Ekonomicky slabších žáků se zbavujeme na základkách, ne na VŠ

07. 12. 2013 | 22:33
Přečteno 9176 krát
K právům blogera na Aktuálně.cz patří i zveřejňování textů jiných autorů. S potěšením zveřejňuji text kolegy Drnka, se kterým až na drobnosti souhlasím. Rád pod svým blogem zveřejním i texty dalších autorů a s radostí i takové, se kterými budu zcela nesouhlasit.

Autorem textu je Martin Drnek

Ekonomicky slabších žáků se často zbavíme na základkách, na VŠ se dostanou už těžko!

Dle PISA jsme na tom bídně v závislosti socioekonomického postavení žáka na jeho vzdělání. Marcel Chládek zde pak tvrdí, že: „i z tohoto důvodu ČSSD proto odmítá zavedení školného na veřejných vysokých školách.“ Žáky však dle socioekonomického statusu roztřídíme už na základkách a SŠ.

O selektivnosti českého školního systému se hovoří dlouho, výsledky PISA ji potvrzují. Nezavedení školného je tradiční téma ČSSD, jde však zcela mimo debatu, která by zde měla být vedena.

Českým problémem není selektivnost při vstupu na vysoké školy. Na vysoké školy vstoupí přes 80 % dnešních maturantů a polovina populačního ročníku vysokou školu dokončí. Otázka „školné ANO či NE“ nyní stojí mimo hlavní téma relevantní diskuze. Český systém své děti na ekonomicky slabší a silnější rozčlení již na základních školách. Dlouhodobě v Česku vznikají lepší a horší státní školy. Zatímco v zemích jako Island, Estonsko a Španělsko se žáci v jedné třídě setkávají se spolužáky z různých sociálních skupin a vrstev, v Česku dle PISA vytváříme celé školy dle socioekonomického postavení žáků, kteří ji navštěvují. Máme tu tedy školy pro ekonomicky slabé a ekonomicky silné.

Tento stav podporuje a udržuje celá řada českých specifik, jako je existence víceletých gymnázií, vysoce nadprůměrné procento žáků v učilištích apod. Od 6 do 18 let (tedy do věku, kdy si žák podává přihlášku na vysokou školu) české školství své žáky několikrát roztřídí. Při zápisu se rozhoduje, zda půjde na lepší, nebo horší základku. V 5. a 7. třídě rozhodujeme, zda je přesuneme na víceletá gymnázia. A v 15 letech chceme dotlačit co nejvíce z nich do učilišť a odborných škol (dle zaměstnavatelů a odborů potřebujeme pokrývače, kadeřnice, horníky…).

Místo abychom se snažili žáky udržet co nejdéle při sobě a udrželi různorodost, snažíme se je neustále od sebe oddělovat. V České republice se tak stále zvyšuje procento žáků, kteří v 9. třídě nemají základní matematickou gramotnost, která je nezbytná pro přežití v naší civilizaci (na ZŠ je jich dle OECD již čtvrtina!). Kdo těmto žákům však dá práci, odbory a zaměstnavatelé neřeší.

Školné na VŠ v diskuzi o selektivnosti školského systému skutečně není tématem. Sociálně slabých se český vzdělávací systém zbaví mnohem dříve…

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Targus napsal(a):

Takže pokud dobře rozumím argumentaci autora, školné je možno zavést okamžitě z toho důvodu, že na VŠ dorazí jen ti ekonomicky silní.

Takový blábol jsem už dlouho nečetl.
07. 12. 2013 | 23:00

Joe Ratata napsal(a):

A pak že komunisti neměli pravdu.
Chudé je třeba odstřihnout od vzdělání a udělat z nich chudé dědičně.
07. 12. 2013 | 23:01

Targus napsal(a):

Citace:

...(dle zaměstnavatelů a odborů potřebujeme pokrývače, kadeřnice, horníky…)."
"Kdo těmto žákům však dá práci, odbory a zaměstnavatelé neřeší."

Konec citace.

Pane Šteffle, už jste viděl potenciálního zaměstnavatele, jak lobbuje za znovuzavedení nebo rozšíření výuky profese, která mu není v jeho podnikatelských plánech k ničemu?
Já bych teda takového blázna poznal docela rád...

A jakpak se vede panu Martinu Drnkovi? Zdravíčko slouží, slouží? Hlavička nepobolívá? Tak ať se šetří, aby nám dlouho vydržel, takový myslivec, pardon, myslitel...
07. 12. 2013 | 23:10

modrý edvard napsal(a):

"Místo abychom se snažili žáky udržet co nejdéle při sobě a udrželi různorodost, snažíme se je neustále od sebe oddělovat. V České republice se tak stále zvyšuje procento žáků, kteří v 9. třídě nemají základní matematickou gramotnost, .."
četl jsem to 3x, a nedokážu tu větu vysvětlit jinak, než že na těch horších školách (zřejmě na v podstatě všech základkách) žáci nemají onu základní matematickou gramotnost.
Při omezeném rozpočtu na školství bych rád slyšel, jestli je naším cílem dotáhnout co největší množství žáků na jakousi minimální úroveň, nebo poskytnout co nejvíc žákům co nejvíc vzdělání. Jedno nebo druhé, obojí najednou nelze.
07. 12. 2013 | 23:32

Targus napsal(a):

To: modrý edvard

Prosím vás, proberte se. Základní školství, potažmo lidé, kteří ho mají řídit, žádný výukový cíl nemají.
Ti lidé mají cíl jediný. Vyrýžovat co nejvíc prachů z projektů, dotací, průzkumů, inkluze a obdobných dalších a dalších ptákovin.
Jestli tady bude někdo něco umět, to jim je srdečný šumák.
07. 12. 2013 | 23:37

Martin napsal(a):

To jsou nehorázné lži.
Děcka je třeba rozřazovat podle výkonnostních skupin a ne že ne a to proto že pouze ve skupinu sobě rovných je možno efektivně vzdělávat, tedy že jedna učitelka má na krku až devětadvacet dětí, na nějaký individuální přístup není prostor a čas.
To "snažili žáky udržet co nejdéle při sobě a udrželi různorodost" znamená jediné a to že inteligentní Pepíček se začne flákat a nedělat nic s jistotou že to jeho nicnedělání učitelka musí ohodnotit za dvě, když retardantovi Josífkovi musí dát za čtyři aby nepropadl.
Ještě horší je to ve třídě s inkluzivním vzděláváním, kdy se jedna učitelka věnuje dvěma retardantům a ostatní děcka vlčí.
Ekonomika s tím nemá co dělat, náklady na většinu státních ZŠ a SŠ jsou stejné a nízké, nevím kde na to Drnek přišel že v ČR limituje přístup ke ZŠ a SŠ vzdělání ekonomika.
08. 12. 2013 | 00:40

Anna napsal(a):

U nás je poměrně dost zakořeněná představa, že bez soukromých škol kvalitní vzdělání téměř není. A že je normální a žádoucí státem podporovat ve školství selekci dětí podle naditosti peněženek rodičů.

Cituji:

MŠMT soukromníky podporuje

Ministerstvo školství vydalo prohlášení, v němž nesouhlasí se záměrem ministerstva financí dotace snížit, či úplné zrušit. Důvod je prakticky identický s tím, který razí soukromníci.

„Realizace návrhu by nejen ohrozila samotnou existenci řady těchto škol, ale rovněž by značně zkomplikovala život téměř 80 tisícům žáků, kteří na nich studují. Podobným způsobem by záměr poškodil i soukromé mateřské školy.“

I ministerstvo školství upozorňuje na to, že stávající podpora soukromým školám je stanovena přímo zákonem o poskytování dotací soukromým školám a že má fakticky mandatorní charakter, což znamená, že ji nelze snížit bez úpravy této zákonné normy a případně i školského zákona.

Ministryně školství Miroslava Kopicová je připravena o celé věci jednat s ministrem financí Eduardem Janotou a upozornit ho na obrovská rizika, která jsou s případnou realizací zatím pouze načrtnutého záměru spojena.
http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=1865
---

Většina lidí si dnes nemůže dovolit dát své děti na soukromou školu. VŠEM dětem by se však mělo dostat KVALITNÍHO vzdělání.

Finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě.

- Finové především poskytují všem dětem rovnou příležitost k vzdělávání. Nemají tedy takovou propast mezi nejlepšími a nejslabšími žáky jako my. Celé školství se snaží začlenit všechny děti do běžného vzdělávacího proudu bez ohledu na jejich věk, bydliště, ekonomickou situaci v rodině nebo rodný jazyk. Finové si na spravedlivém přístupu ke vzdělávacím příležitostem obecně velmi zakládají, zavedli proto bezplatné vzdělávání až do úrovně středních škol, a nejrůznější služby, školní obědy, učebnice či organizovanou dopravu do škol minimálně na úrovni povinného vzdělávání taktéž zdarma. (Finové ovšem platí téměř 50 % daň z příjmu, protože se rozhodli právě pro investice do vzdělanosti dětí...)

- Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí.

- Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.

Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).

- Ve Finsku v úrovni jednotlivých škol nejsou výrazné rozdíly a rodiče si tak školu pro své děti vybírají téměř výhradně na základě místa bydliště. To je samozřejmě situace zcela odlišná od české reality: rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol v rámci výzkumu PISA se v České republice ukázaly jako jedny z nejvyšších.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
08. 12. 2013 | 00:50

evix napsal(a):

Počátkem 80. let jsem se potápěl se skupinou německých potápěčů, Byli to lidé mnoha profesí, různého věku, povolání i sociálního zázemí. Zkrátka od školního profesora, přes obchodníka až po strojníka na vrtné soupravě a proto i nejrůznějších životních zkušeností. Při jedné diskusi z jejich strany zazněl tento názor, píše Jiří Janda:
“Jednou to u vás praskne, Žorži, vezme to Wende (změna režimu)! Ale jsou dvě věci, které si nikdy nesmíte nechat rozvrtat! A to je zemědělství a zdravotnictví.“
Vzpomínám si, jak mi to tenkrát překvapilo, neboť jsem neměl o obojím valného mínění. Pamatoval jsem ještě dobu násilné kolektivisace 50.let a moje osobní zkušenost se zdravotnictvím nebyla zrovna nejlepší. Oponovali mně.

„Jste soběstační a vaše zemědělství je na úrovni, na kterou se západní Evropa nemá šanci se dostat – víme o čem mluvíme a Sigi, jako jeden z nás, to dokonce vyučuje. A vašemu zdravotnictví chybí pouze konvertibilní měna na nákup léků a technologie, ale jako zabezpečovací systém pro všechny lidi včetně prevence funguje tak, jako málokde na světě. Vždyť to, že tolik vašich emigrantů se jezdí nechat ošetřit domů, není jenom otázka peněz.“

Dnes vidím, že měli pravdu a že dokonce na dvě podstatné oblasti zapomněli.
V součinnosti se zemědělstvím jsme měli na špičkové úrovni i veterinární péči, zejména v oblasti prevence a zajištění zdravých chovů a jejich kontroly.

Tou druhou oblastí bylo školství. Ve srovnání s dneškem byla obecná vzdělanost na vysoké úrovni a byla velmi všestranná.
Od češtiny, přes matematiku, fysiku až po hudební výchovu. Někdy žertem říkávám, že „bolševik“ vzdělával lidi i proti jejich vůli.

Ostatně to množství emigrantů, které se v zahraničí nejen uchytilo, ale propracovalo ve společenské a pracovní hierarchii na významné posty, to dokazuje.

http://www.blisty.cz/art/71296.html
08. 12. 2013 | 01:17

Martin napsal(a):

modrý edvard: Kvalitní vzdělávací soustava nutně musí kopírovat rozložení inteligence v populaci, tedy nutně musí produkovat celou škálu různě výkonných absolventů. Pakliže z ní lezou zglajšaltovaní jedinci, je v systému něco hodně shnilého.
08. 12. 2013 | 01:24

Občan napsal(a):

Evix,

v pol. osmdesátých let jsme seděli s mým západoněmeckým prastrýcem ve Zlaté huse a plkali o kdečem. S manželkou jsme si pochopitelně zaskuhrali nad tehdejším "komunistickým" režimem.
A v tu chvíli prastrýc vybuchl a pronesl cca "Ty vole, vy buďte rádi za to, co máte, a važte si toho. On ten kapitalismus nejsou jen obchody plné zboží, ale taky spousty lidí, co si je nikdy nebudou moci koupit. Vy tady vidíte jen ty naše katalogy, ale jinak víte o západním Německu prdlajs" (řekl toho ještě víc, ale to už by estét pan Stejskal nezkousl).
Měl pravdu, ten starý pán. Celý život, až do penze, pracoval střídavě jako obchodní příručí nebo vedoucí prodejny u Meinla a tak dobře věděl, co obnáší být nižší střední vrstvou v Německu. Socík nám obyčejní západní Němci nepokrytě záviděli i s jeho nedostatky, které nás štvaly. Až dnes chápu PROČ.
08. 12. 2013 | 06:05

Občan napsal(a):

Ad Drnek:

Dočetl jsem jen k větě "Dlouhodobě v Česku vznikají lepší a horší státní školy.".
Pokud pan čerstvý PhD. Drnek (proudžekmanager z páně Štefflova SCIO) neví ani to, že v ČR žádné STÁTNÍ ZŠ a SŠ neexistují (možná pár velmi specializovaných vyjímek), bylo by lépe, kdyby se ke vzdělávání v ČR nevyjadřoval.
08. 12. 2013 | 06:21

MaB napsal(a):

Diskutér Martin tady (sice ne zrovna kultivovaně) namítá docela důležitost věc: je dobré oddělovat žáky a studenty podle jejich výkonnosti, a to v zájmu toho, aby schopnější nebyli zdržováni a demotivováni těmi méně schopnými. To dává celkem smysl.

Potíž je v tom, že moje zkušenosti tomu moc neodpovídají.

Na základní školu jsem chodil ještě v minulém režimu, kdy se moc děcka neoddělovala, aspoň ne na tomhle stupni. Nevzpomínám si, že by to dělalo nějaké podstatné problémy. Jistě, byli tam někteří, kteří stačili jen s potížemi. Ale školní kolektiv má zcela zvláštní skupinovou dynamiku a dokáže do sebe integrovat většinu svých členů tak, aby byli schopni spolu komunikovat a participovat.

Protože jsme se od skončení naší společné školní docházky setkali s bývalými spolužáky se ZŠ několikrát a s některými se setkávám i častěji (bydlím stále ve stejné čtvrti, jako jsem bydlel tehdy) můžu srovnávat, kam jsme se po těch letech dostali. Lidé, kteří prošli následně učebními obory (což byla tehdy asi polovina třídy) jsou, jednoduše řečeno, někde jinde. Diferenciace, vytvořená středoškolským stupněm a následným uplatněním, zcela zřetelně vytvořila mezi těmi, kdo prošli "lepšími" školami a těmi druhými, komunikační a zkušenostní propast, kterou už nelze překlenout. To jsou jiné světy.

Vtip je v tom, že na té základce to tak zdaleka nebylo. Neboli, ani ten následný vývoj nemusel nastat nebo alespoň ne v takovém rozsahu. Že má tohle své konsekvence nejen ve sféře pracovního uplatnění, ale i životním způsobu, výchově dalších generací nebo občanské gramotnosti, to snad nemusím moc vysvětlovat.

Druhá věc. Moje sestra byla na základní škole už po převratu. A tehdy vyzkoušeli takový zvláštní experiment. V 5. nebo v 6. třídě, už si přesně nevzpomínám, přeházeli školní třídy podle výkonnosti (čili přesně tak, jak nick Martin požaduje), že děti s nejlepšími výsledky dali do třídy "A", atd, a ti nejslabší skončili v "D". Stala se podivuhodná věc: v každé té třídě se vytvořila víceméně standardní struktura od jedničkářů až po demotivované čtyřkaře! Tu demotivovanostt těch zaostávajících bych zdůraznil, v jiném uspořádání věci by se jim to nestalo. Zvláště v případě toho "áčka" to musel být zvláště pro rodiče dost nepříjemný šok. Dost rychle na té základce s takovými experimenty přestali.
08. 12. 2013 | 06:57

au napsal(a):

Sranda - Ondřej Šteffl je jako zakladatel PORGu jedním z hlavních účastníků téhle selekce českých dětí, která se zas tak moc neliší od selekce na rampě v Osvětimi. Patří k těm, kteří v páté třídě rozděluje české děti na ty, jež dostanou šanci žít bez námahy šťastně - a na ten "zbytek", který se semele na maso.
Každý v téhle zemi (snad kromě Šteffla a dalších "zakladatelů" soukromých škol) ví, že hlavními viníky úpadku vzdělání mladé generace a rozkladu české společnosti jsou přemnožená osmiletá gymnázia. A že jen jejich zrušení nebo omezení na jednu dvacetinu nás může časem vrátit mezi kulturní země. Ale to bychom přišli o zdroj prachů, že pane Šteffl? - A tak raději budeme aktivně házet hnůj tu na střední, tu na vysoké školy...
08. 12. 2013 | 07:05

kosoúhlý průmět čtverce napsal(a):

No co co co??
Tak se nám tu holt v téhle kotlině čechistánské
namnoží větší množství zajíců Kudýšů.
Je nás moc, můžeme si to dovolit......
08. 12. 2013 | 07:14

e-m- napsal(a):

Vážený pane Śteffle, mýlíte se. Podle toho, co mi sdělil syn, bylo na zdevastovaných kolejích 17. listopadu mnoho studentů, jejichž suma peněz na pobyt v hlavním městě byla zatraceně nízká; živili se rohlíky se salámem pořád a dokola a dřeli. Pokud rodina, z níž student pochází, NEBUDE MÍT NA KOLEJNÉ PLUS VEDLEJŠÍ VÝDAJE POBYTU V POMĚRNĚ DRAHÉM VELKÉM MĚSTĚ, případně na výdaje na dojíždění, bude to vždy omezení; školné situaci ještě zhorší.

Nevím, jak můžete takto samozřejmou věc naprosto přehlédnout...
08. 12. 2013 | 07:24

Zabanovaný nick napsal(a):

e-m- Šteflovi: "Nevím, jak můžete takto samozřejmou věc naprosto přehlédnout."

Lidé s mizivou sociální inteligencí (V.Klaus, M.Kalousek, K.Schwarzenberg ad.) mají vždy nakročeno k pravicovému extremismu, tj. fašismu.

Drnek i Štefl směšují buď záměrně anebo z neznalosti dvě příčiny. Systém českého školství je špatný již od základního, to není žádný objev. Avšak je zcela nepodložené tvrzení, že vylučuje jedince sociálně slabé. Tak jednoduché to není. Je druhotným efektem, že v tomto systému je znevýhodněno vyšší procento dětí z příjmově nižších skupin. Zcela jistě neplatí přímá úměra, na úrovni ZŠ už vůbec ne.

Střední školství je pro příjmově nižší rodiny hůře zvládnutelné, avšak přesto se přes tohle nezdravé síto dostane spousta 'chudších' studentů až na VŠ. To je však, jak správně e-m- podotýká, finančně ještě hůře zvládnutelné. Zavést školné bez zpětných vazeb státních stipendií automaticky přiznávaných dle příjmovách možností rodiny je proto systémově škodlivé, ba možná smrtící.

Kvaziinteligentní jedinci typu Drnka i Štefla namísto aby se zabývali odstraňováním nedostatků systému, na něž sama upozorňuje, hodlá systém zcela umrtvit dalším nesystémovým opatřením.

Nejhorší je, že tito lidé se považují za 'pravici', přitom zcela popírají účel školského systému, tj. zajistit zdravé konkurenční prostředí. Jak známo, inteligence není determinována absencí hmotného zabezpečení rodičů. Znemožnit jedné skupině potenciální elity vstup na 'trh' jde prokazatelně přímo proti pravicovým zásadám. Deformují tím trh.

Aneb: Česká pseudopravice jen nadále prokazuje svou nekompetenci.
08. 12. 2013 | 07:59

Martin napsal(a):

MaB: Na hrubý pytel hrubý záplata.

Za mého dětství, za komunistů, se děcka na ZŠ běžně třídila. Na každé škole měli třídy A,B pro ty lepší a C,D pro ty slabší, tam to co dva roky třídily rovnou učitelky a v okresních městech byly výběrové ZŠ pro druhý stupeň pro ty nejlepší, kam se normálně skládaly přijímací zkoušky a též byly zvláštní školy kam šli ti nejpomalejší. Byl to standard, žádný experiment. Tímto neobhajuji komunismus, pouze podotýkám že takhle to fungovalo a dávalo to lepší výsledky než dnes.

Že se ve třídě vytvoří struktura od jedničkářů po čtyřkaře je naprosto v pořádku. Zatímco ve smíšené třídě mírně nadprůměrný jedinec MUSÍ dostat jedničku za nicnedělání, když retardantovi s téměř nulovými znalostmi jsme dali čtyřku, tak ve společnosti sobě rovných nicnedělání nestačí, pochopitelně a dostane čtyřku.
08. 12. 2013 | 08:24

Jana Pechová napsal(a):

Snad největší hmatatelné potvrzení toho, že autor uhodil hřebík na hlavičku, nastalo po obří módní vlně odchodů dětí z pátých tříd na osmiletá gymnázia.
Neupírala bych sice kousek pravdy těm, kteří argumentují, že skutečně nadprůměrně chytré děti standardní kolektiv brzdí: ale on je ten třídní kolektiv zároveň činí součástí běžného života, z něhož tyto typy tak záhy utíkají (a jsou na nejlepší cestě stát se ryzími teoretiky bez schopnosti vnímat realitu, což bývá u experta dost velký handicap).
Navíc, rodiče mají o genialitě svých potomků velmi subjektivní představy. V onom velkém boomu víceletých gymnázií nastal v řadě základních škol zoufalý stav: na druhém stupni zůstaly vyselektované třídy bez přirozených "tahounů" a jedinci s mírně nadprůměrným intelektem, kteří ve třídě zbyli, se přizpůsobili průměru - a šli s prospěchem dolů. Nejen s prospěchem - ale i se soukromými zájmy a s chováním.
Myslím, že tyto zkušenosti má v živé paměti ještě řada pedagogů, kteří byli z té situace i změny atmosféry ve třídě zoufalí.
08. 12. 2013 | 08:34

MaB napsal(a):

Martin
Píšete: "Že se ve třídě vytvoří struktura od jedničkářů po čtyřkaře je naprosto v pořádku. Zatímco ve smíšené třídě mírně nadprůměrný jedinec MUSÍ dostat jedničku za nicnedělání, když retardantovi s téměř nulovými znalostmi jsme dali čtyřku, tak ve společnosti sobě rovných nicnedělání nestačí, pochopitelně a dostane čtyřku."

OK, ale to je právě to, co napadám. Copak se stane s takovým potenciálně studijním typem, který v náročnější konkurenci začne dostávat čtyřky? Někteří možná zapnou a začnou se sebou něco dělat. Jiní se ovšem smíří se skutečností, že nejsou až tak dobří, jak se jim a jejich rodičům zdálo, a přestanou se snažit. Zatímco v jiné třídy by byli za velmi dobré žáky - a to dost povzbuzuje, to si nemyslete.

Mimochodem, právě mé sestře se stalo něco podobného. Místo do 6. třídy už šla na víceleté gymnázium (tehdy to šlo i v 6. ročníku) a z jedničkářky se na gymplu stala lehce podprůměrnou studentkou. Holt, není divu, jsme z rodiny dělníků a ten kulturní kapitál tam prostě trochu schází. Sestra následně nemá ani vysokou školu (dnes si ji při mateřské zkouší dodělat, ale kdoví, jak to dopadne...).
08. 12. 2013 | 08:49

Míla napsal(a):

Martine
říkáte nesmysly.Dělení tříd od A až po ,třeba C,se dělo abecedně a to podle množství žáků v daném období.Já,vzhledem k jménu jsem byl v B,můj kamarád z ulice byl v C.Já skončil průmyslovkou a ten můj kamarád dokončil lékařskou fakultu.Nepamatuji si,žeby byla prováděna selekce.Ani začleňování cikánů nebylo třeba,žádní bezprostředně po skončení války nebyli.
08. 12. 2013 | 09:13

kosoúhlý průmět čtverce napsal(a):

to MaB
Řešení je velmi jednoduché.
Vaše lehce podprůměrná sestra nastoupí na pajďák,
a ten udělá levou zadní, protože všechny i ty velmi podprůměrné z mého ročníku z gymplu, přímo hlupky, se na pajďáku chytly a absolvovaly v pohodě.
Dnes jich většina učí. Ty nejhloupější pracují na ministerstvu školství.
A bude mít o kariéru postaráno.
08. 12. 2013 | 09:40

@@ napsal(a):

Občane, když na vás váš západoněmecký strýc vytasil onu pozoruhodnou větu /Ty vole, vy buďte rádi za to, co máte, a važte si toho. On ten kapitalismus nejsou jen obchody plné zboží, ale taky spousty lidí, co si je nikdy nebudou moci koupit. Vy tady vidíte jen ty naše katalogy, ale jinak víte o západním Německu prdlajs/, jak je možné, že jste se ho nezeptali, proč i s celou rodinou nepřeleze dráty do NDR? Západoněmečtí pohraničníci by po něm pravděpodobně nestříleli.
Člověk pak musí s jistou nedůvěrou pohlížet i na vaše názory na školský systém.
08. 12. 2013 | 09:43

Marian napsal(a):

Neskutečný a neuvěřitelný blábol!! Pane Drnku, mohu se zeptat,jaké máte zkušenosti se školstvím? Jak dlouho v něm pracujete,odkud čerpáte své "poznatky"
Například-kde a jak jste (proboha!) dospěl k závěru,že procento žáků na učilištích a odborných školách je neúměrně vysoké a že je tam někdo tlačí??!
08. 12. 2013 | 09:44

Občan napsal(a):

Mimochodem - když už chce pan Šteffl furt něco "reformovat", tak potom by bylo namístě, aby školy všech stupňů a kvalit učily žáky i studenty pár zcela zásadních věcí:

1) Naprostá většina z nich se NIKDY nestane "managery" ani bohatými lidmi.
2) V jakékoli společnosti se "managery" i bohatými (a tudíž vlivnými) lidmi běžně stávají tupci nebo/a gauneři.
3) Že většina z nich bude celý život dělat obyčejnou a nepříliš dobře nebo špatně placenou, často nudnou, ubíjející nebo jinak neuspokojující, práci. A to i v případě, že budou podnikat.
4) Že za jakéhokoli režimu závisí jakákoli kariéra NEJEN na dovednostech a znalostech, ale také na známostech a štěstí.
5) Že zažijí pracné vzestupy a strmé pády.
6) Že z výše uvedených důvodů je zásadní, aby měli finančně zvládnutelného koníčka/ky a zázemí, které jim vykompenzují výše uvedené.

Jedině tak lze alespoň částečně předcházet deprivacím, jež jsou součástí socioekonomického úpadku, v němž se nacházíme a který se pravděpodobně bude dál prohlubovat (protože lidí je stále víc, ale práce a obživy pro ně stále méně).
Vše výše zmíněné by se měli dozvídat již žáci základních škol a značně důrazně.
08. 12. 2013 | 09:50

Občan napsal(a):

Mariane,

Drnek NIKDY ve školství nepracoval ani jednu jedinou vteřinu :o))
http://cz.linkedin.com/in/drnek/en
http://www.scio.cz/skolam/kontakty.asp

Hoďte si ho do googlu a hbitě zjistíte vše důležité...
08. 12. 2013 | 09:58

Občan napsal(a):

Dvojzavináči,

onen prastrýc byl ročník 1905. Jistě si proto hravě spočítáte, kdy šel do penze. No, a NDR vznikla až v říjnu 1949...
08. 12. 2013 | 10:02

Marian napsal(a):

Pechová- odchod značné části žáků s nadprůměrnými učebními výsledky na víceletá gymnazia se na úrovni základních škol samozřejmě musí projevit.
Daleko destruktivnější jsou však vysoké počty žáků ve třídách (nesmyslný,absurdní způsob financování podle počtu žáků) a hlavně tzv. "inkluze" která nezřídka vede k naprostému znehodnocení jakéhokoli vzdělávacího a výchovného působení.
Je to jeden z nejtvrdších úderů,které naše školství utržilo.
Lze oprávněně říct, že i v této oblasti IDEOLOGIE VÍTĚZÍ NAD ROZUMEM.
08. 12. 2013 | 10:02

Alena Čechová napsal(a):

Paradoxem této debaty o osmiletých gymnáziích je, že proti nim brojí zejména ti rodiče, jejichž děti na těchto gymnáziích jsou, případně je už absolvovaly.
Například já.
08. 12. 2013 | 10:10

Kala napsal(a):

Martin Drnek je project manager ve společnosti Scio. Má cenu vůbec na jeho článek reagovat? A doporučuje ho pán, který sám založil soukromé gymnázim s vysoce proselektovanými studenty.
08. 12. 2013 | 10:23

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,....ještě k tomu třídění dětí v dobách vlády bolševika,....Ředitelé škol v tom měli dost volnou ruku. Tady nebylo žádné nařízení.
Dokonce znám případy škol, kde roztřídili děti do tříd,.... podle místní z města a dojíždějící z venkova. Tam upravovali odpolední vyučování, aby děti stihly odjezdy vlaků a autobusů a nemusely čekat v zimě a v době časného stmívání na podvečerní spoje.

A ještě k té matematice,.....jako nenaučíte dítě hrát dobře na hudební nástroj, když nemá dobrý sluch,....nenaučíte dítě být dobrým sportovcem, když je od přírody pomalé a neobratné,.....tak nenaučíte dítě dobře matematiku, když mu potřebné buňky příroda nevložila do mozku. Při větší péči ho naučíte aritmetiku,...přechod na algebru a abstraktní myšlení v rámci matematiky je pro některé děti nepřekonatelný problém, mají zde stopstrop. Prostě si musí vybrat životní zaměření, kde matematiku nebudou potřebovat.
Tužka.
08. 12. 2013 | 10:24

KvL napsal(a):

Nenapadlo vás, že je tu definováno něco jako spádové oblasti? Tyto jsou, i když je možno je porušit, stále lidmi využívány, když tak máme nějaké sídliště, nebo čtvrť, kde žijí lidé s nižšími přímy nebo na podporách, tak je jasné, že taková škola již bude jaksi "segregovaná."

Zkoušel jste sehnat teď někdy zdeníka? Nemyslím dělníka na stavbu, který tam někde montuje šaluňk, ale normálního zedníka? Je to trochu problém. Takže s tím, že by se mělo omezovat učilištní vzdělání nesouhlasím, spíš by se měly omezit obory s maturitou.

to: Martin
Souhlas, nemám co dodat.

to: Anna
Víte proč nejde finský model aplikovat u nás? Protože tu máme povahov jiné lidi a jiné klima. Nemyslím, si, že by ekonomicky primárně nějak bylo bráněno v přístupu ke vzdělávání, ale toto možná se jeví protože z jistých důvodů si nemůžeme dát do tabulek a grafů ještě jednu kolonku, říkejme jí třeba národnost, nebo tak, to bychom možná viděli zajímavá data. Nebo by možná, ať je to multikulti korektní mohli udělat mapu a tu pak dát přes jinou mapu republiky a srovnat.

A k dani 50 %, umíte si představit něco takového s našimi příjmy? Kolik musí asi být hrubé příjmy, když se tam zdaněný příjem na domácnost pohybuje okolo 25 000$? A i Kdyby to tak nebylo,kdyby to bylo před zdaněním, tak i po těch 50% by jim stále zbávalo asi 12 500$, což je na naše 312 500Kč. Nemůžete v podstatě po nějakých 18 letech, co se tu začalo s přestavbou průmyslu (opravdu minimálně do poloviny 90. let se to tu motalo jaksi tak divně) čekat zázraky, Finsko na to mělo minimálně od konce WWI, to že se rvalo se sověty... No to byla taková válka neválka.
08. 12. 2013 | 10:25

Marian napsal(a):

Zdravím, Občane a děkuji za vysvětlení.
Když jsme kdysi dávno,ve 12-14 letech, chtěli někomu dát najevo,že věci nerozumí konstatovali jsme - "Viděl jsi to z ponorky a žába ti přitom chcala na sklo" Tož tak.
Začínám mít pocit,že v tomto národě je neobvyklý počet kapitánů ponorek.:o))
08. 12. 2013 | 10:27

Marian napsal(a):

KvL S tím výkladem o Finsku a jeho vztahu s SSSR (především hospodářském) jste totálně mimo.Zkuste si o tom něco přečíst.
Argumentovat tím, že jsme jiní,než Finové je levné a naprosto pochybné.Každý skutečný národ (dokonce i etnická skupina) má svoje osobitosti a zvláštnosti, ty ale mohou universálně platné modely výchovy a vzdělávání jen usnadňovat či brzdit, v žádném případě zcela zásadně, v samé podstatě a základu změnit či relativizovat.
08. 12. 2013 | 10:32

KvL napsal(a):

to: au
V prvé řadě to co říkáte není pravda, nemůžu mluvit za všechny, ale u nás ve městě je to na gamnáziu 1:2, tedy asi 30:60, co se týče poměru mezi osmiletým a čtyřletým studiem.

Spíš je hlavním vyníkem, rozpad centrálních osnov a experimentování s různými projekty, které paradoxně vedou ke zhoršení školství. Nevím, jestli je normální, aby se místo do hodin na střední chodilo do hospod, jenže toto, pokud vím, se začíná pomalu dostávat i na ZŠ. VŠICHNI jsou nějak vzdělatelní, jenže na některé se musí holt přísně. Mě by to třeba nikdy strach nedovolil.

to: Zabanovaný nick
Jen bych doplnil, že pro změnu lidé s nulovou inteligencí znalostní mají zase sklony tíhnout ke komunismu. Ani jenda z těchto skupin nemsí k moci

to: Martin
Opět s vaším dalším textem musím souhlasit.

to: MaB
Záleží na tom co chceme udlat, z jakého důvodu došlo k pádu její výkonnosti, bylo to tím, že byla tvrdší kritéria, anebo že se učila hůřen, nebo proč? Celkem by mne to zajímalo. Jestli spadly její výsledky v diktátech při stejném počtu chyb, pak to je tím, že vzrostla kritéria, pokud stoupl počet chyb, pak je to v něčem jiném.

jinak pro všechn, takový obrázek o procesech ve školství
http://9gag.com/gag/ag3MpP1
08. 12. 2013 | 10:51

Kala napsal(a):

Mnohé základní školy mají třídy s určitým zaměřením - třídy matematické, jazykové, hudební s rozšířenou výukou příslušných předmětů. Jak se dívat na tuto selektivnost - je také v očích autorů nežádoucí? Je známou věcí, že průměrný prospěch v těchto třídách je lepší než v ostatních, a to ve většině předmětů, nejen v tom hlavním.
08. 12. 2013 | 11:09

zdenekbrom napsal(a):

Ondřeji, ten text obsahuje řadu věcných chyb.

Cituji: "Při zápisu se rozhoduje, zda půjde na lepší, nebo horší základku." To je naprostý nesmysl. Každá škola zapisuje žáky pro sebe. Není žádné centrální zápisové místo, které by určovalo, do které ZŠ žák v oblasti nastoupí. To je hrubá chyba v textu. Navíc, školu pro své dítě vybírá rodič a je to on, kdo volí.
Cituji: "V 5. a 7. třídě rozhodujeme, zda je přesuneme na víceletá gymnázia." Opět nesmysl. Rozhoduje opět a pouze jenom rodič. Učitelé ZŠ se snaží, aby jim žáci ve škole zůstali. Naopak učitelé některých víceletých gymnásií dělají náborové akce. Nakonec ale rozhodne rodič
Cituji: "A v 15 letech chceme dotlačit co nejvíce z nich do učilišť a odborných škol (dle zaměstnavatelů a odborů potřebujeme pokrývače, kadeřnice, horníky…)." Kdo je tam chce dotlačit a z jakou k tomu má pravomoc? Žáci si vybírají sami s pomocí rodičů a učitelů. Mohu Vás ujistit, že na učebním oborům se mnozí obloukem vyhýbají.

A tak by se to dalo rozebrat celé.
08. 12. 2013 | 11:11

zdenekbrom napsal(a):

Tužka:

Skvěle napsáno.
08. 12. 2013 | 11:21

šašek z Jihlavy napsal(a):

Chceme-li navrátit prestiž pedagogické činnosti, je třeba nabídnout zájemcům o tuto náročnou profesi odpovídající příjem, pak se dostaví i odpovídající společenský status a postupně se vyrovná naprostá převaha žen příchodem mužů, bez kterých není naděje na zlepšení celkové situace. Fifty fifty bych viděl jako dobrý vklad do budoucnosti českého školství.
Režimy a koncepce se mění, ale kvalitu výuky a výchovy určují kvalitní kantoři. Za posledních 20 let se poměry spíše zhoršují, ačkoliv všechny politické garnitury ve svých programech slibují pro vzdělávací systém modré z nebe. Nemělo by být i toto důležité kritérium ve volbách? Kdo sliboval a nesplnil )selhal) měl by být voliči potrestán. Ostatní by se snad podle toho zařídili.
08. 12. 2013 | 11:28

Občan napsal(a):

Pan Šteffl je majitelem a zároveň ředitelem společnosti SCIO.
Pan Drnek je nejen jeho zaměstnancem (je fuk, jestli pro Šteffla dělá na pracovní souvu, dohodu nebo jako "negr"), ale také podřízeným.
Pan Drnek sepsal něco, co páně Štefflově firmě dělá HODNĚ špatnou vizitku. Pan Šteffl to nadšeně zveřejnil; asi mu na pověsti jím vlastněných firem moc nezáleží, protože má své jisté.

Co mi na tom HODNĚ vadí je, že firmy pana Šteffla jsou štědře dotovány z veřejných prostředků. Tedy i z mých daní.
Já se na svou "mzdu" (ono to je spíš kapesné) musím sakra otáčet a nesmím si dovolit nejmenší pochybení, protože bych tím mohl ohrozit život pacienta. O to víc mi vadí, že na mých daních parazitují firmy pana Šteffla, jacísi Drnkové a mnozí další "neziskoví" přísavníci.
08. 12. 2013 | 11:42

Občan napsal(a):

pardon - "...smlouvu..."
08. 12. 2013 | 11:43

modrý edvard napsal(a):

Targus: "Ti lidé mají cíl jediný. Vyrýžovat co nejvíc prachů .." .. pokud to přijmu, nemá cenu diskutovat.
martin: "modrý edvard: Kvalitní vzdělávací soustava nutně musí kopírovat rozložení inteligence v populaci, tedy nutně musí produkovat celou škálu různě výkonných absolventů. Pakliže z ní lezou zglajšaltovaní jedinci, je v systému něco hodně shnilého. " .. chtěl bych slyšet odpověď od autora.
"Žáky však dle socioekonomického statusu roztřídíme už na základkách a SŠ." .. to je asi sice pravda, ale ten socioekonomický statut zahrnuje a) kolik mají peněz a b) jakou mají motivaci. O tu motivaci jde. K tomu historka ze života: mám kamaráda, vědecký pracovník, manželka vědecká pracovnice. Tři děti. Tedy v devadesátých letech poměrně chudá rodina. Přesto ty děti nechal vystudovat na soukromém gymnáziu (v Libni), řka: nemám auto, ale peníze na to, aby děti něco vystudovaly, ty ještě seženu.
Ta historka má happy end: manželku při čistkách v Akademii věd vyrazili, ona začala pracovat v bance a celá rodina zbohatla.
08. 12. 2013 | 11:47

zdenekbrom napsal(a):

modrý edvard:

Cituji: "...ale ten socioekonomický statut zahrnuje a) kolik mají peněz a b) jakou mají motivaci. O tu motivaci jde. K tomu historka ze života: mám kamaráda, vědecký pracovník, manželka vědecká pracovnice. Tři děti. Tedy v devadesátých letech poměrně chudá rodina. Přesto ty děti nechal vystudovat na soukromém gymnáziu (v Libni), řka: nemám auto, ale peníze na to, aby děti něco vystudovaly, ty ještě seženu."

Mohu jen souhlasit. Často se mluví jen o těch penězích, ale o motivaci ke vzdělávání, ochotě do něj investovat a o postavení priority vzdělávání v konkrétní rodině se raději mlčí.
08. 12. 2013 | 11:58

Občan napsal(a):

Modrý Edvarde,
nemá cenu diskutovat. Protože jim skutečně nejde o nic jiného než jak vydojit odkudkoli z eráru co nejvíc peněz.
SCIO je státem VELMI štědře dotovaná firma (v letech 2009-2012 95 000 000.- Kč) a ještě sosá z EU:
http://www.scio.cz/o-spolecnosti/projekty-esf/

Bodejť by pak byly prachy na školy, učitele a žáky (jakož i mnohé jiné potřebné oblasti), když živíme tisíce podobných "neziskových" klíšťat.

Váš známý poslal děti na PORG? No, jeho volba. Asi se to mezi snoby "musí"...
My jsme se v jednom "elitním" gymplu krutě zklamali a potomka nám zachránilo až "obyčejné" veřejné gymnázium s rozšířenou výukou jazyků.
08. 12. 2013 | 12:02

Návštěvník napsal(a):

Občan

Občane vysvětlete mi, kde jste vzal na to se v polovině 80. let válet ve Zlaté Huse. To jste musel bejt bud echt bolševickej aparátčík, estébák nebo vekslák, protože normální člověk na to prostě neměl.

A ještě k dalšímu: Vy jste tupec a asociál, a stejně manažer nejste, reálnolu kvalifikaci jste donedávna neměl vůbec žádnou, až před pár měsící jste si udělal vod pracáku kurs pečovatele.
08. 12. 2013 | 12:59

xxx3 napsal(a):

Pan Šteffl by asi měl začít přispívat pouze pod pseudonymem. Ať napíše (nebo překopíruje of někoho jiného) cokoli, tak to okamžitě schytá za Scio.
Ten článek vůbec není hloupý. Až na drobné nepřesnosti říká důležitou a pravdivou věc. Žáci jsou u nás selektovaní předčasně už na ZŠ. Pokud srovnáme děti na osmiletých gymnáziích a děti na druhém stupni, není těžké si povšimnout zároveň jejich rodinného zázemí. Pokud budu konkrétní, tak socioekonomický status gymnazistů je v průměru znatelně vyšší. Tohle není žádná danost, ale typická vlastnost našeho vzdělávacího systému. Školné na VŠ s tím opravdu příliš nesouvisí.
08. 12. 2013 | 13:07

modrý edvard napsal(a):

Občan: PORG je možná pro někoho snobárna. Ale škola to je dobrá.
Tím neříkám, že všechny soukromé školy jsou dobré - naopak si myslím, že většina soukromých škol bere i ty děti, které na "státním" gymnáziu nevzali.
08. 12. 2013 | 13:12

Martin napsal(a):

MaB: Potenciálně studijní typ v prostředí s ostatními studijními typy musí makat ne si jenom tak válet šunky, což mu dají najevo právě ty známky. Asi se shodneme že smysl školství není válet si šunky a dostávat za to jedničky. Průměrný studijní typ gymnázium zvládne, zvlášť to dnešní.
Pakliže mu gymnázium nejde, je evidentní že to studijní typ není, asi by mu vyhovovala jiná škola. To že má někdo na ZŠ jedničky v dnešním školství nic neznamená, viz všeobecná degradace školství a infiltrace ZŠ retardanty a inkluzivním vzděláváním.

Míla: Dělení podle jmen se dělalo pro ZŠ 1. třídy a a podobně. Pak se to rozřazovalo každé dva roky podle výkonnosti. Dodnes si na to pamatuji jak jsme se o prázdninách chodili dívat na nástěnku školy kdo s kým bude v jedné třídě.
08. 12. 2013 | 13:12

Zdeněk Brom napsal(a):

xxx3:

Cituji: "Žáci jsou u nás selektovaní předčasně už na ZŠ."

Domníváte se, že na školách jsou nějaké komise, které provádějí rozřazování dětí? Nebo prostě jen rodiče volí pro své děti školu, kterou považují za vhodnou, a využívají tak svého práva volby?

Cituji: "Pokud srovnáme děti na osmiletých gymnáziích a děti na druhém stupni, není těžké si povšimnout zároveň jejich rodinného zázemí." Spíše si povšimněte zázemí, ze kterého pochází motivace k učení. Některé sociální skupiny vzdělání považují za vysokou prioritu a udělají vše, aby jejich potom měl kvalitní vzdělání. Jiné vzdělání považují za zbytečnost a tak to pak podle toho vypadá. Peníze hrají až druhotnou roli.
08. 12. 2013 | 13:18

Zdeněk Brom napsal(a):

Martin:

Dovolím si zastat se inkluzivního školství. Je to dobrá cesta s vynikajícími výsledky. Inkluzivní školství je ale drahé. U nás zvolená forma "inkluze" je ovšem tragická především z důvodu, že si někteří myslí, že se to dá udělat za pár korun tím, že všechny nastrkáme do jedné třídy.
08. 12. 2013 | 13:21

Marian napsal(a):

xxx3 Ti žáci ale nejsou selektování na základě svého sociálního statusu, ale výsledků ve škole!! Náklady na výuku v nižším gymnaziu se nijak signifikantně neliší od nákladů na docházku do ZŠ.
Vyšší socioekonomický status studentů gymnazia oproti stejně starým žákům na ZŠ není KRITERIEM,ani hlavním důvodem "předčasné selekce".
Pokud má na ZŠ dobré výsledky žák z rodiny z nižším socioekonomickým statusem, nikdo a nic mu nebrání v odchodu tam,kde se předpokládá kvalitnější vzdělání!

A jen tak na okraj- nezdá se vám podivné,nelogické a příznačné, že společnost,která podle pravicového názoru na svět stále ještě "málo diferencovaná" kritizuje diferenciaci ve vzdělávání? To jsou,panečku,paradoxy.
08. 12. 2013 | 13:23

Návštěvník napsal(a):

Zdeněk Brom

Pane Brome, ale pokud vím, tak právě vy jste zuřivým odpůrcem inkluze - kdybyste totiž byl zastáncem této, tak se odstěhujete na sídliště s nemalým podílem cikánského etnika.

Není dobré kázat vodu z louže a zároveň lemtat kořalku po litrech.
08. 12. 2013 | 13:28

Marian napsal(a):

Brom- když jsem si přečetl první větu ( o tom,že inkluze je dobrá cesta s vynikajícími výsledky-mimochodem,můžete mi dát odkaz na nějaké seriozní výzkumné práce,potvrzující vaši tezi?) vylétl jsem jako čertík z krabičky.
Větou "bohužel u nás zvolená forma "inkluze"jste mne posadil zpět na místo.Proto mohu s vaším příspěvkem bez výhrad souhlasit.
Já znám jen tu formu,která tu reálně je- a to je tragédie pro všechny zůčastněné!
08. 12. 2013 | 13:31

Zdeněk Brom napsal(a):

Návštěvník:

a) Hluboce se pletete. Inkluzivní školství jsme vždy podporoval. Kritizuji, ale jeho tragickou podobu v ČR.

b) Nemáte jasno v pojmech. Inkluzivní školství se netýká pouze Romů. Inkluzivní školství rozvíjí každého žáka podle jeho schopností. Každého, včetně talentovaných, bez ohledu na národnost a rasu. Není třeba se proto někam stěhovat.
08. 12. 2013 | 13:34

Zdeněk Brom napsal(a):

Marian:

Cituji: "Já znám jen tu formu,která tu reálně je- a to je tragédie pro všechny zůčastněné! " Tak to se Vám nedivím a plně Vás chápu.

Vynikající příspěvek k inkluzivnímu školství je tento:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/hana-brixi.php?itemid=13796
08. 12. 2013 | 13:38

Martin napsal(a):

Zdeněk Brom: Jistě, současná forma inkluze nefunguje, na tom se shodneme a proklamovaná ideální forma inkluze, tedy ke každému inkludentovi v normální třídě přidělíme extra pedagogickou sílu, je neuvěřitelně finančně nákladná, takže je nereálná.
Racionálním postupem stáhneme inkludenty z orksku do speciální třídy a tam zvládneme realizovat ekonomicky únosnou variantu 1 pedagogická síla na 5 až 10 inkludentů. Tento systém se v ČR realizoval desítky let pod jménem Zvláštní Školy, v normální škole bylo na učitelku až 30, možná 35, dětí, ve zvláštní max. 10.
Funkčně identický systém mají i v tolik propagovaném Finsku, ani tam nechodí zaostalé děti do stejné třídy mezi normální žáky, nýbrž pro ně mají speciální oddělené třídy.
08. 12. 2013 | 13:39

Papouch napsal(a):

PISA uz neni moc vypovidajici - to oslavovane Finsko se propadlo o 12 mist, protoze Asitati zacali plosne cvicit pisa-like testy, prvni desitka je Cina (vsech 6), Japonsko a Jizni Korea
08. 12. 2013 | 13:45

Zdeněk Brom napsal(a):

Martin:

A můžeme pokračovat: jeden učitel pro 5 - 10 talentovaných, asistenti atd.

Jenže to u nás nechce nikdo slyšet.
08. 12. 2013 | 13:53

Papouch napsal(a):

pokud by nekoho zajimal lonsky vysledek:

http://www.oecd.org/pisa/keyfindings/pisa-2012-results-overview.pdf

konkretne strana 5

cesta k dobremu neni nejaka inkluze ale proste to nadrtit
08. 12. 2013 | 13:53

martin napsal(a):

Selekce dětí podle tzv výkonu a schopností vede k úpadku vzdělání. Absolventi soukromých škol, vyselektovaní až hrůza žádných zvláštních výsledků nedosahují. Vztah ke vzdělání je poznamenán debilitou našich neoliberálů vyrostlých z bývalých svazáků či členů KSČ. Ignorantství je doménou všech těch výkon prosazujících již od plenek. Výsledkem jsou zástupy mangerských trotlů, kteří po zvládnutí základů ekonomie a finančnictví chtějí dominovat světu....a ten se podle toho hroutí. S nimi ruku v ruce jdou komunisté, kteří chtějí přidělovat děti do učňáků a výrob podle přání ÚV KSČ to dříve a dnes podle polostátních zlodějů pocházejících původně ze stejné strany (jsou dnes ve vládě). Krásné souručenství. Ideálem je Čína. Vzdělání a výkon jde nahoru tam, kde na selekce od plenek serou a tam je budoucnost.
08. 12. 2013 | 13:54

Zdeněk Brom napsal(a):

Papouch:

Odhalil jste skrývané tajemství úspěchu PISA. Stačí je nacvičovat :) Plně souhlasím.
08. 12. 2013 | 13:54

Zdeněk Brom napsal(a):

Martin:

Obveselující také je, když nám zde někteří aktivisté předhazují anglický model školství. Ani jim nedochází, že realita tam je taková, že vedle státních škol (často nevalné úrovně) jsou soukromé základní školy, kde se platí. Obecně se ví, že kdo chce mít šanci, jde tam. Samozřejmě tam nejsou zvláštní školy nebo praktické, ale říká se jim charitativní nebo podobně.
08. 12. 2013 | 14:00

Martin Drnek napsal(a):

Předem poděkování pro Ondřeje za zveřejnění mého blogu…

Pokusím se zareagovat na obecné výtky. Omlouvám se, že nepostupuji jmenovitě
1) Hlavní teze blogu je, že český systém je selektivní. To je fakt, který nezpochybnil ani Marcel Chládek v odkaze v úvodu článku. Jen tento problém dává do souvislosti s VŠ, což je chybné.
2) Selektivnost systému není z mé hlavy. Viz např. zpráva ČŠI na základě výsledků PISA: „Česká republika se tak řadí k zemím, kde mají žáci s podobným zázemím tendence shromažďovat se ve stejných školách a kde vzdělávací systém funguje selektivně.“ Konec přímé citace. Rozdíly jsou u nás tedy spíše mezi školami, než mezi žáky uvnitř škol. Všechna další data dohledatelná zde: http://www.csicr.cz/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/PISA/Hlavni-zjisteni-PISA-2012
3) Vzdělávat žáky různé úrovně v jedné třídě lze. Vypovídá o tom řada zahraničních zkušenosti, stačí se rozhlédnout kolem. A lze mít v jedné třídě schopné i méně schopné. Jen je potřeba s žáky jinak pracovat. Schopné lze zapojovat do pomoci slabším, úkoly/projekty lze nastavit tak, aby měli různou mírů úspěšného plnění… Finální splnění spočívá na spolupráci. Pokud žáka v 11 letech vyřadíte na víceleté gymnázium, téměř celé dospívání bude mezi žáky stejné úrovně. V životě tomu tak však přeci není. Škola nemá předávat jen znalosti, ale i sociální dovednosti. Víme přeci, že úspěch není dán často měrou znalostí, ale schopností se domluvit spolupracovat, vcítit se…
4) V České republice JE nadprůměrné procento dětí na odborných školách. Tato data jsou veřejná a dohledatelná. To, že máme málo dětí v odborném vzdělávání, je mýtus podporovaný zaměstnavateli a odbory. Pochopitelně nikdo netlačí, abychom měli více kadeřníků, ale vy víte, kolik bude potřebovat Česká republika za 10-15 lez svářečů a obráběčů…? Já to nevím a zaměstnavatelé také ne… Oni je jen potřebují dnes. Za pár let budou chtít něco jiného a osudy dnešních svářečů jim budou lhostejné.
5) Inkluzivní vzdělávání lze realizovat i ve větších třídách… Dokonce snižování počtu žáků ve třídě nefunguje. Je lepší se zaměřit na vzdělávání pedagogů a práci s rodiči. Na to např. nyní přišli v Británii: http://www.telegraph.co.uk/education/educationnews/10490480/How-pushy-parents-helped-make-Shanghais-children-the-cleverest-in-the-world.html
08. 12. 2013 | 14:05

Marian napsal(a):

"Inkluzivní vzdělávání lze realizovat i ve větších třídách."Vážený pane, teoreticky lze realizovat téměř cokoli!
Nesmírně bych vám přál, abyste dostal ZCELA PRAKTICKOU možnost pracovat rok až dva v takové třídě.
Poznal byste, že je nebetyčný rozdíl mezi tím,že lze něco dělat a tím to skutečně dělat a něco dokázat.
Snižování počtu dětí ve třídě že nefunguje? Odkud čerpáte informace? Kdo,kdy a kde tuto hypotézu potvrdil?
08. 12. 2013 | 14:17

krajan napsal(a):

Míla 9.13
Přesně tak. Rozdělení do tříd se provádělo podle abecedy. Martin zřejmě chodil do školy v nějaké Tramtárii.
08. 12. 2013 | 14:17

Zdeněk Brom napsal(a):

Martin Drnek 08. 12. 2013 | 14:05:

Nezlobte se, ale to jsou teoretické řeči.
Cituji: "Pokud žáka v 11 letech vyřadíte na víceleté gymnázium, téměř celé dospívání bude mezi žáky stejné úrovně." To je kardinální hloupost. Kdo ho vyřadí? Chcepe upírat rodičům a žákům možnost volby?

Cituji: "Vzdělávat žáky různé úrovně v jedné třídě lze." To je pravda, ale je k tomu třeba splnit řadu dalších podmínek. To často není.

Cituji: "Vypovídá o tom řada zahraničních zkušenosti, stačí se rozhlédnout kolem." Oblíbená věta. Samozřejmě se zapomene porovnat množství peněz investovaných tam a zde.

Cituji: "Schopné lze zapojovat do pomoci slabším, úkoly/projekty lze nastavit tak, aby měli různou mírů úspěšného plnění… " To je pravda. Jak ale budete řešit situaci, když ve třídě z 28 se programově nebude chtít učit 14 žáků a 3 žáci budou cíleně fyzicky napadat spolužáky.

Cituji: "Finální splnění spočívá na spolupráci." To neplatí vždy.

Cituji: "V České republice JE nadprůměrné procento dětí na odborných školách." No a? Mají být všichni na gymnásiu?

Cituji: "Rozdíly jsou u nás tedy spíše mezi školami, než mezi žáky uvnitř škol." Prozradím Vám velké tajemství. Je to hodně odvislé od toho, zda je škola v Praze na periferii nebo ve VIP čtvrti. Zda je škola v regionu s vysokou nezaměstnaností nebo v prosperujícím regionu.

A dál mě to nebaví.
08. 12. 2013 | 14:20

Marian napsal(a):

Vy si pane Drnku skutečně myslíte, že studenti na gymnaziích mají STEJNOU úroven?:o))
Vážně?! Uvědomujete si elementární fakt, že každý člověk je ORIGINÁL? Samozřejmě i třídy na gymnaziích jsou diferencované,liší se ve schopnostech,životních zkušenostech,zájmech,motivací atd,atd...

A nechcete třeba navrhnout, aby v rámci kvalitnější socializace byli extraligoví hokejisté zařazování do mužstev krajského či okresního přeboru a naopak?
A co kdybychom v rámci socializace zařadili do devátých tříd nějaké třetáky nebo druháky, aby se mohli všichni báječně socializovat?

Zdenku Brome, říkáte to vše i za mne, jsme ve shodě.Snad sem už ani nemusím psát.:o))Též mne to už nebaví.
08. 12. 2013 | 14:28

Zdeněk Brom napsal(a):

Marian:

Nejhorší na tom je, že inkluzivní školství by bylo skutečně přínosem. Jenže k tomu je třeba vyškolit učitele, asistenty, vybudovat materiální zázemí, udělat osvětu mezi rodiči atd. A to vše je drahé, moc drahé, takže bohužel se jen mlátí teorie do klávesnic.

Jsou v naší zemi školy, které to dokázaly a mají vynikající výsledky. Jejich zkušenosti jsou to nejcennější, co máme a s čím lze pracovat. Bohužel nejsou příliš publikovány.
08. 12. 2013 | 14:34

1st PrirnIrit napsal(a):

Neříkám, že česká škola je připravena dnes otočit o 180... Jen tvrdím, že změna je možná, že je potřeba, abychom si řekli čeho chceme dosáhnout a pak za tím šli... Je třeba si říci co je problém, a zda ho chceme řešit. Zdá se vám konstruktivní ponechat současný systém v současné nešťastné podobě? Ano je potřeba udělat 100+1 dalších kroků.
08. 12. 2013 | 14:34

Zdeněk Brom napsal(a):

1st PrirnIrit:

Součástí změny by mělo být i zmapování úspěšných škol a analýza jejich úspěchu. Tak se ušetříme částečné objevování pbjeveného.
08. 12. 2013 | 14:37

Martin Drnek napsal(a):

To Marian...

A víte, že si opravdu myslím, ze by bylo fajn, kdyby žáci byli ve třídách i napříč ročníky... Na způsob malotřídek... A teď mě prosím odsuďte. Děkuji!
08. 12. 2013 | 14:42

Zdeněk Brom napsal(a):

Martin Drnek:

Ale to už se realizuje a některé školy na tom přímo stojí :)
08. 12. 2013 | 14:44

Zdeněk Brom napsal(a):

1st PrirnIrit:

A pak je tu ještě jedna důležitá věc. Společnost si musí ujasnit, kolik peněz je ochotná do té změny dát.
08. 12. 2013 | 14:45

Da.Rock napsal(a):

Článek je demagogie. Autor začne tvrzením, že se v našem školstvé selektuje dle sociálního postavení, aby hned v následujícícm odstavci psal o víceletých gymnáziích a učňácích. Jenže o tom, kdo se dostane kam, rozhodují (naštěstí stále ještě) především studijní výsledky a intelektová kapacita, ne sociální postavení.
Autor by si tedy měl ujasnit, co vlastně chce kritizovat. Zatím to vypadá, že se nemůže rozhodnout, zda se chce pouštět do vratké diskuze o etnickém klíči (který by byl mnohem relevantnější), nebo prostě jen zmateně plká o tématu, kterému zjevně příliš nerozumí.
08. 12. 2013 | 16:05

12345 napsal(a):

Pane Drnek, teoreticky možná leccos myslíte dobře, ale JDĚTE UČIT! Aspoň 3 roky. Pak budete uvažovat reálněji.

Jinak pletete 2 věci. Že selektivnost podle ekonomické situace rodiny u nás je, prokazují různé mezinárodní studie. Jako v řadě aspektů (nejen školských) patříme zde k nejhorším v Evropě. Ale vy pletete soukromé školství a školství pro ty, kteří chtějí dělat více a mají pro to předpoklady (ne finanční).
Víceletá gymnázia do toho netahejte. Jsou převážně státní, neplatí se na nich nic stejně jako na ZŠ. To není ekonomická selekce.
Ale na VŠ zjevně ekonomická selekce je a školné ji může jen prohloubit. Zlepšit určitě ne.
08. 12. 2013 | 17:23

eevix napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):
Martin Drnek:
Ale to už se realizuje a některé školy na tom přímo stojí :)
..............................
Přesně, na tom stojí školy na vesnicích a podle učitelek, co tam učí, to vůbec není špatné. Starší děti pomáhají mladším, samy se procvičí v bývalém učivu. Ubylo řevnivosti dětí stejného věku, možná, že tyhle dětičky jednou ukáží některým pomýleným liberálům, jak se to dělá....
..............................
Za bolševiků jsem taky chodila do školy a i když moje rodné jméno začínalo na A, byla jsem v Béčku...Jaké bylo mé překvapení, že spousta "skvělých Áček" i přes VŠ vudělání, se nedokázala uživit a roky byla vedená na PÚ..........
Už byla spousta studií, která jasně ukázala, že největší šance na uplatnění nemají lidé, kteří jsou premianti ve školách, ale spíše ti průměrní.....
...............................
zdenekbrom napsal(a):
Ondřeji, ten text obsahuje řadu věcných chyb.
...............................
Mě to spíše připomíná manipulaci :-(
08. 12. 2013 | 17:39

šašek z Jihlavy napsal(a):

Neví někdo, do jakých škol chodili Picek, Rusnok a Kalousek? Řečnická cvičení ujdou, ale ta konverzace?
08. 12. 2013 | 17:40

Bestia triumphans napsal(a):

Občan napsal(a):
..."Socík nám obyčejní západní Němci nepokrytě záviděli i s jeho nedostatky, které nás štvaly."
!
:-)
Občane, to je opravdu krásná perla!
Děkuji, ukládám do sbírky.
:-)
08. 12. 2013 | 17:45

pepa napsal(a):

Socialistické plánovité školství je již historii.Kontinuita všech sociálních skupin byla záměrně přerušena, aby mohl vzniknout trh námezně pracujicích občanů, kteří
když chtějí žít musejí prodávat svou pracovní sílu.Mafiánský kapitalista(viz.Václav Havel-budujeme mafiánský kapitalismus)vše dělá proto, aby docílil maximální zisk.Dociluje to psychickým i fyzickým terorem. Řadový občan nemá náděj se dostat
z tohoto bludného kola ven.K této skutečnosti byl zaveden nový Zákoník práce, aby mafián mohl ještě více ožebračovat-vykořisťovat pracovníka.Almužny-žebračenky, kterým
říkají plat,mzda nepostačuje ani na zajištění základních životních potřeb. Proto živitel rodiny, musí v mnoha případech nadpracovávat přesčasy, anebo hledat druhý pracovní poměr.V takových případech děti jdou stranou-nejsou peníze-nemohou studovat.
Naše polistopadova lůze převzala bigotně od mafie USA jen ty nejněvhodnější zákony
k rozvoji společnopsti.Odstranit tyto zločiny bude velice těžce. Nevyřeší to ani současná třikoalice!!! Rád bych se mýlil.
08. 12. 2013 | 17:47

eevix napsal(a):

12345 napsal(a):Ale na VŠ zjevně ekonomická selekce je a školné ji může jen prohloubit. Zlepšit určitě ne.
.......................
Selekce je už na i středních školách. Totiž na státní š. se bere jen s prospěchem 1,1 a na tenhle prospěch dosahuje mizivé procento dětí! A co si budeme povídat, ti co mají finance si dokáží koupit i prospěch. Státní škola = kvalitnější a hlavně levnější vzdělání. Na perifériích Česka je 12000 kč/školné za rok poměrně velká částka....Jaká je má radost, že moje děti se narodily ještě za komoušů, když chodily na střední školy, ještě se neplatilo. Kupodivu peníze byly ještě před 7 lety i na školství....Kde ty finance zmizely???
08. 12. 2013 | 17:55

evix napsal(a):

Bestia triumphans napsal(a):
Občane, to je opravdu krásná perla!
Děkuji, ukládám do sbírky.
:-)
.....................
Dostal se mi do rukou článek Ing. Jindřicha Kvapilíka, Dr.Sc., o aplikovaném zemědělském výzkumu v Bavorsku...nebudu vás zatěžovat výsledky tohoto výzkumu, jen tu napíšu, že činnost vychází z PĚTILETÝCH rámcových plánů!
Ono vůbec ta Angela uplatňovala některé socialistické myšlenky ve svých volebních plánech...
To si taky založte do vaší sbírky. :-)
08. 12. 2013 | 18:03

12345 napsal(a):

To eevix:
Kde jste to sebrala s tím prospěchem 1,1. Neděste lidi. Možná to platí pro některé elitní pražské gymnázium. Jinak je nyní vzhledem k menšímu počtu dětí a většímu počtu míst na středních školách situace úplně jiná!
08. 12. 2013 | 18:04

neo napsal(a):

je mi líto, ale to co popisujete nemá s ekonomickou situací toho kterého žáka nic společného. Dělení je naprosto přirozené dle inteligence, schopností učení a také znalostí naučeného. Ať už se bavíme o tzv lepších základkách, víceletých gymnáziích nebo učňácích vs odborných školách.
08. 12. 2013 | 18:59

neo napsal(a):

Míla:

nesouhlasim s tím abecedním rozřazováním. Já šel do první třídy ještě za bolševika, ale dělilo se na A,B,C dle předvedeného u zápisu a v C byli dyslektici. Takže možná to tak řadili jen někde, ale určitě ne všude.
08. 12. 2013 | 19:12

neo napsal(a):

Občan 6:05

to máte pravdu, on strýc měl pravdu, ale to je pochopitelné. Jen blázen by si myslel, že ty plné regály a katalogy bude mít jen tak za nic. Socík asi záviděli jen ti, kteří by radši měli stejný kulový jako ostatní, protože na víc prostě nemaj. Vy se ale musíte snažit, abyste nepatřil k těm, kteří na to mít nebudou a toho jinak než vlastní pílí a schopnostmi prostě nedocílíte. (vynechejme extrémy) .

je to úplně stejné jako s tím školstvím. Na lepší školy , víceleté gymply, jazykové, odborné atd se dostanou jen ti co na to mají. Ti co ne, tak závidí a chtěli by jeden druh školy, kde by všichni upadli do šedého průměru. Stejný jako socík. Když má kulový jeden, má ho i druhý.
08. 12. 2013 | 19:17

Martin Drnek napsal(a):

Chtěl bych ještě jednou zdůzarnit hlavní myšlenku... Jakkoliv rozřazovat děti na slabší a silnější, chytřejší a hloupější apod. Není dobré. Není to dobré jak pro ty slabé, které ztracejí vzory a tahouny, tak ani pro šikovné a shopné... Jak zde ji bylo uvedeno v diskuzi v životě jsou častou jsou úspěšní ne ti zcela excelentní, ale ti kteří mají např. sociální dovednosti... Ty pak dděti záskají spíše ve heterogenní skupině, nežli v uměle vykonstuované třídě "elitářů"...

To, že podobně nakombinované třídy fungují, víme i ze zkušenosti některých vynikajících českých škol. Co více... Míchat lze děti i napříč věkem - viz zkušenost s malotřídkami.

Výsledky PISA navíc ukazují, že státy, kde podobně smíchané třídy mají, dosahují lepších výsledků... Chce to prosím někdo zpochybňovat? Ať pak prosím podpoří svě tvrzení nějakými fakty.

Argument, že u nás to nejde, s doplněním desetí důvodů, je jen klasická výmluva... Jde to, musí se chtít...
08. 12. 2013 | 19:41

Zdeněk Brom napsal(a):

Martin Drnek:

Cituji: "Jde to, musí se chtít..."

Rádi Vás přivítáme v praxi.
08. 12. 2013 | 19:47

neo napsal(a):

Martin Drnek:

nesouhlasim. Ano, neni to dobré pro ty slabé, ale na to vám kašlu. Ti slabí většinou patří k tomu nejhoršímu s čím se na ZŠ můžete setkat. Ničí vyučování, šikanují spolužáky, vysmívají se schopnostem a dávají na odiv svojí podprůměrnost. Víceletá gymnázia jsou vysvobození pro slušné a pracovité děti. Nevim jestli máte děti, pokud ano, kde byste je radši viděl studovat?
mimochodem není pravda,že by mezi těmi jak píšete "elitáři" nebyly rozdíly. Jsou a utváří heterogenní skupinu také a postačující.
08. 12. 2013 | 19:49

eevix napsal(a):

12345 napsal(a):
To eevix:
Kde jste to sebrala s tím prospěchem 1,1. Neděste lidi.
........................
Od kamarádky z práce! Má dceru, která bude vycházet ZŠ a hledá, kde by jí dala na školu (lepší pochopitelně), holka má prospěch 2,1 a jak mi řekla (byla jsem překvapená)nemá šanci se dostat na státní SŠ. Žije na FrýdeckoMístecku.....
08. 12. 2013 | 20:05

Občan napsal(a):

Evix,
průměr 2,1 znamená, že má tu a tam na vysvědčení z některého předmětu trojku. Na gymnázium to asi stačit nebude; to by musela podat mimořádný výkon při přijímacích zkouškách (co jsem tak koukal, na F-M vesměs používají testy SCIO, takže hodnocení bude na všech typech škol podobné).
Ale na F-M je dostatek odborných SŠ a dcera Vaší známé jistě ví, v čem je dobrá a co ji zajímá. Veřejná odborná SŠ by tedy byla dobrou volbou. Na takové SŠ se připraví pro práci v nějakém oboru (zdravotnictví, účetnictví, sekretářství, sociální práce nebo třeba nějaký technický obor) a bude mít větší šanci se uplatnit i s "pouhým" SŠ vzděláním. Gympl by jí moc nepomohl, protože pokud nepočítá rodina s tím, že dcera půjde na VŠ, byla by s takovou maturitou leda adeptem na evidenci ÚP.
08. 12. 2013 | 20:27

12345 napsal(a):

Evix.
S průměrem 2,1 se dostane na řadu státních SŠ. Budou se o ni přetahovat. Dnes je naopak problém, že se na některé SŠ dostávají děti s několika čtyřkami. Na maturitní obory!!
Proto je váš vyslechnutý názor tak bizarní.
08. 12. 2013 | 20:44

12345 napsal(a):

Pane Drnku, ano, všechno jde. Jen nemůžete vytrhnout jeden faktor z kontextu a myslet si, že se vše vyřeší.
Z faktu, že finské školství bylo nedávno v testech PISA nejúspěšnější a současně "neselektuje" děti, nelze dovodit, že když my spojíme všechny děti do stejných tříd, tak budeme nejlepší.
Výsledky ovlivňuje řada faktorů. Třeba německé školství "selektuje" děti a v nedávných létech se zlepšilo jeho postavení.
Finské školství začíná výuku v 9 hodin. Tak začneme taky tak (jak navrhuje jeden senátor, co chce být ministrem) a bude to lepší...
08. 12. 2013 | 21:00

Pamětník napsal(a):

Takže vás asi překvapí, že Japonci rozdělují děti už VE ŠKOLCE. A docela si pamatuji, jak jsem se v první třídě při hodině počtů šíleně nudil.
Ono to za těch komunistů bylo úplně jinak. Už SVVŠ byla považována za VÝBĚROVOU ŠKOLU a takto byla žákům presentována i s tím, že někdo na tuto školu prostě nestačí, ačkoliv z naší třídy kvůli špatným výsledkům odešla jen jedna školačka. Na střední školu šla ani ne polovina z ročníku.
Na vysoké školy se dostalo jen 15% ročníku a hned na začátku nám řekli, že je snaha, aby "ti, kteří na studium nemají, odpadli hned na začátku." Do třetího ročníku postoupila třetina původního počtu studentů, kteří většinou školu dokončili.
Žákům na školách dnes především chybí disciplína.
Ovšem, pokud jde na vysokou školu 42% ročníku a je snahou škol nikoho nevyhodit, protože peníze přicházejí podle počtu studentů, MUSÍ jít kvalita studia dolů. Celkový obraz poněkud zkreslují různé "humanitní obory," kde k absolvování stačí mnohdy znalost několika fakticky ideologických pouček. Tito lidé samozřejmě nejsou na patřičné úrovni schopni dělat ani ty humanitní obory a většinou končí v institucích přímo nebo nepřímo navázaných na státní rozpočet.
08. 12. 2013 | 21:10

Targus napsal(a):

To: eevix

Selekce je už na i středních školách. Totiž na státní š. se bere jen s prospěchem 1,1 a na tenhle prospěch dosahuje mizivé procento dětí!

To by mohl být i vtip. Průmky na F-M berou i čtyřkaře, co kus to penízky do kasičky. A žáků se zoufale nedostává. Totéž platí i pro gymnázia. Každý rok je to zoufalý boj, jak vybrat aspoň děti aspoň trochu na nějaké úrovni. Každý rok se bojuje o to, kolik tříd se bude otvírat, případně jestli se nebude slučovat s jinou školou.
08. 12. 2013 | 21:14

Targus napsal(a):

To: modrý edvard

Mám ve školství zaměstnaných několik členů rodiny, MŠ, ZŠ i SŠ. Není to mnohdy veselé povídání, co slyším. Člověk občas přemítá, zda se před takovým poklábosením nemá předem někde tiše v koutku vyzvracet.
08. 12. 2013 | 21:18

Arnie napsal(a):

Víceletá gymnázia nejsou přeci výmyslem poslední doby.
Existují de facto od tereziánské reformy školství v roce 1774 a osmiletá gymnázia fungují od roku 1869. V roce 1918 se rozdělila na klasická a reálná.
Ta fungovala až do komunistů, kdy je Nejedlý v roce 1948 zrušil v rámci koncepce jednotné školy.
Obnovena byla na krátko v roce 1968, po vstupu vojsk opět zrušena a v nynější formě opět obnovena v roce 1990.
Jejich přednosti jsou evidentní.
Prostě se jednoznačně osvědčila za celou dobu své více než 200leté existence.
A už Rakousko-uherský školský systém, který ve své době patřil k nelepším na světě na nich zakládal výchovu elit.
To není nic zlého, státy ke své existenci elity potřebují - a uvědomovalo si to jak Rakousko-Uhersko, tak první Československá republika, tak republika Česká, nyní.
Jestliže je tedy student dobře disponovaný pro studium, navíc si toho jsou vědomi rodiče, kteří kladou na vzdělání potomka důraz, pak mají mít právo volby studia na gymnáziu.
Při tom v současné situaci nejde v rámci studia na gymnáziu o dělení na chudé a bohaté. Státních gymnázií, která jsou zdarma je v České republice spousta.
A pokud rodiče chtějí platit dětem gymnázium soukromé, protože se na státní nedostalo, proč ne, i tato volba je součástí svobodné společnosti.

Názory na existenci gymnázií mohou být různé, ale požadovat jejich rušení by bylo nesmyslné.
Společnost by se tím jenom ochuzovala o talenty a nepodchytila by úsilí mládeže, která chce pracovat nadprůměrně na svém vzdělání.
Ale na to přišly už mnohé generace před námi, takže není co řešit.
08. 12. 2013 | 21:37

hm napsal(a):

Nevím, jestli na možnosti dítěte dostat se na školu, nemá vliv i dosažené vzdělání rodičů. Ne ve smyslu ekonomické situace rodiny, ale v přístupu. Mezi svými kamarády , kde převažují spíš vyučení , případně středoškoláci, vidím rozdíly. děti - v sedmé třídě, náhle se zhorší prospěch , mezi jedničky dvojky se plynule vmísí čtyřky a pětky - kupodivu se to přihodilo skoro všem. Vysokoškoláci se poněkud lekli a začali se s dětmi víc učit, víc kontrolovat úkoly... vyučení rodiče to berou více pohodářsky - nebudu na něj přece tlačit, mě taky škola nebavila, taky jsem nesnášel, když rodiče prudili, ještě mu znepříjemním domov a třeba se chytne nějaký party..
je to tedy jen pár případů vypozorovaných v okolí, část těch chudáků žáků doučuju:-)
08. 12. 2013 | 23:11

Fajfojistic napsal(a):

Nakousl jiz pan Brom: Vytahl si nekdo cisla, kolik lidi z vetsich mest/mensich mest/vesnic se kam hlasi a dostane? Jiste by tam vysla zajimava cisla k diskusi o selekci.
Jako chlapec z maleho mesta vzdy vzpominam, jak jsem za studii koukal na rodile Prazaky, jak se vyznali (nejlepe to bylo videt na anglictine), a jak jsem musel makat, abych se dostal na jejich uroven. Takhle podobne na nas z maleho mesta koukali ti z venkovskych malotridek, kdyz je v pate tride priradili na zakladku k nam.
08. 12. 2013 | 23:58

ari napsal(a):

95 milionů korun dostal pan Šteffl z našich daní za čtyři roky jako ředitel a majitel "soukromého" gymnázia? A kvalita českých studentů je stále nižší a nižší?
Je cílem dosáhnout toho, abychom byli tak blbí, že nám už nebude ani vadit, že cpeme milióny z našeho (státního) majetku panu Štefflovi do jeho kapes?
(Máme největší počet osmiletých gymnázií v Evropě. A druhý největší počet soukromých středních škol. A naše děti jsou blbější a blbější... Děkujeme, pane Šteffl...)
09. 12. 2013 | 00:22

Martin Drnek napsal(a):

Dodatek pro korektnost zdejších informací:

* Pan Šteffl 95 miliónů do své kapsy jako ředitel soukromého gymnázia nikdy nedostal, to je prosím lež...

* Pan Šteffl s gymnáziem PORQ sdílí již jen společnou historii...

* Já jako autor tohoto článku jsem proti víceletým gymnáziím, které dle mého názoru jsou prvkem, který způsobuje nadbytečnou selekci v českého školním systému.

* Já jako autor tohoto článku nemám nic proti klasickým gymnáziím (čtyřletým) a jsem zastáncem myšlenky, že by co nejvíce žáků mělo mít střední školu pokud možno všeobecného zaměření. Volba profese v okamžiku, kdy 80 % maturantů přechází na VŠ se může proběhnout až v 18. roku jejich věku, kdy jsou již mnohem více připravení na podobné rozhodnutí.
09. 12. 2013 | 10:01

gaia napsal(a):

hlavně zabránit extremismu ve školách.

třídit děti na Mengeleho rampě je zločin, netřídit je vůbec a nutit podávat stejné výkony v podzemní továrně Dora úplně všem, je zločin též, neb pak smrt je jistě milosrdnější, než zvedat celé dny břemena 50 kg, když sama mám 35 (např.)
09. 12. 2013 | 10:06

gaia napsal(a):

Martin Drnek
že by co nejvíce žáků mělo mít střední školu pokud možno všeobecného zaměření.
co si mám představit pod pojmem co nejvíce.

současných 21% dětí odcházejících ze Zš na tento typ škol se může někomu zdát, že patří do této kategorie, někomu se může zdát, že je to moc, jinému zas málo, v Praze prý na tom studuje 2/3 děcek, myslíte, že to tomu slovu co nejvíce neodpovídá a mělo by tam v Praze chodit ještě víc děcek?

a kolik chudých a bohatých, když na gymplu měli problémy i bohatá děcka mladý Topolánek i Zemanová?
kdo určí, co je to ..co nejvíce?
09. 12. 2013 | 10:25

Martin Drnek napsal(a):

To gaia:

* bohužel nemám informaci kolik dětí ne v Praze na všeobecných školách, z mého pohledu ale 2/3 je možné optimum. Vzhledem k tomu, že nyní nejsme schopni říci co bude potřebovat pracovní trh za 10 let, věřím, že je vhodné, aby o svém profesním vzdělávání rozhodovali žáci "co nejpozději". Pokud se v patnácti rozhodnete pro obor a do zaměstnání nastoupíte v pětadvaceti.. Je dost pravděpodobné, že úvodní volba nebude ideální...

- o úspěšnosti na gymnáziu (respektive jakékoliv škole) primárně nerozhoduje, zda jste chudý, nebo bohatý. To zda měl pan Topolánek, nebo Zemanová ve škole potíže není relevantní... Nemohu ani posoudit zda je to pravda.
09. 12. 2013 | 11:07

gaia napsal(a):

Martin Drnek

takže nějaký Martin Drnek od zeleného stolu v Praze určí z mého pohledu ale 2/3 je možné optimum, děcka stejně nevědí, co bude za 10 let, tak je těch 10 let budem držet ve škole?
09. 12. 2013 | 11:22

Martin Drnek napsal(a):

TO: Fajfojistic a Zdeněk Brom

Ano pochopitelně struktura tříd a škol je dána i lokalitou... Tomu je však všude na světě... Výsledky PISA říkají, že i přes tento nezpochybnitelný faktor, jsou v České republice rozdíly mezi žáky v třídám statisticky významně nadprůměrně homogenní (čtěte oproti zemím zapojeným v testování PISA)a naopak školy jsou statisticky nadprůměrně heterogenní...

TO: Arnie

nezpochybňují ve článku existenci gymnázií ani jejich roli v Českém vzdělávacím systému, zde jsme ve shodě. Jsem však proti víceletým gymnáziím...

TO: Pamětník

* Pokud to tedy chápu dobře, chcete abychom se vrátili zpět, kdy jsme měli cca 10 % lidí s vysokoškolským diplomem. Osobně si myslím, že je to v rozporu se snahu České republiky, aby byla konkurenceschopná, neboť poptávka zaměstnavatelů je dnes primárně po vysokoškolácích.

* cituji: "Celkový obraz poněkud zkreslují různé "humanitní obory," kde k absolvování stačí mnohdy znalost několika fakticky ideologických pouček." Z celkového počtu přihlášek, jde na humanitní obory cca 30 %... Studium je často náročné a skutečně si nepostačíte se sadou ideologických pouček, viz obory jako psychologie, sociologie, soc. práce apod. Chcete-li se v oboru uplatnit a být úspěšný, musíte skutečně makat...

To: 12345

* Pochopitelně v několika odstavcích blogu, nelze obsáhnout celé téma školství a jde o jisté vytržení jednoho problému... Jinak to snad ani nejde - případně mi poraďte jak na to, já to nevím...

* Německý vzdělávací systém má řadu specifik, je to možná inspirace, ale mnohem obtížněji následovatelná. Předpokládá totiž mnohem větší zapojení soukromého sektoru a jeho jistou společenskou spoluzodpovědnost... Sám nevím jak tohoto dosáhnout. Jako jednodušeji realizovatelné se mi zdají i Českém prostředí modely ze severských zemí, nebo např. Polska...

* Souhlasím s vámi, že začátek výuky v 9 hodin je vhodnější. To je možné však již dnes... Je to vše na rozhodnutí ředitelů škol...
09. 12. 2013 | 11:37

gaia napsal(a):

já myslím, že gymnázium pro 2/3 dětí populačního ročníku, by bylo pro mnohé velké trápení (včetně učitelů tam působících). Gymnázium není škola pro 2/3 populačního ročníku.
09. 12. 2013 | 11:48

Martin Drnek napsal(a):

To: gaia

Souhlasím, že skutečně dobrá gymnázia pro 2/3 dětí není vhodná škola... I v komentáři se však vyhýbám slovu gymnázium... Jde mi spíše o všeobecné vzdělávání, které mohou (by mohly) poskytovat i jiné typy škol...
09. 12. 2013 | 11:57

gaia napsal(a):

Martin Drnek

však různá lycea nám rostou jak houby po dešti, tak o co vám jde?
je též otázkou, jak dlouho by měla děcka ta školní škamna leštit zadkem, než budou k něčemu použitelná?
Do 18 na krku rodičům a pak se rozhodnou co teda opravdu studovat a utahaná máma a ztrhaný otec je budou mít na krku do důchodu?
09. 12. 2013 | 12:13

Pepa Josef napsal(a):

Tak já nevím, jestli se volá zrovna po pokrývačích a kadeřnicích, na druhou stranu oni nejsou - ? A politolog mě neostříhá, ani mi neudělá střechu, když už na ni našetřím. Zato vím, že se volá po strojírenských řemeslech, z nichž mnohá jsou tak náročná, že by se mělo jednat spíš o maturitní obor (takový operátor CNC centra dělá na stroji na 50 milionů zakázku za 100); jestli budeme dělat Temelín, netuším, kdo vykove a svaří prstence tlakové nádoby, umělecký kovář z trhu na náměstí asi ne... Problém pana Šteffla spočívá v tom, že o těchto profesích, pracujících s vysoce sofistikovanou technikou, jimiž nenápadně pohrdá, zjevně nic neví, možná by se měl snížit, měl by navštívit moderní fabriku a nechat si o tom něco povědět, nehledě na to, že ti strojaři a elektrotechnici jsou potřeba i v medicíně.

Jinak s tou nesmyslností selekce včetně nešťastných gymnázií, která zabila základní školu, souhlasím, jen mám divný pocit, že p. Šteffl u ní na začátku byl... hmm. hmmmm. Že by prozření?
09. 12. 2013 | 22:09

experimenty na celých generacích napsal(a):

Mám své pochybnosti o základní škole, nebo lépe řečeno o jejím druhém stupni.

Když jsem u dcery postřehl, že ji škola přestává v páté třídě bavit, honem jsem ji přiměl udělat přijímačky na osmileté gymnázium.
A její postoj se opravdu změnil, jednak učitelé nebyli nudní a vypotřebovaní a za druhé ji motivovaly spolužačky. Měl jsem tenhle problém v jejím věku taky a z pocitu bezcílnosti a demotivace si pak vybral nesprávnou střední školu.
Trvalo mi dlouho to napravit.

Slepé uličky sice člověka poučí, ale je lepší se jim vyhnout.
Syn, který na té samé základce zůstal, skončil naprosto otrávený. Se čtyřkami v deváté třídě. Během měsíce se pak připravil na přijímačky na gymnázium a skončil v první třetině.
Nenaučil se ale učit systematicky, už vždycky dělal jen co ho zrovna baví.

Pan Šteffl má pravdu, že je předčasné děti ve věku deseti nebo jedenácti let nějak drasticky diferencovat.
Ony jsou v tom věku ale na vrcholu svého potenciálu učit se. Napadají je souvislosti, kterým jejich učitelé občas vůbec nerozumí, protože jsou dospělí a zvolna fosilizují.
A učitelé unavení z velkých tříd a disparátního složení žáků často prostě nemají ani energii (pokud někdy měli vůbec tu schopnost) děti pozitivně motivovat.

Často také nebereme v potaz, že na druhém stupni už škola ani náhodou není hrou a že osobnost a zejména pedagogické schopnosti (což si hodně lidí plete se znalostí látky) vyučujícího mohou hodně žáků, kteří si dostatečnou motivaci nepřinášejí z domova (což se sociálně slabších rodin často týká) odradit navždycky.

Nějakou dobu jsem ve školství pracoval, s výběrovými žáky, zaplaťpámbu. Všichni měli své povahy, zvláštnosti, dívenky tajemné zájmy týkající se proměny v ženu, někteří (velmi inteligentní) kluci se chovali hystriónsky nebo silácky, zbytečně. Snažil jsem se více nebo méně hrát jejich hru, vracet přihrávky, nenechávat je bez odezvy. Dát každému najevo, že ho vnímám jako osobnost, že mu nemíním radit, pokud o to nepožádá.

Vzorem mi byla naše matikářka ze základky paní Pecháčová. Ještě mladá, ale už měla za sebou pobyty se svým manželem v Číně a Střední Asii. Celá naše třída se těšila na matematiku, protože jsme se vždycky dozvěděli nějaké historky z Asie, vtipy, životní postřehy.
A prostě bychom ji nenechali v bryndě tím, že bychom se nenaučili látku.

V tomto okamžiku jsou osmiletá gymnázia záchranou pro ty, kdo jsou schopni se učit a nemají vůči tomu zábrany. Asi záleží jak kde, dcera chodila na druhé nejlepší v republice. Měl jsem rád její spolužačky, jejich rodiče, bláznivého ředitele školy. Ten barák žil.
Synova základka byla plá negativních vibrací, šikany, nekompetentnosti a vzájemných negativních pocitů jak mezi učiteli a žáky, tak uvnitř těch skupin.

Odrazilo se to i na metodách práce dětíkdyž dospěly. Dcera, která koordinuje práci kolektivu, hodnotí a určuje směry postupu jedná s introvertními IT inženýry jako se svými kamarádkami. Vodí je na pivo a jakoby nezávazně říká před sebe svá různá mínění. Introverti jak známo, mají bohatý vnitřní život a všechno v nich dlouho rezonuje. Obvykle hledají a najdou cestičky, jak se přizpůsobit požadavkům, aniž by pociťovali nějaký tupý útlak.

Syn systém nadřízenosti a podřízenosti nesnáší. Čeká od něj jen další utrpení z neprůstřelné komunikace s asertivními idioty. Pracuje v dvou, tříčlených skupinkách propojených tématy a způsoby práce, zásadně s kamarády, s kterými se dlouho zná a ví, že si jsou naroveň.
Je pravda, že sourozenci byli od narození diametrálně odlišní, výdejem energie, naladěním, schopností prosadit se. Když jsme je chtěli dát na gymnázium Mensy, skončili ale oba se shodným počtem bodů, 136. Což je víc než dám dohromady já nebo moje žena. Schopnost absolvovat inteligenční testy u části mladých lidí stále roste, asi je to učí.

Pro pana Šteffla bych měl otázku. Který ze dvou cílů by si vybral. Mít jednotnou školu a spousty otrávených inteligentních dětí, které se v ní budou nudit (to byl problém, který si uvědomoval už bolševik, někdy v roce 1967 nám začal diferencovat třídy, ale čistě mechanicky podle známek), anebo začít od šesté třídy dělit společnost na ty nahoře a na ty dole, s rizikem, že se můžu šeredně mýlit a že jeho kritéria nejsou ta pravá.
10. 12. 2013 | 02:22

MaB napsal(a):

experimenty na celých generacích
Ptáte se pana Šteffla, ale, když dovolíte, budu také reagovat. Výsledkem té první cesty je sice harmoničtější vývoj těch, podle vás, inteligentních dětí, ale za jistou cenu. Ty děti jsou kolem té šesté třídy především odrazem možností, které jim poskytla jejich výchozí rodina. To znamená, že v šesté třídě oddělujete hlavně ty, kteří mají kulturní kapitál ze svých rodin od těch, kteří ho takový nemají. To dělítko tedy, podle mého názoru, není ani tak inteligenční, jako spíše "kulturně-kapitálové". A ta časná odluka způsobí, že ti nadaní, ale bez darů ze své rodiny, budou bez těch, se kterými se mohli dostat jinam, řekněme výš. Neboli, vytvoří se nám tady poměrně úzká skupina, jejíž intelektuální a sociální kapitál se bude reprodukovat a uzavírat, a většina těch ostatních, se kterými ti první budou mít malý a čím dál menší kontakt. Pak se ti první zavřou za brány hlídaných vilových čtvrtí a bude dobře.
10. 12. 2013 | 09:02

šašek z Jihlavy napsal(a):

experimenty na celých generacích napsal(a): zajímavý příspěvek, mám podobné zkušenosti jako jeho syn. Neměl jsem to štěstí jako jeho dcera.
10. 12. 2013 | 09:37

modrý edvard napsal(a):

experimenty na celých generacích : Jo, taky jsem se na základce neučil. Nepíšu, že nudil, zkrátka si za tu dobu nic významného nepamatuju. Žena říká, že ona se taky nudila, potom šla na jazykovou školu, ale taky nic moc. Synové byli ze základky otrávení (zvlášť ten starší, to je "introvertní IT inženýr"), od 6. třídy šli na gymnázium, tam to bylo lepší. Nejsme žádná nóbl rodina, ale fakt je, že s pologramoty si popovídat nedokážu /zažil jsem to na vojně, děkuji, stačí/.
mb: pokud jde 50% populace na VŠ, ta skupina není tak úzká.
všeobecně, sám se ocituji: "Při omezeném rozpočtu na školství bych rád slyšel, jestli je naším cílem dotáhnout co největší množství žáků na jakousi minimální úroveň, nebo poskytnout co nejvíc žákům co nejvíc vzdělání. Jedno nebo druhé, obojí najednou nelze."
10. 12. 2013 | 10:22

Pepa Josef napsal(a):

to experimenty na celých generacích:
já nevím, jestli "jednotná škola" nutně musí být nudná, podle mých učitelských zkušeností "nudnost" záleží pouze na lidech, a to nejen na učitelích. Když vidím vzdělání některých politiků, tak je mi jasné, co si o vzdělání myslí tato společnost, najmě politické strany. Já jen žasnu, jak se u nás vyrábějí neřešitelné problémy, zatímco v jiných zemích jsou řešené, nebo dávno vyřešené. Tj. odměňování učitelů, financování škol, kariérní růst, vzdělávání učitelů a vychovatelů, počet dětí ve třídě, metodika výuky (zejména cizích jazyků...), pomůcky, asistenti. Francie je pověstná padáním hlav i celých vlád, ale tamní učitel to nepozná, jede podle obecně přijímaného systému a středoškolák ví, že když se bude flákat, skončí mezi plebsem bez vzdělání. U nás nikoli. Já si vzpomínám, že ti Frantíci to nemohli pochopit a my nebyli schopni jim to vysvětlit:) Mně se zdálo, že ta jejich škola je až do vyšších ročníků střední školy poměrně dost "jednotná", ale všichni byli v pohodě a pracovali společně podle přijatého systému, který byl poměrně pevně daný, žádná cochcárna učme si, co chceme. A kantoři v takové pohodě...
10. 12. 2013 | 10:27

Martin Drnek napsal(a):

To: experimenty na celých generacích

Omlouvám se, že odpovídám za Ondřeje Š., ale snad jako autor blogu mohu...
Váš příspěvek se mi moc líbil. Velice pěkně a výstižně popisujete současné české školství a s nutností volby, před kterou stojí často každý rodič. S vašimi rozhodnutími souhlasím, učinil bych je snad stejně... Na konci se ptáte:

"Který ze dvou cílů by si vybral. Mít jednotnou školu a spousty otrávených inteligentních dětí, které se v ní budou nudit (to byl problém, který si uvědomoval už bolševik, někdy v roce 1967 nám začal diferencovat třídy, ale čistě mechanicky podle známek), anebo začít od šesté třídy dělit společnost na ty nahoře a na ty dole, s rizikem, že se můžu šeredně mýlit a že jeho kritéria nejsou ta pravá."

Otázka je to trochu nešťastná... Nejraději bych nevolil ani jednu možnost, obě se mi zdají špatné. Pokud základní škola, kterou popisujete nefungovala tak, jak si představujete, snažil bych se to změnit. Zaktivoval bych rodiče dalších dětí a začal tlačit na změnu. Ano píše se to jednoduše a těžko se to dělá. Ale víme ve Scio, že takové případy proměn jsou i v Česku, setkali jsme se s nimi několikrát a vždy nás nabijí pozitivní energií a vírou, že s českým školství ještě lze pracovat a měnit jej zespodu... I o to se nyní snažíme.
10. 12. 2013 | 10:46

Martin Drnek napsal(a):

To MaB:

Píšete: "Neboli, vytvoří se nám tady poměrně úzká skupina, jejíž intelektuální a sociální kapitál se bude reprodukovat a uzavírat, a většina těch ostatních, se kterými ti první budou mít malý a čím dál menší kontakt. Pak se ti první zavřou za brány hlídaných vilových čtvrtí a bude dobře."

S Vaším popisem stavu plně souhlasím... Já zde osobně vidím příčinu české netolerance k jinakosti, odlišnostem, přistěhovalcům, etnikům, jiným náboženstvím apod.

Sám pro sebe jsem schopen si vysvětlit tyto netolerantní postoje u (promiňte, že to tak píši) slabší části české populace. Mnohem obtížněji si ji však vysvětluji u inteligentních a úspěšných Čechů, a že tato netolerance (v lepším případě lhostejnost) mezi nimi je, se přesvědčuji velice často...

Sám vidím příčinu právě ve velice brzké selekci dětí na školách. Neučíme je žít s odlišnými, neučíme je toleranci a spolupráci... V dospělosti si tento postoj pochopitelně obtížně vytváří a uzavírají se do svých světů.

Otázka selekce dětí není jen otázkou individualit, je to otázka o tom, jakou chceme mít českou společnost...
10. 12. 2013 | 10:59

Pepa Josef napsal(a):

Já jsem asi spadl z jiné planety, nevím, zda autoři objevili Ameriku, nebo tyto názory zastávají dvacet let a já to přehlédl. Celou tu dobu mnoho mých rozumných kolegů vidí, jak právě selekce posílá vzdělanost do háje, kastuje společnost atd. Já mám neodbytný dojem, že se právě po té selekci před dvaceti lety úpěnlivě volalo, měli jsme dojem, že nám ve třídách zapadávají prachem intelektuální patriciové mezi podřadnými plebejci, namísto toho, aby se snížil počet žáků ve třídě a zapracovalo se na výchově učitelů, děti se učily spolupracovat a pomáhat si, všude jsem slyšel jen o trhu, konkurenci, o "neschopných", kteří si za to mohou sami a teď takový obrat... Zavedly se nesystémové prvorepublikové vykopávky - víceletá gymnázia, taky různá neurčitá lycea vytržená z kontextu... Dřív selekce, teď integrace - no to bude problém s integrací, když se na školách flákají hajzlíci, jejichž jediným cílem je vytočit učitelku a umět nechtějí nic, páč dneska nemusí... Ale co, když pustím televizi, vidím naše univerzální ministry čehokoli, kteří se hádají o církevní restituce nebo o co... Tak to asi není podstatné.
10. 12. 2013 | 12:06

Zdeněk Brom napsal(a):

Martin Drnek napsal(a):
To: experimenty na celých generacích

Cituji: "Velice pěkně a výstižně popisujete současné české školství...."

Jde o individuální zkušenost jedné rodiny. Ne o celé školství. Osobně znám ZŠ, které mají vyšší kvalitu než mnohá gymnásia. A pak samozřejmě gymnásia, která patří ke špičce vzdělávání.

Cituji: "Sám vidím příčinu právě ve velice brzké selekci dětí na školách."

Opakovaně se ptám: Kdo tu selekci provádí? Školy nebo rodiče volbou škol pro své děti?

Cituji: "Neučíme je žít s odlišnými, neučíme je toleranci a spolupráci..."

Pokud to neděláte Vy, pak to ještě neznamená, že jiní to nedělají.
10. 12. 2013 | 13:10

Zdeněk Brom napsal(a):

Pepa Josef 10. 12. 2013 | 12:06

To jsou obraty, což? Také zírám.

To bylo samé - každý se musí starat sám o sebe, být individualistou, vpřed za ziskem, škola jako služba, trh, trh, trh.....

Asi se u zelených stolů vyměnily generace.
10. 12. 2013 | 13:15

Martin Drnek napsal(a):

To Zdeněk Brom:

"Kdo tu selekci provádí? Školy nebo rodiče volbou škol pro své děti?"

Školní selekci umožňuje český školní systém... Školy i rodiče dle pravidel tohoto systému jednají a reagují na něj...

"Pokud to neděláte Vy, pak to ještě neznamená, že jiní to nedělají."

ZŠ pochopitelně učí toleranci a spolupráci ty děti, které jim na školu dochází... Pokud však úspěšnější oddělíte od méně úspěšných, asi těžko je budete učit vzájemné toleranci.
10. 12. 2013 | 13:47

zdenekbrom napsal(a):

Martin Drnek:

Pojďme dál. Školní systém nevzniknul sám. Byl vytvořen. Proto je odpovědnost a především nápravu dlužno vyžadovat ne po školách, ale po tvůrcích systému. Učitelé a školy mohou buď zmírňovat následky tohoto systému, případně je ještě zhoršovat. Systém ale měnit nemohou.

Dlouhodobě tu prosazuji myšlenku inkluzivních škol. Ovšem ne toho, co se v ČR pod pojmem inkluze skrývá. Dlouhodobě také upozorňuji, že tvorba takových škol není ze dne na den, ale jde o dlouhodobější záležitost. A je to drahé. Hodně drahé. Zatím se nenanšel nikdo, kdo by uměl vytvořit koncepci a dostatečně ji zajistit financemi.

Zcela mimo pak zůstává zásadní debata o tom, co vlastně po školství a vzdělávání společnost chce. Tvorba RVP a ŠVP se od výborných výsledků v praxi na počátku zvrhla v často formální vytvoření nějakého dokumentu.
10. 12. 2013 | 15:30

turista napsal(a):

Socioekonomická selekce dětí v Česku probíhá už od peřinky. Bohužel děti, které vyrostou tzv.ve vatě si pak ničeho neváží a vše považují za samozřejmost. Selekce ve vzdělávání probíhá už od druhé třídy základních škol. Viz případ ZŠ Žernosecká, kde bývalý ředitel Karel Kesl na základě společenské objednávky zavedl v roce 1994 příšerný systém v němž žáci druhých tříd musí projít rozřazovacími zkouškami do tzv. jazykových tříd. Do nich se dostanou převážně děvčata, protože chlapci se tělesně a duševně vyvíjejí a také tělesně rostou asi o dva roky déle než děvčata. Mají tedy za děvčaty fyziologické zpoždění. Školy tyto genderové rozdíly nerespektují, takže v tzv. podřadných nejazykových třídách drtivě převažují chlapci. Rodiče dětí jsou dnes doslova posedlí možností dostat děti na osmiletá gymnázia. Děti musí doslova honit známky stejně jako jsme kdysi před 40 lety museli honit známky my děti nekomunistů, protože děti komunistů byly automaticky zvýhodňovány v přijímacím řízení kamkoliv. Všichni rodiče by dnes uvítali, kdyby jejich potomci vystudovali vysokou školu a uplatnili se v dobře placeném povolání a stali se z nich právníci, ekonomové, manažeři apod. Rodiče se dnes děsí toho, že by jejich potomci měli dělat mizerně placené dělnické profese. Selekce dětí od peřinky nebo už od druhé třídy je spíše škodlivá. Sám mám však negativní zkušenost opačnou, kdy jsem do 14 let věku musel chodit na ZŠ v Bráníku do třídy s převahou hlupáků, kteří šli téměř všichni na učňák a stali se z nich instalatéři, topenáři, zámečníci, zedníci apod. Bylo to utrpení. Čtyřleté gymnázium pak bylo doslova vysvobozením. Nicméně tehdejší nároky čtyřletého gymnaziálního studia byly tak velké,že pochybuji, že je desetileté dítě začínající na osmiletém gymnáziu zralé zvládat takový rachot. Myslím si stejně jako pan Babiš, že je nutné zvednout HDP naší země asi na 100% průměru EU,aby naši lidé a to i vzdělaní si mohli vydělat na důstojný život v naší zemi a nemuseli jezdit pracovat do zahraničí. To, že jsme zatím někde na 80% průměru EU je neúspěch celého polistopadového vývoje a velký podíl na tom mají hlavně vlády tzv. občanské pravice, které dlouhodobě dovolily neslušným lidem rozkrást vše co se dalo rozkrást. Korunu tomu nasadil Klaus svoji skandální abolicí tunelářů. To vše by mělo skončit.
10. 12. 2013 | 15:42

K. Š. napsal(a):

Ekonomicky slabší žáci jsou žáci, kteří mají speciální potřeby a nebo jsou předurčení k nižšímu stupni vzdělání? ... souhlasím s tím, že různorodost je vítána v rámci třídy či školy. Kdo by ještě dnes ve 21. století podporoval segregaci???
10. 12. 2013 | 20:24

evix napsal(a):

Targus napsal(a):
To: eevix
Selekce je už na i středních školách. Totiž na státní š. se bere jen s prospěchem 1,1 a na tenhle prospěch dosahuje mizivé procento dětí!

To by mohl být i vtip. Průmky na F-M berou i čtyřkaře, co kus to penízky do kasičky. A žáků se zoufale nedostává. Totéž platí i pro gymnázia. Každý rok je to zoufalý boj, jak vybrat aspoň děti aspoň trochu na nějaké úrovni. Každý rok se bojuje o to, kolik tříd se bude otvírat, případně jestli se nebude slučovat s jinou školou.
...............................
Vážený, moje kamarádka gympl neuznává, říká, že je na ****. Průmku má sama a je ráda, že je v montovně na pozici dělňase a buzeruje ji vyučený číšník, bez maturity, pochopitelně.....
Takže chce pro dceru spešl školu na administrativu ve státní správě, tož tak...
11. 12. 2013 | 12:21

Darja napsal(a):

Vše je otázkou současného liberalismu, čili systému ode zdi ke zdi. Neexistuje ani pořádné školské centrum. Každá škola si učí co chce a jak chce. Nějaké ŠVP snese spoustu fráz, ale skutek utek. A odborníci typu p.Šteffla, Feřteka a dalších je pro vzdělání mladé generace hotové neštěstí.
14. 12. 2013 | 16:01

Danielrila napsal(a):

Hello. And Bye.

http://somepaydaylounz.com - mr fitz
27. 02. 2014 | 14:31

Adela napsal(a):

Jestliže Vás zajímá ekonomika, podívejte se na můj blog laskovaadela.wordpress.com věnující se podobné tematice.
10. 06. 2014 | 15:29

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy