Na vysoké školy je toho MOOC

22. 02. 2013 | 13:29
Přečteno 8132 krát
Masové on-line otevřené kurzy (MOOC), ale i další nové technologické možnosti, začaly měnit podobu terciárního vzdělávání na celém světě. Jistě dopadnou i na nás. Připravované změny v našem vysokém školství ale stále vycházejí z tradičního pojetí univerzity, kterému australská studie dává nejvýše patnáct let.


Fenomén masových on-line otevřených kurzů (MOOC) se rychle šíří a v loňském roce v nich bylo zapsáno kolem dvou milionů studentů. Jde o vysokoškolské kurzy poskytované zdarma přes web s rozsáhlou (masovou) účastí. Známý je třeba kurz umělé inteligence na Stanfordově univerzitě, kterého se zúčastnilo na 100 000 studentů z celého světa. Viz zde.

Do nabídky kurzů se již zapojila řada dalších špičkových univerzit z celého světa, mj. Harvard, MIT, University of California, Berkeley, další univerzity kanadské, britské, izraelské a rychle přibývají další. V uplynulých měsících došlo k dalšímu závažnému zvratu a první univerzity již umožňují studentům získat kredit – čili takový kurz započítat do řádného studia. Americká Rada pro akreditaci vysokoškolského vzdělávání (CHEA) se otázkami akreditace programů MOOC zabývala na své lednové výroční schůzi. To sice ještě neznamená uznání MOOC jako plnohodnotné náhrady obvyklého způsobu studia teď hned, ale otázka už není zda, ale kdy a za jakých podmínek. Některé z těchto projektů jsou financovány nadací Billa Gatese, která zpravidla podporuje zvyšování vzdělanosti v nejširší populaci – mimo jiné i proto to je v USA považováno za znamení toho, že tradiční univerzity musí s MOOC počítat.

Lze celkem spolehlivě předpokládat, že fenomén MOOC, ale i další nové technologické možnosti, změní terciární vzdělávání na celém světě. Časem i u nás. Jen si to představte, i český student, který se bude chtít opravdu naučit třeba mikroekonomii, umělou inteligenci nebo počítačové systémy na skutečně špičkové světové úrovni, může buď hledat na některé z českých vysokých škol, anebo studovat stejnou problematiku na Harvardu či na MIT. Přímo „u kováře“, často u nositele Nobelovy ceny v daném oboru. Co udělá? A kdo a co tedy bude chtít od českých vysokých škol, až se to stane běžným?

Tradiční studium nestačí


Australská studie „15 let života pro staré vysoké školy“ ukazuje, že tradiční univerzity už nejsou jediným strážcem znalostí a musí počítat s konkurencí z veřejného i soukromého sektoru. Studie předpokládá, že převažující, současný model univerzity, který spojuje výuku a výzkum a také disponuje určitým majetkem a vlastním administrativním zázemím, bude ve většině případů v příštích 10 až 15 letech neudržitelný. Spíše než zdrojem informací a výuky se škola stane místem konzultací i neformálních osobních kontaktů mezi studenty a učiteli a mezi studenty navzájem, důležitější než dnes budou praktická cvičení a vůbec všechny aktivity, které není možné zabezpečit on-line. A možná bude také místem zkoušení a certifikace. Zdá se, že v tom bude budoucnost i jiných než špičkových vysokých škol, kterých se nejspíše zmocní MOOC.

Nakonec podobný proces probíhá v USA i na některých základních a středních školách, a to pod vlivem KhanAcademy a dalších on-line vzdělávacích zdrojů. Mluví se o převrácené výuce. Výklad látky, který dříve žáci absolvovali ve škole, najdou na KhanAcademy srozumitelnější, promyšlenější a nekonečně trpělivý a mohou ho absolvovat doma. A to, co dříve dělali doma, tedy procvičování, doplňování a rozšiřování látky, to se naopak dělá ve škole, kde má učitel více času žákům pomáhat. S převodem KhanAcademy do češtiny jsme už začali.

Vraťme se však k vysokým školám. U nás se chystá nový vysokoškolský zákon. I když přináší některé žádoucí změny, zdá se, že nejsou dost hluboké. Stále totiž vycházejí z tradičního pojetí univerzity. Právě z toho pojetí, kterému australská studie dává nejvýše patnáct let. I když v chaosu, který v českém školství zůstal po minulém ministrovi, trápí většinu lidí ze škol spíše otázka, jak to bude příští rok či dva, snad by přece jen stálo za to, zamyslet se nad budoucností českého vysokého školství s delší časovou perspektivou a větším nadhledem. A nepochybně by bylo dobré vzít v úvahu i zřetelné budoucí trendy.

Původně vyšlo 8/2 v MFDnes.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

F.Srbek napsal(a):

Dobré. Velmi dobré. Konečně něco užitečného bez zbytečného politikaření. Díky pane Šteffl.
22. 02. 2013 | 14:06

Anna napsal(a):

Podle mě je to MOOC dobrá cesta.
22. 02. 2013 | 14:39

jenicek napsal(a):

"český student, který se bude chtít opravdu naučit třeba mikroekonomii, umělou inteligenci nebo počítačové systémy na skutečně špičkové světové úrovni"

To je nesmysl. V základních, ani pokročilých kurzech žádná "světová úroveň" neexistuje. Prakticky na všech jen trochu dobrých školách se v nich učí totéž. To, že se někdo učil třeba Riemannův integrál na slavném MIT je jen brand fetish. Na MFF by se dověděl (minimálně) totéž.
Špičkové školy jsou totiž špičkové úrovní výzkumu, ne tím co tam říkají na přednáškách.
22. 02. 2013 | 15:05

Tonda Iblea napsal(a):

Berte si přiklad ze Slovenska!
Tam je každá škola, která má víc poschodí, jako přízemí, školou vysokou...
22. 02. 2013 | 15:41

scientist napsal(a):

"intenetizace" vzdělání prestižním univerzitám umožní některé obory učit a certifikovat celosvětově a lokálním univerzitám tak stáhnout (nyní těžko předpověditelnou) část studentů. Já si nejsem jistý, jestli to je ta správná cesta. Univerzity plní v místě svého působení řadu funkcí, které se neomezují jenom na výuku... třeba kulturní a ekonomické, které přesahují brány fakult.

a pak mám ještě takovou poznámku: tím, že necháme sedět studenty doma u internetu budeme podporovat u určitých typů studentů jejich autistické sklony -víme, na jakých oborech obvykle studují, že :) Nevím, jestli je to dobrý nápad.
22. 02. 2013 | 15:51

Karel Mueller napsal(a):

jenicek:

Naprostý souhlas, ten Riemannův integrál už stejně nikdo líp než Jarník v J1 neudělá :-).

Myslím, si, že tento systé kurzů asi nemůže studium na universite plně nahradit. Jistě, obrovská přednost internetu je literatura, kde si kliknutím najdete všechno, co potřebujete. Taková teoretická fyzika se dnes musí studovat jedna báseň, můžete si najít řadu nejlepších knih na různé úrovni, k tomu eškero matematiku ... o tom se mé generaci nemohlo ani zdát.

Ale neumím si představit, jak nahradit možnost denního kontaktu s učiteli, celkový kolektivní duch studentů (možná se to nezdá, ale může to být jeden z nejdůležitějších faktorů) nebo cvičení.

Ale třeba jsem jen pesimista :-).
22. 02. 2013 | 15:54

TomášL napsal(a):

Dobrý den, autore!

Něco podobného je už na MU v Brně v kombinovaném studiu...
22. 02. 2013 | 16:09

TomášL napsal(a):

jeniček

No, tak s vlastní zkušenosti, Vás můžu ujistit, že jsem si to taky myslel. Fakt je ten, že tomu tak není... Počítat ano, hlubší pojetí nikoliv.
22. 02. 2013 | 16:12

Občan napsal(a):

Pane Šteffle,

UNIVERSITY a další vysoké školy by opravdu neměly vyučovat základy aritmetiky a další "studijní obory".
Jako DOUČOVACÍ nástroj pro základní a střední školy, ale i pro dospělé, je "Khan Academy" určitě výborný způsob šíření informací; DOKUD to bude BEZPLATNÁ služba žákům a LEVNÁ služba ostatním zájemcům.

Ale děsí mě představa, že by takhle mohl někdo přijít k VŠ titulu. STUDIUM VŠ obnáší o dost víc než jen nadrcení základů a odpovědí k testům. Takto "vystudovašímu" lékaři bych se velmi nerad dostal pod kudlu.
22. 02. 2013 | 16:14

scallop napsal(a):

Karel Mueller

To je nepochopeni, autor pise o masovych oborech, kde potrebuji matematiku pouzivat a ne nutne ji do detailu rozumet.

Mimochodem, Jarnik je znamy tim, ze se na neho kazdy odkazuje, ale skoro nikdo ho dnes necte. Doba se zmenila.
22. 02. 2013 | 16:19

TomášL napsal(a):

občane

přednášky na netu v posteli nebo sedět v posluchárně? Stejné...

cvika v učebně jako cvika doma, stačí udělat zápočťáky...

praktika: holt se bude muset chodit do praktik v oborech, kde to nejde.
22. 02. 2013 | 16:19

MaB napsal(a):

Upřímně, v oborech, kterými se zabývám já, tedy ve společenských vědách, si výuku formou lekcí někde z USA, dovedu představit jen jako doplněk běžné výuky na vš. Ve společenských a humanitních vědách je dost věcí užitečné, spíš nezbytné, vysvětlit přes domácí kontext. Na druhou stranu, špičkový učitel z prestižní české školy, natočený na video, to by asi šlo. Otázka je, jak by se sebelepší učitel naučil dobře učit, pokud by se jen nahrál na video a pak to už jen pouštěl. Taky trochu učím a rozhodně nemohu říci, že bych to zkraje nějak moc uměl. Vše jsem se učil postupně, za pomoci nebohých studentů.

Možnost diskutovat, srovnávat, uvádět vlastní příklady, reagovat na aktuality, atd. To je něco, co takové výuce stejně bude vždycky chybět. Rozloží se další prostor, ve kterém se lidé setkávali, komunikovali, utvářeli si nějakou pospolitost. To asi bude dost škoda, ne?
22. 02. 2013 | 17:06

emigrace napsal(a):

MOOOC hodne drahe on-line kurzy, ale to pan reditel SCIO jiste vi - vsak on na ceskych rodicich leta krasne vydelava..ma tady v ceske kotlince leta krasny monopol, diky ministrum skolstvi:) (zalozil PORG a reditelem udelal Vaclava zlodeje mladsiho)
..lidske hyeny!
22. 02. 2013 | 17:12

Karel Mueller napsal(a):

scallope,

nemyslím si to, z textu to omezení nijak neplyne a na masový kurs nepotřebujete nositele Nobelovy ceny, jak se autor zmiňuje. Jinými slovy, počítá se asi i se zavedením v případě tvrdých exaktních věd.

Pokud jde o Jarníka: V případě D2 a J2 bych s Vámi souhlasil, tam už je to jen výborný doplněk pro studenty oboru matematická analýza. Pokud jde o D1 a J1, tak jde o látku tak elementární, že se na jejím výkladu sotva něco podstatně změní. Můžeme se tedy dohadovat, jestli jsou ty knihy překonané didakticky, možná ano, ale já o ničem nevím (což samozřemě nic neznamená),:-).
22. 02. 2013 | 17:13

Občan napsal(a):

Pane Scallope,

jak se "používá" matematika, když jí člověk nerozumí?

A co se týče "masových oborů" - něco takového by se ve vysokém školství vůbec nemělo vyskytovat. "Masové obory" patří do středního a učňovského školství, aby vychovaly dělníky, mistry a techniky, prodavače a sekretářky a podobné profese.
22. 02. 2013 | 17:15

TomášL napsal(a):

Pokud jde třeba o střední školu, dost mě udivilo, jak se málo používá internet.

Př. Jedná má známá potřebovala doučovat své středoškolské dítko. Jednou se svěřila, že nemá toliko prostředků, aby zajistila kvalitního vyučujícího kantora.
Tedy jsem jí zajistil pro syna přes skype vyučování matematiky, angličtiny a chemie u jednoho třech Indů za babku (k českému kantorovi) a k tomu jsou velmi kvalitní.
Je docela zajímavé, že neexistuje konkurence doučování v ČR mezi zdejšími českými kantory a zahraničními kantory.

PS: Docela mě překvapilo, když jsem zajišťoval/zprostředkovala doučování, že v ČR není firma, která by si pronajímala třeba Indy na doučování v ČR přes webovky atp. Přijde mi to jako skvělá a netradiční možnost na českém trhu.
22. 02. 2013 | 17:18

scientist napsal(a):

a ještě technické poznámky.
-Debata o transformaci univerzit vlivem internetu by měla vyjít z pochopení toho, kdo budou vítězové a poražení. Souhlasit se dá s tím, že internet cosi nového umožňuje, ale revoluční potenciál je pořád jenom potenciál. Kdo se ho chopí a proč? Důležité je právě porozumět "rozložení sil" a vzít v potaz, že univerzity v jednotlivých zemích jsou poměrně silnou zájmovou skupinou. Pokud změna prospěje jenom někomu, těžko lze vypustit úvahy o nadcházejících konfliktech.

-proměnit tisíciletou tradici kontaktu mezi studentem a profesorem sice možné je, ale není to nic samozřejmého. Bude to budit odpor právě i kvůli tomu, že půjde o změnu kulturní, nebude to jenom otázka zájmů.

-u internetu, dle mého soudu, nejde hlavně o to, že umožní cosi sledovat ze záznamu v pohodlí domova, protože technologie záznamu a přehrávání jsou masově dostupné několik desítek let (na západě nejdéle po zmasovění videa). A interaktivní možnosti multimediálního vzdělávání jsou zde k dispozici 15 let od masového rozšíření PC. U internetu jde hlavně o "časoprostorovou kompresi". Tedy o možnost propojit velké geografické vzdálenosti v reálném čase. Když to vemu kolem a kolem, pak boj se povede především o to, co jsem zmínil v předchozím příspěvku. Zda prestižní univerzity odsají studenty z univerzit lokálních. Druhá varianta je, že půjde o odsátí studentů z periferních zemí na univerzity západní. Což mi přijde jako nejreálnější scénář, protože to do určitého momentu bude mít nejvíc výhod pro všechny aktéry v porovnání s ostatními scénáři.
22. 02. 2013 | 17:29

TomášL napsal(a):

op: -u jednoho známeho- u třech Indů
22. 02. 2013 | 17:35

gaia napsal(a):

jen počkejte, až vám ten internet zpoplatní. Kolik dolarů denně budete moci investovat, abyste si otevřeli jednu webovku?

Jaká krásná videa, obrázky a počtení bylo na baltimoresun.Dnes vám tam bez poplatku 1 dolar nechají jen za měsíc přečist jen 10 článků.
22. 02. 2013 | 17:37

scallop napsal(a):

Občan

Zeptejte se inzenyru, jestli rozumim detailum vicerozmnernych integralu nebo statiskitu, jestli Vam vysvetli konstrukci Lebesgueovy miry. (O ekonomech nemmluvim uz vubec, ti jsou shopni se naucit vzorecek pro optimalni hodnotu i kdyz je to pouze vypocet derivace.) Jde to i bez detailu - protoze to musi jit :-)

Tech 100000 na stanfordu je celkem masa - i kdyz to mozna pro Vas neni skolstvi.
22. 02. 2013 | 17:38

scallop napsal(a):

Karel Mueller

Podle mych zkusenosti Jarnika (jakoukoliv cast) otevre maloktery student matematicke analyzy. Ona ta zaplava epsilonu a delt odradi. Ono je ropzumnejsi pri prvnim kurzu analyzy se temto detailum vyhnout s tim, ze Ti kteri to potrebuji, si pak konkretni dukazy najdou se vsemi detaily pozdeji (at uz v Jarnikovi nebo jinde).
22. 02. 2013 | 17:42

jenicek napsal(a):

TomášL, bohužel z vás nevylez argument, jen tvrzení. A já to nevztahuju na "nějaký počítání", týká se to skoro všeho, třeba organické chemie. V Americe je populární třeba McMurry, což na VŠChT byla doporučovaná učebnice (před 14 lety v základním kurzu!), ale jen protože je anglicky, ve srovnání s požadavky to bylo něco na úrovni "Rozšířený úvod do organické chemie". Nebo lineární algebra od Pytlíčka z FJFI je rozhodně drsnější než http://ocw.mit.edu/courses/mathematics/18-06sc-linear-algebra-fall-2011/Syllabus/ a zkouška bych tipoval neporovnatelně drsnější:-)
Rozdíl bude u předmětů, kde je tématem bleeding edge research, což je ale téma až PhD, někdy možná MSc.
22. 02. 2013 | 17:50

dotaz napsal(a):

TomášL

teda naši holku bych k Indovi na doučování nepustila. Víte jakou mají pověst?
a znásilnit holku železnou tyčí, to musí být tedy IQ.
Copak by ji Ind mohl tak naučit?
22. 02. 2013 | 18:00

Karel Mueller napsal(a):

scallop:

To se vtahuje na studium teoretické matematiky, v moderních učebnicích se té epsilon delta gymnastice vyhýbají zavedením okolí. Nicméně sám Jarník píše, že všechno stojí na několika elementárních myšlenkách a když se dohrabete na určitou úroveň, tak vidíte, že má pravdu. Ale ta gymnastika je také dobrým cvičením logiky nejen pro matematiky a stav výuky logiky - a tedy i její úroveň v popuaci - je dost žalostný.

Samozřejmě, existuje propastný rozdíl mezi teoretickou a aplikovanou matematikou a ještě propastnější mezi aplikovanou matematikou a užitím matematiky v technických oborech, kdy jde o to, aby jste rozuměl technické stránce a uměl počítat základní úlohy. Klasický příklad je např. Gaussova a Stokesova věta. Její "odvození" pomocí obrázků máte v každé učebnici elektrodynamiky, nějak to pochopí i lepší maturant z fyziky a matematiky. Pár příkladů jako kuchařku a může počítat, ví, o co jde. Úpný teoretický výklad Lebesgeova integrálu na nadplochách se všemi důkazy je samozřejmě pro běžného studenta techniky nezvládnutelný a těch pár, co by na to mělo, by to stálo neúměrně času a energie, takže musíte u nematematiků vážit, jak to vykládat a kam až jít.
22. 02. 2013 | 18:03

TomášL napsal(a):

jeniček

z McMurryho to šlo na dva semestry na VŠCHT (zdravím Lišku!). Bohatě stačí, když jdete všude možně a nikoliv na orgánu. Nejde o to, kolik debilních a těžkých reakci napíšete na tabuli, popř.příkladů, jde o smysl.

Spíše mi šlo o propojování toho předmětu s jiným atp...

Ano, je to tvrzení, založené na osobní zkušenosti...
22. 02. 2013 | 18:06

Karel Mueller napsal(a):

jenicek:

Ty zkoušky u Pytlíčka jsem skládal před bezmála 40 lety :-) a upřímně řečeno byly tenkrát těžší než na matematice na matfyzu, protože výklad byl zaměřen i na pozdější použití ve kvantovce (což se náramně hodilo).
22. 02. 2013 | 18:07

eg napsal(a):

Pan Šteffl si plete univerzitní vzdělávání a masová školení. Ono to souvisí s tím, že existují tlaky na přeměnu univerzit v taková školící střediska. Takže větší část současných vysokých škol je jakýmsi hybridem mezi univerzitou a školícím střediskem. Univerzita jako prostředí, kde se vzájemně doplňuje výzkum a výuka, nezmizí, protože je nenanhraditelné.
22. 02. 2013 | 18:10

Dorka napsal(a):

No, jestli to podle těch předpovědí páně štefflových jednou dopadne, tak nám zůstanou akorát vysoké školy umělecké. Ono totiž hru na housle nebo zpěv nebo herectví, balet atd. se nikdo přes počítač nenaučí.

Jen připomínám, že i pro e-learningové formy výuky je třeba komunikace se studentem, a to docela hodně. Při dvaceti lidech v kurzu nad tím prosedíte hodiny a hodiny, často je to náročnější než při prezenční výuce, ne každý učitel spisuje rád výklady a komentáře, diskuse je taky omezená. Nevím, jak by to ten držitel Nobelovky odseděl - stejně by to za něj vzali asistenti.
22. 02. 2013 | 18:37

jenicek napsal(a):

TomášL, nerozumím tomu co chcete říct, nezní to úplně česky. Úžasný barevný obrázky v McMurray jsou i v českých učebnicích a skriptech, jen nejsou barevný:-) Fakta a vysvětlování jsou podobný, ale američani používají desetkrát víc slov na totéž a neustále se opakují. Schopnej člověk si smysl věci odnese z český i americký knížky, ale v tý český toho najde, někdy i o dost, víc kolem a tak ta síť znalostí je hustší a pevnější, když chce a není línej. Základní orgána vůbec není o počtu "debilních a těžkých reakcí", sama o sobě je dost jednoduchá.
Koneckonců se podívejte na syllabus MIT a já tvrdím, že tam není vůbec nic, co by se nebralo i čechách na solidní úrovni.
Jste si jistej, že osobní zkušenost je dobrý argument? Že jste někde narazil na blbého přednášejícího a jinde na dobrého není vlastnost školy, ale lidí, zrovna tak to mohlo být naopak.
"Propojování předmětů" je takovej módní didaktickej bulšit, člověku s mozkem se to spojuje samo, přece si z toho co se učil předtím něco pamatuje, takže tam souvislosti objevuje. Ale pokud se to drtil jako školačka básničku, tak mu žádný "propojování" v pochopení moc nepomůže a nikdy v tom nebude dobrej.
22. 02. 2013 | 18:44

Parabellum napsal(a):

Občan

Jasně, občane, technikovi stačí střední vzdělání na to, aby vytvořil globálně konkurenceschopný výrobek, nebo výrobní zařízení.

Akorát různí OBČANÉ potřebují VŠ na to, aby dělali zbytečné úředníky, nebo se POVALOVALI JAKO VY VÍCE NEŽ ROK NA PRACÁKU, a s pošetilou arogancí prohlašovali, že prácovní místa v okrese Praha východ nejsou VUBEC ŽADNA.
22. 02. 2013 | 18:57

Parabellum napsal(a):

Karel Mueller

Pro mne jako technika je zajímavá ta část vysoké matematiky, která převádí spojité modely na diskrétní. Na tomhle jsou totiž pak založeny všechny numerické metody a ruzné FEM nebo CFD řešiče. Pokud mám povědomí o tom, z jakých principů vycházejí ta diskretizace spojitých modelů, pak mohu to zadání pro ten řešič stanopvit tak, abych dostal relevnantní výsledek. V opačném případě to mohou bát hausnumera, nebo praskne počítač.
22. 02. 2013 | 19:05

Karel Mueller napsal(a):

Parabellum:

Diskrétní matematika je trochu víc než matematické modelování spojitých veličin, mě spíš zaujala aplikovaná matematická statistika, Monte Carlo transportu záření jsem měl přímo součástí dizertace.

I když jsou současné možnosti výpočetní techniky obrovské, tak většina modelů je příliš složitá a tak je zde stále hlavně experiment či kombinace s experimentem. Ale určitě je to zajímavá práce :-).

Znalosti teoretické matematiky využijete vcelku minimálně (samozřejmě ji musíte v požadovaném rozsahu znát), pro postavení modelu musíte mít především hluboké znalosti technické stránky.
22. 02. 2013 | 19:36

matematik napsal(a):

Dovolím si vyjádřit nedůvěru k popisovanému způsobu vzdělávání v exaktních oborech, jako je fyzika, chemie a biologie plus matematika, která není zcela exaktní, na rozdíl od oborů společenských. Tyto obory se totiž liší svou podstatou. Matematika je charakterizována přísnou logickou strukturou a její výsledky nejsou ověřovány experimentem, ale důkazovou technikou v rámci definovaných pojmů. Exaktní obory jsou charakterizovány experimenty a jejich základy jsou vytvářeny tak, aby teorie těmto experimentům odpovídala, či spíše, aby experimenty odpovídaly teorii. Společenské vědy mají v tomto ohledu libovůli, kterou jak matematika tak i zbývající tři obory nemají. Můj přítel historik se kdysi vyjádřil v tom smyslu, že historie a ostaní společenské vědy jsou základní, kdežto ty ostatní jsou jen zástupné. Jedinou slušnou odpověď, kterou jsem na to našel byla v tom, že například historie je věda, která popisuje minulé události tak, aby to vyhovovalo současnému establishmentu. Proto jsou také metody výuky zcela rozdílné. Člověk s vynikajícím matematickým myšlením může studovat je z knih, ale stejně potřebuje kontakt s jinými, aby vůbec věděl, jaké knihy a v jakém pořadí má číst. Experimentátoři se neobejdou bez experimentů, z nichž ty nejjeddnoddušší provádějí sami v době výuky, později ve své práci. Nutno dodat, že jen málo lidí si může skutečně ověřovat například zákon zachování energie. Pokusy i na vysoké škole jsou sice přesvědčivé, ale jen v prvním přiblížení a student se může ptát, zda ta přesnost stačí. Kdybyste se mne zeptali, proč tomuto a ostatním základním zákonům zachování věřím, což je otázka, kterou mi kdysi položil v diskuzi jeden homeopat, když jsem mu poukazoval na blbost úvahy o účinnosti silně ředěných roztoků (potence 200, kterou uznával, je totiž asi taková, jako byste vzali vesmír, každou částici v něm nahradili opět vesmirem a pak ještě jednou a do toho strčili jednu molekulu účinné látky). On se tehdy bránil tím, odkud prý vím, že ta příroda funguje tak, jak to popisujeme. Inu, já tomu věřím jen proto, že vím, že experimenty s elementárními částicemi se provádějí tak, že denně jsou ověřovány miliony srážek, v nichž se to ověřuje (mimo jiné jen jako vedlejší výsledek) denně a nikdy nebyla pozorována odchylka. Stejně tak věřím i jiným zákonům, ale jsem si vědom, že na dalších desetinných místech nás mohou čkat překvapení. U společenských věd je tomu zcela jinak. Tam mají všechny závěry zcela osobní nádech a proto je také možné, že existuje spousta směrů, které jsou založeny na různých předpokladech. Jejich účelem není zjistit přírodní zákony, ale zákony společnosti a to je nemožné objektivně. Například husité jsou z našeho hlediska bojovníci za Boží pravdu, ale většina Evropy je ve školách představuje jako loupežníky. Tady můžete skutečně získávat informace z elektronického zdroje, ale musí vám být jasné, že jsou nespolehlivé a diskuze je zcela nezbytná. Já nevěřím na úhyn universit. Je možné, že tahle MOOC zvítězí, ale bude vychovávat jen úzkou vrstvu a bude ji lehce ovlivňovat, což u exaktních věd je nemožné. Proto nikdy nevymizí university jako fórum, na němž se setkávají názory. Jinak budeme vychovávat spoustu poustevníků, kteří nebudou nic vědět o realitě.
22. 02. 2013 | 19:52

Parabellum napsal(a):

matematik

Společenské vědy možná vědami někdy budou, ale zatím je způsob jejich zkoumání silně pavědecký. Všimněte si, že odborníci společenských věd nejsou schopní ani elementárních predikcí ve svém oboru.

To je asi jako kdybych já jako technik náhodně maloval čáry na papír veden emocemi a ideologickými předpoklady - těžko bych zřejmě zkonstruoval smysluplný výrobek.

Teprve, až se společnost začně zkoumat matematickým instrumentariem, pak se společenské pavědy stanou vědami. Příklad můžete najít na každé "levicové" diskusi, kde se brojí proti trhu. Přitom tržní chování by se dalo fyzikálně popsat jakožto chování v souladu s termodynamickou perspektivou, kdy se živé organisky vymanují z neúprosného púsobení růstu entropie v souladu s druhou větou termodynamickou a snaží se maximalizovat výnosy při minimalizaci nákladů. Takže tržní chování v zásadě není žádná ideologie, jak se nám představitelé humanoidních věd pokoušejí nabulíkovat, ale je to chování zcela v souladu se zákonem zachování života. Život je totiž zřejmě jediný přírodní úkaz, který byt jen částečně a dočasně dokáže působit proti neúprosným účinkům druhé věty termodynamické.
22. 02. 2013 | 20:52

Honza napsal(a):

21 kurzů (především Stanford a University of Virginia) typu „self study“:

http://www.class-central.com/courses/selfpaced
22. 02. 2013 | 21:06

Karel Mueller napsal(a):

matematik:

Tak tady bych s Vámi polemizoval. Záleží na tom, na jaké úrovni daný obor děláte, jak jsem výše napsal, při odvozování Gaussovy věty se můžete spokojit s těmi obrázky nebo vypracovat exaktní teorii integrálu.

Základem je logika a to jak v exaktních, tak společenských oborech a základem každého oboru jsou jasně definované pojmy, jejich souhrn nesmí vést k paradoxům a pak podle pravidel logiky hledáte vztahy mezi těmi pojmy a vytváříte určité struktury, to by mělo být podobné jako v matematice. Analogií matematických důkazů by mělo být studium logických klamů a konzistentnosti.

Ale problém je v tom, že nemůžete postavit bezesporný etický kodex a tedy je velmi obtížné definovat základy, na kterých pak stavíte.

Jinou otázkou je ovšem úroveň společenských věd a lidí, kteří se jimi zabývají, lehce pak dostanete opravdu pouhé žvanění, což ve vědeckých matematických pracech není možné :-).
22. 02. 2013 | 22:01

jogín napsal(a):

Parabelum: Poněkud jednostranné- molekulární biologie používá matematiku jen jako jednoduchou statistickou berličku, zato logiky je v ní něúrekom. A představa ekonomie ve vašem popisu je mimo mísu, protože popis člověka jako jedince maximalizujícího zisk je kompletní nesmysl. Připomínám, že třeba Einstein se miliardářem nestal, ačkoliv jeho inteligence nebyla zanedbatelná. Pokud jde o problémy humanitních věd, jejich potíže plynou z předvědeckého stadia vývoje, ne z nedostatku matematiky.
22. 02. 2013 | 22:12

scientist napsal(a):

parabellum, Mueller
podle metodologických učebnic v sociálních vědách ony "potíže" (a já to jako potíže nevidím, ale to je na jinou debatu), pramení z toho, že mají jiný předmět zájmu, než vědy přírodní. Lidé mají vůli, čili žádný determinismus neplatí a kauzalita je omezená. Ostatně, na jak dlouho nám přírodní vědy dokážou předpovědět počasí? A to se u počasí bavíme o systému uzavřeném a založeném na fyzikálních zákonech, ne na možnosti volby. Intencionalita, možnost volby a kreativita lidí generují nekonečnou otevřenost studovaného "systému" - provizornost, rozpornost, pravděpodobnost jsou zcela nevyhnutelné (to, že na to nemalá část vědců hřeší, je jiný problém - ale nechápu, pane Muellere, kde berete tu jistotu, že sociální vědci jsou imbecilové). "Přírodní" pojetí společnosti v důsledku předpokládá, že lidé jsou roboty. Je pak otázka,jestli takové zacházení s pojetím společnosti není spíš otázkou pro psychiatra než pro seriozní debaty.
23. 02. 2013 | 01:27

Anna napsal(a):

Ondřej Šteffl
"Jde o vysokoškolské kurzy poskytované zdarma přes web s rozsáhlou (masovou) účastí. "
----

Nabízí se otázka, jak dlouho ještě budou ZDARMA přes web.

-----------------------------------------------------------
"Nakonec podobný proces probíhá v USA i na některých základních a středních školách, a to pod vlivem KhanAcademy a dalších on-line vzdělávacích zdrojů. Mluví se o převrácené výuce. Výklad látky, který dříve žáci absolvovali ve škole, najdou na KhanAcademy srozumitelnější, promyšlenější a nekonečně trpělivý a mohou ho absolvovat doma. A to, co dříve dělali doma, tedy procvičování, doplňování a rozšiřování látky, to se naopak dělá ve škole, kde má učitel více času žákům pomáhat. S převodem KhanAcademy do češtiny jsme už začali."

---

Bude to též ZDARMA ?
23. 02. 2013 | 07:35

gaia napsal(a):

Anno

to víte že nebude.

A zatímco v USA za to budou chtít dolar, u nás za to budou brát 2 stovky, jako bere Šteffl za ty své mizerné testy bez zpětné vazby, kdy se dítě nedozví, co mělo špatně a jak to mělo vyjít ani si to nemůže pustit znovu, kterým říká příprava na maturitu.

Takže dolar bude mít v oblasti vzdělávání víc jak desetinásobnou hodnotu, na rozdíl od směnáren.
Je to pěkné svinstvo.

naštěstí od roku 2014 nám na to testování již nedají peníze z evropských fondů, tak snad děti mají naději, že se toho unifikovaného testování, které předpokládá, že všechny děti jsou stejné a reagují stejně, zbavíme.
23. 02. 2013 | 08:39

Dalibor Štys napsal(a):

Podívejte se na obecnou chemii na Berkeley (třeba tu z roku 2006 nebo 2007). Takovou přednášku u nás nepořídíte už jen proto, že si nikdo nemůže dovolit tolik demonstračních experimentů ani na to nejsou technické podmínky.
Takže (pro exaktní vědy založené na experimentu) už dávno říkám: přednášky na internetu, kde se můžete kdykoliv vrátit, jít rychleji pokud už to máte zvládnuté a naopak se vrátit pokud jste něco nepochopili nebo ztratili pozornost. Taky si stejnou věc můžete pustit od různých přednášejících z různých škol a tím získáte přehled o mnoha různých pohledech na tu věc, výběru témat apod. Což mimo jiné reflektuje i fakt, že při současné šíři poznatků se do základních i pokročilých kursů může dostat vždy jen část znalostí a dílčí pohled na ně. (Ostatně i zde citované různé pohledy na matematiku z doby před 50 lety ukazují, že ani matematika a to už tehdy nebyla tohoto "personal bias" a "personal focus" prosta.)
Osobní interakci s pedagogem můžete věnovat konzultacím, studentským prezentacím slyšeného, praktiků. Což je, mimochodem, časově a pedagogicky mnohem náročnější než frontální výuka přednášením. Aby protesty proti MOOC nebyly v jádru způsobeny právě strachem z této náročnosti.
Základní kursy by navíc měly být úvodem do filozofie a metodologie oboru. MOOC je v tomto taky trochu reflexe ducha doby v experimentálních vědách. Ten je na jedné straně charakterizován absencí všeobecně akceptované zobecňující teorie a na druhé straně obrovskou expanzí experimentů obsahujících potenciálně obrovské množství informace z níž si experimentátoři do svých článků často vybírají co chtějí. Pokud máte příslušný čas, můžete porovnáváním různých přístupu a přípravou základního kursu fyzikální chemie na jejich základě strávit slušné množství času.
23. 02. 2013 | 09:55

Dalibor Štys napsal(a):

To jogín ad statistika v molekulární biologii: Ono používání standardní statistiky (založené na předpokladu normálního rozdělení) v molekulární biologii je dobré maximálně tak na porovnávání měření provedených dvěma experimentátory. Biologické systémy jsou totiž samoorganizující. Jak se tam generuje rozdělení a jak by se s tím mělo pracovat věděl již pan Poincaré někdy kolem roku 1880-1890.
23. 02. 2013 | 10:00

Karel Mueller napsal(a):

Pane scientist:

ani náhodou netcrdím, že ve společenských vědách jsou imbecilové, ale bohužel často vidíte jen povrchní posouzení, když to řeknu kulantně, anž by to bylo na první pohled vidět. Na rozdíl od matematiky, kde to je skutečně vidět.

Máte ovšem pravdu v tom, že společenskovědní úloha není úlohou exaktní, a to právě kvůli psychice lidí, onu mentální různost musí brát v úvahu, uplatňují se tedy hlavně statistické metody.
23. 02. 2013 | 11:39

Sam Zajicek napsal(a):

Dalibor Stys: A neni rozdil experiment videt, a experiment zazit? A neni rozdil videt prednasku a byt tam? - Tolik uz nase doba odmitla cokoli, co neni dobre definovatelne, ze popira jakykoli rozdil mezi tim, byt na koncerte, a tim, videt ho na youtube? Zazitek dobreho pedagoga na dobre prednasce ci seminari je totiz mnohem analogictejsi koncertu, nez nejakemu predavani informaci.

Jinak konstatuji, ze v nasem oboru, tedy filosofii, jsme ponekud predbehli dobu - uz dlouho VS slouzi tak, ze plati, ze "Spíše než zdrojem informací a výuky se škola stane místem konzultací i neformálních osobních kontaktů mezi studenty a učiteli a mezi studenty navzájem, důležitější než dnes budou praktická cvičení a vůbec všechny aktivity, které není možné zabezpečit on-line. A možná bude také místem zkoušení a certifikace."
23. 02. 2013 | 11:55

Karel Mueller napsal(a):

Sam Zajíček:

Souhlasím s Vámi a ještě bych se vrátil k onomu svému příspěvku, kde se zmiňuji o celkovém kolektivním duchu. Popíšu ideální stav, který ovšem není nijak samozřejmý :-).

Máte kroužek 10 - 20 studentů chodících na cvičení k vynikajícímu cvičícímu, který je schopen je i "zapálit" a věnuje se jim i ve svém volném čase. Studenti se stýkají i na koleji, společně tam o problémech debatuí, řeší je apod. Vím, je to ideální stav ... :-).

Ale časem jsem dospěl k názoru, že tento kolekticní duch je opravdu rozhodující. Jak bylo řečeno, základní kurs v prvních letech je na každé universitě prakticky stejný, Platí nejen o matematice.
23. 02. 2013 | 12:07

Přemysl napsal(a):

Nedávno při národovoleckém presizentském běsnění, jsem se začetl do Františka Grause a jeho komentářů nějak vázaným k Přemyslovským legendám a opět jsem pochopil, jak hluboce tato společnost odehnívá od těch let sedmesátých. Zvláště pozoruhodné jsou však i jeho práce o vesnickém lidu středověku.
Jistě je pozoruhodné, že marxista Graus od své změny počátkem šedesátých let psal o českýchz dějinách výlučně německy a přesto získal profesuru UK v předhusákovské době. A to ho lze přirovnat k jakémusi tuzemskému Einstainovi sociálních věd či historie.
Tradičně, číst pana Šteffla by bylo samoúčelem, nebýt té znalosti kulturní tragedie země, neustále utvrzované veřejným prostorem v Česko, pouhým potvrzováním zoufalství z absurdity intelektuální vlády normalizačního lidu, která se v této zemi stala normou. Tedy číst Šteffla by bylo poměrně depresivní zkušeností, pokud by podobné šaškovství nebylo na denním pořádku.
Pan Šteffl rád boří instituce, nedávno už zlikvidoval školu jako takovou, což je jaksi sovětské, normalizační a také nacistické, totolaitní jedním slovem. Normalizovaný Čech má blízko k tomuto pojetí: šup něco nového, sen o výhře ve Sprotce jest obnoven, znovu oživen a má svou fantazijní potravu. Štefflovský pedagogický matfyz přístup má velmi blízko k pedagogickým a etickým narativům Maxima Gorkého, Adolfa Hitlera či Bély Kuhna, pop němž zůstaly desítky tisíc umučených na ulicích černomořských měst.
Ovšem úvaha vede k věci daleko prostější: je zřejmé, že normalizační opočlověk se vyznačuje absencí studu, což odpovídá jeho vexláckokriminálním kořenům sladkých dob Iljiče Brežněva. Zdá se, že příto,mnost člověka beze studu ve školství je mým dalším poznatkem.
Číst taková dílka, jako je tento blog, je cosi podobného jako číst antisemtiské brožury let čatyřicátých. Autoři mají shodný ideový základ. Horší je, že Šteffl to ani netuší a s ním ani většinový obyvatel Česko.
Obecně si myslím, že český prům,ysl by mohl být postaven na skanseoidní turistice totalitního myšlení: tisíce západních turistů by mohl vtrhávat organbizovaně do českých rodin i institucí a vidět na vlastní oči totalitu hluboce zakořeněnou uvnitř.Na rozdíl od chřipky se nedá léčit aspirinem.
23. 02. 2013 | 13:15

Karel Mueller napsal(a):

Milý Přemysle,

už dlouho jsem nečetl tolik nesmyslů nemajících žádný vztah k tématu, která pan Šteffl nadhodil.

A tak jen tolik, že tyto zde presentované úvahy pochází ze západu a mají kořeny v možnostech, které poskytuje internet. S nějakou totalitní minulostí nemají žádnou souvislost.
23. 02. 2013 | 13:41

Přemysl Leontijevič napsal(a):

Milý Muellere, je vidět, že nevíte nic o západních univerzitních systémech, neboť jen jejich popis v tomto blogu je neuvěřitelná modifikace normalizačním myšlením.
Bohužel, to je jen další důkaz, proč se na většině škol zde stal ze západních modelů paskvil.
Sovětizace myšlení je rozdíl mezi profesorem Grausem a profesorem Klausem, například.
Ale já si sem přišel jen odplivnout, pardon.
23. 02. 2013 | 18:13

Karel Mueller napsal(a):

Milý Přemysle,

na západních universitách jsem vskutku nestudoval, ale jejich absolventů jsem poznal stovky.

Paprika říká ve slavné erotické veselohře: Ne a ne a ne ... moji p.del neee ...
23. 02. 2013 | 18:42

TomášL napsal(a):

jenicek

Tak Mek nahradil Červinku...

didaktickej bulšit:
Neříkám, že na to člověk nepřijde, ale je to kolikrát "efektivnější" a rozšíří to člověku význam probíraného, než když dosáhnete dílčích znalostí a teprve si to pomalu začínáte skládat.
Aneb nedílnou součásti byl požadován smysl, význam a praktické ukázky ze života, jak "hodně čmárat" na papír to a ono.
23. 02. 2013 | 23:20

jenicek napsal(a):

Ale samozřejmě, že nenahradil. Aspoň ne před 10 lety. Jen byl doporučen, protože je anglicky a my chceme přece bejt světový! Zelená příšera jela furt a podle mýho kompletní znalosti z něj nebyly na čistou jedna, na zkoušce mohla zaznít otázka co v něm není.

Je to módní didaktickej bulšit, protože se tím začali úředníci zabývat a učitelé to proto začali psát do učebních plánů. Schopnej učitel se nikdy neomezoval jen na kreslení na tabuli a řek i něco kolem. Na smysl a význam by průměrný student moh přijít sám, ledaže by si myslel, že (třeba) iPhony rostou na stromech.
24. 02. 2013 | 00:45

Občan napsal(a):

Ani ve "společenských vědách" nestačí jenom zkouknout video z přednášky nebo si poslechnout něco na "KhanAcademy".

Při studiu historie, zejména pak "pomocných věd historických" se student bez interakce s přednášejícím vůbec neobejde.
Jistě - "dějepis" nebo archivnictví se dá naučit samostudiem. Ale třeba takovou paleografii samostudiem nelze v rozumném časovém horizontu zvládnout. Při ní se totiž neobejdete bez nácviku čtení a psaní pod dozorem vyučujícího. Zvlášť, když ještě musíte zvládnout písařské zkratky; jenom přehled zkratek je bichle vážící skoro kilo (a to je vydaný na biblovém papíře).
Totéž platí o heraldice a v ní především o blasonování (tedy "čtení" erbů).
A to už vůbec nemluvím o výuce latiny.

Internet je bezva jako doplněk živého studia, ale nahradit je není schopen.
24. 02. 2013 | 01:11

Dalibor Štys napsal(a):

To Sam Zajíček:

Život je mnohdy kompromis, v případě výuky zejména časový. A on line kursy jsou zcela nový fenomén, tedy (potenciálně časově) navíc, ale zároveň cosi, k čemu nakonec leckdo kdo bere své vzdělávání vážně, dojde. Podle mne se, v časovém omezení, které je nám dáno, rozhodujeme mezi variantami 1) on-line kurs + živá přednáška (uhnaným a unaveným pedagogem, který, pokud se jedná o angličtinu, ani není native speaker) + praktikum, které se po deset let neobměnilo nebo 2) on-line kurs + studentské prezentace přednášených témat za osobní účasti zaujatého pedagoga + praktikum, kde si každý student může předvedený experiment sám zkusit, vyhodnotit apod. Samozřejmě je to předmět od předmětu různé, ale v příkladu obecné chemie je 2) jednoznačně lepší.
24. 02. 2013 | 08:04

TomášL napsal(a):

jenicek

tak před 12 roky nás důrazně odrazovali od Červinky v meziproduktrech (zlášť u N).

bullshit

Praktická ukázka a její aplikace v běžném životě, smysl a význam z něj odvozující mi přijde mnohem složitější (než se zdá) a není zdaleka tak samozřejmý, neboť to zkouší mnohem komplexněji vaše znalosti (mimo-jiné jak je umíte aplikovat a prodat, jak si za nimi stojíte, nakolik jste schopni věřit svým znalostem a přijímat kritiku za své chyby a nedostatky atp.). Hlavně bych chtěl tady vyzdvihnout pedagogický význam toho "bullshitu", neboli učí nenásilnou formou vědecké etice, schopnost pracovat v teamu a nebát se a nestydět se ptát na věci, kterým nerozumíte (tak nějak to na mě působilo), plus neztrácel čas s nacházením již objeveného.

No, a tento blog je o načerpání znalostí nějakou formou (dokonce i zajímavější formou) a poukazuje na význam a možnosti e-učení.

PS: Hlavně to bude mít -dle mě- velký význam na vzdělanost ve 3.světa.
24. 02. 2013 | 12:27

Sam Zajicek napsal(a):

Dalibor Štys:

Ja asi ani nejsem nijak vyhranene proti tomu, co pisete, jenom proste upozornuji na to, ze vec, oznacovana jako "online kurs", je vetsinou prosty vyukovy material bez podtatne interakce, tedy vicemene ekvivalentni dobre ucebnici (s ruznymi plusy a minusy pro to ci ono reseni v konkretnich prikladech). A tedy ze to, co delaji "ucastnici" takovych "kursu", neni nic jineho, nez samostudium, a pokud by se skola omezila na takoveto kursy, nebudou z ni lezt nez samouci. Pricemz sice nemam nic proti samoukum, sam jsem samouk v oblasti programovani a na velmi dobrou obzivu mi to uplne staci, ale nepovazuji je za v dane oblasti za vysokoskolsky vzdelane.
Samozrejme to je extrem a uz oba Vase priklady se pohybuji v daleko rozumnejsich vodach, jenom nevidim moc rozdil mezi "online kurs + praktika" a "ucebnice + praktika", a zpetne pak si rikam, zda to, po cem se vola, neni spise nez "online kursy" nebo tak neco, predefinovani toho, co ma student delat v ramci samostudia a co v ramci skoly (odklon od frontalni vyuky, atd.).

K tomu si dovolim poznamenat jeste jednu vec - otazku koncentrace a vyuziti casu. Dodnes se, pokud vim, vedou debaty, zda prace z domova je efektivnejsi ci mene efektivni, nez prace v kancelari (v pripade, ze jedine, co clovek stejne potrebuje, je zasíťovaný pocitac). Pro praci z domova mluvi moznost rozvrhnout si cinnosti a mensi casove i financni naklady na presun, pro praci v kancelari jasne oddeleni prace a volneho casu, lepsi soustredeni a komunikace s kolegy.
Proc o tom pisu - protoze typicky soucasny student dle meho nazoru (viz i studie o schopnosti mladych lidi se koncentrovat) nedokaze "rozvrhnout si cinnosti" a cilene se na "online prednasku" po plnou dobu koncentrovat. Navic je casto v situaci, kdy krome studia je nucen i pracovat, cimz se studium de facto stava volnocasovou aktivitou.
S toho usuzuji, ze pro dospele studenty v ramci dalsiho/celozivotniho vzdelavani, tedy ty, kteri stejne uz dnes nejcasteji vyuzivaji kombinovane ci dalkove formy, muzou byt online kursy velkym prinosem (resp. prinosem natolik, nakolik se jim vic libi divat se na film, nez cist knihu), nicmene u studentu prezencnich (a predevsim "prvostudentu") je vhodnejsi je nahnat na jedno misto v urcenem case.

A zase se tak z jine strany klade ta otazka, zda univerzita ma byt sofistikovanym skolicim strediskem pro ucely praxe, nebo mistem vzdelavani a vychovy pro ucely reprodukce (nefinancnich) elit. Nebo zda maji (ve stejnem ramci, a je otazka, jak moc institucionalne oddelene) koexistovat oba pristupy.

Zdravi,
Sam Zajicek
24. 02. 2013 | 13:39

Anna napsal(a):

gaia
"naštěstí od roku 2014 nám na to testování již nedají peníze z evropských fondů, tak snad děti mají naději, že se toho unifikovaného testování, které předpokládá, že všechny děti jsou stejné a reagují stejně, zbavíme. "
-----------------------------------------------------------

Já jsem sice bytostně optimista, ale v tomto jsem realista. Pan Šteffl je velice schopný. Testování bude ještě ve větší míře a povinné.
25. 02. 2013 | 07:35

zajíček8 napsal(a):

to Anna, Gaia:
Vy tomu Štefflovi to testování opravdu závidíte.
Dcera ve škole prošla testováním jak CERMATem, tak od Štefflova SCIA. Výsledek CERMATU - všichni žáci ve třídě(osmiletý gympl s prima partou a dobrými kantory) patřili ve všech předmětech k 1% nejúspěšnějších mezi svými vrstevníky, aneb ve štefflovském žargonu percentil 99 + označení správných odpovědí.
Výsledek SCIO - porovnání v rámci třídy, v rámci školy, v rámci osmiletých gymnázií. Plus porovnání toho, jak se sama dcera hodnotí a jak ji vyšly testy. Plus porovnání hodnocení kantorů -tj.známky na vysvědčení - s hodnocením ostatních, kteří dosáhli stejných výsledků. Nejdůležitější bylo ono porovnání, zda studijní předpoklady odpovídají výsledkům, tj. zda se dítko flinká či pracuje. Daleko přínosnější pro rodiče, aby si svého potomka moc neidealizovali.
09. 04. 2013 | 16:28

zajíček8 napsal(a):

Co se týká MOOC kurzů. Kolik jste jich Vy, kteří je tu hodnotíte, absolvovali?
Ty kvalitnější od "renomovaných" obnášejí 8-10 hodin týdně jen na shlédnutí videí(1x každé normální rychlostí), pak jsou ještě odborné člány k přečtení a tzv. "quizz". Dokud nezodpovíte alespoň na 60% správně, nedostanete se ke studijnímu materiálu dalšího týdne. Takhle náročné denní studiu´m na VŠ není.
09. 04. 2013 | 16:40

Miloš Brecher napsal(a):

Zažil jsem vysokou školu klasicky ČVUT FEL a po 15 letech přeškolení na IT pomocí mimoškolních kurzů a školení + online kurzů. Nejefektivnější způsob vzdělání se mě zdálo kvalitní školení vysoce fundovaným odborníkem, nejslabší byly on-line kurzy. Úplně nejlepší by bylo vzdělání klasické s fundovanými experty doplněné kvalitními on-line zdroji vzdělání, které by na klasické navazovaly.

Ještě lepší byla škola života - programovat jsem se nakonec nenaučil výukou ale tím, že jsem programovat začal.

Úplně ideální se mě zdá výuka formou aktivní účasti na projektech, kde se měří výstupní kvalita v kombinaci s klasickou výukou doplněnou on-line výukovými zdroji. Každé má své přednosti.

Jenom on-line škola by nebyla podle mne efektivní, osobní kontakt s vyučujícím, pokud je lektor kvalitní nelze nahradit on-line zdroji.

V roce 2000 jsem slyšel předpovědi, že obchodní zástupce nahradí B2B bussiness na internetu. Dnes seznam prodává svoje produkty hlavně prostřednictvím obchodních zástupců - protože ososbní tlak na klienta je nejúčinnější. Podobné to bude i s výukou.
18. 12. 2013 | 16:27

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy