořovaly i nám, jejich rodičům, encyklopedické vědomosti, které jsme si stejně jako ony vtloukali do palic. Život je ale nám všem bez rozdílu nechal zasunuté snad právě jen pro tu vzpomínku.
21. 06. 2012 | 08:43

K.K. napsal(a):

Pořád nechápu co se řeší ? Neměli jsme snad státní maturity za Rakouska ? Za první republiky ? Po válce až do .... ?
21. 06. 2012 | 08:47

Baba Jaga napsal(a):

Jistě, školní maturity - vždyť přece páni středoškolští učitelé znají, umí a jsou odpovědní. Úspěšnost škol lze porovnávat stejně jako kdysi počtem přijatých na VŠ - i když je to nyní, když máme VŠ v každém okresním městečku, také jen číslo o ničem.
SCIO - nebude-li mu nikdo platit, zákonitě zanikne.
Kvalitu vzdělávání množství vložených peněz výrazně neovlivní. Budou-li mít státní školy závazné osnovy a soukromé školy budou žít pouze za své (vždyť mládeže zase tolik není, aby se do státních škol nevešla a kdo chce mít z vlastního rozhodnutí něco extra, nechť to má za své), nebudou se platit všeliké ty teoretické ústavy pro školství, bude možné navýšit i příděl státních penízků do státního školství. Jen těch nezaměstnaných pedagogů asi přibude - umí-li ještě školní "teoretici" včetně autora tohoto článku učit - a dnes a denně.
21. 06. 2012 | 08:50

Al Jouda napsal(a):

To stařeček :
Mluvíte mi z duše:))) Nejlepší by bylo nechat se adoptovat od USA- to bychom to té Evropě skutečně, ale skutečně osladili. Platili bychom dolary a měli všude bezvízový styk (všichni Cikáni by okamžitě odjeli do Kanady).Dále by odpadly veškeré neplodné diskuze o amerických radarech :)))Byly by to totiž naše radary!
A Slováci by nám přestali vyčítat, že jsme si nechali československou vlajku.A hlavně by se změnil náš prohnilý volební systém. Každý by volil svého šerifa! Atd.......
21. 06. 2012 | 08:53

Kala napsal(a):

Občan - pokud jde o maturitu z cizích jazyků, mám silný dojem, že je to naopak než uvádíte. Žádná dřívější forma maturitní zkoušky nemůže nahradit didaktické testy. V nich se pozná, jak student má za čtyři roky vytrénované uši na poslech, do jaké šíře nabral slovní zásobu (neboť s ubohou lexikální zásobou nemůže zachytit, o co jde v akustickém testu, nerozezná prostě smysl vět). Ve čtecí části to samé - rozpoznat smysl sdělení, vybrat významově správné, zachytit faktické údaje a zaznamenat je, vyznat se v delším textu a vybrat z informace klíčové údaje, a nakonec i vybrat gramaticky nebo lexikálně správné tvary, čehož se nedosáhne bez obsáhnutí všech základních mluvnických jevů. Na náhodný výběr nelze spoléhat, ten může v některých případech napomoci, ale i uškodit.

Písemná část zůstává, jde jen o to, správně ji oklasifikovat, což se letos v češtině nepovedlo, ale to se snad dá změnit, ne?

I ústní část s obvykle 25 tématy k samostatnému pohovoření je v podstatě to, co dřív (aktivní řečové dovednosti, reagování na otázky, schopnost dialogu, určitý objem znalostí o životě a historii v anglicky, resp. německy mluvících zemích.

Místo odstranění nedostatků a jejich zamezení v příštích letech se bude zase vymýšlet něco nového? Čeká nás další patnáctileté období? Doufám, že didaktický test zůstane, i když pro určitou část studentů může skutečně znamenat nepřekročitelnou překážku. Ale vždyť naši autoři testu přece nevymysleli něco úplně nového - takové testy jsou už dávno součástí různých typů a úrovní státních i jiných zkoušek (Cambridge PET, KET testy aj.).
21. 06. 2012 | 08:55

Anna napsal(a):

Dennis
"A boj o zdroje pokracuje pod heslem "Vstanou nove pijavice!""

Ale to tu právě probíhá i ve školství i tímto blogem pana Šteffla. Viz zde zmíněné Národní srovnávací zkoušky, UM21...
Pan Šteffl není žádné ořezávátko, dokladed budiž úspěchy Scio i PORGU, který založil. Cit. z Wikipedie:
PORG získal v červnu 2007 dar ve výši sto milionů korun. Deset milionů obdržel přímo PORG v Libni a za zbývajících devadesát milionů se postavila nová pobočka na Praze 4 – dvojjazyčné gymnázium a základní škola Nový PORG.
Dárcem byl generální ředitel energetické firmy ČEZ Martin Roman. Nesystémové přidělení vysokého daru od ředitele polostátní firmy, jejímž příjemcem byla firma syna prezidenta, byla kritizována řadou osobností i sdružení (mj. Transparency International).[3] [4] Bratr ředitele školy Jan Klaus je v ČEZu zaměstnán na vyšší manažerské pozici.
21. 06. 2012 | 08:58

Baba Jaga napsal(a):

To: Jana Pechová
Nu, nespecifikujete, jaké "encyklopedické vědomosti" máte ve své hlavičce zasunuté a nikdy Vám či Vašim potomkům k ničemu nebyly. Dle mého by každý středoškolák obecný přehled mít měl a kromě toho zvládat i pravopis.
Státní vzdělávání by neměl v žádném případě být obchod pro mnohé, co se jim ani učit nechce.
21. 06. 2012 | 08:59

Anna napsal(a):

Baba Jaga

Souhlasím. Navíc i memorování je dobré pro cvičení mozku. A s tím obchodem - vřele doporučuji podívat se na vystoupení pana Šteffla v TEDu, kde tvrdí, že školy skončí, budoucnost školství je nejasná, upozorňuje, kolik peněz do vzdělávání teče a nabádá podnikatele, aby se připojili..
http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM
21. 06. 2012 | 09:12

J. P. napsal(a):

Ale ono to, pane Šteffl, lze. Stačí sestavit testy s různou obtížností jednotlivých otázek, takže člověku, který chce jen "mít maturitu" postačí správně zodpovědět dvacet prvních otázek, zatímco adept VŠ bude odpovídat i na těch dvacet dalších. A konec konců, ty dvě úrovně také nejsou špatně, jen se nesmí volit "buď a nebo", stát by se snad nepodělal, když by někteří studenti prostě vyplnili testy dva. Pak by mohla existovat "základní" maturita, jejíž požadavky by musel splnit každý, kdo si chce říkat maturant - asi by to měla být elementární matematika (letošní zákl. úroveň by vyhovovala), češťina (tady bych měl pochybnosti, že je letošní zkouška v pořádku, ale to nepřekvapí, češtináři jsou divní lidé) + nějaká forma všeobecného přehledu (něco ze ZSV, zeměpisu, dějin....).
Ve vyšší úrovni pak JAKÝKOLI z předmětů, podle volby žáka, tak, jak by eventuelně požadovala VŠ.
Že to tak není, je škoda. Pokud si vzpomínám, tak jen FIT ČVUT letos (ze smysluplných škol...) nabízela přijetí bez zkoušek za 70% těžší státní matematiky. Víc bylo škol, které braly za průměr, což ale není správné, průměr na pedagogickém lyceu někde v Kotěhůlkách není totéž, co průměr na kvalitním gymnasiu (mám potvrzeno prakticky, neteř byla horší studentka, než dcera, ale výsledky z Berouna byly optimističtější, než z Kladenského gymnplu). A pak tu jsou samozřejmě školy z nejlepších, kam člověka vezmou rovnou (např. FJFI, FS) ...

A pokud jde o výsledky letošních maturit: Daleko víc, než že byly "těžké" se mi zdá, že na ně studenti nebyli připraveni, tj. že jim chyběla zkušenost s takovým typem úloh - ostatně vzpomeňte, jak jsem Vám psal, že je špatně úloha č.22 v těžší matematice. Nebyla, měl jste pravdu, jenže mne, letitého konstruktéra, který takové výpočty rutinně dělá, prostě vůbec nenapadlo nějak manipulovat s odmocninou ve zlomku, protože normálně si takový výpočet zadám do kalkulačky a vyjde mi výsledek jako číslo. Jde tedy o to, že sloučit v jedné úloze goniometrický výpočet a usměrňování zlomků je pitomost.
Jestli to teď dopadne tak, že se maturity usnadní, bude nedobře. Podívejte se na vzorové přijímací testy z fyziky a matematiky na technikách (snadno je najdete třeba na FBMI Kladno) a uvidíte, že se toho opravdu mnoho nepožaduje. Přesto FBMI nenaplnila kvóty a bude vypisovat druhé kolo, spousta adeptů nezískala ani polovinu bodů (což byl limit). Daleko lepší by bylo, kdyby se školy zamyslely, jak učit a jak děti něco naučit. Snížení beztak nízkých nároků ničemu nepomůže.
21. 06. 2012 | 09:15

dříve čtenář napsal(a):

Nějak mě píchá v patě, že si pan Štefl už brousí zuby na lukrativní zakázky pro SCIO. Rád bych se mýlil.

Za mých mladých let a to se budu opakovat, bylo středních i vysokých škol podstatně méně. Situace zhruba odpovídala množství populace, které je schopno inteligenčně zvládnout středoškolskou, resp. vysokoškolskou látku. Pro zbytek tu bylo rozvinuté učňovské školství s nástavbou pro maturitu. Množství absolventů různých škol odpovídalo pořadavkům trhu práce.
Prestiž každé školy byla jednoduše dohledatelná podle množství přijatých uchazečů na vyšší stupeň a počtu těch, kteří ji dokončili. Takže u nás v kraji, kdo chtěl na Karlák, vybral si Gymnázium v Bílovci atd. Brněnská technika měla o něco horší zvuk než pražská. VŠB a dopravní byly kapitolou samy o sobě. Na právech to bylo obdobné. Jakou však může mít úroveň VŠ v Karviné, Havířově a já nevím, kde ještě, když se vlastně tyto školy potýkají jak s nedostatkem studentů, tak s nedostatkem kvalitních vyučujících? Jednou za čas jsem požádán, abych napsal recenzi diplomové práce. V poslední době se nestačím divit, co vše lze považovat za diplomovou práci...
Komunistům jsem nikdy nefandil, byl jsem vždy v tzv. mlčící a nejhůře ohodnocené opozici. Mám ale dojem, že i ti hloupí komunisté dokázali z bývalé republiky převzít funkční systém školství a v podstatě jej udržovat. To naši noví překabátěnci nehledali cesty jak jej zlepšit, ale jak si s co nejmenším úsilím nacpat kapsy za rádoby inovativní řešení k ničemu.

Cesta nápravy by byla zdlouhavá a už velice těžko řešitelná: týkala by se drastického snížení počtu vysokých a středních škol, návratu k osvědčeným metodám výuky z let cca 1946,47 a hlavně kompletní přeměny jak úředníků, tak vedení ministerstev. A v tom nám pane Štefle se svýni SCIO testy nijak nepomůžete. Co smrdí, dá se postříkat voňavkou, ale smrad uvnitř zůstane!
21. 06. 2012 | 09:21

Stařeček napsal(a):

já jenom nemůžu jako kdysi tvůrce kalkulací pochopit, jak může 100 státních úředníků, připravovat rok maturity, každý znich za cca milion Kč měsíčně. Možná to bylo 1000 úředníků, jenom za 100000 Kč měsíčně.
21. 06. 2012 | 09:29

Občan napsal(a):

Njn...

http://cedr.mfcr.cz/Cedr3InternetV415/CommonPages/TakerStandardPage.aspx?
condition=472d47e1-204f-4976-af54-527148aeab10 (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost)

2010 - 24 450 000.- Kč
2011 - 16 650 000.- Kč

A letos teprve 1 660 000.- Kč. To se pak jednomu docela zauzluje žaludek a píše jako o život...
21. 06. 2012 | 09:33

Anna napsal(a):

Pane Šteffle,

v HN jste uvedl, že během deseti let se velká část vzdělání přesune ze škol jinam, protože dosavadní kamenné instituce už nebudou schopny učit novým typům dovedností.

O jakou část vzdělávání se jedná a kam se přesune?

http://life.ihned.cz/lide/c1-54831550-co-je-perspektivni-prace-osetrovatel-starych-lidi-radi-expert-na-vzdelani
21. 06. 2012 | 09:35

gaia napsal(a):

Stařeček

taky nemůžu pochopit, jat ten Zelený obhajoval, že celý rok evaluují, dělají pretesty, sumarizují a testují a nakonec z toho vyjde paskvil.

neměli by vrátit všechny odměny i část platu, neb tam zjevně buď nic nedělali, nebo to jsou neschopní , ale to by zas měli potrestat ty personalisty, kteří je tam tak neprofesionálně vybrali.
A pokud neuspěje 20% populace, pak to vypovídá o špatném projektu, Mengelově rampě.Je to moc, nemůžem si dovolit takto plýtvat s časem a energií jak mládeže tak studentů.

Pokud někdo na studium nestačí, měl by se to dozvědět dříve, než za 4 roky odírání šatstva ve školních škamnách.

Navíc co s těmi, co nyní téměř ve 20 nebudou nic? Co s nimi na trhu práce? A co s jejich mladými životy?
21. 06. 2012 | 09:47

Anna napsal(a):

gaia

Ale i dříve se našli tací, kteří maturitu nezvládli. Tím přece jejich život nekončí. Můžou si udělat rekvalifikační kurzy, najít si práci v dělnické profesi, zemědělství, v sociální sféře jako asistenti...
21. 06. 2012 | 09:55

gaia napsal(a):

Anno

dřív, pokud někdo na studium nestačil, dozvěděl se to hned v počátcích studia, mohl zavčasu někam přestoupit a mít do 20 nějakou kvalifikaci. Nikdo nenutil 20% populačního ročníku někam chodit a někde ztrácet 4 roky čas, aby v 19 letech najednou zjistil, že není ničím a zbývá mu jen pracák a škemrání o rekvalifikaci.

Dřív také se dala spousta zaměstnání dělat jen se ZŠ, vzpomínám si na jeden román od sřív populárního spisovatele pro mládež, jak po devítce jdna dívenka neudělala z trémy , že jí matka navlékla do nemožných šatů, přijímačky na gymnázium, tak rok po ZŠ , strávila roznášením pošty a na gympl se dostala za rok.

Zkuste si dnes najít pro 15 letého místo na poště.

Bez vyučení a řidičáku a praxe nemáte šanci.

Do jaké dělnické profese vás vezmou bez kvalifikace a do zemědělství tak leda na krátkodobou brigádu.

O asistetech v sociálních službách ani nebudu psát, neb vidím, že o tom nic nevíte.

Zkrátka píši, že není možné, aby maturitu neudělalo 20% populace. Že je to moc.Že to pak není selhání těch dětí, ale systému.

a systém se nemůže reformovat od hora, jako při rekonstrukci domu neopravíte první komín.

dřív to byly jednotky.
21. 06. 2012 | 10:21

Anna napsal(a):

gaia

Já si nemyslím, že je dobré řešení, aby při maturitách Scio nahradilo CERMAT.
Myslím, že i v této době se najdou během studia odpadlíci, takže ne všichni, kteří studovat začali ho i skončí (i když odpadlíků je pravděpodobně míň). V současnosti snad ještě bude opravný termín, tuším v září, či nikoliv?
Naprosto souhlasím s tím, že ti, kteří nezvládli maturitu, mají na trhu práce horší šanci. Ale řešení existuje a jejich život tím nekončí, jen bude složitější.
21. 06. 2012 | 10:42

gaia napsal(a):

Anno

ale proč by měli dělat lidem život složitější státní úředníci?

Dát takovou moc státnímu úředníkovi je blbost a nechat si to líbit ještě větší.
21. 06. 2012 | 10:49

Občan napsal(a):

Gaio,

myslíte, že je lepší to přenechat privátní firmě, dojící státní rozpočet?
21. 06. 2012 | 11:00

JardaV napsal(a):

Vyhodnocování znalostí z češtiny je poněkud divné.Speciálně TEST pokládám za nesmysl.
Je to stejné,jako by umělecké nadání chtěl někdo vyhodnocivat testem.A největší zvěrstvo je skutečnost,že třeba student vykoná odborné zkoušky na 1 a 2,matematickým testem projde,ústní z češtiny splní na 7 z 9 bodů,sloh udělá na 16 z 30 bodů,a v testu mu chybí jeden jediný bod - jedna marginální otázka - a díky tomu neudělá maturitu!!!!!Je snad zájmem ministerstva školství ukázat mladým lidem,že jejich osud závisí na na něčem tak absurdním jako je jeden bod z něčeho,co nikdy v životě
nepoužijí???I když ostatní schopnosti a znalosi mají dobré???Jak dlouho ještě potrvá,než v našem státě ubijeme školství tak,aby se vyrovnalo západní Evropě???
Protože nemylme se - cesta ke kapitalismu pro naši zemi znamená návrat na stromy.
21. 06. 2012 | 11:00

gaia napsal(a):

Občane

to už vůbec ne , vzdělání žáků by mělo být v rukou učitelů.

Nechápu, že neuspěl u maturity z ČJ ten žák z Ústí nad Orlicí, který vyhrál literární soutěž komenský a my a účastnil se celostátního kola.

To je opravdu maření talentů.
Nedávno byl v pořadu Pošta pro tebe hezký příběh, jak starý pán, už skoro důchodce hledal z vděčnosti učitelku ruštiny.

Studoval stavební průmyslovku a na jazyky nebyl, kŕ na ruštinu, tenkrát povinnou a moéc se to neučil , pořád měl 4, ale velmi ho bavilo to stavebnictví. 3 týdny před maturitou ho učitelka vyzkloušela z jednoho spisovatele a dostal5. Řekla u, že se to musí doučit a že ho za týden zas vyvolá a že když nebude umět, že ho nepustí k maturitě, tak on se to nadrtil, ale k té maturitě stjně šel s obavami. Pak mu učitelka nabídla v ruce 5 papírů s otázkami, ale jeden palcem pořád vystrkovala nahoru.

On si tedy vytáhl ten popostrčený a byl to přesně ten nadrcený spisvatel před těmi 14 dny. Tím udělal maturitu za 2 a dostal se na VŠ stvební a celý život byl velmi úspěšný stavitel, bez potřeby využívat ruštinu.

Na závěr profesního života chtěl té učitelce poděkovat, že viděla, že ruština není jeho silná stránka a že mu nezkazila život.
Něco podobného, totiž odhadnout ten potenciál studenta, není v možnosti jakýchkoli testů, navíc takových, které někdo sestaví mimo školskou koncepci někde na úřadě či firmě bez znalosti škoského prostředí, didaktiky a pedagogiky, bez zkušeností s pedagogickým procesem a praxí s mládeží.

S jediným cílem, mít podnikateský zájem
21. 06. 2012 | 11:11

Anna napsal(a):

gaia
"ale proč by měli dělat lidem život složitější státní úředníci?"

A nedělají si život těžší ti studenti, kteří se dostatečně nepřipravili? Nebo jim snad dělají život těžší učitelé, kteří je to nenaučili?
Každý svého štěstí strůjcem. A kdo se dá do bitvy, musí bojovat.

Nebo vidíte správnou cestu, že školy skončí a budoucnost školství je nejasná, jako pan Šteffl? Páni podnikatelé se postarají o výukové programy a Scio o srovnávací testy? Studovat se bude doma u počítače dle vlastní volby???

http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM
21. 06. 2012 | 11:15

Anna napsal(a):

gaia

P.s.: Podle mě by maturity měly probíhat stejně, jako před zavedením státních. Vždy jsem byla proti státním maturitám.
21. 06. 2012 | 11:17

Viola napsal(a):

gaio

je to všechno podfuk. Zjistilo se, že je moc studentů. Dříve by se to řešilo kvotama a příkazy z KSČ, dnes se to řeší, že se udělají testy tak, aby se znemožnilo více studentům dál studovat. Pro mě je to jednoduché, všichni na MŠMT se podíleli na podvodu, někteří záměrně, někteří nevědomě. A státní maturity jsou socialistický přežitek. Ne vše, co za socialismu bylo, bylo dobré a ne vše, co bylo špatné bylo až zas tak špatné.
21. 06. 2012 | 11:32

gaia napsal(a):

anno

žáci byli pokusnými králíky, na nihž se zkoušelo něco, o čem neměli učitelé ani nikodo jiný ani ponětí. takže argument , že je učitelé nepřipravili, neobstojí, neb učitelé nevěděli, na CO je připravovat. Mohli je tak maximáloně učit vepisovat do čtverečku křížek nebo kolečko.(i přetažení už byla chyba)

a že se žáci neučili?

Vždyť oni nevěděli, co se mají učit, co tam bude.

a jak to řekla v TV jedna učitelka z Ostravy, že hlavním výsledkem tohoto pojetí maturit bylo žáky demotivovat.

A to je to nejhorší, demotivace mladé generace a vystvení jí rozhodnutím úředníků sedících někde ve výšinách, kam lidské oko nedohlédne.
21. 06. 2012 | 11:36

gaia napsal(a):

Violo

o to to je horší

nejdřív se 15 let nechá studovat i IQtykve, aby se pak dalších 15 let dělaly děckám obstrukce? Aby se to v globále vyrovnalo?
21. 06. 2012 | 11:37

Anna napsal(a):

gaia

Tak jsme se asi dostaly k titulku tohoto blogu Co se státními maturitami - ukončit a maturovat jako před nimi. Stejně se na spoustě vysokých škol dělají testy (jak upozorňuje pan Šteffl Scio zkoušky využívá v přijímacím řízení 53 fakult veřejných vysokých škol).
21. 06. 2012 | 11:45

Petr napsal(a):

Státní maturita? Nevím, nejsem odborník.
Jen konstatuji, že absolventi technických oborů, jakékoliv školy i učiliště, jsou čím dál tím horší. Mohu srovnávat jsem již nějaký pátek prduch, který se i s novou technikou včetně včetně IT naučil pracovat. Technický cit, intuice při řešení i jednoduchých technických úkolů, téměř jakákoliv žádná. A u řemeslníků, proč maturita, místo řemeslné zručnosti? Aby stát měl lepší číslo v kolonkách?
21. 06. 2012 | 11:51

gaia napsal(a):

Anno

Šteffl si tedy může otvírat šampaňské
21. 06. 2012 | 12:11

Josef K. napsal(a):

Jak jsem kdysi zveřejnil, své děti jsem poslal pro vzdělání na Západ, a zdá se, že i pro život na věky věků, podle jejich kariér a možností, které se jim nabízejí a nebídly. Pan Štefl prezentuje všechnu tu bezradnost české samostatnosti, samostatnosti společnosti, která odmítá být intelektuální a domnívá se, že být nmeintelektuální jí umožní dosáhnout nejvyšších forem vzdělání a blahobytu. Ostatně některé partičky přispěvatelů to zde v komnetářích prezentují každý den.
Jak vysvětlit neintelektuálním vrstvám s tímto absurdním snem, že žijí v nesmyslu? Nijak, škoda námahy a slov. Pro ně je zcela buranský Klaus a Zemna vrcholem intelektu a moudrosti.
Jak vysvětlit vrstvám tohoto ražení, že technoikratické změny parametrlů., navíc vždy provedené lajdácky, nedůsledně, až povrchně , s jakousi směčnou pubertální naivitou a nezručností k žádnému blahobytu nevedou, nevedly a nepovedou a že zbytky rakousko-uherské spořádanosti již zakryl normalizační závěj odpadků?
S odchodem německých i slovenských, polských a mďarských spoluobčanů skončily zlaté časy vozů Tatra a celé průmyslové výroby a zručnosti. Dnešní český průmysl začíná od pornografie a končí u politické prodejnosti a občanského šejdířství. Lichva se stala základním oborem, ovšem ta se blbě exportuje, jak vidno. Je smutné číst o české ekonomice, stejně tak o české společnosti.
Jistě i v ní se rodí talenty, ale jak je zřejmé, dochází k jejich masovému úprku do zahraničí. Zůstanou zde Drábkové, Nečasové a podobná druhogenerační naplavenina? Ne, bude hůř. Zůstanou zde štěflovsko nečasovské produkty.
Asi tolik, tedy - k vlogu.
21. 06. 2012 | 12:18

dennis napsal(a):

Drive ctenar (nyni Alenka v risi divu?)
Vasi ftipnou veticku bych si dovolil inovovat na

"Smradlave se da pokropit vonavkou, ale hnilobu to nevyleci!"

Pannam Anne, Viole, Gaie
Za vsemi utoky na stat pro neschopnost dobre hospodarit, odolavat korupci, kvalifikovane a koncepcne pracovat jsou privatizeri. Ti jsou prvni, kdo korumpuji vladni uredniky, zatezuji rozpocet predrazenymi zakazkami atd. atd. Nakonec nam velkolepe oznamuji, ze sluzby, na ktere stat vybira dane, by mely vykonavat soukrome firmy, protoze jejich majitele vedi, jak se efektivne hospodari...

Vyzdimat dryačnicky statni rozpocet je to pragmaticke hledisko tazeni privatizeru. Ale ve skolstvi se jedna jeste o dalsi specificky ukol privatizace v rozvinutem kapitalismu. Rozdelit vzdelavaci system na statni s tou nejnizsi urovni a na soukromy, ktery spolecne se statnimi prispevky a predevsim s ruzne odstupnovanym skolnym poskytuje vzdelani (eventualne diplomy) prislusnikum nejbohatsi vrstvy. Ucebnicovym prikladem je vtipna a smutne pravdiva poznamka Bushe juniora v projevu absolventum Harwardovy univerzity nekdy po roce 2000: "Gratuluji vsem, kteri ukoncili studia s excelentnim vysledkem A (jakasi obdoba cerveneho diplomu u nas). Gratuluji vsem, kteri absolvovali se znamkou B. A tem, co absolvovali se znamkou C (neco jako trojkarum), chci pripomenout, ze i tak se mohou stat prezidentem spojenych statu." Soukrome skoly budou nejen zdimat statni kasu (a bohatnout na bohatych deckach), ale zaroven budou pripravovat nove generace pro manazmenty soukromych i statnich instituci a businessu z vybranych socialnich skupin - tech bohatych a nejbohatsich.
21. 06. 2012 | 14:09

Pepa Josef napsal(a):

Já bych s lecčím v článku i souhlasil, kdyby se konečně někde objevila myšlenka, že výsledek žáků nerovná se výsledku školy. Na technické střední školy se hlásí mnoho žáků, kteří by se "normálně" na maturitní obor nemohli dostat, učitelé padají na pusu a přidaná hodnota výuky je mnohdy větší než na gymnáziu, kde se žáci učí rádi a sami. Následně buď tedy ti žáci nějak projdou, nebo se obor zruší a majitelé firem, kteří zoufale potřebují absolventy ("my platíme daně, vy se postarejte o ostatní"), sežerou ředitele i se zřizovatelem k obědu.

Kdyby se bylo bývalo bylo začalo od základu, tj. od základek, neřešili by se dneska tolik nekvalitní maturanti. Jenže to by bylo na více volebních období a v Čechách je kontinuita jakoby zakázaná... Stejně to takhle trvalo sedmnáct let, výsledek tristní a stav čím dál tím stejný.
21. 06. 2012 | 15:06

Pepa Josef napsal(a):

Ono to tam vlastně i tak nějak je, koukám pozorně. Dělat dneska učitele nebo ředitele technické SŠ je dost frustrující. Děti s těmi trojkami za ZŠ neumějí pořádně číst, počítat skoro vůbec, taková ta běžná rutina úplně zmizela, všechno je nový izolovaný (a obtížný) problém, slovní úloze žák nerozumí ne proto, že je z matematiky, ale protože je slovní...

Ano, přidaná hodnota je jinde než v maturitních písemkách a škola pracuje se slabšími žáky. Které byla nucena přijmout. Má je vyhazovat, je to fér?
21. 06. 2012 | 15:12

Jana napsal(a):

To Gaia:
Tak nějak tomu nerozumím. Jak to, že učitelé nevěděli, na co mají studenty připravovat? Maturita se připravovala dlouho, všichni jsme byli proškoleni, někteří i několikrát, maturita proběhla už loni... A učitelé stále nejsou připraveni. Je fakt, že někteří učitelé by mohli sedět na školení x hodin a stejně se tam nic nenaučí. Prostě si už odvykli učit se sami něco nového. Někdy si na takovém školení připadám jak Alenka v říši divů, ačkoli se za žádného duševního giganta nepovažuji. Někdy se pak ráda vrátím do třídy, protože tam jsou žáci ještě schopni přijímat. Naše škola je úplně normální střední odborná škola. Z češtiny ale nepropadl žádný maturant. Kolegyně češtinářky jsou šikovné holky, které se zajímají o všechny novinky, pracují na sobě a vím, že byly tou dezinformační kampaní kolem maturit z češtiny hodně znechucené. Také v cizích jazycích, které učím, jsme věděli hodně přesně, co se u maturit požaduje. Příprava byla náročná, žádné lumeny totiž také nemáme, ale podařilo se. Žáci prošli. Snad jenom matikáři měli s přípravou trochu problém a nebyli si jisti, zda se neobjeví nějaký nečekaný příklad. Na druhé straně musím říct, že žáci neřeší příklady na základě nějaké logiky, ale na základě typových příkladů, které mají naučené. Přesto je v naší škole, kde si všichni kantoři stěžují, že žáci jsou naprosto tupí, minimum propadlíků. Tak tomu prostě nějak nerozumím...
21. 06. 2012 | 16:52

Jana napsal(a):

A ještě jedno ohlédnutí do minulosti: dnes už nemůže být taková maturita, jaká bývala před revolucí. V dnešní době jsou totiž učitelé existenčně závislí na výsledcích maturit. To tenkrát nebylo. Dnes je nadbytek SŠ, slučuje se, horší školy se ruší (někdy i ty lepší). Každý učitel se bojí, aby se jeho škola neocitla za konkurenčními školami a tak mnohdy podvádějí při maturitách jednotně celé učitelské sbory ruku v ruce s vedením těchto škol. Pokud budou znalosti žáků posuzovat jen jejich učitelé, pak spolu budeme soutěžit, kdo dá více bodů a znalosti žáků v tom už nehrají žádnou roli. Morální devastace učitelů je výsledkem procesů ve školství od naší sametové revoluce. Až bude počet škol a počet pedagogů odpovídat počtu žáků, až se učitelé nebudou třepat o místo, pak může být i maturita v režii škol. Ono to není náhoda, že učitelé v Německu mají definitivu, že je ředitel školy nemůže ani přijmout, ani propustit. A ani jim dát osobní plat:)
21. 06. 2012 | 17:04

ondrejsteffl napsal(a):

Marek Kobera napsal(a): 21. 06. 2012 | 00:41
„ten průšvih se nejmenuje státní maturity, ale kvalita SŠ vzdělávání v ČR.“
Ano!

„Minimální středoškolská zkouška by znamenala přiznat, že žáci ve školách se naučí sotva polovinu toho, co by teoreticky měli“
Ano, tak to ovšem bylo vždycky, i za mých školních let. Poptejte se ve svém okolí třeba kolik bude stát kolo s původní cenou 1000 Kč, když ho nejdřív o 20 % zdraží, a pak o 20 % zlevní.

"Veřejná kontrola a transparentnost znamená zase rezignaci na srovnatelnost, na roli ČŠI“
Od ČŠI si už dlouho nic neslibuju.

„představí v daleké cizině“
Daleká cizina je daleko, a tak tam vždy naší maturitě věřili. A to zejména před tím, než jsme spustili tu státní.
21. 06. 2012 | 18:00

ondrejsteffl napsal(a):

Eleshar napsal(a): 21. 06. 2012 | 01:14
„V základním školství spatřuji skutečnou příčinu globálně klesající úrovně vzdělanosti jak na školách středních, tak postupně i vysokých, protože právě na základní škole se mladá osobnost nejvíce utváří, a pokud si vypěstuje ke škole, znalostem a poznání obecně odpor, tak jej bude jen těžko později odbourávat a překonávat.“

Ano! A odtud pak pramení i stížnosti učitelů na druhém stupni či středních školách, že mají nevzdělavatelné žáky. Systém (a mnozí rodiče) však po učitelkách na prvním stupni nechtějí osobnost nebo snad chuť po vzdělávání, ale splnění ŠVP a rodiče chtějí hlavně ty jedničky.
21. 06. 2012 | 18:00

ondrejsteffl napsal(a):

Jan Vaculík napsal(a): 21. 06. 2012 | 02:44
„státem řízená maturita povede k petrifikaci současného systému… Je to absurdní: kdosi se snaží školám vnutit jednotnou šablonu, a to za situace, kdy čím dál míň lidí věří, že to, co se na školách učí, je vskutku to, co v životě pak bude potřeba, a kdy taky málokdo věří, že způsob výuky je efektivní.“
Ano, výborný postřeh. Právě tohle by mohly pomoci řešit víceškolní zkoušky.

„diverzifikace je cestou k nalezení nového způsobu i obsahu výuky“. Opravuji na: nových způsobů i obsahů výuky.
21. 06. 2012 | 18:01

ondrejsteffl napsal(a):

dennis napsal(a): 21. 06. 2012 | 08:07
„Nemyslim si, ze by "resitele" vladnich ukolu byli mene zkuseni, mene erudovani nebo mene kompetentni nez napriklad pan Steffl.“
To já si ovšem ve své domýšlivosti myslím :-), zejména co se týká těch na mšmt.
21. 06. 2012 | 18:02

ondrejsteffl napsal(a):

J. P. napsal(a): 21. 06. 2012 | 09:15
„Ale ono to, pane Šteffl, lze. Stačí sestavit testy s různou obtížností jednotlivých otázek, takže člověku, který chce jen "mít maturitu" postačí správně zodpovědět dvacet prvních otázek, zatímco adept VŠ bude odpovídat i na těch dvacet dalších.“
Takový test bude nutně mít nízkou validitu i reliabilitu, a tedy nebude moc fungovat.

„Pokud si vzpomínám, tak jen FIT ČVUT letos (ze smysluplných škol...) nabízela přijetí bez zkoušek za 70% těžší státní matematiky. „
Ano, i loni. Takových studentů bylo 8, pokud si dobře vzpomínám na informaci od fakulty. Kromě toho ovšem FIT ČVUT přijme i uchazeče s alespoň 70. percentilem z Národních srovnávacích zkoušek. Takových bylo loni ke stovce. Třeba i FIT by uznával jiné víceškolní zkoušky, kdyby byly.

„Daleko lepší by bylo, kdyby se školy zamyslely, jak učit a jak děti něco naučit.“
Ano!
21. 06. 2012 | 18:03

Sylva napsal(a):

Podle Vás by každý maturant měl umět "číst a psát, trojčlenku, procenta a doptá se anglicky, kde je nádraží"??? Podle mě by to měl umět každý absolvent základní školy. K maturitě by toho měl zvládnout mnohem, mnohem víc. Není nutné mít celý národ pochybných maturantů nebo otitulovaných bl bů.
21. 06. 2012 | 18:04

ondrejsteffl napsal(a):

dříve čtenář napsal(a): 21. 06. 2012 | 09:21
„Nějak mě píchá v patě, že si pan Štefl už brousí zuby na lukrativní zakázky pro SCIO. Rád bych se mýlil.“
No já bych i brousil. Ale v souvislosti s maturitami moc nevím na jaké. Na současném svinčíku se podílet rozhodně nehodláme. Rádi se ale budeme podílet na víceškolních maturitách – třeba UM21, ale to je zatím pro bono projekt, který dotujeme ze svého. Nejen že to celé děláme zadarmo, ale ještě třeba učitelům platíme cesťáky .
21. 06. 2012 | 18:05

gaia napsal(a):

Jano

z Mfdnes z článku o státních maturitách

Ministr včera prohlásil, že právě maturita ze slohu se příští rok změní určitě, byť zatím neupřesnil jak.
A předpokládám, že se to nebude vědět ještě ani v únoru za rok, jako letos nikdo nebyl schopen v únoru říci rodičům nic konkrétního a stejně jako vloni v únoru ti první pokusní králíci nevěděli nic.

A jako se letos v dubnu rozhodlo, že už za rok bude povinná angličtina, když ještě den před tím všichni tře´táci žili v naději, že si budou moci vybrat mezi matikou a angličtinou.

A ještě před tím chodili učitelé 2 roky na školení, aby měli certifikát, že mohou ty slohy sami opravovat, ale letos už to zase neplatilo a opravoval je najatý státní úředník.

Přeji vám vaše svaté nadšení, i úspěch na vaší škole,ale pokud vezmeme učitelům poslední zbraň, kterou na žáky mají a to zkoušení a známkování, pak již jen budou moci před příchodem do třídy zvolat

máme holé ruce!

Kde jen jsem to již slyšela a jak to dopadlo?

Navíc v našem korupčním prostředí věřit více srtátním úředníkům, než učitelům, to vám tedy ten optimismus závidím.
21. 06. 2012 | 18:05

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a): 21. 06. 2012 | 09:47
„A pokud neuspěje 20% populace, pak to vypovídá o špatném projektu, Mengelově rampě.Je to moc, nemůžeme si dovolit takto plýtvat s časem a energií jak mládeže tak studentů.
Pokud někdo na studium nestačí, měl by se to dozvědět dříve, než za 4 roky. Navíc co s těmi, co nyní téměř ve 20 nebudou nic? Co s nimi na trhu práce? A co s jejich mladými životy?“

ANO, přesně!
21. 06. 2012 | 18:05

ondrejsteffl napsal(a):

Jana napsal(a): 21. 06. 2012 | 16:52
„Jak to, že učitelé nevěděli, na co mají studenty připravovat?... „

Třeba jak píšete: „ Prostě si už odvykli učit se sami něco nového.“ nebo z jiných důvodů. A i diskuse třeba na ČeskéŠkole jasně ukazují, že mnozí učitelé češtiny dodnes neví, co vlastně CERMAT ve slohu po dětech chtěl.
Chyba státu (CERAMTu, ministra Dobeše) byla, že za těchto okolností spustil státní maturitu. Chyba maturantů to rozhodně není, ale odskákali to oni.
21. 06. 2012 | 18:06

ondrejsteffl napsal(a):

Sylva napsal(a): 21. 06. 2012 | 18:04
"Podle Vás by každý maturant měl umět "číst a psát, trojčlenku, procenta a doptá se anglicky, kde je nádraží"??? Podle mě by to měl umět každý absolvent základní školy."

To je ovšem nedosažitelný ideál. I ve Finsku mají asi 3 % dětí, které vlasně neumějí číst, u nás 15%. A garantuji Vám, že u nás půl národa neumí pořádně procenta. Viz můj příspěvek z 21. 06. 2012 | 18:00
21. 06. 2012 | 18:10

dennis napsal(a):

Pane Steffl,
jsem rad, ze jste mou poznamku presel s usmevem.

V podstate jsem chtel rict, ze z meho pohledu nekteri lide na ministerstvu rozumi pedagogice, maturitam, ze mohou pochazet z nejruznejsich oboru pedagogickych. Ze jsou i vseobecne i odborne a vzdelani a nejsou treba hloupi. V cem se ale ti nejvyssi vladni a ministersti urednici vcetne ministru nejlepe vyznaji, jsou podvody, machinace a korupce. Takze to v podstate neni rozdil v IQ, vseobecnem a z velke casti i odbornem vzdelani mezi lidmi na ministerstvu skolstvi a Vami osobne, ale ten zasadni rozdil je v tom, ze Vam jde o samotny problem - to je zkvalitnovani, modernizaci a smysluplny koncepcni rozvoj skolstvi (i kdyby to byla jen parcialni cast jako vyuka matematiky v navaznosti na kontinuitu v jednotlivych typech a stupnich skol, nebo v otazce unifikace maturit). Tem sibrum na ministerstvu nikdy o to neslo.
21. 06. 2012 | 19:14

Jaroslav Klenot napsal(a):

V roce 2011 neuspělo 17% uchazečů na první pokus, v roce 2012 18,7%. To není nárůst o 1,7%, jak bylo tvrzeno na brífinku a obecně převzato.
Nárůst je buď o 1,7 procentního bodu, nebo o 10%.
Práci čest.
21. 06. 2012 | 19:29

PhDr. Zlata Hálová, CSc. Brno - Montreal napsal(a):

Trochu nahodou ctu tento blog, ale hlavne mne zajimaly reakce.
Nahodou proto ze tema statnich maturit se mne bezprostredne netyka - syn prave promoval PhD na velmi velmi prestizni zahran. Univerzite, techn. obor a vyprofiloval se na uspesneho mladeho vedce (coz treba ani nikdo z nasi rodiny necekal). A nez budou vnoucata? bude to treba jine a take treba budou i jinde nez v Cesku - tak to ted chodi... Je to tak ze i aktualne pisu z dalky za morem.
Reakce naopak mne zajimaji hodne, "nemoc povolani" neb jsem sociálni psycholozka a socialni deje sleduji obecne.
Mela bych mnoho postrehu ke sdeleni a take mnoho styskani nad stavem, ktery nastal, a ktery mne boli, nebot co nastalo v techto 22 letech je desive. A take se zlobim. A jelikoz obcansky delam co v mych silach je a pritom stejne je situace ovladana nekompetentnimi uredniky, co si ze svych postu udelali JOB jen na tahani penez ze statu apod. - to je nam vsem jasne - a pritom neni sil k regulernim postupum jak to zarazit a hlavne rychle zmenit... to by bylo na dlouho.
Co chci rict a nad cim mne srdce boli je vzpominka:

a) na meho dedecka, maturoval jeste za c.k. mocnarstvi. V 85 letech cetl a mluvil latinsky, vyjmenoval svetove reky koldokola zemekoule (no dnes se to jiste vygugluje...) apod. To memorovani - dnes vime ze posiluje mozek a doporucuje udrzovat si mozek prave ruznymi takovymi postupy... Dedecek potom byl reditelem obecne skoly na malem meste ceskem. Puvodem z chude rodiny, vystudoval jako jediny syn na primluvu sveho kantora, ktery "videl sikovneho inteligentniho chlapce a premluvil rodice - cela rodina pak na chlapce pracovala..." Chci tim hlavne rici, ze mel velikou uctu, vaznost u zaku a zaroven byl prikladem i moralnim a osobnostnim. Proste vse, co mali zacci videli od 1. tridy obecne. Co jsme ovsem nasledne videli i my vnoucata. Mam tohoto VZDELANEHO! dedecka absolutne ve sve krvi, pod kuzi, v mysli, neni dne abych o nem nevedela...
Podobne svou stredoskolsky vzdelanou maminku a sveho vysokoskolsky vzdelaneho otce, ale dokonce i babicku z druhe strany, ktera mela jen 5 trid jeste madarskych, slovensky psala s komickymi hrubkami...presto byla ve svem rozměru VZDELANA!

b) kdyz prisel rok 89 nastala situace obnoveni viceletych gymnazii a muj syn tehdy 11 lety, nadany na matematiku levou zadni udelal prijimaci (prechazeci) zkousku na Gymnazium Koněvova (tehdy), nyni Videnska Brno.
Rekl mi tehdy jeden znamy, co se napul vratil (aby pomahal doma) z emigrace, kde nabyl vysokeho vysokoskolskeho postaveni: "No, das ho studovat na soukromou skolu ne?" Nechapala jsem to. Soukroma gymnazia zakladana z ruznych motivaci (nebudu posuzovat), v detskych botickach neduhu a bojujici o penize rodicu podbizejic se komukoli za cokoli detem prumernym az podprumernym, ktere by regulerni gymnasium neustaly ani pulrok - desivy propad urovne s perpektivou: Toto bude inteligence! Ano mladá inteligence z Gymnasii (mám radeji to es, patri tam totiz vic tim ze nese puvodni recko-lat. vzdelanost) vybavena sireji a obecneji a mlada inteligence z průmyslovek vybavena specialněji... Desivy propad ktery pokracoval pak na vysokych skolach a dal...
21. 06. 2012 | 20:21

PhDr. Zlata Hálová, CSc. Brno - Montreal napsal(a):

Nesledovala jsem pod drobnohledem, jen zkusenostmi a erudicí vim, jak probihaji sociálni procesy a zmeny, bud k lepsimu nebo k horsimu. Pro odbornika zacalo evidentne probihat k horsimu.
Samozrejme se mne to, co nastalo, velmi dotyka jako prislusnika ceske vzdelanosti a kánonu evropske vzdelanosti.

Mozna se soukrome skoly etablovaly postupne do lepsi podoby. A jiste je elitni PORG a jeste je jakasi více elitni skola Petra Kellnera (jako psycholozka naplno rikam nikdy bych osobne nedala dite v 15 letech z domaciho prostredi, z potrebne, tomuto veku, ještě psychicke zastity!!! A hlavne take z domaciho intimniho casu a energie rodiny, ktera vychovne působi jen prostym faktem, ze se vecer sejdou a spolu, treba jen chvili, a ne vzdy "hluboce", promluvi, zajimaji se o sebe navzajem a davaji si cit... Maloktery dospivajici prezije internaty jakkoli komfortni bez psychickych celozivotnich nasledku a poskozeni. (Mohla bych svou terapeutickou praci presne dokladovat.)

Tedy zpet k b) Bylo v Brně konkretne poctive a dobre vedene STATNI GYMNASIUM Konevova nyni Vídenska, bylo poctive a dobre vedene STATNI GYMNASIUM Jarošova (speciálně vyhlasene a ostre na matematiku apod.) Bylo skvele a poctive STATNI GYMNASIUM Slovanské namesti a take bylo skvele a uzasne vedene STATNI GYMNASIUM Elgartova, v okrajove ctvrti "na lontu", kam jsem jezdila pres pul mesta rano i na 07hod, umyslne a rada, protoze tam byla speciálni trida francouzska a - jak se pozdeji ukazalo a jak jsme jako studentici v letech post 68 brzy pochopili - predevsim skveli profesori odstrceni a vystrceni statni mocí jako nepohodlni socializmu... nemusim se sirit, ze? Neznam nikoho ze svych spoluzaku i tech propadlych a nedokoncenych - schazime se casto a vsichni - kteri by nevzpominali s laskou na celkove klima gymnasia, profesory (rada jiz nezije) i způsob vyuky a pripravu a pak i prokazani MATURITY! (zkousti zralosti), kterou mame ve vaznosti. Vsem nasim "statnim profesorum" tohoto hlubokeho socialismu, nedemokratickeho, informacne a studijne omezeneho a dokonce oblbujiciho, vyjadruji uctu a nehynouci vzpominku!!!

c) Kazda zmena vede k horsimu! (myslim jsou to Zákony Prof. Parkinsona)

d) Prosim, vsechny mozne zainteresovane a take rodice a ty, kteri se trapi nad stavem veci: Opusťme mrhani penez na mesuge statni maturity a vraťme se k osobnim znalostem a charakteru a zodpovednosti vyucujicich, tj. k Osobnostem, ktere samy neco umi a poucene a pedagogicky, proste UCI a PREDAVAJI a take ZADAJI.
Jsou osnovy toho, co zadat, aby deti byly vzdelane. V postupnych stupnich skolstvi a urcenich. Zda se uplatni stredoskolsky, zda pujdou na Vysokou skolu ci jeste dal. Nebo se vyuci a budou mistry sve profese. Nebot priroda opravdu nenadeluje vsem stejne a zdimat to z populace umele vynucenymi procenty je zacatek zhouby - ktera bohuzel uz nastala. Nezarazi-li se, bude tato hniloba pokracovat, jak je videt uz na jakesi pravnicke v Plzni, podobne jakousi uz snad i zavreli, byla tritydenni vikendova na hranicich se Slovenskem, Stary Hrozenkov tusim (slivovice je tam lepsi).
Mozna by slo k tomu usporadat obcanske referendum a tak prinutit statni moc k reorganizaci (primlouvam se) nejlepe do "puvodniho stavu" :)) Vyhazet na zaklade toho jalove pijavice a treba povolat i par "starych profesoru" pro pripomenuti si že to klapalo.
Ke !staremu? osvědcenemu pridat 21. stoleti s jeho nespornymi take prednostmi.
21. 06. 2012 | 20:21

pgjed napsal(a):

V této věci je nejrelevantnější názor pana V. Klause ml. Jedna úroveň testů z češtiny, jazyka a mytematiky povinnká pro všechny, testy sestaveny renomovanými praktickými pedagogy jmenovanými ministerstvem, jednoznačný způsob hodnocení rovnoměrně hodnotící všechny aspekty testů. Reálnost testů předem ověřit na vzorku studentů. Prosté, jednoduché, nekomplikované.
21. 06. 2012 | 20:47

pgjed napsal(a):

A věci by velmi prospělo, kdyby se do toho vůbec nepletli různí šteflové, zelení, liškivé, kuchtové, buzkové a spol.
21. 06. 2012 | 20:49

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

sice trochu opožděně, ale stejně bych opakoval mnohokrát řečené běhe maratonu. Tak bych se jen vrátil k tomu, co jsem napsal ve dvou vstupech na blogu pana Muenicha k oné "obtížnější" verzi maturity z matematiky:

"Víte, samozřejmě tam není úloha, kterou by bylo možné dát do olympiád, na to jsou příliš elementární.

Ale je zde řada úloh patřících spíš do testu inteligence, pokud se k ním umí student postavit, tak má každou z nich zpaměti za několik sekund. Podle mě sem patří úlohy 1, 9, 10, 14, 20, 22.

Jako velmi snadné lze označit úlohy 2, 3, 5, 6, 7, 15, 16, 17.
Ostatní jsou středoškolský standart, který by měl bez potíží zvládnout průměrný student gymnasia."

"Právě jsem slyšel na Impulsu, že propadlo podle původní klasifikace 17%, t. asi tři stovky. Nedosáhli ani 17 bodů.

Vybírám úlohy, které jsou tak jednoduché, že by průměrný student gymnasia těch 17 bodů měl za dvě hodiny hravě dosáhnout (některé patří do ZŠ):

2,3,5,6,9(ZŠ),10,15(ZŠ),16(ZŠ),21(ZŠ),23. Měl by si bez potíží poradit např. i s úlohou 11, ze které lze dosáhnout 5 bodů.

Když zvážím, že necelých 2% populace má představovat širší studijní elitu v matematice, tak je to opravdu tragedie."

Tím je v zásadě řečeno všechno, školy neplní základní úlohu: Neučí žáky a studenty myslet.

Utěžovat se tí, že jsme z hlediska západních států stále někde v nadprůměru asi není příliš vhodné.
21. 06. 2012 | 22:49

gaia napsal(a):

naštěstí včera ten student u Jílkové tam všechny vysoce převyšoval. Hlavně toho státního úředníka, mluvícího jazykem ptydepe a neumějícího odpovědět na jasně formulovanou otázku, co pozitivního státní maturity přinesly.
Jazykem ptydepe mluvil a mluvil a mluvil, ale z jeho úst vycházela jen nic neříkající bezobsažná nestrukturovaná vata a ač ho Jílková přerušovala, řekněte konkrétně, jedním sloven za a) za b) za c), tento člověk nebyl scopen odpovědět.

Nejrozumnější mi připadala ta připomínka té učitelky, vrať me maturity a pravomoc a odpovědnost učitelům.

Dle mého učitelé jsou daleko rozumnější a méně korumpovatelní než státní úředník.

A učitelé, pokud s dětmi vydrží, je jasné, že k nim (na rozdíl od státního úředníka hájícího na prvním místě vlastní zájmy a svoji židli) musí mít nějaký vztah. Tudíž lze předpokládat, že jim půjde o zájmy žáků a smysluplnost jejich práce víc, než anonymnímu státnímu úředníkovi někde v Praze, pod kterým se houpá židle na politickou objednávku.

A takového studenta, jako byl v tom pořadu, nebo ti studenti v Hydeparku se Zeleným, kteří také působili bystřejším dojmem než tento úředník, je škoda zkazit.
Dětí se rodí čím dál méně a nemůžem si dovolit na nich zkoušet projekty metodou pokus omyl.
22. 06. 2012 | 06:50

JP napsal(a):

Ondřej Šteffl:
OK. Asi bychom se spolu nakonec shodli - myslím, že máme na věc v zásadě podobný názor, i když v takto stručných textech nejde všechno naformulovat dost podrobně. Zbývá jedna zásadní otázka: Co s tím? Lze vytvořit nějakou organizaci, která bude mít šanci potřebné změny navrhnout a zasadit se o jejich prosazení? A je možné, aby se k věci mohli vyjádřit i lidé z praxe, ne jen učitelé a úředníci?
Osobně považuji otázku školství za velmi významnou. Navíc by zde nemuselo tak moc jít o politiku či dokonce ideologii, takže smysluplné řešení by mohlo mít naději "napříč spektrem"(jak říkají naši milí novináři).
22. 06. 2012 | 08:41

gaia napsal(a):

další organizaci a další byrokraty?
22. 06. 2012 | 11:40

JARLE HALSNES napsal(a):

Gaio, ne další, ale jinou. Takovou, která splní účel, aby lidé nbyli tak omezení a nevzdělaní, jako VY.
22. 06. 2012 | 13:11

dotaz napsal(a):

proč urážíte?
22. 06. 2012 | 16:25

Jana napsal(a):

Paní Gaio, váš optimismus s rozumnými učiteli, kteří nehájí jen vlastní židli vám závidím. Budu vám to věřit pouze v případě, že učíte na státním víceletém gymnáziu, na Porgu nebo Open Gate. V opačném případě si možná nechcete něco přiznat...
Paní Zlatě Hálové doporučuji článek pana Kostečky na stránkách České školy - třeba trochu změníte názor.
Pro JP: ano, vytvořme si jinou maturitu, ne takovou tu cizáckou státní, co mají někde na západě, ale takovou tu naši, českou, vždyť my se přece známe, víme jak to chodí a co potřebujeme... Nějak mi to připomíná poměry v Zemi, kde zítra již znamená včera. Ještě bychom mohli vydat prohlášení, že letošní studenti jsou moudřejší než jejich rodiče, připnout si trikolóru a vydat se do průvodu...
22. 06. 2012 | 16:38

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík:
"Známé excesy s prodejem VŠ diplomů a s falšováním diplomových prací potvrzují, že naše školství de facto přestává fungovat, protože jediným zužitkovatelným efektem se stává formální završení studia; tedy že samo vzdělání už smysl ztratilo."

Tak správně. A jak se tohle slučuje s budováním znalostní společnosti, kde se znalosti atd. cení?
22. 06. 2012 | 16:56

Marek Kobera napsal(a):

To Josef K.:
Neznám sice standardy IB, ale vím, jak se na něj připravoval jeden student, kterého jsem doučoval. Konkrétně: bez porozumění a "šprtáním dovedností" vyplnit ten správný test. To je to, co zde lidi správně kritizují. Takže ani IB nepovažuji za nějaký ideál.
22. 06. 2012 | 18:08

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:
"Pokud někdo na studium nestačí, měl by se to dozvědět dříve, než za 4 roky odírání šatstva ve školních škamnách."

Ano, správně, ale to není primárně chyba MšMT, ale škol.

"Navíc co s těmi, co nyní téměř ve 20 nebudou nic? Co s nimi na trhu práce? A co s jejich mladými životy? "

To ještě není tak hrozné. Co s těmi, kteří nebudou nic ve 30 nebo 40?
22. 06. 2012 | 21:12

Marek Kobera napsal(a):

To gaia:

"žáci byli pokusnými králíky, na nihž se zkoušelo něco, o čem neměli učitelé ani nikodo jiný ani ponětí. takže argument , že je učitelé nepřipravili, neobstojí, neb učitelé nevěděli, na CO je připravovat."

Tomu rozumím ve stylu Vašeho příkladu se stavebníkem netalentovaným na ruštinu. Teď nějak máme většinu dětí nějak netalentovaných na leccos. Takže učitelé by je připravili, pokud by přesně věděli, co tam bude. A dostali by dvojku. Možná i trojku.

Nicméně učení je dynamický proces a není možné vidět nedostatky jen v genetických předpokladech žáků. Učitelé z toho jen tak snadno nevyklouznou.
22. 06. 2012 | 21:52

Marek Kobera napsal(a):

To Josef K.: Díky za Váš intelektuálský příspěvěk do debaty.
22. 06. 2012 | 22:19

Marek Kobera napsal(a):

To Jana: "Na druhé straně musím říct, že žáci neřeší příklady na základě nějaké logiky, ale na základě typových příkladů, které mají naučené."

Pokud je to bez špetky porozumění dané věci, tak taková výuka není člověka důstojná.
22. 06. 2012 | 22:58

Marek Kobera napsal(a):

To Jana:

Pokud je příliš učitelů, tak by jistým řešením mohlo být např. to, že pedagogické fakulty pár let nebudou přijímat studenty. Když si vzpomenu, co vyváděly při myšlenkách na to, že učitel by nemusel mít VŠ vzdělání, tak si dokážu představit, jak by se na takový, pro ně likvidační, návrh asi tvářily.
22. 06. 2012 | 23:03

dennis napsal(a):

Pane Kobero,
s potesenim jsem zaznamenal, ze doucujete. Jste jiste kvalitni pedagog. Pod blogem pana Marka Vachy jste mi dal nedostatecnou. Pokusil jsem si svou znamku opravit, ale asi nemam sanci na opravny termin. Vy se pravdepodobne nevracite k pripadum, ktere jste uz jednou vyridil. Myslim, ze i pani Gaia Vam venovala odpoved na Vas bystry postreh. Mozna ze nejenom mne, ale i pana Vachu by potesila Vase odpoved. Srdecne Vas zdravim Dennis
22. 06. 2012 | 23:34

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

"Ano, tak to ovšem bylo vždycky, i za mých školních let. Poptejte se ve svém okolí třeba kolik bude stát kolo s původní cenou 1000 Kč, když ho nejdřív o 20 % zdraží, a pak o 20 % zlevní."

Poslední módou je se o takovýchto příkladech hádat. Určitě se najdou lidé, kteří řeknou nějaký výsledek a nepochopí, jaký je ten správný výsledek (vzadu v učebnici). Myslím, že škola by se měla pokusit naučit co nejvíc, zejména za předpokladu, že o to žáci stojí. Takže by se měla pokusit segregovat (nikoli integrovat) ty, kteří tento příklad velmi dlouho nepochopí (což je prakticky podobné jako "v životě nepochopí") a ti by se ve vzniklém čase měli učit něco jiného. Pro ostatní bude užitečné, když toto zvládnou a dostanou se ještě mnohem dál. Naprosto odmítám, že v té první skupině je většina žáků. Možná, že většina žáků takový příklad vyřešit neumí. V tom případě chybu ale připisuji současné situaci ve vzdělávání, kterou bych rozhodně necharakterizoval tak, že využívá maximum potenciálu žáků.

Daleká cizina...tak to nevím, v UK a US samozřejmě vyžadují jejich testy a přijímací zkoušky. Jak uznávají naši maturitu např. v CH netuším, bylo by to zajímavé vědět. Není to tak daleka a studovat tam by mohlo být pro některé naše žáky zajímavé.
22. 06. 2012 | 23:52

Marek Kobera napsal(a):

To dennis:

Děkuji na upozornění. Pokud jsem kvalitní pedagog, tak bych Vám měl dát šanci. Kvalitní pedagogové nelámou nad žáky hole, i když, můžete mi věřit, je to někdy dost nápor na hlavu...
23. 06. 2012 | 00:06

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

"Systém (a mnozí rodiče) však po učitelkách na prvním stupni nechtějí osobnost nebo snad chuť po vzdělávání, ale splnění ŠVP a rodiče chtějí hlavně ty jedničky. "

A chtějí osobnost (učitelky) samotní žáci? Není i přes jejich příznivý věk vnímání autority paní učitelky trochu erodované?
23. 06. 2012 | 00:09

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

"Třeba i FIT by uznával jiné víceškolní zkoušky, kdyby byly."

O FIT si iluze nedělám. Co Vám ale brání se jich na to zeptat? A pak zde poreferovat?
23. 06. 2012 | 00:12

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

"A garantuji Vám, že u nás půl národa neumí pořádně procenta. "

A uznáváte Komenského zásadu od jednoduššího ke složitějšímu? Jak pak budou tito řešit (třeba na ministerstvech, v různých komisích, ve veřejné debatě) řešit skutečné problémy dneška a zítřka, které jsou o mnoho řádů složitější?

A můžete jim zakázat do nich mluvit, když teda máme teď tu demogracii?
23. 06. 2012 | 00:18

Marek Kobera napsal(a):

To pgjed:

"... testy sestaveny renomovanými praktickými pedagogy jmenovanými ministerstvem, jednoznačný způsob hodnocení rovnoměrně hodnotící všechny aspekty testů."

Bohužel nereálné. Důvdodem je to, že se v současnosti vždy najdou lidé, kteří
budou ony profesory považovat za nedostatečně renomované
způsob hodnocení za nejednoznačný, nerovnoměrný a celkově špatný
a aspekty testů buď neúplné, nebo příliš úplné.
23. 06. 2012 | 00:51

PhDr. Zlata Hálová, CSc. Brno - Montreal napsal(a):

To Jana kratce:
prectu si, ale pokud jste mela na mysli situaci 15letych - mozna i mladsich, kterym se predestre uzasna moznost studovat elitni stredni skolu tak, ze stejnokroj svleknou na sobotu a nedeli a mentalne na 2 dny prehodi vyhybku, jakoze jsou doma, kdyz se jim pojeti "doma" ztraci (rada dospelych pak ve sve dospelosti pláče a rika, ze je "rodice vystrcili", "zbavili se jich apod", vcetne zavisti k sourozencum, kteri doma "mohli zustat".), za cenu uzasne studijni absorbce, tak svuj nazor - po 35 letech praxe - nezmenim. Ta cena je prilis vysoka, neznam jedineho dospoleho, ktery by nemel celozivotni psychicky sram. A divila byste se mozna, jak vyznamná postavení mají.
Obecne:
Co jsem mela na mysli je zakladna v Osobnosti ucitele, ktery nejen, že je absolvovanim Pedagogické apod VŠ vyškoleny učit sve předměty, ale je také sám za sebe Zodpovedne Svepravny, a svym celkovým působenim prispiva, aby se z dětí postupně stavaly Svebytne a dle svych moznosti rozvinute take!! Osobnosti, nezakomplexovane, pokrivene tim, ze kdyz jim priroda nenadelila na rovnice o trech neznamych a nebudou mit nejakym posleze vysolichanym způsobem diplom JUDr. apod. neznamena to, ze jsou méněcenné a nepatri do 21. stoleti.
A učitelé přímo působící na středoškoláky a vysokoškoláky, na budouci vzdělanou skupinu, no to je ten smutek nad generacemi dál a dál se vzdalujícími od původního vzoru, že vzdělanost není jen ziskané množství (nadrcených hotovych) informací plus případně rychlost zacházení s Googlem aj. Dokonce ani ne bodová hodnota IQ, jakkoli by mohla byt vysoka. Vzdělanost v jistém bodě míry znalostí se stává propojením schopnosti reflexe světa a sebereflexe ve světě. A váže se, mimo jiné, opravdu také k morálce, charakteru a osobně vytvořenému nebo přejatému hodnotovému systému. Tzn. k celkové mentální kvalitě a uspořádání daného člověka. To je původní smysl kultivace IQ a předložený Ukol těm, kterým priroda nadelila. Ukol vůci celku společnosti.
No, já vím, v dnešním modu individualismu a zbujelého kratkozrakého sobectví, to zní pěkně staromodně, staromilecky, naivně a připitoměle.
23. 06. 2012 | 05:11

PhDr. Zlata Hálová, CSc. Brno - Montreal napsal(a):

Diskutovat nad statnimi, meziskolnimi apod maturitami - asi je to dobre zamestnavat se premyslenim nad spickou ledovce. Aspoň to (???).
Osobně bych raději viděla odpich zgruntu navratit poradek. Nebot prese všechen až marasmus, znam velke mnozstvi velmi dobrych mladych i starsich ucitelu I. i II. stupně. A mnoho skvělych profesoru namahajicich se a poctivě ucicich na střednich školach.
VŠ školy jsou kapitola sama pro sebe.
23. 06. 2012 | 05:23

Anna napsal(a):

ondrejsteffl
"Vyšlo v Lidových novinách 20/6 pod názvem Útěk před drahým monstrem."

Vyšel tam tento článek (tzn. tento blog) jako placená reklama na produkty Scio, nebo gratis ze známosti?

A ještě zopakuji můj předchozí dotaz:
v HN jste uvedl, že během deseti let se velká část vzdělání přesune ze škol jinam, protože dosavadní kamenné instituce už nebudou schopny učit novým typům dovedností.

O jakou část vzdělávání se jedná a kam se přesune?

http://life.ihned.cz/lide/c1-54831550-co-je-perspektivni-prace-osetrovatel-starych-lidi-radi-expert-na-vzdelani
23. 06. 2012 | 09:57

Josef K. napsal(a):

Marek Kobera. Patrně můj syn skládal jiné IB (na IBS) než Vámi doučované. Jsem si tím jistý. Předně IB je systém zkoušek, který se táhne v mnoha podobách několik měsíců, testy jsou jen jednou ze součástí. Například jazykové znalosti jsou prokazovány obrazovou a zvukovou nahrávkou a teprve následně testem, biologie představuje nejprve jasně definovaný pokus (včetně obrazového zachycení), následně jeho písemné zpracování, test je opět jen součástí. Tak je to s většinou oborů.
Takže IB není jednorázové testování, nýbrž celý proices dokazování znalostí. To, že se na IB obecně studenti připravují dva roky, po složení "malé maturity", která je vůbec k IB připustí, vylučuje Vámi popsasné "jentestování".
Nicméně, IB je jistě o kázni a akceptaci njejakých obecných pravidel. Na IB navazují univerzitní studia, která jsou dnes na většině univerzit západního konceptu vedena jako bakalářská a liberální. To je krajně důležitý moment. Zde totiž student musí prokázat svou samostatnost při výběru oborů,. kterým se bude v životě věnovat. Liberální univerzitní studium, např.v Holandsku a USA, dnes umožňuje studentům projít si celé sety oborů, které je zajímají, a to i velmi rozdílných tak, aby se odpovědně (tj. přirozeným zájmem, inklinací, talentem , a to vše na základě sebepoznání) ve svém životě věnovalo oborům, které jsou jeho osobnosti nejbližší.
Moje zkušenost je praktickou zkušeností rodiče dvou dětí, které poznaly , díky bohu, české školství jen do páté třídy. Ovšem moje žena je středoškolský učitel, takže mám doma k porovnání oba systémy.
IB student, kterého jste učil byl tak z PORG či Kellenrovy Open Gate. To je totiž jakýsi třeticestný český model, který se velmi liší od onoho západního.
Tolik k Vaší poznámce.)
Věřte mi, svým dětem závidím. Rád bych se proměnil zpět ve náctilétého a hned emigroval. Ztráty utrpěné v normalizací jsou to jediné, čeho v životě lituji. Stejně tak ale lituji mnoha talentů, které český model školství zcela zničí.
Západní model je stavěn tak, že povinnosti a nároky jsou krajní, materiální zajištění však extremní. Žádný z talentů není opuštěn jen tak. Moje zkušenost ze života mých dětí:/jejich praktická zkušenost/ studia v Itálii, škol systému IBS, Německých a holandských univerzit, univerzit USA a nakonec i doktorandských studií EUI, Stanford, Harward, Californian Univerzity atp.
O vztahju systému a talentu svědčí i prostý fakt, že Čezko mé děti nepodporovalo, stipendia dostaly od vlád Lucemburska, Holandska, Německa a USA.
Takže, pokud posuzujeme v komplexitě, nemám pocit, že Váš student byl IB jako většina běžných. Patrně to bylo nějaké české krácení programu, aby se příličš nenamohl...
23. 06. 2012 | 10:36

Josef K. napsal(a):

Marek KObera, tady je přesný popis IB: http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/cechacci-versus-snobove-u-maturit.Pak srovnávejte!
23. 06. 2012 | 13:16

Josef K. napsal(a):

Panr Šteffle, když je student chytřejší Vás: http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/cechacci-versus-snobove-u-maturit.
23. 06. 2012 | 13:20

Marek Kobera napsal(a):

To Zlata Hálová:

"Osobně bych raději viděla odpich zgruntu navratit poradek"

Pořádek které doby prosím?
23. 06. 2012 | 15:41

Marek Kobera napsal(a):

To Josef K.:

Jistě jsem s Vámi nechtěl soutěžit ve znalostech IB, které mám mizivé jen z druhé ruky. Je fajn, že píšete, že student byl z PORGu či Open Gate. On byl totiž z ISP, což je pro mě škola pozoruhodná zejména tím, že se na ní platí vůbec nejvyšší školné z českých SŠ (podle novinářů až 570 000 Kč). Na jejich stránkách odkazují na ibo.org. Ten "jen test" a "že tomu nemusí rozumět" pravil žák o fyzice, k níž dostal asi dvěstěpadesátistránkovou učebnici, kterou neotevřel do doby asi dva týdny před oním testem. U jiných předmětů pochopitelně to mohlo být (a bylo) jinak. On totiž chtěl zejména jít studovat oxfordský PEP, na což, jak sám uznáte moc fyziky nepotřebujete, pokud se zrovna nechcete zabývat např. econophysics.

Co to prosím znamená, že univerzitní studia jsou liberální? Kromě toho, co jste napsal...
23. 06. 2012 | 16:04

PhDr. Zlata Hálová, CSc. Brno - Montreal napsal(a):

To Marek Kobera
Pořádek mozna ve smylu s velkym P.
Snad je mozno si v posloupnosti casu (nejen polit. systemu) uvedomit hodnoty, ktere jdou pres - "a travers" - vsech casovych period. A prave nad temi systemy (ruzne ujetymi a pomylenymi) nakonec vice ci mene vitezi. Prave i prohrami, ktere citime - paradoxne vitezi.
Konkretne bych se vubec nebala 1) poucit se a 2) vybrat i z toho, co se ukazalo nosne ze skolstvi predsocialistickeho, neco i ze socialistickeho (nemohu si pomoci rada ucitelu, a skoro bych rekla vetsina, nerozptylovana neustalymi zmenami predpisu apod, ucila naplno a s osobnim vnosem, ktery nam zustal, prestoze nyni trojclenku bych mozna i tezko...) A zvlaste na stredni skolu, tehdy SVVŠ (Gymnasium) vzpominam enormne rada, vcetne vybavy na vysokou a do světa.

Ale stejne" znovu opakuji, ze podstata problemu a meritum veci je hlubsi, statni maturity jen zvyraznily tu podivne rozjetou a uhybajici masinerie...
Muj syn ma - da se rici - elitni vzdelani, ale stejne si myslim, ze ČR potrebuje a ma mit síť kvalitnich statnich gymnysií a siŤ kvalitne vedeneho zakladniho skolstvi, kde se reditele skola a ucitele citi hrdi na svou praci a pusobeni na deti a studenti, jsou po zasluze odmenovani a maji uctu spolecnosti.
23. 06. 2012 | 16:10

Marek Kobera napsal(a):

To Zlata Hálová:

Sice s Vámi souhlasím, ale také vidím, že ta hrdost učitelů na svou práci a úcta společnosti vůči nim (zvláště pak žáků) se těžko budou vracet na úrovně, na něž vzpomínáte.
23. 06. 2012 | 16:15

Josef K. napsal(a):

Marek Kobera. Liberální univerzitní studia je předně zcela pregnatně definovaný termín , kterým se označuje taková forma studií, která cituji: " Students in the liberal arts generally major in a particular discipline while receiving exposure to a wide range of academic subjects, including sciences as well as the traditional humanities subjects taught as liberal arts." Jedním z důvodů šíření tohoto typu bakalářského studia je poznání, zdůrazňované na všech západních univerzitách, že člověk má v životě dělat to, co bude dělat rád, ochotně a k čemu má předpoklady, a že je povinností talentovaného studenta takovou pozici najít a univerzity umožnit mu ono hledání.
Tento přístup souvisí s mou hlubokou skepsí, jak jsem o ní psal výše: nezdravá společnost jako česká postnormalizační není schopna svými výlučně technokratickými prostředky vybudovat dobré školství! Důležitá poznámka je, že mluvíme o evropském a amarickém školství. Asijské školství pracuje s lidmi, kteří mají zcela jiné společenské stereotypy a nepředstavitelně se od evropského liší.
Onen důraz na individuální zodpovědnou volbu a podpora při jejím hledání, včetně multikulturního rozměru (tolik charakteristického pro jakoukoliv intelektutální práci) mimo faktu, že na většině trochu slušných univerzit v Západní Evropě učí nejméně 40% lidí ze "zahraničí" stejně jako nejméně 30% studentů je ze zahraničí, jsou komplexní. Studium není považováno za individuální sociální výhodu, jak je tomu v zemích s pravoslavně východní korupční mentalitou jako Česko, nýbrž je plně zdůrazněna společenská odpovědnost univerzity a státu (který ovlivňuje studia mnoha způsoby) za to, že sítem nepropadne jediný talent. Je totiž dobře známo, že talentoví lidé se nemusejí projevit při samotném studiu, ale až dlouho po něm. V Česko je takový přístup považován za hýření veřejnými prostředky (a propos, proto zapoměnme na české tygry).
Pouze odkazuji an celý systém dědických daní , daní z majetku na Západě, který zdůrazňuje povinnost každé generace obhájit svou existenci samostatně. Velký rozdíl od tuzemska.
Ve vztahu ke střednímu školství.Zde se jedná o tvrdou přípravu (především v systémech mezinárodních škol...ISP neznám- známe ale PBS.) jejíž součástí je socializační proces: tedy vštěpení základních společenských norem, a to poměrně vysokými požadavky na objem a kvalitu práce studentů. Viz. poslaný odkaz. Přiznávám, mně také , jako i onomu studentovi, připadá český systém se svými alibistickými omezeními směšný /ale, opět jaká společnost, takový produkt, bavili bychom se o tom, co to je normalizace a o vládě lůzy, o škodlivosti české formy nacionalismu, o akademickém titulu jako formě východního neufeudalismu atp./ .
Tento proces klade velké nároky na stadenty na podřízení se systému a zvládnutí povinnosti, což jsou důležité předpoklady pro to, pokračovat ve studiu univerzitním jakékoliv formy.
Jsme v semiotickém problému: obsah spojení "univerzitní studium" (a to i u obchodních disciplín neakademických) je v tuzemsku zcela jiný než na Západě.
Západní komplexita (t.j. celoživotní perspektiva s níž je systém budován s ohledem na realitu) je , jako soudím i podle příspěvkú paní Hálové, který je jistě nějak fundovaný , se zcela míjí s tuzemským obsahem.
Ještě v první polovině sedmdestáých let jsem však studoval v Praze střední školu, podobně jako paní Hálová, veden normalizací postiženými učiteli, a tato studia zunačně převyšovala svými nároky, motivací i znalostmi studia let 80. na UK i studia dnešní na UK.
Takže to tady chvilku bylo jak má být.
Články pan Šteffla jsou směšné technokratické mletím sena, a není divu, že je mnozí považují spíše za marketing jeho společnosti.
23. 06. 2012 | 16:58

Josef K. napsal(a):

M Kobera. Omlouvám se za překlepy.
23. 06. 2012 | 17:03

Josef K. napsal(a):

Rád bych napsal ještě několik piznámek. Starší dítě, nyní doktorand na jedné ze tří top Uni, při psaní diplomové práce na německé univerzitě oslovilo mnoho kapacit ze svého oboru. Všichni západní vědci, vč. nositelů Nobelovy ceny, mu odpověděli a nabídli svou reálnou pomoc, resp. vedli s ním několika měsíční dialog, žádný z českých vědců se neozval.
Míra angažovanosti učitelů v životě svých studentů je na Západě neuvěřitelná. Ovšem nejen učitelů.
Mladší dítě je podporováno nejen vysokým stipendiem holandské vlády a univerzity již od druhého ročníku (70% školného a nákladů na život). Rodiče jeho kamarádů, kteří pocházejí z celého světa, dnes nabídli pomoc, a reálně financují cesty mého dítěte po světě. Stačila k tomu realizace několika projektů, při které projevil talent a vůli. Nechci psát, nemám to právo, o jaké věci jde. Ale synovi v rámci studentské práce poskytly pomoc, zadarmo, nejprofesionálnjší společnosti a guru svých oborů, o kterých se zde píše jako o Olymspkých bozích. Univerzita mu poskytla ze stuidentského kapitálu podporu ve výši 100% nezbytných nákladů na pojištění projektů a základní zajištění, které bylo nutné uhradit. Na dokončení projektu se bezplatně podílejí firmy na úrovni (jen pro ilustraci) MGM, Boeing, AEDS atp. se svým kapitálem. Je mu pouhých 21 let. Nikdo nemáme jistotu, že to, co dělá je to pravé, ale všichni máme jistotu, že to ,co zkouší dělat, je povinnost a teprve čas ukáže.
Opravdu jsem šťastný, že jsem obě děti vyslal ven a odsoudil je k emigraci tohoto typu. Moje frustrace z české společnosti by byla neskonale větší, pokud bych to neudělal. Stačí, že jsem toho členem já sám. Články pana Šteffla a diskuse pod nimi k ní jen pořispívají. Zvláště když hledají nápravu v učitelích či nějakých organizačních techtlemechtle.
Jinak, srovnávám své děti s tuzemsky vzdělávanými neteřemi a synovci. Peklo!
23. 06. 2012 | 17:15

Marek Kobera napsal(a):

To Josef K.: K tomu článku. Vidím, že bych neuměl napsat komparativní esej o „Prolínání vážných a veselých motivů v Kafkově Proměně a Hrabalových Ostře sledovaných vlacích“, takže bych se neměl považovat za středoškolsky vzdělaného člověka a měl bych se zařadit mezi mužiky a ne pravoslavné neofeudály. Uznávám, že máte ze sedmdesátých let mnohem vyšší vzdělání než já kdy mít budu, zvláště když ani nerozpoznávám úplnou nutnost umět psát takové eseje v západním systému komplexity.

Co se týká studentů "liberal arts", kteří ovládají vše od antropologie přes kvantovou chemii po zoologii, tak jsou nepochybně naprosto úžasní a naprosto objektivně by tito lidé v nacionalistickém Čezku měli vykonávat jen roli CEO, pokud sem vůbec kdy zavítají.
23. 06. 2012 | 19:11

Josef K. napsal(a):

Marek Kobera. Já věděl, že vám to nevydrží. Už jste u sebezpytování ironického šípu mířeného proti všemu cizímu. No, pojďme se bavit o kozách: tedy je to s Vámi jako s kozou na ledě, já o voze Vy o koze.
23. 06. 2012 | 21:23

Marek Kobera napsal(a):

To Josef K.: Tak to bohužel nechápu. Odpověděl jsem Vám prosím čestně a pravdivě. Onu esej bych bez nějaké speciální přípravy nebyl s to sepsat. Já vůbec mám odpor k psaní esejí. Ale nemám odpor vůči všemu cizímu. Naopak to rád poznám. Pokud jste na SŠ získal mnohem vyšší vzdělání než já, jak vlastně píšete ve srovnání s UK (i když se nepojím pouze s UK), tak to prostě musím brát jako fakt. Co jiného by mi mělo asi tak zbývat?

Upřímně řečeno, abych byl jak koza na ledě, tak mi skutečně není jasné, jak souvisí Vašich 30, resp. 40% s kvalitou výuky, ale beru to opět jako fakt charakterizující slušné univerzity. Tráva je zelená, sluníčko žluté a na slušných univerzitách učí 40% lidí ze zahraničí. Tím pádem v ČR žádná slušná univerzita neexistuje. Sice mi to připadá nesmírně povrchní, nechtěl jsem o tom psát, ale co nadělám, je to fakt. Dokonce tady dle Vás neexistuje ani univerzita, protože na nich se konají univerzitní studia, kdežto u nás leda tak vuniverzitní studia, takže máme vuniverzity (východní univerzity, chcete-li). Hle, Váš sémiotický problém byl rozřešen. Ale důsledky zůstávají. Jak je možné uznávat za takovéhoto stavu vuniverzitní vzdělání na Západě jako univerzitní? Patrně to možné není.

V retrospektivě rozeznávám, že mé SŠ vzdělání bylo měkké jako tvaroh a nenaučilo mě té správné socializaci kladením velkých překážek. U Vás to bylo jinak, takže Vaše řečtina je plynulá a moje jen se slovníkem, o matematice ani nemluvě. Měl jste asi štěstí!
23. 06. 2012 | 22:17

Josef K. napsal(a):

Marek Kobera, nechci být s Vámi v kontraverzi. 30-40% je velmi důležitých, je to prolínání kulturních tradic, problém semiotiky. Nevěřme, že jsou země a regiony stejné, ale každý má své bohatství. Je to tedy nezbytná podmínky. Pamatuji se, jak mi mladší syn vyprávěl, že ho profesor sjel za ideologickou poznámku. Akademie a myšlení nemají rády ideologii. Ostatně vzdělanost, opakuji, je záležitostí globální, internacionální a nad jazyky, měli jsme latinu,máme angličtinu. Nikdy tomu jinak nebylo.
23. 06. 2012 | 23:14

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

Divím se, že na tu kombinaci nesmyslů a protičeské nenávisti reagujete.
24. 06. 2012 | 00:19

Anastazie napsal(a):

Ad Marek Kobera

Jestliže na blogu narazíte na pan Josefa K.,dočkáte se následujícího postupu:
Nejprve napíše komentář k dané věci,kde zdůrazní inteligenci svou a nyní i inteligenci svých dětí/ znalostí a schopnosti je vyjádřit má dost,to se mu musí uznat /
Pak napadne vše české jako nedokonalé oproti západním zemím /jeho oblíbená myšlenka-od rozbití Rakouska-Uherska to jde s naší zemí dolů/
V konečné fázi Vás označí za primitiva,který je produktem této země-často formou různých slovních hříček.

K maturitám:informace mám jen z tisku a TV-naštěstí mé děti mají za sebou již dokončená VŠ studia.
Jedním slovem horor-zvláště hodnocení slohů.A samozřejmě tunel na peníze.
Jinak si nemyslím,že získat kompletní stipendia od západních vlád je tak jednoduché.Byls jsem ráda,že obě mé dcery byly v programu Erasmus/l semestr za stipendium na zahraniční univerzitě /.

Ale s mladší dcerou studoval jeden ze synů prof.H"oschla-velmi známého,vysoce inteligentního člověka.A v zahraničí VŠ nestudoval/i když od l7 let měl úspěšnou PC programátorskou firmu /psanou pochopitelně na svého otce,neboť před 18 rokem
podnikat nemohl.Možná,že jeho otec by možnost získat stipendium měl,ale jak jsem viděla /a dcera potvrdila /,považoval za potřebné zachovat si svůj vysoký vliv.Do zahraničí se dá odejít na postgraduál.
24. 06. 2012 | 06:42

Jen houšť a větší kapky napsal(a):

kdyby so doktor Rath zavčasu zprovoznil soukromé gymnázium v Hostivici, nemusel nosit krabici a nemusel být chycen.

Soukromé školství vidím jako ideální pračku peněz. Jen houšť a větší kapky.
24. 06. 2012 | 08:49

Josef K. napsal(a):

Anastazie. Již mnohokrát jsem zde upozornil, že nejsem než nick. Nick jako znak něčeho nemůže mít děti, nick nemůže souložit,plodit děti, jíst, dýchat. Nick jako znak, jako já, může pouze odrážet jistou ideu.
Váš pokus přenést vše na popis vadných charakterových vlastností nicku je nesmyslný, protože ZNAK komplexní lidský charakter nemá, jak si jistě uvědomíte... Nick se nemůže urazit.
U znaku si můžete být jistá jedinou věcí, skrývá pod sebou mnoho diferenciovaných významů a obsahů jako jejich zobecnění.
Pokud by Vám to vrtalo hlavou, pak hurá k mé snídani: matematice, Peircovi, de Saussure a sémiotice...
Anastázie, není dobré, když se zralá žena není schopna orientovat.
24. 06. 2012 | 09:10

Josef K. napsal(a):

Mueller.M. Kobera. Pokud si přečtete můj vzkaz Anastázii, pak propadnete do ještě hlubší deprese. Jistě se budete cítit uraženi, že s Vámi nemluví lidská bytost, nýbrž znak. K tomu vám mohu doporučit jen jedno: bádejte nad Jungovým "Božím kálením", má, samozřejmě hlubší kořeny než Jungův život.
Jako znak s vámi mohu komunikovat jen skrze obšecně sdílené poznání. Pokud se vaše životní praxe obecně sdílenému poznání vymyká, je vaší soukromou. Tam já nevidím, jsem zrozen z diferenciací a zobecnění. Děloha, která mne odchovala, je gargantuovským světem sedmi miliard obyvatel planety. Pokud praxe městyse není do zobecnění zahrnuzta, nemohu na ni reagovat, je příliš malou či deviantní.
Jo, když selský rozum klame.
24. 06. 2012 | 09:15

Josef K. napsal(a):

Mueller.M. Kobera. Je zvláštní, že lzte najít jistou shodu pohledů pod blogem pana Broma. Vaše opozice na základě zcela jiném je tak nesmyslná.
24. 06. 2012 | 10:04

Jana napsal(a):

To Marek Kobera:
Myslím, že se nemusíte vůbec cítit méněcenný vůči tomu, co zde popisuje pan Josef K. Věřte tomu, že na dané komparativní eseje např. o „Prolínání vážných a veselých motivů v Kafkově Proměně a Hrabalových Ostře sledovaných vlacích“ jsou žáci připravováni celým svým předchozím studiem. I vy byste to bez problémů zvládnul:) V cizině se neklade takový důraz na dějiny literatury jako u nás, ale jde se více do hloubky. Kafku mohou klidně probírat i několik měsíců a na jednom díle se naučí analyzovat dílo do mrtě. Jde vlastně o to, naučit se vidět věci hloub, hledat symboly, paralely, odkazy... Nemyslím si, že by naši výborní maturanti byli horší než na zahraničních školách, pouze naši mají, řekla bych, více našprtaných znalostí, ti zahraniční se naučili analyticky přemýšlet. Domnívám se, že by naše studenty ta literatura v zahraničním pojetí také více bavila. Já osobně ale nejsem vůbec připravena tímto způsobem učit. Možná by bylo přínosem nechat budoucí učitelé studovat metodiku na západě a pokusit se změnit cíle a obsah vzdělávání u nás. To, co napsal pan Josef K., bylo pro mne dost zajímavé - o zahraničních VŠ (na rozdíl od těch středních) moc nevím. Pouze mí studenti, kteří studovali třeba semestr v Anglii, přicházeli s očima navrch hlavy. Tvrdili, že naše znalosti jsou mnohdy větší, ale chybí nám sebevědomí diskutovat a své myšlenky prezentovat. A také, že v ČR dostanou jedno skriptum, které se nadřou zpaměti, zatímco v cizině se studuje z různých zdrojů, kde mohou být i protichůdná mínění a na studentovi už je, aby zaujal nějaké stanovisko a uměl je zdůvodnit. Teď mě napadá, že u nás se asi více učíme znalostem, na západě se asi více učí myslet, mít svůj názor a umět jej prezentovat. V 70. letech jsem studovala na gymnáziu, ale žádná sláva to nebyla. Latinu se učila jen humanitní třída, občanka strašná, dějepis vykuchaný, západní jazyky ubohé, zato branná výchova a kvalitní přírodní vědy. O nic jste nepřišel:))
Jana
24. 06. 2012 | 10:32

Karel Mueller napsal(a):

Jana:

jsme stejná generace (maturoval jsem v roce 1973), o školství jsme měli hotový maraton právě zde na blogu u pana Šteffla, pokud si vzpomínám, tak jste se ho účastnila. Proto se zaměřím hlavně na VŠ:

O kvalitě školy rozhodují 4 položky:
- Koncepce studia a obsah přednášek
- Úroveň školy a učitelů a jejich pedagogická zdatnost, vybavení školy
- Zabezpečení studia (literatura a studijní pomůcky, ubytování, ztráta času dojížděním, stravování)
- Celková atmosféra ve škole daná úrovní a zájmem studentů a také spoluprací mezi studenty a učiteli.

Omezím se na tvrdé exaktní obory, o kterých něco vím. K jednotlivým bodům:
- V rámci stovek universit je prakticky unifikovaný. V podstatě prakticky nezáleží na tom, na které bude student studovat
- Zde záleží hlavně na pedagogickém umění vyložit vcelku základní látku, špičoví vědci a vybavení jsou rozhodující pro výchovů doktorandů. Vlastně právě tato položka (výchova doktorandů) dělá špičkovou školu
- To záleží hlavně na financích
- To záleží hlavně na celkovm profilu společnosti a také na perspektivách absolventů. V dobách reálsocialismu nejslabší bod, důvody určitě dobře znáte.

Jestli dnešním studentům něco my starší můžeme závidět, tak je to internet a literatura, kterou lze na internetu najít.

Pokud jde o ZŠ a SŠ, tak jen stručně z mnohokrát řečeného: Úkolem školy je poskytnout sumu určitých znalostí a dovedností a především naučit myslet, t. jednotlivé položky inteligence dostat na co nejvyšší úroveň a na dané úrovni naučit myslet systémově a analyticky. Na 1. stupni jsou základními pilíři rozvoje inteligence dětí studium gramatiky a úsudkové slovní úlohy z matematiky, ke kterým se postupně přídavají úlohy z ostatních oborů, hlavně přírodovědných. A na SŠ by samozřejmě mělo být zavedeno důkladné studium logiky včetně nespočtu slovních úloh.

Nechme stranou, že oné "maturitě" bychom se tenkrát v našich letech smáli a považovali to spíš za jakýsi test pro nižší ročníky gymnasia. Ten skutečný přínos letošních maturit vidím v tom, že na tvrdo ukázal bídu úrovně studentů právě ve schopnosti myslet (viz příspěvek výše). Samozřejmě nezahrnuji elitu několika stovek studentů.

Víte, debatovat hodiny o nějaké spisovateli a jeho díle je jistě zajímavé, ale pokud není na patřičné úrovni logické a analytické myšlení, tak je "úroveň" těch debat poněkud problematická.

Na rozdíl od Vás si nemyslím, že by byl v tomto směru západ (pokud jde o půměr) před námi. Spíš naopak.
24. 06. 2012 | 12:01

Josef K. napsal(a):

Nechci vnášet rozpory do těchto diskusí, leč.... Zvláštní je, když obyvatel podřípské krajiny, který došel tak k Turnovu, začně srovnávat život své komunity s komunitou nějakých původních obyvatel, např. Tuaregů... (tedy kradu u Bourdieu).
Zvláštní pak je, když bez jakékoliv znalosti, zcela konkrétního osobního dotyku s jinou realitou, dojde k závěru, že jeho představa o Tuarezích je k jeho prospěchu. Nic o Tuarezích neví, jen ví, že jsou. A přesto dojde k závěru, že nejsou dost dobří.
Vztah představy o neznámém, jak víme , plodí chiméry. Realita posatvená na Chimérách přináší od zklamání až po katastrofy.
Tak je to i pod tímto blogem o školství, a nejen pod tímto blogem. Představa, že systém západního školství je vlastně horší než českého je nevyvratitelnou realitou. Ani sekundární odkaz na to, že do Čech nemíří statisíce čínských studentů za peníze vlády na studia, zatímco na Západ ano, nenabydu v této představě váhy argumentu, vžýdy se najde zástupný protiargument.
Jsem rád, že nick Mueller (za mnohé jiné) zde potvrdil svá myšlenková východiska. Dále než k chimérám se však nedostane.
Původně rajčata, na florentském dvoře, sloužila jen k ozdobě stolu. Chiméra není českým specifikem, českým specifikem je její dlouhodobé angažmá.
24. 06. 2012 | 12:18

Josef K. napsal(a):

Poutní cesty do Santiaga de Compostela vedly po staletí i z periferie Evropy z Čech a Moravy. Ona povinnost poutníka měla edukativní charakter, tak již od ranného středověku dochází k tvorbě toho, co nazýváme evropskou kulturou. Byla to aktivita periferie a touha vyrovnat se jádru.
Od doby, kdy poutní stezky zmizely, zoufá si periferie, že je opomíjena a snaží se aspoň ulevit svému svědomí ztvrzením, že je lešpí než centrum. Pouze dva jazyky, z těch, které znám, používají spojení "vzor, který předčí všechny zahraniční výrobky.." Čeština a ruština. Pouze dvě specifické kultury, jedna zcela vykořeněná, druhá uzavřená ve státním náboženství, mají denní potřebu dokazovat si, že jsou lepší něž všichni okolo. Ochablost rozumu.
Pan Mueller kdysi napsal, že Holanďané nenávidí němčinu. Usoudil tak z nějakého televizního seriálu nebo snad byl v Holandsku ve svém červencovém snu pod třešní s výhledem na Trosky... Pan Mueller neví, že každý Holanďan považuje obchodní smlouvu za lepší řešení než sto mírových smluv.
Tak soudí i o vzdělanosti. Pochybnost jím necloumá: včely létají kolem, sluneční žár v české kotlině uspává spolu s dobrým pivem a sny ,které provázejí jeho odpočinek, jsou lákavými sny mladičkého chlapce, který sní o tom, že bude význačným vojevůdcem, náctileté slečny o tom, jak je princeznou obklopenou bájnými krasavci. Ani jeden z těchto snů se nezabývá realitou bitev, realitou manželství, porodu, nevěry muže. A obě děti, pevně usazené v duši pana Muellera, se tak mohou cítit zcela bezpečné.
POstatně i ta tuzemská varianta Červené karkulky, původně francouzského původu, je jaksi tak milá, spravedlivá a dobře se sní.
24. 06. 2012 | 12:31

Karel Mueller napsal(a):

Milý Josefe,

co kdyby jste místo vodopádů nesmyslů napsal něco k věci a přínosného? Mimo jiné na Vás pozoruji neschopnost porozumět psanému textu, jinak by Vám neuniklo, že píšu o průměru, nikoliv o špičkových universitách na západě, kam ti čínští a ostatní asijští studenti směřují.

Snad by jste si všiml, že v případě tvrdých exaktních oborů tam ti Asiaté drtivě převažují, což je dost tristní vizitka západu, snad by jste mohl kouknout na výsledky mezinárodních matematických olympiád, nejrůznějších mezinárodních soutěží atředoškoláků apod, nebo si přečetl brilantního analytika Sarrazina, když už potřebujete někoho ze západu.

Snad by jste pak pak přestal žvanit z cesty a konečně se na něco rozumného zmohl.
24. 06. 2012 | 13:10

DennisKr napsal(a):

Everything else is ultimately only details -- important details, but variants on that theme. index.php is the control, the menu system determins what the "current page" is, and plenty of occasions get fired in the act of building that page. Plugin modules can hook into those occasions and change the workflow/provide additional advice/etc. That is also part of the reason so many Drupal resources revolve around making modules. Without modules, Drupal does maybe not really DO anything other than say, 'Somebody asked to get a page! Does this exist? No? OK, I will serve up a 404.'

<a href="http://billysrereebiz.com">Corro</a>

http://billysrereebiz.com - lolz
25. 02. 2014 | 22:31

Danielrila napsal(a):

Hello. And Bye.

http://somepaydaylounz.com - mr fitz
26. 02. 2014 | 14:34

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy