Škola na konci svých roků

26. 06. 2012 | 20:05
Přečteno 6963 krát
Dnešní škola má spoustu problémů. Žáci jsou zlobivější, někteří programově narušují vyučování. Mnozí se nechtějí učit a většinou prý neumějí, co jsme my uměli. Nejen žáci, ale už i rodiče, a někdy dokonce učitelé pokládají za zbytečné mnohé z toho, co se ve škole učí. Děti jsou nevychované, a učitelé si stále víc stěžují, že je nic, ale opravdu nic nezajímá. Rodiče přehazují výchovné problémy na školu a někteří se chovají k učitelům hrubě a neurvale. Prestiž učitelů klesá, kvalita zájemců o studium učitelství je chabá. Školství chybí vize. A tak dále. Co se vlastně stalo se základním a středním školstvím, na které jsme byli donedávna docela pyšní?


Dlouhodobě píšete o tom, že škola má hluboké a obtížně odstranitelné problémy, které jí brání dobře vzdělávat. Proč tak černý pohled na věc?

Kolega Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd UK nedávno na jedné přednášce mluvil o tom, jaké cíle vzdělávání si nedávno vytyčili v Ontariu. Jsou celkem tři a ten poslední, z mého pohledu nejzajímavější, zní „zvýšit důvěru občanů ve veřejné školství“. Je na místě položit si otázku, proč se tam něco takového dostalo. Kdyby v tomto směru neměli problém, vůbec by na takový cíl nepřipadli. Přece za normální situace by měli občané svému školství důvěřovat. A zvlášť v Ontariu, kde školy mají tradičně špičkovou úroveň. Říkám to proto, že i velmi kulturní národ se silnou tradicí anglosaského školství se potýká s klesající důvěrou občanů k vlastnímu vzdělávacímu systému. U nás je situace ještě horší. Zejména po působení ministra Dobeše bude důvěra ve školu velmi nízká. Když rodiče čtrnáct měsíců pozorovali, jak tu loď řídí takový člověk, museli si říkat, co se asi proboha děje v podpalubí.

 

Problém tedy nemáme jen u nás, škola nefunguje celosvětově?

Ano, myslím, že je to problém západní kultury a instituce školy v ní. Instituce školy vznikla dávno. Nejprve bylo vzdělávání záležitostí církví, i povinná školní docházka pod dohledem státu ale už existuje víc než dvě stě let. U nás ji máme už od roku 1774, zavedla ji, jak známo, Marie Terezie. V té době vznikla škola tohoto typu také v Prusku. Takže zhruba šedesát let běžela povinná školní docházka souběžně s robotou. Děti se učily číst, psát a počítat, protože průmyslová revoluce a vedení války si žádaly vzdělanějšího poddaného. Ale pořád to byl poddaný, který měl být hlavně poslušný a dbalý svých povinností. A to si škola nese ve svém genetickém kódu, dodnes je v ní dítě tak trochu za poddaného a učitel za pána, ale ono to tak dnes prostě už nemůže fungovat. Svět se příliš změnil.

 

Dobře, to jsme ale u školy habsburské a pruské. Kde je chyba v případě zemí anglosaských nebo frankofonních?

Tam je situace trochu jiná. Povinnou školní docházku zavedly mnohem později a nebyl to výsledek osvíceného panovníka nahoře, ale spíš demokratizačních procesů zdola. Škola tam vznikala zhruba o sto let později, ve Spojených státech zaváděli povinnou školní docházku až na přelomu devatenáctého dvacátého století a teprve v roce 1918 ji měli ve všech státech. V Americe si původně řídili v každém městě nebo městečku vzdělávání sami a děti posílali do školy dobrovolně, protože chápali, že je to potřeba. Najali si učitele a sami ho platili. Když se rodičům nezdálo, jak učitel děti vede, prostě ho vyhnali a zkusili to s někým jiným. Přesto ale platí, že stejně jako v Británii, tak i ve Francii a nakonec i v Americe povinná školní docházka vznikla kvůli poptávce průmyslu a armády. Nepotřebovali už jen poddané, kteří umějí kopat na poli, ale dělníky do továren a vojáky schopné porozumět i složitějšímu rozkazu.

 

To do značné míry potřebujeme pořád, nebo ne?

Dneska je v továrně dělníků pár, velkou část práce převzaly stroje. Informace jsou dnes všude kolem nás, kvůli informacím už nemusíte chodit do školy, abyste je získala. A spousta znalostí a dovedností k vám dnes přichází úplně odjinud. Na druhou stranu mnohé potřebné dovednosti, nutné pro život v současném světě, škola dětem nedokáže dát. Svět se prostě strašně rychle změnil a škola, která vznikla před stem nebo dvěma sty lety, není schopná tu novou poptávku uspokojit.

 

Škola, alespoň ta původní rakousko-uherská, se ale přece v čase dost proměnila. Podle vás asi ne dostatečně?

Evidentně ne. Jinak by lidé přece škole důvěřovali a nemuseli by si znovu a znovu klást otázku, jaké má vlastně být její místo v dnešní společnosti. Jiný hezký příklad instituce, která je na tom podobně jako škola, je katolická církev. Ta je tu víc než tisíc let, ale za posledních padesát let se její vliv dramaticky snížil. Stejně jako škola je církev příliš stará, příliš komplikovaná, příliš pomalá na změnu.

 

Leckteré instituce, hodnoty nebo společenské systémy ale přežívají a udržují si svůj význam, přestože vznikly už dávno. Třeba kapitalismus nebo parlamentní demokracie. Proč je zrovna škola institucí, která se přežila?

Rozdíl mezi školstvím a kapitalistickou ekonomikou je v tom, že škola neumí rychle reagovat na změny. Jedna z podstatných stránek kapitalismu je to, že jakákoliv firma může zkrachovat. Už jste ale viděla zkrachovat veřejnou školu nebo kostel? To prostě nejde. I když se dostanou do velkých potíží, pořád existují dál. A to je jeden z důvodů, proč se nemohou rychle měnit. Nemožnost změny není v povaze všech institucí bez rozdílu, ale zrovna v případě školy a církve tu ten problém je. A co se týká parlamentní demokracie, tak o její funkčnosti se pochybuje dávno a stále. Podívejte se kolem sebe. Rozdíl je ovšem v tom, že neznáme žádnou fungující alternativu.

 

Pořád se mi nezdá, že by zrovna škola neměla v dnešním světě místo.

Nějaká forma vzdělávání je určitě nezbytná. Dokonce si myslím, že potřeba vzdělávání ještě poroste, a rychle. Já ale mluvím o základní a střední škole v té podobě, v jaké je máme dnes. Stávající škola vznikla, aby naplňovala celospolečenské zájmy průmyslové revoluce. Mocenské elity prostě v minulosti pochopily, že je v zájmu jejich i celé společnosti, aby byla vzdělaná. A totéž bylo i v zájmu každého jednotlivce. Vzdělání, které dostal ve škole, bylo nutné, aby měl práci. Soulad mezi zájmem jednotlivce a společnosti byl tehdy velký.

Škola byla vytvořena, aby vychovala poslušné poddané a dělníky do průmyslové výroby, případně vojáky poslušné rozkazů a respektující hierarchii. To mohlo fungovat, protože poslušnost, kázeň, plnění povinností a respektování formální autority byly hodnoty ovládající celou tehdejší společnost. Dnes to ale už neplatí. Škola se s tím nedokázala vyrovnat a obávám se, že to ani v budoucnu nedokáže.

 


Pokračování ve čtvrtek...

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Clouseau napsal(a):

Zdá se mi, že p. Šteffl v poslední době téměř ovládl mediální diskusi o školství. Rád bych si vyslechnul též názory odborníků v pedagogice - což pan Šteffl není. Pan Šteffl je, při vší úctě k jeho zkušenostem, pouze podnikatel v pedagogice.
26. 06. 2012 | 20:26

Bunny napsal(a):

Musím se smát, jak si stařík Šteffl hraje na vizionáře. Vždyť se narodil v roce 54, je to takřka dinosaurus. Minimálně polovina kantorů jsou o kus mladší a rozhodně se nemusí nechat urážet relativizací svého vzdělání, svých schopností a rozhledu. Největší obdiv jsme jako studenti měli k učitelům se širokým přehledem, k renesančním lidem, kteří se nemuseli pro každou hloupost utíkat k učebnici (dnes trapné: "moment, podívám se na Wiki...") Systém alá Šteffl by ve školách vyrobil obstojné mloky, fachidioty a omezence. Představa zmateného absolventa, jak při každém novém úkolu ve firmě bezradně mlátí do klávesnice a hledá cosi, co by tam někde mohlo být, ale i když to najde, tak vlastně neví, že je to ono, co hledal - vskutku slibná budoucnost. Proč státy, kde se už tradiční model školství podařilo rozložit, tahají zoufale mozky ze zemí s tradičním vzděláním, to už nám autor nepraví.
26. 06. 2012 | 20:32

Lucy in the sky with diamods napsal(a):

Clouseau

a podnikatel může zkrachovat, ale škola ne, vždyť je to jen budova
26. 06. 2012 | 20:33

baka napsal(a):

Hlavne je to takova demagogicka dojmologie. Bez dat, grafu a citaci vedeckych clanku. Stejne emotivne presvedcive by se dal vykladat i pravy opak toho co pan Steffl hlasa.
26. 06. 2012 | 20:38

survey napsal(a):

Těžko radit.21.století potřebuje nové pneumatiky celé společnosti.Zde se diskutuje školství vs.modernost.Jeden z pocitů,který mám,že v době "hutného" společenství se vyučovalo lépe než v době individualistů.Ta nezávaznost je totiž později to nejhorší na vědě:rozptyl do nicoty.Dnešní věda je už do koše.
Otázkou je co je co hodnotově.Jsem osobně přesvědčen,že obě persony konce 19.století by dnes byly opět nejlepšími :dramatik Henryk Ibsen by v Norsku nejhlouběji ji pochopil motivy Breivika a událost Utoya i bez psychoanalýzy.Dokud není překonán,je nejlepší,ale problém je,že již déle nežije.Zrovna tak spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal dosud nejlepší,nepřekonaný historický román z doby Říše římské.I díky ději o křesťanech.Ale to tomu neubírá,i když to omezuje dobu popisu.Katakomb a křížů s lidmi-sekty. Jiný by sebral a utřídil mnohem více reálií o té říši a nenapsal by to zdaleka tak mistrně.
My,co jsme studovali o pár desítek let dříve jsme měli učitele,kteří nebyli aspoň nudní a formální.Středoškolští.Vysoké školy už citelně neměly vybavení,kádry byly často v emigraci za materiálně lepším bydlem a slávou.Normalizace.
Poznatky starší nestárnou v absolutním slova smyslu,ale jakousi relativní vahou i mezi novějšími je vnímáme poněkud jinak.Spíše méně vzrušující.A tím jsme demotivováni -s nimi zacházet a učit je.
Sahá sem jistě velice vliv Wikipedie,Internetu a tím zejména USA.USA má skutečně na svých universitách plejády skvělých učitelů-odborníků bez nadsázky.U nich je dost tendence,i přes časté historické úvody a komentáře,chtít staré poznatky jaksi povýšit do moderního pojetí náhledu ,systému integrovaných celků.Působí to skoro jako mechanizace.Je to vysoce efektivní a účelné.Ale často to "vybíjí" pěknou emoci spojenou s poznatkem,je-li vnímán ne přes nový systém,ale přes větší hloubku do kořenů jeho existence.Tedy ne střechový přístup-mechanizační,ale kořen-rozpracovaný by byl zdravou protiváhou mechanizátorů vědění z USA.Oni tak jistěže odučí největší počet vysokoškoláků na světě.Na společné úrovni všech.Já bych se rozdílů v úrovni jednotlivců tolik nebál jako oni,kdyby nehrozilo nebezpečí z nich v praxi jiným.
V USA vedou jasně prototypy velice moderních přístupů,u nás spíše tradiční pitvárny.V matematice budou USA stovky let před námi,ve fyzice si nejsem jist,že tou moderností dosáhnou mnohem více než Evropané a u biologie asi jako s fyzikou.
V lékařství bych dal českému lékařství s výjimkou rakoviny,z let normalizace a socialismu o stovky až tisíce procent přednost osobně před americkým a evropským,nehledě na přístrojovou techniku a nehovoře zejména jen o psychovědách.Fyzické lékařství. Soukromé a placené lékařství časem není schopno naprosto ničeho.
26. 06. 2012 | 20:41

Lucy in the sky with diamonds napsal(a):

baka

přesně jak píše Mleziva, on žáky respektuje a oni mu zobají z ruky
26. 06. 2012 | 20:48

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

co by měla ZŠ a SŠ dát a jak to dělat jsem napsal v závěru minulé debaty. Několika větami a nikoliv poprvé.

Není to nic světoborného, že má škola především naučit myslet jsem slyšel už na ZŠ od češtináře Kratochvíla.

To není nikdo z povolaných schopen tuto holou skutečnost zopakovat a místo toho nám předkládat stohy hlubokomyslností?
26. 06. 2012 | 20:51

mb napsal(a):

Už jste ale viděla zkrachovat veřejnou školu nebo kostel?

viděl jsem zkrachovat kostel ... udělali z něj klubovnu ssm ...

jj ...
26. 06. 2012 | 20:54

Pepa:)) napsal(a):

Možná by se tento anarchistický SCIObuřič chytil v Koreji, Číně a Malajsii, tam by potřebovali otevřít oči. A bylo by to záslužné, jinak nás za chvíli předběhnou o sto let...
26. 06. 2012 | 21:08

Pepa:)) napsal(a):

Já myslím, že žáky učím myslet, nevím, proč jsem házen do jednoho pytle s nápisem "všichni jsou blbí a neschopní". Učitelé nejsou školství a školství není vzdělávání, nevím, co se tu vlastně kritizuje.
26. 06. 2012 | 21:11

aga napsal(a):

Tak toto je produkt školství, které už nevychovává k "poslušnosti, kázni a respektu k autoritě". Pane Šteffle, děkujeme předem.

http://www.youtube.com/watch?v=j_mj0MxLHBk
26. 06. 2012 | 21:17

pgjed napsal(a):

Docela zbytečná lavina slov o problému, jehož podstata je jednoznačná:

1. Nedostatek kázně žáků. Kázeň je základním předpokladem řádné a úspěšné výuky. Dříve to bylo samozřejmostí, dnes zřejmě bude nutné smluvně zavazovat rodiče, že zajistí, že jejich dítko bude poslouchat učitele, bude ukázněné a dodrživat školní řád. Sankcí za nedodržení je vyhazov s hrozbou, že dítko může skončit v tzv praktické škole, jako nevzdělavatelné, nebo nedokončí střední školu.
2. Povinnost učit se a řádně připravovat na vyučování. Opět dříve naprostá samozřejmost, dnes by měla být rovněž smluvně podchycena s rodiči s tím, že opakovat během docházky lze nejvýše jednou, jinak hrozí vyloučení a praktická škola, nebo ukončení středoškolského studia.
3. Novým problémem je otázka osnov, kterou neumětelové MŠMT pod vedením Kuchtové a Lišky dovedli až do stavu, kdy každá škola učí jinak a jiné věci a nikdo se v tom nesrovná. A doplňkovým problémem je neschopnost řady učitelů učit způsobem, který je pro žáky srozumitelný, pochopitelný a motivující.
26. 06. 2012 | 21:20

scientist napsal(a):

Střední třídy v průběhu 20. století jako základní strategii sociální reprodukce zvolily investici do vzdělání. Jenže to už přestává fungovat. Přitom žádná alternativa se na obzoru nevynořuje - žádné školy nad univerzitami neexistují. Já si dovolím hádat, že na Západě dojde ještě k většímu tlaku na de-standardizaci ZŠ a SŠ vzdělávání. Zkrátka středostavovské rodiny začnou východisko hledat v tom, že budou vytvářet tlak na diverzifikaci/profilaci vzdělávání již od útlého věku (včetně MŠ) - tam je k tomu ještě prostor. Na Západě k tomu mají nakročeno i díky silnější občanské společnosti, školy častěji fungují "komunitně". Snadněji tedy školství státnímu masovému vzdělávání "ukradnou". Současná situace, kdy střední vrstvy zoufale hledají nový způsob zajištění postavení svých potomků tedy celkové změně v charakteru vzdělávání dost nahrává.

Jak to bude u nás, k tomu jsem skeptický. Ale že se obecně něco děje, spatřuji i v tom, jaký cirkus středostavovské rodiny za poslední dekádu dělají okolo chození dětí do kroužků (4 za týden? žádný problém!); či úlety typu výuka angličtiny v MŠ, pro nemluvňata či rovnou v prenatálním věku.
26. 06. 2012 | 21:34

zastavte svět napsal(a):

Pgjed ještě v pravý čas dobíhá se svou katolickou rákoskou, aby zastavil svět utržený z pantů a nastolil zpět pořádek.
Nepostřehl, že s koncem industriálního věku kázeň upadla. Přestala být potřeba. Na baňu prostě už neklopajú, neb není baňa.

To, co jsem jako obtížně vzdělavatelné dítě chápal jako svůj problém se školou prodělalo obrat o stoosmdesát stupňů. Teď je to škola, kdo má problém.
Mozek dítěte a dospívajícího je stroj uzpůsobený na to, učit se učit. Od prenatálních stádií do sebe zaznamenává nesmírné objemy informací a snaží se je systematizovat. Od školy čeká to, co mu dospělí naslibovali - že ho naučí dát tomu přívalu řád a smysl.

Už první náraz na školské pořádky je nutně zklamáním. Sedět, mlčet, nehýbat se, poslouchat vzdálené bzučení specializovaného stroje soukajícího ze sebe své pětačtyřicetiminutové mleté kůže a kližky, které se slibovaným nemají nic společného. Naplno rozběhnuté mozky se mají najednou zastavit ve vývoji a přizpůsobit se rytmu parního stroje, který mezitím odstěhovali do Malajsie nebo do šrotu.

Kázeň, povinnost a osnovy, praví pgjed. Kinder, Küche, Kirche pro dívky, pro hochy pak fabrika, kasárna a ..také kostel. V tom je moudrost klasiků, k nimž se pgjed počítá.

Nic z toho už bohužel není pravda, což nám značně ztěžuje situaci vůči (našim) dětem. Učte se to co my, abyste byli také tak blbí, jako my.
Vidíte, jak si neumíme poradit s problémy v rozbité rodině?
Vidíte, jak necháváme nefunkční společnost běžet samospádem do pangejtu? Vidíte jak vyrábíme, prodáváme, kupujeme a vyhazujeme všechny ty věci, vymyšlené jen proto, aby se co nejdřív rozbily?

To všechno jsou blaha, která na vás, milé děti čekají.
Když budete ukázněně plnit školní povinnosti a nechate se naporcovávat do osnov. Na konci vylezete jako plátkový salám zabalený v igelitu a vydržíte sedmdesát let otravovat mladší než jste vy tím, jak všemu rozumíte nejlíp.

Dá se potom dětem divit, že se tomu vzpouzí?
26. 06. 2012 | 22:27

zastavte svět napsal(a):

scientisto
Nejde o DÉLKU vzdělávacího procesu. To si vymysleli páni učitelé a profesoři, aby si zajistili zaměstnání.
Jde o intenzitu, humánnost a užitečnost toho, co vzdělavatelé poskytují.
Nic NAD vysokou školou není třeba. I vysoká škola je hloupost.
Vzdělávání se časově nesmí míjet s obdobím, kdy mozek je na přijímání nového orientovaný.
Všechno musí proběhnout dřív a rychleji. Současná škola neuvěřitelně plýtvá časem dětí a jejich kapacitou se učit.
Základní cyklus by měl dvanáctým rokem být uzavřený, dál by se už cesty měly rozcházet k specializovanému vědění. V osmnácti by měl člověk přijít do praxe, která mu teprve dá opravdovou příležitost pochopit souvislosti.
Pokud potom zatouží stát se učencem, ať prokáže tvůrčí potenciál a vrátí se do úplně jiného typu vzdělávací instituce, kde jako rovný s rovnými bude s jinými učenci spolupracovat na řešení problémů.
Dnešní forma vzdělávacího kurikula nás jenom zásobí záplavami plzeňských právníků.
26. 06. 2012 | 22:43

aga napsal(a):

zastavte svět

nasvítil jste to ze zajímavého úhlu a do hloubky.

Jenže - zatím se tomu podle mne nevzpouzí ani tak děti, jako dědek Šteffl, o jehož nezištné starosti o ony děti a jejich lepší příští poněkud pochybuju.

Pročítal jsem diskuze, kde rodiče, jejichž děti jsou už vzdělávány štefflovitě, reagují bezradně až rozhořčeně, protože jsou rázem zbaveni nejen autority toho, kdo "ví víc" (kterou děti v rozumné míře potřebují, ne že ne), ale i možnosti účasti, sdílení a pomoci. To ohroženou rodinu rozhodně nestmelí.

Dosavadní výchova byla tak "špatná" jako svět, na který nás připravovala, ale alespoň s ním byla kompatibilní. Nedovedu si představit, jak se děti, vychované po štefflovsku (myslím ty normální, ne privilegované) zařadí.

Takových dětí, jakým jste byl vy, je menšina, a měly problémy vždy - přesto se z nich nakonec ti Einsteinové stali. Horší je, že jejich schopnosti společnost ani náhodou nevyužila rozumně a ku všeobecnému prospěchu, a to se nezmění, i kdyby se zásadně změnila výchova. Ti, co dědičně udávají směr, mají své vlastní metody vzdělávání, a to hemžení dole má na jejich rozhodování vliv nepatrný až žádný.

Dokud se zásadně nezmění svět, jeho hierarchie, hodnoty a směřování, je úplně jedno, jak se bude měnit školství, a nedovedu si představit žádné takové, které by v rámci stávajícího systému dokázalo připravit citlivé a zvídavé dítě na to, aby ustálo čelní střet s realitou bez problémů.
26. 06. 2012 | 23:02

mb napsal(a):

myslím, že zastavte svět má do velké míry pravdu ... k tý humánnosti školství by to asi taky chtělo osvícené ( humánní ) šéfy, ne ?

je soudobě kapitalistická společnost společností humánní ?

můžeme tedy mít humánní školství ... ?

zatím ...
26. 06. 2012 | 23:08

Baba napsal(a):

A jako takový je vůči prodlevám obrněn svatou trpělivostí. Ono zesynchronizovat se s monitorem, to není jen tak.
26. 06. 2012 | 23:17

Homunkulus napsal(a):

Velmi zajímavé; tyhle obecné pohledy z perspektivy desetiletí, ne-li staletí jsou potřeba jako sůl. Teď je sice potřeba řešit okamžité renoncy (maturitní slohy aj.), ale až (jestli) se situace zlepší, zase v klidu usneme. Osobně bych byl i radikálnější, článek mi trochu bere vítr z plachet, ptal bych se "jak se za posledních x let změnilo lidské poznání?", "jak se změnil svět?", "dokáže to škola reflektovat, nebo zůstane v závěsu a pojede setrvačností?" Nebo i advocatus diaboli: "není ona setrvačnost, zkostnatělost školy dobrým opěrným bodem v situaci, kdy se na proměnlivé hodnoty nedá už spolehnout?" Jen dál, pokračujem.
26. 06. 2012 | 23:55

mb napsal(a):

sem teda hodim co jsem si poznamenal v průběhu školního roku:

jestliže drzost, brutalita a bezskrupulóznost vede k úspěchu, jak v takové atmosféře /hodnotovém nastavení a hodnotové realitě/ vychovávat děti ?

já vim že je to jen takový obecný lament ... ale není (tak trochu) vypovídající ... ?
27. 06. 2012 | 00:16

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

"...mnohé potřebné dovednosti, nutné pro život v současném světě, škola dětem nedokáže dát."

Můžete je vyjmenovat, prosím? Aspoň některé.
Pokud takové dovednosti a vědomosti opravdu jsou, není to tím, že současná zcela zdegenerovaná podoba základních a středních škol s drtivou většinou nekompetentních pedagogů není schopna předat žákům vědomosti a dovednosti, které hravě zvládala naučit děti ještě před dvaceti lety?

Děláte jednu obrovskou chybu - neustále zaměňujete následek za příčinu. U profesionálního analytika mne to poněkud šokuje.

Pokud nastavíme parametry výuky tak, že žáci jsou již na prvním stupni patřičně vyškoleni, jak sestřelit jim nepohodlného pedagoga metodou hromadných stížností do schránky důvěry, nemůžeme čekat, že se v Čechách a na Moravě "urodí" rok co rok dva, tři Einsteinové. To si opravdu může myslet jen naprostý hlupák.
27. 06. 2012 | 01:33

Jan Žura napsal(a):

Tentokrát se zloba některých diskutujících zaměřila na autora blogu. Ono těch příčin nedobrého stavu bude víc, nejen ministr školství Dobeš. Přidejme k tomu elitu národa, která tuto zemi řídí, nevychované rodiče, zpustlou televizi, která kromě pořadů pro děti chrlí pořady, které by děti neměly vidět, ale vidí, servilní učitelstvo oddané režimu kvůli hodnocení. Po internetu chodí mnohem horší školní zážitky učitelů, než popisuje pan Šteffl, ale není to nic výjimečného, stejná situace je i v jiných oblastech - v justici, zdravotnictví atd.
27. 06. 2012 | 02:43

Anna napsal(a):

Z blogu 3 dny ve škole, 2 dny online:
ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a):

Pane Šteffle,

"dosavadní kamenné instituce už nebudou schopny učit novým typům dovedností" citace z http://life.ihned.cz/lide/c1-54831550-co-je-perspektivni-prace-osetrovatel-starych-lidi-radi-expert-na-vzdelani

Můžete uvést, o které nové typy dovedností se jedná a jak bude tedy probíhat jejich výuka?
01. 05. 2012 | 15:16

Velmi jednoduchý příklad: Vezměte si tzv. měkké dovednosti - soft skills. Do vzdělávání svých zaměstnanců investují podniky velké peníze (tedˇ po krizi trochu míň) a učí se to i spousta jednotlivců za své peníze. Protože to 1. potřebují a 2. to absolventi ze škol neumějí.
Nepochybně by to ve školách učit šlo a někde (výjimečně) se to opravdu učí. Ale obecně se to vysunulo mimo veřejné školství. Je to jasný příklad toho, jak školy (jako celek) nedokázaly včas reagovat na poptávku trhu i jednotlivců.

Nebo příklady z mého minulého blogu http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=16264

To jsou konkrétní příklady a podle mého soudu budou podobné stále více přibývat. Například odhaduji, že se objeví poptávka po partnerské gramotnosti (lidé se nechtějí rozvádět), po rodičovské gramotnosti (lidé se zamýšlejí, jak vychovávat své děti), stařecké gramotnosti (jak se připravit na stáří) - tohle jsou samozřejmě jen mé dohady a mohu se mýlit. Jisté však je, že v tomto rychle se měnícím svět se buoud objevovat nové a nové věci. A ať se objeví poptávka po vzdělávání v čemkoliv novém, tak "kamenné školy" veřejného školství na to skoro jistě zareagují pozdě (jako na soft skills) nebo vůbec ne (jako třeba na vzdělávání v oblasti počítačových her - Violo :-.)

01. 05. 2012 | 15:36
27. 06. 2012 | 05:34

Anna napsal(a):

Pane Šteffle,
dle Vašich slov postrádáte soft skills, a to děti a mládež jsou ve škole ve společnosti svých vrstevníků a nuceni se podřídit. Myslíte, že když školy skončí, bude jejich socializace lepší?

Z výše uvedeného odkazu:
"Stávající systém školství považuje Ondřej Šteffl, zakladatel a majitel vzdělávací agentury Scio, za absurdní. Během deseti let se podle něj velká část vzdělání přesune ze škol jinam, protože dosavadní kamenné instituce už nebudou schopny učit novým typům dovedností."

JAKÁ ČÁST VZDĚLÁNÍ A KAM SE BĚHEM DESETI LET PŘESUNE?
27. 06. 2012 | 05:44

Anna napsal(a):

Z blogu 3 dny ve škole, 2 dny online - Ondřej Šteffl:

Může se nám to nelíbit, ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat. Podobných postupů, jako je uveden v příkladu, bude přibývat. Vzdělávání bude odcházet ze školních budov.

29. 04. 2012 | 23:24
27. 06. 2012 | 05:50

Anna napsal(a):

Z 3 dny ve škole 2 dny online:
Kormorán napsal(a):

Kolegové,
pan Šteffl svým blogem vypustil tak trochu kachnu:
Píše o nabídce hybridní výuky školy Inver Groove Heights Community School. Škola sama se tím ale nijak nechlubí. Pokud zadáte v hledání na jejich www heslo "hybrid school", zobrazí se pouze dva odkazy na dokumenty:

1) ISD 199’s Proposed Technology Levy FAQ Sheet
Zde je vyučování v hybridních kurzech zmíněno jedinkrát, nenápadně a okrajově.
2) 2012_FINAL_Registration_Guide-1.doc
Dokument je nabídkou všech výukových kurzů, které škola nabízí ve všech studijních oborech (technické, humanitní,...). Škola vyučuje předměty celkem ve více než 140 kurzech. Z toho přibližně 10 je nabízeno hybridní formou. Týkají se pouze Matematiky a Anglického jazyka. V matematice jde např o zlomky, desetinná čísla, finanční gramotnost (půjčky, úroky) a algebru. V angličtině se jedná o kurzy s názvy např.:
a) American novel (čtení předepsané literatury s diskusí)
b) Speech (rozvoj řečových dovedností a technik)
c) The Book is (not) dead (čtení literatury v elektronické formě, rozvoj kritického myšlení) dalších pár obdobných předmětů.

Co se týká angličtiny, jde tedy nezřídka o samostatné čtení (doma) a následnou diskusi (ve třídě). Hybridní kurzy jsou nabízeny pouze v nejvyšších ročnících 11. a 12., kdy se zřejmě studenti připravují na závěrečné zkoušky. Tedy jak vidíte, hybridní způsob výuky tvoří velmi malou část nabídky.

V originálním článku

http://blogs.kqed.org/mindshift/2012/04/in-the-digital-age-welcoming-cell-phones-in-the-class/#more-20548

je zmiňován aspekt svobody a samostatnosti studentů v tomto způsobu výuky. Tento způsob výuky nabízí i jíná škola v USA. Svoji motivaci k jejímu zavedení ovšem nezastírá. Byla jí frusrující neúspěčnost a nezájem studentů o předměty matematika a angličtina. U studentů, kteří si vybrali hybridní formu se úspěšnost velmi zlepšila. Nabízí se ale otázka, zdali se jen nevydělila skupina lepších studentů, kteří si zvolili hybridní formu. O výsledcích skupiny, která si tento způsob nezvolila se nepíše.

V diskusi pod původním článkem je pouhých 12 příspěvků. Zřejmě Američany toto téma příliš nezajímá. Většinou jsou kritičtí a nastolují podobné otázky jako v diskusi zde. Diskutér minatomirai tedy srdnatě bojoval za něco, nad čím se i sami Američané ošklíbají a pokládají to za nouzové řešení.

Pan Šteffl se na psaní blogu asi mnoho nepřipravoval. Bez kritického náhledu se nechal unést dojmem z článku, který ještě posílil. Dopustil se tedy něčeho, co by sám jistě u jiného kritizoval. A ještě se u toho tváří pokrokově. Až budeme příště číst blogy pana Šteffla, buďme opatrnější. Reklama na Scio může být mepominutelnou součástí jeho psaní.

12. 05. 2012 | 10:06
27. 06. 2012 | 05:53

Anna napsal(a):

A vřele doporučuji podívat se na vystoupení pana Šteffla v TEDu, kde tvrdí, že školy skončí, budoucnost školství je nejasná, upozorňuje, kolik peněz do vzdělávání teče a nabádá podnikatele, aby se připojili..
http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM
27. 06. 2012 | 06:37

gaia napsal(a):

každý vědní obor má své průkopníky a někdo je považován za jejich zakladatele.

Tak např. L. Pasteur je považován za zakladatele mikrobiologie, K. Marx marxismu, profesor Wilson sociobiologie a pan Šteffl aspiruje na zakladetele nové vědní disciplíny- pedagogický nihilismus.

Základem tohoto učení je nauka o tom, že že žáci jsou vypatlaná potměšilá cháska, která v hlavě nic nemá a nechce mít a ani nemá cenu se pokoušet jim tam něco ukládat, neb stejně nic nepřijmou a když, tak jim to stejně bude k ničemu (např. existence lišejníků), neb něco podobného stejně nikdy neuvidí, nesetkají se s tím a nikdo se jich na to ptát nebude.
Učitelé pak jsou cháska, která si neumí jinak vydělat na živobytí, ukotvení jsou v minulém režimu a jsou líní se vůbec zajímat, jak to dělají v Oregonu, na Aljašce či Papui Nové Guinei, i když tam to dělají lépe a s větší invencí a zápalem.

Rodiče jsou ti, kteří po ničem jiném netouží, než platit za různé kursy a školení svým dětem majlant a nechat je přezkoušet a stanovit IQ svých dětí je jejich ctižádost a denní starost.

Veřejnost pak má jediný zájem, aby věděla, jaké má kdo schopnosti, dovednosti a IQ, barevně uspořádáno v programu excell a vytisknuto v podobě úhledného grafu a tabulky s označením pořadí v populaci stejně testovaných.

Zaměstnavatelé pak chtějí, aby jim lidský zdroj byl zdarma vyškolen a zaslán do fabriky. instituce či na úřad přesně v té formě, jakou potřebují (nic navíc, aby snad nepřevýšili svého šéfa, či něco svého nevymysleli, čímž by mohli ohrozit existenci dosavadního fungování fabriky či úřadu či instituce), aby přesně zapadl mezi ostatní lidské zdroje zde pracující jako kolečko do soukolí.
Lepší by samozřejmě byli naprogramovaní roboti, kteří by nechtěli dovolenou, nemocenskou, nebo přestávky na záchod, ale věda bohužel ještě tak daleko nepokročila.

A vláda by potřebovala , aby se neustále reformovalo, všichni do toho kecali a byli nespokojení, aby byla potřeba reforem obhajitelná a aby mohli neustále požadovat další a další peníze na různé akce, projekty a reorganizace a mohlo jim z nich zůstat něco za nehty.

a hlavním krédem by mohlo být moto z knihy Džungle před tabulí, vymyšlené již v 50. letech pro kritický román z americké střední školy v New Yorku

Školství je jak žumpa, ze kterého tečou splašky a učitel je víko na té žumpě, který brání, aby se ten sajrajt nevyvalil do ulic a neobtěžoval dopoledne lidi na ulicích.
tak tohle by byla definice nového vědního oboru, pedagogického nihilismu.
27. 06. 2012 | 07:11

Petr napsal(a):

"Dnešní škola má spoustu problémů. Žáci jsou neukázněnější, někteří programově narušují vyučování. Mnozí se nechtějí učit a většinou prý neumějí, co jsme my uměli."

Celá staletí platilo: "Škoda každé facky, která padne vedle!"

A to je zrušeno. Místo toho se vytvořil obrovský, téměř bezpracný job pro deseticíce, pedagogických, sociologických a všelijakých poradců a vychovatelů, kteří nejsou placeni za výsledky své práce a na společnosti jen parazitují. A budou ještě tak dlouho, dokud Evropa nepadne celá na "ústa".
Před kdysi vzdělanou, bohatou Evropou jsou nejen USA, ale Kanada, většina států jižní Ameriky, Austrálie, téměř celá Asie a mnohé státy Afriky.
Takže dál produkujme nevzdělance s titulem a za pohlavky zavírejme. (Na druhé straně za skutečné týraní dětí padají jen směšné trestíčky v komforu.)
27. 06. 2012 | 07:52

pomóc, topím se napsal(a):

Anna

nevím, komu se chce marnit čas na takových akcích, jako je ve vaší ukázce.

A přitom tam tedy autor dělá jen to, co sám kritizuje, stojí a přednáší, lidé musí v klidu sedět a civět na tabuli, kde je jen okopírován dokument, který by si mohli v klidu a doma sami přečíst.

Jaká je přidaná hodnota tohoto vystoupení a co to těm lidem, kteří tam seděli , přineslo?

Spíš jsou jen chudší o vstupné.
27. 06. 2012 | 07:53

Grőssling napsal(a):

Šteffl také napsal,
Školství chybí vize. A tak dále. Co se vlastně stalo se základním a středním školstvím, na které jsme byli donedávna docela pyšní?

Kdy to nedávno bylo ?
Jako v té nové reklamě na pivo z Krušovic ? Jako tenkját, jako tenkját ?
27. 06. 2012 | 08:28

Anna napsal(a):

pomóc, topím se

Aby i žáci seděli doma a učili se online, o to panu Štefflovi jde. A ve svém vystoupení zcela jasně říká, že školy skončí, kolik peněz do vzdělávání teče a nabádá podnikatele, ať se připojí a obrátí se na něho.

Když si přečtete blogy pana Šteffla za poslední rok, možná i déle, poznáte, že to není žádný chvilkový rozmar, ale cílené opakování údajného "skonu" škol. Z jeho pohledu by to bylo pochopitelně velice výhodné. Přečtěte si CV pana Šteffla uvedené zde u blogu. Kdyby školy skončily, pak by se musela testovat úroveň znalostí v mnohem a mnohem větší míře, než dosud.
27. 06. 2012 | 08:30

Anna napsal(a):

pomóc, topím se

O tom, že pan Šteffl je velice úspěšný podnikatel a má i dostatečné známosti svědší i stomilionový sponzorský dar PORGu, který založil - cit.z Wikipedie:
PORG získal v červnu 2007 dar ve výši sto milionů korun. Deset milionů obdržel přímo PORG v Libni a za zbývajících devadesát milionů se postavila nová pobočka na Praze 4 – dvojjazyčné gymnázium a základní škola Nový PORG.
Dárcem byl generální ředitel energetické firmy ČEZ Martin Roman. Nesystémové přidělení vysokého daru od ředitele polostátní firmy, jejímž příjemcem byla firma syna prezidenta, byla kritizována řadou osobností i sdružení (mj. Transparency International).[3] [4] Bratr ředitele školy Jan Klaus je v ČEZu zaměstnán na vyšší manažerské pozici
27. 06. 2012 | 08:36

pomóc, topím se napsal(a):

Anno

ale proč testovat? K čemu ty testy a o čem vypovídají?

Pěknou ukázku přinesl tisk.

Student z gymnázia v Ústí nad Orlicí, vítěz literární soutěže Komenský a my a každoročný úspěšný řešitel olympiády z čj, dostal se až do celostátního kola, tak tento neuděla maturitu z čj, neb dostal 5 ze slohu, že prý se odchýlil od tématu.
Celostátního kola se ve 4. ročníku však nezúčastnil, neb neměl čas, neb bylo mnoho testů a on neměl čas to vše obchopdit
27. 06. 2012 | 08:39

Baba napsal(a):

Vítejte na stránkách grafomanů.
27. 06. 2012 | 08:39

Anna napsal(a):

Z tohoto blogu: "Škola byla vytvořena, aby vychovala poslušné poddané a dělníky do průmyslové výroby, případně vojáky poslušné rozkazů a respektující hierarchii. To mohlo fungovat, protože poslušnost, kázeň, plnění povinností a respektování formální autority byly hodnoty ovládající celou tehdejší společnost. Dnes to ale už neplatí. Škola se s tím nedokázala vyrovnat a obávám se, že to ani v budoucnu nedokáže."

Dnes už poslušnost, kázeň, plnění povinností a respektování formální autority neplatí???

Podle mě to platí stále a je ve valné většině zaměstnání požadováno.
27. 06. 2012 | 08:54

Clouseau napsal(a):

Anna: Myšlenka, že vize o zániku školy jsou jaksi až příliš v souladu s podnikatelskými zájmy p. Šteffla je možná trochu paranoidní, ale také mě čím dál častěji napadá.
27. 06. 2012 | 08:56

Clouseau napsal(a):

Anna: Díky za příspěvky. Pan Šteffl by podle mne potřeboval určité školení v kritickém myšlení, analýze empatii atd. Z některých jeho názorů mne trochu mrazí a zároveň mi připadají trochu cimrmanovské: "Například odhaduji, že se objeví poptávka po partnerské gramotnosti - lidé se nechtějí rozvádět..." - zavede se tento předmět na prvním nebo až na druhém stupni?
27. 06. 2012 | 09:05

Jana Pechová napsal(a):

Obraz školy je jen odrazem společnosti.
Dítě, které žije v rodině - v níž jeden z rodičů buď zcela chybí, anebo si oba jedou po vlastní koleji - nemá zažitou spolupráci, respekt a smysl pro dialog. Tam hledejte problém. Volá se po přátelství a partnerství pedagogů s žáky: vpořádku, ale jak je zajistit, když jsou žáci vedeni k individualismu?
Škola není přežitá: po rodině je to vedle poskytovatele vzdělání další (vyšší) stupeň výuky sociální dovednosti. Základ osnov čas změnit nemůže, pokud se v konkrétních věcech nezmění vědecké teorie (a lidi budou potřebovat pro život stále stejné základy.)
Mohu se též ztotožnit s nickem zastavte svět (22:43).
27. 06. 2012 | 09:21

Oslýk pedagogický machr napsal(a):

Základní problém veřejné debaty v Čechách je v tom, že diskutující jsou nedůvěryhodní dřív, než otevřou hubu.
Člověk by třeba rád povídal o školství, neb do toho kecá a rozumí tomu taky údajně každý, ale zrovna Šteffl... Anna a Clouseau to vidí jasně a narozdíl od mnohých přiznali; je těžko diskutovat s někým, koho podezíráme, že si peče nějaký soukromý kšeft a vůbec mu o žádné ideje nejde.

Zdeněk Brom a Tereza Matějková byli v tomhle zřejmě upřímnější zdroje.
27. 06. 2012 | 09:32

český maloměšťák napsal(a):

Osobně si myslím, že je velkou chybou, když se opomíjí vyučování předmětu
" hudební výchova".
Z tohoto smutného faktu pak vyplývá nejen absence jisté míry vkusu či pokory - ale např. i to, že nedostatek smyslu pro geometrii je pak nahrazován nesmyslnými a kontraproduktivními vášněmi - např. touhou být za každou cenu " in" , místo prakticky realizovatelné touhy po tvůrčí činnosti nastupuje jakýsi bůžek mnohdy velmi invalidního " společenského úspěchu" a v neposlední řadě je chybějící ukotvenost v kultuře dané civilizace nahrazena nekritickýcm obdivováním všeho cizího, byť to cizí mnohdy právě z domácí kultury vzešlo či dokonce ji jen sprostě zkopírovalo anebo bylo pouhým paralelním, respektive jen jinak přeformulovaným výrazem /sdělením/ téhož.

Ne náhodou kdysi každý byť jen průměrně kvalitní kantor uměl hrát na jeden či více hudebních nástrojů , mnohdy sám hudbu skládal.

Nehledě na to, že " díky" SZMIKu /Standardní Zázračná Metoda Inženýra Kalouska/ bude velmi brzy třeba, aby si kantoři minimálně v důchodu přivydělávali nějakou tu pětku. Třeba na pohřbech či svatbách.
Představa takovéhoto strádajícího důchodce, kterak svatebčany obšťasťnuje pouštěním empétrojek - mě pak děsí.

Pročež si jedno etno kvality empétři pusťme /když tedy jinak nedáte/ :

http://www.youtube.com/watch?v=ABtow4TA1y0&feature=related
27. 06. 2012 | 09:47

Martina K napsal(a):

C. malomestaku. Mozna mate s tim nastrojem pravdu. Existuji zeme, kde zahrat klasicke melodie na zobcovou sopranovou fletnu podle not patri k osnovam na prvnim stupni zakladni skoly a zacci se to uci hned po nasobilce. Se skutecnym nastrojem (fletnu umi vsichni vcetne rodicu tak to za nastroj nepovazuji) pak vetsina zacina na druhem stupni, mensina da prednost zpevu. Nemyslim si, ze je to recept na zlepseni cele skoly, spis recept jak udelat zajimavejsi hudebni vychovu a hlavne uzitecnou. Kdyz v 9 letech zahrajete Odu na radost (sice zjednodussenou ale porad onu melodii) doda to sebevedomi, a hlavne se naucite pincip, ze s vynalozenim usili zvladnete opravdu hodne.
27. 06. 2012 | 12:24

český maloměšťák napsal(a):

Martina K
Nehledě na to, že ve světě , kde rostou individuální i skupinové deprese či neurotické stavy....je aktivně provozovaná hudba tím nejlepším lékem i povzbuzením pro na období do dalšího stavu hluboké deprese či neurotického záchvatu. Jakási sebeprojikace apacifikace rákosky v případě učitelského povolání. :)

Pozitivní vibrace, vnímání hudby sfér, společné vidění světa díky jedinému jednotnému jazyku který je zatím k dispozici, porozumění tempu života tak jak je určuje příroda...o to vše jsou konzumenti techna či black heavy metal ochuzeni.
Pak jim nezbývá než shánět sponzory či protekci a usilovat o ten zhusta invalidní společenský úspěch.....

Samozřejmě že známe i případy nezdaru - viz např. J. J. Ryba.
/otázkou však je, nakolik byla individua s kterými byl ve styku profesním či občanském nakloněna právě takovým úvahám, jako je například můj kratičký komentář ohledně prospěšnosti muzicírování jak ve směru (vy)chování oněch individuí, tak i ve směru masy takovýchto individuí....ostatně myslím si, že třeba takový Kalousek, Klaus či Nečas neumějí zahrát On The Sunny Side Of The Street ani na hřeben..../
27. 06. 2012 | 12:39

Pepan napsal(a):

Dle mého názoru to chce disciplinu. Jak se říká velkemj bič a malej dvorek. :-)
27. 06. 2012 | 13:38

ondrejsteffl napsal(a):

Bunny napsal(a): 26. 06. 2012 | 20:32
„Musím se smát, jak si stařík Šteffl hraje na vizionáře. Vždyť se narodil v roce 54, je to takřka dinosaurus.“

No jo, no jo, taky už si na to připadám starý. Ale Vy mladí pořád nic, žádné nové vize, žádné myšlenky. Asi jsme Vás špatně vzdělávali.
27. 06. 2012 | 14:26

ondrejsteffl napsal(a):

baka napsal(a): 26. 06. 2012 | 20:38
„Stejne emotivne presvedcive by se dal vykladat i pravy opak toho co pan Steffl hlasa.“

No tak jen do toho. Rád to na svém blogu zveřejním a rád s tím budu VĚCNĚ polemizovat.
27. 06. 2012 | 14:27

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a): 26. 06. 2012 | 20:51
„Není to nic světoborného, že má škola především naučit myslet jsem slyšel už na ZŠ od češtináře Kratochvíla.“

Dříve jsem také zastával názor, že naučit děti myslet je to nejdůležitější, či dokonce jediné. Nebyla to pravda nikdy, ale dnes je to čím dál víc zřejmé. Studie Učící se společnost (http://www.scio.cz/media/CISCO_Ucici_se_spolecnost.asp) např. uvádí:
Kognitivní dovednosti pro 21. století:
 Shromažďování, syntéza a analýza informací.
 Autonomní práce s vysokým standardem a minimální kontrolou.
 Vedení a usměrňování dalších autonomních pracovníků.
 Kreativita a přetváření kreativity v činy.
 Kritické myšlení a kladení správných otázek.
 Snažit se pochopit stanoviska ostatních a porozumět problému v jeho celistvosti.
 Účinně komunikovat, často používat technologie.
 Pracovat eticky, být pevně ukotven ve své vlastní společnosti a ve světě jako celku.

Nekognitivní dovednosti pro 21. století:
 Sociální inteligence
 Emoční inteligence
 Iniciativní chování
 Vnitřní disciplína

Z toho ani ne polovinu lze zahrnout pod "umět myslet". Ale ani to není konečné. Kdo ví, jaké budou cíle vzdělávání za 50 let? Mění se to jednak s tím, jak se mění svět, co je třeba a s tím čeho si všímáme, a jednak také s tím, co umíme učit. Kdo by si před 20 lety pomyslel, že budeme umět rozvíjet emoční inteligenci.
27. 06. 2012 | 14:28

ondrejsteffl napsal(a):

scientist napsal(a): 26. 06. 2012 | 21:34
Ano, může být, že právě nemožnost pokračovat v sociální reprodukci investicí do vzdělávání v dosavadních školách, bude hlavním hybatelem eroze veřejného školství.
27. 06. 2012 | 14:29

ondrejsteffl napsal(a):

zastavte svět napsal(a): 26. 06. 2012 | 22:27
„Učte se to co my, abyste byli také tak blbí, jako my.
Vidíte, jak si neumíme poradit s problémy v rozbité rodině?
Vidíte, jak necháváme nefunkční společnost běžet samospádem do pangejtu? Vidíte jak vyrábíme, prodáváme, kupujeme a vyhazujeme všechny ty věci, vymyšlené jen proto, aby se co nejdřív rozbily?“

Pěkná slova našim dětem.
27. 06. 2012 | 14:30

ondrejsteffl napsal(a):

aga napsal(a):
„Pročítal jsem diskuze, kde rodiče, jejichž děti jsou už vzdělávány štefflovitě“

Zaprvé by mě zajímalo, které diskuse máte na mysli. Rád bych si to přečetl. Uveďte nějaký odkaz.

A za druhé si sice cením toho, že mé jméno se stalo symbolem, ale mám obavu, že poněkud nezaslouženě. Takže snad vysvětlete, co tím myslíte.

„Takových dětí, jakým jste byl vy (zastavte svět), je menšina…“
Naopak, takových je většina a naprostou většinu pak také škola semele. O většině z nich se nedozvíme nikdy nic – končí v nezaměstnanosti, na přepážkách pošt, u pokladen, v call centrech, ale někdy i v mnohem významnějších pozicích, ale vždy jen jako kolečka stroje. Nick zastavte svět patří k té menšině, která škole nepodlehla.
27. 06. 2012 | 14:33

ondrejsteffl napsal(a):

Homunkulus napsal(a): 26. 06. 2012 | 23:55
„Osobně bych byl i radikálnější“
Počkejte na další blogy :-)
27. 06. 2012 | 14:33

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a): 27. 06. 2012 | 01:33
„"...mnohé potřebné dovednosti, nutné pro život v současném světě, škola dětem nedokáže dát." Můžete je vyjmenovat, prosím? Aspoň některé.“
Viz odpověd Karlu Muellerovi výše.
27. 06. 2012 | 14:34

ondrejsteffl napsal(a):

Jan Žura napsal(a): 27. 06. 2012 | 02:43
„Tentokrát se zloba některých diskutujících zaměřila na autora blogu.“
Ale ne, to my si jen tak povídáme, že? :-)
27. 06. 2012 | 14:34

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 27. 06. 2012 | 05:44
„JAKÁ ČÁST VZDĚLÁNÍ A KAM SE BĚHEM DESETI LET PŘESUNE?“

Obecně část velká, vzdělávání přece není jen škola. Už dnes tráví 15 leté děti více času s počítačem a televizí než ve škole. Oslabení školy bude různé na různých stupních a hlavně různé v různých sociálních vrstvách. V nejvzdělaněji vrstvě může omezení školní docházky být v průměru třeba na polovinu. Nahrazena bude velmi různě, od domácího vzdělávání ve skupinách, přes citovaný článek "3 dny ve škole, 2 dny online", přes rostoucí využití růných online služeb na různých (i dnes neznámých) zařízeních, až po způsoby, které dnes ještě neznáme.

Vyčkejte také na další blogy. Viz též odpověd Karlu Muellerovi výše. Nebo http://blogs.kqed.org/mindshift/2012/06/six-lingering-obstacles-to-using-technology-in-schools/#more-22218 .

Anna napsal(a):
„A vřele doporučuji podívat se na vystoupení pana Šteffla v TEDu,(...) http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM“

Ano, díky ;-), jsem rád, že takto šíříte moje myšlenky. Rozhodně se na to podívejte, je to myslím i docela zábavné.
27. 06. 2012 | 14:36

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a): 27. 06. 2012 | 07:11
„…a pan Šteffl aspiruje na zakladetele nové vědní disciplíny- pedagogický nihilismus.“

Vy patrně zastáváte názor, že vzdělávání=škola. To je sice běžný omyl, ale tak to není. Vzdělávání se nám dostává z mnoha stran a mnoha způsoby, škola je pouze jedním z nich a já jen říkám, že čím dál slabším.
27. 06. 2012 | 14:37

ondrejsteffl napsal(a):

Grőssling napsal(a): 27. 06. 2012 | 08:28
„Školství chybí vize. A tak dále. Co se vlastně stalo se základním a středním školstvím, na které jsme byli donedávna docela pyšní?
Kdy to nedávno bylo ?“

Ano, máte pravdu. Vlastně nevím, kdy jsme na naše školství mohli být pyšní. Snad za první republiky?
27. 06. 2012 | 14:39

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 27. 06. 2012 | 08:36
„O tom, že pan Šteffl je velice úspěšný podnikatel a má i dostatečné známosti svědší i stomilionový sponzorský dar PORGu, PORG získal v červnu 2007 dar ve výši sto milionů korun.“

Patrně Vám ale uniklo, že s porgem už 15 let nemám NIC společného. Sice jsem ho založil, jako první soukromou školu u nás, ale už 15 let nejsem ani členem žádného správního orgánu.

Ostaně sama píšete:
„Nesystémové přidělení vysokého daru od ředitele polostátní firmy, jejímž příjemcem byla firma syna prezidenta, byla kritizována řadou osobností i sdružení (mj. Transparency International).[3] [4] Bratr ředitele školy Jan Klaus je v ČEZu zaměstnán na vyšší manažerské pozici“
27. 06. 2012 | 14:39

ondrejsteffl napsal(a):

Oslýk pedagogický machr napsal(a): 27. 06. 2012 | 09:32
„Základní problém veřejné debaty v Čechách je v tom, že diskutující jsou nedůvěryhodní dřív, než otevřou hubu.“
Ano.

„…je těžko diskutovat s někým, koho podezíráme, že si peče nějaký soukromý kšeft a vůbec mu o žádné ideje nejde.“
Není, úplně stačí soustředit se na věcný obsah. Ad rem nikoliv Ad personam
27. 06. 2012 | 14:40

Martina K napsal(a):

Pane Steffle,
s vetsinou vasich nazoru souhlasim (a mam na svych detech casto vyzkouseno ze zahranici), v jednom jste me vsak nepresvedcil. Zanik skoly. Zanik vyukovych praktik, tak ja je zname ano, ale jako vzdelavaci instituce nikoliv. Rodice musi chodit do prace a i mimoskolni cinnosti s manzelem zvladame jen s max. vypetim sil. Navic se deti mnohe veci uci lepe a rychleji, kdyz jsou v jinem nez domacim prostredi, alespon ty nase. Mnohe skoly maji vybaveni, ktere nikde jinde nemaji (ted mluvim za ty zahranicni, jak je to v CR nevim, tu jednu ceskou co zname neni moc velka hruza, ale reservy tam jsou). "Chodit do skoly" ma i socialni rozmer, kdy se ucite souziti s vrstevniky.
27. 06. 2012 | 16:11

Anna napsal(a):

ondrejsteffl

Díky za odpověď. Cit.: JAKÁ ČÁST VZDĚLÁNÍ A KAM SE BĚHEM DESETI LET PŘESUNE?“

Obecně část velká, vzdělávání přece není jen škola. Už dnes tráví 15 leté děti více času s počítačem a televizí než ve škole. Oslabení školy bude různé na různých stupních a hlavně různé v různých sociálních vrstvách. V nejvzdělaněji vrstvě může omezení školní docházky být v průměru třeba na polovinu. Nahrazena bude velmi různě, od domácího vzdělávání ve skupinách, přes citovaný článek "3 dny ve škole, 2 dny online", přes rostoucí využití růných online služeb na různých (i dnes neznámých) zařízeních, až po způsoby, které dnes ještě neznáme.
konec cit.

Během deseti let se podle Vás velká část vzdělání přesune ze škol jinam. Kdo pracuje na výukových programech? Scio ? Nebo kdo? Odkud máte tuto informaci? Nebo je to jen kachna?
27. 06. 2012 | 16:18

aga napsal(a):

pan Steffl

"..Není, úplně stačí soustředit se na věcný obsah. Ad rem nikoliv Ad personam.."

Tak to rozhodně nestačí. Šikovný manipulátor si v případě osobního zájmu vždy dovede věc přizpůsobit své potřebě . Informací a teorií, často protichůdných, je množsví nepřeberné, stačí si vybrat ty, co se dotyčné osobě hodí (často ze zištných důvodů) do krámu. Navíc, některé osoby mají díky kontaktům na jiné osoby daleko větší moc (vč. přístupu k peněžním zdrojům, často státním) prosadit své "věci", ať už by dopadla diskuze nad věcným obsahem jakkoli. Diskuze ad rem je v tomto systému jen ztráta času (navíc není žádné neosobní "věci" bez jejích osobních realizátorů, kteří teprve jí dají konkrétní charakter) ovšem zainteresované osoby ji kanonizují jako dogma ze zcela zřejmých osobních důvodů.

Podle mne prosazujete až psychopaticky a sociopaticky nezodpovědně nevyzkoušenou teorii, přičemž pokusným králíkem jsou naše děti a budoucnost společnosti. Za případný její krach samozřejmě žádnou osobní zopovědnost neponesete (jako už ji nenesete za jiné předražené a nefunkční projekty).
27. 06. 2012 | 16:34

Anna napsal(a):

ondrejsteffl

Narozdíl od Vás si nemyslím, že školy skončí. Ale nepřekvapilo by mě, kdyby ministerstvo školství zadalo vypracování projektu na online výuku Scio. Do deseti let se ze škol s největší pravděpodobností vzdělávání ani jeho část nikam nepřesune, ale Scio nebo jiná firma dostane za vyhotovení výukových programů jistě zaplaceno. Školství tak bude dojnou krávou pro vyhotovitelské firmy jako bylo zdravotnictví pro IZIP.
27. 06. 2012 | 17:12

ondrejsteffl napsal(a):

 Martina K napsal(a):
„Rodice musi chodit do prace a i mimoskolni cinnosti s manzelem zvladame jen s max. vypetim sil. Navic se deti mnohe veci uci lepe a rychleji, kdyz jsou v jinem nez domacim prostredi, alespon ty nase…. "Chodit do skoly" ma i socialni rozmer, kdy se ucite souziti s vrstevniky.“

Myslím, že jde spíše o terminologické nedorozumění.
1. já netvrdím, že školy zaniknou hned a úplně – to bude postupný, dlouhodobý proces,
2. i tak mi jde o zánik (erozi) škol v té současné převažující podobě,
3. je nepochybné, že bude potřeba vzdělávání, a také hlídání dětí, jak píšete, a že k tomu budou postupně vznikat jiné nové instituce. Některým z nich klidně můžeme říkat školy.
27. 06. 2012 | 18:45

ondrejsteffl napsal(a):

 Anna napsal(a):
„Během deseti let se podle Vás velká část vzdělání přesune ze škol jinam. Kdo pracuje na výukových programech? Scio ? Nebo kdo?“

Pracuje na nich celý svět, projděte si třeba jen zdroje, které jsem uváděl. Vzdělávání se mění především ve světě. A ano, na něčem pracuje i Scio. Přece nebudeme čekat se založenýma rukama.
27. 06. 2012 | 18:46

ondrejsteffl napsal(a):

aga napsal(a): 27. 06. 2012 | 16:34
„Tak to rozhodně nestačí. Šikovný manipulátor si v případě osobního zájmu vždy dovede věc přizpůsobit své potřebě . … Podle mne prosazujete až psychopaticky a sociopaticky nezodpovědně nevyzkoušenou teorii, přičemž pokusným králíkem jsou naše děti a budoucnost společnosti. Za případný její krach samozřejmě žádnou osobní zodpovědnost neponesete (jako už ji nenesete za jiné předražené a nefunkční projekty).“

A to je přesně ono. Uveďte ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemám pravdu. To, co píšete, jsou jen řeči kolem, a to ještě velmi nepoučené (třeba co znamená poznámka „předražené a nefunkční projekty“). Jediné, co se z nich dá pochopit je, že se vám vize budoucnosti, kterou popisuji, nelíbí. Chápu, ale nepřinesl/a jste žádný věcný argumant, že nemám pravdu.

I já vidím řadu rizik, ale pokládám za lepší, se na vznikající situaci se připravit, než „popravovat“ posla špatných zpráv.
27. 06. 2012 | 18:46

ondrejsteffl napsal(a):

 Anna napsal(a):
„Ale nepřekvapilo by mě, kdyby ministerstvo školství zadalo vypracování projektu na online výuku Scio.“
To by mě teda překvapilo.
27. 06. 2012 | 18:47

Anna napsal(a):

ondrejsteffl

Díky za odpověď. Když podle Vás školy skončí, co se tím vyřeší?
Budou se pak online samostudenti lépe chovat, budou disciplinovanější, vzdělanější, budou ovládat soft skills?
Jak se budou socializovat tito inteligentní ovladače PC, když budou sedět doma?
Povinnou školní docházkou se žáci procvičovali každodenní povinnost - kdo je přiměje, aby se denně doma učili?

Citace z blogu B.Kurase Kult amatérství:
Cituje zjištění britské neuroložky, baronky a profesorky Susan Greefieldové, že „online culture“ má tragické následky po další generaci. Všudypřítomnost digitální technologie „mění tvar a chemii mozků“ a video hry a intenzivní internetová interaktivita může působit mentální poruchy jako autismus, narušení pozornosti, hyperaktivitu a sklony k násilí, neschopnost vyjednávat a docházet ke kompromisům, poruchy učební schopnosti a nedostatek empatie.
27. 06. 2012 | 19:04

Bedřich Posluh napsal(a):

Důležité je, že naši mladší kolegové vidí význam školy. A že jsou o něm přesvědčeni. SIce novátoři nám za posledních 20 let hází pod nohy klacky a relativizovaním povinné školní docházky, liberalizací ve školství nám značně podlomili respekt celé společnosti i žáků, my však musíme vytrvat a vzít si něco i z kladných stránek těchto názorů. Svět se mění, věda jde kupředu a my sna tuto skutečnost musíme reagovat. Pokud se však v dětech posiluje názor, že oni jsou hlavním činitelem vzdělání, půjde to těžko. Již nyní máme jejich odezvy a odezvy jejich rodičů. Domnívám se, že i to je jednai z mnoha příčin úpadku vzdělání u náa.Pan Šteffl se ptá, kdy že to vzdělání bylo lepší. A já odpovídám: před 20 lety. Jako učitel nemohu navazovat na vědomosti žáků, které měli získat již dříve. Žáci mají znalosti, avšak z oblastí pro ně v jejich věku nepřiměřených, v ostatních chaos. Učím na maloměstské ZŠ. Pane Šteffle, nezlobte se na mne, ale jste škůdcem. A to jsem Vy. A učit budu s klidným svědomím tak, aby děti věděly alespoň polovinu toho kolik jejich rodiče.Jinak nemohu, aniž bych pracoval proti svému přesvědčení. Musel bych se stydět za těch více než 30 let práce ve školství.
27. 06. 2012 | 19:15

Anna napsal(a):

ondrejsteffl

Jen k Vašim slovům - Martině K jste mj. napsal:
3. je nepochybné, že bude potřeba vzdělávání, a také hlídání dětí, jak píšete, a že k tomu budou postupně vznikat jiné nové instituce. Některým z nich klidně můžeme říkat školy.

Poté jste napsal:
aga napsal(a): 27. 06. 2012 | 16:34
„Tak to rozhodně nestačí. Šikovný manipulátor si v případě osobního zájmu vždy dovede věc přizpůsobit své potřebě . … Podle mne prosazujete až psychopaticky a sociopaticky nezodpovědně nevyzkoušenou teorii, přičemž pokusným králíkem jsou naše děti a budoucnost společnosti. Za případný její krach samozřejmě žádnou osobní zodpovědnost neponesete (jako už ji nenesete za jiné předražené a nefunkční projekty).“

A to je přesně ono. Uveďte ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemám pravdu.
----------------

Mám tu věcnou poznámku - podle Vás školy zaniknou a vzniknou školy :-)
27. 06. 2012 | 19:22

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 27. 06. 2012 | 19:22
Ne, to není věcná poznámka.
27. 06. 2012 | 19:33

Anna napsal(a):

ondrejsteffl

Je překvapivé, že jste neodpověděl na můj vstup 27. 06. 2012 | 19:04 - prosím Vás o odpověď, ale ohodnotil jste můj vstup 27. 06. 2012 | 19:22 .

Věcná poznámka to podle mě je, uveďte alespoň jeden věcný argument, proč není :-)

Školy neskončí, jen se určitě změní obsah a styl výuky.Uveďte ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemám pravdu.
27. 06. 2012 | 19:43

gaia napsal(a):

autor píše
poslušnost, kázeň, plnění povinností a respektování formální autority byly hodnoty ovládající celou tehdejší společnost. Dnes to ale už neplatí.

a v 18:40

píše

Uveďte ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemám pravdu.
odpovím za agu

protože jak píšete, že to dnes neplatí, tak vám tedy řeknu, že to dnes platí milionkrát víc.

Možná v Praze je vše jinak, tam je novodobý Klondike a jak sleduji politické a společenské dění, tak úplně na blití, ale u nás to platí stále.

a respektovat autoritu musíme, i když nemáme žádného šéfa a třeba i ten, kdo dělá na sebe tzv. OSVČ.
Ten zas musí respektovat autoritu svých zákazníků, neb na menších městech se vše velmi rychle roznese a zkazit si pověst je jedna dvě.

a kázeň a plnění povinností by se mohlo zase navrátit i do dnešní doby, jestli ne, jsme v pěkném průšvihu.
27. 06. 2012 | 19:50

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a): 27. 06. 2012 | 19:50
poslušnost, kázeň, plnění povinností a respektování formální autority byly hodnoty ovládající CELOU TEHDEJŠÍ SPOLEČNOST. Dnes to ale už neplatí.

"protože jak píšete, že to dnes neplatí, tak vám tedy řeknu, že to dnes platí milionkrát víc."

Zkuste si přece jen trochu představit, jak to vypadalo, když rodiče chodili do roboty, s drábem, který měl bič a sbírali brambory na panském.

"a respektovat autoritu musíme..."
s výjimkou školy, vězení a armády si ovšem můžeme sami vybrat a případně i odejít, sice s různými riziky, ale každý může rozhodovat čemu se podřídí.
27. 06. 2012 | 20:04

Anna napsal(a):

gaia

Máte pravdu, jen dodám - kázeň, plnění povinností a respektování formální autority je ve většině zaměstnání samozřejmostí. Bohužel horší je to asi ve školách. Ale na tom nic k lepšímu nezmění zrušení škol.
27. 06. 2012 | 20:05

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a):

"Je překvapivé, že jste neodpověděl na můj vstup 27. 06. 2012 | 19:04 - prosím Vás o odpověď"

Ne překvapivé to není, kladete stále stejnou nesprávně adresovanou otázku, a již jsme Vám i v některém z minulých blogů odpovídal.

Takže ještě jednou a prosím naposled:
Vaše otázka vychází z omylu. Já jsme nikdy nikde netvrdil, že počítače či online služby převezmou celé vzdělávání nebo že žáci budou celou dobu sedět doma. Takže nevidím důvod, proč bych odpovídal na otázky založené na tomto předpokladu, který se vám, nevím proč, usadil v hlavě. Asi z toho máte strach. Ale nebojte se, to nenastane, děti, lidé se stále budou stýkat, jinak než dnes a více jinde než ve škola. Ale jak a kde přesně, to nevím, stejně jako jsme si ještě před 10 lety nedovedli představit komunikaci v sociálních sítích.
27. 06. 2012 | 20:12

Anna napsal(a):

ondrejsteffl

Abyste nemusel hledat, opakuji:

Díky za odpověď. Když podle Vás školy skončí, co se tím vyřeší?
Budou se pak online samostudenti lépe chovat, budou disciplinovanější, vzdělanější, budou ovládat soft skills?
Jak se budou socializovat tito inteligentní ovladače PC, když budou sedět doma?
Povinnou školní docházkou se žáci procvičovali každodenní povinnost - kdo je přiměje, aby se denně doma učili?

Citace z blogu B.Kurase Kult amatérství:
Cituje zjištění britské neuroložky, baronky a profesorky Susan Greefieldové, že „online culture“ má tragické následky po další generaci. Všudypřítomnost digitální technologie „mění tvar a chemii mozků“ a video hry a intenzivní internetová interaktivita může působit mentální poruchy jako autismus, narušení pozornosti, hyperaktivitu a sklony k násilí, neschopnost vyjednávat a docházet ke kompromisům, poruchy učební schopnosti a nedostatek empatie.
27. 06. 2012 | 20:13

gaia napsal(a):

ondrejsteffl

sestupte na zem, mezi obyčejné lidi
a uvidíte, že

Zkuste si přece jen trochu představit, jak to vypadalo, když rodiče chodili do roboty, s drábem, který měl bič a sbírali brambory na panském.

je i dnes. Zeptejte se kohokoli, kdo normálně pracuje a musí si na sebe vydělat a to ne manipulací a přisátím se na veřejné finance.
Rodiče i dnes chodí do roboty a dělají i horší věci, než sbírání brambor a ten bič nad sebou mají také. Bič norem, které musí splnit, jinak letí, bič požadavků kladených okolím, který musí splnit, jinak skončí, bič ekonomické nesvobody, kdy neviditelná ruka trhu nemá žádné rukavice, jen na prstech boxer.

A ta možnost volby je též velmi iluzorní, pokud jste žena, zdravotně postižený, starší, se špatnou barvou kůže atd.

Myslím, že dnes to je podobné, jako na té robotě a když byly desátky.
27. 06. 2012 | 20:19

Anna napsal(a):

ondrejsteffl

Zopakovala jsem svůj vstup a zjistila, že jste mi na otázky zase neodpověděl. A jestliže tvrdíte, že školy skončí, požadujete věcný argument, proč nemáte pravdu, pak byste měl být schopný odpovědět na otázku, co se vyřeší tím, že školy skončí.
27. 06. 2012 | 20:23

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a):
Tatáž chyba: Já nikde netvrdil, že se něco zlepší.
27. 06. 2012 | 20:26

gaia napsal(a):

a k tomu ve 20:12

člověk se musí samozřejmě učit celý život. Studovat , chodit na stáže, absolvovat školení apd. To bylo také vždy a není ani nic nového dnes.

Rozdíl je jen v tom, že dřív, když vás zaměstnavatel chtěl v něčem proškolit, udělat to za své a v pracovní době zaměstnance.

dnes však v rámci škrtů a zlevnění pracovní síly chce zaměstnavatel již hotové pracovníky, aby ho to nic nestálo, ani čas, ani energii ani peníze.

tak jsme svědky např. toho, jak zdravotní sestry musí ve svém volném čase a na své náklady schánět kredity, jinak klesnou na v platové třídě, jak pečovatelky musí dle zákona 108/2006 absolvovat povinné akreditované školení, stojící 12 tisíc, ale za své , aby tedy zaměstnavatelé nakládali na své zaměstnance mnoho vzdělávacích povinností a pseudopovinností, ale aby si to ještě oni platili za své a absolvovali ve svém volném čase.

Co já např. absovovala nesmyslných školení za svůj život a třeba i s lektory, kteří mi ve znalostech nesahali ani po kotníky, ale musela jsem tam, když jsem to nemusela platit, tak jsem se alespoň ulila, takže si nestěžuji, ale už dnes slyšíme hlasy, že např. museli pracovníci povinně o sobotách a nedělích na nějaký dnes moderní teambuilding, který jim samozřejmě zdůvodnili, jak je nutný a bez kterého se nedá ve firmě být,

hrozím se toho, že aby mohl člověk dělat třeba uklizečku, že mu zdůvodní, že musí mít kurs arteterapie (např.) za 20 litrů, že bez toho se nedá esteticky vytřít chodba.

A lidé budou platit a platit a doma kupit certifikáty, jejihž potřeba poroste geometrickou řadou.
27. 06. 2012 | 20:30

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a):27. 06. 2012 | 20:19
"Myslím, že dnes to je podobné, jako na té robotě a když byly desátky."

Pokud jsou toto vaše východiska, nemá myslím, žádný smysl hledat nějakou shodu.

Já myslím, že svobody přibylo a formální autority ztrácejí sílu. Ale abych Vám udělal radost, se svobodou je spojena zodpovědnost, a ta mnohdy chybí. A škola namísto a by pěstovala zodpovědnost,předpokládá povinnost.
A jak chápu rozdíl mezi zodpovědností a povinností, to jsem už v nějakém minulém blogu vyložil.
27. 06. 2012 | 20:32

Anna napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a):
Tatáž chyba: Já nikde netvrdil, že se něco zlepší.
------------

Tatáž chyba: Otázka zněla, co se vyřeší tím, že školy skončí.

Další nezodpovězená otázka zněla: Odkud máte informace, že během deseti let se podle Vás velká část vzdělání přesune ze škol jinam? (Vaše tvrzení v HN)
V případě, že je to jen Vaše vize, není to šíření poplašné zprávy? Co by pak bylo s učiteli, kteří mimo školu přesunuté vzdělávání do té doby vyučovali?
27. 06. 2012 | 20:39

Anna napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a):
Tatáž chyba: Já nikde netvrdil, že se něco zlepší.
---------

Proč by tedy školy skončily, kdyby nebyla lepší alternativa???
27. 06. 2012 | 20:47

gaia napsal(a):

ondrejsteffl

některé formální autority skutečně ztrácejí sílu.

Pochybuji, že někdy budeme mít další Rašínovo nábřeží, či Masarykova nádraží.(Kalousek, Klaus)

Už i to Havlovo letiště působí odpor a jestli bude zvolen za prezidenta někdo z té squadry, kterou nám předkládají, dopadne to tak, že nebudou moci být na známkách, protože by lidé na to plivali z druhé strany a tak by nelepily.

Ale prč by neformální sutoritou nemohl být učitel, to tedy nevím. Vzdělaný člověk, který to s dětmi myslí dobře, myslíte, že by na to nemohly děti reagovat pozitivně a svého učitele za autoritu mít?
27. 06. 2012 | 20:48

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

díky za odpověď, ale tady se nemůžeme shodnout. Především všechny položky, které označujete jako kognitivní, onu "schopnost myslet" vyžadují (nechci se pouštět do debaty o tom, co si pod tím i pod oněmi schopnostmi představit, snad si ale rozumíme). Mohu začít hned první položkou: Shromaždˇování, analýza a syntéza informací. Počet lidí tohoto schopných není nijak závratný, když použiji americký eufemismus a s naprostou určitostí si troufám říct, že onu schopnost myslet získali už na ZŠ a to na velmi slušné úrovni. Pokud tuto etapu ZŠ nezvládli, tak z nich analytici sotva vyrostou.

Pokud jde o ony nekognitivní položky, tak na to sama škola nestačí. Rozhodující roli hraje mentalita a genetický faktor, rodinné zázemí, výchova, věk a především životní zkušenosti.

S jistou vágností to lze říct takto: Reálný zážitek nemůže nahradit žádné studium. To je opravdu celoživotní proces.
27. 06. 2012 | 21:15

silou Katuško silou napsal(a):

jak za posledních 20 let klesá zájem o studium pedagogiky,neb děti zlobí a ke všemu se musí dovést a vychovat, což je mravenčí práce, mají svá vývojová specifika, roste zájem studentů o studium andragogiky.

Neb dospělí jsou již hotoví lidé, nezlobí a není třeba za ně nést odpovědnost.

Dospělí však mají na rozdíl od dětí málo času, neb mají spousty povinností a také musí schánět peníze a tak je těžké je přimět, aby trávili v lavicích tolik času.

Tak je k tomu přinutíme.

Co by také ti absolventi andragogiky, kteří se nám tu za 20 let tak rozmnožili, co by oni dělali?
27. 06. 2012 | 21:18

Marek Kobera napsal(a):

To Anna:

Tyto všechny gramotnosti blednou před gramotností, jak předstírat jakoukoli gramotnost. Ale divil bych se, kdyby se tohle nikde neučilo...
28. 06. 2012 | 00:52

Anna napsal(a):

Marek Kobera

Ono stačí, znát předem testy, které budete muset složit, a pak je potvrzení o gramotnosti...

Ono i s analytickými schopnostmi jsou někteří i studovaní na štíru. Např. pan Šteffl - v TEDu prohlásil, že školy skončí. Zde napsal:
"Myslím, že jde spíše o terminologické nedorozumění.
1. já netvrdím, že školy zaniknou hned a úplně – to bude postupný, dlouhodobý proces,
2. i tak mi jde o zánik (erozi) škol v té současné převažující podobě,
3. je nepochybné, že bude potřeba vzdělávání, a také hlídání dětí, jak píšete, a že k tomu budou postupně vznikat jiné nové instituce. Některým z nich klidně můžeme říkat školy."

Tím, že školy skončí - slova pana Šteffla: "Já nikde netvrdil, že se něco zlepší."

O konci škol rozhoduje stát. Bude stát usilovat o skončení všech škol?
Budou chtít rodiče, aby školy skončily?
Budou chtít školy, aby skončily?
Na všechny tři otázky je odpověď nikoliv.

Zlepší se něco skončením škol? Podle slov pana Šteffla nikoliv.

Pan Šteffl, chtěl po agovi, aby uvedl ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemá pravdu. I chtěla jsem po panu Štefflovi totéž, avšak bez odezvy:
Školy neskončí, jen se určitě změní obsah a styl výuky.Uveďte ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemám pravdu.
28. 06. 2012 | 06:42

scientist napsal(a):

paní Anno, tak tomu říkám umAnnutost :)

gaia:
sociologický klasik Max Weber rozlišil moc od autority - ta první prostě znamená schopnost donutit druhého podřídit se mojí vůli. Autorita pak znamená, že je tato moc sociálně uznána, že je legitimní, že se tedy ten druhý člověk podřídí, ale nedá se říci, že nedobrovolně.
Od Osvícenství se stále více klade důraz na to, aby měla moc právě podobu autority. A další zásadní civilizační pokrok spočívá v tom, že moderní člověk chce, aby autorita skládala účty, aby se uměla ospravedlnit, tedy že nemůže být zakonzervována navěky.
Pro mojí babičku byl vesnický učitel pánbůh, jeho autorita byla zakotvená v tom, jak tehdejší společnost fungovala. Jenže to se změnilo. Dneska řada učitelů ztrácí autoritu - tzn. ztrácí sociální uznání své moci nad dětmi. Těmi "podvratníky" ale nejsou děti, nýbrž jejich rodiče (podstatná část), prostě společnost.
Takže ano, učitel aby mohl učit musí mít autoritu, akorát se dost podstatně mění mechanismy, jak tuto autoritu získává a udržuje. A nejhorší je, že ve školství je polovina učitelů, kteří vlastně ještě zažily "staré dobré časy", kdy si s tím tolik hlavu nelámaly.
Dnes nejsou učitelé připravováni na to, jak si mají autoritu vybudovat. Buď mají od pánaboha charisma nebo si na to musí přijít nějak sami. A ti ostatní? Řada z nich (včetně části rodičů) stále předpokládá, že autoritu prostě učitel má mít tak nějak z titulu funkce. Ti pak většinou na děti ječí (funguje je to jen u malých) nebo na pořádné učení rezignují nebo nebo žerou lexauriny a jiné prášky, či pijou (a není jich málo - jenže touhle epidemií se nikdo kupodivu nezabývá..)
A je otázka, zda škola tak, jak jí známe, vlastně vůbec nabízí přirozený prostor pro vybudování vztahu žák-učitel, který bude založený na neformální autoritě. Pedagogické metody i probíraná látka, respektive způsob jejího osvojení a ověřování, jsou založeny na metodách, které konvenují s tím, že učitel zkrátka autoritu má (z definice své funkce). Ale jak jsme si řekli, tohle už skončilo...
Škola je zacyklená v minulosti. Změna je naprosto nevyhnutelná, ale na rozdíl od Šteffla si myslím, že bude probíhat mnohem pomaleji. 10 let je málo.
28. 06. 2012 | 11:29

gaia napsal(a):

takže je pak otázka, zda není autorita školy podkopávána záměrně, např. i takovýmito články, které vycházejí i zde na blogu, ať už jde o Košáka, Mlezivu či Šteffla a další.
Když začal podnikat se vzděláním i manžel Karoliny Peake , stále však prezentovaný jako muž v domácnosti, který nedělá nic , jen se stará o domácnost a živí ho žena, zdá se, že byznys se vzděláním je lukrativní a ještě se ani nemusí vynaložit moc času a energie, ale nese to velmi, začínám být ostražitá a podezřívavá, čeho se dočkáme a to ve 21. století.
28. 06. 2012 | 11:48

B. Posluh napsal(a):

Taková ostuda: děti ...oni. Stydím se. Kritizovat a bořit je jedna věc a stavět druhá. Obojí se má dělat s klidem.
28. 06. 2012 | 15:31

Marek Kobera napsal(a):

To scientist:

Tak to jste trochu odhadl: je skutečně cílem, aby učitel měl autoritu z titulu své funkce. Nevím, jestli děti jsou toto ochotné a schopné pochopit, ale měly by se snažit. Nejde jenom o učitele, ale úplně o všechny. Mám určitou úctu k funkci prezidenta republiky, i když její konkrétní realizace - konkrétní prezident může být ehm...nevhodný.

U školy mám i jistou úctu k poznatkům. Tato úcta v dnešní škole povážlivě chybí. Pak jde o neřešitelný problém, resp. výuka se redukuje na nějaké sociální vztahy učitele, dětí a okolí a není příliš důvodů, proč by tyto vztahy měly být ideální.
28. 06. 2012 | 18:09

ondrejsteffl napsal(a):

Marek Kobera napsal(a): 28. 06. 2012 | 18:09
„U školy mám i jistou úctu k poznatkům.“ Vy ano, ale mnohé děti ne.

„…ale měly by se snažit“.
Kdo má něco udělat, aby se snažily? Co má udělat? A udělá to? Bez toho jsou to jen zbožná přání.
29. 06. 2012 | 17:39

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy