Inženýři nás nespasí

21. 11. 2013 | 18:13
Přečteno 26580 krát
V přírodních vědách a v technologiích dosáhlo lidstvo nevídaných úspěchů. V rozvinutých zemích problémem chudých už není hlad, ale obezita, většinu fyzické práce za nás dělají stroje. S problémy, které nás nejvíce trápí, nám ale technologický pokrok nepomůže.

21/8/2016 jsem text přejmenoval jsa inspirován jednou z diskutujících

Vlády podporují STEM. V zájmu koho?


Politici celého rozvinutého světa podporují vzdělávání v oblastech STEM (Science, Technology, Engineering and Mathematics). České ministerstvo školství poslalo v květnu 2013 do českých škol 1,75 miliardy korun na podporu technického, přírodovědného vzdělávání. Nic to ale není proti posedlosti Evropské komise, jako by na podpoře STEM závisel osud Evropy. Když se ale probereme záplavou slov o pokroku, vědě a vysokých školách, nakonec vždy zjišťujeme, že ten hlavní důvod jsou technické a technologické inovace ve velkých firmách, které mají zajistit zvýšení HDP a růst konkurenceschopnosti. Jinými slovy jde o to vyvinout zase něco nového, co se bude dobře prodávat. Jde o peníze, které se mají vydělat v průmyslu.

Je to vlastně divné, vždyť v rozvinutých zemích už dávno průmysl nevytváří většinu HDP (i když je ČR nejprůmyslovější rozvinutou zemí na světě, činí u nás podíl průmyslu na HDP jen 37 %, průměr EU je 25%). A jeho podíl na HDP trvale klesá a podíl na zaměstnanosti klesá ještě rychleji (ČR 2005:38,8 %, 2011:36,6 %, EU 2005:24,8 %, 2011:22,6 %, v obou případech pokles o 9 % za 6 let). Takže kdyby šlo jen o ty peníze a nebo o zaměstnanost, tak tohle není dobrá cesta. Nějak za tím tuším jiné zájmy.

Co nás trápí


Ale nechme stranou zájmy. Hlavně se nezdá, že problémy, které lidi skutečně trápí, může vyřešit technologický pokrok. Nový model mobilního telefonu, úspornější automatická pračka, rychlejší auto jsou jistě fajn věci, ale, upřímně řečeno, šťastnějšími nás asi neučiní. Málokoho tíží, že je teď nemá. To až reklama nás musí přesvědčit, že je chceme, ba "nutně potřebujeme".

To, co nám naopak opravdu kazí život, jsou problémy sociální, politické, kulturní, trápí nás vztahy mezi lidmi, blbá nálada, závist, pocit, že nemáme dostatek financí pro slušný život, xenofobie, korupce, politická nestabilita, klesající porodnost – vlastně vymírání, partnerské či mezigenerační vztahy, problémy vzdělávání, nedořešené etické otázky kolem technologií atd. A to nemluvím o fungování ekonomiky či bankovního systému. A základem je svíravý pocit všeobecného morálního úpadku. Čekáme snad, že tyhle problémy pomůže vyřešit ještě více funkcí našeho mobilního telefonu nebo nanovlákna? To, co bychom spíše potřebovali, jsou změny ve společnosti, sociální inovace, ne technologické. Ale kdo je vymyslí? A kdo vymyslí, jak je zavést?

Holzmannův aluminiový klíček


Na obory STEM se soustřeďujeme už mnoho let - celé lidstvo. A dosáhli jsme nevídaných úspěchů. V rozvinutých zemích jsme se už dávno zbavili biblického "v potu tváře chléb svůj dobývati budeš", problémem chudých není hlad, ale obezita, většinu fyzické práce za nás dělají stroje. Stále ale jaksi bezmyšlenkovitě věříme, že nám technologický pokrok pomůže vyřešit i všechny další problémy včetně těch společenských. Snaha co nejvíce rozvíjet obory STEM tak připomíná známou scénku Felixe Holzmanna, v níž hledá aluminiový klíček, hledá ho ovšem pod světlem, protože tam je líp vidět, a nikoliv tam, kde ho ztratil.

Existují ale dva typy změn. Jedny jsou dány tím, na co se soustředíme a ty druhé tím, co zanedbáváme. První jsou dány vědeckým a technickým pokrokem, ty druhé pak naší psychologickou, sociální, politickou nedostatečností. A to jak na individuální úrovni, tak na úrovni vědy.

1 000 : 70


Individuálně je naše vzdělání v sociálních oborech slabé. Běžný maturant, než dojde k maturitě, má za sebou nějakých 1 000 hodin výuky oborů STEM, na průmyslovkách samozřejmě mnohem víc. Pokud je to gymnazista, učil se společenským vědám asi 300 hodin, pokud ale chodí na odbornou školu, jeho vzdělání v oborech jako psychologie, sociologie, politologie, ekonomie nepřesáhne ani 70 hodin. Nejvíce práce v té věci asi odvedou mateřské školky. Není tedy divu, že mnozí z nás sice umí spočítat pH roztoku, ale neumí se chovat mezi lidmi a politice se buď vyhýbají, nebo se chovají zběsile. Pád minulé vlády je důsledkem mimomanželského vztahu premiéra, nikoliv problémů s nižším HDP nebo nedostatečným technologickým pokrokem.  Petr Nečas, vzděláním fyzik, jistě uměl derivovat a integrovat, bohužel to nebylo to, co v dané chvíli potřeboval zvládnout.

Úroveň společenských věd samozřejmě nedosahuje vědeckého standardu věd přírodních a technických, nedávají nám tak skvělé a nezpochybnitelné výsledky jako fyzika či chemie. Bohužel ani fyzika, ani chemie naše skutečné problémy nevyřeší.

Před časem jsem byl na rozdělování cen a grantů Nadačního fondu Neuron, za matematiku, fyziku, medicínu a ekonomii. Moderátorka si na závěr posteskla, že by potřebovala, aby jí někdo poradil, jak má vychovávat své dvě dcery. V tom jí grant na výzkum doby života protonu opravdu nepomůže. Podělil jsem se o své dojmy s přítomným profesorem Hejným, dnes asi naším nejvýznamnějším pedagogem. „Ale přece nemůžeme udělovat ceny v pedagogice, to není žádná věda“, odpověděl mi. Inu, třeba by se Nadační fond mohl snažit, aby se z pedagogiky věda postupně stala. I medicína začínala pouštěním žilou. A třeba bychom se někdy v budoucnu i dostali k jasnější odpovědi na otázku moderátorky.

Albert Einstein to shrnul už v roce 1931: „Pročpak nám tato skvělá aplikovaná věda, která ušetřila práci a usnadnila život, přináší tak málo štěstí? Jednoduchou odpovědí na to je: Protože jsme se dosud nenaučili používat ji rozumně. (...) Starost o člověka samého a o jeho osud musí vždy být hlavním zájmem veškerého technického snažení.“

Co dělat


Vlády vymýšlejí jak zařídit, aby nejchytřejší a nejschopnější mladí lidé šli studovat obory STEM, a hlavně aby pak šli do průmyslu pracovat. Mnohem víc by nám ale pomohlo, kdyby nejlepší mozky namísto inovací smartphonů přemýšlely, jak má vypadat zákon o veřejných zakázkách či státní službě, jak upravit volební systém, jaká opatření přijmout proti korupci, kdyby hledaly řešení etických a tudíž i právních problémů kolem kmenových buněk, autorského práva, nároků na nejlepší zdravotní péči, jejíž cena je již dnes vyšší než možnosti atd. A kdyby hledaly cesty jak zlepšit vzdělávání. Zatím leží řešení takových problémů na stranických sekretariátech. A tam to na nejlepší mozky nevypadá.

Vyšší úroveň společenskovědních oborů by nám dokonce mnohdy pomohla i k penězům. Třeba ČEZ přišel v Albánii a Bulharsku o hodně peněz, a nebylo to nedostatky v technologiích. Spíše špatně vyhodnotil politickou situaci. Možná by se tedy hodili spíš ti politologové, kterých prý máme příliš mnoho. K obchodování s Čínou či Indií je spíš zapotřebí kulturologie než fyzika a spíš schopnost empatie než integrální počet. Ani ekonomickou krizi nezpůsobilo technologické zaostávání či všeobecně slabé znalosti z chemie…

Pokud chcete diskutovat, označte prosím svůj příspěvek písmeny rr. Na příspěvky bez rr nebudu odpovídat. Diskutovat s lidmi, kteří nepřečetli celý text, je ztrátou času. Uvítám také, když uvedete rozsah svého vzdělání ve STEM a ve společenskovědních oborech.

Mládí vpřed


Snad by pomohlo rozšíření výuky společenskovědních předmětů na základní škole. Lidé, kteří vědí z psychologie alespoň trochu, se snad dovedou lépe ovládat, lépe zvládají zátěžové situace, lépe spolu vyjdou, trocha politologie by z nich mohla udělat lepší voliče a sociologie přivést k porozumění společnosti. Stálo by za zvážení, zda nejsou tyhle znalosti pro život každého jednotlivce (i nás všech) důležitější než stélka lišejníku, znalost solí kyslíkatých a nekyslíkatých či Ohmova a Pascalova zákona. Samozřejmě, že pak záleží na tom, zda by si žáci ze školy odnesli jen názvy čtyř temperamentů, či něco užitečného a praktického, třeba jak s různými lidmi jednat. Ovšem v tom se společenskovědní předměty neliší od ostatních věd, včetně přírodních. Výuka může být špatná, nebo dobrá, užitečná, nebo zbytečná.

Mladí lidé hledí dopředu, mívají ideály a nadšení a zdá se mi, že vidí dál než vlády a celá Evropská komise. Jsem vzděláním matematik, učil jsem fyziku, ale jsem rád, že se mladí lidé na obory STEM příliš nederou a raději volí obory společenských věd. A to i když mnozí z nich mají dobré a někdy dokonce vynikající předpoklady ke studiu matematiky či jiných exaktních věd (data z výzkumu a testování uchazečů o vysokoškolské studium, společnost Scio). Ale oni tyhle obory studovat prostě nechtějí.

Chtějí najít odpovědi na životní otázky, které si kladou. Vždy se jich hodně hlásilo a stále hlásí na psychologii, protože chtějí rozumět sami sobě a lidem kolem. Hlásí se i na speciální pedagogiku či sociální a charitativní práce, protože chtějí pomáhat lidem. Hodně se jich hlásí na sociologii či politologii, protože chtějí porozumět společnosti, politice, ne světu strojů, ale světu lidí, který je obklopuje. Měli bychom je v tom podporovat, protože oni tak vlastně projevují „starost o člověka samého a o jeho osud“. A měli bychom se snažit, aby právě tyhle obory šli studovat ti nejchytřejší z nich, a ne je přesvědčovat, že nejlepší je být strojařem či chemikem.

Úvodník v únorovém čísle roku 2013 přírodovědného časopisu Vesmír končil slovy: „Při vší úctě k fyzice, chemii, biologii – nejsou teď na tahu jiné vědy?“

(viz též Kulturní mezera )

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Mustafa Mond napsal(a):

No teda. Trefa do černého. Pane, kde jste přišel na to, že vás do důchodu potěší breviář spokojeného důchodce. Popřípadě rozbor možností uspokojení po šedesátce? Možná nebudete potřebovat zubaře, protože zuby jste si vylámal při otevírání konzervy. Určitě však budete kupovat hromadu léků, které psychosociálové nedovedou ani pojmenovat, natož použít. Nevěřím v prospěšnost pedagogiky a jiných věd, které ví, jak se to má správně učit, jenže nedovedou nic vytvářet. Právě včera jsem četl Čapka a jeho povídku o létání. To je ta, kde metodici naučí pána správně nelétat.

Dál bych psát neměl. Jen stále vzpomínám, že na škole byl prospěšnější odborník, který uměl a naučil, než ten, který věděl, jak správně učit a nějak nedokázal žáky zaujmout svojí znalostí přednášené látky. Pochopil jste?
21. 11. 2013 | 19:05

rr, pardon vv (Velezrádce Václav) napsal(a):

Vzděláním filolog

Dobrý postřeh. Problém je, že téhle společnosti vládnou ekonomové, t.j. lidi, jejichž věda umí jakž takž popsat vývoj hospodářských situací v minulosti a za vzácných okolností ho i vysvětlit. Ti pak vymýšlejí opatření (špatná:)), co se jak má dělat do budoucna a klíčem pro ně je vždy zisk v krátkodobém, maximálně střednědobém horisontu (a s ohledem na moderní postuláty ekonomické vědy bohužel často taky zisk nejen krátkodobý a střednědobý, ale především vlastní).

Obory, které zkracujete jako STEM, jsou pak takovou asi nejsamozřejmější cestou k tomu k tomuto krátko- či střednědobému zisku, a když se do toho pořádně položíte, tak možná vymyslíte i nějakou pochybnou metodu, která vám umožní budit zdání, že ten zisk umíte přibližně propočítat (co na tom, že se netrefíte - vedle vás to udělá 10000 dalších ekonomů a jeden z nich prostě bude zákonitě nejblíže, heuréka - ekonomie funguje!).

Pochopitelně kalkulace externálií už naprosto neumíme - a týká se to kde čeho, sociálního státu, životního prostředí atd. (kolik nás bude stát, když zrušíme vysoké školy "zadarmo"; kolik nás bude stát, když zrušíme veškeré emisní regulace;...). Ale protože to neumíme spočítat, tváříme se, že to neexistuje. Totéž lze aplikovat na netechnické/nepřírodovědné vzdělání - jeho ekonomický přínos není měřitelný, tj. jediný rozdíl mezi neoliberální ekonomem a komoušským politrukem bude ten, že politruk to označí za buržoasní pavědu, zatímco ekonom jen za pavědu.

Ale když chceme, stejně ty hospodářské dopady lze vidět - třeba ta zmíněná korupce se odhaduje u nás na nějakých 100 miliard ročně. Neefektivní organisace státu a především FIREM bude patrně stát ještě mnohem, mnohem víc (státní správa je proti korporátní byrokracii dobře promazaný a funkční stroj - mám zkušenost z obojího a nelze srovnávat).
21. 11. 2013 | 19:52

:( napsal(a):

To, po čem článek brečí, je sociální inženýrství. To bylo přece zavrženo jako velké fuj, ne? To tak aby nám někdo kecal do života, jak máme co dělat!
21. 11. 2013 | 19:56

Yosif K napsal(a):

rr.....
nedostatek empatie vládne světem,, člověk si říkán kdyžb vidí hulvátsky vedené politické kampaně.

Na druhé straně když jde o to něco prodat, člověk vidí často velmi sofistikovaný marketing a velmi šikovné reklamy....

Jinak debakl CEZ na Balkáně se tak či onak opakuje ve všech chudých zemích.

Napřed je potřeba nalákat cizí kapitál pod vidinou zisků.
Pak jsou dvě možnosti.
----Pokud zisky nejsou, kapitál smí dál investovat.
----Pokud zisky jsou, lstiví místní politici je tak či onak znárodní. To by tak hrálo prokrmovat cizáky, že ano.....

Ano je v tom nedostatek empatie, nedostatek empatie k myšlení proletošů a politiků v chudých zemích......
21. 11. 2013 | 20:00

Yosif K napsal(a):

rr, pardon vv (Velezrádce Václav) napsal(a):

Ale když chceme, stejně ty hospodářské dopady lze vidět - třeba ta zmíněná korupce se odhaduje u nás na nějakých 100 miliard ročně. Neefektivní organisace státu a především FIREM bude patrně stát ještě mnohem, mnohem víc (státní správa je proti korporátní byrokracii dobře promazaný a funkční stroj - mám zkušenost z obojího a nelze srovnávat).
21. 11. 2013 | 19:52
Proč se rozkrade jenom 100 miliard? Tuhle jsem četl nějaký sosalisty a kuglufy z TI a psali že v česku Kalouskovci rozkrádali 300 miliard ročně? Proč matete veřejnost příliš nízkými čísly? Chce to trochu odvahy, ne?

To se ted ovšem změní, do vlády nastoupí KOVANÍ OCHRÁNCI PLEBEJŮ jako Hašek, Tejc, Benešová, Toman, Koníček, Cienciala, možná i na Sobotku něco zbude any se neškubal a těch 100 miliard Kč ročně se prostě přestane rozkrádat. Možná se přestane rozkrádat 300 miliard Kč.

Ueštřené peníze se rozhodí mezi proletoše na "řešení socálních problémů" a v česku nastane ráj proletářů na zemi.

Nemáím opravdu? Pokud nemám pravdu, řekněte mi v čem nemám pravdu? 100 miliard je sto miliard, přeci je nebudou rozkrádat kovaní socalističtí soudruzi jako Jana Vanhova a Roman Houska?
21. 11. 2013 | 20:09

Baba Jaga napsal(a):

rr
Tak nevím - napsal jste svůj blog zcela vážně? Ale asi ano, když jste učitelování vyměnil za Scio.
Myslím, že všeliké společenské vědy se vyučují na všech typech škol v dostatečné míře a mladé mozky si v praxi poradí ve všech oborech.
Být Vámi, zkontroluji si odeslání závěrky za účetní rok 2011 - 2012, neb tak dlouho snad zveřejnění v SBL netrvá ani v Praze. Aby náhodou nebylo na tahu ukládání pokut.
21. 11. 2013 | 20:11

Yosif K napsal(a):

rr, pardon vv (Velezrádce Václav) napsal(a):
....státní správa je proti korporátní byrokracii dobře promazaný a funkční stroj - mám zkušenost z obojího a nelze srovnávat.....
21. 11. 2013 | 19:52
To máte svatou pravdu, hned je vidět že jste nějaký technický genius ze státního podniku PREGLEJKA POČKAJ S.P.

Co je státní je přeci mnohem efettivnější než soukromé, to ví každý věrný bolševik......
protom také Moskviče byly kvalitou OHROMNĚ VYSOKO TŘEBA NAD VOLKSWAGENEM Volhy a čajky byly MNOHEM KVALITNĚJŠÍ NEŽ MERCEDES BENZ.

A Bělorus byval přeci mnohem kvalitnější než třeba Fendt nebo Massey Fergusson..... a lacinější a přitom dělníci v Bělarusu se měli lépe než dělníci úpící pod kapitalistickým útlakem v SRN.....
Škoda přeškoda že ten socík padl zrádnou rukou psa Gorbačova a proletáři si nyní nemohou doppřávat tyto skvělé sověštské výrobky....
21. 11. 2013 | 20:18

Jana Pechová napsal(a):

rr
Vcelku souhlas, ale v pouhém rozšíření společenskovědních předmětů na ZŠ to nevidím. Ono totiž spíš záleží na lidech, kteří by to učili. I tak by zmohli jen něco (i když, pokud, tak zaplaťpámbu aspoň za to).
Pro děti je nejvlivnější rodinné prostředí. Pokud dnes například čtení pohádek a povídání si o jejich významu s rodiči nahrazuje televize nebo počítač, už tam vzniká průšvih. Řada dětí vyrůstá v neúplných rodinách či v rodinách nekomunikujících, což vede k individualismu. Rodiče nejsou schopni přesvědčivě dovést děti k něčemu, co sami nedokážou. Slova hýbají, příklady táhnou...
Společnosti chybí zřetelný žebříček hodnot s vysvětlivky.
Často slýchám - kdyby lidi aspoň dodržovali desatero, ono by to stačilo.
Nestačilo, protože si obsah těch bodů každý vysvětluje po svém a pro sebe. Největší potíž (a zároveň odrazový můstek k řešení)vidím právě tady. Lidé potřebují společnou víru - v základní a stejně vnímané hodnoty. Jinak se nedomluví.
21. 11. 2013 | 20:20

rr, pardon vv (Velezrádce Václav) napsal(a):

Mimochodem, ten vtip s rr se rrychle ohrraje, protože kdo článek přeskočí, stejně to uvidí u prvních příspěvků a najde si to v textu:)
21. 11. 2013 | 20:21

šašek z Jihlavy napsal(a):

" Petr Nečas, vzděláním fyzik, jistě uměl derivovat a integrovat, bohužel to nebylo to, co v dané chvíli potřeboval zvládnout."
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To máte pravdu, zatímco s Janou derivovali a chvílemi i integrovali, někdo jim ukradl moc.
Připomíná mi to košilatý vtip, jak si dva ve slabé chvilce zalezli pod auto a na otázku kolemjdoucího, který šel venčit pejska, co to tam provádějí, odpověděli, že šroubují a montují. Když se ten dobrý muž vracel a na stejnou otázku dostal stejnou odpověď jen lakonicky poznamenal:"No jo, ale zatímco vy tady šroubujete a montujete, někdo vám ukradl auto."
21. 11. 2013 | 20:34

Yosif K napsal(a):

Albert Einstein to shrnul už v roce 1931: „Pročpak nám tato skvělá aplikovaná věda, která ušetřila práci a usnadnila život, přináší tak málo štěstí? Jednoduchou odpovědí na to je: Protože jsme se dosud nenaučili používat ji rozumně. (...) Starost o člověka samého a o jeho osud musí vždy být hlavním zájmem veškerého technického snažení.“

KONEC CITATU.

Já vidím nejblžší budouvnost růžově, česku budou vládnout lidí bez technického vzdělání - Hašek, Tejc, Benešová, přestane se rozkrádat 300 miliard kč ročně jakž to rozkrádal chemik Kalousek, tyto peníze se věnují na řešení socálních rpoblémů proletariátu a v česku vypukne ráj proletářů na zemi.

Nemám pravdu? V česku vytrzskne s vládou socalistů pramen štěstí, jaký Albert Einstein v kapitalistické americe nikdy nemohl poznat. Bucou vládnout socalisti a humanitní vědy a všichni budou stráááášněééé štastníííííííí.....

Tuhle jsem četl že neštastnější lidi jsou v Dánsku. tedy ne úplně všichni, ti co platí daně jsou nas....aní jako mraky, ale ti co neplatí daně a pouze pobárají socální dávky tak ti jsou nejštatsnější na světě. A jelikož je jich o něco více než těch co daně platí, tak je dánský socalismus zabezpečen na věky věkův i bez proletářské revoluce......

Takže - recept na štěstí leží v Dánsku, divím se že už tam dávno není paní Fialenka, pekárenská dělnice z Liberce......

PS také muslimským přistěhovalcům se v Dánsku ohromně lícbí, nemusí pracovat socální dávky jsou štědré, přistěhovalci si vytvářejí na panelákových sídlištích šariástzké zony lkde jsou nesmírně štastni a dánský stát jim vypálené paneláky každých 5 let důkladně a pěkně generálkuje.....

Jdi za štestím do Dánska, čacký proletáři.........
21. 11. 2013 | 20:48

Alena Čechová napsal(a):

rr, absolventka strojní fakulty ČVUT (ale už dávno):
V listopadovém Vesmíru je hezký úvodník, píše se tam o 500. výročí objevu Tichého oceánu. Ten úvodník mi dal víc než celá má studia - proč se takhle neučí historie ve školách? Proč?
Bavili jsme se o tom celý den.
Jinak naprosto souhlasím s myšlenkou vašeho článku, (jen) inženýři nás nespasí, vidím to sama na sobě.
21. 11. 2013 | 20:48

gytaoggova napsal(a):

rr
To je ale blábol. A ty zástupy filosofů, psychologů, sociologů a politologů bude živit kdo? Jak něco takového může napsat někdo, kdo učil fyziku? Naopak, děti dneska potřebují se učit víc matematiky, fyziky a ostatních přírodovědných předmětů. Dělat Scio testy ze společenských věd je zřejmě jednodušší, jinak si smysl tohoto článku nedokážu vysvětlit.
21. 11. 2013 | 21:51

Archeopteryx napsal(a):

rr
Yosif K:
V Dánsku žiji, takže mohu s čistým svědomím prohlásit, že to co o Dánsku tvrdíte, jsou v lepším případě pohádky, spíše však výplody choré mysli.

Imigrační zákony tu jsou vcelku přísné - povolení k pobytu dostanete jen po dobu, po kterou máte platnou pracovní smlouvu od dánského zaměstnavatele (zároveň při registraci k pobytu předkládáte i legální nájemní smlouvu). Po vypršení povolení k pobytu ztrácíte nárok na cokoliv (sociální benefity atd.) a vracíte se do rodné země.

Muslimských přistěhovalců tu není mnoho, rozhodně méně než v UK, Francii, Německu, Švédsku nebo jiných zemích, paneláky tu nikdo nevypaluje a tudíž ani "negenerálkuje" (sociální nepokoje byly nedávno v sousedním Švédsku, což jste si nejspíš popletl).

Nezaměstnanost tu je relativně nízká, pobíračů sociálních dávek je rozhodně méně než čistých plátců daní (podobně jako v jiných rozvinutých zemích). Na důchod si tu lidé spoří celý život ve fondech, vzhledem k tomu, že platy tu jsou 3x vyšší než v ČR, tak spořit si mají z čeho.

Vysoké daně jsou jen mýtus - z hrubé mzdy se státu odvádí cca polovina, což je podobné jako v ČR (ze superhrubé mzdy) - v ČR to je jen zamaskované do mnoha položek (sociální odváděné zaměstnavatelem, daně, zdravotní a sociální odváděné zaměstnancem). DPH je 25% na všechno, ale těch pár procent navíc při 3x vyšších platech je zanedbatelných (v poměru k platům tu stojí stejně jako v ČR jen pivo, auta kvůli ekodani a nájemní bydlení... ostatní je výrazně levnější).
21. 11. 2013 | 22:45

TomášL napsal(a):

rr

Dle mého názoru je chyba říkat, ať se někdo věnuje tomu či onomu (oboru/větvi). Raději ať si studenti volí obor srdcem a nikoli rozumem.
21. 11. 2013 | 22:46

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, už to tu bylo řečeno, kdo to bude proboha platit.
Kolik potřebuju rozmanitých odborníků na psy ... atd, bych šťasten byl.
Jenom v naší hospůdce, a že tam chodím víc než štyrycet roků, potkávám neustále tyto jistě skvělé diagnostiky jejichž jediným opravdovým posláním je permanentní oblbování studentek.
Kdyby nedojili stát, tak jim pochopitelně nikdo nedá ani korunu.
Veselé krizování.
http://ru.warnet.ws/img4/212/pod/17.jpg
21. 11. 2013 | 22:53

jan marek napsal(a):

rr Děkuji za tento článek. I Vám je jistě však jasné, že pouhé rozšíření společenských oborů ve škole společnost nezlepší - reklamní a pojišťovací agenti i političtí demagogové čerpají právě z nich. Jde tedy o mravnost a poctivost a občanskou zodpovědnost. Jde tedy o výchovu. A o to najít způsob, jak "ty nejlepší mozky" přivést k občanské iniciativě a práci na změnách zákonů (zakázky, korupce, volební systém, ...). Proto by mne zajímalo, jaké například procento absolventů Vašeho PORGu je aktivních v tomto směru občanské zodpovědnosti a iniciativy (pokud budete s touto mou formulací souhlasit)?
21. 11. 2013 | 22:55

Karel Mueller napsal(a):

Pane Štefl,

mozky by se našly i ve společenských vědách, tak zle bych to neviděl. Byly by schopny dát stát do pořádku. Ale otázka zní jinak: Jakou mají šanci se prosadit?
Asi bychom se dostali jinam a mé závěry by se Vám určitě nelíbily :-).

A pokud jde o lid obecný ... ne, jde o něco jiného. Jde o kasický hodnotový systém a ten byl kdysi jasný i ledem se základím vzděláním, proto to fungovalo. Ten byl zpochybněn, nebo přímo v mnoha směrech zahozen.

Nemůžete opakovat Půatonovu chybu, to, že lidé dosáhnou vzdělání ještě nezaručuje, že budou jednat správně.
21. 11. 2013 | 23:01

Yosif K napsal(a):

rr
Archeopteryx napsal(a):
rr
Yosif K:
V Dánsku žiji, takže mohu s čistým svědomím prohlásit, že to co o Dánsku tvrdíte, jsou v lepším případě pohádky, spíše však výplody choré mysli.

21. 11. 2013 | 22:45
Pane Archeopteryx - přiznám se k hříchu že občas čtu blogy různých pravicových lpisálků, proto kvituji že se iozve někdo rovnou z Dánska, děkuji za věcné připomínky.

a) ohledně zdanění - chápu že suma sumárum nemůže být zdanění boháčů o mnoho vyšší než v česku, jinak by všechna inteligence utekla a v dánsku by byli pouze muslimové a proletáři. Proto si myslím tže nasazení dánského zdanění do česka by proletářům nijak zvlást nepomohlo - sociální rozdíly byly jsou a budou - to že jsou v Dánsku o něco menší asi neznamená že umávač plechů v pizerii je tam boháč na úrovni hlavního inženýra Bang and Oluffsen.
b) ohledně muslimských šariátských zon
četl jsem něco od Nikolai sennelse, že 70% prison inmates jsou muslimové, přísné imigrační zákony tedy nastoupily poté co několik let bil na poplach Nikolai Sennels.
c) to že Dánové jsou spokojenější než češi není tím nebo není pouze tím že mají progresivní zdanění. Možná na progresivním zdanění nezaleží vůbec. Je to očividně tím, že Dánové více makají, jsou organizovanější, moéěně kradou, jsou poctivbejší atd.
Pokud v somálsku nebo nějaké cigánské osadě zavedete progresivní zdanění jako v dánsku, nezmanená to že tam vypukne blahobyt jako v Dánsku.

V česku socalisti šíří hysterii implicitně tohoto typu: Zavedme progresivní zdanění jako v Dánsku, budete se mít proletáři jako v dánsku, a to sice ihned. Komunismus byl dávno, to už je pasé, k dánské životní urovni potřebujeme zdanění jako v Dánsku.

Ovšem zaostávání v infrastruktuře, pracovní morálce, organizovanosti, fungování státního aprátu atd atd atd samotným dánským uzdaněním se neodstraní, můj názor je že se to v čechách tímto pouze zhorší, protože češi prostě nejsou Dáni.

Mám dost známých z BV kteří emiogrovali do švédska, USA atp. (Nikdo do Dánska - dánsko očividně "vztáhlo žebřík" sám to píšete....) Mám je rád, ale to co od nich slyším jak bezstarostně zneužívají švédský sociální system tak mám strach že je švédové jednoho krásneho dne nakopou do zadnic a deportují. Zpět na BV......
21. 11. 2013 | 23:17

Fajfojistic napsal(a):

Uvaha je krasna, takova vznosna, libi se mi.

Jen muj kamarad, co vystudoval historii, s vami patrne souhlasit nebude. Ten kluk rozhodne neni hloupy (urcite chytrejsi nez obe moje doktorandky), umi plynne nemecky a anglicky. Pracuje dnes v jako telefonista, radi svycarskym duchodcum, jak nastavit hlasitost na smartphonu.
21. 11. 2013 | 23:17

Fajfojistic napsal(a):

(rr)
21. 11. 2013 | 23:18

Důchodce68r napsal(a):

rr, (Stř. odbor. s matur. + vš fyzika, manželka učitelka. Děti: 2x STEM + 2x humanitní.)
V podstatě souhlasím. Je tu deficit humanitní složky ve všech typech škol. Jen bych to nedával tak moc do protikladu.
Potřebné jsou oba směry, využítí obou typů talentů.
Potřebné je ale současně i přizpůsobení kapacit škol reálným shopnostem studentů a možnostem zaměstnání. Zejména regenerovat řemesla a střední odborné školství.
Ale přece jen. Potřebné je zvýšit kvalitu výuky v obou směrech. A to podstatně. Co bych navrhoval:
1) co nejdříve zvýšit kvalitu výchovy učitelů, a kvalitu péče státu o školství,
2) více!! a jasně!! diferencovat vysoké školy. Na početnější skupinu méně náročných a menší skupinu vysoce náročných. Nenechávat toto samovolnému nejasnému vývoji, rozlišit i označení absolventů. ( Máme obrovský počet absolventů VŠ, to by nemělo vadit, ale jsou propastné rozdíly v jejich úrovni.)
21. 11. 2013 | 23:50

Maximus napsal(a):

Tak nějak mám pocit, že se autor trochu míjí s reálem
stavu naší společnosti. Ve výčtu toho, co lidi u nás trápí neuvedl dostatek financí pro ještě slušný život
a pak se minul s dalším problémem naší země, je totiž destabilizován stát a lidé mají oprávněně špatnou náladu. Uvedu pro tato tvrzení jen namátkou titulky dnešního teletextu ČTV24 a je jich požehnaně s malým komentářem:
113 Sobotka se s církvemi neshodl.... takže tunel na peníze státu a potažmo tedy občanů pokračuje....

114 Počet sněmovních výborů se nezmění..... jakby ne, když si to ti předchozí a zčásti i noví lumpové posvětili zákony!

115 Soud propustil Kotta z vazby..... takže zase se to táhne jako..... a nic.

116 ÚS: Smluvní pokutu přímo do smlouvy..... hmm, po 23 letech látují špatné zákony, hodně inspirativní a veselé!

117 Stavba tunelu Blanka v ohrožení, Praha o neplatných smlouvách věděla ...... Tak bez komentáře!

118 Obvinění za daňový podvod s ocelí..... zase další optimistická zpráva!

119 Sedlaříkovi za daňové úniky 5let. Jen 12 mil.Kč, že? To mu mohli dát rovnou podmínku.

120 Policie hledá útočníka s kyselinou. Další optimistická zpráva.

121 Obviněným úředníkem z MPSV je Žižka. Hmm, stejně to zahrají do autu, csaďte se!

123 Trest pro Žouželku potvrzen. Ukradl jen půl miliardy korun a dostal 8,5 roku. Po polovině trestu bude propuštěn a asi si to užije, že?

123 Obviněný za šíření filmů na netu. OSA se zlobí a tak bude bručet a dostne flastr jako ten co ukradl půl miliardy!

124 Za objednání vraždy 5 let. Další pozitivum!

124 ÚS zastavil přeskoumávání sKaret! No jasně, těch vyhozených pár desítek m ilionů a úplatklů nestojí za námahu!

125 Odhaleno rozkrádání v pivovaru. Klucí ukradli milión a dostanou možná 5 let!

126 Dryml chce vyšetřit ČNB a míří na to, že někdo na tom dost docela vydělal....... Hlavně, že jsme na tom všichni vydělali, že?
.................................

Tak to byl jen malý průřez zprávami teletextu a pro současné Česko se hodí kdyby to mělo být nafilmováno,
titulek: Zdivočelá země či utržení ze řetězů!
22. 11. 2013 | 00:17

Maximus napsal(a):

Omluva za překlepy a chybičky... přezkoumávání apod.
22. 11. 2013 | 00:21

Vrr(rr) napsal(a):

Vzděláním i živobytím fyzik...
... vám mými klávesami odpoví, co už víte a slovem jste o tento "vedlejší produkt" STEM nezavadil. Totiž že STEM díky "svázání" se spočitatelností učí myslet, učí o přibližnosti veškerého poznání, učí o neexistenci globálního optima v rozhodování a učí (je toho jistě víc) sebevědomé pokoře.
Osobně bych rád viděl víc racionálně vzdělaných lidí, protože bych tak s více lidmi mohl plodně mluvit o problémech, po jejichž řešení voláte. Jak na tom jsme, narážíme na nemožnost použití analogií a kvantitativních vztahů nad rámec přímé a nepřímé úměry, které k popisu (natož k pochopení a tuplem ke zlepšení stavu) společnosti nestačí. Jedním z důsledků je, že u lidí (v průměru, nic jiného v demokracii neplatí) nachází sluchu jednoduchá opatření adresující symptomy a ne složité procedury k léčení neduhu.
Možná v humanitních vědách vidíte potenciál k pokroku, já ne. K humanitním vědám se utíká příliš mnoho lidí jen pro neschopnost se soustředit na jednu věc víc než deset vteřin, pro odpor ke světu, kde existuje správné řešení a nedá se okecat. Navrhuji humanitní vědy jako nástavbu pro lidi s již dokončeným STEM vzděláním, až ve společnosti skutečně začneme (my fyzici například) být nadbyteční.
22. 11. 2013 | 01:48

ondrejsteffl napsal(a):

Baba Jaga napsal(a): 21. 11. 2013 | 20:11
„Myslím, že všeliké společenské vědy se vyučují na všech typech škol v dostatečné míře a mladé mozky si v praxi poradí ve všech oborech.“

Dostatečně asi berete jako "jak jsem zvyklý". Ale já kolem sebe vidím hodně lidí, kteří si možná poradí v práci, ale hodně špatně si poradí se svým životem.

Nevím, co je SBL.
22. 11. 2013 | 02:20

ondrejsteffl napsal(a):

Jana Pechová napsal(a): 21. 11. 2013 | 20:20
„Vcelku souhlas, ale v pouhém rozšíření společenskovědních předmětů na ZŠ to nevidím. Ono totiž spíš záleží na lidech, kteří by to učili. I tak by zmohli jen něco (i když, pokud, tak zaplaťpámbu aspoň za to).“

No ano, ale teď učíme 1000 hodin (dobře či špatně – záleží na lidech) Bi, Fy, Ch. Málokdo sice umí Ohmův zákon použít, ale kdysi o tom alespoň slyšel a ví, že je nějaký proud a nějaké napětí. A kdopak třeba ví, co je heuristika dostupného (a to by se při 1000 hodinách asi zvládlo - procvičit :-). A přitom tu chybu dělá 7 z 10 diskutujících.

„Pro děti je nejvlivnější rodinné prostředí.“
Ano, je. A pomůže u vašich dětí a u dětí asi snad všech čtenářů tohoto blogu. Ale nezapomínejte, že jsou taky lidi, co ne nečtou tenhle blog, ale Aha! a pak ještě další, co nečtou ani Aha!. A co s jejich dětmi? Spolehneme na rodinu?

„Často slýchám - kdyby lidi aspoň dodržovali desatero, ono by to stačilo.“
A máte dojem, že ve školách je k tomu vedou?
22. 11. 2013 | 02:22

ondrejsteffl napsal(a):

rr, pardon vv (Velezrádce Václav) napsal(a): 21. 11. 2013 | 20:21
„Mimochodem, ten vtip s rr se rrychle ohrraje, protože kdo článek přeskočí, stejně to uvidí u prvních příspěvků a najde si to v textu:)“

Ba ne. Ti co nečtou text, nečtou ani příspěvky ;-)
22. 11. 2013 | 02:22

ondrejsteffl napsal(a):

Alena Čechová napsal(a): 21. 11. 2013 | 20:48
„(jen) inženýři nás nespasí, vidím to sama na sobě.“
Škoda, že mě to nenapadlo Inženýři nás nespasí by byl lepší název článku, i s tím spasením.
22. 11. 2013 | 02:23

ondrejsteffl napsal(a):

gytaoggova napsal(a): 21. 11. 2013 | 21:51
„To je ale blábol.“
Asi jak pro koho, že?

„A ty zástupy filosofů, psychologů, sociologů a politologů bude živit kdo?“

Před 70 lety pracovala polovina lidí v zemědělství. A teď nás živí kdo? V zemědělství je necelých 5 % pracujících. A jsou země, které celé živí obchod, bankovnictví, vzdělávání, cizinecký ruch... tam se uplatní

„Naopak, děti dneska potřebují se učit víc matematiky, fyziky a ostatních přírodovědných předmětů.“
A proč? Jen se tak ptám.

„Dělat Scio testy ze společenských věd je zřejmě jednodušší“
Není, čím exaktnější, tím jednodušší. Nejjednodušší je dělat testy z matematiky.
22. 11. 2013 | 02:25

ondrejsteffl napsal(a):

TomášL napsal(a): 21. 11. 2013 | 22:46
„Dle mého názoru je chyba říkat, ať se někdo věnuje tomu či onomu (oboru/větvi). Raději ať si studenti volí obor srdcem a nikoli rozumem.“

Ano, souhlasím. Reaguji vlastně na to, že stát tlačí děti a mladé lidi do STEM. Oni však naštěstí! (srdcem) volí společenské vědy.
22. 11. 2013 | 02:26

ondrejsteffl napsal(a):

jan marek napsal(a): 21. 11. 2013 | 22:55
„Děkuji za tento článek. I Vám je jistě však jasné, že pouhé rozšíření společenských oborů ve škole společnost nezlepší - reklamní a pojišťovací agenti i političtí demagogové čerpají právě z nich.“

Ano, vláda peněz je větší problém.

„Proto by mne zajímalo, jaké například procento absolventů Vašeho PORGu je aktivních v tomto směru občanské zodpovědnosti a iniciativy (pokud budete s touto mou formulací souhlasit)?“

Dobrá otázka. Ale bohužel to přesně nevím. Pár, co se angažuje znám. Ale pokud byste do toho počítal i hodně dětí, tak v tom jsou dobří, mnozí mají 3.
22. 11. 2013 | 02:27

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
„že lidé dosáhnou vzdělání ještě nezaručuje, že budou jednat správně.“

Ano, souhlasím. Říkáte totéž co jan marek výše. Morálku (výchovu) ten článek neřeší.
22. 11. 2013 | 02:28

ondrejsteffl napsal(a):

Fajfojistic napsal(a): 21. 11. 2013 | 23:17
„Jen muj kamarad, co vystudoval historii, s vami patrne souhlasit nebude. Ten kluk rozhodne neni hloupy (urcite chytrejsi nez obe moje doktorandky), umi plynne nemecky a anglicky. Pracuje dnes v jako telefonista, radi svycarskym duchodcum, jak nastavit hlasitost na smartphonu.“

Možná mu tedy něco chybí. Já ho neznám, ale není to třeba nějaká sociální dovednost?
22. 11. 2013 | 02:28

ondrejsteffl napsal(a):

Důchodce68r napsal(a): 21. 11. 2013 | 23:50
Ano, souhlasím

„co nejdříve zvýšit kvalitu výchovy učitelů“
To je marné. I kdyby šlo všechno skvěle, tak my dva se výsledků už nedožijeme – a kde bude v té době svět. Budou ještě školy?
22. 11. 2013 | 02:29

ondrejsteffl napsal(a):

Maximus napsal(a): 22. 11. 2013 | 00:17
„Ve výčtu toho, co lidi u nás trápí neuvedl dostatek financí pro ještě slušný život“

Kde je rr? Ale budiž, je to důležitý postřeh.

To, co my pokládáme za slušný život, by jinde byl super luxusní. A to, jak žijí ti nejchudší u nás (snad kromě bezdomovců), by jinde byl luxusní život. Jeďte třeba do Malawi.

I to, jak vnímáme, co chceme, co potřebujeme, i to, že chceme stále víc, je sociální problém. Buddhisté ten problém nemají. Ale jasně, pocit dostatku financí je problém, jeho řešení ale nemusí být nutně v tom, že budeme mít víc peněz.

„oprávněně špatnou náladu.“
To tam je, ale vy jste to nečetl :-) rr
22. 11. 2013 | 02:30

rratamahata napsal(a):

rr
Docela me (ne)prekvapuji reakce na clanek. Jsou do velke miry vysledkem nebo spis dusledkem onoho skolstvi. Ano souhlasi, nase skolstvi produkuje inteligcni impotenty. Paklize budeme povazovat za soucat inteligence taktez jine slozky nez jenom iq - napr socialni inteligenci, intuici, schopnost kritickeho mysleni, uvedomeni si sebe sama - schopnosti vnitrniho hodnoceni.
Za dobre zaka je povazovan fachidiot.
Deti se uci bourat a ne tvorit.
V ceskem jazyce se deti uci jak rozebrat vetu na molekuly (ono se to pak da snadno hodnotit), nevi vsak jak ji postavit aby mela smysl. Neuci se mluvit - k vice lidem, sdelovat vety mezi sebou. Poradam kurzy zamerene na komunikaci. Lide i velmi vzdelani nejsou obvykle schopni sdelit jednoduche skutecnost druhe osobe tak, aby je pochopila. Bohuzel je mezi nimi spousta ucitelu.
Deti se uci pravopis, avsak nedovedou rozeznat marketingovou lez, ucelovost tvrzeni a diky tomu pak nedovedou tomu lzivemu marketingu -treba i volebnimu- odolat.
Deti se uci pistva zabu a pocitat obratle parybam. Nevi a nechapou vsak, proc se jejich pes cas od casu vyvali v exkrementech nebo co jejich kocka dela kdyz ji pusti ven. Neuci se nic o chovani zvirat ale ani lidi. Neuci se chovat v problematickych situacich, pochopeni, empatii.
Vedomosti, ktere se nauci brzy zapomenou. Nepouzivaji je. Ne proto,ze by nebylo kde je pouzit, ale proto, ze je vyuzit neumi.
Tem co nesouhlasi - zkuste si odpovedet na otaky uciva zakladni skoly: jak vypada blizna, zlatobyl, nebo mihule potocni, cim se lisi paryby od ryb, co je ethin a kde se pouziva, jak se lisi benzen od ketonu, jaky prumysl prevazuje v Ekvadoru, ja ka je nejvyssi hona Nizkych Tater, co je pricesti trpne, akuzativ, co je a jak se pocita hydrostaticky tlak, na ktere strane bojiste byli Thurnove a Polska jizda, kdy bylo Bostonske piti caje, kdy se u nas zacaly pestovat brambory...
Jake mate skore?
Obcas nastane chvile, kdy tyto veci muzeme pouzit, nestane se tomu obvykle tak. Skola neuci tyto veci pouzit, ale naucit se je a pak zapomenout.

Ona kritizovana empatie, komunikace a dalsi socialni dovednosti totiz rovijeji umeni komplexniho mysleni, a diky nemu je mozno jednotive vedomosti jednak udrzet a jednak umet pouzit ve spravny cas.

rr
22. 11. 2013 | 04:35

Občan napsal(a):

Pane Šteffle,
problémem "rozvinutých" zemí JE hlad.
V EU je cca 43 MILIONŮ lidí odkázaných na POTRAVINOVOU POMOC. Tedy na PŘIDĚLOVÁNÍ základních potravin z fondů "potravinových bank".

Rostoucí počet obézních s tím úzce souvisí. Jde totiž o většinou CHUDÉ lidi, kteří NEMAJÍ prostředky na nákup KVALITNÍCH potravin. Přežívají na pečivu, těstovinách, mletém "masu" (voda, škrob, tuk) a nhražkových "uzeninách", nejlevnějších náhražkách sýrů a sladkostech. V jejich jídelníčku akutně chybí čerstvé ovoce a zelenina, kvalitní maso a sýry, prakticky zcela absentují ryby.
Ač obézní, jsou PODVYŽIVENÍ.

1000:70 je blábol nad bláboly. Na ekonomicky, zdravotně a sociálně zaměřených ODBORNÝCH SŠ tvoří "společenské" a humanitní obory většinu učiva.

Dál jsem to už ani nečetl...
22. 11. 2013 | 05:57

Anna napsal(a):

rr

gymnázium, ČVUT fakulta strojní, společenskovědní obory převážně samostudium

Souhlasím s příspěvkem Jany Pechové 21. 11. 2013 | 20:20.

Jako povinnou četbu na ZŠ v posledních ročnících navrhuji:
- Respektovat a být respektován - Pavel Kopřiva; Jana Nováčková; Dobromila Nevolová; Tatjana Kopřivová
- Asertivitou proti stresu - Praško, Ján; Prašková, Hana
- Úspěch jsi Ty aneb několik nezištných rad od Dala Carnegieho - Dale Carnegie
- Muži jsou z Marsu Ženy z Venuše - John Gray (i jeho ostatní knihy)
- Čtyři dohody - Don Miguel Ruiz
- Nenechte sebou manipulovat - Isabelle Nazare-Aga
- Světová náboženství - Huston Smith
22. 11. 2013 | 07:13

ščastný euroobčan napsal(a):

Takže když převedu ten Šteflův duckspeak do češtiny, tak mi z toho vychází, že perspektivou euroatlantické civilizace je buďto nějaká forma socialismu, nebo šaría. Jakkoliv s autorem blogu většinou nesouhlasím, tentokrát ano.
Ale i tak se projevil jako arrrogantní kokrrot.
22. 11. 2013 | 07:52

Xaver napsal(a):

Autorovi vadí, že "vzdělání v oborech jako psychologie, sociologie, politologie, ekonomie nepřesáhne ani 70 hodin."
1) Ale přece jen existují vzdělaní psychologové, a dávají např. zbrojní a policejní průkazy i psychicky vadným lidem. Asi to jejich vzdělání není podloženo shodou se skuzečností.
2) Ekonomů je víc než dost. Většinou ale chápou (jen trochu) účetnictví. Není v historii znám případ, že by dodržování nějaké ekonomické teorie přineslo požadovaný výsledek.
3) Sociologové a politologové se uplatní v televizních diskusích.
22. 11. 2013 | 07:57

Anna napsal(a):

Cituji ze zdejšího blogu Ivana Krause "O hrubém domácím štěstí":

Bhután, známý též coby "země hřmícího draka", byl dlouho ospalým královstvím, kde se zastavil čas.
Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím zemím. Během několika mála let prodělal tento himalájský stát ohromný skok ze středověku do současnosti.

Teprve před pár lety zavedl zdejší král televizi, telefon a internet.
Byl to také on, kdo zavedl termín "hrubé domácí štěstí."
To hrubé domácí štěstí je ekvivalentem hrubého domácího produktu - tedy toho čísla, které nám, občanům v zemích nižší nadmořské výšky, recitují navzájem se dohadující odborníci na plusy a mínusy.

Termín blahobytu by v Bhutánu byl ale zbytečný. Lidé jsou tam totiž relativně chudí, pokud jde o příjem. Ale přesto tam nenajdete žebráky, jako vedle v Indii. Zdá se, že v Bhutánu lidi nevěří konzumnímu evangeliu - čím víc utratíš, tím víc zajistíš práci pro bližního svého.
Za zmínku ještě stojí, že v té horské, nebohaté zemi téměř neexistují sebevraždy.
Lidé jsou spokojení, mají co jíst. A sociální cítění je rozvinuté i bez dlouhých politických projevů.
(konec citace)

Všechno jde, když se chce.
22. 11. 2013 | 08:13

fík napsal(a):

rr
Na příkladu Německa můžeme i cosi příznačného pochopit:

Němci vybavili průmyslové laboratoře přístroji nad úroveň všech Akademií a Universit čisté vědy,tím spíše naší (i když se zde kupuje leccos z přístrojů).Zejí prázdnotou .Vysokoškolácí z exaktních a technických oborů míří jinam.Peníze jinde a akademická ctižádost -vábnička profesury v Gottinkách-udělaly své dílo.Názor,že přístroje postavené na špatné vědě apod (nejhorší je to ale v lékařství).
22. 11. 2013 | 09:02

fík napsal(a):

rr

Ovšem v třicátých letech německý génius v podobě atomové fyziky Maxe Borna,Wernera Heisenberga aj vládl světové vědě ctižádostivců-slavomanů,ale atomovou bombu a atomový reaktor v Německu neuměli sestrojit na rozdíl od SSSR a USA.V USA mozky antifašistů-emigrantů ,i z Německa.Čím to? Bylo-li to tím,že Born a Heisenberg byli pouze dobrými matematiky,kteří se pouze zdáli být i fyziky ve smyslu Leninovy krikky vytlačování symboly faktů z fyziky přematematizovanou fyzikou? Ačrostoucí abstrakci Lenin fandil ultra.Nebo Němci neměli dobré experimentátory? Kteří by oba zmíněné teoretiky-veleduchy doplňovali ,aby nebyli jen ozdobou a pýchou,kteří by teorie prověřovali? Ani jedno,ani druhé!!!Opak je pravdou.
Pak je to tedy ještě nepochopitelnější? Proč tedy Hitlerovci v těch letech třeba umučili svého německého vědce i inženýra ,vynálezce vývěvy na ultravysoké vakuum? Vidíte jménomi vypadlo(existuje! dohledáte ),jak málo se na pozadí jmen veleduchů objevuje refernce na někoho,kdo něco i umí,fachmansky udělá hmatatelný finální objev-vynález.Němci jsou pouzí rozumáři a jsou rádi ,že jsou rozumáři? Vždyť koho jiného lidstvo stále cituje ve filosofii než Němce:Kanta,Hegela,..A marxisté v tomto citovat německé filosofy-počinaje Marxem,konče Leninem-byli velmistry.
22. 11. 2013 | 09:05

fík napsal(a):

rr


Ač Hitler na reaktor nahnal pak doslova všechny.Do roku 1931(smrti ) mu dělal poradce pro vědu držitel výnosného patentu za mazivo hydrauliky v Maďarsku 1896-Rudolf Hoerbiger-firma existuje.Bosch existuje dál.4x rozvedený německý komunista pracující na atomové bombě u jistého barona -ve firmě zemřel (s již tehdy bezmála desítkou svých dětí,pak sirotů), na rakovinu v padesátých letech.Nejbližší přítel nobelfyzika Wolfganga Pauli,svědka jeho svateb,který po válce utekl s Nobelovou cenou (1945 jako zde Petr Bezruč nár.um)s rukotřasem do USA.
22. 11. 2013 | 09:12

Medikolog napsal(a):

Inženýr je nucen otročit v zaměstnaneckém poměru v průmyslu. Lékař má vedle nemocnic možnosti výnosných soukromých praxí, tedy jako sociologové, psychologové, právníci dělat na sebe a hrabat pod sebe. Nebo jako politici, kde je kvalifikací způsobilost k právním úkonům, trocha exhibicionismu, plná všehoschopnost, omerta, .. vzdělání Němcové, či ještě méně. Nebo praxe kulisáka např. Nebo na ministra financí profese chemického technologa.. To statika mostaře žádný JUDr dělat neumí ani nemůže.

Takže z kvalitních lidí studují na firmách závislé obory (technika, chemie, ...) fandové, nebo zoufalci, kteří se na lukrativnější a mnohdy snazší obory neprotlačili. Ti pak zběhnou do státní správy a pod, která požaduje pro noho funkcí VŠ.. libovolného směru. Proto třeba v řadách policejních důstojníků je tolik inženýrů zootechniků, rostlinářů..
22. 11. 2013 | 09:17

Baba Jaga napsal(a):

To: ondrejsteffl 02:20 rr
SBL = sbírka listin v obchodním rejstříku, vážený pane podnikateli se vzděláním
Tomu, aby si všichni z nás dobře poradili se svým životem (soukromým i pracovním), nepomůže žádné bezbřehé navyšování vzdělávání ve všelikých humanitních oborech a další poradci a "trenéři" všeho možného. Myslím, že základ spočívá ve výchově v rodině a docela dost i v mateřince a na základní a ještě i střední škole.
Potom už záleží na každém z nás, jak si poradí a kde informace a potřebné rady získá. Možností nepřeberně.
Že by byli v osobním životě úspěšnější ti řádně humanitně vzdělaní - tomu věřit či prokázat to nelze. Nebo už to snad Vaše SCIO zjišťovalo?
22. 11. 2013 | 10:02

Milan V napsal(a):

Vážený pane Šteffel,
ten poměr 1000 ku 70 je naprostý nesmysl.
Na jedné straně máte vědu a techniku (STEM) na druhé kulturu (a do té patří společenské "vědy" ale především český jazyk, cizí jazyky, historie, umění). Potřebujete obojí. Ve výuce na škole (základka, gymnasium) převažuje počtem hodin to druhé.
Ale jde i o kvalitu. Na jedné straně máte výuku STEM nezávislou na vládnoucím režimu. Na straně druhé je velká část poplatná režimu, ať už za bolševika nebo v současnosti. Tu teda zvyšovat nedoporučuji.
Ekonomie "tvrdou" vědou není ani náhodou, jedni umí obchodovat (stejně jako jiní mají třeba hudební sluch, je to věc talentu), jiní o tom jen píší (kecy).
Životní otázky si kladou všichni a odpovědi se ve škole nenaučí, nejlepší výukou jsou osobní příklady, které vidí kolem sebe.
rr (absolvent MFF, jako Vy)
22. 11. 2013 | 11:09

modrý edvard napsal(a):

rr
No nevím. 1.Mám podezření, že ne-STEM obory se vlastně nedají kloudně vyučovat. Dá se vysvětlit plocha čtyřúhelníka a nechat ji žáka spočítat. Ale vysvětlit žákovi pocit nemocného starce jde dost těžko a známkovat to jde ještě hůř. Krásnou ilustrací tohoto jevu je výuka filosofie - neučí se filosofie, ale její historický vývoj.
2. Dále pak si myslím, že VŠ studium ne-STEM oborů je do značné míry zašívačka před matematikou. Co nevíme, to okecáme.
3. Dále pak si myslím, že matematika (a logika ... ta je taky STEM!) učí lidi kvantifikovat. Kdo ji vynechá, může se empaticky vciťovat do chudého psa, který potřebuje útulek, a ignorovat potřebu postavit do vsi vodovod, za stejnou cenu.
4. Dále pak si myslím, že 1000: 70 není pravda. To ne-STEM je vlastně mj. celý sloh v češtině.
Mám CSc ve fyzice, ale nepraktikuji.
22. 11. 2013 | 11:33

aga napsal(a):

Vzdělání selhalo a selhává hlavně v tom, jak se soustředí pouze na to, co člověk dostane do hlavy - ať už v jakémkoli oboru. Společnost jde do kopru proto, že jsou lidé zlí, ne hloupí. Chytrý (vzdělaný) zlý člověk je totiž daleko větším nebezpečím, než hloupý (nevzdělaný) hodný člověk. A to nevyřeší žádná změna učebních osnov, na to by se muselo jít změnou systému jako takového.
22. 11. 2013 | 12:07

Karel Mueller napsal(a):

modrý edvard:

V čem jste aspiranturu dělal?

Já už dělám fyziku jen za dlouhých zimních večerů. Před rokem a půl jsem na oslu prokázal, že obecná teorie relativity nemůže být deterministickou teorií, což roztíná do jisté míry gordický uzel, skoro sto let nám vědci tvrdili, že hlavní problém teoretické fyziky je neslučitelnost determinismu OTR a indeterminismu kvantovky. Nemyslím si to, později jsem našel matematický důkaz pro indeterminismus v OTR. Dalšími zásadními kroky jsou odvození principů neurčitosti z klasických unitárních teorií a nakonec odvození Feynmanova integrálu touto cestou. Cosi mě napadlo užý před lety, dokonce by to za jistých předpokladů mohlo vést k cíli, ale matematika je k tomu úděsná :-).
22. 11. 2013 | 12:29

robilad napsal(a):

rr
Takže kdyby Petr Nečas nevystudoval fyziku, ale nějaký měkčí obor, věděl by jak na ženské, ale nerozuměl by daním, důchodům, obraně, sociálním systémům, evropské legislativě a mnoha dalším tématům, na něž byl dle novinářů v rámci ODS prakticky jediným expertem? To, že ten člověk 15 let státu na špičkové odborné úrovni sloužil, přece nesmažete jen kvůli tomu, že nakonec nedokázal ustát ten fičák na samotném vrcholu. Nebo máte pocit, že Vy byste ho ustál? Nebo že by mu ho pomohly ustát solidnější společenskovědní základy? To je dost odvážná hypotéza.
22. 11. 2013 | 13:17

ondrejsteffl napsal(a):

Na základě podnětů z diskuse jsem upřesnil jeden odstavec - je vyznačen kurzívou.
22. 11. 2013 | 16:21

učitelka Josefína vůbec nemá ústa líná napsal(a):

A kdo vymyslí, jak je zavést? (kurzívou)

proboha jen snad ne vy. Už běžte do penze, natropil jste toho ve školství se svými testy až moc.
22. 11. 2013 | 16:41

ondrejsteffl napsal(a):

Vrr(rr) napsal(a): 22. 11. 2013 | 01:48
„Totiž že STEM díky "svázání" se spočitatelností učí myslet, učí o přibližnosti veškerého poznání, učí o neexistenci globálního optima v rozhodování a učí (je toho jistě víc) sebevědomé pokoře.“
Ano, jistě. Společenské vědy se v mnohém STEMu nevyrovnají. Ale potíž je, že
bychom potřebovali, aby se z nich vědy staly! A pomohly nám při řešení našich problémů. A to se těžko stane, když budeme bezhlavě podporovat STEM a jen STEM.

„Osobně bych rád viděl víc racionálně vzdělaných lidí, protože bych tak s více lidmi mohl plodně mluvit o problémech, po jejichž řešení voláte.“
Ano, já taky.

„Možná v humanitních vědách vidíte potenciál k pokroku, já ne. K humanitním vědám se utíká příliš mnoho lidí jen pro neschopnost se soustředit na jednu věc víc než deset vteřin, pro odpor ke světu, kde existuje správné řešení a nedá se okecat.“
Ano, ale to je chyba! Třeba by se to změnilo, kdyby tam šli ti nejlepší.

„Navrhuji humanitní vědy jako nástavbu pro lidi s již dokončeným STEM vzděláním, až ve společnosti skutečně začneme (my fyzici například) být nadbyteční.“
To ovšem hledáte klíček pod světlem.
Viz i další odpovědi níže.
22. 11. 2013 | 16:56

ondrejsteffl napsal(a):

rratamahata napsal(a): 22. 11. 2013 | 04:35
„Docela me (ne)prekvapuji reakce na clanek. Jsou do velke miry vysledkem nebo spis dusledkem onoho skolstvi.“
Ani mě to nepřekvapuje. Pro většinu lidí vzdělávaných 1000 : 70 je těžké si představit, jak by mohli být vzdělaní 70 : 1000 nebo lépe 535 : 535, a že by byli jiní, třeba i lepší. Každý jsme přece nejlepší tak, jak jsme ;-)

„Za dobre zaka je povazovan fachidiot. Deti se uci bourat a ne tvorit.“
Ano.

„Lide i velmi vzdelani nejsou obvykle schopni sdelit jednoduche skutecnost druhe osobe tak, aby je pochopila. Bohuzel je mezi nimi spousta ucitelu.“
Tomu věřím, bohužel.

Děti ve školách: „Neuci se nic o chovani zvirat ale ani lidi. Neuci se chovat v problematickych situacich, pochopeni, empatii.“
Ano!
22. 11. 2013 | 16:58

ondrejsteffl napsal(a):

Občan napsal(a):
„Dál jsem to už ani nečetl...“

Ani já ne, rrrrrr
22. 11. 2013 | 16:58

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 22. 11. 2013 | 07:13
„Jako povinnou četbu na ZŠ v posledních ročnících navrhuji:“
Pěkný výběr. Pro střední školy pak doporučuji Khaneman: Myšlení rychlé a pomalé
22. 11. 2013 | 16:59

ondrejsteffl napsal(a):

ščastný euroobčan napsal(a): 22. 11. 2013 | 07:52
Ano, kokrrot, tomu rozumím :-), ale jinak ne. Proč socialismu, nebo šaría?
22. 11. 2013 | 16:59

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 22. 11. 2013 | 08:13
My si nakonec budeme rozumět :-)
Doporučuji Bhutánský dotazník O hrubém domácím štěstí. Třeba otázka: Kolik máte kolem sebe lidí, na které se můžet obrátit, když máte emocionální problémy? http://www.grossnationalhappiness.com/ Hrubé domácí štěstí (33 faktorů)
Šetření 2010: několik set otázek 7142 respondentů
22. 11. 2013 | 17:00

ondrejsteffl napsal(a):

fík napsal(a): 22. 11. 2013 | 09:02
„Na příkladu Německa můžeme i cosi příznačného pochopit: Vysokoškolácí z exaktních a technických oborů míří jinam.“

No vida
22. 11. 2013 | 17:00

ondrejsteffl napsal(a):

Baba Jaga napsal(a): 22. 11. 2013 | 10:02
„Že by byli v osobním životě úspěšnější ti řádně humanitně vzdělaní - tomu věřit či prokázat to nelze.“
Ano, nelze. Ale není to třeba tím, že to humanitní vzdělání ZATÍM za moc nestojí? A o tom je ten článek. Měli bychom se snažit, aby za něco stálo. Medicína také začínala pouštěním žilou a spíše škodila než pomáhala.
22. 11. 2013 | 17:01

ondrejsteffl napsal(a):

Milan V napsal(a): 22. 11. 2013 | 11:09
„ten poměr 1000 ku 70 je naprostý nesmysl. Na jedné straně máte vědu a techniku (STEM) na druhé kulturu (a do té patří společenské "vědy" ale především český jazyk, cizí jazyky, historie, umění). „
Český jazyk, historie, hudební věda, filologie, umění apod. – to jsou tzv. humanitní obory – ty nám v řešení problémů (odstavec italikou v článku) pomohou jen trochu. To, co potřebujeme, jsou společenské vědy a těch je na základce opravdu asi tak 70 hodin a na průmyslovkách pak už skoro nic.

„Ale jde i o kvalitu. Ekonomie "tvrdou" vědou není ani náhodou, jedni umí obchodovat (stejně jako jiní mají třeba hudební sluch, je to věc talentu), jiní o tom jen píší (kecy).“
Ano, tak to ZATÍM je.

„Životní otázky si kladou všichni a odpovědi se ve škole nenaučí, nejlepší výukou jsou osobní příklady, které vidí kolem sebe.“
Ano, tak to je. A je to tak správně? K čemu je tedy vzdělávání ve školách?
22. 11. 2013 | 17:03

ondrejsteffl napsal(a):

modrý edvard napsal(a): 22. 11. 2013 | 11:33
„1.Mám podezření, že ne-STEM obory se vlastně nedají kloudně vyučovat. Dá se vysvětlit plocha čtyřúhelníka a nechat ji žáka spočítat. Ale vysvětlit žákovi pocit nemocného starce jde dost těžko a známkovat to jde ještě hůř. Krásnou ilustrací tohoto jevu je výuka filosofie - neučí se filosofie, ale její historický vývoj.“
Ano, a Vy se s tím smiřujte? A ty lidi, kteří by to snad mohli změnit, tudíž raději pošleme studovat STEM? Klíček hledejme pod světlem...

„2. Dále pak si myslím, že VŠ studium ne-STEM oborů je do značné míry zašívačka před matematikou. Co nevíme, to okecáme.!
Ano, mnohdy ano. A mění to něco na tom, že bychom potřebovali kvalitnější ne-STEM obory?

„3. Dále pak si myslím, že matematika (a logika ... ta je taky STEM!) učí lidi kvantifikovat. Kdo ji vynechá, může se empaticky vciťovat do chudého psa, který potřebuje útulek, a ignorovat potřebu postavit do vsi vodovod, za stejnou cenu.“
Doporučuji film: http://www.cosiv.cz/2013/11/01/tve-misto-vedle-me-od-intuitivni-pedagogiky-k-hodnotovemu-vzdelavani/. A myslíte, že pro tu dámu v tom filmu je důležité, zda umí kvantifikovat?

Lze si představit i jiný svět, než ve kterém žijeme, i jiné vzdělání, než jaké máme. Zkuste to.
22. 11. 2013 | 17:05

ondrejsteffl napsal(a):

robilad napsal(a): 22. 11. 2013 | 13:17
„Takže kdyby Petr Nečas nevystudoval fyziku, ale nějaký měkčí obor… „
Možná ano, a spíš ne. Je to samozřejmě jen ilustrativní příklad.
22. 11. 2013 | 17:06

dotaz napsal(a):

tak jsem rozklikla ten film, ale opravdu si myslíte, že jsou metody z Indie přenositelné do našeho prostředí a že by tu fungovaly?

nebo opravdu očekáváte, že Romové již brzy převýší naši domorodou populaci?
¨¨rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr
22. 11. 2013 | 17:42

ondrejsteffl napsal(a):

Dotaz
"myslíte, že jsou metody z Indie přenositelné do našeho prostředí a že by tu fungovaly?"
Ale ten film jsem přece doporučoval kvůli té dámě. Tam, kde je, dokázala hodně. A jak bychom měli vzdělávat, aby takových bylo víc? Metody jsou přenositelné jen omezeně, ale nepochybuji, že ta dáma by se přenést dala, a i zde by dokázal mnohé.
http://www.cosiv.cz/2013/11/01/tve-misto-vedle-me-od-intuitivni-pedagogiky-k-hodnotovemu-vzdelavani/
22. 11. 2013 | 18:18

Yosif K napsal(a):

rr
ondrejsteffl napsal(a):

„Často slýchám - kdyby lidi aspoň dodržovali desatero, ono by to stačilo.“
A máte dojem, že ve školách je k tomu vedou?
22. 11. 2013 | 02:22

Pane Šefl, trefil jste hřebík na hlavičku.

Státní škola DE FACTO učí že desatero je náboženský blud používaný na ujařmení nevolníků a proletářů ve prospěch feudálů a kapitalistů. V mnoha krajích vládnou socalisti s komunisty a ti to takhle usměrnují, mnozí tomu dokonce i věří.
22. 11. 2013 | 18:39

modrý edvard napsal(a):

Karel Mueller: pevné látky. Relativitu jsem měl nepovinnou, podle toho to s ní dopadlo - skončil jsem 2 hodiny po Michelsonovi. Se mnou nepokecáte.
22. 11. 2013 | 19:30

nobody knows napsal(a):

rr

V současná době exaktní věda prožívá toto:

Prvním velkým principem přírody-božským byl ve středověku objevený OPTICKÝ princip Fermatův:

"Příroda,bráno po celé dráze paprsku světla,mu klade nejmenší MOŽNÝ odpor."

Dalším,pozdějším, principem byl nejčastěji lidmi využívaný pozemský
princip OHMUV,elektrický: Příroda klade elektrickému proudu odpor "takový jakým je"-ani minimum,ani maximum.Změřený.Ne vypočtený.
Levobočkem téhož Pierre Fermata,italského právníka i fyzika,
byla Velká Fermatova Věta,dokázaná až roku 1992 Wilkesem pomocí jeho matematického vynálezu v kryptografii (šifrování-dešifrování).Zajímavé je,že příroda vyloučila z účasti na této větě první dvě celá čísla 1,2,pokud by věta měla platit pouze jimi.Tedy 1+1=2 se již v celých mocninách -exponentech ,nedá zopakovat při žádnám "n".Pro nějakoun trojici celých čísel vždy a libovolném n ,ano.Mocnina "a na n-tou" byla v matematice první "Věží" .Rekursívní.Indukce.Betrand Russel v mnhosvazkovém díle o Principech logiky navrhnul věže logické z vědy úplně vyhnat.

Učivo a přerody vědy,rozbité koleje? Vždyť dnes se opět elektřina v supravodičích,t.j.v el.odporu proudu staví i zde za Fermatův božský optický princip.Ale jen jednou "polovinou" látek.Supravodičů je dnes známo 3000 různých látek.
22. 11. 2013 | 19:38

nobody knows napsal(a):

rr

oprava :nedá zopakovat při žádném "n"
22. 11. 2013 | 19:41

dotaz napsal(a):

no pochybuji, že jeptišky je to, co naše školství ještě potřebuje.

stejně tak děti ze slamů, které neumí úřední jazyk, ale jen nějaké krajové nářečí
22. 11. 2013 | 20:13

dotaz napsal(a):

ještě bych dodala, domnívám se, že naše školství nepotřebuje žádnou matku Terezu
22. 11. 2013 | 20:27

Anna Welinska napsal(a):

rr
Musím říct, že takto rozsáhlá a místy až nenávistná diskuze mě velice překvapila, protože pan Šteffl konečně předkládá názor, se kterým mohu naprosto souhlasit, mluví mi totiž z duše.
Ve škole mi vždy šla matematika i fyzika, líbily se mi pro svoji "ukončenost" - člověk došel k výsledku a zkontroloval si, že se mu to povedlo. Postupně jsem však chtěla překročit do sféry nejednoznačnosti, vystudovala jsem sociologii, zabývala jsem se i psychologií, etnologií a osobním rozvojem. V současné době učím na základní škole společenskovědní předměty - v poslední době hlavně dějepis a předmět, který je pojmenovaný společenskovědní seminář. Ve škole jsem totiž zjistila, že občanská nauka se učí frontálním výkladem (systém učitel vykládá, žák si píše, pak to zopakuje beze změny do písemky a jde se dál)a jedinou činností žáka je každotýdenní sbírání nesmyslných aktualit z tisku (ti starší si určitě ze školy také vzpomínají), je totiž jednoduché toto oznámkovat. Snažila jsem se využít školské reformy a povedlo se mi vytvořit předmět, kde děti mluví o svých zkušenostech, např. také zkoumají své vlastnosti, učí se různé způsoby získávání poznatků, ale také se baví o jiných náboženstvích, zkouší relaxovat i uvažují o budoucnosti. Zkoušeli jste někdy uvažovat na tím, jaký svět vás každý den obklopuje - příroda se svými (omlouvám se za zjednodušení) prvoky a zvířaty, nebo společnost.
Přesto nikdo nepochybuje, že biologie musí být nezbytnou součástí základního vzdělání, zatím co nauka o společnosti (ať už se jí říká jakkoliv) je spíše trpěna stejně jako výtvarka, pracovky a podobné, lidově řečeno, výplně. O účelnosti dějepisu se tolik nepochybuje, vždyť učil se vždycky. Přesto si myslím, že nejpodstatnější, i když nejsložitější na vysvětlení, jsou moderní dějiny 20. století. To, že se na školách neučí dějiny po druhé světové válce, je už klišé. Bylo jsem ovšem "vykolejena", když jsem zjistila, že se dcera po dobu studia na osmiletém gymnáziu nedozvěděla nic o vývoji po roce 1918, vysvětlení znělo - nestihli jsme to probrat. Maturitní otázka v didaktickém testu z češtiny, která se dotýkala koncentračních táborů ji proto překvapila. Něco slyšela z běžného života, ale souvislosti ji škola už nedodala. Bohužel, jak jsem zjistila, je to normální i pro jiné gymnaziální učitele. Pro by se člověk poučeně zapojoval do veřejného života, když o fungování společnosti ani v současnosti, ani v minulosti moc neví...
Podle mého názoru nepomůže zvýšení počtu hodin společenskovědních předmětů na školách, důležité je, jak se učí. Pedagogické školy produkují místo učitelů, kteří dokáží dětem zprostředkovat každodenní zkušenost, spíše specialisty na staroslověnštinu a dějiny filozofie. I když to tak někdy nevypadá, ve společnosti žijeme všichni. Dnes spíše produkujeme množství sobců a podvodníků, pro které jsou spolupráce, pochopení a slušnost naprosto cizími pojmy, což některé komentáře přede mnou vhodně ilustrují. Omlouvám se za délku komentáře, je to nejstručnější, co jsem dokázala. To víte, společenskovědní kecal...
22. 11. 2013 | 21:07

Bestia triumphans napsal(a):

rr
Jen malé podotknutí k vaší větě: "Nový model mobilního telefonu, úspornější automatická pračka, rychlejší auto jsou jistě fajn věci, ale, upřímně řečeno, šťastnějšími nás asi neučiní."

Technologický pokrok ale znamená i pokrok ve zdravotnictví. Vyléčit slepotu, dokázat, aby vozíčkář začal chodit...
A technologický pokrok znamená, abychom zbytečně neplundrovali Zemi a dokázali efektivně využívat energii, např. tu sluneční, kde to stále neumíme.

Jinak díky za blog, jste jeden z bloggerů, na které se těším.
23. 11. 2013 | 01:51

modrý edvard napsal(a):

rr
autor:"Lze si představit i jiný svět, než ve kterém žijeme, i jiné vzdělání, než jaké máme. Zkuste to."
Zkusil jsem to. Vyšlo mi velké množství horších světů a vyučovacích systémů (Somálsko, středověk, atd.), velké množství bizarních (malí zelení mužíčci, vyučování ve spánku, "vše, co jsem potřeboval, jsem našel na wiki", ...). Jako jediná rozumná alternativa mě napadlo zvýšení počtu učitelů na žáka - buď přímo ve škole, nebo nějakých dobrovolníků (rodičů nebo přátel školy, stejně roste nezaměstnanost i mezi VŠ).
Současná škola, kde je 20-30 žáků na učitele, nutně vyžaduje donucení, pomocí známek to je poměrně kultivované.
O Vašich dalších otázkách budu přemýšlet později.
23. 11. 2013 | 11:30

nii napsal(a):

rr, architekt

Ono je důležité nejen kolik kterých věd/předmětů je, ale co si z nich žáci odnesou. Nedávno jsem nakukoval v autobuse přes rameno nějakému (VŠ) studentovi přes rameno, co se učí (ekonomie) a k uvěření tam měl očividně nesmyslný graf (snadno vyvratitelný stručným odkazem na protipříklady z dějepisu). Co si pamatuju z ekonomie pro střední školu, tak se také učilo několik zjednodušených tvrzení bez jakékoliv snahy byť jen naznačit, že mohou platit jen za určitých předpokladů.

Pokud se učí dějepis jako sled letopočtů, literatura jako seznam autorů, ekonomie jako pár oversimplified modelů k uvěření, psychologie, sociologie a filosofie spíš jako dějiny oborů... pak taková výuka v lepším případě nenadělá škodu a v horším prostě studenty elegantně indoktrinuje a naopak tam, kde se to nehodí, je spolehlivě otráví. A pak snadno #volí zadnící s pravou rukou významně zdviženou. A to, že zelení u studentů končí někde zoufale na chvostu je taky trošku podivné.

Myslím, že naopak přínos STEM oborů je v tom, že mohou na relativně jednoduchých příkladech naučit studenty, že různé věci platí za různých zjednodušujících předpokladů a vůbec učit uvažovat. Stejně tak třeba evoluční biologie/teorie her mohou krásně pomoct ukázat nesmyslnost některých dnes běžných ideologických blábolů.

Ostatně je otázkou, jestli nechuť k STEM a naopak příklon ke společenskovědním oborům není spíš veden cílem získat dobře placené místo ekonoma/právníka a hlavně nemuset se učit tu otravnou matematiku, která má v naší společnosti už od národního obrození blbý image (když v české společnosti někdo neví, kdy byla, dejme tomu, Zlatá bula sicilská a kdo byla Němcová, tak se ztrapní, když prohlásí, že neumí matematiku (...), tak se to skoro bere jako plus ("mě taky nešla").
23. 11. 2013 | 12:21

rr Spytihněv, MFF napsal(a):

Ačkoliv se může zdát, že následující otázky jsou míněny sarkasticky, opak je pravdou.

Čím víc lidí vystuduje alchymii, tím větší je šance, že se z ní stane chemie.

I kdybych tomu uvěřil, musím se zeptat, co budete dělat těch sto let, než se chemie ve společnosti prosadí proti alchymii, s tou masou vystudovaných alchymistů? Nebudou alchymisté upalovat chemiky po Lysenkově vzoru, protože budou ohrožovat jejich pozici dvorních i nedvorních alchymistů?
Na celém světě jsou stovky a tisíce alchymistických ústavů, v nichž pracují nepopiratelně inteligentní lidé, čím si vysvětlujete, že v nich ještě stále chemie nevznikla?

Není lepší, aby se lidé s metodologickým, logickým a kombinatorickým STEM základem vrhli na alchymii? (Jako ostatně vy sám?)
23. 11. 2013 | 15:57

TomášL napsal(a):

Anna Welinska

Kdybyste déle studovala matematiku a fyziku, došla byste k " postupně jsem však chtěla překročit do sféry nejednoznačnosti".
24. 11. 2013 | 09:28

fdfdfdfdf napsal(a):

bohužel autor je vedle jak ta jedle,to jsou europžrdstavy 25 let staré:uvropská ekonomika rovnoměrně rozmístí výrobu po světě-tu montovací šoupne do číny a ruska,tu s nejvyšší přid. hodnotou ponechá v evropě (nejlépe v německu).obyvatelstvo z průmyslových oborů přesune do služeb od cestovního ruchu po domovy důchodců a všechno bude oukej,dokud se v 90. letech zabíral a tuneloval východoevropský klondajk (včetně nás) bylo to funkční,jenže u nás už není co tunelovat,číňané už nejsou jen montovna ale dělají i elektroniku do amerických stíhaček a evropské nezaměstnané není z čeho živit,nejen ty zkrachovalé majitele řeckých taveren ale i ty držitele humanitních vš titulů kteří měli pracovat ve službách a státní správě,a co hůře nebudou místa ani pro ty inženýry,techniky a dělníky v německých továrnách,vzdělání se stává bezceným zbožím protože nezaručuje možnoast práce je jedno jestli budu inženýrem strojařem nebo sociologem,a co teď?vydržme,modleme se,čekejme na zázrak jenom ať nenastane divoký rozpad EU,no z té EU rychle ale sakra rychle vycouvejme.zaveďme separátní plánovanou totalitu ala maova kulturní revoluce po česku a čekejme až se to kolem nás vybouří a pak se přimkneme k onomu osvědčenému dubisku a pokusíme se parazitovat na jeho ekonomice na jedné šestině světa.....
24. 11. 2013 | 09:42

Michal Komarek napsal(a):

rr

Ahoj Ondreji, to je moc dobry blog! Pro inspiraci nabizim citat z Tonyho Judta, o kterem prave pisu a který moc zajimave uvazuje i o rizicích ideologii, ci "sociálního inženýrství", které tady nekteri diskutujici zminuji.

Judt píše, že už úplně automaticky a samozřejmě nadřazujeme prostředky nad cíle a už nás to vůbec nepřekvapuje. „Stali jsme se obětí posunu směrem k ekonomii. Intelektuálové už se neptají, jestli je něco dobré nebo zlé, ale jestli to zvyšuje produktivitu... To ale intelektuály vrhá – stejně jako zaměstnance, o kterých píší a mluví – do role myší v otáčejícím se kole. Pokud je řeč o růstu produktivity, jak poznáme, kdy přestat? Kdy budeme mít dost zdrojů, abychom přesunuli pozornost k rozdělování? Jak zjistíme, že nadešel čas mluvit místo o výstupech a efektivitě o tom, co potřebujeme?“

Je to z poslední knihy Tony Judta, která prave vysla v ceskem prekladu, rozhovor s kolegou Timothym Snyderem Intelektuálve dvacatem stoleti. Diky! hezky den! Michal
24. 11. 2013 | 09:51

Mareček napsal(a):

Ježíšmarjá, pane vy jste ředitelem Scio??? ve svých názorech máte dvě ZÁSADNÍ chybné presumce:

1. že všechno musí naučit škola. Ty věci, které společnosti chybí se musí lidé naučit především v rodině. V rodině funkční, spokojené, klidně žijící, kde je dostatek času se věnovat dětem, MÍT děti. Hlavní metodou učení v rodíně je PŘÍKLAD. Srovnejte s dneškem: úporně se pachtící oba rodiče, aby ssplatili hypotéky a půjčky, nemající děti, protože si nedovede představit, kdyby je vychovávali, a když děti má vychovává je ulice, školky, školy s personálem, který tam je (čest výjimkám).

2. že tito "odborníci" by byli společností akceptovatelní. Kdo by by tyto odborníky na morálku, spokojenost, a politiku platil?? Dovededl byste akceptovat, že vám jako dospělému člověku bude někdo vtloukat do hlavy otázky morálky, životní spokojenosti. Řešit politiku a korupci??? a ještě si za to nechat platit????

Protože dost čtu a přemýšlím o světě (jsem už dost starý), dospěl jsem k možným závěrům:
a) Zdrojem průblémů ve společnosti je nefunkční rodina. Společnost musí povýšit funkce rodiny ve všech oblastech. Musí snížit daně a svoji angažovanost o
24. 11. 2013 | 10:05

gaia napsal(a):

Mareček

já bych připojila ještě třetí ( parafráze ze Švejka)

proboha neblbněte, vždyť tam jsou děti
24. 11. 2013 | 10:08

Karel napsal(a):

...problémy sociální, politické, kulturní, trápí nás vztahy mezi lidmi, blbá nálada, závist, pocit, že nemáme dostatek financí pro slušný život, xenofobie, korupce, politická nestabilita, klesající porodnost...." A nepramení tyto pocity, včetně frustrace, právě z nedostatku financí, z toho, že člověk nemá zaměstnání, že mnohdy nemůže vykonávat to, co by ho bavilo? V současné době máme nadbytek humanitních oborů a kam to spěje, všichni vidíme. Dejte lidem práci, slušné penize a zmizí blbá nálada, xenofobie sice nezmizí, ale nebude mít takovou podporu, zvýší se porodnost, lidé si budou moct dovolit založit rodinu (ti co je mít nemohou, se budou spoléhat, že jim to věda jednou umožní). Samozřejmě je tady i pár argumentů, které samotná technika nevyřeší, ale to nic nemění na tom, že jsou technické obory v našem životě nezastupitelné, důležité. Já mám prostě pocit, že celé školství je od r.89 do kopru. Stačí vzpomenout na komedii se státními maturitami. Kritizovalo se biflování, americký model náš vzor a kam to došlo? Úpadek znalostí studentů, "kvalita" učitelů, profesorů taky žádný zázrak. Školy mají mnohdy jediný cíl, naplnit lavice. Fakt, že je kapitalismus založen na výrobě, inovacích a následném prodeji, prostě nejde ignorovat. Ještě k těm školám, musel jsem se tuhle smát, vrací se do škol branná výchova. zase se objevila Amerika.:-)) Nejprve se vše rozkopalo a teď se to bude vracet do starých kolejí. Zničily se učňovské obory, podniky nemohou nabrat dostatek kvalifikovaných odborníků, místo toho se z dávek musí živit přebytek netechnicky vzdělaných studentů (tím neříkám, že jich určitý počet není třeba). A na závěr dovolte můj názor ohledně společnosti, ve které působíte jako ředitel. Jestli je tu něco zbytečné, je to společnost SCIO. Z čeho vycházím? Od r.89 jde celé školství do kopru a vážně neregistruji nic pozitivního.
24. 11. 2013 | 10:17

jk-jiny napsal(a):

Blbost na blbost. Lidi kradou ne, že by nevěděli, že se to nemá atd.
Zákony nejsou špatné, že by to právníci neuměli, jsou za tím zájmy, kapišto?
Matematik se k stáru docela dobře může stát filosofem, filosof se v důchodu matematikem nestane.
Technika je na celý život a vzděláváte se po škole stále. Tak za 10 let v konstrukci dobrého podniku s dpbrými kolegy a pod dobrým šéfkonstruktérem teprve začínáte zrát.
Pořádných techniků je málo. Už proto, že právníci, managoři a další škodná má proti nim mnohem větší platy.
A že Nečas byl fyzik? No a? Zavrhneme proto fyziku?
Hlupák píšící blogy... zkuste navrhnout třeba elektrickou pec, aby vám nespadla.
24. 11. 2013 | 10:19

gaia napsal(a):

a v USA znovu zavedli celostátní osnovy

viz projekt common core

tu Ameriku asi nikdy nedoženem, neb pořád jen jdeme po stopě.
24. 11. 2013 | 10:21

LUF napsal(a):

rr
"To, co nám naopak opravdu kazí život, jsou problémy sociální, politické, kulturní, trápí nás vztahy mezi lidmi, blbá nálada, závist, pocit, že nemáme dostatek financí pro slušný život, xenofobie, korupce, politická nestabilita, ..."

Tuhle problémy nevyřeší sociální "vědy" ale zase STEM. Na dostatek financí pro slušný život dlouhodobě pomáhá technologický pokrok. Na blbou náladu máme díky STEM antidepresiva (není to ideální ale alespoň něco). Ostatní co tu bylo jmenováno se týká samotné podstaty člověka - vztahy mezi lidmi, závist, ... a co třeba partnerské vztahy, nevěra, rozvody. Jediné co by tady mohlo pomoci je "přeprogramovat" mozek - Aby se mé partnerce nezalíbil jiný chlap když už chodí se mnou. Jak chcete díky sociálním "vědám" někoho naučit aby nezáviděl? Ono je to tak, že to co nás v životě bolí je právě hybnou sílou k aktivitě - když mi vadí že někomu musím závidět, snažím se být taky úspěšný abych nemusel. Nějaký průzkum ukázal, že nejspokojenější se životem jsou lidi ze dna společnosti, důvod je jasný - nemají na život veliké nároky, kdyby byli jen takoví lidé, ještě bychom žili v jeskyních a je otázka jestli bychom vůbec ještě žili kvůli epidemiím a ohrožující přírodě. Pokud by se s tímto někdy dalo něco dělat tak vidím jedinou cestu - díky STEM přijít na to jak funguje mozek (hodně toho už víme, víc toho nevíme), např. metody jako magnetická rezonance. V budoucnosti bude možné provést i nějaký zásah ke změně povahy. A myslím že nebude trvat dlouho a bude díky STEM k dispozici spolehlivý detektor lži, který rozpozná kdy politik lže do mikrofonu; to by mohl být revoluční posun v politice...
24. 11. 2013 | 10:22

jk-jiny napsal(a):

A ještě poznámka: naštěstí pro okolní země nevyvážíme filosofii, kulturu, morálku a právo.
Vyvážíme energii, auta, elektroniku atd.
Export jediný ještě drží státní finance trochu nad vodou.
Tak trochu pokory, pane řediteli.
Když odejdou filofofové, přežijeme.
Když odejdou lidi, vzdělaní v tvrdých vědách, ani své cinty nebudete moci na netu plácat.
24. 11. 2013 | 10:26

Ládik!!! napsal(a):

Když hodíš kamenem, trefíš inženýra. Ale není inženýr jako inženýr. Jeden prodává ponožky, druhý rajčata.
24. 11. 2013 | 10:26

zajíček8 napsal(a):

Jaké jiné vědy? Může být vůbec psychologie nebo politologie vědou tak, jak chápeme dnes vědu?
24. 11. 2013 | 10:26

mv napsal(a):

rr

doktorand na informatice

Už se pod Vašim blogem budu opakovat asi potřetí, ale vzhledem k tomu, že se od posledně mnoho nezměnilo, tak ještě jednou. České školství nesmírně zaostává v týmových schopnostech jeho absolventů. Stále a pořád převažuje individualismus nad týmovým pojetím. Míra empatie, schopnost vyjít s jinými lidmi, než jenom mě povahově blízkými, se nelze naučit z knih, to se musí zažít zkušenostmi a není lepší cesty, než skrze týmovou, projektově orientovanou výukou.

Vidím jisté vlaštovky u nás ve škole, nicméně musím říci, že zavádět týmové projekty, bez vytvoření příslušného prostředí(tím myslím především to, aby pro studenty byly připraveny místnosti, ve kterých mohou strávit celý den prací na projektu a nikdo je nerušil) je nejhorší cestou, vede to pak stejně k dělbě práce a emailovým řešením, nikoliv ke spolupráci a takový tým se potom většinou přizpůsobí nejslabšímu článku.

Pane Štefl já nechci nijak shazovat Vaši touhu po studiu ne STEM, ale problém, jak jsem popsal, vidím úplně jinde a podle mne počet studentů humanitních oborů nezmění to, že stejně je majorita společnosti zvyklá hrát sama na sebe. A ten kdo zná Nashova equlibria, ten ví, že optimální chování a individualismus si vůbec nejsou rovny.
24. 11. 2013 | 10:46

LS napsal(a):

rr
Dobrý den přeji. Je to docela legrace (no, vlastně ani moc ne), že právě člověk, který zakládal Scio, po létech zkoumání zjistil, že přehnaná víra ve všespasitelnost oborů STEM vede jen do pekel. Na to přece nemusím být Einstein, abych pochopil, že IQ a sociální inteligence jsou dvě naprosto různé věci. A že právě sociální inteligence je nutná k tomu, aby se společnost vyspělá technologicky nezhroutila. To křečovité zaměření na techniku je bohužel ještě pozůstatek války. Lidé si totiž dobře pamatují, jak velký vývojový krok se podařilo za pouhých deset let lidstvu udělat. Jen prostě zapomněli, za jakou cenu. To je taková ta úmyslná, ochranná chyba v našem programu - pamatovat si z minulosti především pozitivní věci. Druhý problém je, že to, co by se podle vás mělo více vnímat jako důležitá věda, jsou ve velké míře bohužel stále jen jalové bláboly, vznikající z potřeby autorů v rámci vylepšení kariéry publikovat. Kromě toho (podle mého názoru)většina lidí, zabývající se těmito bezpochyby užitečnými obory, je nestuduje proto, že by na základě získaných znalostí chtěli něco pro společnost řešit, ale proto, aby mohli druhými lidmi ve vlastním sobeckém zájmu lépe manipulovat. Fujtajbl vespolek! Jsem "totalitním" vzděláním a "moderní" praxí ekonom, což znamená vlastně to, že za pomoci drahé techniky a spousty peněz jen pomáhám podnikům pomalu se vracet k užitečným, v minulosti běžně používaným a následně hloupě zavrhnutým metodám řízení, což jim evidentně umožňuje získávat konkurenční výhodu proti subjektům, kterým to zatím nedošlo. To bohužel platí jen na území ČR, protože jinde tak hloupí nebyli a samozřejmě vědí, že pokud snad něco řídí sám trh, tak určitě ne zrovna jejich firmu. Mimochodem, celá ekonomie - to je tedy taky "věda".
24. 11. 2013 | 11:16

Miroslav Patocka napsal(a):

rr:
Dobry den pane Steffl,
jsem vzdelanim ekonom -studium v Nemecku a Velke Britanii ukonceno 1988. Emigroval jsem v roce 1983. Moje studium se tykalo ne tolik matematiky, statistiky a pocitani ruznych modelu, jak to zname z pojeti marxisticko-leninskeho, ale bylo prave hodne zamereno na psychologii a sociologii. Tzv. exatni vedy maji jednu velkou nevyhodu. Vychazeji z predpokladu, ze clovek se chova logicky a racionalne. Tomu tak ale neni. Clovek je tvor velmi iracionalni a v nasich zemich i nevypocitatelny - prolhany a uskocny. Predikovat chovani jednotlivce je velmi tezke a stresujici, protoze nam mnohdy schazi moralni racionalnost. Uvedu priklad: mnozi chvali Zemana za to, ze se chova politicky racionalne a ze je chytry. Chova se ale moralne racionalne? Muze se na nej predseda CSSD spolehnout, nebo musi mit strach, ze na nej spacha politicky atentat s jeho nejblizsimi lidmi, kterymi duveroval a obklopoval se jimi. Takoveto uvahy se v nasich skolach nevyskytuji. Malokdo v nasi spolecnosti tomu rozumi. 1 + 1 je jednodussi.
24. 11. 2013 | 11:38

Jirka napsal(a):

Dobrá kopa totálních nesmyslů. Jestli si myslíte, že vás studium poitologie nebo sociologie udělá šťastným tak hodně štěstí. Ale věřte mi, že to, že v zimě nezmrznete vás šťastným udělá stoprocentně. Motáte do sebe to, co spolu nesouvisí, to co chybí není žádné teoretické vzdělání v soc oborech, to je k ničemu, chybí hlavně soucit s druhými a sounáležitost s nimi. Chybí někdo kdo by dal stop kultu individualizmu a myslel i na ostatní. Tohle ale nejde nikoho našrotit a nabiflit na nějaké vysoké škole.
24. 11. 2013 | 11:46

rr Vlada 511 napsal(a):

No nemyslím že když bude více právníků že se ušetří peníze - naopak. Humanitní vědy mají tu nevýhodu, že se snadno politizují - viz spor o Ústav totalitních režimů. Jací vědci tam jsou - oficiální vykládači pravdy ? Jak by to bylo na ZŠ a SŠ ? Které "pravdy" a ideologie by se potlačovaly a které propagovaly ?
24. 11. 2013 | 11:58

(rr) JK napsal(a):

RR.
Je otázka, zda by ty lapálie (např. vámi zmiňovaný krach ČEZu v Albánii) nedopadly úplně stejně nebo dokonce ještě hůř, kdyby tyto obchodní operace byly řízeny politology a jinými humanitně vzdělanými lidmi. Zdá se mi totiž, že na technicky orientované obory prostě tak nějak chodí schopnější lidé - dokáží logicky uvažovat, dát si dvě a dvě dohromady. Je jim jasné, že je lepší vystudovat techniku/ekonomii/práva atd. a k tomu se čistě prakticky naučit cizí jazyk, než studovat čistě filologii. Dosáhnou tak na lepší posty.
Mně nepřijde, že by humanistů bylo zrovna málo: např. psychologů je hafo, dostat se na studium psychologie je takřka nemožné.
24. 11. 2013 | 12:00

Bába napsal(a):

rr..
To co mi v předplyší chybělo, byla výuka filosofie. Místo ní se učil marxismus.
http://www.ceskapozice.cz/magazin/o-svete-bez-padouchu
Keller, Bělohradský, Kuras,
Popularizátoři filozofie chybí ve veřejnoprávních médiích.
Místo toho máme
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo/
Je to záměr?
24. 11. 2013 | 12:01

podlahove topeni napsal(a):

rr, gympl, fjfi cvut
Problemem je prave to podivne oddeleni exaktnich ved od soft ved. Uplne kazdy stredoskolak a vysokoskolak bez vyjimky by mel byt vzdelan v obojim. Statistiky (pokud mohu posoudit) jasne rikaji, ze opravdu nepotrebujeme tolik sociologu, politologu apod, ale potrebujeme, aby absolventi potrebnych a zadanych oboru byli vzdelani i v soft vedach (vymyslet, jak na to a zajistit to, je prave ukol pro absolventy soft ved)
Domnivam se, ze nerikam nic noveho. Vedel to v podstate uz Komensky. Jenze dnes vrcholi snaha, aby se nedejboze ve skole nemuseli deti ucit (natoz delat domaci ukoly!). Hlavne, at je to neodvadi od huleni a chlastu. Pak nastupuje predcasna specializace (ten objem uciva by prece nesel zvladnout!) a v dusledku pak tady mame polovzdelance. Pricemz jsem hluboce presvedcen, ze mnohem vice nam skodi, ze absolventi soft ved nejsou dostatecne vzdelani v exaktnich vedach nez naopak. S horoucim srdcem pak prosazuji uplne nesmysly casto odporujici i trojclence.
24. 11. 2013 | 12:04

Pachole napsal(a):

Autor je zcela odtržen od reality, VŠ produkují "techniky", kteří mají za sebou několik semestrů psychologie, politologie, marketingu..., ale neumí namalovat kloudný výkres. Na hodiny těchto "věd" nepotřebujete náročné a drahé vybavení, ani rozsáhlé laboratoře (na rozdíl od opravdu odborných předmětů), stačí tabule, křída, v lepším případě PC. Již se těším na autora, až spadne most a inženýr-stavař bude umět "jednat s lidmi" - patrně pozůstalými, ale bude mu chybět několik semestrů výpočtů stavebních konstrukcí.
24. 11. 2013 | 12:12

pH napsal(a):

rr
článek míchá nesouvisející koncepty. U kořene velké části problémů v článku zmiňovaných (nemluvě o nadpisu) totiž není malá znalost sociálních věd, ale nedostatek morálky. Existuje nějaká indikace, že kdyby Kalousek místo chemie studoval psychologii, tak by se z něj stal slušný člověk? Člověk se nestane morálním tím, že studuje morálku coby objekt nějakého vědeckého oboru. Stejně tak se nezačne chovat k lidem kolem lépe, když se naučí trochu psycholoie, především musí chtít.

Morálka společnosti je dána hlavně výchovou v rodině a společnosti. Škola není dostatečně silným nástrojem, aby šla proti celospolečenské atmosféře. Jistě že může pomoci, ale i zde to není otázka pro společenskovědní obory, ale pro občanskou nauku, ovšem dobře vedenou: Učit žáky dlouhodobě sledovat výroky politiků, porovnávat skutky s deklarovaným, rozebírat projevy, nacházet manipulaci, nejen v politice, ale i v ekonomii ("výhodné" půjčky atd.). Tohle má samozřejmě přímou návaznost na porozumění čtenému textu, což je zajímavou shodou okolností zrovna něco, v čem naše školství dle mnohých měření upadá.

Druhou otázkou je problém skutečně základních otázek. Souhlasím, že s nimi nám věda nepomůže, ale pokud je mi známo, tak si to ani nikdy nekladla za cíl. Smysl života musí přijít odjinud. V tomto oboru tradičně působila filosofie, která ovšem odpověď najít nedokázala. Řečeno jinak, nalezla, ale mnoho odlišných, což je totéž. Nesdílím autorovu představu, že pokud se soustředíme na společenské obory, stanou se tyto exaktními. Člověk není stroj, nevíme ani, co to vlastně štěstí znamená, natož najít exaktní metodu k jejímu nalezení, podobně je to s ostatními kritickými otázkami. Na ty opravdu důležité otázky budeme mít jen lépe či hůře podepřené názory, nevidím žádnou indikaci, že by mohly existovat odpovědi ve smyslu STEM.

Tím nechci říct, že výuka společenskovědních oborů nemá smysl, ale článek podle mne téměř žádné argumenty pro nepřinesl právě proto, že míchá různé věci. Je tu ještě jeden aspekt. Největším problémem našeho školství není špatná struktura předmětů, ale špatná náplň, špatné pojetí a často nepříliš kvalitní učitelé. Například matematika a fyzika mají potenciál na rozvoj kritického a racionálního myšlení, ale opakovaně potkáváme studenty, u kterých k tomu jaksi nedošlo, oba předměty se často redukují na výuku postupů. Těžko tomu může být jinak, když kolikrát ani učitelé nevidí širší souvislosti jednotlivých témat. Další dobrý příklad je historie, která opravdu může být učitelkou života, ale asi málokterý z nás to ve škole zažil.

To je samozřejmě problém na dlouhé lokte, pokud vůbec řešitelný je (kde ty dobré učitele brát?). Změnit poměry předmětů lze mnohem snáze a tudíž to láká, ale reálný dopad to IMHO mít mebude, pokud se nezmění to ostatní.

Osobně jsem postupně dospěl k názoru, že hlavním problémem je přílišný posun rozmezí mezi zájmy společnosti a individuální svobodou, ke kterému došlo v altantské civilizaci v posledních desetiletích. Správné nastavení tohoto rozmezí je pro dlouhodobou existenci společnosti klíčové, a pokud začneme stavět individuum příliš na pedestal, tak dotyčný přestane mít důvod brát příliš ohledu na společnost, což má devastující dopady.
24. 11. 2013 | 12:37

Karel Mueller napsal(a):

Podlahové topení:

Pane kolego,

každý přírodovědec nebo technik by měl mít určité společenskovědné, použitelné minimum znalostí, obráceně by měl mít každý absolvent společenskovědních oborů exaktní základy vzdělání.

Tragedií je, že v učebních osnovách středních škol chybí logika, včetně důkladného studia logických klamů, což umožňuje nejen nezblajznout každou kravinu, ale také se správně rozhodovat a myslet racionálně. Prof. Černý napsal před lety zajímavé knihy s názvem inteligentní kalkul. Nevím, jestli je lze považovat za učebnice, spíš doplněk, ale jsou zde vynikající úlohy početní i teoretické), kde v úvodu decentně naznačuje, že úroveň logického myšlení studentů je dost žalostná. A to celá živoz učil matfyzáky zaměřené na matematiku :-).
24. 11. 2013 | 12:38

Jana_rr napsal(a):

rr
To je všechno moc pěkné. Naprosto souhlasím, že sociální inteligence je pro pocit štěstí klíčová, neboť právě sociální inteligence umožňuje nám všem dosáhnout cíle bez negativních pocitů - tedy bez mrtvol a ztráty přátel. Jenomže představa, že se sociální inteligenci někdo přiučí ve škole, mi připadá velmi mylná. Ve škole se lze naučit především manipulaci, což asi není přesně to, co máte na mysli. Mateřská škola - no ano, tam se toho lze naučit nejvíc, protože to není škola v pravém slova smyslu, ale především prostor pro zjišťování, kdo je kdo a kdo jdem já. (důrazně varuji před dalším přibližováním školky škole!) Současná společnost činí rozvoji sociální inteligence naprosto medvědí službu patologickou ochranou dětí před reálným životem. Podle současné pedagogiky dítě nesmí být nikdy stresované, nesmí zažívat negativní pocity v kolektivu (šikana je dneska i když spolužák tahá spolužačku za vlasy) a pedagog musí být vždycky klidný a spravedlivý. Tak tomu říkám příprava na život - ukažte mi klidného a vždy vyrovnaného šéfa, ukažte mi pracoviště, kde není udavačský hajzlík, nebo podlézavý prevít, co čeká na Vaši chybu. Jak se má skleníkově vychovávany studentík, který, co si nezaviní sám, tak povětšinou nemá, vyrovnat s takovou životní realitou? Co takhle trochu normálnosti do výchovy? A technické obory učí logiku, bez které se exaktní myšlení neobejde. Člověk potřebuje oboje, i když samozřejmě, pomocí sociální inteligence můžete - zatím - vždycky sehnat někoho, kdo spočítá, kolik těch kachlíků vlastně potřebujete. Ale jak znám EUúvahy, skončíme se sociálně vzdělanými pablby, kteří nejenže nebudou umět trojčlenku, ale rohlík si budou kupovat podle sociální normy.
24. 11. 2013 | 12:41

Karel Mueller napsal(a):

Jana:

Máte pravdu, naprosto. Osmiletá Karolínka (nějak jsem ji přijal za vnučku) štípla spolužačku do ruky a neumíte si představit ten horor, rodiče k řediteli, špatně ji vychovávají atd. Když si vzpomenu, jak jsme se ve škole řezali ... :-).

V praxi vidíte tu tragedii, jak se mládež (nechci generalizovat) hroutí v každé stresové situaci.
24. 11. 2013 | 12:57

ondrejsteffl napsal(a):

Anna Welinska napsal(a): 22. 11. 2013 | 21:07
„Musím říct, že takto rozsáhlá a místy až nenávistná diskuze mě velice překvapila…“
Já jsem už zvyklý ;-). Doufám stále, že těch, kteří text přečtou s porozuměním (což nemusí být se souhlasem) a nediskutují, je přece jen víc.

„Podle mého názoru nepomůže zvýšení počtu hodin společenskovědních předmětů na školách, důležité je, jak se učí.“
Ano, to jistě. V tom se ovšem společenskovědních předměty od STEM nijak neliší. Ani po 1000 hodinách STEM většina lidí nechápe první Newtonův zákon.

„I když to tak někdy nevypadá, ve společnosti žijeme všichni.“
Spíš vypadá, ale někteří si toho odmítají všimnout :-)
24. 11. 2013 | 13:11

ondrejsteffl napsal(a):

Bestia triumphans napsal(a): 23. 11. 2013 | 01:51
„Technologický pokrok ale znamená i pokrok ve zdravotnictví. Vyléčit slepotu, dokázat, aby vozíčkář začal chodit... A technologický pokrok znamená, abychom zbytečně neplundrovali Zemi a dokázali efektivně využívat energii, např. tu sluneční, kde to stále neumíme.“
Ano, to je jistě pravda. A není pochyb, že technologický pokrok naše životy stále zlepšuje a prodlužuje. Otázka ale je, zda je to pro nás důležitější než řešení těch problémů (kurzivou v blogu).

„Jinak díky za blog, jste jeden z bloggerů, na které se těším.“
Tak já budu psát častěji :-)
24. 11. 2013 | 13:13

ondrejsteffl napsal(a):

modrý edvard napsal(a): 23. 11. 2013 | 11:30
„O Vašich dalších otázkách budu přemýšlet později.“
V to jsem ani nedoufal.
24. 11. 2013 | 13:13

ondrejsteffl napsal(a):

nii napsal(a): 23. 11. 2013 | 12:21
„Ono je důležité nejen kolik kterých věd/předmětů je, ale co si z nich žáci odnesou.“ Ano, jistě. Současná výuka není dobrá, ale určitě se nezlepší, když budeme všechno tlačit do STEM.

„Pokud se učí dějepis jako sled letopočtů, literatura jako seznam autorů, ekonomie jako pár oversimplified modelů k uvěření, psychologie, sociologie a filosofie spíš jako dějiny oborů... pak taková výuka v lepším případě nenadělá škodu a v horším prostě studenty elegantně indoktrinuje a naopak tam, kde se to nehodí, je spolehlivě otráví.“
Ano, právě to by bylo třeba začít měnit. Třeba kdyby MŠMT těch 1,75 miliardy dalo na nějaké inovace v té věci, snad by se něco málo změnilo, takle se nezmní nic. Samozřejmě vím, že by se z toho spousta peněz utratila zcela marně a dost možná i rozkradla. Ale to je pro obory STEM stejné. Takže znova:

MĚLI BYCHOM SOUSTŘEDIT MNOHEM VÍC POZORNOSTI NA VZDĚLÁVÁNÍ VE SPOLEČNOSKOVĚDNÍCH OBORECH – od mateřské školy až po vědu, a to i přes to, že to zatím pořádné vědy nejsou.
24. 11. 2013 | 13:15

ondrejsteffl napsal(a):

rr Spytihněv, MFF napsal(a): 23. 11. 2013 | 15:57
„Čím víc lidí vystuduje alchymii, tím větší je šance, že se z ní stane chemie. …“
Ano, to je legitimní námitka, i když myslím, že přece jen i kvantita hraje roli, nakonec i ti chemici vzešli z alchymistů

„Není lepší, aby se lidé s metodologickým, logickým a kombinatorickým STEM základem vrhli na alchymii? (Jako ostatně vy sám?)“
Ano, i to je možná cesta. A pokud vím, opravdu kvalitní vzdělání ve společenskovědních oborech v zahraničí se rozhodně matematice a metododlogii STEM nevyhýbá. Třeba psycholgie v podání Daniela Khanemana (Myšlení rychlé a pomalé, vyšlo i u nás), to nejsou žádné plané řeči.
24. 11. 2013 | 13:16

ondrejsteffl napsal(a):

Michal Komarek napsal(a): 24. 11. 2013 | 09:51
„„Kdy budeme mít dost zdrojů, abychom přesunuli pozornost k rozdělování? Jak zjistíme, že nadešel čas mluvit místo o výstupech a efektivitě o tom, co potřebujeme?“ Je to z poslední knihy Tony Judta, která prave vysla v ceskem prekladu“
Díky Michale, knihu si přečtu.
24. 11. 2013 | 13:17

gytaoggova napsal(a):

rr K tomu, co pan Štefl napsal na můj komentář.
Ti zemědělci,kterými se oháníte, si museli najít jinou práci, třeba se přeškolit, získat jinou kvalifikaci, nikdo je jen tak neživí. Ale co s těmi humanitními vědci? Kam půjdou, když jich už teď je všude nadbytek? Psycholog a sociolog do každé školy? Každému politikovi povinně dotovat jednoho humanitního poradce? Do každé nepřizpůsobivé rodiny jednoho ekonomického a sociálního asistenta? A nebo, což by se líbilo fandům spikleneckých teorií, absolventy těchto věd využívat jako kontrolory, kteří by bděli nad čistotou našich myšlenek. Dávali by pozor, zda všichni myslí správně multikulturně, enviromentalisticky, zda jsou dostatečně empatičtí, nexenofobičtí a vůbec povinně sluníčkoví. K tonu by jim složily různé výzkumné ústavy, odborné komise, uliční komise a samozřejmě i převýchovné tábory.
24. 11. 2013 | 13:19

ondrejsteffl napsal(a):

Mareček napsal(a): 24. 11. 2013 | 10:05
„Ježíšmarjá, pane vy jste ředitelem Scio???“
Jo, jo, jsem:-)

„ve svých názorech máte dvě ZÁSADNÍ chybné presumce: 1. že všechno musí naučit škola.“
To mě málo čtete, to si rozhodně nemyslím a dost často o tom píšu, zkuste nějaké mé starší blogy

„Dovededl byste akceptovat, že vám jako dospělému člověku bude někdo vtloukat do hlavy otázky morálky, životní spokojenosti. Řešit politiku a korupci??? a ještě si za to nechat platit????“
O vtloukání do hlavy zde nebyla řeč. Je třeba si představit, že JSOU I MOŽNOSTI, KTERÉ SI ZATÍM NEUMÍME PŘEDSTAVIT.

„V rodině funkční, spokojené, klidně žijící, kde je dostatek času se věnovat dětem, MÍT děti. (…) Protože dost čtu a přemýšlím o světě (jsem už dost starý), dospěl jsem k možným závěrům: a) Zdrojem průblémů ve společnosti je nefunkční rodina. Společnost musí povýšit funkce rodiny ve všech oblastech.“
No fajn, a kdo jak zařídí ty funkční rodiny? Kdo o tom dnes opravdu kvalifikovaně přemýšlí, jak to udělat, co změnit, aby víc rodin žilo spokojeně a mělo děti? Chemici, strojaři a technologové? Nebo snad politici?
24. 11. 2013 | 13:20

ondrejsteffl napsal(a):

Karel napsal(a): 24. 11. 2013 | 10:17
„...problémy sociální, politické, kulturní, trápí nás vztahy mezi lidmi, blbá nálada, závist, pocit, že nemáme dostatek financí pro slušný život, xenofobie, korupce, politická nestabilita, klesající porodnost...." A nepramení tyto pocity, včetně frustrace, právě z nedostatku financí“
Už jsem o tom psal: I to, jak vnímáme, co chceme, co potřebujeme, i to, že chceme stále víc, je sociální problém. Buddhisté ten problém nemají. Ale jasně, pocit dostatku financí je problém, jeho řešení ale nemusí být nutně v tom, že budeme mít víc peněz.

„V současné době máme nadbytek humanitních oborů“
Proč myslíte, že je jich nadbytek?
24. 11. 2013 | 13:21

Bestia triumphans napsal(a):

rr
ondrejsteffl napsal(a)24. 11. 2013 | 13:13 :
..."A není pochyb, že technologický pokrok naše životy stále zlepšuje a prodlužuje. Otázka ale je, zda je to pro nás důležitější než řešení těch problémů (kurzivou v blogu)."
!
No, pane Šteffl, řekl bych, že když jste slepý nebo na vozíku, tak je pro vás možnost vašeho vyléčení důležitější než xenofobie, korupce, politická nestabilita, klesající porodnost - namátkou z oné kurzívy.
Vždycky když potkám někoho se slepeckou holí, říkám si jak jsou mé problémy malicherné. A já, zdravý člověk, bych osobně daleko víc přivítal, kdyby technologický pokrok umožnil vyléčení slepoty než pokrok v boji s korupcí.

Jo, a pište víc, to v každém případě, krom Vás čti rád i Feřteka, je to inspirativní.
24. 11. 2013 | 13:22

ondrejsteffl napsal(a):

LUF napsal(a): 24. 11. 2013 | 10:22
„Na blbou náladu máme díky STEM antidepresiva (není to ideální ale alespoň něco).“
Nesdílím Váš názor, že antidepresiva jsou řešením, spíš naopak.

„Ostatní co tu bylo jmenováno se týká samotné podstaty člověka - vztahy mezi lidmi, závist, ... a co třeba partnerské vztahy, nevěra, rozvody. Jediné co by tady mohlo pomoci je "přeprogramovat" mozek - Aby se mé partnerce nezalíbil jiný chlap když už chodí se mnou. Jak chcete díky sociálním "vědám" někoho naučit aby nezáviděl?“
Ano to je právě to, co nevíme, a já myslím, že by stálo za to se pokusit to zjistit. Jak chcete z gramu uranu vyrobit megawatty energie? To je stejná otázka, nevěděli jsme to, před 200 lety jsme ji ani neuměli položit, a teď to víme. A že to se závistí může být i jinak, na to stačí se podívat do jiných kultur – třeba buddhisti. Tím samozřejmě nemyslím, že zde máme zavádět buddhismus, jen to, že i vztahy mezi lidmi mohou fungovat i jinak, než jak to známe teď.

„Nějaký průzkum ukázal, že nejspokojenější se životem jsou lidi ze dna společnosti, důvod je jasný - nemají na život veliké nároky“
No vida, sám připouštíte, že i něco jiného je možné.

„Pokud by se s tímto někdy dalo něco dělat tak vidím jedinou cestu - díky STEM přijít na to jak funguje mozek (hodně toho už víme, víc toho nevíme)…“
Ano i tudy vede cesta, ale bohužel mám obavu, že kdybychom se teď dozvěděli, jak mozek funguje, bude to větší výbuch než atomová bomba. Vznikly by nevídané etické a právní problémy, které jsou teď nad síly lidstva.
24. 11. 2013 | 13:23

ondrejsteffl napsal(a):

zajíček8 napsal(a): 24. 11. 2013 | 10:26
"Může být vůbec psychologie nebo politologie vědou tak, jak chápeme dnes vědu?“
I chemie začínala alchymii, medicína pouštěním žilou.
24. 11. 2013 | 13:24

ondrejsteffl napsal(a):

mv napsal(a): 24. 11. 2013 | 10:46
„České školství nesmírně zaostává v týmových schopnostech jeho absolventů. Stále a pořád převažuje individualismus nad týmovým pojetím.“
Ano!

„Míra empatie, schopnost vyjít s jinými lidmi, než jenom mě povahově blízkými, se nelze naučit z knih, to se musí zažít zkušenostmi a není lepší cesty, než skrze týmovou, projektově orientovanou výukou.“
Ano!

„…počet studentů humanitních oborů nezmění to, že stejně je majorita společnosti zvyklá hrát sama na sebe.“
No fajn, a kdo to změní? Kdo vymyslí, jak to změnit? VŠECHNY NÁVRHY JSOU VÍTÁNY!
24. 11. 2013 | 13:26

ondrejsteffl napsal(a):

LS napsal(a): 24. 11. 2013 | 11:16
„Druhý problém je, že to, co by se podle vás mělo více vnímat jako důležitá věda, jsou ve velké míře bohužel stále jen jalové bláboly, vznikající z potřeby autorů v rámci vylepšení kariéry publikovat.“
Ano, tak to jistě je, třeba s pedagogikou často. Ale o to právě jde, jak to změnit.
24. 11. 2013 | 13:26

ondrejsteffl napsal(a):

Miroslav Patocka napsal(a): 24. 11. 2013 | 11:38
„mnozi chvali Zemana za to, ze se chova politicky racionalne a ze je chytry. Chova se ale moralne racionalne? Muze se na nej predseda CSSD spolehnout, nebo musi mit strach, ze na nej spacha politicky atentat s jeho nejblizsimi lidmi, kterymi duveroval a obklopoval se jimi. Takoveto uvahy se v nasich skolach nevyskytuji. Malokdo v nasi spolecnosti tomu rozumi. 1 + 1 je jednodussi.“
Díky, hezký příklad
24. 11. 2013 | 13:27

Martina K napsal(a):

Autor me zase rozesmal. Predstava, ze vetsina populace umi vypocitat pH-jakou populaci mate na mysli-vetsina ani vlastnimi slovy nedokaze vysvetlit, co to je. Bohuzel mam zkusenosti se studenty, kteri vzorne studuji STEM obory na relativne dobrych skolach a takovou drzost, abych je nechala vypocitat pH jsem si uz dlouho netroufla. Beru to jako didaktickou pomucku do vyuky fyzikalni chemie, kterou hned zapomenou...Me by ke spokojenosti stacilo, kdyby, postaveni pred pH metr, dokazali si ho nakalibrovat a bez dalsi instruktaze pH roztoku upravit. Nebo si alespon najit v supliku pod pH metrem manual jak to udelat nebo vypnout ze sluchatek hudbu a na tom iPhonu si ten manual najit na internetu, kdyz wifi maji zdarma.
Predstava, ze studium socialnich ved zajisti lepsi mezilidske vztahy je snad jeste najivnejsi-maji snad studujici techto oboru lepsi mezilidske vztahy, jsou svym partnerum vernejsi a mene nachylni k podvodum??
A nezapomente-60% naseho zivotniho uspechu je dano ne tim, co se ve skole ucime, ale vlivy mimo skolu.
Treba v USA jsou obory electric and computer engineering nejjistejsi an ziskani dobre placene prace-dost podstatny faktor zivotni spokojenosti. Socialni vedy jsou povetsinou na druhem konci tohoto spektra.
24. 11. 2013 | 13:53

ondrejsteffl napsal(a):

Vlada 511 napsal(a): 24. 11. 2013 | 11:58
„Jak by to bylo na ZŠ a SŠ ? Které "pravdy" a ideologie by se potlačovaly a které propagovaly ?“
Myslím, že některé z těch věd jsou přece jen dál, než jak jsme se to učili za totality. Zkuste třeba toho Khanemana. A na ZŠ či SŠ nejde (nešlo by) o pravdy a znalosti, ale spíš o dovednosti.
24. 11. 2013 | 14:04

ondrejsteffl napsal(a):

(rr) JK napsal(a): 24. 11. 2013 | 12:00
„Je otázka, zda by ty lapálie (např. vámi zmiňovaný krach ČEZu v Albánii) nedopadly úplně stejně nebo dokonce ještě hůř, kdyby tyto obchodní operace byly řízeny politology a jinými humanitně vzdělanými lidmi.“
No ano, když by byli špatní. Špičkový politolog by to jistě správně předvídal. Otázka je, zda takoví špičkoví politologové existují. A můj blog je o tom, jak to udělat, aby byli.

„např. psychologů je hafo, dostat se na studium psychologie je takřka nemožné.“ Ale mají menší nezaměstnanost než strojaři…
24. 11. 2013 | 14:06

ondrejsteffl napsal(a):

podlahove topeni napsal(a): 24. 11. 2013 | 12:04
„Problemem je prave to podivne oddeleni exaktnich ved od soft ved. Uplne kazdy stredoskolak a vysokoskolak bez vyjimky by mel byt vzdelan v obojim.“
Ano, pokud možno kvalitně. Ale jak to zařídit?

„Pricemz jsem hluboce presvedcen, ze mnohem vice nam skodi, ze absolventi soft ved nejsou dostatecne vzdelani v exaktnich vedach nez naopak. S horoucim srdcem pak prosazuji uplne nesmysly casto odporujici i trojclence.“
Ano, s tím vlastně souhlasím. Já ale nepíšu o tom, co škodí, ale o tom, co by pomohlo.
24. 11. 2013 | 14:06

ondrejsteffl napsal(a):

Pachole napsal(a): 24. 11. 2013 | 12:12
„Již se těším na autora, až spadne most a inženýr-stavař bude umět "jednat s lidmi"“

Když spadne most a zemřou při tom lidé, je to tragédie. Jasná zřetelná, vypočitatelná, lze většinou najít viníka. Když statisíce dětí během školní docházky (a nejspíš její vinou), ztratí chuť se učit a touhu po poznávání, je to taky tragédie. Méně zřetelná, méně vypočitatelná, viníka nelze najít. Nechci spekulovat, které je větší, ale jisté je, že ta druhá se děje denně a nikdo to moc neřeší, mosty padají zřídka (ve STEM jsme daleko).
24. 11. 2013 | 14:08

Alena Čechová napsal(a):

rr

ondrejsteffl napsal(a):

„…počet studentů humanitních oborů nezmění to, že stejně je majorita společnosti zvyklá hrát sama na sebe.“
No fajn, a kdo to změní? Kdo vymyslí, jak to změnit? VŠECHNY NÁVRHY JSOU VÍTÁNY!

Můj návrh: vraťme se k náboženství. Postrádáme spiritualitu, upnutí se k něčemu, co nás osobně přesahuje. Třeba bychom tímto vyřešili i náš přepjatý vztah k muslimskému světu, jehož se bojíme zřejmě hlavně proto, že sami podvědomě cítíme, jak chudí Duchem jsme. Nehoruji pro návrat náboženství do škol, spíše pro znovunalezení lásky k bližnímu. Jak toto udělat prakticky ale nevím.
24. 11. 2013 | 14:08

ondrejsteffl napsal(a):

pH napsal(a): 24. 11. 2013 | 12:37
„U kořene velké části problémů v článku zmiňovaných (nemluvě o nadpisu) totiž není malá znalost sociálních věd, ale nedostatek morálky. (…) Morálka společnosti je dána hlavně výchovou v rodině a společnosti.“
Ano, a kdo a jak vymyslí, co je třeba udělat, aby se situace zlepšila? Na tom, že je situace nedobrá, se shodujeme.

„Učit žáky dlouhodobě sledovat výroky politiků, porovnávat skutky s deklarovaným, rozebírat projevy, nacházet manipulaci, nejen v politice, ale i v ekonomii ("výhodné" půjčky atd.).“
Ano, tak nějak by se mělo postupovat.

„Nesdílím autorovu představu, že pokud se soustředíme na společenské obory, stanou se tyto exaktními.“
Ale já neříkám, že se mají stát exaktními. Mají nám pomáhat řešit naše problémy. Zda na to musí být exaktní, to nevím.

„Například matematika a fyzika mají potenciál na rozvoj kritického a racionálního myšlení, ale opakovaně potkáváme studenty, u kterých k tomu jaksi nedošlo, oba předměty se často redukují na výuku postupů. Těžko tomu může být jinak, když kolikrát ani učitelé nevidí širší souvislosti jednotlivých témat. Další dobrý příklad je historie, která opravdu může být učitelkou života, ale asi málokterý z nás to ve škole zažil.“
Naprostý souhlas!

„Osobně jsem postupně dospěl k názoru, že hlavním problémem je přílišný posun rozmezí mezi zájmy společnosti a individuální svobodou, ke kterému došlo v altantské civilizaci v posledních desetiletích. Správné nastavení tohoto rozmezí je pro dlouhodobou existenci společnosti klíčové, a pokud začneme stavět individuum příliš na pedestal, tak dotyčný přestane mít důvod brát příliš ohledu na společnost, což má devastující dopady.“
Ano, souhlasím. A znovu se ptám, kdo a jak vymyslí, jak by se to dalo změnit. Samozvaní spasitelé, politici, či kdo?
24. 11. 2013 | 14:09

ondrejsteffl napsal(a):

Jana_rr napsal(a): 24. 11. 2013 | 12:41
„Mateřská škola - no ano, tam se toho lze naučit nejvíc, protože to není škola v pravém slova smyslu, ale především prostor pro zjišťování, kdo je kdo a kdo jdem já. (důrazně varuji před dalším přibližováním školky škole!)“
A pokládáte za vyloučené, aby se škola přibližovala školce? To by přece šlo, ne? :-)
24. 11. 2013 | 14:10

ondrejsteffl napsal(a):

gytaoggova napsal(a): 24. 11. 2013 | 13:19
„Ale co s těmi humanitními vědci? Kam půjdou, když jich už teď je všude nadbytek? Psycholog a sociolog do každé školy? Každému politikovi povinně dotovat jednoho humanitního poradce? Do každé nepřizpůsobivé rodiny jednoho ekonomického a sociálního asistenta?“
To jsou dobré nápady. Nedojde-li na nějakou velkou Černou labuť, tak ten stav, že nebude pro lidi práce (http://www.lupa.cz/clanky/jiri-hlavenka-kdyz-prace-mizi-aneb-nici-internet-stredni-tridu/), se blíží, a nějak tak, jak píšete, se to asi bude řešit.
24. 11. 2013 | 14:10

ondrejsteffl napsal(a):

Bestia triumphans napsal(a): 24. 11. 2013 | 13:22
„osobně daleko víc přivítal, kdyby technologický pokrok umožnil vyléčení slepoty než pokrok v boji s korupcí.“
To jsou už otázky osobních hodnot, ale pěkné :-)
24. 11. 2013 | 14:11

Milan Honusek napsal(a):

Učit se o morálce a pak zapadnout do dnešní nemorální společnosti zacloumá psychikou nejen dítěte. V prvé řadě je třeba postavit Člověka nad peníze. Ale něco se káže a o něčem se mluví. Podporuji studium humanitních i pro dospělé, ale pro to je potřeba vytvořit volný Čas a tvůrčí práci, ne honičku za penězi. Třeba provést změnu systému.
Jsem též matfyzák, ale se znalostí matematiky to vidím černě. Např. při presidentských volbách nějaký šéf odboru na min. vnitra (jméno jsem zapomněl) hlásal blbost o počítání průměru. Trvalo to dlouho a já se pomalu styděl, že jsem občanem tohoto státu.
24. 11. 2013 | 14:13

David Hollan napsal(a):

rr! Vzdělání: matematika na Přírodovědné fakultě, filosofie na Filosofické fakuultě Masarykovy university. Dobrý den. (Doznávám, že jsem četl článek, ne však celou diskusi pod ním.)

Přiznám se, že dichotomie matematika/přírodověda/technika vs. společenské vědy mi úplně nevoní. Matematiku přece nepotřebují jenom technické obory! Biologie má s matematikou mnohem méně společného než třeba ekonomie. Matematiku potřebujete ke studiu ekonomie, lingvistiky, filosofie... nemluvě o statistice, kterou jako základ potřebují všechny "social sciences".

I když se výukou společenských věd na gymnasiu živím,nemám pocit, že by zdvojnásobení prostoru pro psychologii nebo sociologii něco zásadního vyřešilo. Spíš přeci jen postrádám ten klasický humanitní základ. Nějak se nám během té vědeckotechnické revoluce, osvobozování se od kdečeho, modernisace a postmodernisace vytratil sám pojem kulturního člověka. Kandidát na úřední dráhu ve středověké Číně skládal náročné zkoušky - musel se vyznat v poesii, napsat esej apod. Když tohle zvládal, rozumělo se, že tu úředničinu už nějak zvládne. Něco na tom, myslím, bylo.
Kdybych měl vymýšlet studijní program pro gymnasium, které by se mi líbilo, posiloval bych obecné základy na úkor vygůglovatelného faktografického balastu. Absolvent by měl umět derivovat - a vědět, co to dělá, když derivuje. Měl by mít přečteného a zažitého Sofokla, Goetha, Kafku (nebo tak něco) - a chápat, že to jsou věci postatné pro jeho, s odpuštěním, enkulturaci. A klidně by se myslím obešel bez těch telefonních seznamů, co je bifluje v biologii.
Ale to by všechno bylo na delší povídání.
24. 11. 2013 | 14:17

plytvín napsal(a):

Osvěta se šíří sama? V ČR za poslední čtvrtstoletí 4000 nových profesorů,včetně Putny.
Napoleon říkal:"Každý voják nosí v torně maršálskou hůl".Měl za čtvrtstoletí 18 maršálů,do věčných lovišť je po Waterloo poslali agenti Metternicha.
Dušan Hamšík se s nimi-maršály Napoleona- setkal v nebi po autonehodě 1989.Byl autorem knihy Hitler-génius průměrnosti.
SSSR během WWII dosáhl 4000 generálů.
24. 11. 2013 | 14:26

gytaoggova napsal(a):

rr ondrejsteffl
Ty zemědělce, kterými argomentujete, nikdo jen tak neživí, museli si najít jiné zaměstnání, naučit se něco jiného, orientovat se na úplně jiný obor. Ale kde zaměstnáte tolik humanitních absolventů, když už teď je jich nadbytek? Bude povinně na každé škole psycholog, sociolog a odborník na kulturologii? Každému politikovi bude stát dotovat humanitního poradce? Psychologický a sociální asistent do každé nepřizpůsobivé rodiny? A nebo, což by se líbilo zastáncům spikleneckých teorií, tyto humanisty využijeme na kontrolu čistoty myšlenek obyvatelstva. Budou bdít nad tím, abychom všichni mysleli správně multikulturně, enviromentalisticky a genderově korektně, abychom byli správně empatičtí, nexenofobní a vůbec sluníčkoví. K tomu jim budou sloužit různé výzkumné ústavy, odborné a uliční komise a v neposlední řadě i převýchovné tábory. A pokud ještě zbydou někteří nezaměstnaní pavědci, tak se jim zajistí stálý nepodmíněný příjem, aby mohli nerušeně bádat, jak zajistit zářnou budoucnost lidstva. Poslední možniost pak je, rekvalifikovat tyto třeba na zámečníky.
24. 11. 2013 | 14:26

gytaoggova napsal(a):

rr Omlouvám se za překlepy.
24. 11. 2013 | 14:30

******** napsal(a):

to Plytvin:zrádce Napoleona , napoleonský maršál Bernadotte se stal švédským králem,jeho jím založený rod královský tam trvá na trůnu

200 000 švédských dobrovolníků bojovalo u Leningradu proti SSSR.Norští žoldnéři vedle si po roce 1943 smlouvy s Hitlerem neprodloužili.Norský král ale za WWII unikl smrti o vlásek cestou do emigrace lodí.Uděluje Nobelovu cenu míru a též jiné medaile a ceny předním matematikům.
24. 11. 2013 | 14:36

gytaoggova napsal(a):

rr Chybí mi dostatečné IT vzdělání, můžete mi vysvětlit jak to tady funguje? Napsala jsem komentář, poslala a nic. Jako by to bylo vymazáno. Potom jsem to napsala znova a mám je tam oba. Co udělala stařenka špatně?
24. 11. 2013 | 14:39

dzin napsal(a):

Bernadotte se oženil s dcerou hospodského z Marseille.Pak pochopitelně z ní byla švédská královna.
24. 11. 2013 | 14:41

modrý edvard napsal(a):

"Úvodník v únorovém čísle roku 2013 přírodovědného časopisu Vesmír končil slovy: „Při vší úctě k fyzice, chemii, biologii – nejsou teď na tahu jiné vědy?“
rr
Existuje nějaký důvod si myslet, že ty jiné vědy, co jsou na tahu, jsou ty stávající neSTEM vědy? /a naopak: Existuje důvod si nemyslet, že ty jiné vědy, co jsou na tahu, jsou ty stávající neSTEM vědy, protože tyto v tomto směru dosáhly jen drobných výsledků. Pokud něco nefunguje, praktický rozum říká, že s tím máme praštit./.
Možná to stávající vědy řešit neumějí. Možná to je neřešitelné.
24. 11. 2013 | 15:14

podlahove topeni napsal(a):

Z toho vseho vyplyva, ze vzdelavaci system je treba zefektivnit. Nejlepsi zpusob je vzdy zavedeni zpetne vazby + vzhledem k faktu, ze nas systém není nejlepsi, mame se se od koho ucit. Bezskurpulozne bych to zacal opisovat od vyspelejsich s prihlednutim k jejich infekci pseudovedami a s pouzitim racionalnich metod hodnoceni (genderova studia a kvalita koleji opravdu nejsou prvoradym kriteriem). A predevsim bych odboural honbu za poctem vzdelanych a zavedl skolne. Kdo není schopny dat N000Kc/rok za gymnazium (za alkohol a tabak daji rodice podstatne vic) nebo dolozit, ze je z extremne chude rodiny, neni zpusobily ke studiu (a skoly nejsou odkladistem deti). Vetsi sumy za vysokou skolu + moznosti ziskani prospěchového stipendia a pripadne pujcek na studium (ne tech vymyslenych bankami, ale treba jak to maji v Britanii) Timto by skoly mohly ziskat nejake prostredky navic. Jakmile se ze skol stane zdaleka nesamozrejmy statek, zmeni se i pristup studentu, jejich nároky na ucitele a profesory a v neposledni rade i pristup vyucujicich)
Co se tyce sblizeni vyuky exaktnich a soft ved - mozna by slo treba jednou za mesic poradat spolecne seminare/přednasky (typu fyzika+historie, sociologie+matematika apod.) které by spolu vedli dva vyucujici s vykladem nejakych prunikovych udalosti. Byla by to sice asi trochu "vlastiveda", ale snad dobra pro rozsireni obzoru. Treba rozbor, jak s pomoci logiky uspesne lustit slinty ruznych klausu a zemanu a jejich techniky ohlupovani lidi.
P.S. A hlavne povinna maturita z matematiky, historie a jednoho cizího jazyka.
24. 11. 2013 | 15:54

Jana_rr napsal(a):

to ondrejsteffl:
Školu je potřeba přiblížit normálnímu životu. Děti nechávat řešit nejrůznější problémy už od malička a neustále. Něco chceš? Tak zkus vymyslet, jak to dostaneš.
Domluv si to sám. Dítěti ponechat jeho "právní subjektivitu" s ochraňující autoritou v zádech. Za chyby se neplatí plná cena, ale cena věku přiměřená. Není to otázka nějaké komplikované výchovy a už vůbec ne nějakých speciálních předmětů, ale otázka postoje. Dítě je, pravda mladší, ale vůbec nemusí být hloupější než já. Dřív, nastala-li krizová situace, desetiletý kluk dokázal uživit celou rodinu. Dnes ani neví, kolik stojí chleba. Budujeme skleníky a pak strašně divíme, že nám pacholátka venku chcípaj. Naprostým základem vzdělání by měly být exaktní vědy, protože bez logiky se opravdu moc nikdo nehne. Ten zbytek výchovy je jen postoj. Jinak to opravdu skončí papouškovanými poučkami. Než humanitní vědy, tak to už tedy raději hrát divadlo, řvát jak paviáni a číst si pod lavicí. To je do života mnohem praktičtější, než základy psychologie. Mimochodem, cca 90% studentů psychologie jsou lidé, kteří si chtějí vyřešit vlastní psychické problémy. Ti, kdo dostudují, je povětšinou úspěšně přenášejí dál. Čest výjimkám!
Připadám si už jako beznadějný staromilec, ale na triviu opravdu něco je. Kéž by je všichni po těch deseti až dvaceti letech studia všichni ovládali! A kdyby se k tomu ještě mile uměli představit a jednoduše sdělit, co by rádi, tak to už by byl na světě úplný ráj. :-) A kdyby ještě uměli něco praktického a užitečného... no jéje, tolik štěstí by společnost ani neunesla.
24. 11. 2013 | 16:50

Jaroslav napsal(a):

rr - omlouvám se,ale společnost neuživí politologové, sociologové, SLUŽBY a vzájemně poskytované.Viz Řecko, kde neexistuje výroba a byrokracie a úředníci přivedli zemi ke krachu, zatímco jiné a průmyslové země vyrábí, exportují a importují a mají zboží na výměnu. Čímž neříká, že určitá část výuky by se neměla týkat společenské výchovy a sociologie. Nicméně malá část. Většinu vzorů mají mladí z rodin a hulvátství, dnes brané jako přednost, to ani výukou nepředěláte. Dokud budou před poctivě pracujícími lidmi upřednosňováni finančně příživníci, dokud budou lépe placeni a společností oceňováni politici, sportovci a nebude důsledně vymáhané dodržování zákonů a pravidel, do té doby je tuto "výchovu sociologií" třeba brát jako prázdné plkání a ztrátu času, neb skutečnost je JINÁ ! Jsem bývalý učitel na SŠ.
24. 11. 2013 | 17:05

houba napsal(a):

rr STEM: vzděláním fyzik Společenské vědy: nadšený ale neukojený amatér

V podstatě souhlasím. Důvod proč jsem se tenkrát nedal na společenskovědní obor (krom toho, že mě přírodní vědy příjdou mnohem úžásnější než poměrně všední lidská společnost, v níž je mnohem větší zábava prostě žít) byla dle mého názoru relativně nižší úroveň společenskovědního vzdělání. Na kvalitě studia se u společenských věd ještě výrazně více než u STEM (alespoň na nižších stupních studia) podepisuje osobnost učitele. A na základě mé omezené zkušenosti jsou zejména bakalářské společenskovědní obory vyučovány poměrně tristně. U společenských věd je podle mě velmi důležité individuální vedení. A to při počtu studentů na mnohých oborech je prostě nemožné. Hodně jsem si sliboval od FHS. Zklamala mě. Na pražských právech (kam jsem se mimochodem tenkrát po revoluci z donucení rodičů také hlásil a přijali mě) teď nedávno studentská elita národa navrhovala nahrávání ústního zkoušení na kameru. Dokud se kvalita výuky nezlepší, můžeme si o tom, že nejlepší středoškoláci půjdou studovat společenskovědní obory na úkor medicíny a STEM a ndojde tam k plítvání jejich talentem leda zdát.

Nepřestává mě fascinovat osobní setkávání se studenty společenskovědních oborů v zahraničí. Bezchybné vyjadřování, k věci. Aktivní přístup k řešení problémů. Schopnost promluvit zajímavě o nějakém tématu ze svého oboru. U českých absolventů se s tímto přístupem setkávám jen naprosto výjimečně a i v takovém případě mám pocit, že to není důsledkem jejich vzdělání. Něco podobného by bylo tristní i u absolventů informatiky natožpak nějaké společenské vědy.

Bohužel naprosto netuším co s tím. A opravdu mě zaráží, že zatímco máme odborníky na ledacos, tak cokoli se týká vzdělávání na zš a sš skončí většinou naprosto tragicky. Že sš je o výjimečných individualitách v šedi spíše než o systematicky budovaném učitelském stavu.
24. 11. 2013 | 18:18

Anna Welinska napsal(a):

Často se tu v diskuzi objevuje, že výchova ve škole moc nezachrání, protože řadu (až většinu) modelů chování si člověk odnáší do života z rodiny. A co když rodina jako vzor nefunguje? Nebo ještě častěji - co když rodina opakuje a stupňuje modely a vzorce, které nikam nevedou? Mladý člověk by měl poznat i jiné myšlenkové postupy a způsoby řešení, než vidí v rodině, např. frustraci utápějící se v alkoholu, nenávisti k ostatním, fyzické agresi na svých nejbližších apod. Měl by znát a hlavně si neustále zkoušet hledání kompromisu, ale i asertivní jednání, vcítění se i sebepoznání, měl by přemýšlet o hodnotách a směřování, uvědomovat si manipulaci a spoustu dalších „společenských“ znalostí...To není záležitost společenskovědních předmětů, ale spíše celkového naladění ve škole ve všech předmětech.
Školství je začarovaný kruh. Politici nemají zájem přisypat do školství takové množství peněz, které by přilákalo i všestranně vzdělané osobnosti, které by mohly být dětem vzorem, protože se jim zdá, že učitelé se flákají, na druhou stranu – mnoho kdysi zaujatých kolegů rezignovaně konstatuje, že dělá jen do výše platu . Někomu by možná stačilo ocenění morální, dnes spíše přijde pár facek nespokojeného rodiče nebo žaloba.
Předávat duchovní hodnoty a normy kdysi dokázalo náboženství (osobně si myslím, že k tomu se asi těžko vrátíme), hodnoty díky praktickému používání předával i např. Skaut. Škola o hodnotách a sebepoznání nikdy moc nebyla. Jediné sebepoznání, které často děti ve škole získaly, bylo, že jsou hloupé a nehodí se k ničemu. Chyba v písemce = hloupý žák. Kritici školství se často zaštitují i testy PISA, které ovšem konstatují, že celkové nepříliš lichotivé výsledky naši žáků nejsou způsobeny poklesem celé populace žáků, ale rozvíráním nůžek mezi dobrými a špatnými. „Špatní“ žáci totiž už dávno rezignovali na cokoliv, co se jen vzdáleně dotýká školy. Chtěla bych skončit nějak optimisticky, ale nějak nevím jak. Třeba na to přijde někdo z dalších diskutujících…
24. 11. 2013 | 18:38

Babeta napsal(a):

Tragedie posametového vývoje je právě v tom, že dlouze omílané různé ekonomické postuláty a axiomy - např. trh vyřeší vše nebo naši největší devizou je levná a vysoce kvalifikovaná pracovní berou pomalu, ale jistě za své. Pracovní síla zůstala sice stále levná, ale ta její kvalifikovanost se vytratila. Ti vysoce kvalifikovaní v rámci privatizace podniků nezřídka přišli o práci, v montovnách se vysoká kvalifikace nevyžaduje, no a dnes jsou stejně v důchodu, aniž mohli své zkušeností předat mladší generaci.

Pokud autor píše, že: "Mladí lidé hledí dopředu, mívají ideály a nadšení a zdá se mi, že vidí dál než vlády a celá Evropská komise. Jsem vzděláním matematik, učil jsem fyziku, ale jsem rád, že se mladí lidé na obory STEM příliš nederou a raději volí obory společenských věd. A to i když mnozí z nich mají dobré a někdy dokonce vynikající předpoklady ke studiu matematiky či jiných exaktních věd (data z výzkumu a testování uchazečů o vysokoškolské studium, společnost Scio). Ale oni tyhle obory studovat prostě nechtějí."

A pokračuje: "Chtějí najít odpovědi na životní otázky, které si kladou. Vždy se jich hodně hlásilo a stále hlásí na psychologii, protože chtějí rozumět sami sobě a lidem kolem. Hlásí se i na speciální pedagogiku či sociální a charitativní práce, protože chtějí pomáhat lidem. Hodně se jich hlásí na sociologii či politologii, protože chtějí porozumět společnosti, politice, ne světu strojů, ale světu lidí, který je obklopuje. Měli bychom je v tom podporovat, protože oni tak vlastně projevují„ starost o člověka samého a o jeho osud“. A měli bychom se snažit, aby právě tyhle obory šli studovat ti nejchytřejší z nich, a ne je přesvědčovat, že nejlepší je být strojařem či chemikem."

A právě v tom je příčina dnešních problému Česka i Evropy. U nás má právě i SCIO svůj podíl na tom, že nastal odklon od STEM. Jenže selský rozum říká, že mohu být poustevníkem a přemítat o smyslu života a "nesmrtelnosti chrousta" ale pak se musím spokojit s obživou kořínky a lesními plody a spoléhat na milodary. Jenže ti noví absolventi VŠ s kvalifikaci "poustevník" si tvrdě vymáhají po společnosti pracovní místa (nejraději ve státní správě) nebo alespoň odpovídající sociální zabezpečení. Výsledkem takového odklonu od STEM teď neúspěšně řeší např. Španělsko, kde je asi 25% mladých VŠ bez možnosti najít uplatnění. Hovoří se o ztracené generaci. Ono se to pěkně studuje na úkor společnosti nebo rodičů, ale co dál??? Další VŠ??? Nebylo by pro společnost prospěšnější, kdyby studenti toužící po takovém typu vzdělání šli do budhistických klášterů v Tibetu???

Spoléhání na milodary přivedlo Evropu i nás tam kde jsme. Zadlužení až po uši. Evropské ekonomiky jsou díky těmto trendů tak nevýkonné, že si jejich státy nevydělají ani na vlastní provoz, nicméně namísto toho, aby ti schopní se věnovali STEM a uplatnili své znalosti ve výrobě s reálným obchodovatelným produktem s vysokou přidanou hodnotou produkují naše školy programově už od ZŠ přes SŠ poustevníky. Ti "zoufalci" co se nedostanou na lukrativní poustevnickou školu, jdou
sice třeba na techniky, ale díky předchozí přípravě a reformám studia, kdy se nejprve dostanou na nějakého formu bc. studia, kde je technicky obor studován bez teoretického základu (něco jako dříve nižší průmyslovky - mistrovské). Doplnění si něco z teoretického základu až na mgr. studiu je již o ničem.
Výsledkem je, že zahraniční firmy volají po rychlé změně školského systému směrem k učňovskému a technickému školství a doslova hrozí, že jinak z Česka odejdou pro nedostatek kvalifikované pracovní síly!!! Prostě o poustevníky firmy zájem nemají.

Jeden můj bývalý student současnou úroveň studia lapidárně vyjádřil slovy "Když si uvědomuji, jaký je ze mě inženýr, tak mám strach jít k doktorovi."

Poznámka k příspěvku Anna Welinská 22. 11. 2013 | 21:07

"Ve škole mi vždy šla matematika i fyzika, líbily se mi pro svoji "ukončenost" - člověk došel k výsledku a zkontroloval si, že se mu to povedlo. Postupně jsem však chtěla překročit do sféry nejednoznačnosti, vystudovala jsem sociologii, zabývala jsem se i psychologií, etnologií a osobním rozvojem."

Matematická disciplína, která pojednává o "nejednoznačnosti" se jmenuje deterministický chaos. Je to v zásadě nejvyšší stupeň univerzálních zákonitosti, podle kterých se řídí celý kosmos. Od pohybu planet až po mikrosvět, společenské vztahy a otázky života vůbec nevyjímaje.
24. 11. 2013 | 19:26

PIV napsal(a):

rr. Když se člověk podívá kolem sebe s otevřenýmy očima, tak by měl pochopit co měl autor na mysli. Technika je určitě velmi užitečná věc, na druhou stranu my žijeme v určité společnosti. A jedinec může být jen natolik štastný, nakolik je štastná celá společnost. Jde o základní pochopení, že pokud nevytvoříme harmonickou společnost, že pokud se na ní nebudeme všichni aktívně podílet, že nenajdeme způsob jak toto poznání předat tak, že bude vlastní všem členům společnosti, že naopak i společnost se postará o každého jedince, který bude přispívat pro tuto společnost, pak nás žádné světlé zítřky nečekají. Jiné cesty není. Po revoluci jsem si myslel, že společnost musí dojít k jistému poznání vývojem, vším tím co zažije, ať dobré či špatné. Dnes si spíše myslím, že je potřeba aktivnější přístup. Hledání cest, jak dosáhnout vyšší uvědomělosti.
24. 11. 2013 | 21:11

brabec napsal(a):

Blábol. Potřebujeme techniky - povinnou maturitu z matiky. Tohle nás živí!
24. 11. 2013 | 21:19

Jan napsal(a):

Ondrrřej Štefl se dal na tibetský buddhismus a snaží se nám tady vysvětlit, že celá společnost by vlastně klidně mohla být někde úplně jinde (třeba ještě v jeskyni), hlavně kdyby se lidi měli rádi, nekradli a byli morální. Prostě byli tak nějak sluníčkoví.

Fajn Ondřeji, souhlasím. Odstěhujte se do Bhútánu a pověste na hřebík SCIO s jeho zneužíváním evropských dotací. Nebo si opravdu myslíte, že váš přínos stojí za těch 115 miliónů, které jste z EU odsál? Zneužívání veřejných peněz je taky nemorální.

A to vůbec nemluvím o tom, jak jste začal "podnikat". Napřed jste si založil obecně prospěšnou společnost SCIO, nechal se napumpovat sponzorskými dary a když se to přehouplo do zisku, jednoduše jste o.p.s. "přetransformoval" na své vlastní s.r.o. Takový pěkný sluníčkový tunel.

Takže Ondřeji, vaše moralistické sluníčkové řeči (nejen v článku, ale hlavně v diskusi) o tom, jak se lidé mohou mít líp jsou pěkné. Od člověka, který zahájil podnikání tunelem a dodnes vykrádá finance z EU na nesmysly ale bohužel nezní zrovna moc upřímně.
24. 11. 2013 | 21:41

ondrejsteffl napsal(a):

Jan napsal(a): 24. 11. 2013 | 21:41
AD PERSONAM, že? :-(

Milý Jane, Vám se musí ve světě špatně žít, když všude vidíte tunely, podvody a zlodějnu. Takže vám to pomůžu zlepšit…

„Nebo si opravdu myslíte, že váš přínos stojí za těch 115 miliónů, které jste z EU odsál? Zneužívání veřejných peněz je taky nemorální.“
Ne, to si nemyslím, ten přínos určitě nestál za 115 M. Bohužel. Tak jsou totiž nastavena pravidla výběru a čerpání projektů OP KV. Z nabízených projektů si MŠMT neomylně vybralo ty s nejmenším přínosem. A to nemluvím o tom, jak nehospodárně se nimi MUSÍ zacházet a kolik stojí plnění nesmyslných předpisů. Nepochybně bychom dokázali za 115 M udělat mnohem víc, ale udělali jsme, co se dalo, alespoň něco, kdo chce může si prohlédnout stránky všech projektů, třeba http://eskalator.scio.cz/, který běží už pátý rok. Deskových her jsme do škol vydistribuovali čtyři kamióny, atd. A nebo znáte někoho, kdo udělal za peníze EU víc.

„Napřed jste si založil obecně prospěšnou společnost SCIO, nechal se napumpovat sponzorskými dary“
Tak ještě dohledejte, kdo nám co dal ;-). Jediný dar jsme dostali od americké ambasády, jinak jsme PRODÁVALI služby. A to podle zákona nejde, ops. ma být podle zákona financována z zejména darů, dotací a příspěvků a jen výjimečně z vlastní činnosti. Takže jsme to na návrh správní rady změnili.

„…ale bohužel nezní zrovna moc upřímně.“ Na mém blogu doufám není nic, co by mělo být upřímné či neupřímné. Je to text, jehož kvalita se odvíjí od autority autora, ale od argumentů v textu.

Takže, máte něco k věci? AD REM?
24. 11. 2013 | 22:28

Karel Mueller napsal(a):

Jan:

Ve slavné veselohře Paprika říká hrabě Rasako:

Výborně bratře Karlo. Vždycky jsem tvrdil, že jen kurát dokáže ocenit šťavnatou a hezkou prdýlku ... :-)).
24. 11. 2013 | 22:28

Karel Mueller napsal(a):

Pane Štefl,

tak tohle by mě opravdu zajímalo. Ne, že bych se Vám chtěl hrabat v §čtech, to oprabdu ne. Ale jaké kste měl priority?

Já bych třeba jako první položku měl elektro-merkur pro 8. ročník.
24. 11. 2013 | 22:38

Jan napsal(a):

Ad perrrrsonam? No jak jinak ve vašem případě? :-)

Pokud se nemýlím, jedním z dárců byl například Eurotel.

Je pěkné, že alespoň uznáte, že vaše projekty za těch 115 miliónů nestály. Takže řešení by bylo je přestat generovat, což? V Bhútánu vám třeba bude líp, všichni budou empatičtí a budou se na vás usmívat. A až onemocníte, s úsměvem vás pochovají, protože nemají zbytečné přírodovědce, kteří by na vaši chorobu vymysleli lék. Ale usmívat se u toho budou, to jo. Empaticky. :-)

Čtyři kamiony deskových her do škol jsou zajímavé. Jenom by mě zajímalo, kolik žáků je hraje.

Argument, že ostatní jsou ještě horší, tak to vážně neberu. Když kradou všichni, nemusím krást taky a omlouvat to tím, že kradu míň jak oni.
24. 11. 2013 | 23:59

rr Spytihněv, MFF napsal(a):

Neporadil jste, jak předejít upalování chemiků armádou vystudovaných alchymistů. To naprosto není triviální otázka.

Mimochodem, z nějakých statistik vydaných společností SCIO vyplynulo, že ve spojených státech už ta špička dávno na humanitní obory chodí. Proč tam ještě nemají místo alchymie chemii? A jsou opravdu o tolik šťastnější? A jsou-li šťastnější, je to kvůli kvalitnímu humanitnímu vzdělání?

Zeptám se ještě velmi surově: je u nás dost vysokoškolských učitelů schopných učit budoucí učitele humanitních předmětů tak, aby tito učitelé jednou vedli své žáky k hledání cesty od alchymie k chemii? Kteří by pokorně přiznávali, že sami učí alchymii a po večerech sní o tom, že vznikne chemie?

Váš článek mne vede ke spoustě otázek, na které neodpovídáte, nebo které je potřeba zodpovědět dříve, než se rozhodneme, co ve vzdělávání zásadně měnit.

Jsou HUM lidé šťastnější než STEM?
Jaká je rozvodovost HUM a STEM?
Jaké jsou počty dětí v HUM a STEM rodinách?
Co dělají děti HUM a STEM - HUM nebo STEM?
Opravdu chtějí chytré děti, které jdou na HUM, víc vědět o sobě a světě? Nebo chtějí dělat jen jednodušší školu, kterou dokážou díky svému talentu okecat?
Chodí děti na práva kvůli pravdě a spravedlnosti nebo kvůli vidině peněz?
Británie do značné míry rezignovala na STEM vzdělání a dnes už skoro nic nevyrábí – a přitom jejich doménou byla letadla nebo auta... Stali se ekonomikou služeb. Venkov je plný mrtvol továren a továrniček. Je to dobře? Jsou šťastnější? Dovedou lépe vychovávat děti?
Existuje kdekoliv na světě, byť teoreticky, model distribuce bohatství a odměňování společnosti, kde by výrazná většina měla převážně humanitní vzdělání?
Pokud existuje, existuje také teorie nenásilné cesty k takové společnosti?
Kam zařadíte architekturu nebo medicínu, HUM nebo STEM?
Připravují střední školy studenty na STEM obory nebo na HUM dobře? (tady si dovolím říci, že ne a ne)

Chápu, že každá otázka je třeba na celý článek. Ale bez odpovědí je obtížné rozhodovat, jestli se s vašimi názory uvedenými v článku dá souhlasit.
25. 11. 2013 | 00:38

Riko napsal(a):

Jasne potrebujeme dalsi sociology, haha. Je krize moralky a zadna skola to nezlepsi. Vychova musi fungovat v rodine. A na to nepotrebujeme dalsi sociology, politology, filozofy. Tyto humanitni obory se mohou uplatnit az tehdy, kdy je spolecnost natolik bohata, aby se jimi mohla zabyvat. A to nebude, dokud nebude dostatek lidi ve spolecnosti tvorit hodnoty. Ty hodnoty, ktere vydelaji dostatek penez na to, aby se mohli zaplatit nevydelecne, humanitni, kulturni a umelecke obory. Takze potrebujeme mnohem vice techniku, remeslniku a lidi, kteri umi svoje remeslo. Nepotrebujeme dalsi kecaly, kteri ujidaji z kolace.
25. 11. 2013 | 06:54

ad diskuse napsal(a):

ad budhiste
rr nevim, jestli sem rr patri, kdyz reaguji na vase tvrzeni z diskuse, ze buddhiste ten problem spenezi nemaji, zase si je tak neidalizujte, podivejte se na cinany, moje zen aje cinanka, ma dost, a to i ve srovnani s ceskem, natoz malawi, presto by se nebranila tomu mit vic. podivejte se na thajske buddhisticke mnichy, ze kterych se stavaji supestar, bezte do buddhistickeho klastera, kde uvidite slozene rance casopisu o mobilnich telefonech ..no , ja bych na ten vas buddhismus zase tolik nesazel
25. 11. 2013 | 06:59

xxx napsal(a):

Celý článek jsme si přečetl a nepřestávám se divit na autorovou demencí.
1) obory STEM - investuje se protože zajištují práci masám. ( sám bych byl rád aby ktejaký učitel, právník, lekář, ekonom, policista, vědec zaměstnával davy v neoboru STEM a prodával něco do zahraničí). Žádný z nich s ničím takovým nedisponuje za co je ochoten svět platit. Ekonomika je prostě založena na materiálních věcech. Až začne být ekonomika založena na nematerilních produktech tak nyní tvz. parazitní obory na vědecko-technologické revoluci budou přínosem pro ekomiku.
2) Moderátorka je typický debil moderního věku. Celý život poslouchala co má dělat až když má dělat něco podle sebe tak si neví rady a nevěří si(výchova dcer) - výchova stejně jako sex je přirozená a intuitivní věc.
25. 11. 2013 | 07:01

wsgeweagvwe napsal(a):

rr, phd jedne technoicke vedy

Budu li konkretni, musim se ohradit vuci predpokladu, ze Petr Necas, vazeny autore, by se nerozvedl, kdyby mel na zakladni/stredni/vysoke skole vice filozofie/pedagogiky/empatologie, a ze by byl nyni stastnejsi. Citim z vaseho clanku stesk po absenci nejake univerzalni, napr. krestanske, moralky. Je treba si ale uvedomit, ze moralka je relativni (napr. jak napsal Stanislaw Lem, vrazda nebude tak odsouzenihodna, kdyz dovedeme cloveka ozivit). Moralka se vyviji v zavislosti na vyvoji i oboru STEM.

Je treba si uvedomit, vazeny autore, ze vyvoj STEM nam prinesl napriklad traktor, diky kteremu nyni muzete v klidu zajit do obchodu a koupit si rohlik, misto toho, abyste musel, jako nevolnik na pole a v potu tvare si jej vypestovat. Ano, pracuje se i podruznych vecech (inovace smartphonu, jak pisete) ale myslite si, ze byste vy sam dokazal vyvoj nejak centralne ridit lepe, nez to dokaze volny trh? Priklady muzete najit v diskuzi.

Jeste k poznamce, ze mladi lide jdou radeji studovat speciální pedagogiku či sociální a charitativní práce, protože chtějí pomáhat lidem. Toto povazuji za smesnou naivitu. Ti lide tam ve vetsine pripadu jdou proto, ze je to snadna cesta k titulu.
25. 11. 2013 | 08:57

gaia napsal(a):

"Může být vůbec psychologie nebo politologie vědou tak, jak chápeme dnes vědu?“
I chemie začínala alchymii, medicína pouštěním žilou.
a zatímco , když alchymista vhodil do vody např. kostku cukru, tak ta se vždy rozpustila a když lékař pustil žilou, tak pacient téměř vždy umřel, pokud psycholog jednou doporučí dítěti dát facku, tak jedno se probere a pomůže to, druhé se zhroutí a brečí celý den, třetí začne svého vychovatele nenávidět, čtvrté převezme model agresivního chování a svému vychovateli to vrátí, pátému to je fuk, oklepe se a zlobí zas, šestý pocítí dokonce uspokojení z té facky a schválně zlobí zas, aby byl mlácen, neb je masochosta, u sedmého si sám vychovatel zlomí ruku, takže potrstá sám sebe, osmému se podaří uhnout a pak má pocit vítězství, jak se vychovatel zesměšnil
a mohla bych psát donekonečna, jaké následky a výsledky může mít jedna facka uštědřená jednomu dítěti a to ještě neberu v úvahu, že to dítě může být buď holčička, chlapeček a pak kombinece přívlastků roztomilý protivný hezký ošklivý malý velký slabý silný zdravý nemocný
a facka zasloužená nezasloužená v afektu promyšlená malá velůká symbolická atd.
vychovatel může být s autoritou, bez ní, osobnost po nemoci atd.

pak psychologie je skutečně věda, ale v uvozovkách a její vývody značmě nejednoznačné,
25. 11. 2013 | 09:22

Jan napsal(a):

Já to vidím tak, že Ondrrřej Šteffl se po letech kšeftování, mediálních manipulací ve prospěch své firmy SCIO (srdnatě mu v pomáhá jeden zaměstnanec, jistý Bohumil Kartous) a zneužívání evropských dotací na ptákoviny (jak sám přiznal) dobral k tomu, že by to chtělo nějakou morálku.

Zdá se, že nemá na mysli morálku křesťanskou (ta teď není úplně in a cool), nýbrž něco z východní filozofie, snad buddhismus či hinduismus nebo nějaký východní mix.

Vychází z předpokladu, že k tomu, aby se lidé měli lépe jim momentálně chybí - zjednodušeně řečeno - více empatie. S tím by snad šlo i souhlasit. Zcela nepochopitelně však hledá spojení mezi vysokoškolským studiem humanitních oborů a vyšší mírou empatie. Pro platnost této teze však podle mého názoru není naprosto žádný relevantní důkaz. Nemyslím si, že třeba studium sociologie by Petru Nečasovi pomohlo nějak jinak zvládnout svou milenku. Nebo existuje nějaký důkaz, že sociologové, politologové a psychologové mají šťastnější rodiny?

Myslím, že i u nás už platí, že ti nejlepší jdou studovat humanitní vědy a Ondřej Šteffl to jistě ví ještě lépe než já. Stačí se podívat na to, jaký výsledek ve srovnávacích testech je potřeba na práva, psychologii či sociologii, a jaký výsledek stačí na informatiku, matematiku, fyziku či jiné přírodní vědy.

Zároveň ale platí, že na některé humanitní vědy není takový nával, například na sociální práce. Sem ovšem podle mých poznatků jdou lidé, kteří buďto chtějí pomáhat (čili jistou dávku empatie mají dánu ještě před studiem), anebo sem jdou ulovit titul ti, které "nebaví matematika". Ani jedna varianta ovšem nesvědčí o tom, že by studium sociální práce někomu zvýšilo empatii.

Ano, lidem především chybí morálka. Morálka se ale nezvýší tím, že ti nejchytřejší budou studovat právo. Pokud géniovi chybí morálka, společnosti nepomůže, když právě on napíše zákon proti korupci. Naopak reálně hrozí, že do něj zamontuje geniální vyčurávku, na které se následně napakuje.

Když parafrázuji a vulgarizuji známý citát: Inteligence bez morálky dělá z člověka vyčuránka. A studium humanitních oborů na tom nic nezmění.
25. 11. 2013 | 10:34

Astaroth napsal(a):

RR. Nejde o nejake hloupe telefony, ktere porad zminujete. To je jen aplikace casti objevu, ktera jinou vetvi prinasi nevidany pokrok (rozvoj procesoru, software pro rozpoznavani reci, tvaru). Jen STEM dosahnou jeste nevidanejsich pokroku - zminujete nanovlakna, zrovna tyto technologie muzou treba byt zakladem filtru na slanou vodu a zazelenit Saharu. Idealne dostat lidstvo do kosmu a dalsich planet. To nam sociologove v kavarnach nevydiskutuji.
Koneckoncu - skoly vyrazuji spousty humanitnich vzdelancu, kteri obratem zamiri obsluhovat do mc Donalda, z cehoz uz si dela cela spolecnost legraci i v jinych zapaadnich zemich.
Prumysl sam prilis HDP generovat nemusi, ale technologicke firmy ano. Ty nejbohatsi na svete rozhodne nejsou nejake filosoficke agentury.
25. 11. 2013 | 12:14

rr luk napsal(a):

Dobrý den, vcelku s Vámi souhlasím, ale chtěl bych s Vámi mluvit o smysluplnosti některých tzv. vědních oborů. Nedávno jsem četl u výzkumném úkolu University Tomáše Bati ve Zlíně. Výzkumný tým zkoumal obutí čínské terakotové armády. Když vše vyzkoumal, udělal kopii tohoto obutí a vše daroval Číně. Je toto věda a má smysl do něčeho podobného investovat ? Podle mě, nikoliv. To je maximálně hobby. Je potřeba mít v české AV 4 historické ústavy a třeba ústav egyptologický ? Musí mít Ministerstvo školství pod sebou 9 ústavů a institutů, potřebujeme Divadelní ústav (cca 100 lidí) atd.? Jinými slovy, vědu bezpochyby ano, ale ne samoúčelnost a vědu, které si na vědeckost jen hraje a odčerpává prostředky z vědních oblastí pro lidi mnohem užitečnějších. Praktickou použitelnost vědy bych bral jako kritérium financování. K čemu je někomu výzkum na téma "výskyt spřežky cs ve staročeštině" nebo " soupis pomníků padlých vojáků v 1. světové válce ve Středních Čechách" (tedy soupis kvůli péči ano, ale není to věda a nikdo by na tom neměl dělat docentůru apod.)
25. 11. 2013 | 12:32

Daren napsal(a):

rr (přečetl jsem jak článek - pozorně, tak diskuzi - zběžně)
Moje společenskovědní vzdělání je 4 roky praxe v novinařině a trocha koučování, jinak jsem jaderňák, takže znám takříkajíc obě strany barikády. Touto cestou chci vyjádřit svou podporu p. Štefflovi, s kterým ani zdaleka ne vždy souhlasím, ale jeho argumenty i názory jsou (a ty dva roky, co čtu jeho blogy, vždy byly) zajímavé, v dobrém slova smyslu kontroverzní a velmi podnětné. S tím, co uvádí v tomto článku, zcela souhlasím. Diskuze o společenských vědách, politice, výchově dětí, školství a podobně obnažují, jak hluboce v nás, přes internety, cesty do vesmíru a vynález antikoncepce sídlí středověk. Uvedu vlastní příklad k tomuto tématu, který mně přijde naprosto děsivý a vcelku ilustrativní. Je vcelku známo (přinejmenším fyzioterapeutům), že sezení s rovnou hlavou je velmi nepřirozená pozice pro tělo, přesto většina dětí minimálně 9 let tráví v této pozici většinu času! Chápete, jak je to absurdní? Za tu dobu se naučí naprosto neužitečné věci typu komplexních čísel a organického názvosloví, ale přijdou o čas, strávený nesmysly a udělají si vynikající základ pro zdravotní problémy v pozdějším věku - špatný dech a podobně. Tu neužitečnost myslím to, že nejsou užitečné pro všechny, samozřejmě jsem si vědom, že pro vědce a inženýry jsou nepostradatelné, ale ti netvoří většinu populace. Obdobně je to i se společenskými vědami: většinou se neučíme, jak pracovat se vztekem, jak vyjadřovat své emoce srozumitelně a podobně, jsme v tom odkázáni na své rodiče a nejbližší okolí, které samo nedostalo patřičné vzdělání (ať už ve škole nebo od svého okolí)...you get it. Argument, že dříve lidé nic takového nepotřebovali, který často vidím, je nesmysl, společnost, kterou máme, je výsledkem práce předchozích generací, se všemi klady (kterých je bezpochyby mnoho, například blahobyt) a zápory.
Mimochodem, kdosi tu psal, že je lepší vymyslet lék na slepotu je obecně mnohem prospěšnější, než se zabývat nějakou psychologií. Mám dva protiargumenty: první, tyto dvě věci nejsou v rozporu a vůbec se nevylučují, například kvalitní pedagogika nepochybně může zvednou zájem o přírodní obory a vrátit jim duch objevitelství a krásného tajemna, který jsem moc na střední ani vysoké škole nepozoroval. Možná na nějakých olympiádách, kterých se účastní zcela mizivá část populace (mizivá dokonce mezi vědci). Druhý jsem uvedl výše: povědomí o tom, jak pečovat o své fyzické a psychické zdraví může vážným problémům včetně zdravotních _předcházet_.
P. Šteffl tu vyzývá ke konstruktivním návrhům. Jeden bych měl, a sice začít s tím, co opravdu potřebujeme a známe všichni - s péčí o tělo, například dělat ve škole semináře s fyzioterapeuty a lékaři o tom, jak správně chodit, sedět, čistit si zuby, o výživě, stresu apod. Myslím si, že by to mohlo být velmi zajímavé a přínosné jak pro studenty, tak pro ty, kdo jim bude přednášet, neb z mé zkušenosti děti jsou to nejnáročnější publikum. Asi tak.
Jinak před dvěma lety jsem Vám psal e-mail v reakci na diskuzi, ve které jste volal po zavedení hodin čtenářské a mediální gramotnosti, ptal jsem se Vás, kdo by to měl učit. Tenkrát jste mi neodpověděl, vyzývám Vás proto k odpovědi teď. Jinak velmi děkuji za článek a podepisuji se pod ním. A. Chevko
25. 11. 2013 | 13:27

info.crew napsal(a):

Každá liška chválí svůj ocas. Pokud by tyhle měkké školy zajišťovaly jistotu uplatnění víc než jiné, tak by byla jiná i situace. Jenže Jenže lidí, co mají za sebou filosofickou fakultu a podobně jsou plné pracáky a nebo neziskovky. V obou případech je přínost blízký nule.
25. 11. 2013 | 13:33

josef.josef napsal(a):

rr - Nabyl jsem přesvědčení, že většina přispěvatelů článek vůbec nepochopila a nejdůležitější odstavec naprosto ignorovala a podle toho jejich komentáře i vypadají. O jaký odstavec jde? O tento:

To, co nám naopak opravdu kazí život, jsou problémy sociální, politické, kulturní, trápí nás vztahy mezi lidmi, blbá nálada, závist, pocit, že nemáme dostatek financí pro slušný život, xenofobie, korupce, politická nestabilita, klesající porodnost – vlastně vymírání, partnerské či mezigenerační vztahy, problémy vzdělávání, nedořešené etické otázky kolem technologií atd. A to nemluvím o fungování ekonomiky či bankovního systému. A základem je svíravý pocit všeobecného morálního úpadku. Čekáme snad, že tyhle problémy pomůže vyřešit ještě více funkcí našeho mobilního telefonu nebo nanovlákna? To, co bychom spíše potřebovali, jsou změny ve společnosti, sociální inovace, ne technologické. Ale kdo je vymyslí? A kdo vymyslí, jak je zavést?
25. 11. 2013 | 14:01

Daren napsal(a):

jozef.jozef: Vy jste to zřejmě pochopil, jaké jsou tedy Vaše odpovědi?
25. 11. 2013 | 14:04

davkol napsal(a):

rr

Nemohu si nepoložit otázku: jak je možné, že se proti plošné cenzuře a sledování (resp. za ochranu soukromí a svobody slova) staví v prvé řadě absolventi/studenti oborů STEM? Není to náhodou tím, že tuší, jak věci (namátkou Internet) fungují, a vnímají, co je technicky možné a jak to použít/zneužít?

absolvent jazykového gymnasia, student teoretické informatiky
25. 11. 2013 | 15:55

ondrejsteffl napsal(a):

POZORUHODNÝ JEV: Poté, co byl odkaz na můj blog umístěn na hlavní stránku Aktualně.cz, ze změnila povaha příspěvěků v diskusi, až na výjimky se opravdu snaží přispět do diskuse, jsou poučenější, přinášejí a rozvíjejí myšlenky, kvalifikovaně argumentují… DÍKY
25. 11. 2013 | 16:35

ondrejsteffl napsal(a):

Spytihněv, MFF napsal(a): 25. 11. 2013 | 00:38
„Neporadil jste, jak předejít upalování chemiků armádou vystudovaných alchymistů. To naprosto není triviální otázka.“
Inu neznám odpověď. Ale zase se tak nebojím. Jednak se dnes už neupaluje, pak internet nabízí svobodný prostor každému, ale hlavně si nejsem jist, že ta historická analogie je tak do detailu správná.

„z nějakých statistik vydaných společností SCIO vyplynulo, že ve spojených státech už ta špička dávno na humanitní obory chodí.“
Ne ve Státech, ale u nás.

„Zeptám se ještě velmi surově: je u nás dost vysokoškolských učitelů schopných učit budoucí učitele humanitních předmětů?“
Dobrá otázka. Není, to je jasné. Ale nějak se začít musí a cesta k nápravě jistě není další a další podpora STEM.

Skvělé otázky :-) na většinu neznám odpověď :-(.
Jen prosím ne HUM, ale SPOLV (viz můj příspěvek 22. 11. 2013 | 17:03)

„Jsou HUM lidé šťastnější než STEM?“
Zkusíme zjistit...

„Opravdu chtějí chytré děti, které jdou na HUM, víc vědět o sobě a světě? Nebo chtějí dělat jen jednodušší školu, kterou dokážou díky svému talentu okecat?“
K tomu máme data, obecně platí, že chytré děti nehledají úlevy, hledají vzdělávání (někdy bohužel marně).

„Chodí děti na práva kvůli pravdě a spravedlnosti nebo kvůli vidině peněz?“
Copak na práva, ale na stomatologii...

„Británie do značné míry rezignovala na STEM vzdělání a dnes už skoro nic nevyrábí“
Myslím, že na to nešli přes vzdělávání, ale začalo se v hospodářství. A zda to je dobře, to se uvidí, já myslím, že ano, ale to je samozřejmě jen pocit, či přání.

„Kam zařadíte architekturu nebo medicínu, HUM nebo STEM?“
Architektura spíše SPOLV, medicína spíše STEM. Mně ovšem na STEM nejvíc vadí TE a medicína je S.

„Připravují střední školy studenty na STEM obory nebo na HUM dobře? (tady si dovolím říci, že ne a ne)“
Souhlas, NE a NE, ovšem na SPOLV mnohdy vůbec. Ona ovšem i špatná příprava vede k tomu, že žáci alespoň vědí, že něco takového existuje. Přece jen jim v hlavě zůstane třeba to, že ve fyzice lze leccos předvídat a spočítat, i když nevědí, co a jak. Zatímco o SPOLV vlastně ani nevědí, čím se zabývají, co by jim mohli dát. To je ostatně vidět i u některých diskutujících.
25. 11. 2013 | 16:40

ondrejsteffl napsal(a):

Riko napsal(a): 25. 11. 2013 | 06:54
„Tyto humanitni obory se mohou uplatnit az tehdy, kdy je spolecnost natolik bohata, aby se jimi mohla zabyvat. A to nebude, dokud nebude dostatek lidi ve spolecnosti tvorit hodnoty.“
V tom se očividně lišíme, já myslím, že bohatí jsme až dost, akorát někteří chtějí stále víc. Což je jeden z hlavních problémů k řešení :-).
25. 11. 2013 | 16:40

ondrejsteffl napsal(a):

ad diskuse napsal(a): 25. 11. 2013 | 06:59
„ad budhiste zase si je tak neidalizujte…“
Ale já si je neidealizuju, já tam byl. Ani je nedávám za příklad k následování. Jen na nich ukazuju, že to, co mnozí pokládají za jediné možné, může být i jinak.
25. 11. 2013 | 16:41

ondrejsteffl napsal(a):

wsgeweagvwe napsal(a): 25. 11. 2013 | 08:57
„Je treba si uvedomit, vazeny autore, ze vyvoj STEM nam prinesl napriklad traktor…“
Ano, o tom se i blogu zmiňuji, otázka je zda „nejsou nyní na tahu jiné vědy“.

„Jeste k poznamce, ze mladi lide jdou radeji studovat speciální pedagogiku či sociální a charitativní práce, protože chtějí pomáhat lidem. Toto povazuji za smesnou naivitu. Ti lide tam ve vetsine pripadu jdou proto, ze je to snadna cesta k titulu.“
Na rozdíl od Vás, na to ovšem mám data. O tzv. pomáhající obory je 3x větší zájem než o pedagogické, což mj. znamená, že je tam výběr a tudíž i větší nároky, a přitom jsou tam ještě menší platy než v učitelství. A více absolventů nastupuje v těch oborech. Mnozí pracují jako dobrovolníci už při studiu. Máte pro to nějaké jiné vysvětlení než potřebu pomáhat.
25. 11. 2013 | 16:43

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a): 25. 11. 2013 | 09:22
„pokud psycholog jednou doporučí dítěti dát facku, tak jedno se probere a pomůže to, druhé se zhroutí a brečí celý den, třetí začne svého vychovatele nenávidět, čtvrté převezme model …“

Ano, mte pravdu. Já v tom ale vidím i malé světlo na konci tunelu. Když medicína pouštěla žilou, byl to univerzální prostředek na každou nemoc (na astma cardiale prý opravdu funguje). Medicína se pár set let naučila rozlišovat podle nemoci a dnes se učí rozlišovat i lidí (např. nasazuje léky na základě analýzy DNA). Psychologie a zejména pedagogika donedávna nabízela také univerzální řešení (třeba jednotnou školu, na kterou mnozí věří dosud), ale už si i pedagogika pomalu všímá, že děti jsou různé. SNAD je to pokrok od „pouštění žilou“.
25. 11. 2013 | 16:45

ondrejsteffl napsal(a):

Jan napsal(a): 25. 11. 2013 | 10:34
Ad rem :-)
„Vychází z předpokladu, že k tomu, aby se lidé měli lépe jim momentálně chybí - zjednodušeně řečeno - více empatie.“
Já upřímně řečeno nevím, co lidem chybí, aby byli spokojenější.

„Ani jedna varianta ovšem nesvědčí o tom, že by studium sociální práce někomu zvýšilo empatii.“
Empatie by jistě pomohla, ale té se ale asi těžko naučí na vysokých školách. Ale i kdyby, já nečekám, že se to vyřeší studiem na vysokých školách. V blogu navrhuji dvě jiná řešení: 1. více společenskovědních zkušeností a dovedností na základních školách a 2. chytří lidé s kvalitním společenskovědním vzděláním nakonec najdou nějaká řešení, a ta ani nemusí být univerzální, třeba půjde o lokální sociální inovace.

„na některé humanitní vědy není takový nával, například na sociální práce.“
Viz výše.

„Ano, lidem především chybí morálka. Morálka se ale nezvýší tím, že ti nejchytřejší budou studovat právo.“
Ano souhlas. A kdo a jak zařídí „zvýšení morálky“?
25. 11. 2013 | 16:47

ondrejsteffl napsal(a):

Astaroth napsal(a): 25. 11. 2013 | 12:14
„Idealne dostat lidstvo do kosmu a dalsich planet. To nam sociologove v kavarnach nevydiskutuji.“
Akorát, že otázka, jak dostat lidstvo do kosmu a dalsich planet, mě nějak netrápí, a většinu lidí asi taky ne. A může se stát, že až budeme umět dostat lidstvo do kosmu, tak se porveme, kdo poletí první. A nepoletí nikdo.

„Ty nejbohatsi na svete rozhodne nejsou nejake filosoficke agentury.“
Zatím :-)
25. 11. 2013 | 16:48

ondrejsteffl napsal(a):

Daren napsal(a): 25. 11. 2013 | 13:27
„Diskuze o společenských vědách, politice, výchově dětí, školství a podobně obnažují, jak hluboce v nás, přes internety, cesty do vesmíru a vynález antikoncepce sídlí středověk.“
Pěkně formulováno :-)

„Obdobně je to i se společenskými vědami: většinou se neučíme, jak pracovat se vztekem, jak vyjadřovat své emoce srozumitelně a podobně, jsme v tom odkázáni na své rodiče a nejbližší okolí, které samo nedostalo patřičné vzdělání (ať už ve škole nebo od svého okolí)...you get it. Argument, že dříve lidé nic takového nepotřebovali, který často vidím, je nesmysl, společnost, kterou máme, je výsledkem práce předchozích generací, se všemi klady (kterých je bezpochyby mnoho, například blahobyt) a zápory.“
Výborné příklady i argumenty.

„P. Šteffl tu vyzývá ke konstruktivním návrhům. Jeden bych měl, a sice začít s tím, co opravdu potřebujeme a známe všichni - s péčí o tělo, například dělat ve škole semináře s fyzioterapeuty a lékaři o tom, jak správně chodit, sedět, čistit si zuby, o výživě, stresu apod.“
No fajn, kdo má co udělat? Má důvody to udělat? Udělá to?

„Jinak před dvěma lety jsem Vám psal e-mail v reakci na diskuzi, ve které jste volal po zavedení hodin čtenářské a mediální gramotnosti, ptal jsem se Vás, kdo by to měl učit.“
To mě mrzí, na maily se snažím odpovídat. Buď to nedorazilo nebo jsem opravdu nevěděl, co na to říct. Pošlete prosím znova.
25. 11. 2013 | 16:49

ondrejsteffl napsal(a):

info.crew napsal(a): 25. 11. 2013 | 13:33
„Jenže lidí, co mají za sebou filosofickou fakultu a podobně jsou plné pracáky a nebo neziskovky.“
Co se týká pracáků, prostudujte si statistiky nezaměstnanosti absolventů VŠ, technici a přírodovědci na tom nejsou o nic líp, ba spíš hůř. Vaše přesvědčení o opaku je podle mého soudu výsledkem mediální manipulace na podporu STEM, kterou vedou společně vlády, EU a velké zejména průmyslové firmy, které potřebují absolventy STEM oborů ke zvyšování svých zisků.
25. 11. 2013 | 16:50

ondrejsteffl napsal(a):

josef.josef napsal(a): 25. 11. 2013 | 14:01
„nejdůležitější odstavec...“
Ano, ten odstavec nejlépe vystihuje podstatu článku
25. 11. 2013 | 16:50

Alena Skuhrovcova napsal(a):

RR, absolvetka DAMU a studující FF uk- učitelství pedagogiky, učitelka DV, OSV a PED na SŠ

Děkuju za článek pane Ondřeji, je velmi inspirativní, souhlasím a uvažuji jak jej užít při výuce (většina z mých studentů by mu pravděpodobně neporozuměla)
ačkoli jsem nečetla celou diskuzi, ráda bych doplnila jednu poměrně důležitou věc:

Ono nejden o to učit sociální vědy ale něco trochu jiného, což se bohužel zatím moc nedaří: sociální dovednosti. Matematiku se učíme skrze osvojování dovedností, skrze cvičení. Nevím, proč se nám to zatím nedaří v sociálních dovednostech (ačkoli RVP by k tomu mohly mít nakročeno). Pokud máme zvládat mezilidské vztahy tak se etické hodnoty potřebují ne říkat, ale žít a zkoušet. Psychologie ne učit nazpaměť definice, ale pozorovat lidi uvažovat , číst, experimentovat a hrát hry které dovedou ukázat na jevy které v chování jednání lidí jsou. Vzdělaný psycholog bez výcviku nemusí mít více empatie než absolvent průmky.

A právě na tyto dovednosti souhlasím, že je hodin společenskovědních předmětů ukrutně málo. K získání Jakékoli dovednosti prostě potřebuje mnohem více času na osvojení, než přijetí informace.
K získání dovednosti potřebujeme jak už tady několik lidí zmínilo osoby, které tyto dovednosti dovedou učit. Tj. nejen sdělovat teorii ale umět hledat a nacházet situace, hry a činnosti v nichž dovedou takové dovednosti rozvíjet. Se současným stavem na učitelských fakultách těchto osob z fakult mnoho nevychází. Další vzdělávání pedagogů alespoň u nás v KV kraji za mnoho nestojí, takže vlastně přes tyhle instituce není mnoho cest jak s tím hnout.
Ach jo.
25. 11. 2013 | 16:52

ondrejsteffl napsal(a):

Alena Skuhrovcova napsal(a): 25. 11. 2013 | 16:52
Přečtete si celou diskusi, je zajímavá ...
a hlavně dejte článek svým studentům, ať se třeba zapojí do diskuse. Pokud je zaujme, tak mu porozumí. A napište mi, jak to dopadlo :-)

"Se současným stavem na učitelských fakultách těchto osob z fakult mnoho nevychází. Další vzdělávání pedagogů alespoň u nás v KV kraji za mnoho nestojí, "
Ani jinde :-(, Ach jo
25. 11. 2013 | 17:00

gaia napsal(a):

autor 16:45

jednotnou školu nedoporučovali žádní psychologové ani pedagogové, ale Zdeněk Nejedlý jako ministr školství v komunistické vládě, kde jednota dělníků rolníků a pracující inteligence byla středobodem jejich propagandy.
navíc dle mého se psychologie ani pedagogika nemohou považovat za vědy, neb se nemohou dělat pokusy na lidech, tudíž se žádná teorie nemůže na lidech vyzkoušet a pokus opakovat v nezměněných podmínkách.
tudíž se pavědy musí spokojit jen s popisováním vnějších projevů, stejně jako se s tím musela spokojit alchymie. ( alchymisté neměli ani ponětí o nějakém složení látek z částic, aby mohli nahlédnout pod povrch.)

učit ve škole nějaké sociální dovednosti uměle na nějakých psychohrách, to už mi připadá jako scifi s negativními zahrávači z Romeo a Julie 2 300 od vladimíra Párala. Lidstvo v té době už bylo na takové výši technicky i energeticky, že si mohlo dovolit zařídit, aby lidé byli jen šťastní, dokázali na základě průzklumů a vyšetření zjistit, kteří lidé se k sobě hodí a kteří spolu mohou být šťastní, ale lidé si stejně vždy vybírali někoho podle hlasu matky přírody, tudíž negativní zahrávači měli za úkol jim zošklivit ty typy, se kterými by nemohloi šťastní být, jak to dělat měl zmapováno celý vědní obor tzv. felicistika, ale nakonec právě ta felicistika a ti negativní zahrávači, kteří měli lidi udělat šťastnými, dělali pravý opak.

Tu felicistiku, měkký vědní obor, který má zaručit, aby lidé byli jen šťastní, má ale už patentovanou pan Páral
25. 11. 2013 | 17:57

Návštěvník napsal(a):

ondrejsteffl

Nemáte pravdu. Absolventni s humanitním vzděláním, pokud mají práci, tak v drtivé většině ve veřejném sektoru. Na rozdíl od techniků. A protože víme, že veřejný sektor spotřebovává minimálně o 20 procent více, než je ekonomická realita, je zřejmé, že 20 procent těch absolventů humanitních oborů je tam jaksi navíc, že. A pokud by se navíc snížilo přerozdělování, a tím i zvedl výkon ekonomiky, pak by ten nepoměr v neprospěch humanoidů byl ještě vyšší.
25. 11. 2013 | 18:59

Vít Beneš napsal(a):

rr

Dobrý den pane Štefl. Děkuji za Vaše zamyšlení. Jsem strojní inženýr. Sedm let jsem byl mimo obr. Čajovna. I stavebnictví. I vzdělávání učitelů - RWCT. Změna podle mého probíhá, jen stále čekám na stou opici. A na školu po vzoru Sudbury valley (když už je v Japonsku, Korei, Německu,...).
25. 11. 2013 | 20:24

Vít Beneš napsal(a):

rr Pane Štefle... Ach to technické vzdělání.
25. 11. 2013 | 20:40

Emil napsal(a):

rr
Vystudoval jsem ČVUT a v cizině ekonomii, sociologii a politologii.

„Pročpak nám tato skvělá aplikovaná věda, která ušetřila práci a usnadnila život, přináší tak málo štěstí? ..."

Jen pár poznámek
Ale ZNALOSTI v sociálních a humanitních oborech vám také štěstí nepřinesou.
Sociologie na své špičce je extrémně náročná věda. Většina lidí(vysokoškoláků) ani neví, co jsou hlavní otázky sociologie. Pletou si jí s průzkumy veřejného mínění a socialistickým filosofováním. Výsledky sociologie nejsou dosud valné právě proto, že je to obtížný obor. Podobně jako lékaři nevyřešili např. rakovinu.
Zažil jsem v jednom semináři politologie hotové elektro inženýry
a byl jsem překvapen, že jejich shopnost pochopit text Maxe Webera byla na úrovni žáka základní školy. Oni ostatně také byli překvapeni.

K větší spokojenosti nám může pomoci výchova ke slušnosti, férovosti, statečnosti, disciplinovanosti. To bych dal do školního zákona a důsledně prosazoval.
Na základní škole, poslední dva roky by měla být ekonomie a základy práva, 2hodiny týdně. Na střednich školách všech směrů totéž 3 hodiny týdně někde i víc. Na úkor přírodních věd a sportu.
25. 11. 2013 | 22:18

Dennis Hennhofer napsal(a):

rr

Vážený pane Šteffle,

mile jste mě překvapil tímto článkem. Nepředpokládal bych tato vlídná slova pro společenské vědy od matematika a fyzika (i když také kandidáta věd ze sociologie). Kéž by byl kladen větší důraz na společenské vědy z důvodů, které jste výstižně popsal. STEM jsou jistě potřebné obory, ale měly by být v harmonii se společenskými vědami, protože mají přinejmenším stejný význam pro společnost.

Dosavadním vzděláním jsem gymnazista, na druhém stupni ZŠ jsem studoval školu s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů, avšak současně studuji historii a společenské vědy, v navazujícím magisterském studiu to bude pro učitelství na SŠ.

Dodal jste mi tak motivaci. Děkuji Vám!
25. 11. 2013 | 22:25

Karel Mueller napsal(a):

Emil:

Myslím, že se mýlíte. Soviologie je, jako každá společenská věda, dána ortodoxní kuchařkou, kde je předepsáno, jak máte vařit a jak dalece se smíte odchýlit.

Víte, při studiu společenských věd nezáleží moc na tom, kolik jste toho přečetl, ale co jste četl. Myslím, že by jste mohl udělat výběr věčně zelených knih - tak do padesáti, které by obsáhly veškerou moudrost.

Dávno v mládí jsem přečetl Huxleyho. Tato kniha mě doslova smetla a později jsem si často kladl otázku, co by dodal Mustafa Mond. A zase a zase jsem kroutil hlavou nad jeho genialitou. Je zajímavé, kolik interpretací bylo o této knize napsáno a jak se v nich projevila politická orientace kritiků. Většinou ho naprosto mylně přirovnávali k Orwellovi, nejlepší kritiku asi podal Postman. Samozřejmě je mezi otrokářstvím a překrásným novým světem velmi úzká hranice, Huxley ji však jednoznačnš vymezil: Zrušení genetické návaznosti v jakékoliv podobě. Je to správně, ale právě proto je to utopie.

Nicméně jasně popsal optimálně modelovanou společnost a na čem má stát. A že nelze slučovat průmyslovou společnost a křesťanského boha. My dnes nejen vyrábíme alfy (nebo lépe řečeno pseudoaldy), ale heště přeléváme lahve.

Můžete mít nejskvělejší erudované mozky, ale nic neprosadí. Protože vždy narazí na partikulární zájmy různých mafií, klanů, zájmových skupin atd., nepochybuji o tom, že je v dostatečném počtu máme. Ale právě z výše uvedených důvodů tudy cesta nevede. Harmonická s fungující společnost byla vytvářena vždy zdola, shora jen v případech, že se idejemi vládnoucí vrstvy národ ztotožnil. Proto shledávám tak úsměvnou představu pana Štefla, že lze ovlivnit korupci vzdělaností špiček v humanitních oborech. Pokud za morálku nebojují ty dole, tak ti nahoře si kradoucí to dělat určitě nebudou, když to řeknu selsky.
25. 11. 2013 | 22:59

Emil napsal(a):

Karel Mueller:
Sociologie je věda a její metody mají vyloučit, aby byla někam ideologicky nakloněna. Moderní sociologie pracuje s teoriemi a modely jaké používají ekonomové a s použitím vyšší matematiky.

Váš poslední odstavec myslím potvrzuje například polistopadový vývoj v Česku. Pokud se ve společnosti něco lepší, tak je to převážně díky tlaku těch dole. Obyčejní lidé vědí dobře, co je poctivé a kde je pravda. Někdy to ovšem trvá.
25. 11. 2013 | 23:24

rr Spytihněv, MFF napsal(a):

Děkuji za neobyčejně pokorný postoj a přístup, který v našich krajích není vídán často. Přesto s vámi zdvořile nesouhlasím.

Onehdy mi navigace v autě oznámila: "Ztráta signálu. Jeďte dva kilometry rovně a zahněte doprava." Kdybych poslechl, skončil bych ve Vltavě.

Mám dojem, že říkáte skoro totéž. "Nemáme učitele, nemáme učitele učitelů, SPOLV obory jsou ještě v plenkách. Přesto učme tyto polotovary mnohem více než se učí dnes. Třeba z toho něco bude." Tedy "Jeďte dva kilometry rovně a zahněte doprava... Třeba někam dojedete."

Myslím, že je zapotřebí se daleko víc rozhlížet, kudy se dát, zlepšit to, na čem se shodneme, že je potřebné, a osekat nepotřebné. A pak opatrně hledat, čím zaplnit uvolněný prostor, aby děti dostaly to, co dnes opravdu potřebují, což je určitě jiné než před třiceti lety.
Dnes se sice neupaluje, ale třeba antialarmisté jsou mohutně ostrakizováni. Bojím se, že kdyby vznikla pokročilá nauka, jak dělat výchovu, stane se z ní zákon. "Takto budete vychovávat své děti. A když ne, postaráme se vám o ně my." Bojím se, že spousta věcí, které říkáte a které považuji za moudré, mají stejnou vadu, jako spousta ideologií: počítají s příliš dobrými lidmi.

Snadno se káže "kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem," ale když vás ten šutrák trefí, je mnohem jednodušší ho hodit zpátky.
26. 11. 2013 | 02:53

tablet napsal(a):

Dobry clanek. Problemy soucasne doby jsou hlavne v nemoznosti se domoci svych prav. Jakmile tohle vyresime, budou lide mit opet moznost se venovat svym detem. Tam je zaklad dnesnich problemu. Co vam pomuze, ze vystudujete nejaky obor a pak nemate sanci sehnat slusne placenou praci. Pokud sezenete vubec praci, zase s vami jednaji jako s otrokem, mate smlouvu na tolik a tolik hodin placene prace a ve skutecnosti zdarma odpracujete 2x vice hodin. Tohle si odnese do realneho zivota hodne mladych lidi a ja se jim nedivim, ze nemaji zajem o slozitejsi studium, nemaji zajem o deti, ty vas totiz pripravi o spoustu casu, energie. Dnes se vyplati byt bezdetny....
26. 11. 2013 | 03:52

gaia napsal(a):

také je v článku jedna velká a podstatná chyba, a sice víra, že škola může vychovat ideálního člověka, který se pak už dál nemění a že bolesti světa můžeme vyléčit dobrou výchovou.

to je nesmysl, protože škola je jen základ života a školou je pak sám život.

navíc v době 24 let po nadvládě ruštiny na školách, naše školství doposud nebylo schopné dostat do škol dostatek angličtinářů, kteří by skutečně uměli anglicky, děti se nenaučí za 10 let výuky ani žblebtnout a jen umí vyplňovat nějaké pracovní sešity.

už vidím, jaké výstupy by měla ta felicistika, když by ji učily přeškolené chemikářky.
26. 11. 2013 | 08:51

Jana_rr napsal(a):

"ondrejsteffl napsal(a):
info.crew napsal(a): 25. 11. 2013 | 13:33
„Jenže lidí, co mají za sebou filosofickou fakultu a podobně jsou plné pracáky a nebo neziskovky.“
Co se týká pracáků, prostudujte si statistiky nezaměstnanosti absolventů VŠ, technici a přírodovědci na tom nejsou o nic líp, ba spíš hůř. Vaše přesvědčení o opaku je podle mého soudu výsledkem mediální manipulace na podporu STEM, kterou vedou společně vlády, EU a velké zejména průmyslové firmy, které potřebují absolventy STEM oborů ke zvyšování svých zisků."
Tak teď jsem se naštvala. Je to statistika, je to pravda. Interpretace je jen jediná, že... Vážený pane Šteffle, technici jsou nezaměstnaní a nezaměstnatelní z úplně stejných důvodů jeho humanitně "vzdělaní". Prostě nic neumějí. Co mám dělat s absolventem IT oboru (pravda, pouze SŠ), který je hluboce překvapena, že v Excelu se dá počítat? Na to, aby se mi nehodil, opravdu nepotřebuju tvrdit, že ne/potřebujeme absolventy technických oborů. Podotýkám, že stejnou zkušenost jsem učinila s absolventkou jakési obskurní VŠ ekonomické. Ti lidé prostě neumějí NIC! Bez ohledu na to, jestli humanitní, nebo technický obor. Nevím, jak zvládají obsluhu v mekáči, ale obávám se, že asi s nechutí a blbou náladou. Frustrováni, že VŠ jim nepomohla ani k penězům, ani ke společenskému postavení. To je ten hlavní zdroj nespokojenosti, frustrace z rozporu mezi ambicemi a realitou, která se týká stále větší skupiny obyvatel. Možná, že by z toho ajťáka byl dobrý instalatér - ale to nejde, to by neměl tohlencto vzdělání a nedej bože by mohl být dokonce vážený a oceňovaný. Místo toho máme podivné šmudly všeho druhu, polovzdělance, kteří si nedovedou najít ve společnosti svoje místo. A když ano, tak akorát tak škodí. Čemu se divíme, když pak instalatéra dělá člověk, který svojí inteligencí stačí na pomocného dělníka? A mizernou prací rozsévá blbou náladu dál a dál? A dobrý a vážený potenciální mistr zedník nám vystudoval rekreologii... To pak jsme ta šťastná a vzdělaná postmoderní společnost. Čert nás vem! Za všechny ty pověry, které si s těmi středověkými opravdu nazadají. Ve výsledku jsou podobně kruté a jejich oběťmi jsou povětšinou rovněž nevinní. Ale nic, vytvoříme nové obory, vystudují nám noví bojovníci a všichni společně, v rozpadajících se botách a nacpaní potravinami z umělé hmoty, vykročíme k zářným zítřkům. Už zase.
26. 11. 2013 | 11:17

kolokolomlýský napsal(a):

rr

Také si myslím, že autor nepatřičně míchá exaktní vědu s morálkou a mravností.

Pokud jde o analogii, že "více společenskovědní alchymie přinese nakonec kvalitní společenskovědní chemii", tak ta už je úplně mimo. Současná alchymie a astrologie se jmenuje makroekonomie a na ni napojené obory, scientometrie, sociometrie, atd. Moderní alchymisté a astrologové prodávají mocným matematické modely s příslibem, že přinesou vyšší HDP, vyšší zaměstnanost, znovuzvolení, lepší vědu, kvalitnější studenty, atd. Problém není v tom, že by jich byl nedostatek, ale v tom, že je těžké rozpoznat, kdo je magistr Kelly a kdo Tycho de Brahe. Virgulemi matematických modelů mávají všichni. Problém společenských věd není v tom, že by obsahovaly málo exaktnosti, ale v tom, že jejich uživatelé (nejspíš kvůli chabému exaktnímu vzdělání) nedokáží moderní verze magistrů Kellyů odhalit. Není tomu tak dávno, co jeden z nich úspěšně přesvědčil mnohé, že díky svému matematickému vzdělání dokáže změřit studijní předpoklady se stejnou přesností, s jakou fyzikové měří pružnost či pevnost látek.
26. 11. 2013 | 14:45

Radim Tobolka napsal(a):

rr

Neotřelý pohled na věc, pane Šteffl, dobrý podklad pro debatu. Vystudoval jsem medicínu, pak sociální antropologii, teď se věnuji politologii. Diskuze je dlouhá, neměl jsem čas ji číst do posledního slova. Několik poznámek:
(1) Nemyslím, že společenské (sociální) vědy jsou na tom intelektálně hůře než přírodní. Zdá se však, že jim mnohem více škodí uzavírání se do jednotlivých disciplín (antropologie, sociologie, politologie, ekonomie..), tj. nedostatek interdisciplinarity. Tohoto si málo lidí všímá. Extrémním příkladem je ekonomie, která se přílišným důrazem na matematizaci pokusila zcela oddělit. Tento podzim byl v Respektu článek s jedním ze známých německých ekonomů, který v podstatě přiznal, že do jisté míry celý život učil bludy, došlo mu to až po krizi 2008. Každému, kdo chápe sociální vědy více jako jeden velký obor, z toho jde mráz po zádech.
(2) Někdo zmínil, že spíše než sociální vědy je důležité posílit všeobecný základ. To je dobrá připomínka, mluvíme zde o základní a střední škole, posílit by se mělo obojí: všeobecný základ i sociální vědy, do jisté míry jde o jedno a to samé.
(3) Někdo zde napsal, že znalost sociálních věd nás šťastnějšími neudělá. To je otázka. Myslím, že znalost základů sociálních věd vede k tomu, že člověk má realističtější pohled na to, co od společnosti, státu, technologického vývoje atd. očekávat, lépe se orientuje ve společenském dění, lépe interpretuje zprávy v médiích, záplavu internetových stránek (má lepší mediální gramotnost) atd. Člověk je tedy v důsledku méně frustrovaný. To už je krůček od toho být "méně nešťastný", tedy snad i trochu šťastnější.
(4) Máme smůlu, že v ČR funguje vzdělávací systém na principech z 19. století a většina společnosti se s tím ztotožňuje. Politické elity jsou navíc velmi technokratické, k čemuž přispěl komunismus, kdy po dvě generace (2 x 20 let) se lidé ve škole nedozvěděli o sociálních a humanitních vědách vůbec nic, mnoho lidí ani nemá ten "koncept". V západní Evropě v té době proběhly důležité celospolečenské diskuze, které technokratický přístup (plus myšlení 19. století) překonaly, ČR však tuto fázi přeskočilo a nic ji dosud nenahradilo. Také máme smůlu, že všeobecně vládne důraz na to "dostat titul" a ne na vzdělání, v tomto případě jde o středoevropský fenomén, Německo má podobné břímě. Důsledek: společenská a politická poptávka po změně vzdělávacího systému je mizivá, většina stěží chápe, o čem je řeč, lidé nemají srovnání.
(5) Učil jsem onehdy jedno pololetí na vyšší střední škole v Quebecu, říkají tomu CEGEP, je to povinný stupeň vzdělání před univerzitou, něco jako u nás poslední ročník střední školy a první rok bakaláře. Pamatuji si, že hodinové dotace na tzv. "humanities" byly vysoké. Lze tam hledat inspiraci.
26. 11. 2013 | 17:48

Jana_rr napsal(a):

Jistě, narvěte tam dotace a výsledek už přijde sám. To si nikdo opravdu nevšímá toho, že dneska už nikdo neumí ani násobilku? Jak chcete stavět, když nemáte základy? Kolik lidí umí opravdu plynule číst? Kdekdo je dyslektik, dysgrafik, dyskalkulik, kdo dnes umí napsat pravopisně správně aspoň jeden odstavec? Nároky se neustále snižují, peněz do školství plyne stále víc, a výsledek - děti nezvládají pomalu ani normy z toho devatenáctého století. A teď ještě budeme dumat o tom, jak učit morálce a štěstí. Zatím všechno, co se v posledních cca 100 letech objevilo, dobré mravy leda poškozuje. Dítě nenese prakticky žádnou odpovědnost za své činy. Proč? Proč nenese odpovědnost aspoň do té míry, do jaké je schopno rozlišit mezi dobrem a zlem? Nebo snad ve dvanácti někdo z nás vážně nevěděl, že zapalovat stodolu se nemá? Pak se stejně hájí i dospělí - on jim nikdo neřekl, že se nemá krást... Ano, pokračuje (nikoli nastupuje) mravní krize a lékem je odpovědnost vymáhaná nejen na politicích, ale na všech a za všech okolností. Slíbils? Nechceš splnit? Nemáš obecně uznatelný důvod? Pak nechť tě stíhá všeobecné opovržení. Nikoli poprve je čest vysmívaná a vy si vážně myslíte, že pomůžou dotace? Štěstí přichází samo, jen ho na začátku musíte trochu sami rozdat. Co na tom chcete učit? Naučte trojčlenku, čtení, psaní a vyžadujte odpovědnost. Zbytek už netřeba "naučit", ke všemu ostatnímu už je potřeba už jen dát příležitost.
26. 11. 2013 | 18:30

Jakub napsal(a):

rr Vážení diskutující,
plně se stotožňuji s diskutující osobou rramahamatou. Ne tak 100% už s autorem článku. Autor popsal některé společenské problémy, které vedou k tomu, že mladí životem nezkušení studují obory, ve kterých jen málokdo najde uplatnění. Spravedlivé by bylo zpolplatnit takové obory, aby jejich výuka nezatěžovala státní kasu a tak to studovali jen ti, kteří o to mají opravdu zájem. Nicméně jsem tvrdým odpůrcem studntských půjček. Student by si měl na to vydělat s možností rozložení studia. Potřebné obory jako právo, kantořina a STEM by se měly podporovat pro významnou část studentů téměř bezplatně. Stát totiž potřebuje daňové poplatníky.
Souhlasím, že spostu důležitých informací, které by nám pomohly lépe chápat život by mohla předat škola a to základní. Mám VŠCHT většinu školního moudra jsem zapoměl a na důležité otázky společenské se mi nedostává odpovědí, přestože jsem se po nich pídil. Do dnes nechápu, kde se rodí hodnota peněz. Co jako zpusobuje, že nějaké potištěné papírky získají směnnou hodnotu. Ptal jsem se ekonomů, na internetu hledal a nikde jsem nedostal uspokojivou odpověď. Myslím, že i to je příčina, proč je na světě tolik finančních analfabetů, jako jsem já a to mezi všemi složky populace. Když neznáme fundamentální zákony ekonomiky, nemůžeme dělat složité ekonomické modely. Pane Scio, poučte mne prosím. Co jsou peníze? Co za nimi stojí? Dosud jsem se dozvěděl jen klišé. Tohle by měla učit základní škola. Ten kdo rozumí základním věcem, ten může pochopit věci složitější. Je to vůbec zájem státu, abychom věděli takové věci?
26. 11. 2013 | 19:39

Karel Mueller napsal(a):

Jana:

Máte naprosto pravdu.
Vzorce chování a mezilidských vztahů a etické kodexy se optimalizovali tisíciletí a tragedií současna je představa, že všechno je špatně a od zeleného stolu vymyslíme spanilý svět. S takovou kravinou nepřišli ani komunisté, i ti něco podobného odsoudili jako krajní levičáckou úchylku. Ostatně sami převzali křesťanský kodex.

Tragedie je nejen to, co píšete, ale že škola neučí žáky myslet. Naplno se to projevilo u maturit z matematiky, měli jsme o tom debaty před dvěmi lety.
Co si vzpomínám, tak jste se účastnila maratonu, který jsme u pana Štefla měli. Pokud jde o úroveň mnoha absolventů i technických VŠ, tak jejich úroveň nepoznáte na VŠ matematice (to budou tvrdit, že to zapoměli), ale stačí i příklady z gymnasiální matematiky, které vyžadují se trochu zamyslet, třeba z kombinatoriky. Naprostá nula. Alw to bych se opět dostal k chybějící logice na SŠ a nakonec i úrovni matematiky.

Radim Tobolka:

Napsal jste, že se lidé po dvě generace nedozvěděli o sociálních a humanitních vědách vůbec nic.

Nemáte pravdu, ať už jejich úroveň v té době hodnotíte jakkoliv.
26. 11. 2013 | 20:22

Karel Mueller napsal(a):

Jakub:

Peníze samy o sobě hodnotu nemají, spíš je na místě otázka, jestli kryté universálním prostředek směny, kterým je zlato. Ty skutečné peníze - nikoliv státem vydávané papírky - musí být kryté zlatem nebo něčím odpovídající hodnoty.
26. 11. 2013 | 20:29

Marie S. napsal(a):

Jano, máte naprostou pravdu. Vidíte problém vzdělávání - a jeho struktury - z pohledu pedagoga, ač nevím, jestli jím jste. Pokud ne, máte obdivuhodnou empatii. Podle mě je v současném stavu ne/vzdělanosti naší mládeže vcelku jedno, jestli do nich budeme pumpovat více humanit nebo STEM - protože oni se stejně neučí nic. Učím na VŠ ped. a vidím, že mladí dnes nedají dohromady souvislou větu nebo kousek textu, kdy musí sami něco zformulovat, aby to mělo hlavu a patu. Vše jen opisují, vypisují, kopírují. Desetkrát vysvětluji, jak mají něco samostatně vytvořit - pochopí to desetina lidí. Souhlasím, že je potřeba je naučit násobilku a trojčlenku, číst a psát, aspoň česky a kdo zvládá, tak i anglicky. A hlavně vychovat - k odpovědnosti, protože tam je ten základ všeho neštěstí jednotlivců i nás všech dohromady. Jako v politice.

P. Šteffl a Eduini nám neustále dávají před zraky srovnání se světem. Ale ať mi ukážou, které dítě ve Finsku, Číně, Koreji, ale i v Africe a rozvojových zemích, by plivlo na učitele a hrubě mu nadávalo? A u nás je to na denním pořádku. Před základkou u nás dnes zase stáli policajti a vyšetřovali, zřejmě rvačka. Nesou za to svůj díl viny učitelé? často se říká, že ano. Já si myslím, že měli už dávno vzít ty zakázané rákosky a zmydlit zmatené rodičovstvo, aby přišlo k rozumu. Škola přece neudělá z nezvedenců hodné, vzdělané, kultivované a šikovné pracanty pro zaměstnavatele, na to má moc málo kompetencí. A vůbec žádnou podporu z rodin.
26. 11. 2013 | 22:43

MaB napsal(a):

rr
vzděláním i zaměstnáním učitel společenských věd
Pokud budu uvažovat, jak přivést kvalitní mladé lidi ke studiu společenských věd, tak si jednak myslím, že docela dost kvalitních mladých je už studuje (zejména dívek) a za druhé, nic moc bych od toho prozatím nečekal. Má to totiž, podle mne, přinejmenším dvě podstatné překážky:

1) Uplatnění v oblasti společenských věd a příslušných profesí by se muselo vyplácet. To se může stát, pokud schopný mladý člověk vystuduje třeba práva nebo ekonomii. Ovšem pokud se mu to má vyplatit, tak je nejlépe stát se součástí toho stroje, nad kterým si tady klademe otazník. Nikoliv ten stroj zpochybňovoat či rekonstruovat ve prospěch všech. Druhá cesta, ta která bude kritizovat stávající a hledat nové směry, bude plná odříkání, ústrků a řady neúspěchů. Přičemž konečný efekt se taky nemusí nikdy dostavit. Inu, mnichů z profese v populaci mnoho není.

2) Společenské vědy mají velký problém již v základech své metodologie. Vystudoval jste sociologii, a tak máte určitě dostatečnou představu o přednostech a nevýhodách třeba kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Že bychom někdy měli ve společenských vědách výzkumné nástroje, srovnatelné s fyzikou nebo chemií, že bychom se rigorozností postupů a jasností pojmů mohli i jen přiblížit třeba matematice nebo logice, o tom hluboce pochybuji. Především proto, že v sociálních vědách máme do činění s lidmi, jejichž názory, postoje, chování, atd. jsou proměnlivé, nepravidelné a velmi obtížně uchopitelné jednoznačně vymezenými pojmy.

Ale měl bych dodat, že samozřejmě s vámi souhlasím, co se týká potřebnosti výuky společenských věd (inu, při mé profesi není divu:-). I tahle diskuze pod vaším textem bohužel dokládá, jak je taková výuka nedostatečná a přitom potřebná.
27. 11. 2013 | 08:20

gaia napsal(a):

Není tomu tak dávno, co jeden z nich úspěšně přesvědčil mnohé, že díky svému matematickému vzdělání dokáže změřit studijní předpoklady se stejnou přesností, s jakou fyzikové měří pružnost či pevnost látek.
to bych vypíchla od nicku kolokolomlýský a byla bych u podobných velmi opatrná, co se týče jejich návrhů, neb toto zavedlo do škol neblaze proslulou Mengeleho rampu.
27. 11. 2013 | 13:22

Astaroth napsal(a):

P.Emil: Sice jsem nic od M.Webera necetl, mozna je cas to napravit, ale obavam se, jestli schopnost pochopit politologicky text Webera nevypovida max. o tom, jak dotycny pochopi text Webera. Leckteri autori beletrie jsou schopni napsat tezky a nestravitelny text o banalnim slunecnem odpoledni na zahrade. Mozna by dana latka sla popsat vyrazne srozumitelneji.
27. 11. 2013 | 13:45

Astaroth napsal(a):

Marie S: O ucelu skoly lze dlouze diskutovat, ale nahani mi hruzu zovialni vyjadreni, ze ma "pestovat šikovné pracanty pro zaměstnavatele". Vy jste za totality mela nejakou funkci, ze? Skola neni vychovny tabor pro otroky.
27. 11. 2013 | 13:50

Marie S. napsal(a):

Astaroth
Šikovné a pracovité zaměstnance dnes opravdu nedodá nikdo (přesto jsou k tomu školy vyzývány). Buď jsou totiž děti z domova vedeny k pracovitosti, nebo ne. V mém vyjádření je to nadsázka - i když samozřejmě bych byla přeštastná, kdybych se s šikovnými pracanty ve škole aspoň občas setkala, ale to téměř nehrozí. A že z toho zaměstnavatelé nejsou nadšeni, jaká kvalita jim naopak přichází do firem, to je snad dostatečně známo. Na to nemusí mít nikdo funkci, ani dnes, ani za totality, aby to pochopil.

"Skola neni vychovny tabor pro otroky. " no to je novinka. Škola totiž vůbec nemá vychovávat, pouze vzdělávat, se učitelům tvrdí už cca 15 let. Mnozí to rádi a s úlevou přijali za své, mnozí se jaksi potají a polehounku, aby to nebylo moc nápadné, snaží žáky vychovávat - aby aspoň občas pozdravili dospělého na chodbě, nekouřili na záchodě a nemlátili slabšího, nekradli a neničili svévolně pomůcky. Jenže to moc nepomáhá. A otroci - to jsou dnes rodiče a učitelé. Na otce, který zaváže dítěti špatně tkaničku a ta se rozváže, se volá: Zavaž mi boty, debile!
viz http://www.ceskaskola.cz/2013/11/prectete-si-zavaz-mi-boty-debile-co.html

Myslím, že tady by už ani výchovný tábor nepomohl.
27. 11. 2013 | 15:49

gaia napsal(a):

vMarie S.

a v tom bude asi ten problém, že nikdo neví, co od té školy požadovat a nikdo nestanovil žádné cíle výchovy a vzdělávání, tak do toho kecá, kdo hlasivky má.
a bez stanovení cíle se nikam nedojde, to dá rozum, ale stanovení cílů zas někomu připadá totalitní, neb on by chtěl pro školu jiné cíle, než někdo stanoví, takže se může diskutovat do nekonečna.
27. 11. 2013 | 17:14

Jana_rr napsal(a):

to Karel Mueller
Na maratonu jsem nebyla. To bude nějaká jiná. Ale stejně díky.
to Astaroth
Webera si přečtěte, hezky se to čte, vůbec na to nemusíte mít extra vzdělání. A sem tam se i myšlénka najde.
To Marie
Škola opravdu nemá vychovávat pracanty, škola má naučit základy všeobecné a pak odborné. A vychovat k odpovědnosti za vlastní práci. Čím se pak dotyčný bude živit, je úplně jedno. A hlavně - je to jen a jen jeho starost! Celé roky kroutím hlavou nad tím, že si studující jakéhokoliv oboru může myslet, že mu má někdo zajistit, aby ho jeho obor uživil. Jsou lidi, co se vyučili v oboru opravář psacích strojů. No a co? Máme jim dodávat porouchané psací stroje, jen aby mohli pracovat v oboru? Když není zájem o sociologa, tak ať hrabe listí, když se nedokáže přeučit na nic sofistikovanějšího. Flexibilita je naprostý základ a když to pochopili ti s nižším vzděláním, mohli by to pochopit i vysokoškoláci. Jsou statisíce lidí, vyučené tkadleny, dojičky, opraváři televizí, hodinek, kteří dnes dělají něco úplně jiného. Ovšem vystudovaný "manager" (a nejen ten) dnes považuje diplom za poukázku na teplé místo.
Marie, netrapte se. Zkuste jen někdy poukazovat na příčinné souvislosti, třeba si to aspoň pár žáčků zapamatuje. Přeju pevné nervy. Jo a pedagog nejsem.:-) Jen se sama neustále učím, protože potřebuju umět každou chvíli něco jiného...
27. 11. 2013 | 17:20

Jana_rr napsal(a):

to gaia
CO kdyby se stanovilo to prastaré číst psát počítat... A ke zbytku jen poskytnout možnosti. Pokud vím, tak nejlépe se člověk učí:
- to, co ho baví
- to, co potřebuje proto, aby mohl dělat něco, co ho baví
- to, co potřebuje proto, aby získal něco, co chce
- to, co je absolutně nezbytné k životu
Všechno ostatní je tupá dřina, zpravidla bez viditelných výsledků. Neboli - dítě musí mít dostatek podnětů, aby mohlo získat představu o tom, co s čím souvisí a co musí udělat proto, aby se něco dozvědělo. Dál už samostatně. Osnovy by se neměly týkat toho, co se má povinně naučit, ale toho, o čem má vědět, že existuje. Učit se vztahy, příčiny, následky - a rozvíjet vyjadřovací schopnosti všeho druhu. Někdo neví, co chce, ale daleko víc lidí neví, co by mohli chtít - a když už to náhodou vědí, pak nevědí, jak si o to říct.
27. 11. 2013 | 17:31

Karel napsal(a):

Potřebujeme hodně žvanících parazitů, kteří za nic nezodpovídají a jejich přínos společnosti nelze objektivně určit, pouze věřit tomu co oni nám nažvaní.
27. 11. 2013 | 21:59

gaia napsal(a):

Jana

staří řekové, ti prastaří samozřejmě věděli, co se mají děti učit a stanovoli cíl vzdělání ve své kalokagathie, ale dnes se vyrojilo spousta takých, co popisuje Karel, kteří vám budou tvrdit, že děti potřebují k životu hlavně tu felicistiku.

učitelé se léta snaží na děti nějak působit a něco je učit a pak nějaký vágus v úřadě v únoru rozhodne, z čeho se má v dubnu zkoušet u maturity.

v tom je ta tragédie, že děti jsou nestanovením cíle demotivováni ke studiu. Jejich motivací je pak jen nějak prolézt.
28. 11. 2013 | 09:32

gaia napsal(a):

učitelé se léta snaží na děti nějak působit a něco je učit a pak nějaký vágus v úřadě v únoru rozhodne, z čeho se má v dubnu zkoušet u maturity.

a jak se to má známkpovat bych ještě doplnila a stojí to 10 miliard.
28. 11. 2013 | 09:34

Marián K. napsal(a):

rr

Vyštudoval som biochémiu. Momentálne som v poslednom roku doktorandského štúdia lekárskej biochémie a zároveň v poslednom roku externého štúdia katolíckej teológie. Absolovoval som tiež doplňujúce pedagogické štúdium učiteľstva chémie a tiež náboženskej výchovy a Semestrálny akademicko-formačný program Spoločenstva Ladislava Hanusa (obsahoval 2 predmety: Kresťanstvo a kultúra a Morálna filozofia + čítanie pôvodných textov, písanie esejí a diskusie, www.slh.sk). Mojím koníčkom je filozofia, preto som aj dobrovoľne absolvoval na teologickej fakulte štátnu skúšku z filozofie.

S autorom súhlasím. Za najpraktickejšie predmety do života, ktoré som na vysokej škole absolvoval považujem psychológiu (najmä vývinovú - veľmi užitočné pre výchovu detí), filozofické disciplíny (no kto by to bol povedal, že filozofia je praktická veda :), no keď máte prehľad, nikto vás neopije rožkom + sa naučíte argumentovať) a morálnu teológiu (ako sa správne rozhodovať).

Pokiaľ naše školstvo, ale aj výchova v rodine blen o vedomostiach a nie aj o hodnotovej formácii, tak to s nami pôjde dolu vodou. V tomto smere je napr. veľmi zaujímavý projekt Kolégium Antona Neuwirtha (www.kolegiu.org) - ročný rezidenčný program pre študenotv potri ich vysokej škole bez ohľadu a odbor ich štúdia.

Pokiaľ viem tak tomáš Baťa povedal, že príčinou veľkej hospodárskej krízy bola kríza morálky.

Neviem ako je to v Česku, ale u nás na Slovensku sú s humanitným univerzitným vzdelaním spojené 2 hlavné problémy:
1. štúdium nesmie byť (žiaľ často býva) založené na učení sa zo skrípt, ale zo štúdia pôvodných prameňov (je veľký rozdiel medzi vedieť vymenovať Aristotelove diela a niečo povedať o ich obsahu a medzi prečítaním Aristotelových diel a kritickým uvažovaním nad nimi). Čítanie skrípt študentov myslieť a rozmýšľať nenaučí, čítanie pôvodných textov áno.
2. veľa študentov ide na spoločenské a humanitné vedy len preto, že sa im zdajú ľahšie a oni chcú nejaký titul, je im jedno aký, hlavne nech ich to stojí čo najmenej úsilia. Tipickým príkladom je odbor sociálna práca. Nemám nič proti tomu, keď to ide študovať niekto, kto sa tomu che naozaj venovať. Ale veľmi veľa ľudí tam (najmä na externú formu) ide preto, lebo asi už nič ľahšie neexistuje a ich zaujíma len titul. Vďaka tomu sa sociálna práca študuje pomaly v každom okresnom meste. Takýto prístup študentov, ale aj vysokých škôl, ktoré im to pre vidinu peňazí umožnili, dosť tento odbor zdegradoval v očiach verejnosti.
28. 11. 2013 | 12:20

gaia napsal(a):

Mariáne

a máte při tom všelikém studiu ještě také čas žít?( o práci jste se také nezmínil)
28. 11. 2013 | 18:17

Babeta napsal(a):

Diskuze a obhajoby HUM versus STEM mi asociuje onu lidovou moudrost, "aby se vlci nažrali a kozy zůstaly celé". Uvědomte si prosím, že na jak na VŠ tak zejména na SŠ studuje v současnosti již více než polovina populačního ročníku. Statistika tak říká, že dle Gausovy křivky tak tam studují i podprůměrní studenti. No však ono také jádro pudla spočívá v tom, že si mocní uvědomuji, že je lépe a nakonec i levnější školám cpát dotace na studenta než těmto platit příspěvky v nezaměstnanosti, když pro mnohé práce stejně není. Pak z takového pohledu je lépe, ať sedí v lavicích a dělají že studují, školy dělají že je vzdělávají a stát je za to odmění nějakým diplomem a jejich "učitele" potřebnými doc. a prof. tituly aby to mělo glanc. Ono to tak nějak lépe vypadá a vyzní, když takový absolvent nějaké soft VŠ libovolného zaměření se honosí tím, že má VŠ. Zní to sice lépe než nemít nic, i když ve výsledku je to stejně na nic, nebo ještě, hůř. Taková degradace úrovně VŠ studia těmito školami, již ve svém zárodku naprogramovaná úrovni ZŠ a zejména SŠ (kde to bylo završeno zrušením povinné maturity z matematiky, která je nutná pro vybudování logického myšlení) ve svém důsledku způsobila i degradaci úrovně studia na STEM i technikách. Ty, pokud měly zájem v takovém "konkurenčním prostředí" získat studenty, musely se přizpůsobit. A tak teď máme, co jsme, nebo naše elity?, chtěli.
Pro současné "high technologie", dnes nemáme (až na výjimky) dokonce ani absolventy vzdělané natolik, aby věděli o čem je řeč, o tom že by mohli být alespoň jejími uživateli ani nemluvě. Takové musíte hledat třeba v Indii. („Ach Bože jak hluboko jsem klesla“, starší možná pamatuji tento film). O úrovni HUM studií je také škoda mluvit, dva právníci - tři právní názory. Primitivní kauzy cestují i desítku let mezi nezávislými soudy různých instancí, pak se tento neudržitelný stav, před obavou z EU řeší amnestií. Morálka celé společnosti je tím v krizi, běžný člověk se spravedlnosti nedovolá, ani nakonec na ni ani nemá a často je rád že má vůbec na poplatky u lékaře. Nicméně ale podle p. Štefla jsme bohatí. No asi ano, když máme na druhé straně dost filozofů, kteří na to téma mohou filozofovat, sociálních pracovníků, kteří mohou řešit následky místo příčin (exekuce, bezdomovectví, vyloučené lokality aj.), kteří pak k tomu zakládají různé neziskovky a získávají státní granty, které jdou z peněz i těch chudáků (oficiálně se tomu říká ohrožených chudobou), co ještě mají zaměstnání třeba i za jen směšnou minimální mzdu - vždyť nemají dnešní VŠ, přestože někdy mají, často i k kvalitnější vzdělání, ale dříve to bylo jen SŠ.
No a tak by bylo možné pokračovat dlouho. Na závěr si zkuste odpovědět na otázku: Jakého vzděláni byli asi všichni ti "šmejdi", co využívali, respektive zneužívali svých VŠ znalosti z oblasti sociologie, psychologie, práva aj. a nutili seniorům, kteří přesto, že převážnou část života prožili v nenáviděné totalitě, mají v povědomí stále zafixováno, že morální kredit absolventa VŠ je souladu s dobrými mravy, k prodeji neskutečně předražené šunty.

No a řešení??? To už znali V+W ve své slavné Těžké Barboře: „Morální předpoklady musí být materiálně fundovany – nejlépe klackem“. Dodávám, že nikoliv masami absolventů HUM a xAMU. Samozřejmě, nic proti nikomu z nich osobně nemám, ať si filozofují a producírují se kolik chtějí, ale za své, respektive za to co si vydělají a bez dotací!!!

A teď se do mě pusťte.
29. 11. 2013 | 12:24

rr Martin napsal(a):

Neměl by taky zapadnout tento názor, ne úplně ojedinělý, že exaktní vědy osobnost také formují a možná zejména:
"Často si ani neuvědomujeme mnoho­stranné možnosti využití matematiky ve výchově k poctivosti, čestnosti a úctě k pravdě. Není třeba přitom použít ani jediného „kazatelského" slova, poněvadž nejlépe působí příklad, který je trvale a nenápadně na očích. Tímto výchovným příkladem je trvalá hodnota matematic­kých výroků a zejména sama matema­tická metoda, která spočívá v tom, že každý pojem se přesně definuje, stanoví se příslušná kritéria pro ověření správnosti tvrzení, čímž se vylučuje subjektivismus, demagogie, předpojatost a faleš. Není to ideální model pro každodenní lidské jed­nání i vzájemné jednání lidských komunit? Kolik by odpadlo sporů, které vznikají (nebo jsou záměrně vytvářeny) právě tím, že se nejasně vytyčí pojmy, metody a cíle." (J Kvasnica: Nedoceněné morálně výchovné poslání matematiky, celý článek naleznete zde http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139265/PokrokyMFA_35-1990-2_9.pdf)
02. 12. 2013 | 18:57

Pepa Josef napsal(a):

rr, ach jo:)
Doufám, že jsem četl dost pozorně, ale stejně mi leccos uniká. Překvapuje mě názor p. autora, že nikdo netouží po novém smartčemkoli, autu apod., já mám naopak pocit, že to je to první, co všichni chtějí... že touží po slušném chování? Tak ať se propána lidi chovají slušně a za volantem se nemění ve zvíře, v čem je problém? Ano, v tom jsme za opicemi. Vedle toho znám spoustu strojírenských firem, které mají velké zakázky, ale nemá je kdo dělat, mladí nejsou a staří odcházejí nebo umírají. No tak se volá po technicích, protože je někdo potřebuje, až bude potřebovat filozofy, bude se volat po filozofech, není to náhodou ten trh, po kterém jsme toužili? Dost taky nechápu, proč se pořád staví proti sobě humanitní, sociální či kdovíjaké a technické obory, kdybych na to nenarážel dnes a denně, připadalo by mi to jako pravěký názor. Myslím, že tady si i autor protiřečí a místo harmonie hlásá antagonismus v zájmu SCIA (pardon, já si to nemohu odpustit:). Když můžeme vymyslet finanční, počítačovou či kdovíjakou gramotnost, proč nepokládáme taky za nezbytnou gramotnost TECHNICKOU v naší společnosti na technice závislé? Chybí nám správný a vyvážený poměr k technice, podložený znalostí historie a filozofie techniky (kdo z historiků o technice něco ví? nanejvýš setrvávají na vžitém omylu, že příčinou průmyslové revoluce byl parní stroj), možná by potom lidi nepovažovali poslední telefon za životní nutnost a nehrozil by sebezničující "růst růstu".
Ano, je zájem o politologii a sociální služby, věřím i tomu, že v tom ti lidi pracují, autor má jistě správné podklady, ale proč? No tam není co zkazit! Když něco zvorá technik nebo chemik, tak se sakra rychle pozná, že je blbě spočítané potrubí... V technickém vzdělávání nejde jen o informativní, ale taky o formativní složku: důslednost, přesnost, zodpovědnost a vědomí, že to nejde okecat. Toho se dnes lidi bojí, technika nezná tlačítko "zpět" ani "reload".
Jinak moje zkušenost se sociální péčí o nemohoucího důchodce je velmi jasná: pečovatelka, která není zdravotní sestra, je zcela k ničemu, i když je empatická a vzdělaná.
03. 12. 2013 | 09:06

rr Ratata napsal(a):

Myslím si, že jsou věci, které škola jako taková nevyřeší a většina z nich jsou i ty zmiňované ve vašem textu. Jak už několikrát zaznělo v diskuzi, jádro spousty věcí tkví v rodinách. Pokud se někdo nenaučí slušně chovat, umět si něco odříct,projevit určitou vůli, být samostatný, neutrácet cizí peníze, dodržovat určité morální zásady a nepovažovat peníze za měřítko úspěchu doma, v nejbližším okolí a do určitého věku, VŠ studium to už nespasí. Ano, stát podporuje vzdělání v oborech STEM, protože tam vidí prespektivu určité "návratnosti" peněz při uplatnění v těchto oborech. A já se tomu nedivím - pokud se totiž někdo hodnotám, chování a řešení mezilidských vztahů nenaučí doma, škola ho to nejspíš nedoučí, ani kdyby ji stát dotoval tisíckrát.
Vámi uváděný poměr se mi také nezdá: absolvovala jsem gymnízium a humanitní VŠ, ale i na gymnáziu to bylo cca 50-50%, pokud k humanitním vědám připočtete i český jazyk. Nemluvě o tom, že nyní existuje a je velmi vyhledáváno i mnoho škol středních, zaměřených na sociální vědy (pedagogické, sociálně právní, zdravotnické).
08. 12. 2013 | 20:57

JH napsal(a):

Jiné vědy na tahu? Blbosti na tahu být nemohou.
A ještě k autorovi: nový model mobilu mi moc nepomůže, ale MOBIL místo telefonu s točítkem přivázaného drátem k budce a skrze ní ke zbytku světa mi zachránil krk - v lese, kde jsem uklouzl a se zlomenou nohou nemohl dál zrovna jak na sviňu žádná budka nebyla :-)
Pan autor by se měl trochu zamyslet, co za bláboly sepisuje. Blog by měl být místem tříbení názorů, ne prostorem pro konání mistrovství světa v blbosti.
18. 12. 2013 | 13:19

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy