Zrušte 90 % osnov

17. 03. 2014 | 22:28
Přečteno 7900 krát
Německu hrozí “školní infarkt“. Děti se učí zbytečnou látku, talenty chřadnou, učitelé jsou přepracovaní. Odborníci chtějí zrušit výuku v její současné podobě a soustředit se na matematiku a jazyky. A na motivaci …Píše se na http://www.focus.de

Pokud chce škola udržet krok se současností, musí být inovativní. Dnešní stav je ztrátou času. Na pilotní evangelické škole v centru Berlína si žáci denně vybírají obor, kterým se chtějí zabývat. Danou látku pak probírají sami, po dvou nebo v menších skupinkách. Když si s něčím nevědí rady, poprosí o pomoc nejprve starší žáky a až poté učitele. A na zkoušku se přihlásí teprve tehdy, když se na ni cítí.

V rámci porovnání výkonnosti si tato berlínská škola vedla dokonale. Žáci se učí vlastním tempem, složitá témata mohou libovolně často opakovat a zároveň rozvíjejí smysl pro zodpovědnost za své učební cíle. Učitelé zase nejsou povinni sesynchronizovat třídu o 25 nebo 30 žácích, naopak mají více prostoru k tomu, aby se intenzivně věnovali slabším žákům. „Nepotřebujeme další reformu vzdělávání, potřebujeme revoluci ve vzdělávání“, zdůraznil filozof Richard David Precht.

Psycholog Thomas Städtler, jehož častými pacienty byli učitelé s nemocí z povolání, tvrdí, že žákům zůstane v hlavě asi 1 % probíraného učiva. Tento výsledek vyplývá z jeho nedávné studie. „Pokud by někdo zahrnoval do znalostí i kostrbatě formulované útržky znalostí a téměř prázdné fráze, mohli bychom uvažovat i o 5 %“. Tento efekt je známý, jedná se o “učební bulimii“: Před zkouškou si žák uloží vědomosti do krátkodobé paměti, u zkoušky je “vyplivne“ a pak je tedy opět zapomene. Problém je i v nedostatku základních znalostí. „Výpočet úroků je často záhadou dokonce i pro maturanty, jejich pravopis nebo interpunkce je katastrofická. Maturitu sice udělají, ale pak ani nejsou schopni zformulovat písemnou žádost“, řekl Städler.

Navrhuje radikální léčbu. Chce zkrátit učební osnovy o 90 % a vytvořit škole prostor k poskytnutí klíčových kompetencí v němčině, matematice a angličtině. A sice takovým způsobem, aby tyto znalosti nebyly jen jednorázově testovány u zkoušky, nýbrž aplikovány v každodenním životě.

„Každé dítě má v různých tematických oblastech vlastní učební tempo“, podotkl neurobiolog Gerald Hürther. „Ale my je uzavíráme ve třídách a vyžadujeme od nich stejné tempo ve všech oblastech. Ty rychlejší brzdíme a ty pomalejší trestáme špatnými známkami, místo abychom je podporovali. Hlavním úlohou školy musí být “nadšení“, které působí jako “hnojivo pro náš mozek“.

Pro stránky www.scio.cz/trendy ve vzdelavani připravila Štěpánka Schenková

Zdroj zde.

Další podobné zde.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Skogen napsal(a):

Soudím, že jestliže vám zůstane z celého života mnohem méně vzpomínek než na 1 % událostí, bylo by možné ho podstatně zkrátit.
17. 03. 2014 | 23:00

strýc virus HxNx napsal(a):

to je šílené, raději jdu spat.
17. 03. 2014 | 23:13

anonym napsal(a):

"že žákům zůstane v hlavě asi 1 % probíraného učiva. Tento výsledek vyplývá z jeho nedávné studie. „Pokud by někdo zahrnoval do znalostí i kostrbatě formulované útržky znalostí a téměř prázdné fráze, mohli bychom uvažovat i o 5 %“. Tento efekt je známý, jedná se o “učební bulimii“: Před zkouškou si žák uloží vědomosti do krátkodobé paměti, u zkoušky je “vyplivne“ a pak je tedy opět zapomene."

Nevím jak ty, ale já si ze svého života pamatuji víc než 1% událostí. Tady se mluví o něčem úplně jiném. Poslal jsem ti tu část nad tím. Tvojí logikou by ses mohl rovnou zabít, protože po smrti nebudeš mít žádné vzpomínky. Podle mě tahle cesta, revoluce, není špatný nápad. Chodím na gymnázium a zažívám to každý den. Jsem si 100% jistý, že přibližně 88-92% učiva nikdy nevyužiji, přičemž je spousta věcí o kterých by jsme se měli učit, ale neučíme se, a tak to je i na jiných školách.
17. 03. 2014 | 23:19

anonym napsal(a):

Záleží jak by tuto revoluci ve finále udělali. Mám příliš málo informací abych zjistil způsoby a následný dopad.
17. 03. 2014 | 23:22

Richard napsal(a):

vynikající článek
17. 03. 2014 | 23:56

Skogen napsal(a):

anonym,

fór je v tom, že abys nakonec zužitkoval to 1 %, musíš si toho projít daleko více, protože tou dobou nevíš přesně, které 1 %, anebo jeho zlomek, to nakonec bude. A ta nejistota selektivity se s tebou táhne neustále dále, protože jedině přesah vědění někam dále za praktickou mez ti dává možnost volby dát se jinou cestou.

Ani ten zbytek ale není zbytečný a ztracen. Zůstává v obecném povědomí, v souvislostech, v principech, překrytý jinými poznatky, ale více méně vcelku snadno obnovitelný. Rozhodně snáze, než kdybys byl tabula rasa.

Právě o ty souvislosti, o utřídění a o ustanovení principů a premis nakonec nejvíce jde. Konkrétní fakta lze dohledat. Pokud se ví, co se hledat má. A že se to vůbec hledat má. Když chybí povědomí, že něco takového existuje, je i hledání daleko složitější, ne-li nemožné.
18. 03. 2014 | 00:02

mb napsal(a):

je to vo trochu lepší blog, nežli ten minulý ...

s tim 1% to neni pravda ...

lépe řečeno, záleží na urovni žaku ...

nadanym zustane v makovicích více ...

ale s tim indiv. tempem vyuky ... se asi nedá než souhlasit ...

hezký večer ...

( a to palivo je taky pěkné)

(skogen dobře)
18. 03. 2014 | 00:04

Skogen napsal(a):

Nevím jak ty, ale já si ze svého života pamatuji víc než 1% událostí.

Jsem si jistý, že ze všech vjemů, počitků a prožitků si ze života nepamatuješ zdaleka ani jediné procento. Zkus se každou jednotlivou chvilku zamyslet, kolik ti toho projde smysly a co vše ti probleskne hlavou. Je to něco jako když si lehneš, zavřeš oči a zaposloucháš se do zvuků blízkých i vzdálených, které jinak spolehlivě ignoruješ - ale ony tu přesto jsou.
18. 03. 2014 | 00:06

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,...Německu hrozí ledasco,....třeba nová pokroková odnož Hitlerjugend,......informujte se, pane autore, ...... v Karlových Varech, jak tam němečtí nedospělci oblečení jako replika HJ s bubínky a paličkami pochodovali po městě......jako protest, že byly bombardovány Drážďany.....odjeli si za školu vyjádřit svůj názor,....... až do Čech,.....kdopak selhal tady,.....
Tužka.
18. 03. 2014 | 00:41

jenicek napsal(a):

anonym:
"1% událostí" je něco zcela jiného než "1% probíraného učiva". Probírané učivo je zhusta jen kecání, není to aktivní soustředěná činnost.
18. 03. 2014 | 00:42

Adam Procházka napsal(a):

To jedno procento asi nebude nadsázka.
Při doučování vlastních dětí zjišťuji, kolik toho jeden bez úhony zapoměl. Nic z encyklopedických školních znalostí jsem v životě nepotřeboval. Z univerzitních všechno.
(Dovede někdo vyjmenovat, co z konrétních vědomostí - snad kromě násobilky - si do života vzal? Tedy něco, co by si nebyl osvojil i mimoškolně. Která řeka se do které vlévá a hlavní město Bulharska? Nebo si snad někdo zletilý pamatuje kde se vyskytuje Acetyl-CoA? No ták ... přece jsme to probírali... )

Školní osnovy podávané v hektickém stylu nejsou vhodné, aby v hlavách dětských obětí zanechaly stabilní budovu vědění. Jsou jen jakýmsi přehledem, seznamující děti s možnostmi zájmů. Naučí-li se dítě učit se, byl cíl školní docházky splněn.
Průkazem této schopnosti by mělo být maturitní vysvědčení, žel často není.

Katastrofa německého školství spočívá v tom, že místo aby bylo využito poklesu porodnosti ke zkvalitnění školního systému, jsou z tohoto systému odkláněny prostředky, čemuž se sprostým slovem říká "demografická dividenda". V zájmu úspory bylo gymnázium zkráceno o rok, aniž by gremia pedagogů byla schopna seškrtat osnovy, protože každý si myslí, že jeho předmět je tím nejdůležitějším na světě. Odnesla to jedině tělesná a můzická výchova, což jsou ty jediné, které nelze v pozdějším životě dohonit.

Zhuštěním látky žáci pozbyli volného času, v němž by se mohli věnovat skutečně kreativním zájmům a rodiče pozbývají nervů, protože musí doma zaskakovat, doučovat a plnit tak úlohu školství, aby děti obstály v tvrdé selekci, začínající v Německu ve věku devíti let. Děti, mající tu smůlu, že jejich rodiče nejsou akademici se spoustou volného času, mají podstatně horší šanci v selekci obstát. To cementuje sociální nerovnost.
Dožranost rodičovstva (kupodivu zejména toho akademického, schopného se artikulovat) stoupá a politika po několika volebních fackách už naštěstí začíná couvat.
18. 03. 2014 | 01:07

Občan napsal(a):

Autore,
pokud by se Váš stav dál zhoršoval, tak máme pár volných míst v denních stacionářích. Je tam teplo, bezpečno, laskavý personál a zajištěn celodenní program vč. jednoduché ergoterapie. Snad s tím 1% zvládnete alespoň motání papírových ruliček. Štěpánku klidně můžete brát sebou.

Ale teď vážně.
Na "pilotní projekt" Vám .... Bílej Tesák. AŽ budou známy dlouhodobé výsledky berlínského experimentu, tak POTOM se můžeme začít bavit.
Dosavadní experimenty, uskutečněné všude možně po Evropě, nepřinášejí kýžené výsledky. Je to drahé, realizovatelné jen pro malé skupiny žáků a dočasně - protože náklady, náklady a zase náklady.
A motivace? Snadný zdroj obživy pro všehoschopné podnikavce, kteří zneužívají žáky jako živé štíty pro své podnikání. Vždy na úkor většiny.
18. 03. 2014 | 06:14

Marie S. napsal(a):



Osnovy jsou dávno zrušeny, tak co chcete rušit.

Poslední "osnovy" byly vzdělávací programy Základní škola a Obecná škola, aj. Jasně stanovily cíle výuky a výstupy z konkrétních předmětů. Byly na ně navázané dobré učebnice, srozumitelné pro žáka, s procvičovací částí, metodicky promyšlené. To vše pominulo se zavedením Rámcového vzdělávacího programu (od 2007). Tento dokument je plný květnatých frází, přinesl prý školám autonomii, ale v reálu je už víc než jasné, že jej některé školy pochopily a plní dobře, jiné hůře, jiné ještě hůře... ale vše je zdůvodnitelné, rvp připouští velkou míru tolerance - tzv. specifik školy, takže nikdo nejde z kola ven, ba ani o nápravu se nemusí moc snažit.

S tím, že je často ve vyučování mnoho zbytné teorie, souhlasím. Ten trend začal v 90. letech, spolu s boomem "každý žák na vysokou". To se ještě dělaly na střední i vysoké školy přijímačky (Scio mělo zlaté časy), a tak se všichni snažili, aby žáci od nich byli co nejlíp připraveni, aby je rodiče neobvinili - vy jste to s nimi neprobrali, a u přijímaček to chtěli. Na gymnáziích se začalo "přiučovat" z vysokoškolských skript, na žáky se hrnuly teorie bez ladu a skladu, jen podle zásady čím víc, tím líp, nikdo neví, co bude u přijímaček. Logickou pamětí se to nedalo zvládat, tak se žactvo naučilo biflování, kvete nám tu dodnes. Tento tlak se ovšem přenesl i na základní školy. Vznikající učebnice ztratily "příběh", napínavost, a staly se telefonními seznamy nebo výtahy z encyklopedií. Dodnes - když se podíváte dítěti do sešitu z některých "vědních oborů" - tak je plný vlepovaných nakopírovaných pasáží (děti totiž neumějí a odmítají vlastnoručně psát poznámky, takže by to trvalo příliš dlouho...) z odborných knih různé kvality.

Na kolik procent to zredukovat nevidím jako zásadní problém. Škola má žáky naučit učit se, přemýšlet, srovnávat, vyvozovat. Učivo, které jim předložíme, ale taky způsob výuky a přístup učitele, mají k tomu objevitelskému prinicipu a myšlenkové tvořivosti pobízet, a ne předem odradit. Asi tak.

Pan Šteffl ale nechce řešit, chce provokovat a ukazovat, jaký má rozhled.
Spíše bych mu doporučovala číst příspěvky od učitelů z praxe, mají pravdu.
Aspoň to qrq že už ho pustilo.
18. 03. 2014 | 07:12

šašek z Jihlavy napsal(a):

Nejvíc odporu proti této "revoluci" lze očekávat u starší generace, kantorů i rodičů. Ti mladší se s tím nakonec srovnají jakmile jim dojde, že jiné cesty není.
Dobrý a podnětný blog, jen aby tyto myšlenky nezapadly v konzumním pinožení, které ohrožuje i tu přemýšlivější část populace.
AP napsal:
" V zájmu úspory bylo gymnázium zkráceno o rok, aniž by gremia pedagogů byla schopna seškrtat osnovy, protože každý si myslí, že jeho předmět je tím nejdůležitějším na světě. Odnesla to jedině tělesná a můzická výchova, což jsou ty jediné, které nelze v pozdějším životě dohonit. "
Tesat do kamene! Člověk by neřekl, kolik toho máme s Germány společného.
18. 03. 2014 | 07:14

K .V napsal(a):

Také mně připadá, že Šteffl píše jenom aby vykázal činnost ve svém dotovaném zaměstnání, ale jinak toho o školství moc neví.
Posláním školy je aby starší generace předaly té mladší všechny poznatky, které nashromáždily a považují je za potřebné, také alespoň základy nějaké morálky a sociálních schopností.
To co je potřebné a užitečné znát ví právě ta starší generace, a tak to musí nacpat do osnov a do hlav žáčků.
A potom už se bavíme jen o formě, jak to nacpat co nejpřijatelnějí a nejefektivněji.
To je to důležité, nikoliv že škola musí být "inovativní", že by žáci měli sami určovat co se chtějí učit.
Souhlasím ale s jednou Štefflovou větou- "Dnešní stav je ztráta času"
18. 03. 2014 | 07:33

Baba Jaga napsal(a):

Jen ať se Němci poučí u našeho základního školství, které upadá a upadá - jim to jistě po zrušení osnov půjde samo.
Nebo je to dětmi? Když i pan Procházka v 1:07 napsal, jak mnoho se s nimi v Německu musí učit.
Nevím, proč to tak dříve nebylo a uměli jsme ze školy. Ale nemívali jsme pravda pořád prázdniny a volna - nebo nevím.
18. 03. 2014 | 07:58

Baba Jaga napsal(a):

To: šašek z Jihlavy 7:14
Rodiče i prarodiče mohou právě hudebku a tělocvik provozovat s dětičkami od mala a pořád - určitě to bude pro jejich potomky přijatelnější než přílišné nucení do předmětů jiných a možná to ještě přispěje k lepším mezigerečním vztahům. A nepotřebují k tomu ani akademické vzdělání jako pan Procházka.
18. 03. 2014 | 08:04

ventos napsal(a):

I já pamatuji dobu, kdy se ve škole neučilo matematice, češtině, atd. ale kdy se učilo skutečně číst, psát a počítat a žáci to více méně všichni uměli
ale o už je dávno a osnovy s tím nemají nic společného
18. 03. 2014 | 08:05

Jarle HALSNES napsal(a):

Pane Šteffl, můj otec je už skoro čtvrt století po smrti, ale pořád si pamatuji, co mi jako mladému utřinosovi řekl, když jsem se ptal, k čemu mi ta či ona školní látka bude: "Nebude Ti k ničemu, když se ji nenaučíš!"
18. 03. 2014 | 08:18

šašek z Jihlavy napsal(a):

Baba Jaga napsal(a):
To: šašek z Jihlavy 7:14
Rodiče i prarodiče mohou právě hudebku a tělocvik provozovat s dětičkami od mala a pořád - ...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pokud máte na mysli zpívání u táboráku nebo fotbálek či vodní skotačení, tak určitě, taky se to u nás tak odjakživa dělá.
Horší to bude s výukou nástrojové hry, příslušnou hudební teorií, orchestrální či ansámblovou praxí, o sborovém zpěvu nemluvě. Tam je účinkování profesionálů nezbytné a nenahraditelné. Naštěstí to valná část poučené veřejnosti ví a proto naše ZUŠ neumírají na úbytě.
Jak je to ve sportu, to nechám na znalcích z oboru, já jsem při výchově dětí kladl vždy důraz na rekreační sportovní aktivity. Tehdy módní tlačení ratolestí do tenisu, hokeje či fotbalu moji rodinu minulo (na štěstí).
18. 03. 2014 | 08:30

neo napsal(a):

Svoboda učení:
http://www.mises.cz/literatura/svoboda-uceni-49-kapitola-5-deti-se-vzdelavaji-samy-iv-lekce-ze-sudbury-valley-238.aspx

http://www.iliteratura.cz/Clanek/30979/gray-peter-svoboda-uceni

http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2012051304
18. 03. 2014 | 08:51

K .V napsal(a):

Já u maturity musel znát, že K.H.Mácha věnoval svoji sbírku básní Eleonoře Šonkové. Potom přišla na ministerstvo další vlna byrokratů kteří při vzpomínce na své mládí tam dětem strčili Suchého a Šlitra,
doufám že dnes už děti opět mají "modernější výuku a musejí umět na zpaměť třeba "disidentsou" poezii
.
běžím s hovnem proti plátnu
do plátna to hovno zatnu.
.
Kdo neví kdo je autor a v kterém roce to napsal, neodmaturuje
18. 03. 2014 | 09:10

šašek z Jihlavy napsal(a):

K.V
Šlitr a Suchý do výuky hudební výchovy nepochybně patří stejně, jako V+W+J, samozřejmě vedle důrazu na zpěv lidových písní a citlivě dávkované informace o tzv. vážné hudbě a jazzu. Dokud se do osnov nedostanou "výtvory" takových "umělců" jako Franty Janečka, Karla Wágnera a jejich epigonů, není to s náplní hudebně-výchovných předmětů až taková hrůza. Nakonec to záleží na vyučujících, jak si v této oblasti poradí. Pokud vím, tak všichni jsou absolventy alespoň prvního cyklu (7 let) ZUŠ, mnozí absolventy i druhého(4 roky). Tam je záruka, že ani případný odklon od praktického muzicírování na ped. fakultách nemůže už žádné škody natropit.
18. 03. 2014 | 09:20

gaia napsal(a):

tak nám ty dětičky nějak přerůstají přes hlavu, nezvládáme, nestíháme, tak tu školu pěkně zredukujem nebo rovnou zrušíme. Hlavně aby vejvar zbyl pro různé testovací agentury SIO Cermat a tak, které vám řeknou, zda máte předpoklady.
hnojivem pro mozek je přeci nadšení, tak to asi bude pěkný humus.
Že současné výsledky neurovědy mluví o něčem jiném, o vzniku spojů v tomto orgánu, které vznikají jen při činnosti,při opakování, při dodávání dostatečného množství podnětů,
že si ze života do 3 let nikdo nepamatuje nic, ale že to je nejdůležitější období života, které nesmíme u dětí zanedbat,neb ty zanedbané děti např. z ústavů to nedoženou již nikdy,
memetem nám budiž vlčí děti , Natasha Kampushová je zvláštní a dost neuvěřitelný případ,

tak pro přemýšlení NG poslední číslo Secrets od the brain tajemství mozku.
A vy autore už běžte do penze, to vaše SCIO škodí školství už 25 let, už je nejvyšší čas skončit s pokusy na dětech.
18. 03. 2014 | 09:35

Marie S. napsal(a):

Pane Šašku,

copak průprava, ta se dá i dohnat... :) Horší je, když na pěti školách mají dohromady jedny přenosné klávesy, a to ještě zamčené v šuplíku. To se pak ten hudební sluch těžko rozvíjí.
18. 03. 2014 | 09:44

gaia napsal(a):

Marie S

nic v životě se nedá dohnat. Když ujede vlak již ho nedoběhnete a co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Když prošvihneš agrotechnickou lhůtu, nevypěstuješ nic.
18. 03. 2014 | 10:02

šašek z Jihlavy napsal(a):

Marie S. napsal(a):
Pane Šašku,

copak průprava, ta se dá i dohnat... :) Horší je, když na pěti školách mají dohromady jedny přenosné klávesy, a to ještě zamčené v šuplíku. To se pak ten hudební sluch těžko rozvíjí.
18. 03. 2014 | 09:44
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nechce se mi věřit, že takové školy existují, snad někde v Banátu, ale v české kotlině - líhni muzikantů? I v padesátých letech se na každé větší škole vyskytovalo nějaké to pianino či harmonika v přijatelném stavu.
Při dnešních cenách tzv. keyboardů jsou tyto snadno přenosné nástroje dostupné i ve venkovských malotřídkách a MŠ.
Pokud se vaše informace zakládá na pravdě, zasloužilo by si vedení takové školy trestní oznámení pro sabotáž vzdělávacího procesu a okamžité přeřazení na veřejně prospěšné práce. Kdybyste to napsala na Aprýla, tak neřeknu, ale tohle mi přijde jako hodně přitažené za vlasy.
18. 03. 2014 | 10:13

KAteřina napsal(a):

Vzdělávání je jen jedna z funkcí školy. Podle mého soudu ani v současném systému to není ta, která funguje nejhůř. Sociální funkce školy je na tom mnohem hůř: těžko můžete vzdělávat dítě, které je nevyspané, protože celou noc pařilo na počítači. Dítě, které nevydrží dvě hodiny bez cigarety. Dítě, které nesnídalo a nemá nic k jídlu ani k pití až do dvou odpoledne.
18. 03. 2014 | 10:21

Veterán napsal(a):

Problém jednoho procenta je v tom, že každý člověk ho má jinde. Vyjma základního čtení a psaní si jinou část učiva bude pamatovat technik, jinou biolog, překladatel, zahradník a jakákoliv jiná profese. A kdo bude ten moudrý, který rozhodne, co z učiva vyhodit.
U počítačů je to podobné - lidé u programů typu Word a Excel používají jen pár procent jejich funkcí. Ale při testech se ukázalo, že každá skupina uživatelů používala jinou část. Vypuštění funkcí se tak ukázalo jako nesmysl.
18. 03. 2014 | 10:40

K .V napsal(a):

Šašku, S+Š stejně jako V+W patří do kulturních vzpomínek jedné generace, ta další má / měla by mít jiné idoly.
A po hudební stránce to tedy mezi špičky kultury a tedy jako látka ke školní výuce rozhodně nepatří
18. 03. 2014 | 11:30

born65 napsal(a):

Tady musím souhlasit s Občanem (6:14), že by bylo nanejvýš záhodno počkat na praktické dlouhodobé výsledky toho berlínského experimentálního modelu, abychom zase s velkou slávou hned nepřinášeli domů vyhozenou slaměnou Moranu... Hlavně bych rád viděl, jak se Dojčům podaří zvednout tu motivaci... A ne že by to nebylo potřeba! Nejhorší, co na těch dnešních děckách je, je ta tupá lhostejnost a otrávený výraz nezájmu.
Jinak - zaujal mě v TV příspěvek, kterak primátor Mechova (= Hradec K., pro neznalé :-) ) podporuje ze svých peněz, jež mu plynou z členství v dozorčích radách, nemajetného, avšak prý perspektivního studenta POLITOLOGIE. Vskutku báječná investice!
18. 03. 2014 | 11:39

gaia napsal(a):

K .V

proč by si ve škole nemohli zapět purpuru nebo pramínek vlasů a místo Řezáče nebo Otčenáška co cpali nám jako socrealismus, přečíst třeba jak jsme doma chovali užitečné zvíře?

hlavně to nezredukovat jen na matiku a 2 jazyky, to by byla potom teprve ta pořádná nuda
18. 03. 2014 | 11:40

gaia napsal(a):

born65

lhostejný a otrávený výraz měli též objekty výzkumné činnosti doktora Mengeleho. Nic jiného jim taky nezbývalo.
18. 03. 2014 | 11:43

xx napsal(a):

gaia: matematika rozhodně není nuda !
18. 03. 2014 | 11:58

xx napsal(a):

„Tady na babičce nejlíp vidíš pepíčku, že člověk se celej život učí jenom proto, aby nakonec všecko zapomněl.“

Ale teď vážně. Měl jsem možnost okusit systém vzdělávání US univerzitách. Neznám ho dokonale a do detailu. Ale co jsem viděl a okusil, to mne utvrdilo v mém přesvědčení, že náš rakousko-uherský model vzdělávání je beznadějně umrtvující systém diktatury, vychovávající někdy až k vojenskému drilu - poslouchat a na nic se neptat, o rozkazech nepřemýšlet.

To člověk ale pochopí teprve až když zjistí, že to jde jinak a lépe.
18. 03. 2014 | 12:03

xx napsal(a):

„Tady na babičce nejlíp vidíš pepíčku, že člověk se celej život učí jenom proto, aby nakonec všecko zapomněl.“

Ale teď vážně. Měl jsem možnost okusit systém vzdělávání US univerzitách. Neznám ho dokonale a do detailu. Ale co jsem viděl a okusil, to mne utvrdilo v mém přesvědčení, že náš rakousko-uherský model vzdělávání je beznadějně umrtvující systém diktatury, vychovávající někdy až k vojenskému drilu - poslouchat a na nic se neptat, o rozkazech nepřemýšlet.

To člověk ale pochopí teprve až když zjistí, že to jde jinak a lépe.
18. 03. 2014 | 12:03

gaia napsal(a):

xx

ale u dětí je záhodno ji občas prostřídat něčím jiným
18. 03. 2014 | 12:06

Poslušně hlásím napsal(a):

Tady se "tváří" jako že škola je od toho aby se žáci něco naučili. Já to vidím takhle."))
Škola je od toho aby rodiče pracovali a někdo se staral o jejich děti.
Pokud se máte "starat" - je zvládnout - musíte je zaměstnat.
Zaměstnáte je čímkoliv chcete, třeba je budete učit latinu.
Při tomto "učení" ještě zvládnete sociálně rozdělit společnost, toto dělení se tváří jako spravedlivé.
Nabiflování se hodnotí jako inteligence.
Každý dostane co chce, a všichni jsou spokojeni.:))
18. 03. 2014 | 12:12

K .V napsal(a):

Gaio, nevím jistě ale předpokládám že Řezáč už je Libri prohibiti.
Dokonce pamatuji jak se po cinkání klíči musela přepisovat a cenzurovat Honzíkova cesta, protože tam vysvětlovali že družstevní vajíčka se nesmějí krást, to bylo už ideologicky nevhodné a v nové době neúnosné.
.
Jinak česká literatura ve výuce má možná význam pro nějaké vlastenectví, ale 5 km za hranicemi je vám to k ničemu, a chyb vám naopak hodně jiných věcí. Když třeba chtějí čecháčci obchodovat a exportovat, zamete s nimi i negramotný černoch s Bronxu. Protože naši neznají základní počty, logiku, co je vyjednávání a dialog.
.
Jak jsme chovali domácí zvíře - to napsal Grossmann a Šimek, nebo ne?
18. 03. 2014 | 12:16

Honza napsal(a):

Jestli by nebylo lepší zrušit Šteffla....
Co mne ale zaráží, že se ještě nevyjádři učitel národů Brom. Asi mají dneska odpoledku.
18. 03. 2014 | 12:20

aga napsal(a):

V měnícím se paradigmatu dávno neplatí, že vzdělaný občan je ziskem pro tu stále se zmenšující hrstku vládnoucích deprivantů. Spíše je tomu naopak, takže se nedivme, že do vzdělání mas, které jsou stejně v převážné většině stejně určeny k likvidaci, nebude investováno.
18. 03. 2014 | 12:20

aga napsal(a):

Poslušně hlásím

Ještě jinak - škola je tu především kvůlivá indoktrinaci. To už ale dneska hravě zvládnou média, takže už jen přicmrndává.
18. 03. 2014 | 12:22

Targus napsal(a):

Zásadní problém je, že se neučí, alebrž "projektuje".
Není čas na procvičování (opakování - matka moudrosti) a zkoušení. Časté a průběžné. Pamatuju si, že jsem měl na ZŠ z češtiny klíďo i třicet známek za pololetí. V matematice minimálně deset, ale i patnáct.

Výsledkem zrušení osnov bude drastický nárůst debility. Noví absolventi budou stěží zvládat podpis a přečtení bulvárních zpráv, přepočtení výplaty a vyslechnutí jednoduchých příkazů od žlutého šéfa v montovně.
18. 03. 2014 | 12:24

17, 4 bilionů dolarů vrátit nejde napsal(a):

Předesílám, že zde budu diskutovat jen s těmi co napíší do návěští "bfmlpsvz", to abych věděl, že si mě čtou a považujou.

Já bych osobně vůbec zrušil školy, nač školy ? Doma ať se haranti učí, taťka a mamka si je spískali, ať si je taky vyučí a naučí. Proč do toho zatahovat další lidi ? Kteří s jejich akcí neměli nic společného ?
Vůbec se mi to zdá všecko moc socialistické, antiliberální. I nemocnice bych zrušil - ať si každý pěkně zodpovídá za své zdraví sám, co jí, co pije...či co čte.
I policajty - proč bych měl platit někoho za to, že brání jinému člověku v realizaci jeho svobodného rozhodnutí ? To je také socialistické, antiliberální.

Co bych ponechal tak jsou církve, ty jsou spontánními shromážděními osob usilujících o poznání tak, že na mši jdou zcela dobrovolně, na základě své svobodné volby. Na mši pak jsou tiše, nikoho tedy nemanipulují, nevstupují na teritoria svobody jiných osob, jen tiše rozjímají popř. zpívají /což je dobrý tělocvik na plíce/. Učení, kterého se jim tam dostává, pak prokázalo, že je pravdivé a stálé - přežilo dvě tisíciletí, dvacet století plných nepřetržitých strukturálních změn - nejen v myšlení, ale i v nazírání, uvažování, vysvětlení, rozumění, hodnocení...atd. To nedokázal žádný filozofický směr, nedokázal to žádný obor vědy, žádné školské osnovy, žádná lékařská diagnostika či terapie, žádný umělecký sloh , žádná v praxi aplikovaná ideologie...
Jde také o docela levný systém, pokud by se totiž kostely stavěly jako pasivní domy s rekuperací, mohly by se také stát i téměř energeticky nezávislými - tedy staly by se nezávislými nejen duchovně ale i materialně. To by bylo opět zcela jedinečné, unikátní - taková udržitelnost a efektivnost snad ani v přírodě nemá analogii.

Doufejme, že se v tomto směru začnou věci hýbat, teď jsou k tomu vytvořeny moc dobré předpoklady - díky uvážlivému rozhodnutí našeho parlamentu /kauza církevní restituce plus kauza tři trafikanti plus kauza Pekárek a kauza Parkanová/.
K tomu nám dopomáhej Andrejko, Pavlík i Bohuš. Možná i Halík něco málo přidá.
18. 03. 2014 | 12:26

gaia napsal(a):

K .V

básničky jsou pro rozvoj jazykové vybavenosti a citu doca důležité, sám se přiznejte, kolik jste jich od ukončení školy přečetl?
V tom je kouzlo školy, že nabízí i podněty,ke kterým by se jinak děcko nedostalo.
Jinak je nesmysl, že do testu SCIA se mohla dostat otázka, co je frapantní za a, za b, za c,

takto je nesmysl v životě naprosto nepoužitelný,ale když si přečtu báseň, jakoukoli,tak mne to může jen vylepšit.

a černoch z Bronxu mne chce jen okrást,nikoli uzavřít obchod.
18. 03. 2014 | 12:28

K .V napsal(a):

Targusi, ano, to je přesné.
Na sociální dávky vám stačí umět se podepsat. A jako vrchol ekonomického rozvoje naší republiky máme nyní to že by se měly postavit 2 haly Amazonu kde budou naši přehazovat krabice z auta na auto. Myslím že nebudou mít čas číst Vergilia v originále, to spíš potřebují poznatek že když v noci řežou dráty na železnici, neměly by být pod proudem. Proto je lepší krást náhrobky na hřbitově a dekly od kanálů
18. 03. 2014 | 12:29

gaia napsal(a):

K .V

přesné, souhlas
18. 03. 2014 | 12:39

xx napsal(a):

gaia: třeba těmi jazyky ? Jazyky se dají vyučovat i tak, že se zároveň probere třeba dějepis nebo přírodopis. To ještě nikoho nenapadlo ? Nemusí se v jazyce vyučovat jen nepoužitelné bláboly a uměle vytvořené věty bez informační hodnoty.
18. 03. 2014 | 12:42

gaia napsal(a):

navíc inteligentní a kreativní člověk se u pásu nebo v Amazonu brzy začne nudit, což nelze připustit. Cvičené opice, to potřebuje naše ekonomika, neb jinak z průmyslu již nic nezbylo, jeno montovny, sedět někde v marketu u kasy a do zblbnutí pípat nebo přenášet ty krabice. Tak jsme to dopracovali.
18. 03. 2014 | 12:44

Poslušně hlásím napsal(a):

Indoktrinace (z lat. doctrina, nauka) znamená úsilí zaměřené k slepému a odevzdanému přijetí určité doktríny, názorů či postojů, které nepřipouští diskusi ani kritiku. Někdy je provázeno nátlakem nebo hrozbami.
Dík :((
18. 03. 2014 | 12:47

gaia napsal(a):

xx

no Komenský říkal něco jiného, že se dítě má učit v rodném jazyce, dokonce to i zdůvodnil proč, ale toho vyštvali.
18. 03. 2014 | 12:47

šašek z Jihlavy napsal(a):

K .V napsal(a):
Šašku, S+Š stejně jako V+W patří do kulturních vzpomínek jedné generace, ta další má / měla by mít jiné idoly.
A po hudební stránce to tedy mezi špičky kultury a tedy jako látka ke školní výuce rozhodně nepatří
18. 03. 2014 | 11:30
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Nedávno jste se tady prsil coby jazykový expert a mistroval jste málem i rodilé mluvčí a teď se montujete do oboru, o kterém nic nevíte. Zde bych vám vřele doporučil, abyste se nechal alespoň rámcové instruovat od profíků.
V+W+Jaroslav Ježek (ten zvlášť zaslouží absolutorium) nejsou vzpomínkou jedné generace, nýbrž stále živým potěšením už nejméně čtyř generací a tvůrci šedesátých let z jejich odkazu úspěšně čerpali.
Předpokládám, že nemáte ani páru o praktické harmonii (mám na mysli harmonizování jakékoliv melodie, třeba i lidových písní), jinak byste nemohl napsat takový blábol. Ježek i Šlitr byli po hudební stránce mimořádně invenční a jejich dílo bude ještě dlouho sloužit jako vzor pro všechny muzikanty, kteří se toto disciplinou zabývají.
Básnické schopnosti Jiřího Suchého jsou všeobecně uznávány, vnesl do písniček pro všední den poezii, která oslovila mládež i dospěláky mírou nedo té doby nevídanou. Od té doby se sice urodilo několik talentů, ale Suchý je v tomto punktu nepřekonatelný klasik.
Pokud budete mít i nadále nutkání mě v tomto oboru poučovat, vězte, že se zbytečně v mývh očích degradujete. Dokud jsem byl "v pracovním procesu", chodili za mnou na radu kolegové, kteří sice úspěšně absolvovali AMU, ale v oboru "jak se to prakticky dělá" k tomu na konzervatoři či akádě neměli příležitost přičichnout, až v posledních asi třiceti letech se situace radikálně mění a dnešní absolventi už jsou vybaveni všestranně (pokud o to mají zájem). Velkým pomocníkem, a pro autodidakty neocenitelným, je internet, o tom se nám, průkopníkům, v padesátých a šedesátých letech ani nesnilo. O to víc si lidí, jako byl Jiří Šlitr, cením. Žádný učitel hudební výchovy by na jeho písničky neměl zapomínat, v kategorii populární písně je na samé špici.
18. 03. 2014 | 13:04

K .V napsal(a):

Šašku, je mně líto, ale díváte se na to očima pamětníka.
Chcete říci že v zahraničí jsou hudebně pozadu protože tam neučí Ježka a Suchého??
To snad ne.
ŽÁNR 3MINUTOVÉ PÍSNIČKY má asi k vrcholné hudbě hodně daleko.
A proč tedy ty jejich písničky nikdo nenazpíval a nepřevzal v zahraničí? Jsou to burani kteří nepoznají kvalitní hudbu???
.
Jinak jsem mluvil převážně o literatuře, a tam jsou vámi jmenovaní opravdu jen doboví a lokální. Všimněte si že i takový Werich už je dnes ideově nevhodný, do promítání HejRup chceme práci se asi nikdo moc nehrne. TAKŽE NÁM OPĚT ZBYLA LEGENDA, navíc dost nesmyslná. Pamatuji podpis Anticharty, Werich už byl několik let senilní a jen zvyklý že pokyne davům a pronese některou ze svých obvyklých vět typu "když už jednou jseš tak koukej abys byl" atd, a davy se klaní, A PLATÍ.
STB stačilo u Anticharty říci- Mistře. schromáždění předních umělců, vy nesmíte chybět, a tak k úžasu antikomunistů seděl Werich při podpisu vpředu a na všechny opět kynul. Nechápal vůbec co se děje, už dlouhé roky.
A přitom patřilo tehdy a další dlouhé roky poté k vrcholným žvástům "umělců" jek největší zážitek je být pozván k JW na kafe a tam poslouchat moudra, ta nám ale už nevyzradili.
.
Stejně tak, nezlobte se, dá se najít něco z Š+G, S+Š, V+W, dokonce se objeví občas i v televizi, a po pravdě řečeno vždy na to koukám a říkám si: Proboha, před tímhle jsme padali na zadek???. Spíš pocit zklamání, a také poznání jak se doba vyvíjí.
.
Ve své době fenomén byli, ale cpát to dnes do čítanek je stejný opruz pro mladou generaci, jako když nám cpali do hlavy tu Eleonoru Šonkovou.
18. 03. 2014 | 13:24

K .V napsal(a):

A ještě doplněk, už jsem to psal ale opakuji. Doba je globální a v pohybu.
Učit se české básníky a spisovatele je asi vlastenecké, ale přestěhujete se jen 5 km za hranice a tam žijete mezi lidmi kteří to co vy považujete za úplný základ kulturnosti v životě neslyšeli, zato mají naporosto jiné básníky a literáty, zpěváky, idoly.
.
Znám to i z té překladatelské činnosti, a z pobytu v zaraničí,
kdo nezažil, nevěřil by kolik je v každém jazyce hlášek, citátů a odkazů které vycházejí z literatury a umění které v tom státě prožívají a mají jako společné, všichni vědí co tím chcete říci. Jste li cizinec, těžko chytáte co tím myslí.
To je to pravé ořechové
pravda a láska
kde mohli soudruzi udělat chybu
o tom už jsme mluvili Plho
kontrolní otázka
atd, tisíce dalších
pro nás symbol, víte přesně na co naráží, cizinec kouká co to plácáte
.
a když jste cizinec vy, oni mají tisíce svých hlášek a vy koukáte co to plácají za nelogické nesmysly
18. 03. 2014 | 13:38

Marie S. napsal(a):

gaia, Šašek z J., 10:02

"Nic v životě se nedá dohnat. Když ujede vlak již ho nedoběhnete a co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš."
- To musím souhlasit. Hlavně když se jedná o děti, v tom tzv. vpečeťovacím období - do 3 - 5 let věku, tam se dá zanedbat moc a moc věcí....
Já to ale myslela v tom smyslu, jako že když se pan Virus může "po třicítce" učit japonsky, a já s počítačem, ... tak se i ta devatenáctiletá adeptka učitelství může naučit základy hry na klavír, aby doprovodila písničku a nemusela jen poštět CD s Nohavicou - kterýžto bručí sice krásně, ale pro dětské hlasy naprosto nízko. A je to hlavně o tom, jestli po skončení školy, kde to jakž takž zvládne, ten klavír používá - a nezamkne raději nástroj do šuplete. Tragédií je, když to ředitele vůbec nezajímá...
Naštěstí tam ty studentky vnesly trochu rozruchu, jako že jak mají učit hudebku (nebo písničky v angličtině) bez nástroje. Náprava se zdařila, najednou i prostředky na nákup se našly. Jen už nevím, zda je stávající učitelky za tu aktivitu pochválily...

aga, 12:20

Zní to hrozně, ale možná nejste daleko od pravdy. Není pak nakonec dobře, že se "nicnetušící" rodiče domáhají svých práv a práv svých dětí, a chtějí do toho mluvit?
18. 03. 2014 | 13:44

Marie S. napsal(a):

Ještě k článku a německému experimentu.
Oni to tam nemají jednoznačné - Německo nemá jednotný školský systém. Ve státě existuje šestnáct vzdělávacích systémů v jednotlivých spolkových zemích.

http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/510/STRUKTURA-VZDELAVACIHO-SYSTEMU-V-NEMECKU.html/

Pokud je mi známo, zavedli rámcové vzdělávací programy ještě před námi, a rovněž se špatnými výsledky (zhoršili se celkově v mezinárodních srovnávacích zkouškách, zhoršuje se kázeň a klima ve školách atd.). Mám informace z Bavorska, že na tamních ZUŠ se po zavedení rámcového vzdělávacího programu rapidně zhoršuje kvalita umělecké výuky (není divu, když dítě v 5. ročníku stále hraje tutéž skladbu jako ve 3. roč., s tím, že má pomalejší individuální vývoj. Sice psychologové jásají, že je ušetřeno nezdravých stresů z náročné výuky, ale ruku na srdce - každý žák vám po létech řekne: škoda, že jste mě víc nehonil, byl bych aspoň něco uměl a dnes mohl hrát v kapele. Takhle jsem k ničemu.). Škoda že jsme se nenechali před zavádění RVP varovat...

V blogu se jedná o evangelickou školu. To už samo o sobě může znamenat jiné podmínky pro práci - u nás jsou církevní školy, pokud je mi známo, z nejlepších.
18. 03. 2014 | 14:12

šašek z Jihlavy napsal(a):

K .V napsal(a):
Šašku, je mně líto, ale díváte se na to očima pamětníka.
Chcete říci že v zahraničí jsou hudebně pozadu protože tam neučí Ježka a Suchého??
To snad ne.
ŽÁNR 3MINUTOVÉ PÍSNIČKY má asi k vrcholné hudbě hodně daleko.
A proč tedy ty jejich písničky nikdo nenazpíval a nepřevzal v zahraničí? Jsou to burani kteří nepoznají kvalitní hudbu???
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Asi pro to, že nejsou v angličtině, že jsou příliž spjaty se zdejšími reáliemi a že naše sdílené zkušenosti jsou nepřenosné. Totéž platí o nenapodobitelném jihomoravském folklóru, tam ještě přistupuje fenomenální muzikantství, málokdo to zahraje, to písničky Beatles nebo dalších angloamerických skupin mají navrch, přiměřeně to zahrají všichni po celém světě (ale tím je nechci snižovat, mám je rád a dokonce i v jazzových verzích se osvědčily).
Ale když už jste zmínil vaše překladatelské zkušenosti, skuste převézt do angliny Pramínek vlasů, Sluníčko, Píseň o rose, Tulipán nebo třeba Nevyplacené blues, schválně, ať se zasmějeme. Adam Procházka by to mohl prubnout v němčině, podobné legrácky by mohli využít i učitelé hudby nebo jazyků.
A když jste zmínil ten malý zájem v zahraničí, mimo starofrancouzských písniček v podání Rudolfa Pellara nebo povinných (i když hezkých) ruských písní jsem mnoho zdařilých převodů do češtiny nezaznamenal (mám na mysli masovější oblibu).
Srovnávat písňovou formu s většími celky samozřejmě nelze, i když Ježek pár kousků zanechal, žel, nebyla to jeho doména, asi byl příliš zaujat a okouzlen tehdejší invazí jazzu a populární hudby, což je při jeho mládí zcela pochopitelné. Kdyby neskončil tak smutně, kdoví, kam až by se vypracoval, talent to byl ojedinělý.
18. 03. 2014 | 14:37

Zdeněk Brom napsal(a):

xx napsal(a):

Cituji: "třeba těmi jazyky ? Jazyky se dají vyučovat i tak, že se zároveň probere třeba dějepis nebo přírodopis. To ještě nikoho nenapadlo ? Nemusí se v jazyce vyučovat jen nepoužitelné bláboly a uměle vytvořené věty bez informační hodnoty."

To už zavedl blahé paměti J. A. Komenský. Viz Orbis sensualium pictus. Bohužel k tomu jen pomalu hledáme cestu zpět. Ale např. na SOČ v sekci matematika se část obhajoby práce koná v angličtině.

Cituji: "Ale teď vážně. Měl jsem možnost okusit systém vzdělávání US univerzitách. Neznám ho dokonale a do detailu. ....To člověk ale pochopí teprve až když zjistí, že to jde jinak a lépe."

Velmi důležitá poznámka. Proto také talentovaní ze všech stran směřují hlavně tam.
18. 03. 2014 | 14:40

učitel napsal(a):

Zásadní problém spočívá v tom, že si vzdělání osudově pleteme s množstvím zapamatovaných faktů, přičemž ve skutečnosti jde o celistvost a kvalitu myšlení, kdy znalost faktů je jen východiskem. Redukce výuky na jazyky a matematiku je zaručenou cestou k fachidiocii. K té směřují i manipulativní motivační postupy, byť, na rozdíl od přísného známkování, přívětivě laděné. Vnější tlaky na to, co se dnes ve školách odehrává, mají se skutečným vzděláváním jen málo společného.
18. 03. 2014 | 14:45

Zdeněk Brom napsal(a):

Ondřej Šteffl:

Vynikající výsledky s podobnou výukou má Ščetininova škola.

Všechny podobné podnětné myšlenky se ale bezpečně roztříští o nesystémovost našeho školského systému, neustálé měnění něčeho za něco, co ministr, to pokusník atd.

Navíc chybí příprava učitelů na podobný styl vyučování a zázemí.
18. 03. 2014 | 14:46

Zdeněk Brom napsal(a):

učitel:

Problém je v tom, že existuje několik forem výuky matematiky a jazyků, které nejenom prohlubují samotné jmenované předměty, ale propojují i další předměty tak, že vzniká pochopitelný systém.
18. 03. 2014 | 14:50

Bestia triumphans napsal(a):

Šašek:
Ztrácíte s K.V. čas.
Je to troll.
:-)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_%28internet%29
18. 03. 2014 | 14:50

Kala napsal(a):

xx- "nemusí se v jazyce vyučovat jen nepoužitelné bláboly a uměle vytvořené věty bez informační hodnoty"...
1. Ale vždyť existují anglická, německá nebo francouzská gymnázia, přece.
2. Zřejmě jste nikdy neměl v ruce moderní jazykové učebnice vytvořené britskými či americkými jazykovými kolektivy nebo autory, nabité tolika formami cvičení a tolika informacemi z okolního světa, že o blábolech skutečně nemůže být ani řeč. Dokonce se tyto učebnice předělávají každých několik let, protože autoři se bojí, že informace v nich zastaraly.
18. 03. 2014 | 15:04

K .V napsal(a):

Bestio, myslím že naše diskuse s Šaškem je věcná, nejsme nepřátelé, a nevím proč se do toho pletete svojí nehorázností.
.
Šašku- trochu jsem nerozuměl vaší poznámce že neznáte hezké převody do češtiny. Polovina písniček ze slavných 60tých let i později jsou předělávky zahraničních do češtiny, například u Matušky s nádhernými texty více než polovina jeho repertoáru, už jsem tu nedávno vzpomínal nádhernou Shelingerovu Šípkovou Růženku, která je hezčí než originál Soldier of the Fortune ( Deep Purple).
Mimochodem to je český fenomén, už třeba Slováci měli vlastní tvorbu a moc ze zahraničí nepřebírali, důvody už jsem také před pár měsíci v nějaké diskusi probíral.
.
Na písňové texty si netroufám ani v rodné češtině, natož v Němčině, Angličtině i Ruštině, i když jsem hodně překládal a např. do blogu Buriana psal i četné básně. Text písně je dost těžká kategorie, asi na to nemám buňky.
i když jsem slyšel že hodně našich textařů si na češtinu netroufne, na angličtinu ano a ukazují to klidně v zahraničí. Ta řeč je na to hodně vhodná
18. 03. 2014 | 15:08

pepr napsal(a):

Nejvíce se všichni rodiče a žáci bojí, aby náhodou nemuseli absolvovat jakoukoliv matematiku kdekoli a kdykoli..Při tom matematika je jedna z malá věcí, kde se člověk může naučit dvě základní věci - mít vůli překonávat překážky a pohnout mozkem při řešení. Ty pindy, co člověk slyší od starší i mladší generace proti matematice, to je opravdu horror..
18. 03. 2014 | 15:25

šašek z Jihlavy napsal(a):

K.V napsal:
"Šašku- trochu jsem nerozuměl vaší poznámce že neznáte hezké převody do češtiny. Polovina písniček ze slavných 60tých let i později jsou předělávky zahraničních do češtiny, například u Matušky s nádhernými texty více než polovina jeho repertoáru, už jsem tu nedávno vzpomínal nádhernou Shelingerovu Šípkovou Růženku, která je hezčí než originál Soldier of the Fortune ( Deep Purple)."
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
OK, tady jsem se sekl, úspěšné světové šlágry se běžně hrály s českými texty, u některých bylo zachováno i základní téma (např. Zelené pláně). měli jsme tehdy dost dobrých textařů, dnes se to přejímá se vším všudy, pokud se jedná o anglický originál.
To ale nic nemění na mém přesvědčení, že S+Š se zapsali zlatým písmem do české písničkové tvorby.
18. 03. 2014 | 16:02

K .V napsal(a):

ŠAŠKU, já jasně souhlasím že v 60tých letech byli S+Š naprosto vynikající umělci. Jenom se mně moc nezdá nacpat jejich básně do povinných maturitních otázek DNEŠNÍM MLADÝM. chtěl byste po nich něco co je pro ně dinosaurus, neznají a nezajímá je to.
.
K těm překladům písní- byla to převážně pražská záležitost, bigbít se zpočátku hrál originál v angličtině, teprve až časem se naši osmělili a začali s vlastní tvorbou, u pop music byly české překlady téměř od začátku.
Bylo tomu tak proto, že Praha ač centrum kultury bylo zaostalé v tom smyslu že tam nešla chytit rakouská a německá televize a rozhlas.
Na Slovensku bylo centrum kultury v Bratislavě, a tam, podobně jako v Brně a Ostravě ( polská kultura byla v té době hodně otevřená západním vlivům) si nemohli přejímání dovolit. Kdo by dal drahé vstupné na koncert, kde by se někdo snažil, často ne moc dobře, napodobit něco, co mají doma v TV a rozhlase z toho Rakouska (Polska) v nádherném originále.
Takže Slováci ,( i ti Brňané a Ostraváci) museli být od počátku originální a dobři, jinak neměli šanci, V Praze paradoxně stačilo obšlehnout něco z venku a byla sláva.
.
A ještě k těm textům, už jsem psal, umím napsat nějakou báseň. Kdysi jsem byl i požádán jednou jkapelou o texty, a nebylo to dobré. Básňe byly hezká, ale zpěvák by to neudýchal a neuzpíval, tam musíte hlídat každou slabiku zda a jak je zvučná, kde je důraz, rytmus slova i věty, kde se zpěvák může nadechnout. Prostě na to asi nemám buňky, o to víc obdivuji ty co to umějí .
18. 03. 2014 | 16:20

Baba Jaga napsal(a):

To: šašek z Jihlavy
Zkuste a napište, jak dopadl profík. Já měla trochu pře 70 %, zkoušela jsem to už před časem.
http://clovekonline.cz/test-hudebniho-sluchu/
Líbí se mi, že školy s dětmi občas chodí do divadel - ale mají nyní vůbec všichni nějaké jiné kalhoty než rifle? Děti i někteří učitelé. A s tou hudebkou a výtvarkou se na základce někteří vyučující berou příliš vážně a dokonce v hodinách nestíhají.
18. 03. 2014 | 16:54

aga napsal(a):

Marie S.

"Zní to hrozně, ale možná nejste daleko od pravdy. Není pak nakonec dobře, že se "nicnetušící" rodiče domáhají svých práv a práv svých dětí, a chtějí do toho mluvit?"

No. z hlediska vědomí a svědomí těch rodičů je to jistě dobře. Z hlediska praktických dopadů to už bude nejspíš marné.
18. 03. 2014 | 17:00

aga napsal(a):

Marie S.

I když, na druhou stranu, možná že takhle je to dobře. S tím, co nám až dosud civilizace už pár set let cpe do hlavy, jsme se dostali na hranu její destrukce. Skutečný potenciál člověka systémem a obsahem výuky téměř není osloven, a rozhodně neústí do harmonického života člověka, lidí a planety. Možná tedy bude lepší utřít tabuli a začít znovu, docela jinak.
18. 03. 2014 | 17:05

E.A. napsal(a):

Kdyz se zrusi dejepis, tak nam budou vychazet ze skol nacisti a komunisti.
Kdyz se zrusi prirodopis, tak nam budou vychazet sami Klausove.
18. 03. 2014 | 17:18

šašek z Jihlavy napsal(a):

Baba Jaga
77.8 % je můj výsledek. Tento test nepovažuji za objektivní, mimo jiné mi elekktronické zvuky dost lezou na nervy. Dal bych přednost tradičním nástrojům a možnosti více pokusů.
Dovedu si ale představit, že např. cikánský sluchař, nezatížený odbornictvím, může mít vynikající výsledek.
Mám-li být upřímný, čekal jsem mnohem horšá výsledek, bral jsem to hákem, bez pauzy mezi jednotlivými příklady, a nebyl jsem si jist snad v žádné ukázce. Kdoví, jak bych uspěl před nějakými padesáti lety, sluch se mi dost zhoršil, takže mi např. v TV spoustu věcí uniká, možná taky, že už si nemůžu zvyknout na ledabylou výslovnost našich herců, na hudbu by to ale nemělo mít vliv, tu vnímám pořád dobře, jen vysoké tóny mi vadí čím dál víc.
18. 03. 2014 | 17:25

Marie S. napsal(a):

aga

Beru, nejsme ta nejlepší civilizace, co tu kdy byla. Ale přece jen se ví aspoň dost o těch předchozích, abychom je mohli hodnotit - aspoň přibližně - z hlediska, které užíváte. Tedy rozvoj potenciálu, harmonický život na planetě. Máte dojem, že některá z nám známých civilizací na tom byla líp - tedy úspěšnější v těch kritériích? Přece ani antika nebyla dokonalá, nebo - pokud byla v jedné fázi - rychle přišlo vystřízlivění a úpadek, vlivy zvnitřku i zvenčí. Je to vůbec povaha člověka, blížit se něčemu dokonalému? Nebo je nám to dáno, částečně či relativně, jen v osobní rovině, za celek nelze ručit a už vůbec ne ho ovlivnit - tedy mimo tu neblahou manipulaci?
Nechce se mi házet flintu do žita, přece jen vidím příznivé dopady třeba dobrých vzorů na psýché dítěte. A taky vidím nadšení v určité části mladých ... tam ten potenciál je, řekla bych i hodně velký.
18. 03. 2014 | 17:26

aga napsal(a):

Marie S

To je složitá a komplexní otázka. Nejprve bychom si museli odpovědět na to, proč se vlastně člověk na Zemi inkarnuje. Jestli je hlavním smyslem očistit se tu skrze utrpení, které pobyt zde nevyhnutelně přináší, pak je vše v naprostém pořádku, onoho "blahodárného" utrpení konce opravdu nedohlédnout.

Pokud bychom tu měli opravdu žít šťastně, pak by nás tu asi musel být jen omezený, pro planetu a a ostatní druh snesitelný počet, a na "rozvoj" - tak jak ho chápeme dnes - bychom museli rezignovat - lépe řečeno museli bychom hledat a rozvíjet zcela jiné člověčí potenciály než dnes.

Ale Země je Země, ne Ráj, takže je asi vše tak, jak to má být. Pochopení a akceptace statu quo je asi maximem "rozvoje", který tu může jedinec dosáhnout - a bude tomu hroucení civilizací s budhovským úsměvem přihlížet.
18. 03. 2014 | 17:40

Baba Jaga napsal(a):

To: šašek z Jihlavy 17:25
Jste holt lepší, gratuluji. Ono je to s posloucháním někdy těžké - kdysi jsem u ušní slyšela všechno dokola, ale ve sluchácích málo. A jak tak stárnu, začínám být alergická na hluk, který jsem nevyhledávala nikdy.
Ale s testy je to vždy nějaké - spíše pro pobavení. Začnu tam asi trénovat skládání slov, první pokus jsem měla nic moc. Ale začne zahrádka a do další zimy nejspíše zapomenu.
18. 03. 2014 | 17:41

Anonym napsal(a):

„Nepotřebujeme další reformu vzdělávání, potřebujeme revoluci ve vzdělávání."

Asi před dvěma lety jsem měl možnost udělat přednášku pro vybrané učitele základních škol ohledně nových technologických možností a jejich dopadech na společnost. Dvaceti procentům z těch učitelů bych uznal vysokoškolský titul, ostatním určitě ne.

Je proto pro mne přímo komické sledovat, že v Česku bez pedagogického vzdělání, ztratí tisíce stávajících učitelů práci. Takovéto opatření určitě problém odbornosti nevyřeší. Snad se učitelský sbor poněkud generačně omladí, ale jinak nic víc.

Musím proto zopakovat společně s Němci, že „Nepotřebujeme další reformu vzdělávání, potřebujeme revoluci ve vzdělávání“.

Zdraví anonym, který toho o českém školství poměrně dost ví. Zamyslete se, prosím, a mějte odvahu podívat se kruté pravdě do očí. Situace se bude horšit. Starší generace ztratí naprosto svou autoritu před dospívající generací. A to je dobře nebo špatně?
18. 03. 2014 | 17:44

xx napsal(a):

kala: tak to vysvětlujte gaie a ne mně. Asi vám uniklo, že jsem reagoval na gaino tvrzení o nudě při výuce pouze jazyků a matematiky ( což je vlastně taky jazyk, že )

;)
18. 03. 2014 | 17:50

Marie S. napsal(a):

aga

Asi rozumím. Díky bohu, že mně ta zdejší míra štěstí zatím vcelku stačí. A děkuju za reflexi.
18. 03. 2014 | 17:50

17, 4 bilionů dolarů vrátit nejde napsal(a):

K.V napsal:
"Šašku- trochu jsem nerozuměl vaší poznámce že neznáte hezké převody do češtiny. Polovina písniček ze slavných 60tých let i později jsou předělávky zahraničních do češtiny, například u Matušky s nádhernými texty více než polovina jeho repertoáru, už jsem tu nedávno vzpomínal nádhernou Shelingerovu Šípkovou Růženku, která je hezčí než originál Soldier of the Fortune ( Deep Purple)."
--------------
Soldier OF Fortune je hezčí. Ale je to věc názoru.
Nicméně na N .Coverdale a album Stormbringer nedám dopustit.
Prostě napište, že "Soldier OF Fortune je hezčí"...nebo !!!

http://www.youtube.com/watch?v=YFjGmweq-Vg

:-)))
18. 03. 2014 | 18:09

mb napsal(a):

Skogen napsal(a):
Nevím jak ty, ale já si ze svého života pamatuji víc než 1% událostí.

ucivo zš si celkem pamatuju (ne 100% ale ani ne to 1%)... pak na střední a vejšce se mi ta bulimie nelíbila rovněž ... protože druha věc je, že ti bulimici ani často nevěděli která bije a jak ty věci spolu souvisí ... se to prostě nadrtili ... ja jsem celkem rad o věcech přemýšlel ...

zatím zdravím
18. 03. 2014 | 18:10

gaia napsal(a):

Anonym

ta už ji ztratila, když nedokáže mladé zvládnout a kvůli tomu raději rezignuje na jejich vzdělávaní.
18. 03. 2014 | 18:11

Zdeněk Brom napsal(a):

Anonym:

Pokud už revoluci ve vzdělávání, pak ale i směrem k hlubšímu poznání vztahu člověka s okolním světem a k lidství.
18. 03. 2014 | 18:11

mb napsal(a):

K .V napsal(a):
Já u maturity musel znát, že K.H.Mácha věnoval svoji sbírku básní Eleonoře Šonkové.

doufám, že kdyby vám dal zkoušející doplnující otazku po pozadí Eleanory,

znal byste správnou odpověď ...
18. 03. 2014 | 18:15

Marie S. napsal(a):

17,4 bilionu, K.V.

Skoukla jsem - pan ministr je teda neuvěřitelnej pašák, díky za odkaz. Co se týče textů - dávám 1:1.
18. 03. 2014 | 20:31

Anonym napsal(a):

Žalovat za fyzické ublížení je možné jak učitele, tak i lékaře. Lze ale ublížení aplikovat i na budoucí profesní znevýhodnění vzděláním, které ve své době nereflektovalo nejnovější dostupné poznatky?
18. 03. 2014 | 21:35

aga napsal(a):

Marie S.

No mi ta moje míra štěstí taky většinou stačí - dokud mi třeba neumírá kočka, a já s tím nemohu nic dělat, nebo nedej bože ještě něco horšího - a něco horšího se někde děje prakticky furt. A když začínáte cejtit, že hranice mezi vámi a "tím ostatním" je velice pofiderní, že vlastně ani žádná není, pak Vás začíná bolet i neštěstí "tam venku".
18. 03. 2014 | 21:51

Marie S. napsal(a):

aga
aga
Asi je to - mimo jiný - o schopnosti si to negativní ne/připouštět. Můžu se tím trápit od rána do noci, trpím jako zvíře, a nakonec zjistím, že ničemu a nikomu tím nepomůžu. Ještě párkrát si takhle zatrpím, sáhnu na dno, a po dvacátý mi dojde, že to trpím za někoho jinýho a že mu tím nepomůžu, když budu zničená. Že je možná - i pro ostatní - lepší, když se srovnám, myslím taky na sebe, srovnám si svoje potřeby pro tu aspoň minimální spokojenost, na kterou cítím od života pro sebe nárok. Pak mám větší sílu pomoct druhýmu, když potřebuje a já můžu konkrétně pomoct - a někdy nemůžu nic udělat, i kdybych se rozkrájela. Když člověk myslí na druhý a vlastně se na ně při práci orientuje, dává to zpětně velkou sílu. To mě drží nemyslet pak tolik na to neštěstí někde dál. Asi určitá míra sobeckosti je podmínkou přežití v tomhle světě.
18. 03. 2014 | 23:10

Marek Kobera napsal(a):

Už jsem tady psal...nadšení je třeba podporovat. Naprosto praktický příklad: asi se nedá očekávat, že všichni jedinci v populaci budou z výpočtu procent skákat radostí do stropu. Proto je třeba zavést propůjčování diplomů a maturitních vysvědčení. Pokud se ukáže, že člověk neumí vypočítat procentní slevu, tak je nutné mu tato osvědčení o znalostech, dovednostech a schopnostech okamžitě odebrat a poskytnout mu čas a příležitost pro rozvinutí nadšení v individuální výuce.
To myslím naprosto vážně. Pak by i to 1% naučeného se postupně zvýšilo.
19. 03. 2014 | 06:24

aga napsal(a):

Marie S.

Určitě, a každému bych doporučoval Váš postoj, ale někdy to prostě nejde. Není to totiž vůbec záležitostí racionální úvahy a vůle. Ty hranice mezi námi a světem na určité rovině opravdu neexistují, nakonec je všechno jedno, a jsou chvíle, kdy to prostě cítíte víc než byste chtěla.
19. 03. 2014 | 07:44

Simir Papasavoglu napsal(a):

Brome, hrome, co když se výborný matematik nechce učit zrovna anglicky? To je pak pro SOČ ztracen?
19. 03. 2014 | 08:15

petrph napsal(a):

Hezky popsané, ale ten problém je skutečně někde jinde. V paměti "zůstane zhruba 1 procento znalostí", pokud si je člověk běžně neobnovuje a nedoplňuje.
A to snad vidí každý sám-nikdo asi "nezapomněl " ze školy číst a psát, ani počítat . Tudíž tyto znalosti si uchovává (a dobře) po celý život.
Takže touto cestou by tedy mělo jít i školství-nikoliv izolované znalosti- -ale postavit komplexní vzdělání na tom, že každý další stupeň (třída) staví na znalostech z předešlého stupně a tyto obnovuje a rozšiřuje. A směrem ku praxi, aby si absolventi ty znalosti neustále obnovaval i po škole.A ty izolované znalosti skutečně ze škol vyházet. Možná to nebude 90 procent, ale jenom 50...
19. 03. 2014 | 10:18

Petr Čížek napsal(a):

Způsob školní výuky popsaný autorem blogu je určitě nutný. Bez něj by totiž nebylo možné udělat po vychcípání dnešních penzistů z žádného národa tupý materiál, snadno ovladatelný internetem a televizí. A to je, jak račte pochopit, naprosto optimální nejen pro zahraniční zadavatele linkové montážní výroby, ale také i pro domácí místodržící, z hlediska technologie moci. Předložený návrh se mi ovšem nejeví jako úplně systémový. Výuku matematiky v popsaných žákovských kroužcích bych na základní škole omezil na sčítání do deseti, k maturitě bych ho zvýšil do sta a přidal malou násobilku a na matematicko fyzikální fakultě by se graduovalo trojčlenkou. :-) ?
19. 03. 2014 | 10:21

Kossuth Lajos napsal(a):

Pane Šteffl,
moc pravdy nemáte. Školství potřebuje jednu jedinou, nedosažitelnou věc: kvalitní učitele. S tím, co se tu po školách vyskytuje můžete vymýšlet do aleluja a nebude to stejně k ničemu. Bohužel.
19. 03. 2014 | 12:56

Zdeněk Brom napsal(a):

Simir Papasavoglu:

Není, ale nemá šanci postoupit do mezinárodních soutěží.
Mimochodem, moc takových, kteří neuměli anglicky jsem tam nezažil.
19. 03. 2014 | 13:12

Simir napsal(a):

OK, Brome, to bylo jen takové polechtání. Ono je to buřt. My tu máme jednoho takového v kanclu, už s diplomem z VUT Brno a nemůžeme pořád přijít na to, za co ten člověk ten diplom vlastně dostal. Chytrej jak rádio, ale když má začít myslet a něco zkonstruovat, je to v čudu. Ale soutěže za vyhrával, i když nevím, jestli v ájině.
19. 03. 2014 | 13:46

Marek Kobera napsal(a):

To Simir:
Zkonstruujete mi superpočítač? Jeden bych chtěl...
19. 03. 2014 | 18:56

Marek Kobera napsal(a):

To Adam Procházka:

Vím, kde se vyskytuje acetylkoenzym A. Jsem zletilý a dle Vás asi exot. Šlechtí Vás, že byste byl schopen se naučit hlavní město Bulharska i mimo školu. Nicméně podle JAK škola má učivo předkládat krásně systematicky, takže se mu snadno učí a trvale se podrží v paměti. Pokud to gymnázium Vašich dětí nezvládá, tak je chyba patrně právě v něm, ne v teorii nebo politice.
19. 03. 2014 | 19:17

Simir napsal(a):

Marku,
je mi líto, ale jsme strojírenská firma, takže ten comp by asi nešel.
Kdybyste chtěl linčičku na balení tatranek, nebo plnění lahví, nebo balení pracího prášku do krabičky, nebo do pytlíku, dejte vědět :-)
Akorát že ten náš chytrolín neumí ani spočítat, jaké potřebuje ložisko, nebo šroubek......
Zdraví Simir P.
20. 03. 2014 | 10:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy