Ministerstvo vzdělávání

16. 11. 2012 | 15:37
Přečteno 6023 krát
Ať chceme nebo ne, vzdělávání se bude přesouvat ze škol do okolního VZDĚLÁVAJÍCÍHO SVĚTA. Hrozí, že s tím se bude zvyšovat sociální diskriminace v přístupu ke vzdělávání, a to může být dlouhodobě velký problém. Řešit by to mělo Ministerstvo vzdělávání.

Martina K. napsal(a): 15. 11. 2012 | 17:15 v diskusi k mému minulému blogu Kam zmizelo vzdělávání: ... V principu mate pravdu, jak se rodic postara, tak se bude ditko mit a tak bude vzdelane. Jen bych skolu tak nezatracovala. Cim vice bude bezne ucit deti mimo skolu, tim vice budete mit obrovske rozdily ve spolecnosti. (…) celosvetove nejlepsi vysledky v mezinarodnich testech podavaji ty spolecnosti, kde jsou zaroven nejmensi rozdily v urovni vzdelani. Prave v tom, vidim vyznam skoly.

Tato poznámka je zásadní, ale pod mým blogem se objevila příliš pozdě, aby si jí a mé reakce někdo všiml. Takže dodávám:

Svět vzdělává, ale zatím dost špatně


Především, já školu nezatracuji. Jen jí stavím trochu mimo pozornost, protože jsem přesvědčen, že její změna do stavu, který by odpovídal současným potřebám, je už nemožná. O tom jsem napsal několik blogů (např. Škola na konci svých roků, Rozpad monopolu tradičních titulů, Vzdělávání pro 21. století a zejména pak Nepřítel školy, Úpadek školy a Škola – soumrak povinnosti. Změna je možná jen lokálně v jednotlivých školách, v ostrůvcích pozitivní deviace, ale to celý školský systém nemůže zachránit. Škola je jako staré kolo, které dosluhuje. Jistě o něj nesmíme přestat pečovat, protože ho potřebujeme, ale musíme také myslet na to, jaký dopravní prostředek budeme používat, až kolo doslouží, a kde ho vezmeme. Péči o školy nechávám jiným, je jich dost, možná i příliš. Naopak o to, co bude dál, se stará málokdo, takže je každá rada i hlava dobrá.

Proto se snažím hledat pro zlepšení kvality vzdělávání i jiné cesty než jen přes školu, a na to soustředit pozornost. Hledám jak zařídit, aby svět, který děti obklopuje mimo školu, lépe vzdělával. Reakce některých diskutujících, že svět, který dnes máme, vzdělává nedokonale, jsou jistě správné, právě o tom jak to zlepšit byl můj minulý blog. Myslím, ale že lépe by bylo hledat cesty k zlepšení, než polemizovat s myšlenkou, že současný svět je úplný zdroj vzdělání a dokonalou náhradou školy. Není a nic takového neříkám, naopak, je v tom velmi nedokonalý a neúplný, a proto přece hledám možnosti, jak jej zlepšit.

Rozdíly v přístupu ke vzdělávání porostou


Martina K. ovšem otevřela důležitý problém: Škola přes všechny výhrady sociální rozdíly snižuje, ve Finsku velmi dobře a silně, u nás mnohem méně, ale přece. Vzdělávající svět (tam současný!) podle všeho sociální rozdíly naopak zvyšuje. Ne všechny děti mají notebook či chytrý mobil, ne všechny děti mají doma připojení k internetu, ne všechny děti mohou jezdit do zahraničí ať už na jazykové kurzy či poznávat svět, ne všechny děti mají doma knihovnu, ne všechny děti mohou rodiče vzít do zajímavého a inspirativního prostředí, ne všechny děti se mohou setkávat s chytrými, zajímavými a inspirativními lidmi, ne všechny děti mají příležitost vidět, jak jejich blízcí řeší problém i drobné životní situace, či jak se angažují ve veřejných věcech. Ano, pokud se vzdělávání bude stále více přenášet ze škol do mimoškolního světa, pokud se bude posilovat paralelní vzdělávání. A podle mého soudu to tak bude, ať chceme nebo nechceme. Tak se budou také zesilovat sociální rozdíly vyvolané rozdílnou kvalitou vzdělávání. Pokud s tím ovšem něco neuděláme…

A to je další důležitý námět na přemýšlení a nápady: Jak to udělat, aby svět i mimo školu vzdělával lépe a pokud možno všechny.

Řešit to musí stát


Řešení sociálních problémů je ovšem téměř vždy velmi nákladné a jediný, kdo to může a taky má systematicky řešit, je stát. A zde si lze představit různá opatření. Např. do všech vyloučených lokalit zavést wi-fi zdarma. Kontroverznější je sociální příspěvek na nákup tabletu či notebooku a případně i vybraných programů a aplikací pro všechny školou povinné děti (Jak omezit riziko, že je někteří obratem prodají či rozbijí? A vadilo by to? Nestojí to za to kvůli těm dětem, které si ho ponechají?). Na Slovensku zavedli plošné vouchery na mimoškolní aktivity dětí. V Indii v nejchudších vesnicích s úspěchem instalovali veřejně přístupné počítače (viz Dětmi řízené vzdělávání). Možnosti jsou jistě v osvětě. To všechno je ovšem mimo resort školství, a tak to Ministertsvo školství neřeší. Ale neřeší to ani nikdo jiný! Proto bychom potřebovali mít Ministerstvo vzdělávání.

A pak se snad dají najít i opatření, které zasáhnou prakticky všechny: např. vysílání nedabovaných televizních programů pro děti.

Máte nějaký další nápad?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

krajan napsal(a):

Takže to, pane Šteffle, přesuneme všechno do náruče SCIO? Alespoň tak jsem porozuměl větě:"Proto se snažím hledat pro zlepšení kvality vzdělávání i jiné cesty než jen přes školu,..." A jinými slovy - rozsortujeme lidi na ty, kteří na to mají, těm naservírujeme, jak vysoce kvalitní vzdělání si mohou koupit a dopřejeme jim je. A pak na lidi, kteří na to nemají a těm bude stačit ten mizerný základ (ono se totiž s nevzdělanci mnohem snáz manipuluje).Pak ovšem nebude třeba žádného ministerstva, ať už by se jmenovalo jakkoliv.Vaše firma je plně nahradí.
16. 11. 2012 | 16:28

Občan napsal(a):

pane Šteffle,

Vy byste se nechal pižlat od "chirurga", který by se Vám přiznal, že se "naučil" chíru posedáváním na galerii a sledováním seriálů Chicago Hope a Chirurgové a něco málo si vygooglil?

Já ne.
16. 11. 2012 | 16:35

Anna napsal(a):

Proto jsem začala s upozorňováním na úspěšné finské školství, požadavkem, aby u nás byl zaveden finský školský systém, a zdůrazňovala, že mementem by nám mělo být:

Proč umějí finské děti nejlépe na světě číst s porozuměním, počítat, zkoumat přírodu? Na rozdíl od situace nás má na jejich úspěchu velkou zásluhu škola. Zdá se, že kvality vzdělávání se tam nedosahuje předpisy ani kontrolami, nucením ani testováním, ale kulturním chováním učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa.

Vřele doporučuji si o úspěšném finském systému přečíst:

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
16. 11. 2012 | 16:56

český maloměšťák napsal(a):

Měl bych jeden nápad.
Aby si lidé jako např. Bakala či Kellner (ještě ale lépe někdo z velkých hráčů z bankovního sektoru...napadl mě třeba Rusnok :))...brali na víkendy či na golf děti z chudých rodin.
Ty by jednak zjistily co a jak... jednak by také navázaly ty styky, které jim pak pomohou v kariéře a v získávání zákazníků z tkzv. high society.

Když mohou hudebníci po 8 hodinách nervů stát v pozoru...až je rodič malého hudebního nezvedence zavolá, že jako teď má vyučující doma přijmout jejich nezvedence - který se konečně rozhodl, že bude cvičit...proč by se stejně nemohli zachovat finančníci či uhelní baroni ?

Jenže je zde jedno nebezpečí...a sice že děti z chudých rodin by se necítily ve své kůži a tak by třeba nešlo až tak o vzdělávání jako spíše o ještě větší prohloubení jejich frustrace. Nebo že by třeba ukradly stříbrné příbory a tak.
A to prosím nezmiňuji takovou možnost, že by víkendová vzdělávací slavnost probíhala u Řebíčků či Parkanových ! To by pak taky celé to vzdělání mohlo jít do hajzlu již po první seanci....tedy pokud věříme na to, že jediným kritériem úspěšnosti je ekonomický zisk a pak dlouho nic.
16. 11. 2012 | 16:57

Martin Macháček napsal(a):

Americký učitel John Holt napsal někdy v 60. letech minulého století knihu "Proč děti neprospívají". Kniha se stala bestsellerem, je v ní spousta zajímavých úvah, ale konečný závěr, ke kterému autor došel, zní: "Není nutné dělat z lidských bytostí chytré tvory. Rodí se chytrými. Nutné je pouze přestat dělat věci, které je proměňují v hlupáky." A z toho vyvozuje: Neposílejte své děti do školy, učte je sami doma.

Je to vlastně stejné, jako ta nadšená vize původních komunistů (myslím těch před 90 lety, ne těch dnešních): zbouráme svět a na jeho troskách postavíme nový, lepší!

Naše školy mají tisíce chyb, ale v tom jsou stejné, jako všechny ostatní lidské instituce. Když je revolučně zbouráme, abychom udělali místo pro něco nového, lepšího (třeba to Holtovo všeobecné domácí vzdělávání), dopadne to jako s těmi komunistickými sny: Výsledek bude daleko horší než dnes. A až na to přijdeme a budeme se chtít vrátit k původnímu stavu, zjistíme, že budovy už jsou zprivatizovány a vznikly v nich psí útulky a jednatelství pojišťoven.

Ondřeji, škola není staré kolo, na které se díváme s nostalgií, protože jsme na něm kdysi jezdívali za holkama, a které od příštího roku nebudeme používat, protože jsme si koupili offroad. Je to instituce, která vznikla prakticky s civilizací (i když po dlouhou dobu byla jen pro některé) a která se vyvíjela zároveň se společností.

Pojďme hledat ty chyby, snažme se je napravovat, snažme se přizpůsobovat školu nové době, ale neodpisujme ji. Samozřejmě se lidé vzdělávají i mimo školu, a bylo to tak vždycky. Samozřejmě je dobré, když bude všude dostupná nějaká wifina. Ale to školu nikdy nenahradí. Už jen proto, že ve škole se děti a pak studenti učí především žít ve společnosti; a v tom ji ani tisíc tabletů s wifinami nahradit nemůže. Ani to Holtovo domácí vzdělávání.

Dokonce i kdyby tyhle vize byly prakticky proveditelné (jako že naštěstí nejsou - kdo by dělal, kdyby všichni doma vzdělávali své děti a hlídali je u tabletů?): dovede si někdo představit svět, kde ze svých domů a rodin vypadávají mladí puberťáci, kteří dosud znali jen rodiče a internet, a teď se začínají rozhlížet okolo sebe a hledají práci?
16. 11. 2012 | 17:07

MR napsal(a):

Mám takový dojem, že učitel národů náš Jan Ámos, kdyby ten dnešek viděl, tak že by musel vzít "metlu a vymrskat" řadu nezodpovědných a neschopných z pódia slávy na smetiště zapomnění.
16. 11. 2012 | 17:18

Martin Macháček napsal(a):

Pro Aničku (16:56):

Ten článek v Kritickém myšlení jsem si přečetl. Kriticky, ovšem. Takže musím říct, že kromě závěru, že Finové jsou lepší (s tím klidně budu souhlasit), nic podstatného nepřináší. Posuďte sama:

"Hosté vysvětlili finský úspěch několika pravděpodobnými faktory. Finové především poskytují všem dětem rovnou příležitost k vzdělávání. Nemají tedy takovou propast mezi nejlepšími a nejslabšími žáky jako my. Celé školství se snaží začlenit všechny děti do běžného vzdělávacího proudu bez ohledu na jejich věk, bydliště, ekonomickou situaci v rodině nebo rodný jazyk."

A jak je to u nás? Až na relativně velmi malou část dětí, které navštěvují tu neustále přejmenovávanou zvláštní školu nebo naopak elitní školy soukromé, mají přece i u nás děti rovnou příležitost ke vzdělávání. Přitom neúspěchy našich dětí v mezinárodním srovnávání jsou především neúspěchy toho hlavního proudu,

"Finové si na spravedlivém přístupu ke vzdělávacím příležitostem obecně velmi zakládají, zavedli proto bezplatné vzdělávání až do úrovně středních škol, a nejrůznější služby, školní obědy, učebnice či organizovanou dopravu do škol minimálně na úrovni povinného vzdělávání taktéž zdarma."

Až na ty obědy (u nás nejsou bezplatné, ale dotované asi z 50 %) a dopravu do škol (která je ale vzhledem k hustotě osídlení relativně krátká a levná) je přece u nás vzdělávání také bezplatné.

"Během povinného vzdělávání je pak ve Finsku věnováno maximální úsilí tomu, aby děti neodcházely předčasně ze školy proto, že nezvládly studium. Zatímco ve Finsku je podíl žáků, kteří povinné vzdělávání přese všechno opustí, 0,3 %, v České republice je pětkrát vyšší."

Dobře, tak u nás je to 5 x 0,3 % = 1,5 %. To pořád nevysvětluje, proč se zhoršují výsledky velké většiny našich dětí v programu PISA.

"Finské děti jsou tedy ve výzkumech PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělávání. Tento faktor naopak u nás nijak uspokojivý není a může posouvat celkové výkony našich žáků spíše pod mezinárodní průměr."

Co je tedy u nás jinak, v čem je základní vzdělávání selektivnější než ve Finsku? Jak to dělat u nás lépe?

Jak jsem řekl, souhlasím s tím, že finské školství bude asi lepší. Ale článek, má-li mít smysl, by měl přesně pojmenovat rozdíly ve vzdělávacím systému, protože až pak můžeme přemýšlet, co by se dalo dělat líp. Takhle mi to připadá jako články o tom, že v sovětských kolchozech dosahují mimořádných výsledků ve sklizni obilovin tím, že aplikují závěry marxizmu-leninizmu.

Samozřejmě, nejpodstatnější je to, co sama píšete na závěr: kulturní chování učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa. Tak mi ale řekněte, jak toho dosáhnout? Já bych řekl vzděláváním, především školním. No a tím jsme uzavřeli začarovaný kruh.
16. 11. 2012 | 17:35

mb napsal(a):

ne že by pan šteffl neměl v mnoha ohledech pravdu ...

/ škola jako byrokratická instituce atd. atp. ... /

ale: stát předevšim ( české školství ) podfinancovává ...

/ a to po státu šteffl chce aby vyrovnával rozdíly /

a předevšim vždycky když čtu šteffla ...

tak se mi vybaví scéna z Rozmarného léta ...

jak tam Bohouš Záhorský lomcuje s podpěrou a skanduje:

pane slezte dolů, slezte dolů nebo spadnete ...

/ a ´překvapivě´ pán skutečně spadne /

/ je to trochu podobný ... jako když se podtrhnou příjmy průběžného důchodu ... aby se vyvedly prostředky soukromým společnostem ... to analogicky podnikatel ve vzdělávání šteffl ve vztahu k veřejnému školství ... /

školství inovovat, navzájem si pomáhat, výběr učitelů ( viz. finsko ), kvalitní pregraduální i postgraduální příprava učitelů, narvat prostředky finanční do škol,

a možná omezit podporu soukromým školám ...
16. 11. 2012 | 18:19

Skogen napsal(a):

Vy toho lobbistu ještě berete vážně?
16. 11. 2012 | 18:43

blanka napsal(a):

Nejlepší by bylo přesunout scio do Finska.
16. 11. 2012 | 19:24

český maloměšťák napsal(a):

Martin Macháček
Myslím si, že důležitý je mít dobrý produkt plus pohoda. Dobrý produkt znamená dobrý výdělek a pokud se zredukuje byrokratická zátěž /administrativa/ na nulu , či na hodnotu blízkou nule...pak má učitel i peníze ...i pohodu.
Pak je prodej radostí.
Nicméně i tak se mezi prodejci /obchodníky/ najde dost sviní a idiotů.

Promiňte, že jsem požil zjednodušení a to navíc z oblasti byznysu...ale takovou mám zkušenost.

/jistě vstupují do hry i takové okolnosti jako je způsob a kritéria měření výkonu, důvěra mezi jednotlivými stupni hiearchické struktury, ..../

P.S. Jinak jste to ale napsal dobře. Pokud má systém rezervy...a ty má (zejména v oblasti obecného vzdělání)....tak je nesmyslem mluvit o konci systému.
16. 11. 2012 | 19:32

Yosif K napsal(a):

Anna napsal(a):
Proč umějí finské děti nejlépe na světě číst s porozuměním, počítat, zkoumat přírodu? Na rozdíl od situace nás má na jejich úspěchu velkou zásluhu škola. Zdá se, že kvality vzdělávání se tam nedosahuje předpisy ani kontrolami, nucením ani testováním, ale kulturním chováním učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa.
16. 11. 2012 | 16:56
Aha - uz vidim jak je to jednoduche - staci posadit do krtesla ministra skolstvi nejakeho uvedonmelejsiho Eduarda Zemana (treba nekoho jako Zaoralka....) - ten zaveli - vsichni zitra prechazite na finsky system, pres noc si downloadujte instrukce, xitra rano zaciname!

Od druheho dne bude vse fungovat jako ve Finsku - bez kontrol, nuceni a testovani. Pres noc se OOOHROOOMNE zvysi kulturni chovani ucitelu, rodicu, skolskych uredniku a vlastne i deti vcetne deti ze socialne vyloucenych rodin.....
17. 11. 2012 | 00:03

Yosif K napsal(a):

machacek napsal:
Dobře, tak u nás je to 5 x 0,3 % = 1,5 %. To pořád nevysvětluje, proč se zhoršují výsledky velké většiny našich dětí v programu PISA.

"Finské děti jsou tedy ve výzkumech PISA úspěšné nepochybně také díky tomu, že školství podporuje inkluzivní přístup, že je zcela neselektivní a bez ohledu na rodinné zázemí zajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělávání. Tento faktor naopak u nás nijak uspokojivý není a může posouvat celkové výkony našich žáků spíše pod mezinárodní průměr."

Co je tedy u nás jinak, v čem je základní vzdělávání selektivnější než ve Finsku? Jak to dělat u nás lépe?
KONEC CITATU.
Dva faktory mila Anicka ne zcela dostatecne vystihla:
1) ve Finsku neexistuje romska aniu zadna jina podobna mnensina - to by mohlo vysvetlovat mensi pocet propadliku.
2) ve Finsku se mozna tesi vzdelani vyssi ucte i u delnickych rodin. Mozna finske dlnicke rodiuny vice na deti tlaci. Dale - mozna je dokonce relativne mene delnickych rodin. atp atp.

Dalsio vysvetleni - v Cesku se chodi do skoly stale pozdeji a pozdeji - misto v 6 letech spise v 7 letech. V testech PISA se ohopdnocuje ZALOSTI DETI ktere dosahly prave 15 let veku (tj nedosahly 16 let veku). V cesku je mozna vetsi podil deti ketre jsou pri tomto veku o tridu niz - nevim - kdysi to zde psal seffl a vypadalo to pravdepodobne.

Samozrejme je taky pravdepodobne ze Finove davaji na skoly vice penez - je to bohatsi stat.
17. 11. 2012 | 00:13

jenicek napsal(a):

Martin Macháček:
Co třeba takhle
http://www.svobodauceni.cz/wp/svoboda-uceni-05/
http://www.sudval.org/
17. 11. 2012 | 02:28

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:

Ano, mám další nápad a už jsem ho sem psal. Totiž nahradit výuku češtiny od první třídy výukou finštiny, když přejdeme na finský školní systém, jak navrhuje Anna.

Bude to mít jen samé výhody:
zbavíme se vyjmenovaných slov a všemožných shod, v nichž dělají chyby i místopředsedové politických stran a docenti na UK;
sociálně vyloučení nebudou znevýhodňováni sociolingvisticky nevhodným jazykem doma;
žáci se budou cvičit od počátku v aplikované logice;
žáci a učitelé navážou přátelství s více motivovanými finskými protějšky;
ERASMUS programy ve Finsku začnou českým studentům konečně něco dávat atd.
17. 11. 2012 | 13:07

Marek Kobera napsal(a):

To Občan:

Občas neznalost skutečně chrání. Takže Vy byste to nechtěl, ale kdybyste to netušil, tak byste ani neprotestoval, leda snad po té operaci, pokud by se objevily komplikace.
17. 11. 2012 | 13:23

karel napsal(a):

A ministrem vzdělávání by mohl být pan Šteffl. Případně by se toto ministerstvo mohlo outsourcovat společnosti Scio.
17. 11. 2012 | 13:29

Marek Kobera napsal(a):

To Martin Macháček:

Pane doktore, koukám, že jste to s těmi notebooky nepochopil. Ty děti se mají učit samy ve stylu tzv. černé pedagogiky či antipedagogiky. Rodiče k tomu nejsou vůbec potřeba a ať si pracují, kde chtějí.

Pan doktor Šteffl zase naprosto nesmyslně si bere příklad z Indie, kde stejně jako např. v Ugangě, jak ukazuje studie ROSE, je motivace dětí vzdělávat se velká, na rozdíl od naší zemičky.
17. 11. 2012 | 13:45

Marek Numerato napsal(a):

"Neposílejte své děti do školy, učte je sami doma." To je přece naprosto legitimní návod. Proč si neustále někdo, jako např. pan Macháček, myslí, že společnost má právo diktovat rodičům, jak se jejich děti budou vzdělávat.

Fajn, jestli někdo potřebuje ke vzdělávání stát, ať si státní služby za tímto účelem platí. Ale nenuťte ostatní, co se státnímu vzdělávání nechtějí podřizovat ani ho financovat (já se k tomu otevřeně hlásím), aby se museli podřizovat vašim představám. Ať si instalatér nebo architekt navýší svou sazbu o to, co musel investovat do svého vzdělání, ale nevím, proč máme za něco takového platit zcela netransparentně formou daní (na čemž se navíc přiživí několik institucí a byrokratů vykonávajících naprosto zbytečnou práci).

Lidé se vzdělávali mnohem dříve, než nějaké státy vznikly. A z historie víme, že vzdělání funguje i bez státu, viz například http://libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2613/rothbard_vzdelani.pdf (zejména Tooleyho kapitola na str. 29) . Já tedy ministerstvo vzdělávání považuji za naprosto zbyt(eč)nou instituci.

Určitě fandím jakýmkoliv soukromým aktivitám, jejichž cílem je vzdělávat okolí. Šířit nedabované filmy, pořádat kurzy pro sociálně znevýhodněné děti, poskytovat veřejnosti vzdělávací materiály, to může udělat každý z nás. K tomu nepotřebujeme stát, který umí udělat jen to, že jedněm peníze vezme a dá je druhým...
17. 11. 2012 | 16:42

Eva napsal(a):

M. Numerato

A proč zůstávat jen na půl cesty? Proč nedat svobodu i dětem, ať si samy rozhodnou, kým, jak a v čem chtějí být vzdělávány?

"Lidé se vzdělávali mnohem dříve, než nějaké státy vznikly. A z historie víme, že vzdělání funguje i bez státu" - já dodávám: lidé se vzdělávali mnohem dříve, než nějaké rodiny vznikly. A z historie víme, že vzdělání funguje i bez rodičů...

Tak navrhuju: aby dítěti, jakmile dosáhne věku, že zatouží být samostatné a samo rozhodovat o tom, co a jak se chce učit (první období vzdoru proti rodičům nastává cca ve 2-3 letech, další kolem 6., pak 9. roku, atd.), bylo umožněno pobývat ve vzdělávacích Svobodných útulcích pro vzdělávánílačné děti. Tam si dítě samo zvolí, zda bude hrát hry na tabletech nebo čutat do mičudy nebo zkusí nějakou lumpárničku. Dospělí by tam mohli vykonávat jen pomocné služby, uklízet, vařit, hlídat, aby někdo někoho moc nezmlátil, atd. No uznejte, není to skvělá liberální myšlenka?!
17. 11. 2012 | 21:17

Eva Rybová napsal(a):

M. Numerato

A proč zůstávat jen na půl cesty? Proč nedat svobodu i dětem, ať si samy rozhodnou, kým, jak a v čem chtějí být vzdělávány?

"Lidé se vzdělávali mnohem dříve, než nějaké státy vznikly. A z historie víme, že vzdělání funguje i bez státu" - já dodávám: lidé se vzdělávali mnohem dříve, než nějaké rodiny vznikly. A z historie víme, že vzdělání funguje i bez rodičů...

Tak navrhuju: aby dítěti, jakmile dosáhne věku, že zatouží být samostatné a samo rozhodovat o tom, co a jak se chce učit (první období vzdoru proti rodičům nastává cca ve 2-3 letech, další kolem 6., pak 9. roku, atd.), bylo umožněno pobývat ve vzdělávacích Svobodných útulcích pro vzdělávánílačné děti. Tam si dítě samo zvolí, zda bude hrát hry na tabletech nebo čutat do mičudy nebo zkusí nějakou lumpárničku. Dospělí by tam mohli vykonávat jen pomocné služby, uklízet, vařit, hlídat, aby někdo někoho moc nezmlátil, atd. No uznejte, není to skvělá liberální myšlenka?!
17. 11. 2012 | 21:18

gytaoggova napsal(a):

Já jsem teď po dlouhé době přišla do styku s výukou v první a druhé třídě a je to děs. Z žáků se stali vyplňovači hezkých, barevných a hlavně drahých pracovních sešitů. Takže se luští křížovky, vybarvují obrázky, blbne se na kvadrát a děti se pomalu neumějí podepsat. Stala jsem se alergickou na slovo "doplňte". Hlavně musí být všechno správně a včas vyplněno, a jestli děti chápou podstatu toho co dělají, nikoho nezajímá. Čas, který se věnuje vysvětlování formální stránky věci, by se rozhodně dal využít lépe, jenže potom by se někteří rodiče mohli začít ptát, jestli skutečně musí kupovat hory předraženého papíru.
17. 11. 2012 | 22:36

Eva napsal(a):

Tak jestli tohle nebude, paní kolegyně, tím, že děti nevydrží jen tak v klidu sedět a poslouchat, pak odpovídat, diskutovat. Okamžitě se začnou něčím rozptylovat, hledají, s čím by si hrály, melou pusou, vrtí se. Jedině dítě, kterému zaměstnáte ruce, na chvilku ztichne a pracuje. Tohle jsem pochopila, když jsem taky po několika letech přišla na 2. stupeň. Jediná chvilka klidu, kterou zažívám, je, když jim rozdám papíry a dám nějaký písemný úkol. Diskutovat o problémech téměř nejde, vyvolávat k tabuli taky ne, protože většina třídy hned začne vyrušovat a dělat blbosti. Tohle nikdy nebývalo. Stačilo nadhodit zajímavé téma k hovoru a žáci se zapojili, vyprávěli, navzájem se poslouchali. Teď nikdo nikoho neposlouchá, každý neustále mele sám pro sebe, učiteli nezbývá než zařvat, aby byl chvíli klid. To psaní je vysvobození.
17. 11. 2012 | 23:01

Marek Kobera napsal(a):

To Eva Rybová:

Paní Rybová, jdete nepříliš daleko. Nevím už, kde jsem to četl, ale zmlátit či být zmlácen se tam považovalo za výborný pedagogický prostředek.
17. 11. 2012 | 23:08

Marek Kobera napsal(a):

To Eva:

"Diskutovat o problémech téměř nejde, vyvolávat k tabuli taky ne, protože většina třídy hned začne vyrušovat a dělat blbosti"

Ale uznejte přece, že takové prostředí je báječnou přípravou pro život!
17. 11. 2012 | 23:20

gytaoggova napsal(a):

Vzalo se to prostě za špatný konec. Na prvním stupni by se měly děti naučit slušnému chování, kázni a soustředěné práci a postupně by se jim mohlo přidávat svobody. U nás se to dělá přesně naopak, na prvním stupni jim škola a hlavně rodiče spostu věcí tolerují a po učitelích na druhém stupni se potom chce, aby děti v pubertě ukáznili. Každý má plnou pusu psychologie, ale nikdo se jejími poznatky neřídí. Čím je dítě mladší, tím více je ovlivnitelné výchovou oproti vlivu genů. S dospíváním má genetika navrch, tady už často ani sebelepší pedagog nezmůže nic.
17. 11. 2012 | 23:36

gytaoggova napsal(a):

Vzalo se to prostě za špatný konec. Na prvním stupni by se měly děti naučit slušnému chování, kázni a soustředěné práci a postupně by se jim mohlo přidávat svobody. U nás se to dělá přesně naopak, na prvním stupni jim škola a hlavně rodiče spostu věcí tolerují a po učitelích na druhém stupni se potom chce, aby děti v pubertě ukáznili. Každý má plnou pusu psychologie, ale nikdo se jejími poznatky neřídí. Čím je dítě mladší, tím více je ovlivnitelné výchovou oproti vlivu genů. S dospíváním má genetika navrch, tady už často ani sebelepší pedagog nezmůže nic.
17. 11. 2012 | 23:37

gytaoggova napsal(a):

Vzalo se to prostě za špatný konec. Na prvním stupni by se měly děti naučit slušnému chování, kázni a soustředěné práci a postupně by se jim mohlo přidávat svobody. U nás se to dělá přesně naopak, na prvním stupni jim škola a hlavně rodiče spostu věcí tolerují a po učitelích na druhém stupni se potom chce, aby děti v pubertě ukáznili. Každý má plnou pusu psychologie, ale nikdo se jejími poznatky neřídí. Čím je dítě mladší, tím více je ovlivnitelné výchovou oproti vlivu genů. S dospíváním má genetika navrch, tady už často ani sebelepší pedagog nezmůže nic.
17. 11. 2012 | 23:38

gytaoggova napsal(a):

Omlouvám se, ale neustále mě to tu obviňovalo, že jsem stroj, tak jsemodesílání opakovala a teď jsem tu trapně třikrát.
17. 11. 2012 | 23:42

Skogen napsal(a):

Numerato,
kdybyste skutečně věděl, jak se to v minulosti mělo se vzděláváním a jeho vlivem na společnost, nemusel byste hlouběji než k Marii Terezii.
18. 11. 2012 | 00:08

Eva napsal(a):

To gytaoggova

Ano, souhlasím. Jen tu nejzákladnější výchovu bych očekávala od rodičů - umět pozdravit, poprosit o něco, poděkovat, uklidit si po sobě hračky a pomůcky, základní hygienické návyky, zásady soužití v kolektivu - vždyť dítě už prošlo mateřskou školou, ale ani tam to prý nezvládají učitelky dohnat, když doma je mnohé dítě výchovou netknuté. Je to pak začarovaný kruh a škola dohání výchovu víc než vzdělávání. Začít od rodičů a zlepšit jejich spolupráci s učitelem a zájmem o dobré vzdělání dítěte. Dřív to šlo... Teď - snad jedině emigrovat do toho Finska.

To p. Kobera

Omlouvám se, tomu prvnímu (23:08) moc nerozumím. Myslíte jako že dotáhnout "svobodu jedince" tak daleko, že jakékoli násilí je mu k dispozici? No nevím, jestli to liberalismus takhle vidí, pokud ano, jsem ráda, že nejsem liberálem.

"Báječná příprava pro život" - inu ano, jenom lituju ty, kdo v téhle zemi budou žít. A těším se na předčasný důchod.
18. 11. 2012 | 00:13

Marek Kobera napsal(a):

To Eva:

Nevím, jestli jsem to četl u Holta nebo kde vlastně, ale stálo tam cosi v tom smyslu, že jistá dívka si pořád nabíhá a provokuje a že pozná své postavení v kolektivu (neboli učitel očekával konflikt a stal se pro vytváření "správných" struktur ve třídě pozorovatelem). Snad by i zasáhl, pokud by násilí překročilo nějakou mez. Nevím, nakolik to má co do činění s liberalismem. Myslím, že i u nás se najdou učitelé, využívající těchto metod.

Co se týká toho druhého, tak případ od případu (rozdíly zejména město vs. vesnice) máme tuto situaci zde už roky. A nekultivovaní i nekulturní (mladí) jedinci jsou k vidění i v řídících funkcích...ano, také se obávám zhoršení.
18. 11. 2012 | 01:25

Marek Numerato napsal(a):

Eva: ironie by vám šla, ovšem vaše "skvělá liberální myšlenka" nemá s liberalismem nic společného. Jde o nějaký recept/nařízení shora, kterému by se museli podřídit všichni. Tedy přesně to, co já zavrhuji

Skogen: "kdybyste skutečně věděl, jak se to v minulosti mělo se vzděláváním a jeho vlivem na společnost, nemusel byste hlouběji než k Marii Terezii."
To bych tedy nemusel, vzdělávání existovalo dávno před Marií Terezií, ta zavedla pouze povinnou školní docházku.
18. 11. 2012 | 09:55

gytaoggova napsal(a):

Rodiče by měli svobodně rozhodovat o vzdělávání svého dítěte, ale nesmí to být na úkor ostatních. V jedné třídě je chlapec se spoustou poruch včetně hyperaktivity a rodiče prosazují názor, že paní učitelka je tu hlavně od toho, aby se mu přednostně věnovala. V opačném případě vyhrožují ministerskými kontrolami a vedení školy jim ustupuje. Takže chlapec o hodině klečí na lavici, hrabe se paní učitelce ve věcech, neustále jí i spolužákům skáče do řeči, odmítá vypracovat zadané úkoly a pokud není po jeho, ztropí hysterickou scénu. Paní učitelka je nucena psát každý den sáhodlouhou zprávu, jak se dítku ve škole vedlo a ještě se jí vyčítá, že je málo pozitivní.
18. 11. 2012 | 10:41

Eva napsal(a):

Pane Numerato,
já myslela, že oceníte aspoň tu anarcii v mém sci-fi... Víte, ony vás tyhle myšlenky určitě přejdou, až budete vychovávat vlastní děti. A případně můžete využít sám domácí školu. Dejte mi pak vědět, jak to jde.

Pane Kobero,
přiznám se, že jsem Holtovu knihu zatím nečetla (!) a jak to pozoruju, asi si to ušetřím i do budoucna. Jen podle ukázky na webu musím říci, že je to opravdu 50 let stará záležitost a tehdejší děti se k realitě, včetně té školní, stavěly zcela jinak než dnes. Tenkrát bych to brala, ano, hodně jsme se ve škole báli, v tom to bylo podobné Americe; dnes už ne. Dnešní děti se bojí úplně jiných věcí - že nebudou in (mobil, iPad, FB, značky oblečení...), školu mají v 80 % případů zcela na háku. Těch 20 % jde obvykle na víceletá G.
Učím na malé škole na venkově. U nás není brutalita ani veké násilí, vše je v rovině blbnutí, šaškování, lemplování, urážení se i učitelů, vyhýbání se povinnostem atd. Hlavně nesmíte chtít výsledky, nemůžete je donutit k žádné větší práci, všechno flinkají (tedy až na 5-6 dětí, ty jsou v tiché menšině a občas trpí, myslím, protože nejsou uznáni vrstevníky, ba naopak, nosí se jen průměr a podprůměr). To je ta nejhorší věc. Učitel aspoň trochu ambiciozní je otráven a vyčerpán, neboť je sedřený (ukázńováním) a nemá vzdělávací výsledky, ačkoli učí třeba výborně.

gytaoggova
Přesně tohle mám na mysli. Pro svobodu nepřizpůsobivých (do určité míry nemohou, do velké míry nechtějí) jedinců, kteří ji ovšem často nezasluhují, protože jí nikterak nevyužívají ve prospěch svého osobního rozvoje, zašlapeme kvalitu výuky těch ostatních, kteří jsou schopni v kolektivu spolupracovat aspoň v přijatelné míře. Probůh, dřív se učilo ve třídě 120 dětí a byl tam klid a naučili se, co bylo třeba (i tu latinu, a potřebovali ji?). Dnes je každý jeden individuum a mnohdy i velký egoista. S inkluzí se to bude dále zhoršovat. Pánbůh pomoz učitelům...
18. 11. 2012 | 11:49

Skogen napsal(a):

Numerato,

opravdu se na to trošku podívejte, abyste nebyl v zajetí jednoduchých izolovaných faktů. Třeba, co Marii Terezii vlastně vedlo k tomu, že přiměla Františka I. zavést bezplatnou povinnou školní docházku?
18. 11. 2012 | 15:18

Marek Kobera napsal(a):

To gytaoggova:

Jakmile se vytratí zdravý rozum, tak už je jakýkoli požadavek možný.
18. 11. 2012 | 22:45

Marek Kobera napsal(a):

To Eva:

Víte, on toho Holt napsal asi 11. Četl jsem z toho asi 3 knihy, poslední ne celou. Myslím, že některé z jeho kritických výčitek na adresu školy sedí naprosto dobře, přesto aspoň zpočátku chtěl školu spíš reformovat.

Máte pravdu, že jde o 40 až 50 let staré zkušenosti a např. asistenty učitele, jako on měl, tady nemáme doposud (a mít ani nebudeme). Pro mě nejlepší je jeho rozbor a boj s tím, jak si žáci vytvářejí koncepce, které by si vytvářet neměli. Ostatně, to znám i já nebo Vy z vlastního učení. Jedná se o to, že si najdete nějaké zjednodušující schéma, které Vám umožňuje ve škole uspět bez toho, aniž byste potřebovala myslet. Cvičení ve starších učebnicích jazyků mohou sloužit jako příklad. On s tím bojoval v matematice na 1. stupni, vedlo ho to k výrobě vlastních učebních pomůcek, ale ani tak si nebyl jistý, jestli to děti chápou správně, což interpretoval jako negativní vliv školy, patrně nutnost uspět ve třídním kolektivu. A tak říká, že změnu školy je třeba provést důsledně od MŠ.

Máte odpověď na to, proč se děti chovají tak, jak popisujete (tedy, že všechno flinkají)?

Já bych řekl, že to souvisí s hodnotou, kterou vzdělání připisují.
18. 11. 2012 | 23:03

Hyvae Suomi napsal(a):

Pane Šteffl, Vy si halt asi nedáte pokoj. Ale nestačila by jedna pitomost za, dejme tomu, půl roku? To musíte být tak "plodný"? To Vaše SCIO stejně nikdo nemůže brát vážně. Zkuste nejaký jiný business, třeba začněte prodávat cibuli, možná to bude víc sypat a vy nám tu pak dáte přečíst článeček, jak všichni, kdo chtějí něco znamenat, musí sežrat aspoň kilo denně.
19. 11. 2012 | 09:39

PEDERSEN napsal(a):

Jen drobnost:
Přečtete si dnešní Hospodářské Noviny (19.11.2012). Je tam jeden článek, který vydá za tisíc Štefflů. Schválně, kdo přijde na to, který to je a proč je tak významný.
19. 11. 2012 | 09:43

lavender napsal(a):

založte si ministerstvo na tahání peněz z kapes rodičů, v tom vynikáte a můžete být ministrem. Se vzdělaností však tato činnost nemá nic společného.
19. 11. 2012 | 14:26

Eva napsal(a):

p. Kobera

Je to o úpadku a ztrátě hodnot a vzorů v životě, zejména morálních, v mnoha rovinách; nepodám souvislý výklad, jen útržky, jak mě to napadne.
Filozofie - chybí jasná vize smyslu života, proč tu jsme, kam jdeme, co máme dělat, abychom byli OPRAVDU šťastni - štěstí není mmnoho peněz, postavení, moc nad jinými ... tohle jim není příliš jasné, jak může mít pocit štěstí a naplnění života prostý, i chudý člověk, v jejich věku to moc nechápou a tápají, věří v moc peněz a materiálních hodnot (média, reklama).
Psychologie - necítí bezpečí v rodinách (často), nemají nebo nevidí pozitivní vzory, nemají pocit, že by je dospělí respektovali, když se liší od představ rodičů a učitelů, podléhají proto často špatným vlivům a když to zjistí, nevědí, jak z toho ven - chybí jim pevná vůle, odolnost, touha po něčem - vždy jim vše bylo naservírováno přiliš snadno, neváží si proto ani sami sebe, atd.
Sociologie - nerozumí sami sobě (rodiče jim nedají srozumitelnou zpětnou vazbu, neporadí) a tím neumějí žít a fungovat v kolektivu; dnešní žáci se stydí vzít jeden druhého za ruku a třeba tancovat v kruhu - štítí se mezi sebou, nejsou na to zvyklí...je to pro ně odporné, nezvyklé, divné - to mnoho vypovídá. Neumějí si (mnohdy) pomáhat, spíše ubližovat, atd. Demotivuje je blbá nálada dospělých ve společnosti, politice, doma slyší negativní názory, přejímají je, aniž by věcem rozuměli.

Závěr - nemají proč se učit a proč chtít být "vzdělaní", "správní", tahouni ostatních. Srovnej - země, kde mají silnou ideologii, třeba zcestnou, rudou, ale od mala je jim vštěpováno, proč žijí a že jsou "někomu nad nimi (bůh, vláda, režim...)" povinováni snahou a prací pro onu ideu. U nás v minulosti - i když to byl falešný ideál, ale fungoval. Posléze nebyl žádným ekvivalentem nahrazen, takže chybí.

Nedostatečná výchova od raného věku.
Vidím to na našich psících. Co je v mládí naučíme, to si pamatují nastálo a dělají to automaticky. Sousedi nenaučili svého psíka nic - měl volnou výchovu, směl cokoli. Teď jsou nešťastní, protože je neposlouchá, utíká, vyvádí alotria, je agresivní... nezískal mantinely a neumí žít, je nešťastný on i páničkové.

Takže - mizerně vychované děti (nevychovaných je příliš mnoho a nevychovanost se pak ve školce i škole šíří jako morová nákaza) a absence smyslu života, hlubokých hodnot, nerespekt ze strany dospělých i vůči nim. Odpor k učení se ve školách je jen důsledek toho, že prostě děti nezvládáme, dáváme jim to, co nepotřebují, my všichni.
Omlouvám se za překotnost a zkratku, líp to říct neumím. Mějte se!
19. 11. 2012 | 18:08

Marek Kobera napsal(a):

To Eva:

Děkuji mnohokrát za odpověď - vcelku s Vámi souhlasím, i když detaily by byly diskutabilní. Připadá mi, že se vzděláním můžete být v této společnosti povětšinou jen za jakéhosi exota. A děti to zřejmě dobře poznají.
19. 11. 2012 | 23:00

Eva napsal(a):

P. Kobera

Ano, někteří vzdělaní lidé mohou být považováni za exoty. Ale myslím si, že stejně předsudků k tomuto problému najdete jak u dětí, tak u dospělých - tedy: jsi hodně vzdělaný, tudíž jsi divný. - Dětí se ale zase musím trochu zastat. Takhle zjednodušeně to nejspíš nevidí. Co mám zkušenost, naopak dovedou poznat vyšší odbornost člověka a dokonce (!) ji umějí mnohdy velmi ocenit. Vadí jim jiná věc. Když se vyšší vzdělání stane jeho nositeli průkazem pýchy - z někoho čiší nafoukanost či povznesenost nad ostatní na sto honů. A na to jsou děti, hlavně ty starší, hrozně citlivé a hned Vám to dají "sežrat" - stalo se u nás na škole jiným kolegům i praktikantovi, geniálnímu matikáři, ale chování měl jako paša. Celá třída byla proti němu a nic s tím nezmohl, raději mu dali jinou třídu a dobrou radu, jak se má chovat.

Leč toto děti nepřiměje k vlastnímu učení. Jejich nesmírná lenost ducha i těla podle mého pramení z toho, že od malička nedostávají povinnosti, úkoly, ze všeho snadno vybruslí - maminka to za tebe udělá, ukaž, nech to a jdi si hrát... Nejsou zvyklé "muset máknout". A škola změkla, nemá vůbec žádné stimulátory k práci.
20. 11. 2012 | 00:06

Marek Kobera napsal(a):

To Eva:

Začal bych od konce. Některým (mnohým?) učitelům docela vyhovuje, že děti nemusejí máknout. Ani oni totiž nemusejí.

Co se týká toho obdivu, tak to by mě vážně zajímalo. Umím si představit jejich obdiv možná tak k někomu, z jehož práce je "praktický užitek", např. k nedávno zesnulému prof. Holému, když přišel i s některými léky na AIDS, zvláště při vysokém společenském statusu lékařů a léčení. Ale co takový teoretický chemik či matematik? To si, ani při vyloučení pýchy, moc představit nedovedu.
22. 11. 2012 | 10:44

Eva napsal(a):

P. Kobera

Mluvím jen obecně, jistě jsou i jiné případy. Osobně mám zkušenost s tím oceněním ze strany dětí naprosto spolehlivě - až mě překvapovalo, že si toho všimli (některé věci jsou ukryté jejim zrakům... něco je zase dobře viditelné, praktické dovednosti aj.). Někdy to ani neřeknou, ale myslí si to a vypadne to z nich třeba na výletě nebo cestou na nádraží. No, je fakt, že s teoretickým chemikem nebo matematikem se děti běžně nesetkají, tak to nemohu sloužit názorem. Každý je schopen ocenit jen to, o čem má nějaké ponětí a není to pro něj úplná španělská vesnice. Já jen říkám, že děti si všimnou spousty věcí a mají nos na to, co dospělým uniká. HOrší je, že jim neujde ani ta horší stránka některých učitelů, ať odborná nedostatečnost, nebo charakterové vlastnosti. Třeba ta lenost, o které píšete.
22. 11. 2012 | 14:45

Marek Kobera napsal(a):

To Eva:

Dobře, díky za odpověď. Byl jsem jen zvědavý, jak to je.
22. 11. 2012 | 15:34

Sio napsal(a):

Vzdělání je investice. Primárně v ekonomickém smyslu, sekundárně jsou tu další rozměry. Jen výrazně menší (procenta si netroufám odhadovat) část lidí studuje jen proto, že chtějí být vzdělaní, kdy se od vzdělání neočekává v budoucnu ekonomický prospěch.
Je to investice času, úsilí a také peněz, která je považována za návratnou v dlouhodobé perspektivě.
Většina lidí nemá moc silnou motivaci investovat do vzdělání úsilí a čas. To je to, co se očekává od studenta. Peníze jsou z hlediska studenta menší problém, to řeší rodiče. Ale problém to je.
Restrikce přístupu ke vzdělání skrze peníze není v zájmu společnosti, protože společnost vzdělané lidi dnes zoufale potřebuje. Jsou totiž základem její prosperity. Jenže říkám-li vzdělané, nemyslím tím otitulované. Tituly jsou dnes stejně jen přežitek.
Restrikce přístupu ke vzdělání je tedy potřeba provádět podle výsledků vzdělávacího procesu. Ty výsledky jsou odrazem investovaného úsilí a času, samozřejmě také talentu. Neboli, při správném výběru testů zjistí zkoušející i student dost rychle, zda se svými předpoklady (talent+píle) hodí. Pokud ne, měl by zavčasu změnit předmět, který studuje. Možná z něj bude lepší zedník, než inženýr.
Takže o co tu jde? O zavedení nesmlouvavých požadavků na znalosti a dovednosti, které umožňují absolvovat tu nebo ony zkoušku. Pokud má proletět půl třídy, ať proletí, protože jinak nezbývá, než snížit kritéria. Každý student by si měl být vědom, že je investorem. Investuje sám do sebe a špatně zvolení, nebo nedostateční investice se obrací ve ztrátu.
Na druhé straně nesouhlasím s jakýmkoli zpoplatňováním, tedy školným. Naopak, měly by být zavedeny progresivné prospěchové stipendia. Výborné žáky by měly uživit.
17. 12. 2012 | 14:17

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy