Výchova v době blahobytu

28. 06. 2012 | 13:01
Přečteno 14532 krát
Škola, jak ji známe, už se do moderního světa nehodí. Je bytostně srostlá s hodnotami, jako je respekt k formálním autoritám, kázeň a plnění povinností. Ty ale z blahobytných společností každým rokem víc a víc mizí. Lidé jsou stále bezstarostnější, méně ochotní konat pod vnějším tlakem nebo přizpůsobit se celku. Má se ale škola za každou cenu pokusit následovat překotný společenský vývoj, nebo jít proti proudu?

Rozhovor navazuje na minulý.
Ptala se Kristýna Balajová, redaktorka týdeníku Euro.


Ve svých textech píšete, že se kromě respektu k formálním autoritám kamsi vytrácí také smysl pro obecný, nadindividuální zájem. Proč má ale zrovna nezájem o sledování společných cílů takový dopad na pozici školy? Copak nemůžeme dobře vzdělávat děti z rodin, které sledují jen svůj prospěch?

Dnešní škola byla koncipovaná tak, aby vzdělávala způsobem, který prospíval společnosti jako celku. Ale ve chvíli, kdy tam začnou chodit děti z rodin, které společnost nezajímá, vzniká tam zvláštní konflikt. Ten je ještě zdůrazněn tím, že docházka do školy je povinná. Ve svobodné společnosti se jiným věcem, které se vám nelíbí, můžete vyhnout.

Většina rodin se dnes na prvním místě ptá, co dá škola mně, co dá mému dítěti, pokládají za své právo sledovat hlavně své osobní cíle. Od školy chtějí, aby připravila je osobně, jejich dítě do světa. A to je často něco jiného, než potřebuje společnost pro svůj obecný prospěch.

Jinou věcí ovšem je, zda současná škola dělá to, co potřebuje společnost. Já myslím, že už dávno ne, ale to je jiný rozhovor.

 

Jestli je to opravdu, jak říkáte, pak má možná ještě větší problém než škola samotná západní společnost.

Ano, pochopitelně, já ale nejsem sociolog, primárně mě zajímá vzdělávání. Na to by bylo lepší se zeptat Václava Bělohradského, Jana Kellera a dalších. Třeba Zygmunt Bauman nebo Gilles Lipovetsky, autor knihy Soumrak povinnosti, ten pocit určitě mají. Mimochodem, u nás je ten příklon k individualismu ještě silnější než jinde, i když je to jev celosvětový. Tak trochu nás k tomu dotlačil komunismus. A klausovský kapitalismus to pak celé ještě dorazil: každý sleduje jen svoje soukromé zájmy a neptá se, jak se to projeví ve společnosti. Není tu pocit, že by bylo na místě něco společnosti také na oplátku poskytnout.

 

Takže to ani podle vašeho názoru tak úplně v pořádku není. Jak se k tomu má ale postavit škola? Máme ji vůbec měnit k obrazu téhle trochu nebo možná hodně nemocné společnosti?

Ano, je tu problém s celou společností a škola v tom „lítá jako nudle v bandě“. Skoro se nabízí myšlenka, že by škola mohla být jedním z mála prostředků, jak s tím něco udělat. Tedy ne škola, jak ji dnes známe, ale nějaká nová forma vzdělávání – to bych rád odlišil. Dřív tím nástrojem byla církev, náboženství. Jak píše Tomáš Halík, tak i dnes mají lidé potřebu něčemu věřit. Jenže opět – i víra je dnes mnohem více individuální záležitostí, nedrží společnost pohromadě a nevkládá do ní jednotné hodnoty. Takže vlastně jako jediný tmel zbývá vzdělávání, škola. Zatím si to ale vlády takhle neformulovaly. Nebo alespoň u nás jsme si to rozhodně takhle neřekli. Jsou ale společnosti, kde už tímhle směrem uvažují.

U nás všichni pokládají za normální, že každý hájí nějaké partikulární zájmy, nikoliv ty celospolečenské. Je to vidět na spoustě konkrétních témat. Třeba spor o úložiště jaderného odpadu je prezentován jako konflikt zájmu jedné obce na straně jedné a zájmu jaderné elektrárny na straně druhé. Vůbec nezazní, že my, jako společnost, ten odpad potřebujeme někam uložit, a že by to ta obec třeba mohla pro ten vyšší, celospolečenský zájem pro nás všechny udělat. Podobné spory se samozřejmě objevují ve všech demokratických zemích, říká se tomu NIMBY efekt (not in my backyard). Rozdíl je ale v tom, že v jiných zemích se o celospolečenském zájmu mluví a s tím pojem se pracuje. A to se promítá i do cílů vzdělávání.

 

Kde například?

V Austrálii, Ontariu, Singapuru, Skotsku a na Novém Zélandě. To jsou země, kde se velmi dlouhodobě a systematicky snaží zdokonalovat své národní vzdělávací programy, a všechny se dobraly ke čtyřem společným hlavním cílům: Za prvé umět se učit, za druhé by měli žáci ve školách získat zdravou sebedůvěru (v angličtině self-confidence), na třetím místě by měli absolventi škol být společensky angažovaní, a nakonec snad to nejdůležitější, mravnost a morálka – mají to být slušní lidé. Tedy evidentně se tam etický a celospolečenský rozměr v posledních dvou cílech dostává. Ostatně druhé a poslední u nás shrnul T. G. Masaryk do známeho: Nebát se a nekrást.

 

To si u nás nedovedu dost dobře představit. Každý, kdo by u nás řekl, že škola má především vychovávat slušné mravné a společensky aktivní lidi, by byl v očích většinové společnosti za směšného mravokárce.

Ano. Když někdo na blogu napíše, že škola má vychovávat, mnozí učitelé se na něj vrhnou: škola podle nich vychovávat nemá, je to prý starost rodiny. Ale to je cesta do pekel. Hned ve druhé větě vám pak řeknou, že rodina nefunguje. Tak kdo má tedy vychovávat? Na rodinu žádný přímý regulační mechanismus nemáme, jediné, co nám zbývá, je vzdělávání.

 

Kde se u nás vzala taková nechuť k tomu, aby škola vedla děti k hodnotám, které považujeme za správné? V těch zemích, o kterých jste mluvil, takový problém evidentně nemají.

Ne, nemají. Zádrhel bude asi v tom, že výchovu ve škole u nás hodně zprofanovali komunisté. Rakousko-uherská škola si původně výchovné cíle nekladla: vychovávala rodina a církev, do školy děti chodily, aby se naučily číst, psát a počítat. Představa výchovy ve škole u nás navozuje asociace především s komunistickou školou a formováním zmanipulovaného socialistického občana. Je asi přirozené, že tu vznikla jakási nechuť. Jak jsem říkal, ten názor sdílejí i sami učitelé. Většina z nich je přesvědčena, že jejich úkolem je naučit děti kvadratické rovnice a když to neumějí, dát jim čtyřku. Jen malá část učitelů pokládá výchovu za hlavní úkol školy.

 

A není to spíš tak, že na tu výchovu učitelé rezignují, protože je to čím dál těžší?

Nevím, to už by si vyžádalo tu podrobnější analýzu. Určitě je to jemnější problém. Teď můžeme pouze říct, že tu není společenský konsensus o tom, že by měla škola děti vychovávat k nějakým hodnotám.

 

Říkáte vlastně, že se lidé stávají méně zodpovědnými, sobečtějšími, individualističtějšími a pohodlnějšími. Ale proč se tak děje?

Úplně jistě to nevíme. Já si ale myslím, že velmi významnou příčinou je blahobyt západních společností. Blahobyt, kterého euroamerická civilizace dosáhla, vytvořil situaci, v níž jen málo lidí musí bojovat vyloženě o holé přežití. Všichni se mají vcelku dobře, i nezaměstnaní, i ti, co nic neumí. Je tu sice pár bezdomovců, ale to je marginální jev. Výraznější ekonomicky slabou skupinu tvoří kolem deseti procent nezaměstnaných. Ti si sice stěžují a třeba demonstrují, když kolem sebe vidí jiné, kteří se mají mnohem líp, ale ve skutečnosti se nemají vůbec špatně. Mají střechu nad hlavou, splachovací záchod, ledničku a televizi, pitnou vodu z kohoutku. Karel IV. neměl nic z toho, tedy kromě střechy nad hlavou. A když chtěl odcestovat do Plzně, musel se dva dny trmácet v podmínkách, do kterých by dnes nikdo nešel, ani mezi nezaměstnanými. Ani děti ze sociálně slabých rodin dnes nevidí důvod, proč se vlastně snažit. Jeden ředitel průmyslovky mi nedávno vyprávěl ilustrativní příhodu: asi v říjnu za ním přišel jeden žák, že prý se školou končí a vrací mu pomůcky. Na otázku proč, vždyť se neučil nijak špatně, se dostalo řediteli zajímavé odpovědi: rodiče nepracují, ráno spí a syn, který vstává do školy, je budí. To je samozřejmě extrémní případ, ale o něčem to vypovídá.

 

Velký blahobyt tu není až tak dlouho, zřejmě je to tedy problém až posledních desetiletí. Jsou dnešní děti méně zvladatelné než například před dvaceti lety, protože se máme ještě lépe?

Ano, je to poměrně nová situace, na kterou nejsme připraveni. Ještě v sedmdesátých letech takový blahobyt nebyl, zvlášť v komunistických zemích. Ale i v západní Evropě a Americe ten problém v posledních letech sílí. Nedávno mi říkala ředitelka gymnázia, kde pořádají už asi dvacet let pravidelné studijní výměny s Norskem, že i tam je cítit rozvrat pocitu zodpovědnosti, děti se „flákají“ mnohem víc než dřív. Přitom Norsko, to je tradičně velmi ukázněná země velice zodpovědných lidí. S trochu nadsázky řečeno, kruté zimy v minulých stoletích vedly k tomu, že všichni, kdo si nepřipravili dost dříví, během mrazů zemřeli. Takže tam přirozeným výběrem zůstali hlavně ti zodpovědní. A i tam se s tím potýkají. Nebo nedávno jsem mluvil s biologem a cestovatelem Otakarem Štěrbou a on vyprávěl o rozvratu eskymáckých společenství na Aljašce a v Kanadě. Děti jsou tam nezvedené ještě víc než u nás, protože kanadská a americká vláda Eskymáky vlastně živí a oni nemusejí vůbec nic dělat. Proto si myslím, že jestli má něco na pocit zodpovědnosti destruktivní vliv, tak je to určitě blahobyt. Není to ovšem úplně všeobecný jev, což má pro vzdělávání vážné důsledky.


???



Nestor české sociologie profesor Ivo Možný píše: Dá se však také vidět, že tu probíhá (…) diferenciace – na svět zahálčivý a pilný; v jednom se maká, spoří a investuje, v druhém se nakupuje, nemyslí na zítřek a konzumuje. Nedělí se právě podle této linie před našima očima Evropa? (za přečtení stojí celý text). Myslím, že tak nějak se dělí i žáci a studenti. Ve studii Učící se společnost, o které jsme už mluvili, se zase zamýšlejí nad tím, jak poskytovat vzdělávání těm, kteří o ně v současné podobě nestojí, tak jako třeba ten žák, co vrátil učebnice. Tahle skupina, kde se „nakupuje, nemyslí na zítřek a konzumuje“, se zvětšuje a součaná škola si s ní neví rady. Ta druhá, kde se „se maká, spoří a investuje“ má ke vzdělávání radikálně pozitivnější postoj, ale zase má na obsah vzdělávání značné nároky, a není spokojena s tím, co jí škola nabízí.
Pokračování rozhovoru zde.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Anna napsal(a):

"Má se ale škola za každou cenu pokusit následovat překotný společenský vývoj, nebo jít proti proudu?"

Co se týká kázně a plnění povinností, na nich by měla škola stavět. V dospělosti to v běžném životě většina žáků bude v zaměstnání nebo podnikání potřebovat.
28. 06. 2012 | 13:18

Skogen napsal(a):

Božemůj, nechte si ty apodiktické soudy na základě silně problematických úsudků.

"Škola, jak ji známe, už se do moderního světa nehodí."... Co je to za blábol? To už není na seriózní diskuzi, to je tak na pár facek.
28. 06. 2012 | 13:20

Sladký napsal(a):

I takovéto články mne vedou k přesvědčení, že minulý režim (který se mi-stejnějako spoustě jiných nelíbíl) byl daleko lepší a perspektivnější, než jsme si tehdy mysleli.Věčná škoda ztracené příležitosti.
28. 06. 2012 | 13:23

Sladký napsal(a):

LIDÉ JSOU ČÍM DÁL BEZSTAROSTNĚJŠÍ... už tato věta stačí, aby Stefflovy úvahy dostatečně diskreditovala.
28. 06. 2012 | 13:25

Skogen napsal(a):

Naprosto účelově a jednostranně, zcela ad hoc, je zde vykládán princip demokracie jako dvoufázový stav ano - ne.

Buď prý demokracie je (a vy nemusíte chodit do školy), anebo demokracie není (a vy se musíte naučit základy fungování ve společnosti)...

To je naprostý nesmysl. Demokracie není anarchie, demokracie znamená neustálé vymezování míry svobod vůči nezbytnému podřizování se v zájmu společnosti. Absolutní svoboda, demokracie v autorově pojetí, se týká jedince mimo společnost, demokracie jako společenské zřízení však zcela nezbytně obsahuje hierarchii a vzájemné vymezení svobod a nezbytností, jedinec existuje ve společnosti jiných, jejich svobody se musí vzájemně vyvažovat a korigovat.

Pro společnost není výhodné, ba je to přímo škodlivé, mít ve svých řadách negramotnou, obecně nevzdělanou skupinu podléhající předsudkům a sociálním deformitám. Povinná školní docházka je faktor, který společnost přijala ke svému obecnému rozvoji, k celkové míře vyspělosti. Stupidní pojetí demokracie před oním odpovědným záměrem nemůže obstát.
28. 06. 2012 | 13:36

Anna napsal(a):

Skogen

Vidím to stejně jako Vy. Absurdní je, že problémy ve školách se podle pana Šteffla vyřeší tím, že školy skončí - viz jeho minulý blog Škola na konci svých roků.
28. 06. 2012 | 13:48

Skogen napsal(a):

Anna,

Šteffl je už vzhledem ke svému poměrně prestižnímu vzdělání (devatenáct let nemoderního nedemokratického školství) nesporně vysoce inteligentní jedinec. Nyní nikoliv nestranný podnikatel. Tak by se to asi mělo nahlížet.
Šteffl reformuje sobě vhodným způsobem. Vyškubnout ze státní gesce (společenský zájem) nějaký podíl, který by bylo možno podnikatelsky využít. Rozjet systém alternativ školství, třeba domácího vzdělávání, které by bylo v nějakém směšném minimu nároků verifikováno nějakou formou akreditovaného testování. To asi SCIO umí. Vcelku geniální myšlenka. Vypadá to "demokraticky", má to mizivé náklady, dostupné prostředky, lze to omezit ve svůj prospěch a vzhledem k panujícímu neoliberalismu to má praktickou naději na úspěch.

Třeba státní maturity jsou nepochybně lumpárna zcela na úrovni "velkých investičních akcí" financovaných státem, anebo se státními zárukami, kdy není ani tak klíčový výsledek, jako spíš právě ty investice. To je fakt. Ale zamyslím-li se nad pravděpodobnou motivací (a že je pravděpodobná bez ohledu na cokoliv platí) iniciativy autorovy, nejde o nic bohulibějšího.

Nicméně se zadostiučiněním pozoruji, že lidé už odložili naivitu a neskočí na špek kdejakému public relations.
28. 06. 2012 | 14:11

Anna napsal(a):

Skogen

Naprostý souhlas. A jak by Scio nahradilo státní maturity psal O.Šteffl nedávno ve svém blogu Co se státními maturitami.
28. 06. 2012 | 14:19

Skogen napsal(a):

Anna,

no vida :) Pěkný den, musím svým předprázdninovým dětíčkám (hle, nastává dvouměsíční demokracie bez SCIO ;) dopřipravit oběd...
28. 06. 2012 | 14:22

neo napsal(a):

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=750154

K učení děti nejvíce motivuje vidina budoucího dobrého zaměstnání. Učitelé jsou přitom přesvědčeni, že děti touží spíše po pochvale rodičů než po kariéře.

Většina dotázaných žáků odpověděla, že se učí především kvůli tomu, aby jednou měli dobrou práci, byli vzdělaní nebo aby si zajistili větší šanci dostat se na školu, kterou chtějí.

Zároveň se však ukázalo, že učitelé mají o motivaci svých žáků zcela opačné představy. Naprostá většina z nich uvedla, že žáky vede k učení hlavně strach z potrestání ze strany rodičů, nebo naopak vidina pochvaly a v neposlední řadě dobré známky.

U motivování žáků vždy platí, že je třeba umět třídu zaujmout. Tuto schopnost, jak ukázal výzkum, ale mnoho učitelů nemá. Pouze třetina z nich označila vlastní způsob výuky za zajímavý, podle žáků je jich dokonce ještě méně. Polovina žáků navíc odpověděla, že je výuka nebaví.

Velkou roli přitom hraje přístup učitele k žákovi a obráceně. Ukázalo se, že žák má tendenci respektovat vyučujícího zejména tehdy, cítí-li z opačné strany to samé. Až ve třech čtvrtinách případů je vztah učitele a žáka založený na vzájemné úctě.

V tom, jak by měl dobrý učitel vypadat, mají školáci jasno. Očekávají od něj spravedlnost, smysl pro humor, schopnost brát své žáky vážně a podporovat je v tom, co dělají. Takové vlastnosti mají podle průzkumu spíše učitelé s kratší praxí. Ti byli ve všech oblastech hodnoceni kladněji.
28. 06. 2012 | 14:37

babka napsal(a):

Pane Steffle, naprosto s Vámi souhlasím. A jenom se ještě zeptám: nemyslíte, že např. waldorfské školy tyto požadavky naplňují?
28. 06. 2012 | 14:44

Skogen napsal(a):

Nedá mi to, abych nenahlédl :)

Neo,

samozřejmě, děti chtějí kamarády. V budoucím povolání s nimi ale nikdo jen tak kamarádit nebude. Vy popisujete stav, co by děti chtěly. Třeba hodinky s vodotryskem. To nemusíte říkat, to všichni (většina z nás) víme (že to nejsou hodinky s vodotryskem, ale zábava). Ano, budou mít raději ty, kteří jim půjdou na ruku.

Šteffl tvrdí, že učit se má tak, aby to bylo zábavné. Pěkné. Stejně jako pracovat by se mělo tak, aby to bylo zábavné. Neznám nikoho, včetně těch, kteří mají svou práci skutečně rádi (kam se vcelku počítám), aby je to bavilo pořád. Ale dělat se to i tak musí. Notabene tam, kde se pracuje hlavně pro obživu, což je značná část zaměstnanců pod průměrným ohodnocením. Nějaké "to dělat nebudu, protože mě to nebaví" nepřichází v úvahu. Neexistuje nedělat a být zaměstnán (většinou :) .

Představte si, že je třeba dejme tomu uklidit pozemek, ale taky lze jít na koupaliště. Nováková ví, že pozemek se uklidit musí. Dvořáková to ví taky, ale vezme ostatní na koupaliště. Budou mít rádi Dvořákovou, anebo Novákovou? Samozřejmě můžete tvrdit, že je možné spojit zábavu s užitkem a uklidit pozemek na koupališti, anebo se nějak vykoupat na pozemku, který potřebuje uklidit, ale jistě cítíte, že to jaksi není totéž ;)
28. 06. 2012 | 14:57

Ivánek napsal(a):

Šteffle- k sobeckosti nás "tak trochu dotlačil komunismus" ??
*1/Vysvětlovat "vzdělanci" že tu žádný komunismus nikdy nebyl - to je až poslední fáze vývoje socialismu, spíše utopická, je asi házení perel...
*2/ Když už , tak nás k tomu dotlačíl HURÁ ANTIKOMUNISMUS, kdy jsme se po cinkání klíči vysmáli a nebýt toho že to bylo sametové i málem lynčovali lidi kteří něco dělali pro vlast a neptali se kolik za to, kolik by si vydělali na západě, udělali to v rámci brigády. A to si lid pamatuje, a pochopitelně pracovat zadarmo a bát se kdy mne někdo za to pověsí nebo alespoň ostrakizuje, to radši nic.Kdo pracovalza komančů jako ředitel továrny, primář, neřku li voják, policista, soudce, je dodnes totalitní svi:::? každý kriminálník je národní hrdina a disident. Tak "díky" Několik dalších generací po této zklušenosti prstem nehne.
*3/ Dalším důvodem je to že jsme si udělali havlovská práva pro parazity a kriminálníky, na úkor slušných pracujících. Pracuji, a plat nestačí na nájem, ale cigán který nepracuje už stihl zdevastovat čtyři domy kde bydlí zdarma a dostává pátý. A pokud vůbec dostanu nějaký důchod / asi spíš ne / on bude mít stejný nebo i vyšší. Díky, pro takovou zemi prstem nehnu.
*4/ Vyučit se řemeslu a poctivě se živit prací, to už dnes neudělá ani dítě bezdomovců nebo odložené do pomocné školy, bylo by blbé
28. 06. 2012 | 15:12

Stařeček napsal(a):

pane Štefle, pokud píšete o výchově v době blahobytu, nejsem si tak moc jist, jestli píšete pro zdejší diskutéry. Rád bych se tu zeptal, ať se přihlásí, kdo tu v blahobytu žije. Mohl bych vyjmenovat asi pět zde diskutujících a to si myslím, že zde nediskutují z velké části lidé s podprůměrným příjmem. Tak je to diskuse ponejvíce o ničem. Jediný přínos je snad ten, když jsem se dověděl, že za všechen tento stav co tu je, mohou komunisté.
28. 06. 2012 | 15:49

aga napsal(a):

Nejhorší je, že takovýmto sociopatům je umožněno, aby to školství (a tím i budoucnost) převorali a rozvrátili (aniž by věc předložil ke všeobecné diskuzi "k věci", které se pan Šteffl minule dovolával a aniž by respektovali jakékoli námitky těch, co se jich to nejvíc týká) , a ještě jim za to z našich daní platí absurdní sumy. Dávno už si nemyslím, že je to pouhá nezodpovědnost a hloupost - je to promyšlený záměr.
28. 06. 2012 | 16:05

Jana Pechová napsal(a):

Já si myslím, že tmelem společnosti musí být společenský život - ten tu zkomírá. Ten je třeba restartovat.
Neberte, pane Šteffle, škole její vzdělávací úlohu. Škola nemůže nahradit společenství, protože je limitovaná věkem i složením.
Dřív si lidi daleko víc povídali, chodili do kin a divadel, na výstavy, na plesy a tancovačky, na besedy. Dneska sedí u televize či u domácího kina. Vyjma oblíbeného nadávání na politiku či plácání o přihlouplých seriálech nemají společná témata, každý jakoby žil v jiném světě.
28. 06. 2012 | 16:05

Barbara napsal(a):

Ivánek 15.12 Perfektně. A lze dlouho pokračovat. Např. povídat si o tom proč cigáni končí ve zvláštní škole - světoví odborníci těžce diskutují, a přitom každý ví, že cigáně které vyrůstá v ghetu kde už po generaci nikdo nepracoval a přitom se mají lépe než pracující, pochopí že ji k tomuto stavu stačí naučit se podpis na sociální dávky, nic víc nepotřebuje.Na co školy??
43 % dětí už se dnes rodí samoživitelkám, opět jednoduché - před porodem se matka odstěhuje od rodičů, nahlásí fotr neznámý, a má všechny sociální dávky + byt zadarmo, tam se k ní může nastěhovat i ten neznámý fotr a potrhají se smíchy když vidí souseda který pracuje, stará se o své děti a plat mu nestačí na nájem. A vy chcete rodinou výchovu???
Takže pane ŠTEFFLE / a také stařečku - ne komunisti, ale opravdu ANTIKOMUNISTI zavedli tuto zemi tam kde je. Snaživý učitel už je dnes leda všem pro smích.Ze školy potřebuji titul a ten se dá koupit na PLzeňských právech i jinde. Ve státních službách žádné vzdělání nepotřebuji, prdnout na to razítko a dát do šanonu se naučím, vzít úplatek taky.
Jinak obdivuji Šteffla, že má dnes někdo odvahu říci že má něco společného se Sciem nebo jinými šklolskými institucemi počínaje ministerstvem. Slušný by v té pozici chodil kanálama
28. 06. 2012 | 16:10

Mouzerius napsal(a):

Barbara:

Vy nazýváte Scio "školskou" institucí? Například u Cermatu (zřízeným MŠMT) bych se tomu nedivil, ale u s.r.o. mi to přijde poněkud mimo.
28. 06. 2012 | 16:18

neo napsal(a):

Skogen:

měl jsem dost učitelů a to jak těch přísných, neoblíbených, tak těch co povolili všechno a byli oblíbení, tak i těch, kteří byli přísní, ale učili zajímavě a byli oblíbení s přirozenou autoritou. O těch je řeč, ti jsou žádáni studenty a není to nic, co by neexistovalo. Pravda, je jich málo.
28. 06. 2012 | 16:26

Ives napsal(a):

Velmi pěkná debata. Možná jen tak okrajově, ale v Singapuru je tvrdá pokuta za odhození odpadku na ulici a také lze v případě nezaplacení obdržet určený počet ran bambusovým prutem od úředního vykonavatele. Podobný postup zavedl i starosta Guiliani v N.Y. Důsledně zjišťovat i kdo rozbil okna nebo pomaloval zeď. A třikrát a dost, jen místo mlácení basa. Zde máme spoustu krásných institucí. Tak se ptám, co dělá sociálka, škola, rodiče,městské úřady, městská policie? Vždyť je to prosté. Škola nebo jakýkoliv úřad upozorní rodiče, pokud nedojde k nápravě, dojde ke kontrole sociálky, posléze při pokračování neřešení situace může přijít na řadu se sankcí výplatce dávek nebo výkonná moc. Domnívám se, že pak by ubylo nezletilých delikventů a drzých a arogantních spratků celkem. On by si otec rozmyslel krýt svého miláčka, když by mu hrozila i podmínka.
28. 06. 2012 | 16:26

Jihočech napsal(a):

Teprve důsledná výchova dělá z malých dětí lidské bytosti a ne morální zrůdy. Zajímavý pokus v této oblasti podnikl renesanční genius Leonardo da Vinci.
28. 06. 2012 | 16:30

zdenekbrom napsal(a):

Skogen 28. 06. 2012 | 13:20:

Mohu se k Vám jen připojit.
28. 06. 2012 | 16:42

Skogen napsal(a):

Neo, kecáte. Takoví mají autoritu a po letech se na ně vzpomíná. Že by byli bůhvíjak oblíbení jednoznačně není pravda.
28. 06. 2012 | 16:44

zdenekbrom napsal(a):

Sladký 28. 06. 2012 | 13:23:

Myslím, že to nelze tvrdit tak jednoznačně.

Velmi světlé chvíle byly mezi roky 1956 - 1968. Tam se vytvářel velmi zajímavý a podle mého i perspektivní model fungování společnosti - po stránce sociální i ekonomické.
28. 06. 2012 | 16:47

Skogen napsal(a):

Zdeněk Brom,

jen do toho ;) Jinak Vám přeji příjemné zakončení jako vždy náročného školního roku a zdárné načerpání nových sil.
28. 06. 2012 | 16:51

neo napsal(a):

Skogen:

nekecam. Proč bych to dělal?

Oblíbený učitel, přísný, spravedlivý, s přirozenou autoritou, který učil velmi poutavě a to tak, že jeho hodiny byly zábavné a jednalo se o velmi neoblíbený předmět a to matematiku.

Dalšího takového jsem měl na dějepis a fyziku.

zajímavé ale je, že se jednalo vždy o učitele ne učitelky.
Mezi ty zábavné, co si z žáky tykali a byli oblíbení, ovšem moc toho nenaučily bych zařadil učitele na zeměpis a toho na tělocvik. Jednoho na informatiku. Ti povolili vše a občas to byl pěknej bordel.
no a pak tu máme učitele a učitelky přísné, panovačné, nudné... těch byla většina (především na základce), ale i později toto plemeno zastupovala většina učitelského sboru a převážně učitelky.
28. 06. 2012 | 16:55

Stařeček napsal(a):

Barbara-ono by stačilo při čtení chápat a nespojovala byste mne se Šteflem.
28. 06. 2012 | 16:59

Skogen napsal(a):

Neo, jenže vy jste byl výjimečný. Velmi inteligentní, přísně zodpovědný a nevšedně prahnoucí po vědění :)

Všichni ostatní jistě nezaměňovali respekt za oblibu a momentálně měli rádi spíše ty, kteří netestovali znalosti, nedávali domácí úlohy a nechali vás svačit při hodině.
28. 06. 2012 | 17:04

Josef K. napsal(a):

ZdenekBrom 16:47. S hodnocením doby 58-68 lze souhlasit bez výhrad. Ovšem povšimnete si, jaký potenciál ničit vše samostatné a důstojné byl prokáz po tom.

Pokud jde o autora blogu. Má v tom zmatek až nehodný vysokoškolsky vzdělaného muže.
Jeho tvrzení o tom, že škola se má přizpůsobit společnosti je tak neuvěřitelně hloupé, nepoučené a krátkozryké, že ...se těžko skryje jeho normalizační původ.
Škola se komplexní socializační proces a jedním ze základních pilířů společnosti: je to ona nezbytná abstrakce historie, minulosti, přítomnnosti, budoucnosti. Škola je zároveň interakcí reality a norem, které je nutné udržet, jejich korekcí pro budoucnost.
Jako rodič dětí, které mají výhradně zahraniční vzdělání (a už logicky emigrovaly)
jsem sem mnohokrát psal o té zásadní hranici v chápání. Nemá to smysl, dělit se o zkušenost. Vlastenec napíše, že česká maturita je nejlepší na světě a autor blogu mele svou.
Bezradnost, hrubá intelektuální bezradnost. Nadějí je ministr školství, jeho práce na MU je, podle mých informací, v podobě jeho studentů (nejen osobních) vysoce ceněna. Přivedl do MU modernitu a svět. Udělal, zdá se pro vlastní vzdělávací proces v Česko mnohokrát více než autor blogu.
Ve spojení se Z. Bromy je to nadějná skupina lidí. Ovšem , stále se vkrádá, že dopadnou jako to období 58-68. Převaha trpasdlíků je nebetyčná.
28. 06. 2012 | 17:11

zdenekbrom napsal(a):

Skogen:

Díky.
28. 06. 2012 | 17:22

zdenekbrom napsal(a):

Josef K.:

Buď v tom má zmatek...nebo nějaké zájmy. Školství je i velký kšeft, na kterém se dá dobře vydělávat. Ne vždy jsou ale zájmy podnikatelů totožné se zájmy společnosti. Navíc, bohužel, žádný z ministrů se ani moc neobtěžoval udělat to základní - nevedl debatu s veřejností a učiteli o tom, co by mělo být obsahem vzdělávání. To skutečně není jenom profesní příprava s ohledem na zájmy průmyslu.
28. 06. 2012 | 17:26

Targus napsal(a):

To zdenekbrom:

Přeji z celého srdce příjemné prázdniny plné pozitivních zážitků.
:-)
28. 06. 2012 | 18:36

zdenekbrom napsal(a):

Targus:

Díky i Vám vše dobré :)
28. 06. 2012 | 19:01

Bestia Triumphans napsal(a):

Díky pane Štefle za blog, jen v tom pokračujte, žlučovitých staříků si nevšímejte :)
28. 06. 2012 | 19:05

Katerina Lepicova napsal(a):

Tento blog podle mě shrnuje přesně, o co jde. Že máme tendenci být individualisty je dobře vidět i v odpovědích na něj. Mnoho z nás nereaguje na obsah textu, spíš prosazuje své osobní zájmy, které s danou problematikou nesouvisí. Škola je v té podobě, v jaké nám ji nabízí stát, zastaralá a vyvíjí se k horšímu. Není třeba brát si to osobně, není to jen domácí problém. Není to ani problém učitelů, ani ti si nemusejí nic brát osobně. A z textu nic takového nevyplývá. Je tu řeč o tom, že v dnešní velmi pluralitní době je velmi nesnadné určit, jakým směrem se má vzdělávání ubírat. Podle mě je třeba brát to vážně. Děti mají právo na to, aby jim dospělí předali svět, který je lepší nebo přinejmenším stejný, jako byl ten jejich. To ale vyžaduje, aby se dospělí začali chovat jako dospělí.
28. 06. 2012 | 19:24

Skogen napsal(a):

Katerina Lepicová,

když z vašeho příspěvku odstraním všechno moralizování a poučování, zbude houbelec. To je ta změna k lepšímu?
28. 06. 2012 | 19:40

neo napsal(a):

Skogen:

proto se studuje ne? :)
28. 06. 2012 | 20:35

Starý korejský pes napsal(a):

Ad Katerina Lepicova
mluvíte o právech dětí. Jistě, děti mají svá práva, nakonec všichni máme svá práva,ale neměli bychom také více mluvit o lidských povinnostech. O těch se stále mlčí. Jestliže je někde nějaké právo, tak by také mělo být určeno, kdo výkon toho práva zajistí.
Hezký večer všem.
28. 06. 2012 | 21:17

Katerina Lepicova napsal(a):

Deti prece nemaji vuci dospelym zadne povinnosti.
28. 06. 2012 | 21:50

Marek Kobera napsal(a):

To Katerina Lepicova:

Mýlíte se. Čtěte Zákon o rodině a Úmluvu o právech dítěte.
29. 06. 2012 | 01:57

Alena napsal(a):

Kateříno Lepicová - ale o tom už se tu mluvilo. Povinnost jsme vycinkali klíči jako ošklivý komunisticý zločin.
Pracovat????- zločin. Mám právo parazitovat a dostat sociální dávky. Učit se??? Ze školy potřebuji diplom, vzděláním bych se leda naučila jak pracovat, a to nechci , to je zločin.
Ale jen bych dělala plagiát - viz Barbara 16,10 a iVÁNEK 15,12
29. 06. 2012 | 06:26

gaia napsal(a):

tak tedy děti mají právo tak na lásku rodičů, ale na stejný nebo lepší svět? Copak jim něco podobného mohou rodiče slíbit nebo zajistit?

Lidé, pokud by se chovali dle indiánského přísloví

Planetu jsme nezdědili po svých předcích, ale máme ji půjčenou od svých dětí

pak by se musely okamžetě přestat kácet deštné lesy, ničit ovzduší, vodstvo, nadměrně zastavovat orná půda, drancovat přírodní zdroje, zvládnout populační dynamiku lidstva, přestat válčit a já nevím, co ještě.

Děti mají povinnost ctít otce svého a matku svou a rodiče zas dle hesla

Ohýbej ma mamko, pokud jsom ja Janko, až já buděm Jano nezohneš ma mamo

musí z dětí vychovat snesitelné tvory, jinak na to doplatí sami, když si budou doma z dětí pěstovat lázeňské veverky.

A že budoucnost lidstva závisí na stavu planety,největším bohatstvím je její biodiversita, tak vrcholným testem lidské humanity je schopnost sdílet planetu i s jinými živými tvory a zachovat i je pro budoucí generace. Takže tudy bych napřela to školní snažení a vize.
Přírodní vědy na prvním místě a ekologie zvlášť.
29. 06. 2012 | 07:34

gaia napsal(a):

Co hrozí lidstvu

světová válka
přelidnění a s tím spojený nedostatek potravin

znečištění životního prostředí

změny složení atmosféry

zavalení okolí odpady

úbytek tropických lesů a s tím spojená změna počasí i klimatu

Šíření pouští

redukce celoplanetárního genofondu

Tyto problémy by se měly ve škole odborně probrat a 10 let je na to málo

a pak pořádně začít učit jazyky, neb to co dnes předvádějí zvláště základky, to je opravdu tristní, ztráta dětské motivace jazyky se učit a vůbec ztráta času.
A bohužel i velmi chabé znalosti angličtinářek, které ač vlastníky titulu z VŠ, anglicky vůbec neumí.

Místo inkluze, dnes pořád vnucované bych v tomto úseku navrhla tvrdou selekci dle dosažených znalostí.
29. 06. 2012 | 07:42

Anna napsal(a):

gaia
"Místo inkluze, dnes pořád vnucované bych v tomto úseku navrhla tvrdou selekci dle dosažených znalostí."

Souhlas. Je zarážející, že nikomu z propagátorů inkluze nevadí selekce dle množství peněz, které rodiče zaplatí za školné.

A k tomu, co hrozí lidstvu, bych dodala nedostatek pitné vody a ropy. Vámi zmíněné i tyto problémy by se jistě měly probírat na školách.
29. 06. 2012 | 08:14

Daňový poplatník napsal(a):

To autor:
Špatný název článku, pro většinu populace v ČR skončil blahobyt někdy kolem roku 1995. No a to ostatní jen slova, slova, slova.
Majitelům států se prostě hodí stav, že mají momentálně zisky, a že se hroutí systém, to je nezajímá. Až je to bude zajímat, tak nám nadiktují i to, jak má vypadat školství. A že v tom bude tuhý řád, tomu věřte.
29. 06. 2012 | 08:57

scientist napsal(a):

část lidí by ráda nafackovala Štefflovi (Skogen, Brom), větší část by ráda fackovala děti, někteří by rádi nafackovali všem :)
Máme hezkou společnost (takovou jakou si jí uděláme, ehm - ufackujeme).
Chápu, že škola fungující jako malý kriminál, leckomu mentálně vyhovuje, protože i společnost má podle nich jako kriminál fungovat. A pan Šteffl, zdá se mi, ve svých úvahách o reformě školy, na tuto nemalou část populace (rodičů) zapomíná.
29. 06. 2012 | 09:26

neo napsal(a):

Daňový poplatník:

čísla říkají něco jiného. Blahobyt právě od 90 let rostl a rostl až do současné doby recese, ovšem pořád se dá hovořit o blahobytu.
29. 06. 2012 | 09:31

stejskal napsal(a):

Ahoj, Michale,

a tak to tu chodí :-) Facka jako argument. "Zabili jste nám Ferdinanda, dostanete přes držku". Máte jiný názor, tak taky ;-) Tohle bude trvat generace, než se to trochu změní. A možná se to nezmění nikdy... je to tu hodně hluboko. Možná by o tom pan profesor z Vašeho institutu mohl už něco napsat ;-)

Libor Stejskal
29. 06. 2012 | 09:47

Daňový poplatník napsal(a):

To scientist:
Co kdybyste nám napsal, jaký typ škol ( s jakým systémem vzdělávání a výchovy) produkuje nejvzdělanější jedince? Já to vím, a Vy si to zjistěte, pokud to nevíte.
29. 06. 2012 | 10:01

jozka napsal(a):

Barbara:

pro zacatek by to mozna chtelo nezamenovat pojem "samozivitelka" a "mimo manzelstvi". Ano, i tohle je chyba skolstvi...
29. 06. 2012 | 10:08

Glosator napsal(a):

Když chcete "solidaritu" nemůže to V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ být solidarita s každým. Člověk se musí ztotožnit se svou společností, i když ta může být dokonce tak veliká jako USA ("my Američané jsme zase jednou první" - Ronald Reagan po prvém letu Columbie)nebo Japonsko, které je v tomto nejlépe fungující společností vůbec. Pomoc jen těm členům, kteří si to zaslouží. Úplně markantní příklad byl ten z US seriálu Kořeny, kde jeden bohatý cestující mluví s mládým černým průvodčím, a ten mu říká o své snaze studovat a potřebě peněz, jak si šetří. Říká, že už by se snad mohl přihlásit na univerzitu, něco má našetřeno a snad si při studiu něco přivydělá. Když pak na tu univerzitu nastoupí, dozví se od děkana, že ten bohatý podnikatel z vlaku mu zaplatil celé studiu. Ovšem, pokud by se sám nepokusil, nic by nedostal a ani by se o tom nedozvěděl, takto to bylo podmíněno.
29. 06. 2012 | 10:10

Pavel napsal(a):

U mladé generace jsem se setkal s tím, že jsou ze školy neuvěřitelně indoktrinovaní pravicovou propagandou. Našimi pedagogy je dětem neustále vtloukáno do hlavy, že vše, co bylo před r. 1989, bylo špatné a vše, co je potom, je dobré. Je to s podivem, když učitelé se podle svých slov mají velice špatně. Připomíná mi to americké bezdomovce, kteří nadávají na "komunistu" Obamu za to, že chce zdravotní pojištění pro všechny občany.
29. 06. 2012 | 10:11

Glosator napsal(a):

Princip "Zabili jste nám Ferdinanda, dostanete přes držku" je žádoucí a věčný. Špatný je systém "bé, bé, bé, ti zlí nám zabili Ferdinanda."
Jedna moje bývalá kolegyně se vrátila ze stáže v USA někdy v létě 2001. Po 11 září volala svým americkým přítelům a byla dost překvapena. "Já jsem si myslela, jak budou zkřísnutí a oni jsou namísto toho odhodláni jít do války!"
29. 06. 2012 | 10:15

neo napsal(a):

Pavel:

odkud takovou informaci máte? Není to pravda, ale je fakt, že mohu hovořit pouze z vlastních zkušeností a zkušeností rodinných příslušníků pedagogů. Co vím, tak se vždy snaží být objektivní v hodnocení jakéhokoli období historie a nesetkal jsem se s tím, že by učitelé tvrdili, že vše před r 89 bylo špatné a po r 89 dobré.
29. 06. 2012 | 10:17

Anna napsal(a):

scientist
"A pan Šteffl, zdá se mi, ve svých úvahách o reformě školy, na tuto nemalou část populace (rodičů) zapomíná."

Soudě dle páně Štefflových slov (rozhovor v HN, vystoupení v TEDu, jeho minulý blog - tam jsou i k tomu odkazy), nejde mu o reformy škol, protože podle něho školy skončí.

Jak by se podle Vás měly školy reformovat?
29. 06. 2012 | 10:19

scientist napsal(a):

Nazdar cenzore :) Institut už není a profesor je emeritus, ten už nic nemusí :) Ostatně, vyjádřil se k tomu svým způsobem v doslovu k pozdějším vydáním "Proč tak snadno..."

Daňový poplatník
University, soukromé, konkrétně ty v USA a v Británii. Jinak Vám gratuluji k tomu, že to víte, méně Vám gratuluji k tomu, že jste nepoložil přesnou otázku. Znáte to: garbage in - > garbage out. Nefackujte mne, prosím :)
Jinak se o své vědění podělte, já to nevím a ani česká data nevyhledávám. Já si totiž myslím, že zdejším analýzám chybí to nejpodstatnější: schopnost pracovat s kulturním zázemím žáků, tzn. umět z dat extrahovat přidanou hodnotu konkrétní školy, očištěnou o vliv rodiny a dispozic konkrétních žáků. Zohlednil to Matějů, ale na můj vkus příliš zjednodušeně. I tak ukázal, že české školy nefungují dobře, reprodukují nerovnosti a jsou tedy v jistém smyslu nelegitimními institucemi. O to se ale tady nikdo nestará.
29. 06. 2012 | 10:28

Kamilka napsal(a):

Neo - opět ideologické kecy místo konkrétních fakt???? Ubohé.
Republika začala žít na dluh hned po převratu, nejpozději v tom roce 95. Na začátku to bylo maskováno prodejem fabrik zděděných po komančích / ta část která se přímo nerozkradla. Po r. 2003 už čistý dluh, stále větší, neumíme se uživit, parazitujeme. Vysvětlovat vám že "hospodář" který prodá statek po předcích a za 5 let už má opět jen dluhy, není hospodář ale parazit je nad vaše chápání. Dluhy státu, krajů a měst a soukromé / bez hypoték/ přepočteny na obyvatele dělají 300 - 500 000. Když si vezmete že z poloviny národa nic nevyberete / cigáni, lidé na dávkách, počítejte s dvojnásobkem pro ty relativně slušné. Takže mně ukažte rodinu s 2 dětmi, která by zaplatila 1,2 až 2 miliony a ještě by jim zbyl blahobyt. Přežilo by opravdu jen horních 10 000.
*
*
Jozko, není to moje diskuse ale také plácáte. Mezi samoživitelkou a osobou mimo rodinu je rozdíl, ale NIC TO NEMĚNÍ NA TOM ŽE SE TAK RODÍ PŘES 43% DĚTÍ, u prvorozených dětí je to číslo ještě výrazně vyšší. A že to dělají převážně ti co parazitují na sociálním systému. Za komančů si své děti každý uživil sám, u 2-3 % byly děti nemanželské ale otec platil alespoň výživné
29. 06. 2012 | 10:29

Historik napsal(a):

to Pavel
Včechno, co bylo před rokem 1989 bylo nejen špatné, ale především zrůdné. To jsou kořeny našich současných problémů a když společnost v analogickém stavu hodnotí Machiavelli, považuje zde nastolení demokracie za "téměř nemožné." Někdy počátkem normalizace jeden známý pravil "já budu vést své děti k tomu, aby se uměly chovat jako svině, protože jen tak mohou dobře přežít."
Režim si přímo zakládal na lámání chrakterů, vynucoval si projevy loajality právě pro své amorální ne li přímo ZLOČINNÉ jednání.
Ono nepodepsat petici, žádající trest smrti pro Rudolfa Slánského bylo už projevem občanské odvahy a kdo se toho odvážil, snažil se to zdůvodnit třeba tak, že je proti trestu smrti obecně.
To se dělo dokonce i později třeba na střední škole, po žácích bylo požadováno, aby odsouhlasili vyhození spolužáka, o jehož nevině všichni věděli (r. 1961). Muselo se povinně souhlasit s politikou KSČ a na příkaz tu loajalitu projevovat (Anticharta např., ta se ale naštěstí netýkala všech).
Jak můžete po 40 letech takovéhoto systému (a jde to protáhnout ještě dále, až k roku 1939) očekávat u lidí morálku???
Někdy režim, aby uvolnil přetlak, umožnil pár nejodhodlanějším lidem emigraci (např. "transit přes Jugoslávii" počátkem 80 let).
29. 06. 2012 | 10:32

neo napsal(a):

Kamilka:
nevim slečno, paní nebo pane, kolik máte přezdívek na těchto diskusích (což je ubohé), ale rád se vám budu věnovat.

1) žádné ideologické kecy ale holá fakta milá Kamilko. Od 90tých let stoupá životní úroveň většině obyvatel republiky. To je nezpochybnitelný fakt.

2) když se něco ukradne lidem (tzv znárodní) je pak celkem logické, že má stát vyrovnaný rozpočet. Když seberete sousedům majety, taky budete mít vyrovnaný rozpočet, ne-li přebytkový.

3) co znamená mimo rodinu? Spousta dětí se rodí jen mimo manželství, ale v kompletní rodině. A je lež, že by tito parazitovali na sociálním systému, protože dávky se vážou na společnou domácnost a nerozhoduje jestli jsou sezdaní či nikoli.
29. 06. 2012 | 10:37

Anna napsal(a):

scientist

Matějů se zaměřil na české vysoké školství. Nebo se pletu?
Je-li v tomto a minulém blogu psáno o školách obecně, nebylo by od věci mluvit o základních a středních školách, neboť je jich víc než vysokých?

Napsal jste:" Chápu, že škola fungující jako malý kriminál, leckomu mentálně vyhovuje, protože i společnost má podle nich jako kriminál fungovat."
Nedá mi to a znovu se ptám na Vaši představu reformace školství.
29. 06. 2012 | 10:40

Historik napsal(a):

to Gaia
Žvaníte, a to tak, že hodně. Největším nebezpečím je pro nás přemnožení v zaostalých zemí. Pro ně samozřejmě taky, ale nás to ohrožuje na životě, oni představují akutní NEBEZPEČÍ.
To bylo vždycky a "řesilo" se to válkami. Ty byly považovány přirozené a nikdo se nad tím nepodivoval.
Mimochodem, Vaše cíle by mohla realizovat jenom gtvrdá diktatura, ale ta by si zase stanovila jiné priority, hlavně zachování moci vyvolených.
29. 06. 2012 | 10:42

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Glosatote,

jít do války je někdy nevyhnutelné (to myslím obecně, jako reakci na násilí či chystané násilí). Chtít někoho fackovat kvůli jinému názoru, podsouvat mu jen a pouze nekalé úmysly či hloupost je dle mého přepjaté a ve svém důsledku kontraproduktivní. Protože to vytváří napětí, negativní energii a uzavírá cestu k dialogu, k výměně názorů, jejich konfrontaci apod. (zkoušel jste někdy debatovat s někým, kdo se Vás snaží jej shazovat, ponižovat, zesměšňovat?) To byl tak nějak smysl mého příspěvku.

Michale,

tím spíše, možná má teď více času (a ne každý čte doslovy k pozdějším vydání :-). A jeho názory coby jednoho z nejrenomovanějších sociologů v této zemi jsou jistě i nadále zajímavé. Sakra, já bych tu tak chtěl nějakého zajímavého sociologa ;-)

Libor Stejskal
29. 06. 2012 | 10:44

Arnošt V napsal(a):

Jozko, ta diskuse mne zaujala. Zavírat oči před poruchou systému a nazvat poruchu jiným eufemismem je velmi zrádné.Sednout do auta které nemá brzdy nebo řízení a nazvat to drobným technickým nedostatkem je stejně sebevražedné jako zavřít oči před tím, že se přes 43 % dětí rodí mimo manželství, a hádat se o to jak to nazvat.
Čistě vědecky, bez emocí a ideologie, máme několik možností:
1/ Matky jsou tak bohaté a sebevědomé, že otce a rodinu nepotřebují. Bravo, emancipace. bohatá společnost??? Zůstává otázka jak vychovat děti kde není otec, nebo je jen někdo kdo zrovna "ojíždí" matku, ale o velikonocích to byl někdo jiný a po prázdninách tu bude zase jiný. A proč si tedy berou ty sociální dávky
2/ Matky jsou dnes takové ...., pardon, promiskuitní, že ani netuší s kým toho pancharta mají??? Divný vývoj morálky za posledních 23 let.
3/ To co tu bylo popsáno, tedy parazitování na soc. dávkách, ať si ty pancharty živí stát. Také neveselý vývoj morálky a stavu společnosti.
Jestli znáte jiné ušlechtilé možnosti, rádi se poučíme
29. 06. 2012 | 10:52

sunnyoliver napsal(a):

To Neo:

Začínáte tak nějak méně "papouškovat" stádní propagandu. A to se mi líbí...vážně. Vždy jsem pod Vaším jménem čekal a četl něco o tom našem nejlepším možném systému, ale ve Vašich názorech vidím posun.
29. 06. 2012 | 10:52

Glosator napsal(a):

to neo
Ale, ono je dost obtížné posuzovat tu "společnou domácnost," zvláště u nepřizpůsobivých, kteří si to dovedou zařídit tak, že prarodiče jsou vedeni jako "pěstouni" svých vnuků a berou dávky pěstounské péče...
A vrchol byla ona rodina, která si na dávkách přišla na 92 tisíc MĚSÍČNĚ! Přivezla si pár příbuzných ze Slovenska, o které též "pečovala."
Někdy skoro lituji, že tady nevládne Stalin (ne že bych ho chtěl obecně, zrovna tak, jako Kaganoviče). ALE pokud by za Stalina napadla skupina "nepřizpůsobivých" zástupkyni předsedy místního sovětu v jejím bytě, aby si vynutila dávky, na které neměla nárok a ještě si s sebou vzala extra "bouchače" byli by zúčastnění zastřeleni pro terorismus možná dokonce tentýž den...
29. 06. 2012 | 10:54

Anna napsal(a):

Dobrý den, pane Stejskale,

k té Vámi zmíněné někdy nevyhnutelnosti jít do války jen poznámka - válka v Iráku - cit. z Wikipedie:
Skutečné příčiny války (poté, co se tvrzení o ZHN v rukou iráckého režimu a jeho údajné podpoře al-Káidě neprokázala jako pravdivá), stejně jako průběh americké okupace, zůstávají předmětem sporu. Ius ad bellum nebylo naplněno a například ve Spojeném království jsou kroky vlády vedoucí k účasti na válce vyšetřovány tzv. Iraq Inquiry.
29. 06. 2012 | 10:54

scientist napsal(a):

to Anna.
Nevím, protože se tímto nezabývám. Ale jako laik si myslím, že v prvním kroku se radikálně musí změnit příprava učitelů. Učitelé by měli absolvovat vyučované obory na VŠ k tomu určených, ne na "pedácích".
Pedagogické fakulty by měly sloužit jako odborná střediska, kde se budoucí učitelé učí učit, zvládat nejrůznější situace, přístupy k rozdílným typům žáků atd. - to se dnes v podstatě nedělá!!!
Také nejsem nadšený z představy, že méně odpovědný učitel odejde ve 25 letech ze školy a do 65 let může vařit z toho, co se kdysi naučil. To je do budoucna neudržitelné.
Toto vše jsou změny, které jsou už na pořadu dne. To, o čem píše Šteffl, je něco, co se stát může, ale není to věcí zítřka. Přesto je důležité o tom mluvit.
29. 06. 2012 | 10:56

Kamilka napsal(a):

Neo- to už tu jednou bylo. Samoživitelka z úplné rodiny je takový žvást, že to opravdu dokážete vymyslet jen vy.
Myslet si že komunisti uřídili prosperující stát z toho co znárodnili po válce. také vaše duševní pecka.
Pokuste se podívat jak vypadala země po válce a jaký tu byl nárůst životní úrovně po jejich 23 letech, bez dluhů.
Potom se podívejte v jakém stavu byl stát a jeho výroba a zemědělství po r 89, odečtěte u každé rodiny ty dluhy / tedy u necigánů a nepracujících 300-500 000 na osobu, a pohovořte o životní úrovni dnes.
A nezapomeňte vysvětlit proč jsou ty dluhy, proč máme bezdomovce, gheta , exekuce, kriminalitu a naopak nemáme na zdravotnictví, důchody, pohotovosti, školy, požárníky, ani na opravu silnic
29. 06. 2012 | 11:02

stejskal napsal(a):

Dobrý den, paní Anno,

já snad o Iráku ani nic nepsal (dokonce jsem v závorce uvedl, že jde o obecnou tezi).

Snažil jsem se podpořit názor, že určitý styl vedení diskuse je kontraproduktivní a nutně vyústí v to, že se žádná diskuse nevede (jen se jedna každý strana ujišťuje, jak je její názor skvělý a ti druzí jsou buď hlupáci či lumpové zralí na pár facek).

Nic více, ale také nic méně. Ostatně tento názor zde zastávám celkem konzistěntě už řadu let.

Libor Stejskal
29. 06. 2012 | 11:12

jozka napsal(a):

Arnost V, kamilka:

Fajn, tak rozdil mezi "samozivitelkou" a "mimo manzelstvi" jsme pochopili, ted muzeme pristoupit k rozdilu "mimo manzelstvi" a "mimo rodinu".

Kdyz to zjednodusim do te miry, abych to nezkreslil, velka cast (pruzkum nemam, mam jen odkoukane ze sveho okoli) tech "43% deti" samozrejme vyrusta v rodine, maji mamu, maji tatu, tata ma ma mau, mama ma tatu, vsichni spolecne maji misu a mala Ema ma maso. Jedine, co nemaji, je ten papir, kde mama prejima tatovo jmeno. Tecka.

Takze tvrdit, ze 43% deti vyrusta matkam samozivitelkam, ktere neznaji/neuvedly otce ditete je a)nepochopeni napsaneho, b)pokusem zkreslit realitu c)otcem je Jan Tleskac.
29. 06. 2012 | 11:12

neo napsal(a):

sunnyoliver:

tak to jste četl špatně. Vždycky jsem hodnotil konkrétní kroky a to jak pozitivně, tak negativně.
29. 06. 2012 | 11:13

Anna napsal(a):

scientist
"To, o čem píše Šteffl, je něco, co se stát může, ale není to věcí zítřka. Přesto je důležité o tom mluvit."

Jestliže v médiích coby expert na vzdělávání O.Šteffl opakovaně mluví o tom, že školy skončí, těžko to bude mít pozitivní vliv na učitele nebo rodiče žáků. Navíc je téměř jisté, že školy nikdy neskončí.

S ostatním souhlasím. Byla bych velmi ráda, kdybychom se i u nás
dobrali pro školství ke čtyřem společným hlavním cílům:
Za prvé umět se učit, za druhé by měli žáci ve školách získat zdravou sebedůvěru (v angličtině self-confidence), na třetím místě by měli absolventi škol být společensky angažovaní, a nakonec snad to nejdůležitější, mravnost a morálka – mají to být slušní lidé.
29. 06. 2012 | 11:15

neo napsal(a):

Glosator:

nebavíme se o nepřizpůsobivých, ale o všech. Nepřizpůsobiví jsou samostatná kapitola a nelze jejich chování aplikovat jako nějaký mustr na většinovou společnost.
29. 06. 2012 | 11:15

neo napsal(a):

Kamilka:

samoživitelka z úplné rodiny je opravdu nesmysl, ale nesmysl napsaný vámi milá Kamilko, Barbaro apod.

Pokud je dítě narozené mimo manželství, ale matka a otec žijí s dítětem ve společné domácnosti, nejedná se o samoživitelku a nemá nárok na dávky.
29. 06. 2012 | 11:19

Anna napsal(a):

Pane Stejskale,

jen pro vyjasnění. Glosator, na něhož vstup jste reagoval, napsal: Jedna moje bývalá kolegyně se vrátila ze stáže v USA někdy v létě 2001. Po 11 září volala svým americkým přítelům a byla dost překvapena. "Já jsem si myslela, jak budou zkřísnutí a oni jsou namísto toho odhodláni jít do války!"

Proto jsem dala onu citaci k válce o Iráku, když jste mu odpovídal tím, že: "jít do války je někdy nevyhnutelné (to myslím obecně, jako reakci na násilí či chystané násilí). Chtít někoho fackovat kvůli jinému názoru, podsouvat mu jen a pouze nekalé úmysly či hloupost je dle mého přepjaté a ve svém důsledku kontraproduktivní."
29. 06. 2012 | 11:21

Kamilka napsal(a):

Jozko, absolutní souhlas.Blahopřeji samoživitelkám k vzorným rodinám. Tedy ovšem kdybych ty JEJICH děti nemusela živit JÁ Z MÝCH DANÍ.A mít ten divný pocit že na mně někdo parazituje. Já si totiž svoje děti živím a bydlení a jídlo platím. Pracuji. Asi jsem stará struktura, promińte Potom už by to nemělo vadu
29. 06. 2012 | 11:26

stejskal napsal(a):

Jsem rád, že jsme si to vyjasnili, paní Anno.

Ještě jednou hezký den..

Libor Stejskal
29. 06. 2012 | 11:26

Josef K. napsal(a):

Arnošt V . Nějak Vám vypadlo mnoho možností ohledně otců: např otec vymění péči o děti a matku za masserati...Znám i takové.
29. 06. 2012 | 11:26

Josef K. napsal(a):

...či požitky pro mladší potencuální matku...
29. 06. 2012 | 11:27

jozka napsal(a):

Kamilko, kdyz ma rodinu, tak to neni samozivitelka a tudiz nic neplatite, takze vsechny tyhle stresy zacinaji a konci ve vasi hlave, s tim vam nepomohu. Ale urcite na to existuji odbornici a pojistovna vam ho (i vydane leky) urcite proplati. Ja vam na to danemi prispeju, s tim vam pomoci mohu.
29. 06. 2012 | 11:34

Kamilka napsal(a):

Opravdu úžasné jak tu dokážeme rozvinout teorii samoživitelka s úplnou rodinou. A jako subspecies matka která žije v úplné harmonické rodině, ale schválně se od nich odstěhuje a uvede otec neznámý, jen aby nemusela brát dávky. Dávají se za to vědecké tituly i jinde než na plzeňských právech???
29. 06. 2012 | 11:44

jozka napsal(a):

Kamilko, to vis, kdyz si pletes Dalmacii s decimalkou a stavis na tom nejaky uchylny teorie, nediv, ze ti nekdo zkusi bludy vyvracet. Ale ja uz koncim, tady vysvetlovani nepomuze, ty potrebujes prasky a ty ja ti bohuzel predepsat nemuzu.
29. 06. 2012 | 11:48

neo napsal(a):

Kamilka:

když žije v rodině, není to samoživitelka, ale může mít dítě, které se nenarodilo v manželství. Nebere tedy dávky, ale má dítě mimo manželství. Žije v úplné rodině bez papíru. Dělá to tak hodně lidí a dělat bude. Mají rodinu a nepotřebují na to papíry. proot se tolik dětí rodí mimo manžesltví.
29. 06. 2012 | 11:50

Anna napsal(a):

Z blogu pana Šteffla 3 dny ve škole, 2 dny online:
V distriktu Grove Heights v Minnesotě před dvěma lety zavedli wi-fi pro všechny základní i střední školu. Nyní nabízejí hybridní třídy.
Jedna z poznámek pana Šteffla:
3. Pozoruhodné je, kolik z diskutujících nezaregistrovalo, že šlo o 12., poslední ročník střední školy. A to měl text 10 řádek. S čtenářskou gramotností to u nás zřejmě nikdy nebylo valné.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=16288

Pane Stejskale,
měl jste na mysli i takovouto diskusi, když jste zde napsal:
Snažil jsem se podpořit názor, že určitý styl vedení diskuse je kontraproduktivní a nutně vyústí v to, že se žádná diskuse nevede (jen se jedna každý strana ujišťuje, jak je její názor skvělý a ti druzí jsou buď hlupáci či lumpové zralí na pár facek).
29. 06. 2012 | 11:54

stejskal napsal(a):

Ano, paní Anno. l.s.
29. 06. 2012 | 12:04

stejskal napsal(a):

Vlastně jsem Váš dotaz možná špatně pochopil. Měl jsem na mysli diskusi, kterou charakterizoval ve svém vstupu ve 29. 06. 2012 | 09:26 scientist. Jinak řada lidí debatovat chce a umí, ukazuje se to i zde.

Libor Stejskal
29. 06. 2012 | 12:10

Anna napsal(a):

Pane Stejskale,

podle mě reakce pana Šteffla, v blogu 3 dny ve škole, 2 dny online, kterou jsem zde uvedla, patří do Vámi zmíněné kategorie "ti druzí jsou buď hlupáci ". Navíc kdo si ani pořádně svůj blog nepřečetl byl prokazatelně pan Šteffl.
29. 06. 2012 | 12:26

stejskal napsal(a):

Aha, paní Anno. Tak to mi nesepnulo.

Ten Vámi citovaný text takto bez kontextu mi nijak dramatický nepřijde. To, že "se čtenářskou gramotností to u nás zřejmě nikdy nebylo valné", potvrzuje většina šetření, třeba Eurostatu. O zkušenostech z internetových debat ani nemluvě.

Libor Stejskal
29. 06. 2012 | 12:34

Anna napsal(a):

Pane Stejskale,
Souhlasím s Vaším "To, že "se čtenářskou gramotností to u nás zřejmě nikdy nebylo valné", potvrzuje většina šetření, třeba Eurostatu. O zkušenostech z internetových debat ani nemluvě."

V mnou uvedeném příkladu je to o to pikantnější, že si pan Šteffl nepřečetl pořádně ani svůj vlastní blog a horlil nad čtenářskou gramotností diskutujících :-)
29. 06. 2012 | 12:44

Duroy napsal(a):

Souhlasím s panem Šteflem. Školy ve své dnešní podobě skončí a školství jako takové skončí.
Nabídka vzdělání na dnešní úrovní vznikla jen díky sociálnímu státu po druhé válce. Tento typ státu však pod tlakem globálního kapitálu končí a stejně tak skončí i vzdělání pro všechny.
Budou ještě levnější ceny internetového připojení, takže když dítě bude chtít, bude se mít možnost se učit, pokud se chtít učit nebude, jeho chyba. Za peníze, které jdou do školství by se mohla udělat wifina po celé ČR a každé dítě by po narození obdrželo dárek v podobě ipodu a čipu. A ještě by zbylo dost peněz pro agenturu zaměřenou na celostátní ročníkové srovnávací testy.
Neúspěšní budou asimilování n-tou maticí.
29. 06. 2012 | 13:38

Anna napsal(a):

Duroy

A kdy to vezmou státy na vědomí, že končí? Kdy zruší školy?
29. 06. 2012 | 13:58

roman napsal(a):

Velmi dobré názory!reesenta object
29. 06. 2012 | 14:13

SuP napsal(a):

Zdravím všechny chytré - Brom, Stejskal, scientist ....
Zdá se mi, že Štefflova věta "....Dnešní škola byla koncipovaná tak, aby vzdělávala způsobem, který prospíval společnosti jako celku. Ale ve chvíli, kdy tam začnou chodit děti z rodin, které společnost nezajímá, vzniká tam zvláštní konflikt. Ten je ještě zdůrazněn tím, že docházka do školy je povinná...."
Je jedním z nejdůležitějších sdělení blogu a připadá mi, že jste ji přešli jako krajinu. Pokud totiž se rozmáhá přístup, kdy bohatí rodiče blbého žáka mohou přijít zjebat učitele, nebo ho mohou nechat vyhodit ze školy, je něco moc špatně. Příslušníci "rodin, které společnost nezajímá" by měli dostávat najevo, že se společnost v takovém případě nemusí zajímat o ně. Jsou sice dvojího typu - chudí, kterým "se musí pomáhat" a bohatí, kteří si myslí, že "si všechny koupí" včetně vzdělání.
Stejně tak mi přijde trefná poznámka směrem k sociologům, např. profesoru Kellerovi. Taky se mi zdá, že zrovna Keller víc bojuje za chudé proti bohatým, místo aby bojoval za vztahy ve společnosti a za pochopení, že existuje nějaké "rozdělení rolí", aby vůbec fungovala.
29. 06. 2012 | 14:21

gaia napsal(a):

no je fakt, že ač Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, její vlastní děti nikdy do žádné školy nechodily a vzdělávaly se pěkně individuálně doma. Např. její dceru Marii antoinettu, která vykazovala hudební talent vyučoval sám Christopher Willibald Gluck, ale stejně z ní po této stránce nebylo nic.
Je otázkou, zda to bylo tím, že nemuměl své dovednosti předat, nebo tím, že chyba byla v Marii.

A děti dnešních boháčů se také nemusí učit nic a nudit se s ostatními ve škole, Proč, když nebudou muset celý život nic dělat a budou moci jen utrácet rodiči nakradené peníze.
29. 06. 2012 | 14:34

Radovan II. napsal(a):

Lidé mají špatné příklady od politiků a z médií. Za Topolánkovy vlády byl místopředsedou p. Čunek, který měl jen vyuční list. Tak mladí si říkají, jak vysoko se dá dojít z učňáku, Ale nevědí, že Čunek měl protekci přes Topolánka, jsou oba ze Vsetína a také přes C. Svobody z KDU, kterého ho uplácel slivovicí a pobytem na své chatě v Beskydech. V budoucnu už taková korupce nemusí být. V budoucnu se konečně možná bude hledět na schopnosti a vzdělání a také jakou má dotyčný morálku.
Musíme začít odspodu, naše současná veličenstva se nemíní změnit, ale naopak jsou stále horší a horší.
Už to není k vydržení.
29. 06. 2012 | 14:45

stejskal napsal(a):

Nevím jak ostatní, pane SuPe, ale já ji nepřešel ;-)

Naopak, přijde mi naprosto klíčová a plně s ní souhlasím.

Problém ovšem je, že si pod tím zjevně představujeme každý něco trochu jiného ;-) A protože se necítím dost erudovaný na to, aby o tom třeba s panem Štefflem, Bromem či dalšími na této odborné úrovni polemizoval, jen čtu a snažím se o přečteném přemýšlet (můj vstup se týkal toliko stylu, jakým se diskurs občas vede, tady naopak jistý puvoir k fundovanému vyjádření na základě jistých zkušeností i teoretického vzdělání pociťuji ;-)

Hezký nadcházející víkend.

Libor Stejskal

P.S. Mám před sebou týden s dětmi na Sázavě, už jsem takový trochu rozvrkočený :-)
29. 06. 2012 | 15:10

Katerina Lepicova napsal(a):

To: Marek Kobera
Mohl byste mi citovat, co máte a mysli? To myslím bez ironického přídechu (elektronicky se to nepozná), jen se o to zajímám. Díky
29. 06. 2012 | 16:44

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 28. 06. 2012 | 13:18
„Co se týká kázně a plnění povinností, na nich by měla škola stavět.“

Článek je mj. o tom, že stavět na nich mnohdy nelze, neb chybí. Jiná věc je, zda by se je škola měla snažit vytvářet, a jakými prostředky.
29. 06. 2012 | 17:08

ondrejsteffl napsal(a):

Skogen napsal(a): 28. 06. 2012 | 13:20
„"Škola, jak ji známe, už se do moderního světa nehodí."... Co je to za blábol? To už není na seriózní diskuzi, to je tak na pár facek.“

Rozumím tomu tedy tak, že se mnou nesouhlasíte ;-). Domníváte se tedy, že škola, jak ji známe, se do moderního světa v zásadě hodí. Inu dobrá, pak je ovšem zbytečné řešit většinu nářků na stav současného vzdělávání (snad s výjimkou nedostatku peněz), neb jde jen o dílčí poruchy v systému, který je v zásadě správný. Nepokládám takový názor za udržitelný.
29. 06. 2012 | 17:09

ondrejsteffl napsal(a):

Skogen napsal(a): 28. 06. 2012 | 13:36
„Pro společnost není výhodné, ba je to přímo škodlivé, mít ve svých řadách negramotnou, obecně nevzdělanou skupinu podléhající předsudkům a sociálním deformitám.“
Ano, přesně.

„Povinná školní docházka je faktor, který společnost přijala ke svému obecnému rozvoji, k celkové míře vyspělosti.“
Ano, přesně. Jen se za 250 let změnil význam slov "ke svému obecnému rozvoji, k celkové míře vyspělosti", a v pojetí povinné školní docházky se to málo projevilo.
29. 06. 2012 | 17:11

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 28. 06. 2012 | 14:19
„A jak by Scio nahradilo státní maturity psal O.Šteffl nedávno ve svém blogu Co se státními maturitami.“

A Vám mé návrhy připadají nepatřičné, nebo snad horší než to, co máme?
29. 06. 2012 | 17:12

ondrejsteffl napsal(a):

babka napsal(a):
„A jenom se ještě zeptám: nemyslíte, že např. waldorfské školy tyto požadavky naplňují?“
V tom nejdůležitějším jistě ano. Zdaleka však nejsou pro každého.
29. 06. 2012 | 17:13

ondrejsteffl napsal(a):

Skogen napsal(a): 28. 06. 2012 | 14:57
„Šteffl tvrdí, že učit se má tak, aby to bylo zábavné.“
Ne, ne, já tvrdím, že má být SMYSLUPLNÉ. Což se dá napříkald vyložit i tak, jak sám popisujte, že by své vzdělávání měli mít žáci rádi:
„Neznám nikoho, včetně těch, kteří mají svou práci skutečně rádi (kam se vcelku počítám), aby je to bavilo pořád. Ale dělat se to i tak musí.“ Budou-li mít žáci vzdělání za smysluplné, budou dělat (rádi) i věci, které je nebaví.

„Představte si, že je třeba dejme tomu uklidit pozemek, ale taky lze jít na koupaliště. Nováková ví, že pozemek se uklidit musí. Dvořáková to ví taky, ale vezme ostatní na koupaliště.“
Moje otázka je, proč se musí uklidit. Mnozí zaměstnavatelé, už přišli na to, že i uklízeči pracují lépe, když ví, proč mají pozemek uklidit, než, když jen dostanou příkaz – ukliď pozemek. Bohužel ve škole se někdy říká, uč se to, budeš to potřebovat, nebo budu to zkoušet, což je asi taková úroveň odpovědi jako ukliď pozemek, je neuklizený.
29. 06. 2012 | 17:16

ondrejsteffl napsal(a):

Stařeček napsal(a): 28. 06. 2012 | 15:49
„o výchově v době blahobytu…“
Blahobyt chápu v absolutním, objektivním měřítku: má střechu nad hlavou, má co jíst, není ohrožena bezpečnost. Čili dvě první úropvěn Maslowovy pyramidy. Dnes se má 90 % lidí u nás lépe, než se měla před 40 lety vyšší střední třída, a to už tehdy byl v tomto smyslu blahobyt.

Blahobyt typu: mít se lépe než soused, který jezdí na dovolenou k moři, je stejně nedosažitelný jako to, aby všichni měli nadpůměrné platy.
29. 06. 2012 | 17:17

ondrejsteffl napsal(a):

Jana Pechová napsal(a): 28. 06. 2012 | 16:05
„Neberte, pane Šteffle, škole její vzdělávací úlohu.“
Ale já škole nic neberu, já jen popisuji a snažím se předvídat další vývoj.
29. 06. 2012 | 17:18

miloslav pouzar napsal(a):

Otázka: A není to spíš tak, že na tu výchovu učitelé rezignují, protože je to čím dál těžší?
Má odpověď: Každý musí dělat především to, za co je placen. Učitel za výchovu placen není!!!! Jedním z důvodů je, že stupeň "vychovanosti" se nedá měřit žádným testem. No a dnes se kvalita "výrobků" vzdělávací činnosti (atudíž i kvalita práce učitele) poměřuje zejména úspěchem či neúspěchem v testech. Pokud uvěříme, že podstatné je jen to, co jde změřit, bude mít pravdu pan Štefl. Škola jak ji známe je-bude zbytečnou institucí. Půjde ovšem o sebenaplňující se proroctví.
29. 06. 2012 | 17:22

ondrejsteffl napsal(a):

Katerina Lepicova napsal(a): 28. 06. 2012 | 19:24
„Není třeba brát si to osobně, není to jen domácí problém. Není to ani problém učitelů, ani ti si nemusejí nic brát osobně. A z textu nic takového nevyplývá.“

A ani jsem žádné osobní útoky neměl na mysli :-)
29. 06. 2012 | 17:24

ondrejsteffl napsal(a):

scientist napsal(a): 29. 06. 2012 | 09:26
„část lidí by ráda nafackovala Štefflovi (Skogen, Brom)“
Skogena neznám, ale Zdeněk by jistě nic takové neuděla, je to velmi vlídný člověk.

„Chápu, že škola fungující jako malý kriminál, leckomu mentálně vyhovuje, protože i společnost má podle nich jako kriminál fungovat.“
Ano, také mi to u některých tak připadá.

„A pan Šteffl, na tuto nemalou část populace (rodičů) zapomíná.“
Naopak, nezpomínám, ale co s ní mám dělat? Proto přece píšu ty blogy. Alespoň některé přesvědčím, jiní se třeba zamyslí. A naprostá většina do diskuse nepíše.
29. 06. 2012 | 17:25

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 29. 06. 2012 | 10:19
„Soudě dle páně Štefflových slov (rozhovor v HN, vystoupení v TEDu, jeho minulý blog - tam jsou i k tomu odkazy), nejde mu o reformy škol, protože podle něho školy skončí.“

Ano, čtete pozorně :-). Úsilí je třeba věnovat vzdělávání, což bude stále méně ve školách. Efektivita vynaloženého úsilí mimo školy je rozhodně už teď vyšší než u usílí věnovému do školství.
29. 06. 2012 | 17:26

ondrejsteffl napsal(a):

scientist napsal(a): 29. 06. 2012 | 10:28
„(Matějů) ukázal, že české školy nefungují dobře, reprodukují nerovnosti a jsou tedy v jistém smyslu nelegitimními institucemi. O to se ale tady nikdo nestará.“
Bohužel, je to tak.

scientist napsal(a): 29. 06. 2012 | 10:56
„Ale jako laik si myslím, že v prvním kroku se radikálně musí změnit příprava učitelů.“

Potíž této úvahy je ČAS. Pokud byste dnes začal s nějakou koncepční změnou, bude trvat minimálně 15 let, než se nějak projeví (2 roky prosazení, 3 roky nezbytné změny na ped. fakultách, 5 let studia a 5 let absolventi nového pojetí ve školách, i tak by jich tam bylo jen kolem 10 %). A co bude roce 2027? Budou ještě školy? A jak budou fungovat?
29. 06. 2012 | 17:26

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 29. 06. 2012 | 11:15
„Jestliže v médiích coby expert na vzdělávání O.Šteffl opakovaně mluví o tom, že školy skončí, těžko to bude mít pozitivní vliv na učitele nebo rodiče žáků.“
Čili myslíte, že o možnosti zvýšení hladiny moří v důsledku globálního oteplování se mluvit nemá, neb to těžko bude mít pozitivní vliv na obyvatele Holandska a níže položených ostrovů?

„Navíc je téměř jisté, že školy nikdy neskončí.“
Jsem rád, že připoušíte to „téměř“. Ale z Vašich příspěvků zatím cítím hlavně, že se Vám to nelíbí. Nikoliv, že byste mé argumnty diskutovala, případně vyvracela.

„S ostatním souhlasím. Za prvé umět se učit, za druhé by měli žáci ve školách získat zdravou sebedůvěru (v angličtině self-confidence), na třetím místě by měli absolventi škol být společensky angažovaní, a nakonec snad to nejdůležitější, mravnost a morálka – mají to být slušní lidé.“
Ano! Ale pokládáte to u nás za možné? Kdo to má udělat? Co má udělat? A udělá to?
29. 06. 2012 | 17:27

ondrejsteffl napsal(a):

Duroy napsal(a):
„Školy ve své dnešní podobě skončí a školství jako takové skončí.“
Ano, ale...

„Za peníze, které jdou do školství by se mohla udělat wifina po celé ČR a každé dítě by po narození obdrželo dárek v podobě ipodu a čipu.“
Ale tak jednoduché a rychlé to určitě nebude.
29. 06. 2012 | 17:28

ondrejsteffl napsal(a):

SuP napsal(a): 29. 06. 2012 | 14:21
„„Dnešní škola byla koncipovaná tak,…“ Je jedním z nejdůležitějších sdělení blogu a připadá mi, že jste ji přešli jako krajinu. Pokud totiž se rozmáhá přístup, kdy bohatí rodiče blbého žáka mohou přijít zjebat učitele, nebo ho mohou nechat vyhodit ze školy, je něco moc špatně. Příslušníci "rodin, které společnost nezajímá" by měli dostávat najevo, že se společnost v takovém případě nemusí zajímat o ně. Jsou sice dvojího typu - chudí, kterým "se musí pomáhat" a bohatí, kteří si myslí, že "si všechny koupí" včetně vzdělání.“

Díky, že vracíte diskusi k článku:
„Příslušníci "rodin, které společnost nezajímá" by měli dostávat najevo, že se společnost v takovém případě nemusí zajímat o ně.“
Ano, ale zatím se o tom nebavíme. Není shoda v tom, kde jsou hranice povinnosti toho, jak se mám o společnost zajímat. A už vůbec nevíme „ jak by to měli dostávat najevo“.
29. 06. 2012 | 17:28

cinick napsal(a):

Opožděně Ivánkovi a vlastně i Historikovi.
cituji Ivánka "*4/ Vyučit se řemeslu a poctivě se živit prací, to už dnes neudělá ani dítě bezdomovců nebo odložené do pomocné školy, bylo by blbé"

Nevím jestli víte jak se vydělávají peníze v automobilovém průmyslu nejčastěji u zahraničních firem. Taková robotárna se hned tak nevidí. K čemu nám ten veškerý pokrok tedy je, když velká část zaměstnanců musí dělat nehorázným tempem, aby vytvořili hodnoty a mají za to mzdy jen tak akorát. Kde se teda ty hodnoty ztácejí, u plánovačů socializmu už ne, tak kde, že by u kapitalistů?Jak že to říkal Baťa - "neodírat pracující"? - No a bylo po problému.
29. 06. 2012 | 18:07

jogín napsal(a):

Pracovitost je ve společnosti vnímána jako poslední možnost obživy. A páně Šteflova doporučení míří tímto směrem. Za přečtení stojí ukázka výsledků tohoto postmoderního školství http://www.blisty.cz/art/62641.html a článek prof. Piťhy http://www.stolzova.cz/stolzova/view.php?cisloclanku=2008041701
29. 06. 2012 | 18:19

amdg napsal(a):

Ony by školy mohly být děleny na lepší a horší. Do horších by odpadali žáci na základě neschopnosti. Na horších by byli poradci pro výchovu a promítaly by se powerpointové prezentace. Žáci by byli vybaveni schopnostmi CTRL C\V. Většinu dne by jedli a pili. Mohl by tam učit i virtuální učitel.

A pak bych rád viděl typ školy, která si může dovolit neschopného žáka neučit. Žák by si vážil svého učitele a učitel by učil svůj předmět, nemusel by používat falešné zdání jakési autority. Kázeň se vynucuje v kázeňských zařízeních. Rákoskou a tresty. Takovou školu bych nechtěl. Ono i samotná hra na známky a porovnávací testy není cestou k vědění. Lásku k vědění nemá každý. Nedá se koupit a ani vnutit. Proto opravdu současná masová škola ztrácí smysl. Těšili jste se někdy na konec prázdnin? Těšili jste se do školy? Já ano. A neměl jsem vždy dobré učitele. Kupodivu i špatný učitel naučil danou látku. Jen nějak pochopit jsem to musel sám.

Pěkné prázdniny.
29. 06. 2012 | 18:33

Skogen napsal(a):

Pane Šteffle,

děkuji za reakci.

-----------

"... Domníváte se tedy, že škola, jak ji známe, se do moderního světa v zásadě hodí. Inu dobrá, pak je ovšem zbytečné řešit většinu nářků na stav současného vzdělávání (snad s výjimkou nedostatku peněz), neb jde jen o dílčí poruchy v systému, který je v zásadě správný. Nepokládám takový názor za udržitelný."

Ano, domnívám se, že (se) nevychováváme k odpovědnosti, ale spíše k egoismu a k přílišnému subjektivismu. Pak si ovšem musíme lhát do kapsy a hledat na sebe obezličky.

--------------

"(Povinná školní docházka, veřejný - společenský zájem - pozn.) Ano, přesně. Jen se za 250 let změnil význam slov "ke svému obecnému rozvoji, k celkové míře vyspělosti", a v pojetí povinné školní docházky se to málo projevilo.

Tady by to chtělo zastavit se. Přiznám se, že tápu v tom, jak by se dnes školství mělo s obecným rozvojem vzdělanosti a celkovou mírou vyspělosti společnosti rozcházet... Vychází mi z toho jen, že současný systém ztotožňujete s osmnáctým stoletím. To mi připadá poněkud příliš odvážné. Totiž, v zásadě by tehdy i dnes měla uspět tatáž ideální didaktika. Člověk se za dvě stě padesát let v podstatě změnil pramálo. Rozdíly jsou dány jen sociokulturním rámcem a humanistickým odkazem. Nejsme však již pseudohumanističtí? Není náhodou pseudohumanismus sám překážkou úspěchu? Není náš důraz na práva a svobody něčím, co nás v důsledku o práva a svobody připravuje, protože z nás ve výsledku činí neschopné?

--------------

"(vzdělání - pozn.) Ne, ne, já tvrdím, že má být SMYSLUPLNÉ. Což se dá například vyložit i tak, jak sám popisujte, že by své vzdělávání měli mít žáci rádi:
„Neznám nikoho, včetně těch, kteří mají svou práci skutečně rádi (kam se vcelku počítám), aby je to bavilo pořád. Ale dělat se to i tak musí.“ Budou-li mít žáci vzdělání za smysluplné, budou dělat (rádi) i věci, které je nebaví.

Ale no tak, nevidím na obsahu vzdělávání základní školy nic obzvlášť nesmysluplného. Jistě, něco někdo nevyužije, jedná se o všeobecné vzdělávání. Že učitel nestačí vyložit smysluplnost rovnic o dvou neznámých, výpočtu molární hmotnosti, anebo Ohmova zákona? A nemají snad děti rodiče? Neměli by se podílet na jejich vzdělávání a jevit o školní docházku svých ratolestí zájem?

Někdy mi to připadá, jako byste usiloval o jakýsi samostatný komplexní vzdělávací systém pro dítka jedinců, kteří se domů chodí (možná) jen vyspat.

"(Přirovnání k úklidu pozemku - pozn.) Moje otázka je, proč se musí uklidit. Mnozí zaměstnavatelé, už přišli na to, že i uklízeči pracují lépe, když ví, proč mají pozemek uklidit, než, když jen dostanou příkaz – ukliď pozemek. Bohužel ve škole se někdy říká, uč se to, budeš to potřebovat, nebo budu to zkoušet, což je asi taková úroveň odpovědi jako ukliď pozemek, je neuklizený.

Proč se musí uklidit? To úzce souvisí s první částí reakce. S odpovědí na takovou otázku už by se neměli příliš zabývat učitelé, to už by mělo být jasné z domova. Pokud to jasné není, neselhává škola, ale rodina, potažmo model společnosti. Snažit se to napravovat institucionálně je návrat k socialistickému ideálu výchovy jedince institucí.

------------------

"scientist napsal(a): 29. 06. 2012 | 09:26
„část lidí by ráda nafackovala Štefflovi (Skogen, Brom)“
Skogena neznám, ale Zdeněk by jistě nic takové neuděla, je to velmi vlídný člověk."

Nikomu jsem vyhrožovat nechtěl, zde "za bukem" na internetu by to bylo jaksi slabošské a pošetilé. Navíc ani nevím, komu ten úsudek ze shrnutí připsat, zda vám, anebo snad oné redaktorce... Šlo z mé strany o radikální odsudek podle mého velice zkratkovitého vyjádření, v tom smyslu neplatného.
29. 06. 2012 | 18:41

Marek Kobera napsal(a):

To Katerina Lepicova:
Mohl. Napr.: ZOR
§31 (4) Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro společné potřeby rodiny.

§35

Dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat.

§87

§87 (1) Děti, které jsou schopny samy se živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže toho potřebují.

§87 (2) Každé dítě plní tuto vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí.
29. 06. 2012 | 19:36

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

Píšete:"Bohužel ve škole se někdy říká, uč se to, budeš to potřebovat, nebo budu to zkoušet, což je asi taková úroveň odpovědi jako ukliď pozemek, je neuklizený. "

A mně se zdá, že jsme pořád u té stejné otázky. Pokud se mají budovat základy, žáci (sedmiletí nebo i osmnáctiletí) to nemusí vidět jako smysluplné. Ale bez základů se poctivá stavba postavit nedá. Nebo snad jste pro jakousi hydroponii ve vzdělávání, vyzobávání zajímavých fragmentů, k čemuž podle mě vede dnes populární projektové vzdělávání?
29. 06. 2012 | 22:16

Leo K napsal(a):

Pokud si dobře pamatuji, tak tézi, že škola má edukovat a ne vychovávat, razili první dva porevoluční ministři školství Prof. MUDr. Milan Adam, DrSc a filosof Petr Vopěnka, který také stihl urazit všechny učitele tvrzením, že byli pouhými kolaboranty režimu. Učitelé byli na výchovně vzdělávací práci zvyklí a jejich lepší část tu výchovnou složku nezanedbává ani dnes. Ondřej Štefl pouze ohýbá skutečnost ke prospěchu svému a svého komerčního produktu. Musím trvat na tom, že tvrzení typu...učitelé se na něj vrhnou: škola podle nich vychovávat nemá, je to prý starost rodiny...je manipulace veřejnosti. Učitelé to dostali "beféhlem" a ti, co to nedodržují riskují svůj vyhazov.
Pane Štefle - přestaňte veřejnosti lhát!
29. 06. 2012 | 22:58

Martin Stiburek napsal(a):

tak to je pecka. vyšší společenské cíle! to je jak rozhovor z 30. let v Německu nebo v Sovětském svazu
29. 06. 2012 | 23:35

Abe Normalni napsal(a):

Kamilka: Kristova noho Kamilko co to tu placate? Jaky bez dluhu? Cely komunisticky tabor zkrachoval. CELY!! Polsko na zacatku 80. let (neschopno splacet zahranicni dluhy), Madarsko 1/2 80. let (dtto), Rumunsko zacatek 80. let (to byla katastrofa s horadmi zebrajicich deti na ulicich, chudaci lidi, ja to videl), NDR konec 80. let (DDRoni byli plajte a sjednoceni je zachranilo), Jugoska od smrti Tita jeden nekoncici prusvih a postupujici inflaci a hodpodarsky kolaps, SSSR 91 (jejich Eto vase delo nebylo nic jineho nez - od ted kazdy za svoje, my uz vas platit nebudeme).
Nasi komousi si nebrali zahranicni pujcky. Proste ten stat vyzirali zevnitr. Dnes jsou na to, co provadeli, zakony a kriminal. Tunelovani, neprovadeni pece radneho hospodare, kraceni veritele, vyvadeni majetku spolecnosti...Jen tak bylo mozne, ze fabriky jako Jawa, Tatra, Liaz, CKD, Aero sice vyvazely obrovska mnozstvi vyrobku, pritom ale mely vlastni kapital, ze by to v zapadni firme nestacilo ani na pohosteni pro navstevy. Ten zbytek byl vyveden a nesmyslne rozhazen v ekonomicky neefektivni vystavbe (ano ty panelaky byly zbytecne drahy a vedeli to i komousi), dotacich na zradlo (napr. maslo az 50%ceny), obri armade, vyrobe kdejakeho kramu v mnozstvich a za cenu, ktera nebyla schopna v ekonomicky unosne dobe zajistit navratnost investic, coz nakonec zpusobilo stale se zrychlujici zaostavani cele ekonomiky atd. Komousi na to sami meli studie...mozna kdybyste se blbe nesmali Jakesovu projevu z Cerveneho hradecku a posloucahli, co tam tou svou vidlackou dikci zvejka, uslysite dost presnou analyzu stavu veci...
29. 06. 2012 | 23:47

xrb napsal(a):

Ano, tato společnost jde do kelu hlavně proto, že zájem jedince se stal důležitější než zájem společnosti. Stejně skončila v historii většina "velkých" civilizací. Zdegenerovaní příslušníci ztratili zájem bránit svou společnost a "barbaři" snadno převálcovali jak tu společnost/stát, tak její členy - exemplární příklad je zánik Říše Římské.
30. 06. 2012 | 05:49

Jetvart napsal(a):

Pan Šteffl plácá. V sedmdesátých letech byly chladničky, splachovací záchod, televize, pitná voda z kohoutku a střecha nad hlavou běžné. A trmácení na koni je dnes jako za časů Karla IV pro ty zámožnější:) Ta střecha nad hlavou ale bývala v těch časech vlastní. Lidé jak pan Šteffl pomáhají přesvědčit ostatní jak skvěle se máme, ale je opravdu blahobytem byt v paneláku zaplněný elektronikou kterou si může každý dovolit, místo domku se zahrádkou zaplněného dětmi, které se stali tak drahé, že si průměrná rodina může dovolit jen jedno?
Ale téma článku je učení... Když mi synek říkal, že nenávidí dějepis, který jsem míval docela rád, otevřel jsem jeho učebnici a bylo mi ho líte. Jako by se každých pár let které uplynuly muselo nějak pojmenovat. O tom jak se tenkrát žilo, nic. Je jasné, že ty pojmy nikdy potřebovat nebude, a okamžitě po škole zapomene.
30. 06. 2012 | 06:41

Kocourek napsal(a):

Napadla mne taková myšlenka - jak vůbec současné školství učí kradení a zatloukání. Jsme v tom opravdu na světové špici, ale o vymakaném adukativním programu jsem nikdy neslyšel.
Nebo je to necháno na ústním předávání v rodinách ????
30. 06. 2012 | 08:31

Yosif K napsal(a):

Abe Normalni napsal(a):
Kamilka: Kristova noho Kamilko co to tu placate? Jaky bez dluhu? Cely komunisticky tabor zkrachoval. CELY!! Polsko na zacatku 80. let (neschopno splacet zahranicni dluhy), Madarsko 1/2 80. let (dtto), Rumunsko zacatek 80. let (to byla katastrofa s horadmi zebrajicich deti na ulicich, chudaci lidi, ja to videl), NDR konec 80. let (DDRoni byli plajte a sjednoceni je zachranilo), Jugoska od smrti Tita jeden nekoncici prusvih a postupujici inflaci a hodpodarsky kolaps, SSSR 91 (jejich Eto vase delo nebylo nic jineho nez - od ted kazdy za svoje, my uz vas platit nebudeme).
Nasi komousi si nebrali zahranicni pujcky. Proste ten stat vyzirali zevnitr.
KONEC CITATU.

Pane Abe - mate stokrat pravdu - vysvetlujte to vsak lidem kteri za totace nemuseli nic resit jen "poctive pracovali" a poctive brali - obvykle pri placeni 1% sveho prefrerencniho prijmu na rude znamky.

Obcas premyslim, kdo muze roztrubovat nazory jak se za totace poctive pracovalo a skvele zilo a jak byly staty ostbloku "NEZADLUZENY". Z nekolika set lidi co si z te doby pamatuji jsou to cca 4 lide:
a) revizni technik clen KSC ktery mel diky kombinaci temer svobodne cinnosti a clenstvi absolutni veget - makal kdy se mu chtelo, plat mu bezel furt stejnej, vsechno mel pres svaz znamych.
b) herdekbaba clenka SPK, dulezita jak h...o, zbytek viz a)
c) par manualu kterym stouplo do hlavy ze sedeli v nejaky komisi na rozdelovani lazenskych poukazu atp a jinak mentalne stacili akorat na zametani dvora. Par myslim cca dva.

Za 70 let v SSSR a 40 let v zemich ostbloku socik zbankrotoval zcela otevrene vsude - s tim ze se napriklad v Rumunsku nahnali lidi z dedin do panelaku a pak jim uprostred krutych zim nemohli topit. V CSSR se k tomu schylovalo - soudruzi z SBCS pripravovali odbourani subvenci a shaneli po svete materialy o prubehu zvladani inflace po deregulaci cen.

Ze stary rezim byl pred totalnim ekonomickym rozkladem a-la Polsko nebo Rumunsko nevideli lidi s rozhledem clena nadvorni cety - a to jeste jenom pokud to byli omezeni indoktrinovani komanci.

Ohledne skolstvi - byla tehdy vetsi disciplina? Asi ano. Lidi meli vetsi strach ze vseho, ve skolach mozna byla o neco lepsi disciplina. Disciplina strachu. Disciplina musi byt jak se pise ve Svejkovi. Ve vsech rezimech jsou probelmy s "disciplinou".
30. 06. 2012 | 09:25

Yosif K napsal(a):

Jetvart napsal(a):
Pan Šteffl plácá. V sedmdesátých letech byly chladničky, splachovací záchod, televize, pitná voda z kohoutku a střecha nad hlavou běžné. A trmácení na koni je dnes jako za časů Karla IV pro ty zámožnější:) Ta střecha nad hlavou ale bývala v těch časech vlastní. Lidé jak pan Šteffl pomáhají přesvědčit ostatní jak skvěle se máme, ale je opravdu blahobytem byt v paneláku zaplněný elektronikou kterou si může každý dovolit, místo domku se zahrádkou zaplněného dětmi, které se stali tak drahé, že si průměrná rodina může dovolit jen jedno?
KONEC CITATU.

Umite cist? Steffl nerika ze lidi za sociku zili jako za stredoveku. Steffl rika ze za sociku zili jako za sociku - i za sociku meli strechu nad hlavou, vodu, jidlo, zeleznici atd. I za sciku se lidi meli tak, ze si mohli dovolit s...t zvysoka na vzdelani a dokonce i na praci. I kdyz na rozdil ode dneska museli aspon nekam chodit tu praci predstirat, nemohli jen lezet doma.

Dobre si pamatuji ze za sociku se ptali Cuby jaktoze JZD Slusovice melo 4krat vyssi vykony na pracovnika nez prumer CSSR. Cuba rekl ze donutit lidi vice pracovat lze 2 prostredky:
1) strachem z hladu
2) naprumernym platem.

Cuba rekl ze problem sociku byl v tom ze lidi ztratili motivaci delat. Nikdo nema existencni strach o praci, i lempli ziji slusne, kdo by se snazil? Jelikoz za sociku niukdo nemel existencni strach, Slusovice pouzivali druhou cestu - lidi platili SILNE nadprumerne. Samozrejme je otazka kde na to Slusovice brali, jak ke svym privilegiim prisli atd. Cuba to vsak rekl natvrdo - pokud nemaji lempli strach z hladu, tak toho mnoho nenapracuji.
30. 06. 2012 | 09:34

Yosif K napsal(a):

xrb napsal(a):
Ano, tato společnost jde do kelu hlavně proto, že zájem jedince se stal důležitější než zájem společnosti. Stejně skončila v historii většina "velkých" civilizací. Zdegenerovaní příslušníci ztratili zájem bránit svou společnost a "barbaři" snadno převálcovali jak tu společnost/stát, tak její členy - exemplární příklad je zánik Říše Římské.
30. 06. 2012 | 05:49
Mozna ze jednou z pricin zaniku rise rimske bylo to, ze zavedli "socialni stat". Prosti obcane nemeli existencni strach z hladu, meli sve welfare - meli PANEM ET CIRCENSES a take diky tomuto nastal totalni rozklad moralnich hodnot.

Skuhrani na to ze nekdo se ma hure a nekdo lepe SPOJENE S HULAKANIM PO VETSIM PRERODELOVANI je v Evrope kontraproduktivni. Nema se krast a kazdy ma dostat svou sanci - to vsak neznamena prerozdelovani az do uplne degenerace.
30. 06. 2012 | 09:47

Anna napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 29. 06. 2012 | 11:15
„Jestliže v médiích coby expert na vzdělávání O.Šteffl opakovaně mluví o tom, že školy skončí, těžko to bude mít pozitivní vliv na učitele nebo rodiče žáků.“
Čili myslíte, že o možnosti zvýšení hladiny moří v důsledku globálního oteplování se mluvit nemá, neb to těžko bude mít pozitivní vliv na obyvatele Holandska a níže položených ostrovů?

„Navíc je téměř jisté, že školy nikdy neskončí.“
Jsem rád, že připoušíte to „téměř“. Ale z Vašich příspěvků zatím cítím hlavně, že se Vám to nelíbí. Nikoliv, že byste mé argumnty diskutovala, případně vyvracela.

„S ostatním souhlasím. Za prvé umět se učit, za druhé by měli žáci ve školách získat zdravou sebedůvěru (v angličtině self-confidence), na třetím místě by měli absolventi škol být společensky angažovaní, a nakonec snad to nejdůležitější, mravnost a morálka – mají to být slušní lidé.“
Ano! Ale pokládáte to u nás za možné? Kdo to má udělat? Co má udělat? A udělá to?

29. 06. 2012 | 17:27

1. Myslím, že mluvit o prolémech je třeba, ale problémy ve školství se přece nevyřeší tím, že školy skončí.

2. Žádné Vaše argumenty, že školy skončí jsem dosud nenašla, proto je nemůžu diskutovat a vyvracet. Ve Vašem minulém blogu jsem napsala:

pan Šteffl - v TEDu prohlásil, že školy skončí. Zde napsal:
"Myslím, že jde spíše o terminologické nedorozumění.
1. já netvrdím, že školy zaniknou hned a úplně – to bude postupný, dlouhodobý proces,
2. i tak mi jde o zánik (erozi) škol v té současné převažující podobě,
3. je nepochybné, že bude potřeba vzdělávání, a také hlídání dětí, jak píšete, a že k tomu budou postupně vznikat jiné nové instituce. Některým z nich klidně můžeme říkat školy."

Tím, že školy skončí - slova pana Šteffla: "Já nikde netvrdil, že se něco zlepší."

O konci škol rozhoduje stát. Bude stát usilovat o skončení všech škol?
Budou chtít rodiče, aby školy skončily?
Budou chtít školy, aby skončily?
Na všechny tři otázky je odpověď nikoliv.

Zlepší se něco skončením škol? Podle slov pana Šteffla nikoliv.

Pan Šteffl, chtěl po agovi, aby uvedl ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemá pravdu. I chtěla jsem po panu Štefflovi totéž, avšak bez odezvy:
Školy neskončí, jen se určitě změní obsah a styl výuky.Uveďte ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemám pravdu.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

3. Ano, pokládám u nás za možné, aby se žáci naučili se učit a získali zdravou sebedůvěru (to už se u nás dělo v některých případech i dříve i nyní). Má to dělat učitel formou výuky. Na mravnosti a morálce žáků se kromě učitelů především podílí rodiče, případně trenéři, vedoucí zájmových kroužků...
30. 06. 2012 | 10:35

Anna napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 28. 06. 2012 | 13:18
„Co se týká kázně a plnění povinností, na nich by měla škola stavět.“

Článek je mj. o tom, že stavět na nich mnohdy nelze, neb chybí. Jiná věc je, zda by se je škola měla snažit vytvářet, a jakými prostředky.

29. 06. 2012 | 17:08

Máme povinnou školní docházku, už to je nácvik povinnosti. Při neplnění pracovních povinností ve škole je k tomu příslušné ohodnocení. Při nedodržování dobrých mravů ve škole následují případně určité sankce. Cit. z blogu:

Škola, jak ji známe, už se do moderního světa nehodí. Je bytostně srostlá s hodnotami, jako je respekt k formálním autoritám, kázeň a plnění povinností. Ty ale z blahobytných společností každým rokem víc a víc mizí.

V Austrálii, Ontariu, Singapuru, Skotsku a na Novém Zélandě. To jsou země, kde se velmi dlouhodobě a systematicky snaží zdokonalovat své národní vzdělávací programy, a všechny se dobraly ke čtyřem společným hlavním cílům: Za prvé umět se učit, za druhé by měli žáci ve školách získat zdravou sebedůvěru (v angličtině self-confidence), na třetím místě by měli absolventi škol být společensky angažovaní, a nakonec snad to nejdůležitější, mravnost a morálka – mají to být slušní lidé. Tedy evidentně se tam etický a celospolečenský rozměr v posledních dvou cílech dostává.

Tedy řešení se hledá nikoliv tím, že školy skončí, jak tvrdíte.
30. 06. 2012 | 10:54

Hans napsal(a):

Společnost jako subjekt neexistuje, proto nemůže mít zájmy. Ale s někým, kdo uznává Kellera a Halíka jako autority je zbytečné diskutovat.
30. 06. 2012 | 12:47

Katerina Lepicova napsal(a):

To: Marek Kobera:
Děkuji za český zákon o rodině. (Při čtení mezinárodní Úmluvy o právech dítěte zíkáme jiný dojem.) Žiju v jiné zemi, kde jsou i zákony jiné, už mi začíná leccos svítat. Fandím dětem (které nevědomě tyto zákony dodržují), aby se stejně tak drželi zákonů jejich rodiče. I když ty české zákony někdy pokulhávají, například v tom, že (to jsem vážně netušila) v Čechách je možné v rámci rodiny své děti tělesně trestat. Takový zákon na jedné straně a na druhé straně volná ruka rodičům - to mě naplňuje nedůvěrou. Ještě jednou díky za infomaci a přeju hezké léto.
30. 06. 2012 | 13:37

Marek Kobera napsal(a):

To Katerina Lepicova:
Pokud vím, tak ani Úmluva o právech dítěte nevylučuje tělesné tresty.

Vcelku neřeším situaci rodiny, ale jak byste si poradila s kázní ve škole? Tělesné tresty jsou vyloučené už mnoho desetiletí (prý narozdíl od Anglie, kde je tomu tak od roku 1984). Pravidla jsou vcelku lokální, často rozporuplná. Účinný trest vlastně neexistuje. Děti jsou prý jen děti, a tak nemusejí ani respektovat pravidla slušného chování, ani mít zodpovědnost. Za takových podmínek by šel dobrovolně učit jen málokdo.

Mimochodem, koncem školního roku vyšel článek, který říká, že kolem 60% školních dětí bude oslavovat konec školního roku alkoholem, mnoho z nich bude ožralých.
30. 06. 2012 | 15:00

ondrejsteffl napsal(a):

cinick napsal(a): 29. 06. 2012 | 18:07
„Nevím jestli víte jak se vydělávají peníze v automobilovém průmyslu nejčastěji u zahraničních firem. Taková robotárna se hned tak nevidí. K čemu nám ten veškerý pokrok tedy je, když velká část zaměstnanců musí dělat nehorázným tempem, aby vytvořili hodnoty a mají za to mzdy jen tak akorát.“

Ano, to je jistě pravda. A evokuje to řadu zajímavých otázek:
Proč to ti zaměstnanci dělají? (Asi jim nic jiného nezbývá. Anebo si na víc netroufají?) A je to dáno jejich chabým vzděláním? A je to tím, že jsme je špatně (málo) vzdělávali anebo na víc nemají? A přišly by sem ty zahraniční firmy, kdybychom měli vzdělanější populaci?

A hlavně je to dobře nebo špatně? Chceme to nebo ne?
30. 06. 2012 | 16:25

ondrejsteffl napsal(a):

amdg napsal(a): 29. 06. 2012 | 18:33
„ Kázeň se vynucuje v kázeňských zařízeních. Rákoskou a tresty. Takovou školu bych nechtěl. Ono i samotná hra na známky a porovnávací testy není cestou k vědění.“
Ano, souhlasím.

„Lásku k vědění nemá každý.“
Nemá. Ale rodí se s ní každý.
30. 06. 2012 | 16:26

ondrejsteffl napsal(a):

Skogen napsal(a): 29. 06. 2012 | 18:41
„Ano, domnívám se, že (se) nevychováváme k odpovědnosti, ale spíše k egoismu a k přílišnému subjektivismu. Pak si ovšem musíme lhát do kapsy a hledat na sebe obezličky.“
Vůbec nechápu. Jak to souvisí se současným vztahem školy a světa?

„Totiž, v zásadě by tehdy i dnes měla uspět tatáž ideální didaktika. Člověk se za dvě stě padesát let v podstatě změnil pramálo.“
A myslíte tedy, že i medicína by měla být stejná jako před 250 lety. Pokrok je (mal by být) v metodách. Je? Kromě toho se z velké části změnily cíle vzdělávání.

„Není náhodou pseudohumanismus sám překážkou úspěchu? Není náš důraz na práva a svobody něčím, co nás v důsledku o práva a svobody připravuje, protože z nás ve výsledku činí neschopné?“
Tak nějak to bude. Ale s tím nelze bojovat tak, že budeme ve školách pseudohumanismus ignorovat nebo popírat. On zde je.

**„Ale no tak, nevidím na obsahu vzdělávání základní školy nic obzvlášť nesmysluplného.“
A to jste přesně zachytil tu chybu, které se dopouštějí mnozí, a to i učitelé. Že tam nevidíte nic nesmysluplného Vy, je celkem nepodstatné. Důležité je, co vidí žáci. Při současných „osnovách“ a konfrontaci žáků (i rodičů) s měnícím světem je bohužel stále těžší o smysluplnosti toho, co se vyučuje, žáky přesvědčit. To je systémový problém obsahu a cílů výuky. Ale stále existují způsoby, jak se o to alespoň pokusit, a některým učitelům se to i podaří (zde třeba Zdeněk Brom). Mnozí učitelé se však spokojí s jen tím, že to smysluplné připadá jim (nebo ministerským).

„S odpovědí na takovou otázku už by se neměli příliš zabývat učitelé, to už by mělo být jasné z domova.“
Ale evidentně není. Co tedy navrhujte? Co s tím? Kdo to má napravit? Co má udělat? A udělá to?

„Šlo z mé strany o radikální odsudek podle mého velice zkratkovitého vyjádření, v tom smyslu neplatného.“
Slovník s fackami debatě neprospívá.
30. 06. 2012 | 16:29

ondrejsteffl napsal(a):

Marek Kobera napsal(a): 29. 06. 2012 | 22:16
„A mně se zdá, že jsme pořád u té stejné otázky. Pokud se mají budovat základy, žáci (sedmiletí nebo i osmnáctiletí) to nemusí vidět jako smysluplné. Ale bez základů se poctivá stavba postavit nedá.“

Viz předchozí odpověď **. Myslím, že k tomu by měl něco napsat Zdeněk Brom. Žáci jsou překvapivě ochotní i přijmout smysl v učení základů. Ale musí jim to někdo přesvědčivě vysvětlit. A musí to být pravda. Žáci např. chápou, že většinu matematiky sice nikdy nebudou potřebovat, ale že je důležitá pro rozvoj logického myšlení. Přestanou tomu ale věřit v okamžiku, kdy se šprtají vzorové příklady a žádné logika v tom není.
30. 06. 2012 | 16:30

ondrejsteffl napsal(a):

Jetvart napsal(a): 30. 06. 2012 | 06:41
„Ale téma článku je učení... Když mi synek říkal, že nenávidí dějepis, který jsem míval docela rád, otevřel jsem jeho učebnici a bylo mi ho líte. Jako by se každých pár let které uplynuly muselo nějak pojmenovat. O tom jak se tenkrát žilo, nic. Je jasné, že ty pojmy nikdy potřebovat nebude, a okamžitě po škole zapomene.“
Takže ta výuka asi není pro synka smysluplná, že.

A pro Skogena a Marka Koberu:
A není jak vidno smysluplná ani pro rodiče. Co s tím?
30. 06. 2012 | 16:30

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 30. 06. 2012 | 10:35
„Myslím, že mluvit o problémech je třeba, ale problémy ve školství se přece nevyřeší tím, že školy skončí.“
Vy si pletete příčinu a následek. Školy neskončí proto, že to vyřeší nějaké problémy, naopak skončí proto, že se problémy neřeší. A možná to naopak mnohé další vyvolá. Podnik nekrachuje proto, že to něco vyřeší, ale proto, že nefunguje, má problémy, nemá peníze, nemá poptávku, nejsou lidi, není potřeba… Krach naopak problémy zpravidla vyvolá.

„O konci škol rozhoduje stát. Bude stát usilovat o skončení všech škol?“
(Proč „všech“, to jste si předala.) Ale k věci: těžko předvídat daleko dopředu. Krátkodobě jistě ne. Eroze škol ale bude postupná a částečně skrytá. Už dnes se někteří rodiče při výběru školy ptají: A bude možné dítě snadno uvolňovat na mimoškolní aktivity? Což se dlouho nikde neprojeví. Pokud se z toho stane masový jev, stát to buď povolí anebo se to naopak pokusí zakázat, to je zcela nepředvídatelné politické rozhodnutí. Ale pokud rodiče ztratí důvěru ve školu, dříve nebo později stát nutná opatření přijme.

„Budou chtít rodiče, aby školy skončily?“
Někteří je nepotřebují už teď (homeschooling v USA roste s tempem 15% ročně), jiný mají pochybnosti. Na TedXu seděli většinou budoucí rodiče, nezdálo se mi že mnou nesouhlasí. Chodili za mnou i po přednášce a říkali, nojo až budu mít děti, to bude problém posílat je do takové školy, jakou jsem sám zažil.

„Budou chtít školy, aby skončily?“
A to máte pravdu, nebudou. Ty se budou bránit zuby nehty. Někteří aktivně, jiní před tím budou strkat hlavu do písku. Nejste vy náhodou ze školy?

„Uveďte ALESPOŇ JEDEN věcný argument, proč nemám pravdu.“
Přečte si prosím pořádně tento blog, minulý,
blog http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=16288,
blog Úpadek školy: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=13900,
blog Nepřítel školy: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?blogid=288&archive=2011-09
blog Škola – soumrak povinnosti: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=15600

argumentů je tam mnoho. Proto to píšu, že. Postupně se můžete s argumenty pro zánik současné školy, které tam uvádím, vyrovnávat. Rád uveřejním Váš text a rád s ním budu polemizovat.
30. 06. 2012 | 16:35

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 30. 06. 2012 | 10:54
V Austrálii, Ontariu, Singapuru, Skotsku a na Novém Zélandě…
„Tedy řešení se hledá nikoliv tím, že školy skončí, jak tvrdíte.“
Ano, ale zatím není jasné, zda úspěšně – viz první odpověď v blogu Škola na konci svých roků, http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=16798. Kromě toho právě v anglicky mluvících zemích je nejvíce vzdělávacích aktivit MIMO školství.
30. 06. 2012 | 16:37

ondrejsteffl napsal(a):

amdg napsal(a): 29. 06. 2012 | 18:33
„ Kázeň se vynucuje v kázeňských zařízeních. Rákoskou a tresty. Takovou školu bych nechtěl. Ono i samotná hra na známky a porovnávací testy není cestou k vědění.“
Ano.

„Lásku k vědění nemá každý.“
Nemá. Ale rodí se s ní každý.
30. 06. 2012 | 16:37

Princ Drson napsal(a):

to ondrejsteffl
Toto není pravda. Vrchol kopetitivnosti představuje vzdělávací systém Japonska, kde jsou děti tříděny už ve školce. A u nás dosahují nejlepších výsledků vietnamské děti. Protože nesnesou pocit selhání (to může mít někdy tragické následky, jak ukazuje sebevražda vietnamského studenta, který propadl při maturitě).
ke kázni
"Žák má uši v zádech, slyší, je-li bit," (přísloví ze starověkého Egypta). Fyzické tresty bych ale ponechal jen za hrubou nekázeň a násilí vůči spolužákům.
30. 06. 2012 | 17:35

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

"Žáci např. chápou, že většinu matematiky sice nikdy nebudou potřebovat, ale že je důležitá pro rozvoj logického myšlení. Přestanou tomu ale věřit v okamžiku, kdy se šprtají vzorové příklady a žádné logika v tom není. "

Jak byste žákům vysvětlil, že budou v životě potřebovat logické myšlení. Sám jste kdysi napsal, že znáte dost lékařů, kteří takovým myšlením nedisponují. Co dělat, když tedy žák řekne, že chce být lékařem (nebo notářem nebo ...)?
30. 06. 2012 | 20:43

Jetvart napsal(a):

pro Yosif K

"Říkáte vlastně, že se lidé stávají méně zodpovědnými, sobečtějšími, individualističtějšími a pohodlnějšími. Ale proč se tak děje?

Úplně jistě to nevíme. Já si ale myslím, že velmi významnou příčinou je blahobyt západních společností. Blahobyt, kterého euroamerická civilizace dosáhla, vytvořil situaci, v níž jen málo lidí musí bojovat vyloženě o holé přežití. Všichni se mají vcelku dobře, i nezaměstnaní, i ti, co nic neumí. Je tu sice pár bezdomovců, ale to je marginální jev. Výraznější ekonomicky slabou skupinu tvoří kolem deseti procent nezaměstnaných. Ti si sice stěžují a třeba demonstrují, když kolem sebe vidí jiné, kteří se mají mnohem líp, ale ve skutečnosti se nemají vůbec špatně. Mají střechu nad hlavou, splachovací záchod, ledničku a televizi, pitnou vodu z kohoutku. Karel IV. neměl nic z toho, tedy kromě střechy nad hlavou. A když chtěl odcestovat do Plzně, musel se dva dny trmácet v podmínkách, do kterých by dnes nikdo nešel, ani mezi nezaměstnanými. Ani děti ze sociálně slabých rodin dnes nevidí důvod, proč se vlastně snažit. Jeden ředitel průmyslovky mi nedávno vyprávěl ilustrativní příhodu: asi v říjnu za ním přišel jeden žák, že prý se školou končí a vrací mu pomůcky. Na otázku proč, vždyť se neučil nijak špatně, se dostalo řediteli zajímavé odpovědi: rodiče nepracují, ráno spí a syn, který vstává do školy, je budí. To je samozřejmě extrémní případ, ale o něčem to vypovídá.

Velký blahobyt tu není až tak dlouho, zřejmě je to tedy problém až posledních desetiletí. Jsou dnešní děti méně zvladatelné než například před dvaceti lety, protože se máme ještě lépe?

Ano, je to poměrně nová situace, na kterou nejsme připraveni. Ještě v sedmdesátých letech takový blahobyt nebyl, zvlášť v komunistických zemích."

KONEC CITÁTU


Myslím, že číst umím. Ani pan Steffl ani já netvrdíme že za socíku se žilo jak ve středověku. Na rozdíl od Vás si myslím, že uvedený citát je o tom, že nyní nastl blahobyt, kdy se i socky mají v kapitalismu o hodně lépe než pracující za socíku, dokonce jsou na tom líp než bývalý vládce. Moje reakce je o tom, že jsme vyměnili podstatné věci, jako vlatní dům, děti, biopotraviny, atd. za hračky. Tedy ne všichni. Naši tmavší spoluobčané se nedali zmást:)
30. 06. 2012 | 20:50

Marek Kobera napsal(a):

To Jetvart:

Myslíte, že Karel IV. si zakládal na biopotravinách?
30. 06. 2012 | 22:08

Anna napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 30. 06. 2012 | 10:35
„Myslím, že mluvit o problémech je třeba, ale problémy ve školství se přece nevyřeší tím, že školy skončí.“
Vy si pletete příčinu a následek. Školy neskončí proto, že to vyřeší nějaké problémy, naopak skončí proto, že se problémy neřeší. A možná to naopak mnohé další vyvolá. Podnik nekrachuje proto, že to něco vyřeší, ale proto, že nefunguje, má problémy, nemá peníze, nemá poptávku, nejsou lidi, není potřeba… Krach naopak problémy zpravidla vyvolá.
konec citace

Problém je vždy třeba specifikovat a pak hledat cesty k jeho řešení. Jak uvádíte jedním z problémů je přístup žáků k povinnostem (např. blog Škola - soumrak povinnosti). V současnosti, kterou považujete za velmi špatnou, většina žáků nemá neomluvené hodiny, nosí vypracované domácí úkoly, učí se, nemá zhoršenou známku z chování... Zrušit školy z hlediska nácviku povinnosti by bylo kontraproduktivní a nelogické.

Pane Šteffle, KDE VE SVĚTĚ SKONČILY ŠKOLY?
01. 07. 2012 | 09:48

Milton Friedmannová napsal(a):

Anno

přetaňte zde marnit čas, pan Šteffl ukázal svou odpovědí v 16:25 , že je úplně mimo.

Pokud neví, proč ti agenturní zaměstnanci pracují ve Škodovce a nechají se ničit normami na hraně snesitelnosti a ještě pracovní agenturou, která jim tu práci dohodila, ať se jich zajede zeptat. Z Prahy to má do Boleslavi kousek.
A ať se jich zeptá, proč si nenakoupili např. diplomy z Plzně nebo z VŠ Komenského a proč si nazaložili vlastní akciovky, neziskovky, SCIa a proč se neživí plkáním na blozích?

Kdo by ale ty Škodovky svařoval, když tam mají jen 70% automatizaci?

Zeptejte Šteffla, proč manuální práce není in a proč podmínky jejího vykonávání jsou u nás na hranici fyzické snesitelnosti a fyziologických možností lidského těla a ještě ohodnoceny 70 Kč za hodinu i méně.

Proč lidé, kteří nic netvoří se nestydí za práci chtít i miliony měsíčně a také je dostanou a lidé, kteří něco tvoří jsou bráni u huby a ještě se inteligent ptá

Proč to ti zaměstnanci dělají? (Asi jim nic jiného nezbývá. Anebo si na víc netroufají?) A je to dáno jejich chabým vzděláním?

Ať nám inteligent řekně, jakou VŠ by tedy měl např. mít svářeč, aby měl důstojné podmínky pro práci a slušný plat k důstojnému životu pro sebe a svou rodinu? Ať nám poradí.
01. 07. 2012 | 10:27

Katerina Lepicova napsal(a):

To: Marek Kobera:
Chapu Vase stanovisko, jen sleduji 'kazen' z jineho zorneho uhlu. Deti jsou od prirody velmi kooperativni bytosti a nekdy je mi lito, ze nase kultura jim od sameho pocatku dava pramalo sanci tuto vlastnost vyuzit, v uceni nebo v obycejnem spoluziti. Vsichni povazujeme za samozrejme, ze je treba dite dokopat (nekdy doslova) tam, kde by podle nasich predstav melo byt. A kdyz tam nechce, zvysime intenzitu kopani. V dnesnim svete, ktery je pro ne i tak se vsemi vnejsimi vlivy tezko zvladatelny (pro nas taky, tak bychom meli mit pochopeni), jim to rozhodne tou zatvrzelosti nezjednodusujeme.
Drogy a alkohol (ktere maji od dospelych) jsou zoufalym volanim o pomoc, na ktere reagujeme tak, ze je pro jistotu (a nekdy ze zoufalstvi, protoze si nevime rady) jeste jednou nakopneme. Tak se ptam, jestli bychom se taky nemohli rozpomenout, jak jsme kdysi chteli kooperovat, nez nam to dospeli 'zakaznovali'.
01. 07. 2012 | 12:35

Marek Kobera napsal(a):

To Katerina Lepicova:

Možná máte pravdu a nějakých 70 - 80% mládeže zoufale volá o pomoc, i když zoufale nevypadají. Takže myslíte, že chybí kooperace. Dobrá, v tom případě jsou asi děti ze škol, kde se neznámkuje na vysvědčení, šťastné. V naší kultuře se zpravidla hodnotí individuální výkony. Předělat to na kolektivní je zajímavá myšlenka, ale, když vidím dnešní maturanty a jejich výmluvy na všemožné vlivy, tak nevím, jestli by např. kolektivní kooperativní maturita či přijímací zkoušky na VŠ u nich uspěly.
05. 07. 2012 | 10:30

Sprosťák napsal(a):

Dům je stavěn od základu.Základem státu je rodina.Stát je druh systému, který má zájem na pevném ukotvení institucí tvořících stát,ale platí, že není možné budovat stát bez lidí, stejně jako platí, že je budován pro lidi.Nač stavět dům a nechat jej prázdný.Pak i stát musí mít pro své fungování pevná a nepřekročitelná pravidla, jinak se entity uvnitř buď nekontrolovaně přemnoží a anarchií vše zničí,takže nezůstane na kameni kámen.To se děje teď u nás.Ve fungujícím domě,státě,rodině tedy musí platit a být dodržována pravidla.Stát k tomu dostal pověření od občanů a za své pověření službou pro všechny ony pověřené poctivě platí a pravidelně bez výmluv.Je to nejlepší zaměstnavatel,vůči němuž musí být zaměstnanci loajální,jinak rozbíjejí stát zevnitř.To činí naše vládnoucí garnitura,která stát ničí soustavně kvůli svým soukromým zájmům.Takové zaměstnance stát-občané-voliči nepotřebují a nechtějí a mají právo se takových ničemných slouhů zbavit .A vzhledem k tomu, že si tato garnitura získala vedoucí úlohu podvodně, by měla být náležitě potrestána.To se děje v civilizovaných útvarech,ale i u primitivů běžně,někde dokonce tresty hrdelními.Za to,co provedli hohštapleři u nás, by si oprátku zasloužili,humanitu si upravili pro svou potřebu.
05. 07. 2012 | 19:19

Sprosťák napsal(a):

Dovětek škola je instituce,která stát vlastně podporuje v tvorbě a udržení jeho základu, škola sama sebe nemůže nikterak anarchisticky přetvářet,stát v ní určuje pravidla, platí za její služby pro své občany i pro své udržení v mezích pravidel a ta musí sám dodržovat a dbát na jejich dodržování pověřenými služebníky,jimž určí rovněž i pravomoci k jejich výkonu.I tyto pravomoci, stejně jako rodičovská práva i povinnosti stát sám svými zodpovědnými vrcholnými šéfy podkopal a znehodnotil.Vina je nahoře,práskání bičem nad pověřenými pracovníky školství jen zvyšuje chaos a nezvladatelnost,které nepodporují zdravý růst a výchovu budoucích hospodářů země.Otázka zní,proč to stát a oni špatní vůdcové dělají.A nejen ve školství.
05. 07. 2012 | 19:29

ArthurMt napsal(a):

<a href="http://www.frame-ster.com/kyuzo-マウンテンバイクmtb-自転車-26インチ-18段変速付き-kz102ratb-街乗り--jp-7194.html">KYUZO マウンテンバイク<MTB> 自転車 26インチ 18段変速付き KZ-102RATB 街乗り 自転車 26インチ 通勤 通学 ハードテイル じてんしゃ メンズ レディース スポーツ</a>
<a href="http://www.frame-ster.com/【Dacco-dacco】ダッコダッコ-da203-da203-3段変速前輪20インチ-後輪24イン-jp-7077.html">ダッコダッコ DA-203 DA203 3段変速前輪20インチ 後輪24インチ シティサイクル ママチャリ 自転車 じてんしゃ</a>
<a href="http://www.frame-ster.com/dahonダホン-mu-elite-20インチ-20speed-折りたたみ自転車-メンズ-レディース-jp-7111.html">DAHON(ダホン) Mu Elite 20インチ 20speed 折りたたみ自転車 メンズ レディース スポーツ </a>
<a href="http://www.frame-ster.com/【Vapor】6870-gel入りコンフォートサドル-自転車-サドル-一般自転車用-ロードバイク用--jp-7030.html">6870 GEL入りコンフォートサドル 自転車 サドル 一般自転車用 ロードバイク用 折りたたみ自転車用 マウンテンバイク用じてんしゃ</a>
<a href="http://www.frame-ster.com/wachsen-ba160 16インチアルミ折りたたみ自転車7段変速付franフラン折畳自転車-折り-jp-7162.html">WACHSEN BA-160 16インチアルミ折りたたみ自転車7段変速付fran(フラン)折畳自転車 折り畳み自転車 通勤 通学 メンズ レディース おりたたみじてんしゃ</a>

ハーフメッシュジャケットSUONOシャイニーブラック×アイボリーMサイズJK027SBKIVM≪2287603≫ゴールドウィンGWSエアストリームジャケットGSM12403KMゴールドウィンストレッチドライインナージャケットGSM14400KRBMベイツBA-2366DELTA-6GORE-TEXブラック26.5-27.0RSタイチクールライドアンダーシャツグラフィRSU267RDSTM<a href="http://www.ceevu.org/シャンブレーシャツ-メンズフェミニン-6分袖-花柄シャツ-カジュアルシャツ-zipcs-jp-7218.html">シャンブレーシャツ</a>
http://www.ceevu.org/テーラードジャケット-メンズジャケット-2ボタン-スーツ-長袖-キレイめ-春-zipcs-jp-7363.html
http://www.ceevu.org/ジップアップパーカ-メンズカット-デニム-ジップパーカー-zipcs-jp-7372.html

<a href="http://www.bensonplan.com/outlet-アウトレットプライス無料受託手荷物最大サイズスーツケース≪B1132t≫68cm(約7-jp-7336.html">OUTLET アウトレットプライス無料受託手荷物最大サイズスーツケースB1132T68cm大型 フレームタイプ TSAロック付日乃本製キャスター搭載 ポップカラーの軽量ボディMIGRANT</a>
<a href="http://www.bensonplan.com/キャリーバッグ≪c9874t≫50cm-mサイズ(約2日~3日向き)tsaロック付-軽さを追求した超-jp-7166.html">キャリーバッグC9874T50cm MサイズTSAロック付 軽さを追求した超軽量ボディ水玉柄が可愛い GREEN WORKS 50%OFFセール 半額</a>
<a href="http://www.bensonplan.com/スーツケース≪H0010t≫58cm-mサイズ【1】(約4日~7日向き)中型-ファスナータイプtsa-jp-7227.html">スーツケースH0010T58cm Mサイズ中型 ファスナータイプTSAロック付 拡張して容量アップsiffler シフレ HAPI+TAS ハピタス</a>
<a href="http://www.bensonplan.com/シフレのユーラシアトランク≪c8014≫43cm-ssサイズ(約1日~2日向き)キャリー外付け-内装-jp-7125.html">シフレのユーラシアトランクC801443cm SSサイズキャリー外付け 内装インナーフラットレトロアンティーク 豚革素材 機内持ち込み可EURASIA TRUNK トランクキャリー キャリーケース</a>
<a href="http://www.bensonplan.com/在庫一掃セール-売り尽くし特価タウンショルダー(中型)≪h0020≫キャリーに通して持ち運びに便利h-jp-7246.html">在庫一掃セール 売り尽くし特価タウンショルダーH0020キャリーに通して持ち運びに便利!!HAPI+TAS ハピタス siffler シフレショッピング エコ ママ トート ショルダー バッグスーツケース キャリーケース キャリーバッグ</a>
08. 06. 2014 | 15:24

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy