PISA a radost ze života

23. 03. 2014 | 15:12
Přečteno 11271 krát
Soutěž zemí o nejlepší umístění v PISA nemá rozumný smysl. České děti jsou ve škole druhé nejnešťasnější na světě.

Mezinárodní šetření PISA se opakuje každé tři roky. Každý rok se soustředí na jednu ze tří gramotností: čtenářskou, matematickou nebo přírodovědnou. V roce 2012 to byla matematická gramotnost. Vzorek za ČR byl 297 škol a 6 535 žáků. Ve všech zemích jde o patnáctileté žáky.

ČR skončila 24. z 65 zúčastněných zemí. Oproti roku 2003 se ČR zhoršila o 17 bodů, což je 6. největší zhoršení, oproti roku 2009 se ovšem ČR trochu zlepšila. Nejvíce se ovšem zhoršilo Švédsko a Finsko. Celkové výsledky najdete zde. A podrobné analýzy v angličtině pak zde.

Čím víc výsledky PISA studuji, tím míň věřím, že srovnávání zemí v jednotlivých gramotnostech má nějaký význam. Skutečnost, že mnohé státy se pustily do nevyhlášené soutěže o nejlepší umístění v PISA, pokládám přímo za hloupou.

Za prvé je zřejmé, že výsledky ovlivňuje mnoho různých faktorů, a to ještě různě v různých zemích. Některé z těchto faktorů zatím neznáme nebo je prostě neumíme zjistit, jiné a nejspíš nejsilnější jsou mimo vzdělávací systém a další zase neumíme ovlivnit. Posun na žebříčku států nahoru i dolů ovlivňují zásahy do školství jen málo, pokud vůbec. A pokud se nějaký vliv objeví, tak často nevíme, jak to celé fungovalo. Jak si třeba vysvětlíte, že ve všech zemích jsou ve čtenářské gramotnosti dívky lepší než kluci, a často o hodně, zatímco (podle jiného mezinárodního šetření PIAAC) dospělí muži jsou lepší než ženy? Co jsme to tedy u patnáctiletých zjistili a jaký to má význam?

A za druhé, soutěž v gramotnostech vyvolává dojem, že právě to je to důležité a hlavní. V hlavách politiků, kteří vzdělávání moc nerozumějí, roste přesvědčení, že osud národa závisí na tom, jak budou naše děti umět matematiku, přírodní vědy a číst. A pak přesvědčují veřejnost, že hlavní úkol vzdělávání je v tomhle děti dobře vycvičit. Ale tak to prostě není. Výchova k mravním hodnotám nebo umět a chtít se učit a mnohé další věci jsou jistě důležitější. Pěkně o tom, co vše na vzdělávání závisí, píše kolega Macháček zde. Věřit, že na výsledcích PISA závisí vzdělanost národa, je stejné jako bychom věřili, že zdraví národa závisí na umístění na olympiádě ve vrhu koulí, diskem a oštěpem, a na to soustředili veškerou pozornost.

Na druhé straně mnohá jiná, zdánlivě vedlejší zjištění PISA pokládám za důležitá. I šéf PISA Andreas Schleicher čím dále méně mluví o rozdílech ve výsledcích mezi zeměmi a stále více o jiných věcech. Zejména pak o závislosti výsledků na sociálně ekonomickém zázemí žáků uvnitř jednotlivých zemí. Česká republika a Slovensko patří k pěti zemím s nejsilnějším vlivem socioekonomického zázemí na vzdělávací výsledky žáků. Jinými slovy škola u nás špatně plní svoji kompenzační roli a žák, i když chytrý, jehož rodinné zázemí je slabé, má u nás jen malé šance na dobré vzdělání.

Z posledního analytického sdělení mě zaujaly dva grafy:

Procento žáků, kteří uvedli, že se cítí ve škole šťastní:
stesti
stesti


Žáci uváděli, zda souhlasí s výroky jako: Ostatní mě mají rádi. Cítím se jako outsider. Snadno získávám ve škole přátele. Jsem spokojen se školou. Z toho byl sestaven index sounáležitosti se školou:
Index
Index



Kromě toho, že ČR je v Evropě úplně poslední, stojí za pozornost i nízké umístění tolik vychvalovaného Finska a také Polska, z jehož reforem se prý máme poučit.

A jako obvykle, pokud chcete diskutovat, označte prosím svůj příspěvek písmeny rvr. Příspěvky bez rvr už ani nečtu. Diskutovat s lidmi, kteří nepřečetli celý text, je ztrátou času. Doporučuji i ostatním takové příspěvky nečíst, žádné myšlenky v nich nebývají. A prosím nediskutujte s nimi - jen to zapleveluje diskusi.

Možná se Češi učí blbé náladě už ve škole. A nebo se snad se blbá nálada promítá i do škol?

Přitom podle reprezentativního dotazování rodičů je pro ně ze všech nabízených možností vůbec nejdůležitější, aby se děti Uměly radovat ze života, ještě před Umět a chtít se učit a daleko třeba před Kreativitou.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Baba Jaga napsal(a):

A neptali se náhodou v chybně vybraných školách?
Mnoho výzkumných a poradenských agentur - zdravého rozumu smrt.
23. 03. 2014 | 15:19

aga napsal(a):

Já se cítím pod diskuzemi pana Štefla nešťastný. Jak tam nenapíšu nějaký rvr, nikdo se se mnou nesmí bavit. Cítím se pak jako outsider. Ve škole to bylo lepší.
23. 03. 2014 | 15:42

Baba Jaga napsal(a):

To: autor - rvr a aga
Také jsem na heslo v 15:19 zapomněla. Nešťasná z toho nejsem.
23. 03. 2014 | 15:45

Návštěvník napsal(a):

rvr

Pane Šteffle,

otevřel jste pandořinu skříňku, a napsal jste něco, co učitelé velmi neradi slyší. Cituji Vás:

Na druhé straně mnohá jiná, zdánlivě vedlejší zjištění PISA pokládám za důležitá. I šéf PISA Andreas Schleicher čím dále méně mluví o rozdílech ve výsledcích mezi zeměmi a stále více o jiných věcech. Zejména pak o závislosti výsledků na sociálně ekonomickém zázemí žáků uvnitř jednotlivých zemí. Česká republika a Slovensko patří k pěti zemím s nejsilnějším vlivem socioekonomického zázemí na vzdělávací výsledky žáků. Jinými slovy škola u nás špatně plní svoji kompenzační roli a žák, i když chytrý, jehož rodinné zázemí je slabé, má u nás jen malé šance na dobré vzdělání.

konec citace.

Ano, je to tak, jak píšete. Už zhruba před 10-12 lety jsem četl správu (vůči ČR velmi kritickou), která poukazovala na to, že v ČR jsou S ODSTUPEM největší rozdíly ve schopnostech žáků jejichž rodiče mají dobré vzdělání oproti žákům, jejich rodiče mají vzdělání nízké.

Přeloženo z češtiny do češtiny, aby někteří duševně méně vybavení jedinci pochopili, přidaná hodnota českého školství je ve skutečnosti velmi nízká - nejnižší v rámci OECD.

Ještě lidověji řečeno, co žáky nenaučí rodiče, NEUMĚJÍ.
23. 03. 2014 | 15:46

Xaver napsal(a):

Někdy v roce 1991 jsem v rozhlase slyšel zatím nejchytřejší názor na požadované dovednosti absolventů škol.
Vyslovil ho děkan nějaké mimopražské lékařské fakulty.
Řekl: "Přijímačky u nás dělají absolventi středních škol z matematiky a z cizích jazyků.
Matematika ukazuje jak umí myslet, cizí jazyky ukazují jak umí dřít. "
23. 03. 2014 | 15:56

Bestia triumphans napsal(a):

rvr. Zajímavé.
Co člověka praští do očí, je v prvním grafu převaha rozvojových zemí na čele žebříčku. Ta Indonésie - jen krátce jsem ji procestoval, ale první a taky trvalý dojem z lidí byl, že jsou příjemní, veselí, usměvaví. Jestli se tenhle přístup nepromítá v testu.

Dále mi není úplně jasný rozdíl mezi oběma otázkami. Pokud se školou cítím sounáležitost, tak se v ní cítím automaticky štastný, ne? V tom případě ale nerozumím umístění Německa a Rakouska. Žáci jsou zde štastni tak nějak průměrně, ale co se sounáležitosti týče, tak jsou na špici. Totéž u Indonésie, žáci na špici v prvním žebříčku, ale v druhém je to průměr.
23. 03. 2014 | 15:57

asdf napsal(a):

jako žádné rvr nedokáže, že jsem četla článek a nikoli jen diskusi, stejně tak žádné testy nedokáží, jak se člověk uplatní v životě.Hlavně, že si na tom však někteří nahrabali a že je na učitele nějaký bič.
23. 03. 2014 | 15:59

honolulu napsal(a):

Sice o detech nic nevim, nikdy jsem zadne nemel. Vylucuval to muj zivotni styl a zamestnani. Presto vim urcite, ze deti maji v podvedomi pud sebezachovy !

Kazde dite ma totiz "andelicka straznicka", ktery je podrizeny vyssim mocnostem vesmirnym .

Vy Cesi, toto nebeske zarizeni znate z obrazu vasich babicek, na kterych je ukazano
jak nad prudkou rekou po malem moste, jde parek deti a nad nimi se vznasi andel...

Kdyz ale zalopatujete vasimi prihlouplymi socialnimi experimenty takove nebeske usporadani, tak mate z deti nestasne prihlouple neurotiky a z andela znasilnenou stetku...

Vy socialni inzenyri jste plne zodpovedni za destruktivni trend, ktery u vas existuje. Vase tridy jsou plne Cikanu a ceske deti jsou terrorizovany stejne jako ucitelky, ktere jsou bezbrane proti rvoucimu gangu barbarskych rodicu...

Vasi policajti maji povahy katolickych ministrantu a kazdy jejich velitel je prevlecena jeptiska poplatna docasnemu rezimu...
Receno spisovnou cestinou : - cesky narode je te nehodno, kdyz tvoje authority stoji za hov.o.
Prof. politicke nekorektnosti witchdoctor honolulu
23. 03. 2014 | 16:01

KvL napsal(a):

rvr

Prolétl jsem si onu zprávu, čím si vysvětlujete, že prvních 7 pozic obsadily Asijské státy, které jsou následovány Lucenburskem a Švýcarskem a následně dalšími státy? (Tedy týkalo se to matematické části) A jak si vysvětlujete podobnou situaci v oblasti čtenářské gramotnosti?

Čím to, že i de v diskusi velmi propagovaný (snad paní Viola, nebo kdo to tak často píše, jistě se to zde znovu objeví) Finský model skončil až na pozici 12., ovšem v čtenářské již na pozici 6. a v Přírodovědné části již na pozici 5. Ovšem přitom stále je předbíhán státy Asijskými.

V oblasti vzdělávání se pohybujete hodně dlouho, máte nějaký nápad, jak by mohlo dojít ke zlepšení výsledků?

Zajímavé mi příjde, že i ze zde vámi otištěného grafu lze vyčíst že i v zemích, o kterých si středoevropan myslí, že mají přísný systém, jsou žáci šťastnější, než u nás, snad s jedinou vyjímkou Korejské republiky.

P.S. značka rvr značí co?
23. 03. 2014 | 16:03

aga napsal(a):

Mimochodem, platím školné holčičce v Indii, a ta je ve škole šťastná jednak proto, že tam vůbec může chodit, a druhak proto, že tam za peníze z podpory dostane dvakrát týdně mléko. Možná budou brzo děti u nás ve škole také šťastné, třeba tehdy, až se bude topit jenom tam.
23. 03. 2014 | 16:12

gaia napsal(a):

aga

taky mě to napadlo, že to muže být způsobeno, že máme nejrozmazlenější děti na světě.
23. 03. 2014 | 16:35

aga napsal(a):

gaia

Ovšem asi v kombinaci s šikanou, kvůli které máme nejspíš i nejnešťastnější učitele na světě. Samozřejmě kromě pana Broma, ten si ví rady vždycky, ale chudák průměrná učitelka už asi na všechen ten etnický svéráz nestačí.
23. 03. 2014 | 16:42

e.m. napsal(a):

rvr
blízkost Estonska a Finska k ČR v této statistice mne přesvědčuje, že fakt není jasné, o čem vypovídá.
no a v Číně nějak o těch dovednostech soudí opak.

myslím, že co píšete, nemáte moc dobře doloženo.
23. 03. 2014 | 16:45

gaia napsal(a):

aga

ale taky nevím, proč naše děti musí pořád sedět na těch tvrdých židličkách jen dvou velikostí, když kdejaký bezvýznamný ouřada má polstrovanou a polohovatelnou židli.
23. 03. 2014 | 16:48

honolulu napsal(a):

ago, napsal jsem duvod, proc by jsi nemel posilat penize do indie. NEPROSLO TO !
23. 03. 2014 | 16:54

e.m. napsal(a):

rvr
:) pane učiteli, ale napadlo mne - nedáváte vlastně tou zkratovitou interpretací tohoto výzkumu dětem špatný příklad? ... :o) nebo... je to naopak dobrý příklad ve smyslu chci-li cokoli prokázat z důvodů, které se mi hodí, argument se najde?

Mimochodem - v životě se ty děti (ne)uplatňují jak?
Co bychom vlastně od další generace chtěli?
:o) teda kromě toho, aby nás živila v důchodku; k čemuž má být teda morální nebo co /s tou morálkou je to také zajímavé...pokud jsem pochopila, aktuálně není rozhodující *co se říká, ale kdo to říká* a extremismus je v kurzu; tož já myslím, že s návrhem *ať se naučí hymnu, otčenáš, zapnot i-pod, otisknout palec mačkat spoušť* máte solidní šanci...
23. 03. 2014 | 17:05

Fialenka napsal(a):

Opravdu zajímavé grafy. Co uděláme, aby i české děti byly ve školách šťastny? A proč nejsou šťastny?

Tady máte rvr - ale není pravda, že příspěvky bez rvr nemívají myšlenku.
23. 03. 2014 | 17:06

e.m. napsal(a):

/to je divné... u několika z těch překlepů bych se vsadila, že tam nebyly.../
23. 03. 2014 | 17:07

strýc virus HxNx napsal(a):

rvr
hm

zajímavé je velmi odlišné umístění Japonska a Korey, přitom tyto země jsou si mentalitou značně blízké. například v Japonsku je velkým problémem šikana - hlavně na středních školách (kókó i čúgakkó). každý rok páchají sebevraždu desítky studentů a též je zavražděno několik učitelů.
23. 03. 2014 | 17:12

gaia napsal(a):

strýc virus HxNx

nebo to Macao a Hongkong, nejradši by školu vyhodili do povětří, ale jsou v ní celkem spokojení.
23. 03. 2014 | 17:19

padre napsal(a):

rvr

Mám desetiletéhého syna, chodí do čtvrté třídy. Na počátku ZŠ jsem měl určitou mlhavou představu o tom, že by ve škole mohl získat podstatnou část svého vzdělání. Tuto představu jsem byl nucen přehodnotit, nyní doufám, že si odnese v podstatě jen elementární znalosti a dovednosti, které ho škola naučí proto, že jako zaměstnaní rodiče nemáme čas naučit ho to sami (číst, psát, počítat). Zbytek toho, co lze považovat za vzdělání, bude očividně nucen získat jinde. Moje očekávání vůči škole se zmenšilo na velmi prostý požadavek: aby škola nevyvolávala nechuť, strach, zbytečný stres a apatii. I tohle se zdá být příliš vysoký nárok. Kdybych měl poslouchat to, co chce škola a co škola po dětech žádá, musel bych chtě nechtě přistoupit na vyžadování zbytečností, omezený (restriktivní) způsob hodnocení toho, jak jsou děti v těchto zbytečnostech "dobré" nebo "špatné" a takřka nulovou zpětnou vazbu k tomu, abych se dozvěděl, jak se vlastně moje dítě vzdělává. Kdybych aktivně nebránil tomu, aby škola vzdělávala mého syna podle tohoto schématu, jednal bych proti jeho zájmu. Je paradoxní bránit tomu, aby škola dětem neškodila..
23. 03. 2014 | 17:19

strýc virus HxNx napsal(a):

gaia

s Číňany zkušenosti nemám, mohu se jen domýšlet, jací jsou...
Japonce znám velmi slušně.
23. 03. 2014 | 17:25

gaia napsal(a):

padre

nejhorší jsou takové ty matky lvice, co se naježí a vrčí, jen se k jejich mláděti někdo přiblíží.
23. 03. 2014 | 17:25

strýc virus HxNx napsal(a):

rvr

padre

škoda, že nejste konkrétnější...
23. 03. 2014 | 17:27

KvL napsal(a):

Že to rvr byl jenom nějaký test toho, jak umíme plnit přání autora, protože jsem ho tu ani na jeden text zatím neviděl zareagovat, ani pokud tam byly příme dotazy.

to: strýc virus HxNx
Tak co se podívat na rozdílnosti ve vzdělávacích systémech? Třeba to je v tom. Vlastně by mohl být zajímavý experiment tu zavést vzdělávací systém japonský, domnívám se, že šikana není přímo v něm zakořeněna a sebevraždy se objeví občas i u nás. Otázka proč je tam ten problém se šikanou a je rozínlá hlavní příčina na nižším a vyšším stupni SŠ?
23. 03. 2014 | 18:09

Ládik!!! napsal(a):

Proč to není rzž - proč je to rvr? Přijde mi to jako pohrdání lidmi.
23. 03. 2014 | 18:18

ondrejsteffl napsal(a):

Baba Jaga napsal(a): 23. 03. 2014 | 15:19
„A neptali se náhodou v chybně vybraných školách?“

Metodika výběru vzorku v PISE je velmi propracovaná a také hlídaná, nedělá to agentura, ale MŠMT, což v tomto výjimečném případě je dobře, protože je to celé řízené z OECD.
23. 03. 2014 | 18:27

ondrejsteffl napsal(a):

aga napsal(a): 23. 03. 2014 | 15:42
„Já se cítím pod diskuzemi pana Štefla nešťastný.“
Na rozdíl od školy, tady Vás nikdo nedrží ;-)
23. 03. 2014 | 18:27

ondrejsteffl napsal(a):

Návštěvník napsal(a): 23. 03. 2014 | 15:46
„Přeloženo z češtiny do češtiny, aby někteří duševně méně vybavení jedinci pochopili, přidaná hodnota českého školství je ve skutečnosti velmi nízká - nejnižší v rámci OECD.
Ještě lidověji řečeno, co žáky nenaučí rodiče, NEUMĚJÍ.“

Trochu silně řečeno, ale tak to je čím dál víc. Vzdělávací příležitosti mimo školu rychle přibývají, vzdělaní rodiče je dětem umí najít a nabídnout a školu potřebují čím dál míň. Proto je stále důležitějším úkolem a funkcí školy vyrovnávat tento hendikep a vzdělávat především část žáků s horším rodinným zázemím, ale to česká škola dělá mizerně.
23. 03. 2014 | 18:28

ondrejsteffl napsal(a):

Xaver napsal(a): 23. 03. 2014 | 15:56
„Vyslovil ho děkan nějaké mimopražské lékařské fakulty.
Matematika ukazuje jak umí myslet, cizí jazyky ukazují, jak umí dřít."

Asi nešlo o lékařskou fakultu, tam se přijímací zkoušky z matematiky a cizích jazyků nikdy nedělali, ale nevadí, k věci: Podívejte se na státní maturitu z matematiky, ta rozhodně není o myšlení, ale o naučených algoritmech a cizí jazyky zas nejlíp umí ti, co mohli vyjet do ciziny.
23. 03. 2014 | 18:29

ondrejsteffl napsal(a):

Bestia triumphans napsal(a): 23. 03. 2014 | 15:57
„Dále mi není úplně jasný rozdíl mezi oběma otázkami. Pokud se školou cítím sounáležitost, tak se v ní cítím automaticky šťastný, ne?“
Sounáležitost je složený index, který obsahuje i Cítit se šťastný, ale i další věci, tři jsou uvedeny v textu blogu, další myslím čtyři najdete na stránkách PISA.
23. 03. 2014 | 18:30

ondrejsteffl napsal(a):

asdf napsal(a): 23. 03. 2014 | 15:59
„jako žádné rvr nedokáže, že jsem četla článek a nikoli jen diskusi, stejně tak žádné testy nedokáží, jak se člověk uplatní v životě.“

rvr je jako indikátor rozhodně lepší než testy.
23. 03. 2014 | 18:30

ondrejsteffl napsal(a):

KvL napsal(a): 23. 03. 2014 | 16:03
„čím si vysvětlujete, že prvních 7 pozic obsadily Asijské státy“

Viz aga napsal(a): 23. 03. 2014 | 16:12. Jde vesměs o země, kde je pořád vzdělání cestou z bídy, a často o země, kde vzdělávání není pro všechny. Děti pak mají úplně jinou motivaci – doporučuji film I Wanna Be a Boss, žák studuje proto, aby pak svým starým rodičům koupil nový nábytek… To jen těžko najdete v zemích všeobecného blahobytu, kde problémem „chudých“ je obezita ne hlad a chudoba znamená, že nemůžu na dovolenou k moři.

„Čím to, že i de v diskusi velmi propagovaný (snad paní Viola, nebo kdo to tak často píše, jistě se to zde znovu objeví) Finský model skončil až na pozici 12.“

Myslím, že i Finsko má problém… Ostatně ví to a hledí dopředu. Pěkně o tom mluví finská ministryně školství (http://www.eduin.cz/clanky/tydenik-trend-do-vzdelavani-ve-finsku-mluvi-statni-sprava-experti-i-obycejni-lide/), např. Škola stráca svoj význam v spoločnosti, lebo máme viac platforiem, z ktorých sa môžeme učiť, najmä internet. Držať deti v škole osem hodín denne nie je cesta, musíme im dať priestor a čas, aby boli kreatívne. Potrebujeme sa poobzerať po nových vzdelávacích metódach.“

„V oblasti vzdělávání se pohybujete hodně dlouho, máte nějaký nápad, jak by mohlo dojít ke zlepšení výsledků?“
Pustit školu do světa a svět do škol. Svět vzdělává čím dál líp.

„P.S. značka rvr značí co?“
Nic :-)
23. 03. 2014 | 18:31

ondrejsteffl napsal(a):

e.m. napsal(a): 23. 03. 2014 | 16:45
„fakt není jasné, o čem vypovídá.“ „myslím, že co píšete, nemáte moc dobře doloženo.“
No právě o tom píšu, že nevíme o čem to vypovídá.

e.m. napsal(a): 23. 03. 2014 | 17:05
„Co bychom vlastně od další generace chtěli?“
Pěkná otázka! Myslím, že mnozí, aby byla stejná jako ta naše a moc nezlobila.
23. 03. 2014 | 18:31

ondrejsteffl napsal(a):

Fialenka napsal(a): 23. 03. 2014 | 17:06
„Co uděláme, aby i české děti byly ve školách šťastny? A proč nejsou šťastny?“

Jsem rád za tu první osobu, taky se ptám.
23. 03. 2014 | 18:31

gaia napsal(a):

Proto je stále důležitějším úkolem a funkcí školy vyrovnávat tento hendikep a vzdělávat především část žáků s horším rodinným zázemím,
no škola by měla být pro všechny.
23. 03. 2014 | 18:31

ondrejsteffl napsal(a):

padre napsal(a): 23. 03. 2014 | 17:19
„Moje očekávání vůči škole se zmenšilo na velmi prostý požadavek: aby škola nevyvolávala nechuť, strach, zbytečný stres a apatii… Je paradoxní bránit tomu, aby škola dětem neškodila.“
Rodičů s podobným názorem rychle přibývá.
23. 03. 2014 | 18:31

asdf napsal(a):

ondrejsteffl

rvr je, jak správně podotkl KvL, indikátorem akorát toho, jak vám čtenáři jsou ochotni vyhovět.
Jiné to podcenění akorát uráží.
Ale co čekat zrovna od vás, škatulkovače našich dětí, že se nepokusíte nějak rozškatulkovat i diskutéry, naštěstí diskutérům ublížit nemůžete a zde si klidné může psát kdo chce i bez značek, stačí otrávit recatchů, ale chudaci děti, ty se škatulkování bránit nemohou a podřídit se musí ve škole kdejaké kravině, co si na ně nahoře vymyslí lidé, kteří nikdy neučili.
23. 03. 2014 | 18:39

aga napsal(a):

štefl

Nevím, proč ztrácíte čas odpovědmi prostému nevzdělanému pobíječi much, totálně bez rvr :)
23. 03. 2014 | 18:46

gaia napsal(a):

aga

vidíte jakou tu už máte autoritu, zřejmě zařazen mezi VIP elitní diskutéry a TEM dovoleno víc než plebsu.
Ještě zkuste zkušebně sprosté slovo...
23. 03. 2014 | 18:53

aga napsal(a):

PS štefl 18:31

Trochu nechápu, proč cítíte potřebu vysvětlovat mi rozdíl mezi motivací vzdělávat se u nás a v Indii, předpokládal bych, že na základě zjevného faktu, že umím číst a psát, a platím v té Indii školné (takže jsem si o tom asi něco přečetl), lze odvodit, že tato informace je zbytná. Smyslem té připomínky bylo spíše poukázat na téměř nulovou vypovídací schopnost oněch grafů, které tyto rozdíly v motivaci evidentně nezohledňují. Nebo, jinak řečeno, ona radost ve škole nemusí nutně souviset s kvalitou vzdělávacího systému, ale může tomu být i přesně naopak.
23. 03. 2014 | 18:56

strýc virus HxNx napsal(a):

KvL 18:09

jednou z charakteristických vlastností japonského vzdělávacího systému je dril v podstatě prušáckého střihu.
ano, dodnes.! to není můj postřeh, ale konstatování mého učitele japonštiny, rodilého mluvčího, rodáka z Tokia, s nímž se znám již víc jak deset let
možná to mnohé překvapí...
23. 03. 2014 | 18:59

e.m. napsal(a):

rvr
pane Šteffle, obezita může být klidně provázena kvalitativní podvýživou - :) neboli nic není tak jednoduché...
no a přísloví jako *génius je 10% talentu a 90% dřiny* hovoří samo za sebe - :) úplně zadara to nebude nikdy....... tož já myslím, že skončíte u toho, že učitelů by mělo být dost a měli by být natolik kvalifikováni, aby mohli k žákům přistupovat individuálně, naučit něco o všem a podchytit a zaujmout speciální talenty (znáte to, kdo chce zapalovat...), nepřehánět to s požadavky tam, kde to zjevně nepůjde, ať dočasně či trvale... ještě nám kdysi pančelka ve večerní jazykové škole říkala, že učitel musí být trochu šoumen.
*dělat někoho šťastným* myslím moc nefunguje, já myslím, že to vzniká tak nějak cestou samo; a ještě se do toho plete genetika a tak... z dětí určitě nebudeme mít to, co chceme, protože tak to v naší kultuře není. i to, že se tady v podstatě dohadujeme na tom, jak s tou školou, aby děti byly takové či onaké, svědčí o tom, jak po nich stále něco chceme...jiného, než jsou... jiného, než jsme my....znáte to o pračlověku Janečkovi.
jinak ale matematika je nutná - :) již proto, že podstatou moderní společnosti je lichva v různých podobách /i když se jí třeba říká *investice*/.
23. 03. 2014 | 19:11

KvL napsal(a):

to: Ondřej Šteffl
Zrovna u těch zemí, které se drží na horních příčkách zrovna chudoba příliš asiu působit nebude, Šanghaj, Singapur, Honkong, Tchajwan, Macao, Japonsko. Dobře ano jsou tu v těch městech i chudinské čtvrtě atd, ale to je mnohde na světě, proč zrovna Asie je tak nahoře?
23. 03. 2014 | 19:14

e.m. napsal(a):

:) pane strýci vire, ta jediná japonka, se kterou jsem kdysi mluvila - učitelka - mi řekla, že číst japonské písmo se naučí VŠECHNY japonské děti....na dys poruchy se nehraje..........což nemusí ale nutně znamenat, jak je to u japonců fajn
23. 03. 2014 | 19:15

e.m. napsal(a):

:) já mám moc ráda pana učitele Pěničku z příhod žáka Kopyta a Mňouka...
howgh
23. 03. 2014 | 19:21

gaia napsal(a):

KvL

Tam je mezi dětmi konkurence, tlak na výkon a žádné ...Proto je stále důležitějším úkolem a funkcí školy vyrovnávat tento hendikep a vzdělávat především část žáků s horším rodinným zázemím, ale to česká škola dělá mizerně.... jak navrhuje autor

no a těm hloupým se v den testu řekne, aby zůstali doma a je to.
23. 03. 2014 | 19:22

KvL napsal(a):

to: strýc virus HxNx
A víte že ani ne? A pokud vím, když zkoušeli trochu něco jiného, tak se jim to moc nevyvedlo. Nebo se snad pletu ohledně toho experimentu v 90. letech?

Myslíte že by to mohlo trochu pomoct i u nás, kdyby se to zavedlo?

Jo jinak k těm kurzům japonštiny jsem se ještě nedostal, ale jen tak sám pro zábavu se učím hiraganu.
23. 03. 2014 | 19:25

KvL napsal(a):

to: e.m.
Které? Hiragana, Katakana, Kanji?

Něco bysme mohli zkusit, ale nevím, jestli je na serveru UNICODE a jestli mi to schroustá znaky. Takže jestli to vezme pak:







A co že to tu je.
23. 03. 2014 | 19:29

e.m. napsal(a):

KvL:
mno, tak to jsem jakožto nejaponec nevěděla, že bych se měla ještě optat na level :) - moc hluboká konverzace to nebyla, ani japonská - tak samozřejmě nevím, zda zvládnou i Kandži všichni, a kvalitně...(teď na to hledím na wiki, bych věděla, oč jde)
....mimochodem, usuzuje se, že japonské písmo a gramatika nějak ovlivňují (roz/vývoj) jejich myšlení?
23. 03. 2014 | 19:44

gaia napsal(a):

e.m.
spíš záporně, když je to tak složité a dril vyžadující.
K rozvoji vzdělanosti docházelo právě cestou zjednodušování pisma, to je dokázané.
23. 03. 2014 | 19:57

MaB napsal(a):

rvr

"V hlavách politiků, kteří vzdělávání moc nerozumějí, roste přesvědčení, že osud národa závisí na tom, jak budou naše děti umět matematiku, přírodní vědy a číst."

Nevím, upřímně řečeno, jestli je ovládání výše uvedených předmětných oblastí to zásadní, co by člověk měl umět. Ostatně, kdo tvrdí, že ví, co je zásadní, je mi jaksi od pohledu podezřelý.

Ale nemůžu si pomoci, v řadě oborů se člověk s nějakou střední a vyšší mírou odbornosti nutnosti pracovat s matikou a/nebo rozumět složitějším textům (smlouvy, manuály...) či promluvám (jednání s lidmi různého typu...) prostě nevyhne.

Mám určitou učitelskou zkušenost a mohu potvrdit jedno východisko, které zde OŠ už dlouho prosazuje: škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. Je to na nich v hodinách vidět a vnímavý učitel, za kterého se při vší skromností považuju, to musí vnímat.

Mám k tomu dvě otázky:

1) Není tento proces spíš určitá hlubší civilizační tendence, na kterou by škola stejně neměla moc velkou šanci odpovědět modernizací výukových metod? Prostě proto, že čelíme vlně individualizace v míře, kterou doposud lidstvo nepoznalo, a běžná škola jako taková prostě šít na míru jedinců nemůže?

2) Není přesto trvání na jisté míře (a popravdě řečeno, ne zrovna nízké míře, vzhledem ke stoupajícím nárokům prostředí) gramotnosti v oblasti matematiky, diskurzivní kompetence a cizího jazyka zcela na místě, a to především u státem garantovaného vzdělávání?
23. 03. 2014 | 19:57

KvL napsal(a):

to: e.m.

No to seříká o každém jazyce, třeba anglicky klidně řeknu i to co bych česky neřekl, takže staré moudo o tom, že člověk je tolikrát člověkem, kolik řečí umí, platí.

Ta písma, a pan Strýc virus mne když tak opraví, se používají v kombinaci, třeba v novinác může být text psán kombinací katakany a kanji, případně i latinky, pokud se jedná o cizojazyčné zkratky a podobně (DVD, CD...(Myslím že jsem viděl i blue ray napsané v japonském textu). A sice existují tradční čísla, ale dne se používají, nepletu-li se, normální arabská.
23. 03. 2014 | 20:01

strýc virus HxNx napsal(a):

e.m. 19:15 a KvL

já nevím, jestli se to naučí všechny děti... s těžkou dyslexií těžko.

do konce střední školy by měl každý normální Japonec zvládnout asi 1900 čínských znaků Džójó Kandži.
hiragana a katakana jsou samozřejmostí. hiragana je na vyjadřování některých gramatických funkcí, třeba trpného rodu či minulého času nebo přechodníku apod., ale dle úzusu se některá slova píší pouze hiraganou. protože má japonština vysoký stupeň homonymie, slouží kandži taky k rozlišení významu. bohužel jedno kandži se může číst až pěti-deseti-dvaceti různými způsoby. jinak se čtou, stojí-li izolovaně, jinak ve složeninách.
arabské číslice se samozřejmě používají, tradiční už moc ne.
zato je zde ale další chuťovka, a to, speciální výrazy pro počítání předmětů plochých či naopak kulatých, malých a velkých zvířat atd atd
říká se, že průměrný středoškolák si nepřečte noviny jako jsou Asahi šinbun, protože je to tak obtížné- katakana se používá k psaní slov a jmen cizího, nejaponského původu, ale taky ke psaní odborného výrazu.

jinak Vy jste, e.m., našla kandži pro les (mori) a strom /ki, MOKU/, jak vidím.
23. 03. 2014 | 20:24

strýc virus HxNx napsal(a):

KvL

pardon, ty znaky jste vyhledal Vy, ne e.m.
ten třetí znak stín, silueta, fantom --- kage, EI.
23. 03. 2014 | 20:42

strýc virus HxNx napsal(a):

日本語はとても面白いと 思います.
Nihongo wa totemo omoshiroi to omoimasu.
Myslím, že japonština je velmi zajímavá.
23. 03. 2014 | 20:49

gaia napsal(a):

docela se divím, že se ti malí japončíci maji čas ve škole naučit ještě něco jiného než to psaní
23. 03. 2014 | 21:02

Martin1 napsal(a):

Proč jsou naše děti druhé nejnešťastnější na světě a inspektoři PISA nejblbější na světě?
"PROTOŽE SE NA TO INSPEKTOŘI PISA PTALI NAŠICH DĚTÍ 1. ZÁŘÍ"
23. 03. 2014 | 21:11

strýc virus HxNx napsal(a):

a já se zase nedivím, že jich tolik nosí brýle...
skutečně, psaná japonština je extrémně těžká...
a teď si ještě vemte, že ty dětské ručičky to smolí pomocí štětce.
pořádná zástěrka je u obou pohlaví naprostou nezbytností, tuš cáká na všechny strany... :-)
naštěstí výpočetní technika leccos dosti zjednodušila a usnadnila.
23. 03. 2014 | 21:12

učitelé: Rozumně Věrohodní Roboti? napsal(a):

autor 18:31
Na první pohled to vypadá rozumně.
Ale pokud by účelem školy měl být nějaký pursuit of happiness, stačilo by přidávat lexaurin do kokakoly. Buhví, jestli už tam není.

Podle mého by ze školy měli vycházet mladí lidé, schopní kriticky analyzovat jevy, s kterými se stkávají.
Jistě je to hodně chtěno.
A samozřejmě není tak docela v zájmu učitelů, pokud tedy sami takovou schopnost mají (jako žák základní školy ani jako rodič školáků jsem se s tím nesetkal; jako pedagog a rodič gymnazistů už ale ano) ji předávat dál.

Základem kritického myšlení není štěstí ale skepse.
23. 03. 2014 | 21:15

gaia napsal(a):

učitelé: Rozumně Věrohodní Roboti?

přesně tak to říkal Komenský učení má kořen hořký až plod sladký.
Tak daleko jsme se od něj vzdálili a vytrhli z kontextu jen tu jeho školu hrou.
23. 03. 2014 | 21:25

KvL napsal(a):

to: Strýc Virus HxNx
To já jsem chtěl zkusit, kolik lidí pozná co to je, vzal jsem zrovna takové které mají význam z obrázku zřejmý, krom stínu. Občas tak zkouším známé, v hospodě po třech pivech a tak. :) Někdy to poznají někdy ne.

Stejně je to zajímavé, jak jeden znak může nést význam celého slova.
23. 03. 2014 | 21:26

KvL napsal(a):

to: strýc virus HxNx
To ještě píšou štětcem? Myslel jsem si, že aspoň o tužce,ještě lépe versatilce, už slyšeli, když jsou tak dobří v oblasti elektroniky.

Ne, chápu, že je to tradice, ale kdybychom se my tady učili pořád ještě z tradice psaní perem a inkoustem tak si toho po sobě moc nepřečtu, pro mě máme špatný směr psaní, mazal bych si to rukou.
23. 03. 2014 | 21:30

strýc virus HxNx napsal(a):

no, technická poznámka ještě: je dobré umět katakanu, protože kandži jsou často skládačky katakanových symbolů. neplatí to ale úplně.



vy jim tedy dáváte, v té hospodě... jak to mají, chudáci, poznat?
23. 03. 2014 | 21:33

strýc virus HxNx napsal(a):

KvL

ale jasně že píšou propiskama a pod.
ale když se učí kandži, "fude de kakimasu" (píšou štětcem)
vždyť každé kandži má závazný počet tahů a jejich pořadí---
na to se propiska moc nehodí.

23. 03. 2014 | 21:37

KvL napsal(a):

to: strýc virus HxNx
Já jenom ty co umím a které jsou jednoduché, jako les, strom člověk.

Nemají na mne chodit s němčinou, tou umím jenom nakupovat na nádraží lístky (vzhledem k tomu kde žiju se to hodí, když přejedu stanici) a objednat si v hospodě něco málo na jídlo. A kousek jedné básničky od Schillera, jestli se nepletu. (A nějaká další slova, ale mluvit to ne). Akorát v horečce občas blábolím cosi anglicko-německo-česky. Ruština do toho naštěstí nelze.
23. 03. 2014 | 21:41

Skogen napsal(a):

Pane Šteffl,

vy si myslíte, že kdyby české žáky šoupli do japonské školy, byli by šťastnější? Já si myslím, že by jim dost lezly oči z důlků a štěstím by to tedy zrovna nebylo...

Ale ono je to dost o tom, co si pod tím štěstím vlastně představovat. Jestli nekonečnou juchajdu, anebo něco skutečně smysluplného. V tom je především rozdíl. Bohužel, na deformování přístupu se zjevně hodláte podílet i vy, tak tedy doufám, že nakonec zadarmo.
23. 03. 2014 | 21:41

strýc virus HxNx napsal(a):

buďte zdráv, pane Skogene.
23. 03. 2014 | 21:54

strýc virus HxNx napsal(a):

chlapi, zapomněli jsme tam psát to rvl, bez něho to pan Šteffl nečte.
23. 03. 2014 | 21:56

aga napsal(a):

Hlavně, v nadpisu má autor radost ze života, a pak začne najednou o radosti ze školy. K radosti ze života patří i pár starostí pro kontrast, a kdyby nebyla škola pruda, nemohl by mít žák takovou radost z posledního zvonění.
23. 03. 2014 | 21:57

Martin1 napsal(a):

VZDĚLÁNÍ NENÍ VŠECHNO
Jednou se mi stalo. Za školu se vybírali nejlepší žáci, kteří pojedou za odměnu na výměnný tábor do NDR k moři.
Ve třídě jsem nebyl nikdy nejlepší, mimo fyziku, ale žáci chtěli, abych jel, že bude sranda. Byl jsem tedy výjimka. Po všech různých jednáních jsem nakonec jel, protože tam jela také moje oblíbenkyně - oba ze stejné třídy 8 B.

Hned asi druhý sen se vypravila asi deseti členná skupina k moří. Byli jsme sice u moře, ale jen v nějakém zálivu a k moři to bylo asi hodinu pěšky. Učitel, který tam s námi šel, tak si nesl kameru 8" a chtěl si natočit západ slunce - už přesně nevím a v době na to čekání prohlásil: "Dal bych nevím co, za to, kdybych si mohl nyní zapálit cigaretu, cigaretu mám, ale nemám sirky, nemá někdo sirky". Nikdo opravdu neměl.

Po chvíli mi to ale zapálilo, nikomu z těch výjimečných dětí nic - to se ve škole neučili. A tak povídám učiteli." Za chvíli budete mít zapáleno a za ten nápad chci 30 feniků, sirky stály tehdy10 feniků a pokud vám dám ještě i cigarety, tak taky i trojnásobek ceny. Děti říkaly: "On je Martin jen vtipálek, kecá." Ten učitel mne znal, měl ale fyziku v jiné třídě a říkal. "Ty máš lupu?". Ne, lupu jsem neměl, ale "FILIPA". Věděl jsem, že za celý den opalování na pláži určitě se v tom množství těch "kukaní", co jsou v NDR u moře se najde v těch kapsách nějaká zapomenutá krabiček zápalek a možná i cigaret. Všichni jsme se rozběhli a opravdu se našlo několik krabiček zápalek i cigaret. Já jsem dostal od učitele poctivě vše vyplaceno. Měl jsem nápad, že za to potom druhý den koupím všem zmrzlinu, ale k tomu nedošlo. Ráno ještě s prázdným žaludkem jsem dostal "deku". Všichni - asi 20 dětí do mne kopalo - že jsem keťas - židák. Ani tehdy jsem nebyl nešťastný. Seznámil jsem se tam s klukem Němcem a jeho rodiči, pracovali v restauraci, já tam prožil celé prázdniny - "k nám" - do tábora jsem se chodil jen vyspat.

Vozil jsem se nádherným válečným otevřeným Mercedesem (byl bratra toho pána, co pracoval v té restauraci) - jídlo jsem měl skvělé - neuměl jsem německy, ale oni uměli částečně česky, když jsem se nechal ostříhat - ("po německu a blonďák"), tak jsem byl zase označen za fašistu a žáci mi ukradli i ty kalhoty s padacím mostem, které jsem tehdy dostal.
Leccos jde naučit, ale smysl pro humor nenaučíte nikdo!
A ten který ho má, tak občas po kušně dostane - tak to je!
23. 03. 2014 | 21:59

aga napsal(a):

strýc virus

Já furt nevím, co to rvl znamená, třeba je to nějaké kabalistické znamení, soudím z absence samohlásek.
23. 03. 2014 | 22:00

KvL napsal(a):

to: strýc virus HxNx
Myslím, že na naši diskusi o japonšitně není stejně zvědavý. A japonskou školu tu asi stejně nechce zavést a asi ani nemůže, ale kdoví kam jeho prsty až vedou.
23. 03. 2014 | 22:04

gaia napsal(a):

aga

děcka se musí vzdělávat i proti jejich vůli, v tom se dnes velmi chybuje, děcka se dnes cítí nejistá, když cítí, že dospělí si s nimi nevědí rady a děcka právě že nemají dost zkušeností, tak pak si nevědí rady samy se sebou, teď jsem koukala na 24, jak brali heroin i 6 leté děti.Je tohle normální? Ty mají dřepět pod dozorem ve družině a nemudrovat co s roupama.
23. 03. 2014 | 22:05

strýc virus HxNx napsal(a):

aga

já našel, že je to technický termín z provozu na letištích...
gúglněte...
23. 03. 2014 | 22:06

Skogen napsal(a):

Pro strýc virus HxNx,

Když takhle zpětně čtu diskuzi, s těmi učiteli jste mě překvapil, já myslel, že všichni „sensei“ požívají vážnosti až neúměrné, i když o nějakých divokostech při různých studentských revolucích jsem slyšel...

Taky Vás zdravím :)
23. 03. 2014 | 22:07

strýc virus HxNx napsal(a):

Martin1

docela zajímavý příběh.
23. 03. 2014 | 22:10

Skogen napsal(a):

KvL

tak já myslím, že kontakty má autor zajisté slušné a předpokládám, že před časem měl i více než slušné. Jinak by asi ani nemělo smysl rozehrávat témata o zrušení povinné školní docházky a domácím vzdělávání. Což by asi statistiku štěstí nevylepšilo (každá povinnost je otravná, a čím méně se jich musí plnit, tím je otravnější), ale SCIO by si určitě přišlo na své.
23. 03. 2014 | 22:12

strýc virus HxNx napsal(a):

Skogen

možná sensei, možná kjóši...

já se taky divil, když mi to pan Kóši sdělil.
HONTÓ NI?
HONTÓ DES!
japonská mládež je pěkná sběř... :-) a zvláště holky se umí mezi sebou šikanovat dost krutě! jistě víte, že se tomu říká idžime.

ale ne, nebudu generalizovat.
23. 03. 2014 | 22:14

dotaz napsal(a):

škola byla vždycky nutné zlo, tak to taky každý bral, ale dnes chce každý byt šťastný, co takhle legalizovat marihuanu?
23. 03. 2014 | 22:17

dotaz napsal(a):

A vůbec těch prvních 8 šťastných států, ty mají koku, betel, hašiš, opium a marihuanu na každým dvorku.
23. 03. 2014 | 22:19

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde napsal(a):

rvr
23. 03. 2014 | 22:21

Martin1 napsal(a):

A proč jste tady "potichu", zahrajeme si, třeba bude válka a už si nic neposlechneme.:)
http://www.youtube.com/watch?v=qSz-SawcRho
23. 03. 2014 | 22:24

gaia napsal(a):

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde

fakt máte smysl pro humor,jsem zvědavá,co vám autor odpoví.
23. 03. 2014 | 22:25

KvL napsal(a):

to: Strýc virus HxNx
Problém je ale že jste udělal chybu, on po nás totiž chtěl rvr.

to: Skogen
Teď jsem z vás málem spadl pod stůl, to si dovolujete říkat tady?! Jen náznak! To nemůžete, on se toho někdo chytne a ve snaze ušetřit to udělá.
23. 03. 2014 | 22:29

Martin1 napsal(a):

Tady to vypadá RVR tak maximálně kolem 2 stop :)
23. 03. 2014 | 22:30

gaia napsal(a):

Martin1

já si neposlechla, zablokované kvůli autorským právům
23. 03. 2014 | 22:34

strýc virus HxNx napsal(a):

no jo, rvr, o.k.
23. 03. 2014 | 22:35

Martin1 napsal(a):

gaia
Já poslouchám - jak je to možné? Musím se na to zeptat dětí!
23. 03. 2014 | 22:42

KvL napsal(a):

to: Strýc virus HxNx

"HÓNTÓ NI?"
"Ke?!"
"?!!!
HONTÓ DES!"
...
"Á HEN TO DĚS!"

Aneb rozhovor Moraváka s Japoncem. (pak mám ještě jedno, ale to nevím, jestli mám psát, neb je to trochu přisprostlejší)

tak si dejme trochu něčeho trochu staršího, co u nás asi v hitparádě neuslyšíme http://www.youtube.com/watch?v=jmCNmxbG37s

a teď jedna moje oblíbená, hlavně to s tou židlí nemá chybu.
http://www.youtube.com/watch?v=gWKZ9E9piXI
23. 03. 2014 | 22:43

KvL napsal(a):

jo jenomže to rvr může být i z počítačových her (meaning. realm versus realm), jak jsem vygooglil. A Bobo raď, nevíme, jestli pan štefl je fanoušel letectví, nebo počítačových her.
23. 03. 2014 | 22:48

gaia napsal(a):

Martin1

já jsem na mobilu a ty bývají v tomto diskriminovaný
23. 03. 2014 | 22:52

rozvrkočeně vytřeštění reformátoři, ne napsal(a):

Jó rvl je to, ne rvr (jako reverend, ale to je zase Rt Rev, jako archimandrita), tak to sem zas všechno udělal špatně.
Ты не похож на архиерея, Азазелло, -- заметил кот, накладывая себе сосисек на тарелку.

L. Jako leptosomní. S tim si nevim rady. Takoví nebejvaj.
23. 03. 2014 | 23:06

strýc virus HxNx napsal(a):

KvL

ano, to s tou židlí je roztomilé. já mám zase v oblibě Kayoko...

https://www.youtube.com/watch?v=wFTlPGci8fk

já jsem vůbec na džojúré zatíženej
23. 03. 2014 | 23:08

Marie S. napsal(a):

rvr

To víte, pane šteffle, to máte jako s každým poměřováním a soutěžením. Někdo rád, někdo nerad,... výsledky nejisté. Jenže když oni ti asijští tygři tak rádi soutěží a poměřují svůj um, přece jim nezkazíte radost?

"škola u nás špatně plní svoji kompenzační roli a žák, i když chytrý, jehož rodinné zázemí je slabé, má u nás jen malé šance na dobré vzdělání". Velkým překvapením pro mě bylo zjištění z nějakých odborných měření, že romské děti vůbec nemají tak nízké inteligenční schopnosti (opravdu IQ), jak se všeobecně myslí. Při doučování a jiné péči by mohly být mnohé z nich nadprůměrné nebo výjimečně i premianty tříd ... zněly závěry. V čem je tedy problém? V čem jiném, než v rodinách a jejich prostředí, podnětnosti. Dítě přijde domů a slyší - přece se nebudeš učit, všichni jsme na dávkách, co bys blbnul... atd. A je vymalováno.

S rodinným prostředím a způsobem výchovy souvisí i ty sociální věci - postoje ke škole, k učitelům, ke spolužákům. Děti si dovedou navzájem neuvěřitelně ubližovat, dokonce i postiženým nebo nemocným, každý, kdo se odlišuje, je středem útoků. Kde to ty děti asi berou? A kde slyší nadávky na učitele? (někteří si to občas zaslouží, o tom žádná, ale to by měl vědět a řešit ředitel). Myslím, že v žádné zemi na světě si žáci a rodiče nedovolí k učitelům, obecně, to co u nás - a začalo to až s úbytkem počtu dětí a nesmyslně vysokou nabídkou míst na středních školách s maturitou.

Zlepšovat školství u nás nepůjde - dokud stát nepřidá aspoň na nejnutnější pomůcky, vybavení a provoz školám, a ještě více - dokud nepřijde osvícený ministr školství s osvícenou suitou úředníků. Pan Chládek ve mně jisté naděje začal svými kroky vzbuzovat, tak abychom to nezakřikli...
23. 03. 2014 | 23:13

KvL napsal(a):

to: rozvrkočeně vytřeštění reformátoři, ne
Hmm, mist a markétka, stejně myslím, že to nezjistíme, co to je.

to: Strýc virus HxNx

Po poruše vlaku, kdy japonský zájezd vystoupil kdesi na zastávce v poli v domění, že už je v Brně, se dostali konečně k dědině, kde potkali důchodce s pytlem sena na kole. Chvilku se na něho dívají, on se dívá na ně, jak kolem sebe fotí všechno možné, hlavně jeho starého araba. pak se ho jeden z nich, zeptá.
"Buruno."
"???"
"Buruno?"
"Bu-ru-no."
"Á Barunu. Jó chlapci ta bydlí hentáj v tom domku."
"Hentai? Hentai? Hentahi?" Začne to v mužském osazenstvu šumět a rozběhnou se směrem kam důchodce ukázal, pronásledování ženami, které se je snaží dohonit a bít drahými fotoaparáty.

(Dobře, to je takový vtip nevtip, ale opravdu jednou je kdesi v Modřicích honil průvodčí, když muselo ECčko čekat na volnou trať a oni vystoupili)

A ještě by tu byl jeden takový jazykový. V v dědinědošla tetka na návštěvu k Baruně se podívat na malého, nad kolébkou, když vidí dítě, spráskně ruce a zeptá se: Pokémon je?

A pak že jsou to tak rozdílné jazyky.
23. 03. 2014 | 23:29

Martin1 napsal(a):

KONEČNĚ SE NĚKDO OZVAL
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Silne-Rusko-je-zarukou-svetoveho-miru-nechceme-fasismus-znelo-Vaclavakem-312546
24. 03. 2014 | 00:14

Dalibor Štys napsal(a):

rvr
Jestli ono to není tím, že v Čechách a na Slovensku všichni nadávají na všechno. Na druhou stranu být, třeba, mladým Mexičanem, tak jsem taky rád ve škole. Alespoň se tam nestřílí a nikdo se mi nesnaží prodávat drogy. O tom jsem slyšel z první ruky a přeji jim, aby alespoň tohle vydrželo.

Konkrétně naším a Slovenským problémem je, že jsme to jako národy zabalili. Zabalili jsme to také (mimo jiné, možná především) v tom vzdělávání, které jsme měli slušné a na ten vlak jsme mohli naskočit. Bylo to v téže době kdy letělo nahoru vzdělávání ve Finsku. Bohužel převážil pocit, že učitelům je třeba se pomstít. Tak jsme místo toho budovali / nebudovali dálnice a železniční koridory aby si vydělaly stavební firmy dnes již téměř zcela vlastněné zahraničními vlastníky.

K tomu jsem přidali vysoké školství, které nabízí 85 000 maturantů 100 000 míst na vysokých školách takže na pedagogických fakultách končí čtyřkaři ze studovaných (a potenciálně dále vyučovaných) předmětů.

To jen tak namátkou z problémů ve vztahu k diskutované problematice.

Mimochodem, četl jsem na benzínové pumpě v nějakých rakouských novinách, že chtějí vystoupit z testování PISA. Bohužel jsem si nezapamatoval v jakých a na internetu to teď nemůžu najít.
24. 03. 2014 | 06:32

Dalibor Štys napsal(a):

rvr
Marie S.

Máte špatně nastavené škály. To, co pan Chládek nabízí, přidala i Rusnokova vláda, ale bylo to stejně zoufalé nic !!! Aby to bylo vůbec jen vidět, bylo by třeba 15 x více, cca 30 mld. Někde v těch 2 bilionech by se to dalo najít.

Ale chtělo by to i něco na straně samospráv. Dokud obce budou školy používat jako nástroj vzájemného dohadování ( a, ano, vydírání), prostředky se efektivně využívat nebudou. Součástí správy obce je i vzdělávání obyvatel, pokud prvňáček nebude mít školu v docházkové vzdálenosti, rodiče se s ním co nejdříve odstěhují někam jinam. Kam - no tam, kde obec na školu přispívá z rozpočtového určení daní. A ty ostatní obce se mohou smát a pozlatit si na úřadě kohoutky. Tedy dokud jim v obci zbyde někdo, kdo by tím kohoutkem alespoň mohl tu a tam otočit.

Mnohé obce udržet školu samy nezvládnou. Taky máme obcí 6500, mnohem větší Norsko asi 450. Obcí nechť máme kolik chceme, škol musíme mít míň. Řekl bych, rozumně tak 300. A v nich ředitele, kteří jsou vybranými osobnostmi se silnou pozicí, silnější, též díky svým znalostem, než většina starostů, kteří jim na školu přispívají. A taky ne starostech nezávislých, protože je vcelku známo a pochopitelné, proč rodiče jsou nejspokojenější se školou mírně podprůměrnou. A my jsme podřízením škol místním politikům této tendenci naprosto přitakali. Otázka je jak hluboko ještě můžeme spadnout. Svazkové školy jsou docela určitě řešení, ale bude muset být nařízeno shora, zdola to zjevně nepůjde.
24. 03. 2014 | 06:49

Lila napsal(a):

rvr

O té dětské radosti v poslední době dost přemýšlím. Minimálně od doby, kdy v Magazínu LN vyšel rozhovor se Sabinou Remundovou, která v něm mj. říká:
"...I když mám volné odpoledne, běžně přichází tchyně a obě se na dvou frontách učíme s dětmi (pozn. - s osmiletou dcerou a desetiletým synem). To nemůže být správně. /.../
To, že dítě přivleče ze školy těžkou aktovku, tři hodiny se s ním učíme a druhý den nás čekají další špatné známky, nemůže být dobře. A to mám chytré děti, na tom trvám."

Dnes mají žáci prvního stupně ZŠ běžně šest či sedm vyučovacích hodin denně, pak absolvují oběd ve školních jídelnách, kde hladina hluku mnohde přesahuje únosnou hranici a následuje několikahodinová příprava na školu, a k tomu je nutné ještě připočítat zájmovou činnost, kroužky, sport. Vychází mi z toho, že už i na děti mladšího školního věku klademe skoro stejné nároky, jako na dospělé. Většinu dne děti prosedí, a to ještě (snad učitelka) gaia zastává názor, že "v družině by měly děti dřepět".

V 80. letech ředitelé škol, alespoň někteří, dbali na hygienu školního dne, o velké přestávce musely děti ze tříd do atria, které suplovalo školní dvůr, kde se na vzduchu proběhly, snědly svačinu a vracely se do vyvětraných tříd. S provětranou hlavou se pak děti i lépe koncentrovaly na další výklad látky. Moji vnuci už nic takového neznají, školní den většinou tráví v nevětraných učebnách...

Vzpomínám na své dětství, základku šlo dobře zvládnout i bez dlouhé domácí přípravy (střední školu skoro taky), ale byl čas na pobyt venku, na knížky, na kamarády, na objevování světa... Dnešních dětí je mi skoro líto, sice mají kde co, ale mám pocit, že "radost" se jim ze života vytrácí. Všeho je nějak moc, i toho dětství jakoby ubývalo...
24. 03. 2014 | 07:28

K .V napsal(a):

Pane ŠTEFFLE, kriteriem účinnosti čehokoliv a tedy i školství je využití v praxi.
.
Až bude náš stát známý tím že tu vzniká nejvíc vynálezů, zakládá se nejvíc úspěšných firem s vysokým stupněm know how, potom budu jásat že před 10 lety tu bylo báječné školství.
.
Pokud ale kdysi vyspělá průmyslová země se třese hrůzou že k nám cizinci nedají pobočku Amazon, kde budeme smět přehazovat bedny z auta na regál a odtud na auto, jinak sami už nic nevyrábíme a vše si kupujeme v zahraničí na dluh. pokud naše školy chrlí politologxy, znalce evropských a našich byrokracií, sociology, PR manažery, rádobyhumanisty a manažery ničeho
potom si jakékoliv mezinárodní tabulky strčte někam
24. 03. 2014 | 08:10

born65 napsal(a):

Kdybych byl dítětem, určitě bych nejvíc toužil po takové škole, jaká byla ve filmu Krakonoš a lyžníci, a chtěl bych pana učitele takového, jako Ondřej Havelka tamtéž...
24. 03. 2014 | 08:33

Ewa napsal(a):

rvr

:-O
Hezký den všem
24. 03. 2014 | 08:34

Ewa napsal(a):

rvr
(podle mě je nelogické "Příspěvky bez rvr už ani nečtu. Doporučuji i ostatním takové příspěvky nečíst, žádné myšlenky v nich nebývají.", jako příklad viz můj předchozí příspěvek.)

1. "Soutěž zemí o nejlepší umístění v PISA nemá rozumný smysl."
Podle mě, je-li taková soutěž, je to scestné. Můžete uvést, které země se té soutěže účastní a zdroj té informace?

2. "České děti jsou ve škole druhé nejnešťasnější na světě."
Podle mě taková informace je k ničemu, když nejsou uvedeny důvody, proč jsou děti ve škole nešťastné a vědí-li o tom jejich rodiče. Navíc ne ve všech rodinách je výchova k
http://www.youtube.com/watch?v=yv-Fk1PwVeU
http://www.youtube.com/watch?v=I6zAw6uZ1Yo

3. "Čím víc výsledky PISA studuji, tím míň věřím, že srovnávání zemí v jednotlivých gramotnostech má nějaký význam. "
To mě od Vás velmi překvapuje, když SCIO vytváří testy na základě PISA:
koncept testu čtenářské gramotnosti z českého ... - Eskalátor - Scio
eskalator.scio.cz/docs/koncept_cg.pdf‎
KONCEPT TESTU ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI ... PROJEKT ESKALÁTOR, SCIO ..... Test ČG vychází z kritérií stanovených v rámci PISA

Navíc: Statistika - zničilo to část českého sportu, teď to ničí školství. Všichni děti testují, testují - Scio, Vektor,... a k ničemu to není, akorát vyjede graf a pár lidí si namaže kapsu a stejně je to s chybama.
citace z blogu pana Komárka

4. "Jak si třeba vysvětlíte, že ve všech zemích jsou ve čtenářské gramotnosti dívky lepší než kluci, a často o hodně, zatímco (podle jiného mezinárodního šetření PIAAC) dospělí muži jsou lepší než ženy? "
Já si to vysvětluji tak, že v pubertě dochází k jiným změnám v mozku mužů než žen.

5. " Výchova k mravním hodnotám nebo umět a chtít se učit a mnohé další věci jsou jistě důležitější."
To jistě. Vypadá to, že Finsko se roky umisťuje mezi prvními v PISA ve znalostech žáků, s nejmenším vlivem socioekonomického zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) na jejich výsledky v testech, mezi zeměmi s nejnižší korupcí.

6. "Na druhé straně mnohá jiná, zdánlivě vedlejší zjištění PISA pokládám za důležitá."
Nejste sám. Pokud vím, nick Anna zde asi 2 roky opakovaně citovala z článku Kritického myšlení a dávala odkaz:
Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí. Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259

7. "Žáci uváděli, zda souhlasí s výroky jako: Ostatní mě mají rádi. Cítím se jako outsider. Snadno získávám ve škole přátele. Jsem spokojen se školou. Z toho byl sestaven index sounáležitosti se školou:
Kromě toho, že ČR je v Evropě úplně poslední, stojí za pozornost i nízké umístění tolik vychvalovaného Finska "
Podle mě z výroku "Ostatní mě mají rádi." sestavovat index sounáležitosti se školou je zvláštní. Ale to není důležité a na ostatní výsledky Finska (viz bod 5.) to patrně nemá vliv.
K finskému školství včetně výše uvedeného odkazu:
http://www.modernivyucovani.cz/index.php?Itemid=55&id=34&option=com_content&
http://www.eduin.cz/clanky/v-cem-se-lisi-cesky-a-finsky-ucitel/
24. 03. 2014 | 08:35

MaB napsal(a):

K .V
"Pane ŠTEFFLE, kriteriem účinnosti čehokoliv a tedy i školství je využití v praxi."

Vy, pane K.V., máte copyright na banální triviality, prohlašované autoritativním stylem, jako by tříleté dítě sdělovalo světu své životní pravdy.

Jistě, že kritériem účinnosti školství je to, jak produkt toho školství uspívá v každodenní praxi. Tady se jaksi diskutuje o tom, jak se ke kvalitnímu produktu, tedy k absolventům školství, kteří budou dobře fungovat v profesi i v životě, dostat. K tomu jste nám ovšem zatím neřekl nic podstatného.
24. 03. 2014 | 08:38

K .V napsal(a):

Ewo, bod 4, tohle je přece prastarý problém.
Holčičky a ženy si nikdy nestaví dům a nedělají hrubou práci, jejich životní strategie je že se do nich někdo zamiluje a ekonomicky je zabezpečí.
Proto jsou holčičky ve škole pilné, splní vše co si učitel přeje, umějí básničky, mají hezkou mašli. Zatímco kluk na to kašle a přemýšlí o odpoledním fotbale.
Jenže potom dospějí a ukáže se to co opět všichni víme- VŠE co náš svět odlišuje od bláta pralesa, vyrobili MUŽI, ženy tomu dělají jen sekretářky, modelky a milenky. A proto vzniká ten rozpor, většina VŠ a lepší známky mají ženy, ale to je jen povrchní zdání, ženy nám nic užitečného nevyrobí a nevytvoří
24. 03. 2014 | 08:43

K .V napsal(a):

MaBe, my sice asi nevíme co dělat, ale velmi dobře víme CO NEDĚLAT a přesto to masově děláme.
My přece velmi dobře víme že politologové, znalci Evropských a domácích byrokracií , rádobyhumanisti, sociologové, manažeři ničeho naši zemi nespasí, přesto je naše školy masově chrlí.
.
A jestli nechápete, naše doba přináší problémy právě proto že NECHCEME CHÁPAT a dodržovat ZÁKLADNÍ PRAVDY, tisíciletím prověřené.
Například že země může zbohatnout JENOM PRACÍ, TVOŘENÍM HODNOT, že potřebujeme aby se rodily děti, byly vzdělané ale i morální, že základem výchovy je rodina a ta musí fungovat a být podporována.
ŽE STÁT MUSÍ podporovat slušné a pracovité, a pronásledovat parazity, kriminálníky , škůdce.
.
A náš problém posledních 24 let je že TO DĚLÁME PŘESNĚ NAOPAK
24. 03. 2014 | 08:50

MaB napsal(a):

KV
Problém vzdělávací politiky je v tom, že ona potřebuje určit co a jak má být, ne to, co nemá být.

Dobře, já bych souhlasil, že politologové a sociologové tuhle zemi nespasí. Ale co tedy má české školství produkovat? Techniky? Ale na technikách přece vyházejí každý rok v 1. ročníku půlku studentů a do konce studia dojde tak třetina! Má nějaký smysl tam tlačit ty, co dnes studují ty sociologie a politologie? Vždyť by je na technikách vyhodili taky. I na vystudování techniky potřebujete jisté nadání a zájem, jinak to nikdo 5 let studovat nevydrží.
24. 03. 2014 | 08:58

Marie S. napsal(a):

Dalibor Štys

Každá vláda vždycky tvrdila, že dává - bude dávat - dávala - na školství "co mohla", že víc už dát nešlo. A že pobízí obce ke spolupráci, už jsem taky párkrát zaslechla... Proto nedávám vinu za slabá řešení samotnému rezortu školství, ale celému systému. Důkazem neschopnosti několika předchozích vlád (věřím, že Rusnokova byla ke zlepšení stavu nebo aspoň nastavení lepších pravidel celkově nejblíže) je podle mě neschopnost čerpat eurofondy - to je průšvih na druhou. A nikdo nemá zodpovědnost, z novin se pouze dočteme, kolik budeme muset vracet nebo oč přijdeme. Takhle to u nás funguje celkově, kdo pak nemá být naštvaný? Peníze tečou ve velkém, ale ne tam, kam by měly.

Sdružování škol do větších svazků na venkově, které se snažíte prosazovat, mi připadá rozumné, pokud posílí postavení školy.
24. 03. 2014 | 08:58

K .V napsal(a):

MaBe, to jsou právě ty "obecné fráze" které podle vás říkám a každý je zná, ale nechápeme a nedodržujeme je.
Kdysi byla společnost o tom, že někdo vyrobí potraviny, jiný dům, silnici, šaty, auto, tramvaj, nábytek, a potom si to nějak vymění, peníze jsou jen prostředek směny, no a tak budeme mít to co potřebujeme.
Dnes došlo k odtržení ekonomiky od reálného života, a tak konkrétně v naší zemi my sami už nic nevyrábíme, dokonce i brambory a maso vozíme třeba z Jižní Ameriky nabo Číny na dluh, ale školy chrlí naprosto nepoužitelné obory a lidi, kteří kupidivu dostanou občas mnohonásobně vyšší plat než ten kdo vypěstuje ty brambory.
Vlastně jediné co nechápu je jak dlouho tohle může vydržet než dojde ke zhroucení
24. 03. 2014 | 09:08

Ewa napsal(a):

K.V
"ženy nám nic užitečného nevyrobí a nevytvoří "
---------------------------------------------------------------------------------------

Muži sluší nejlíp sólo http://www.youtube.com/watch?v=nFHpKxccS-0
:-)
24. 03. 2014 | 09:31

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

pbp(pro ty, kdo píší azbukou)/rvr pro pana Šteffla:
Návštěvník to popsal dokonale. České školství neumí učit. České školství ani neví, co by mělo učit a už vůbec neví, jak ověřovat výsledky. Zato české školství přesně ví, že chce VÍC PENĚZ. A to je celý problém.
24. 03. 2014 | 09:45

Zdeněk Brom napsal(a):

Lila:

Každý by chtěl úspěchy Sáblíkové, ale jen málokterý je ochoten absolvovat její trénink.
24. 03. 2014 | 09:45

K .V napsal(a):

Brome, to je trefa do učitelů??? Chtějí Plat jako vysokoškolský odborník, ale namáhat se více než že přijdou v 8 a po obědě ve 13 padla, a to maximálně tak 9 měsíců v roce, to už je šikanování
24. 03. 2014 | 10:05

gytaoggova napsal(a):

rv
Povinná školní docházka by měla být maximálně do páté třídy. Naučit se číst, psát a trochu počítat, s tím si většina lidí vystačí. A kdo by se chtěl dál vzdělávat ve státní škole, musel by dodržovat určitá pravidla jednání a chování, jinak by byl ze školy vyloučen. A každý by si mohl zvolit svůj způsob výchovy dětí, třeba si založit vlastní školu. Stát by mu do toho nekecal, ani by ho nedotoval. To by byla teprve svoboda, ale tohle pachatelé dobra nikdy nedopustí.
24. 03. 2014 | 10:52

Marie S. napsal(a):

D. Štýs

P.S. Podpora technického a učňovského školství. To jsem měla hlavně na mysli, když chválím Chládka (zatím opatrně).
24. 03. 2014 | 11:22

Pepa Josef napsal(a):

rvr
Ježíšmarjápříroda, já už podruhé souhlasím s panem Štefflem, co se to děje, neměl bych se nad sebou zamyslet?:))
Já si vždycky vzpomenu na svoji krátkou stáž ve Francii. Tam padaly vždycky vlády jako hrušky, ale učitel to nepoznal. Na základním stupni pevné osnovy, jimiž stát stanovil vzdělání malého Frantíka, postupně dělení na gymnaziální vzdělávání, lycea apod., v posledních ročnících střední školy jakási specializace podle potřeb regionu. Žádný brajgl a cochcárna RVPŠVP. Předměstská škola odpovídající naší střední odborné, kde jsem byl, byla perfektně vybavená, laboratoře, odborné učebny, mediatéka, vydávané sady učebnic (já když chci učebnici, musím si ji napsat), asistenti, laboranti, učitelé v pohodě, dlouhá polední pauza, ale práce do 18 (samostatná na úkolech, nikde jsem neviděl přednášejícího učitele. Samostatná práce žáků, učitel kontroluje. Na vysvědčení asi 6 předmětů mnohem komplexnějších , než jsou ty naše specializované. Učitel, který vystudoval odbornou aprobaci na vysoké škole, prodělal stáže, žádný tzv. "odborník z praxe", který si jde do školy odpočinout od firmy. Učebny prosklené... Ono všechno má svoje, příkladně tahle multikulturní škola vyhořela. Ale to, co jsem viděl, bylo k závidění. Ředitel především řídil výuku, nestaral se o ekonomiku, střechu a záchody, o platech rozhodovaly výsledky inspekce... Hodně úřadování, ale jak říkám, všechno má svoje.
Náš stát nějak neví, co vzdělání je, proto to hodil na školy a na ředitele. Když je problém, tak hromosvodem je koordinátor ŠVP, který to blbě zkoordinoval...Padající lejno.
Znalosti, vyjadřovací schopnosti a "kompetence" průměrného absolventa ZŠ jsou k pláči. A hlavně "masově" chybí vztah ke vzdělávání, chuť spolupracovat s učitelem, nebo aspoň blbý obyčejný strach z neprospěchu.
Zkrátka hlavní je ekonomika a zisk, což jsme přijali před dvaceti lety jako mantru a vypadá to podle toho.
24. 03. 2014 | 11:23

aga napsal(a):

zb

Ale houbeles. Neznám nikoho, kdo by chtěl úspěchy Sáblíkové, ani zadarmo. O tom tedy šťastný život skutečně není.
24. 03. 2014 | 11:39

aga napsal(a):

PS zb

To jako byste řekl, že každý by chtěl popularitu cičený opice. Jo, hezky se na to kouká, ale neměnil bych manéž za normální život.
24. 03. 2014 | 11:41

Pepa Josef napsal(a):

ještě k těm, co mají pocit, že škola žáka bez zázemí nic nenaučí: nevím, jestli za to může škola, ale setkali jste se někdy s takovými jednoduchými rodiči? Vždyť oni mají i jednoduchý názor - vzdělání je k ničemu, když vidíte, jakého majetku se domohli lidi bez vzdělání... To se pak škola může postavit na hlavu.
24. 03. 2014 | 13:43

Zdeněk Brom napsal(a):

Marie S.:

S podporou učňovského školství je jeden zásadní problém. Všichni ho doporučují, ale zároveň mají všichni studijně nadané děti, takže ten učňák je pro děti těch druhých.
24. 03. 2014 | 13:53

Marie S. napsal(a):

Zdeněk Brom

Jasně, já je chápu. Sami vědí, že jsou to jen prázdné proklamace, po nichž zatím ještě nikdy nic pořádného nezůstalo.
Chládek se o tom radí už dlouho - za hranicemi blízkými (Rakousko) i vzdálenými (Finsko). Pokud by se z toho mělo něco urodit, tedy na papíře, v koncepci, musí se to pak absolventům učňáků taky vyplatit - doslova finančně. Bude trvat roky, než se nám do mozků (a na výplatní pásky) dostane zpět, že řemeslo a technické obory mají zlaté dno. Ale začít se musí co nejdřív. A tady musí přijít ke slovu taky Svaz průmyslníků a podpořit to, dát absolventům uplatnění a šance.
Je to všechno těsně provázané. Těch kroků je potřeba udělat hodně, na vícero frontách (všechno školství je přece propojené - na jednom konci ubereš, na druhém se to hned zhoupne). A myslet v dlouhodobém časovém horizontu. Jenže když u nás začneme o něčem jako plánování, dokonce centrální, už se spustí křik, že je to socialistická buzerace a návrat totality.
24. 03. 2014 | 14:24

Marie S. napsal(a):

Pepa Josef

Pravdu díte.
Zjednodušit učivo - někdy fakt nerozumí učebnici ze 4. třídy ani rodiče, co doma v potu tváře dělají dítěti úkol (to ad Lila výše). Ale je možné, že děťátko třeba jen nedávalo pozor, když to učitelka po patnácté vysvětlovala...
Pořádně procvičovat - dát všemu čas na dozrání poznatku v jiných souvislostech, děti fakt mají jiný typ myšlení - "těkavé", nedokážou se soustředit, je to hrůza a těžko se to změní.
O přestávkách je vyhnat na dvorky a atria, povinně, protože ony dnes nechtějí moc hýbat tělem. A dát jim tam tři čtyři asistenty, protože těch úrazů přibude pekelně... :)
24. 03. 2014 | 14:39

Lila napsal(a):

Marie S.

Nepsala jsem, že ve zmíněné rodině dělali dítěti úkol, ale že se s nimi tři hodiny denně učí (s osmiletou holčičkou a desetiletým klukem!)
Vrtá mi hlavou jedna věc, v mojí generaci nebylo zvykem, že by se rodiče s dětmi učili, maximálně se zeptali, tak co škola... Přesto tato generace je schopná se písemně vyjádřit na slušné úrovni, většinou bez pravopisných chyb. Dnes se rodiče i prarodiče s dětmi učí a výsledek není bůhvíjaký. Vidím to na svých vnucích, jsou talentovaní na matematiku, ale problém jim dělá pravopis; občas zjišťuji, že učivo nemají zažité.

Jak to asi dělají ve Švédsku, kde děti nependlují mezi školou a domovem s aktovkou na zádech, učebnice a sešity si nechávají v lavici ve třídě, neznají domácí úkoly a zřejmě ani jinou domácí přípravu.

Technické obory včetně řemesel by neměl být problém studovat i v rámci celoživotního vzdělávání, podle aktuálních potřeb trhu. S jednou profesí dnes člověk po celý život zřejmě nevystačí.
24. 03. 2014 | 15:05

Pepa Josef napsal(a):

Marie S.
To já končím někdy už ve druhé třídě; mně neskutečně vytáčejí úlohy typu skřítci našli několik bubnů a každý zněl jinak vysoko nebo hluboko, nebo někde, co já vím a blablabla a přitom jde o to, že dítě má vypočítat pár součtů nebo rozdílů a seřadit výsledky podle velikosti. Je to okecáno spoustou zavádějících blbostí a všichni se pak diví, že nikdo neumí sčítat a odčítat. Obrázky jak kýčovitá parodie na 19. století. Skřítci, víly Ňufinky a Zvoněnky a nad tím kluci, kteří se o přestávce baví o Arjenu Robbenovi a Martinu Strakovi a vyměňují si Gogouny...
24. 03. 2014 | 15:08

Pepa Josef napsal(a):

Lila
Mám úplně stejný pocit, učíme se jak blbci, kdybychom se neučili, kluk snad propadne, nemá nic, neumí nic a učitelka zešílí. Nevím, čím to je. Rozhodně ne tím, že bychom na kluka někdy kašlali a najednou se probudili, je to nutnost od začátku. Divná doba.

No, nevím, jestli takový celoživotně vzdělaný čtyřicetiletý začínající truhlář bude mít nějakou perspektivu:)) Stejně tak technolog nebo konstruktér:))) Ony ty technické obory předpokládají kromě vlastního oboru solidní vzdělání v několika oblastech matematiky, ve fyzice, informatice i dalších. To není jako PR manažer, co se živí kecáním. Ono to má příčinu i v tom, že dnešní děti ani přesně neví, co rodiče dělají. Pepíčku, co dělá táta? To já nevím, něco s počítačema, ale má hodně peněz a není vůbec doma... V horším případě "A kterej?"... Je spousta neurčitých profesí, znám několik lidí, kteří v kteroukoli denní dobu venčí drahé psy a čím se živí, nikdo netuší. Já jsem stará struktura - ráno do práce, odpoledne z práce... Ale malej aspoň ví, na čem je.
24. 03. 2014 | 15:17

zdenekbrom napsal(a):

Pepa Josef, Lila:

Jsem dost v údivu. Osobně zakazuji rodičům, aby s nimi dělali úkoly. Stejně tak žáků říkám, aby je dělali sami. A když neví, stačí se zeptat a znovu to probereme, stejně jako pak rozebíráme ten úkol. Rodiče prosím, aby, pokud žák něco neví a jde za nimi na radu, mu řekli: "Ve škole je učitel. Ten je tam od toho." Celkem to pak funguje.

Co je mi platný úkol, na kterém makal celá rodina, ale žák je mimo. Při úkolu zjistí, že neví a druhý den makáme na tom, aby to pochopil.
24. 03. 2014 | 15:27

Marie S. napsal(a):

Taky jsem byla nesvá, když mladší dcera na 1. stupni, to už je dobrých 15 let, začala často chodit nešťastná, že si neví rady s úkoly, kde měli znát údaje, které nebyly ani v běžných mapách, zeměpisných atlasech ba ani v herbářích atd., dost mě to vytáčelo. Něco bylo z učebnic, něco jen tak ze sešitu zapsané a děti to měly dokončit. Na aktivech jsem se párkrát zeptala, co to má za smysl takové úkoly, když si z toho dítě nic nemůže odnést... a rodiče to otravuje. Nikdy jsem nedostala pořádnou odpověď, jen jako že - takhle se to dnes musí dělat, nové vzdělávání... Proto souhlasím s p. Bromem - děti mají (můžou) pojmout jen to, co se probere - a dost názorně a srozumitelně - ve škole. Kdo nerozumí, má na zeptání učitele. - Je pravda, že znám školy, kde se vůbec domácí úkoly nedávají (!) a domácí příprava nevyžaduje, z nařízení ředitele, aby se děti nepřetěžovaly, přáli si to prý rodiče.

Všichni jsou přetížení, učebnice přeplněné, učitelé podráždění, že nestíhají.... a ve finále děti mnoho neumí. Nejeden deváťák čte slabikováním a nerozumí tomu, co čte. Písemně něco sečíst nebo vydělit je pro ně sci-fi. Něco je špatně, a to dost.
24. 03. 2014 | 15:59

zdenekbrom napsal(a):

Marie S.

U nás je úkol cvičení z probraného učiva, aby si každý vyzkoušel, jestli to umí. Když to nejde, procvičujeme znovu + ti, co zvládli mají rozšiřující učivo. Nicméně celý úkol v hodině rozebereme a odůvodníme proč, co a jak.

Pracojeme s učebnicí, kde se žáci učí učit tím, že jim při zadávání úkolu ukážu místo, kde je v učebnici i návod, jak pracovat při úkolu.
24. 03. 2014 | 16:08

scientist napsal(a):

rvr

Šteffl: souhlas a dodávám, že nešťastní nejsou asi jen žáci a žákyně. Mám dojem, že v každý škole by se uživila lékárna s antidepresivy pro učitelksý sbor... Zabýval se někdy někdo vážně i tímto tématem?
24. 03. 2014 | 16:09

Marie S. napsal(a):

zdenekbrom

Jo, to bych brala.
Já mám dojem, že hodně učitelů prostě bazíruje na spoustě látky, z důvodu neustálých formálních tlaků systému - učit aktivitě, samostatnosti, kritickému myšlení, tvořivosti, integrovat vše se vším, učit v souvislostech ... což jsou fráze, pokud žák nemá dobrý základ znalostí a dovedností, na něž by to aplikoval. Vaří se ze vzduchu, ale učitel získá čárku za inovace. Dítě se zmítá někde na konci procesu, nepochopené a otrávené. Není to všude, ale je to rozšířené víc než dost.
Prostě kdysi začali "odborníci na školství" u nás vše, co fungovalo, od základu přeorávat, a hnojili, a hnojili, a znovu přeorávali do hloubky...
24. 03. 2014 | 16:23

zdenekbrom napsal(a):

Marie S.

Nechci se nějak vymlouvat, ale když nad učitelem v 5. a 9. třídě visí strašák celostátních testů, které tvořili ti, kdo v životě neučili. Když Vás vedení zasypává testy SCIO rok co rok, tak pak to někdy vypadá tak, jak popisujete.
24. 03. 2014 | 16:48

gaia napsal(a):

Taky mám dojem, že ty testy jsou jen bič na učitele.Aby bylo čím je buzerovat.
24. 03. 2014 | 16:51

Lila napsal(a):

zdenekbrom

Pane Brome, to si nerozumíme; ve snu by mě nenapadlo dělat s dětmi/vnuky úkoly, jaký by to mělo smysl?
Ale procvičovali jsme s nimi násobilku, vyjmenovaná slova, anglická a německá slovíčka (chodí do třídy s rozšířenou výukou jazyků) a teď píšeme tak dvakrát či třikrát týdně diktát, ovšem se střídavými výsledky. Když už mám pocit, že procvičovaný jev zvládli, vrátíme se o dva kroky zpět a vidím, že už zase tápou. Občas z toho mívám depku, s jinými předměty problémy nemají. Jejich rodiče (vysokoškolsky vzdělaní) mají náročná povolání, tak se snažím pomoci alespoň těmi diktáty... Ale na tu češtinu bychom zřejmě potřebovali norimberský trychtýř :-)

Navzdory knihovně napěchované knížkami - podle mého názoru - málo čtou, jsou roztěkaní, nejraději by se už viděli u počítače. A nejhorším trestem je pro ně je krácení povoleného času u počítače nebo jeho úplný zákaz.
24. 03. 2014 | 17:26

Marie S. napsal(a):

zdenekbrom, gaia

A kdopak je stvořil? Jeden z Velkých reformátorů si nás tu teď čte a směje se pod fousy.

Abych nekecala: jsem příznivcem NĚJAKÉ ROZUMNÉ míry kontroly výstupů, protože to, jak se školství u nás rozplizlo do tisíců forem, zálivů, zátok, meandrů i bažin, už prostě nešlo dál řídit. Kdo nekontroluje, neřídí. Ale jak to pojmout, to se mělo líp promyslet a udělat k tomu podmínky - koncepci, učebnice. Málokdo - a to Vám nechci lichotit - si poradí sám a celkem dobře, prostě tvořivý učitel. - Učitelé se z celého procesu přípravy testování vyšachovali, vůbec je nepustili ke slovu, nebo až bylo rozhodnuto. Teď babo raď, co s tím.
Počkáme si na resumé pana blogera. Jistě to vše svede na světové trendy.
24. 03. 2014 | 17:36

Lila napsal(a):

Marie S., 16,23

"Prostě kdysi začali "odborníci na školství" u nás vše, co fungovalo, od základu přeorávat, a hnojili, a hnojili, a znovu přeorávali do hloubky..."

Téměř ve všem máte pravdu. Jen to zásadní přeorávání základního školství začalo dříve, než si zřejmě myslíte. Tím "přeoráním do hloubky" bylo zavedení tzv. nové koncepce ve školním roce 1976/77, veřejnost si ji dnes pamatuje jen jako "množiny". Ono zdaleka nešlo jen o množiny, ale o obrovské penzum učiva a minimální prostor pro jeho procvičování. A tlak na "nové metody práce", jako například tzv. skupinové vyučování.

V praxi to vypadalo tak, že se prvňáci rozdělili do tříčlenných skupinek a v některých předmětech dostávali průměrnou známku. Můj syn, který obstojně četl ještě před nástupem do školy, občas přinesl dvojku či trojku ze čtení, protože spolužák z jeho
skupiny byl těžký dyslektik a číst se nikdy pořádně nenaučil. Matematika byla rovněž úžasná. V první polovině vyučovací hodiny se nová látka vysvětlila, v druhé se už nové učivo známkovalo! V pololetí měli prvňáci kolem 70 známek z matematiky a obdobný počet i z českého jazyka. (Syn, který později zvládl jeden z nejtěžších oborů na ČVUT s červeným diplomem, nosil v první třídě i několikrát do týdne pětku.)

Novou koncepci nejvíce odnesly děti, které absolvovaly první roky po jejím zavedení, pak se honem rychle začalo učivo redukovat, po devětaosmdesátém nová koncepce potichu vyšuměla.
24. 03. 2014 | 17:57

K .V napsal(a):

Marie, ale vždyť už to píšeme asi v 10. blogu.
Pořád dokola- stejně jako v každém jiném oboru si musíme ujasnit co chceme a jak toho dosáhneme, a potom to udělat.
Takže žák ZŠ musí po 3 měsících, pololetí. ročníku, na konci školy umět XYZ, kromě toho musí být ve třídě dosaženo nějakého stavu morálky a slušnosti. Učitel který to dokáže si zaslouží plat X Kč. Pokud ne, musí na nižší stupeň nebo odejít ze školství.
.
Jenže to by učitelé museli makat a vykazovat výsledky. Jim vyhovuje chaos, nepřehledno, kde mohou křičet jak jsou nepochopení a málo placeni.
Každý další blog mně připadá jako mlácení prázdné slámy.
24. 03. 2014 | 18:03

Marie S. napsal(a):

Lila

A já tu novou koncepci (1976/77) mám zafixovanou jako dobrou věc. Člověk nemá věřit knížkám... Tenkrát jsem ještě sama studovala, tak to šlo nějak mimo mě... Ostatně ve výchovných předmětech ji (tu koncepci) blahořečí, za pár dobrých nápadů, a jede se tam podle ní dosud. Ale díky za poznatek.

K.V.
"Takže žák ZŠ musí po 3 měsících, pololetí. ročníku, na konci školy umět XYZ, kromě toho musí být ve třídě dosaženo nějakého stavu morálky a slušnosti. Učitel který to dokáže si zaslouží plat X Kč. Pokud ne, musí na nižší stupeň nebo odejít ze školství."

Dobrá, pane K.V.
Otázka 1: Jak to budete prověřovat a hodnotit? Jak velký zbrojní arzenál doporučíte škole pořídit, aby se ubránila nájezdu rozlícených rodičů, že máte na jejich ratolesti (vůbec nějaké) nároky? (paní Lila promine, patří k výjimkám, kterým vzdělání ratolestí leží na srdci a stojí o ně)
Otázka 2: Co uděláme, až zjistíme, že takový učitel, splňující ona kritéria (jistě patřičně náročná), v ČR neexistuje?

Na další otázky nedojde, jsem si jistá. Jinak - jsem ráda, že jsme tu aspoň my dva nároční. Nevíte o někom třetím, aspoň do počtu? :)

Promiňte, fakt to není tak jednoduché, jak říkáte. A kéž by bylo.
24. 03. 2014 | 18:39

gaia napsal(a):

K.V.

tak v tomhle státě nefunguje pořádně vůbec nic, tak proč by školství mělo.
Politici neplní volební sliby, pekaři pečou ošizený chleba, řezníci dělají salámy bez masa, soudci nejsou schopni za 3 roky vyšetřit dopravní nehodu, lékaři neléčí, jen udržují nemocné ve stavu zombií , řemeslníci fušují a výrobky se rozpadají po pár týdnech či měsících, úředníci kradou, učitelé by dle vás měli dělat z dětí unifikované roboty, které by měly po 3 měsících, pololetí, konci roku, konci studia plnit unifikované úkoly zadané někým shora, kdo třeba ani živé dítě nikdy neviděl a jennekde vyčetl?
24. 03. 2014 | 19:27

zdenekbrom napsal(a):

Lila:

Zkuste se učitelky zeptat, jestli se robátka učila násobilku nebo násobkové řady. Pokud násobkové řady, pak je na problém zaděláno a chápu ty problémy. Také se poptejte, kolikrát týdně se procvičuje násobilka s celou třídou. To je nutné dělat stále.

Mechanická paměť musí být posilována. My se každý týden učíme zpaměti básničku.

Těch otázek bych měl více, ale skutečně bych zašel se poptat, jak se učí v té škole.

Cituji: "Navzdory knihovně napěchované knížkami - podle mého názoru - málo čtou, jsou roztěkaní, nejraději by se už viděli u počítače. A nejhorším trestem je pro ně je krácení povoleného času u počítače nebo jeho úplný zákaz.:

Tak to je teď velmi obecně rozšířené. Mám ve třídě i několik žáků, kteří jsou bez počítače a jenom si čtou. Jsou úplně jinde než zbytek třídy.
24. 03. 2014 | 19:31

zdenekbrom napsal(a):

Marie S.:

Testy SCIO ještě nějaký smysl mají, ale to, co stát provozuje centrálně, tak to je paskvil.

Také jsem pro kontrolu, ale ta musí:

a) mít vztah k reálnému životu
b) pokrývat více než matematicko-logickou inteligenci
24. 03. 2014 | 19:33

zdenekbrom napsal(a):

Marie S.:

Ale ono je dáno co, kdy a jak. Takže otázkou zůstává forma ověřování
24. 03. 2014 | 19:36

Lila napsal(a):

Marie S.

Mám přítelkyni, která byla v týmu pedagogů, kteří se podíleli na pilotním projektu nové koncepce. Podle jejích slov nikdo tehdy nechtěl jejich připomínky slyšet, bralo se to jako politická záležitost. (Mimochodem tato kantorka, později učila na jednom z prestižních pražských gymnázií, byla předlohou pro postavu profesorky Miriam Hejlové ze seriálu Ulice.)

Ale ono i v té nové koncepci hodně záleželo na osobnosti kantora, jak se s ní ten který popasoval. I to skupinové vyučování nebyla až taková pitomost, podle původního záměru se mělo praktikovat např. při prvouce, kde se měly děti naučit spolupracovat na určitém úkolu.
Nás tehdy zachránila až nová inspektorka, která po hloubkové inspekci zakročila a soudružka učitelka novátorka to měla hodně nahnuté :-).
24. 03. 2014 | 20:10

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a): 23. 03. 2014 | 18:31
„no škola by měla být pro všechny.“
No právě, pro ty slabší děti a děti ze slabších rodin ta česká škola moc není.
24. 03. 2014 | 20:55

ondrejsteffl napsal(a):

MaB napsal(a): 23. 03. 2014 | 19:57
„Mám určitou učitelskou zkušenost …: škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. Je to na nich v hodinách vidět a vnímavý učitel, za kterého se při vší skromností považuju, to musí vnímat.“
Ano přesně, když dovolíte, budu Vás občas citovat.

„1) Není tento proces spíš určitá hlubší civilizační tendence, na kterou by škola stejně neměla moc velkou šanci odpovědět modernizací výukových metod? Prostě proto, že čelíme vlně individualizace v míře, kterou doposud lidstvo nepoznalo, a běžná škola jako taková prostě šít na míru jedinců nemůže?“
Odpověď je: zcela jistě ano, jen podle mého názoru to není jen individualizace, ale ještě další „hlubší civilizační tendence“, které zvenku na školu tlačí.
„2) Není přesto trvání na jisté míře (a popravdě řečeno, ne zrovna nízké míře, vzhledem ke stoupajícím nárokům prostředí) gramotnosti v oblasti matematiky, diskurzivní kompetence a cizího jazyka zcela na místě, a to především u státem garantovaného vzdělávání?“
I zde je odpověď ano. Moje obava ovšem je, že kvůli 1), kde se škola nedokáže adaptovat, nakonec celá společnost školu vytěsní a s vaničkou vylijeme i dítě. (píšu o tom i zde: http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=22416, v části podstata sporu, bod 2, druhý odstavec).
24. 03. 2014 | 20:56

ondrejsteffl napsal(a):

Marie S. napsal(a): 23. 03. 2014 | 23:13
„"škola u nás špatně plní svoji kompenzační roli a žák, i když chytrý, jehož rodinné zázemí je slabé, má u nás jen malé šance na dobré vzdělání". Velkým překvapením pro mě bylo zjištění z nějakých odborných měření, že romské děti vůbec nemají tak nízké inteligenční schopnosti (opravdu IQ), jak se všeobecně myslí. Při doučování a jiné péči by mohly být mnohé z nich nadprůměrné nebo výjimečně i premianty tříd ... zněly závěry. V čem je tedy problém? V čem jiném, než v rodinách a jejich prostředí, podnětnosti. Dítě přijde domů a slyší - přece se nebudeš učit, všichni jsme na dávkách, co bys blbnul... atd. A je vymalováno.“

Nevím, často je problém i v tom, že se jim „doučování a jiné péče“ nedostane, nebo se začne pozdě.

„Pan Chládek ve mně jisté naděje začal svými kroky vzbuzovat, tak abychom to nezakřikli...“
Vy asi budete nenapravitelný optimista.
24. 03. 2014 | 20:56

ondrejsteffl napsal(a):

K .V napsal(a): 24. 03. 2014 | 08:10
„potom si jakékoliv mezinárodní tabulky strčte někam“
Zvážím to, zatím jsem je strčil sem.
24. 03. 2014 | 20:57

ondrejsteffl napsal(a):

Ewa napsal(a): 24. 03. 2014 | 08:35
„1. "Soutěž zemí o nejlepší umístění v PISA nemá rozumný smysl."
Podle mě, je-li taková soutěž, je to scestné. Můžete uvést, které země se té soutěže účastní a zdroj té informace?“
Amerika, Německo, a jistě mnohé další země mají ve vládních programech zlepšení v PISA.

„2. "České děti jsou ve škole druhé nejnešťasnější na světě."
Podle mě taková informace je k ničemu, když nejsou uvedeny důvody“
Ta informace je k tomu, že můžeme přemýšlet o příčinách, což někteří diskutujíc a jistě i nediskutující činí, a třeba i někdo něco učiní pro zlepšení.

„3. "Čím víc výsledky PISA studuji, tím míň věřím, že srovnávání zemí v jednotlivých gramotnostech má nějaký význam. " To mě od Vás velmi překvapuje, když SCIO vytváří testy na základě PISA:“
Srovnávání zemí je něco jiného než srovnávání žáků, tam přece jen učitel může s výsledkem nějak pracovat.

„5. Finsko se roky umisťuje mezi prvními v PISA ve znalostech žáků, … mezi zeměmi s nejnižší korupcí.“
Korelace různých výsledků PISA s korupcí by bylo jistě zajímavé.
24. 03. 2014 | 20:57

ondrejsteffl napsal(a):

Hermann Fritzmeier. napsal(a): 24. 03. 2014 | 09:45

„pbp(pro ty, kdo píší azbukou)“
Vy se ale rychle přizpůsobujte postupující politickovojenské realitě světa. Jen doufám, že předčasně.
24. 03. 2014 | 20:58

ondrejsteffl napsal(a):

Marie S. napsal(a): 24. 03. 2014 | 11:22
„Podpora technického a učňovského školství. To jsem měla hlavně na mysli, když chválím Chládka (zatím opatrně).“
A co budeme s těmi nezaměstnanými učni prosím dělat?
24. 03. 2014 | 20:58

ondrejsteffl napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a): 24. 03. 2014 | 13:53
„S podporou učňovského školství je jeden zásadní problém. Všichni ho doporučují, ale zároveň mají všichni studijně nadané děti, takže ten učňák je pro děti těch druhých.“
Přesně.
24. 03. 2014 | 20:58

ondrejsteffl napsal(a):

Marie S. napsal(a): 24. 03. 2014 | 14:24
„A tady musí přijít ke slovu taky Svaz průmyslníků a podpořit to, dát absolventům uplatnění a šance.“
Ale to jsou podnikatelé, jejich zájem, je co nejméně platit a zadarmo dost kvalifikovanou sílu. Žádný jiný.

Lila napsal(a): 24. 03. 2014 | 15:05
„Technické obory včetně řemesel by neměl být problém studovat i v rámci celoživotního vzdělávání, podle aktuálních potřeb trhu. S jednou profesí dnes člověk po celý život zřejmě nevystačí.“
Ano!
24. 03. 2014 | 20:58

ondrejsteffl napsal(a):

zdenekbrom napsal(a): 24. 03. 2014 | 15:27
Pepa Josef, Lila: Jsem dost v údivu.
Víš Zdeňku, většina učitelů opravdu není jako Ty.
24. 03. 2014 | 20:59

ondrejsteffl napsal(a):

scientist napsal(a): 24. 03. 2014 | 16:09
„Šteffl: souhlas a dodávám, že nešťastní nejsou asi jen žáci a žákyně. Mám dojem, že v každý škole by se uživila lékárna s antidepresivy pro učitelksý sbor... Zabýval se někdy někdo vážně i tímto tématem?“
Pěkný námět pro PISU, mám dojem, že učitelský dotazník taky mají.
24. 03. 2014 | 20:59

Milan V napsal(a):

ad gaia
v odpovědi pro KV jste to popsala úplně a přesně.
Není co dodat.
Co s tím uděláme??
24. 03. 2014 | 21:13

gaia napsal(a):

my už nějak dožijem a ti mladí si budou muset zvyknout.
24. 03. 2014 | 21:38

Dalibor Štys napsal(a):

Marie S.
Dnes ve zprávách hlasili, že ministr dopravy požaduje navýšení o dvacet miliard, miproblém ministrí o pět. Tož tak....

Jinak to technické školství jsem zdědil po Fialovi. Ale moc jsem se do něj nehrnul, protože problém je především v rozporu mezi tím, že po skončení střední školy je člověk dospělý, ale státem garantované vzdělání mu vesměs nedává šanci se uživit. Což by dospělý člověk zvládnout měl. Takže je to obecnější problém a vytrhnout z něj učňovské školství nic neřeší. Tedy především neřeší nedostatek učňů.
24. 03. 2014 | 22:11

Dalibor Štys napsal(a):

Pardon, píšu z mobilu. Mělo tam být .... ministr školství o pět. ... omlouvám se
24. 03. 2014 | 22:15

Marie S. napsal(a):

Dalibor Štys

No jo, děkuju za vysvětlení. Počkáme si, uvidíme.
24. 03. 2014 | 23:23

Ewa napsal(a):

ondrejsteffl

Děkuji za odpověď. Dovolím si ještě reakci.

"„2. "České děti jsou ve škole druhé nejnešťasnější na světě."
Podle mě taková informace je k ničemu, když nejsou uvedeny důvody“
Ta informace je k tomu, že můžeme přemýšlet o příčinách, což někteří diskutujíc a jistě i nediskutující činí, a třeba i někdo něco učiní pro zlepšení."
Zdá se mi nelogické, přemýšlet o příčinách a udělat něco pro zlepšení, když není uvedeno, proč jsou děti ve škole nešťastné. Ty důvody můžou být různé, např. dítě by radši chtělo chodit do jiné školy, protože tam chodí jeho nejlepší kamarád, je obětí šikany, nerado se učí, radši by doma hrálo hry na počítači, nevyhovuje mu styl výuky.....
Podle mě pro zlepšení se dá něco dělat, když jsou známé důvody, proto je podle mě důležité, vědí-li o tom rodiče.

"„3. "Čím víc výsledky PISA studuji, tím míň věřím, že srovnávání zemí v jednotlivých gramotnostech má nějaký význam. " To mě od Vás velmi překvapuje, když SCIO vytváří testy na základě PISA:“
Srovnávání zemí je něco jiného než srovnávání žáků, tam přece jen učitel může s výsledkem nějak pracovat."
Podle mě může učitel pracovat i s výsledkem srovnání zemí. Podle mě by mělo být alarmující a vedoucí k jinému stylu výuky, když se čeští žáci umístili jako podprůměrní ve čtenářské gramotnosti.
24. 03. 2014 | 23:32

Ewa napsal(a):

P.s.: Cituji:
Školský systém ve Finsku charakterizuje určitá lehkost a volnost. Příznačný byl komentář Finů k výbornému umístění v mezinárodním šetření PISA, v tom smyslu, že je výsledky překvapily, protože ve Finsku se děti moc netestují, tak ani nevěděli, jak jsou dobří… Na druhé straně jsou však ve finském školství pravidla, která se dodržují, protože jich není mnoho a mají smysl.
http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/zpravodaj-5-2013
24. 03. 2014 | 23:40

Dalibor Štys napsal(a):

Ewa:

No vidíte, ale naše veřejnost by chtěla především návrat závazných osnov ...

Jenže ony ty skandinávské úspěchy z doby před 15 let (šlo o minulé testování a týkalo se patnáctiletých) vycházely z kombinace luteránské morálky a volnosti inspirované Pippi Langstrump, obojí zažité naživo příkladem rodičů a dětské volnosti v přírodě. Mezitím se ale mnohé změnilo. Ulice už nejsou bezpečné, děti sedí u počítačů a rodiče jsou upachtění z kombinace byrokracie státní a vnitropodnikové. Pracují totiž pro nadnárodní firmu...

Obávám se, že škola o nezachrání. Navíc ... před čtrnácti dny v Oslu jsem viděl jeden neuvěřitelný fenomén. Ve službách už nepracují přistěhovalci z jižních zemí, ale mladé Švédky, které doma nenašly práci.
25. 03. 2014 | 06:28

Ewa napsal(a):

Dalibor Štys

Podle mě závazné osnovy problémy našeho školství nevyřeší. Navíc se stále testuje. Podle mě testy zvyšují stresovost dětí ve škole.

Ve Finsku přestože žáky netestují jako u nás, dosahují mnohem lepších výsledků. Navíc mají rovné možnosti pro všechny děti, zatímco u nás je snaha o inkluzivní vzdělání, byly zrušeny zvláštní školy, zato je státem podporovaná a dotovaná separace dětí bohatších rodičů. Takže "Česká republika a Slovensko patří k pěti zemím s nejsilnějším vlivem socioekonomického zázemí na vzdělávací výsledky žáků. Jinými slovy škola u nás špatně plní svoji kompenzační roli a žák, i když chytrý, jehož rodinné zázemí je slabé, má u nás jen malé šance na dobré vzdělání."

Podle mě problém v naší společnosti i ve školství je především v pojetí svobody po 89., chybí zodpovědnost a kázeň. Doporučuji si poslechnout Jan Werich - Lekce svobody, 1968
http://www.youtube.com/watch?v=NMSfR5uWal0

Cituji:
Proč umějí finské děti nejlépe na světě číst s porozuměním, počítat, zkoumat přírodu? Na rozdíl od situace nás má na jejich úspěchu velkou zásluhu škola. Zdá se, že kvality vzdělávání se tam nedosahuje předpisy ani kontrolami, nucením ani testováním, ale kulturním chováním učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa.
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259

Cituji:
Finský učitel je respektovaný profesionál spokojený se svojí prací, český je viděn jako okraj společnosti. Nicméně právě ve Finsku se začal učitelskou veřejností šířit pocit ztráty společenské důvěry. Diskutuje se o učitelských právech a příklad České republiky dokazuje, že by Finsko mělo brát tyto diskuse vážně.
http://www.eduin.cz/clanky/v-cem-se-lisi-cesky-a-finsky-ucitel/
25. 03. 2014 | 07:21

K .V napsal(a):

MARIE S 18,39.
Opravdu už je na tom naše školství tak špatně že neumí vymyslet test kde by zjistili zda žák 2.třídy umí násobilku a jednoduchý diktát, zda žák po roce výuky chemie či fyziky chápe předepsané penzum znalostí?? Atd v každém ročníku.
No když jsem viděl jak probíhají posledních pár let maturity, asi opravdu ne.
.
A opravdu se obáváte že zjistíme že už v republice není jediný učitel který by byl schopen tu určenou látku naučit?? Proboha, tak to raději zrušte celé školství.
.
Jste jenom ukázka toho co píši. Učitelé si hrají na nedoceněnou inteligenci a hlavně ZÁMĚRNĚ zavádějí zmatek, jen aby nemuseli pracovat a dokázat to JEDINÉ SMYSLUPLNÉ, totiž že se řekne: v daném předmětu musí žák po 3 měsících, pololetí, školním roce, na konci výuky umět XYZ, učitel který to naučí všechny +-1až 2 propadlíci a má ve třídě i nějaký pořádek a morální stav, je dobrý a zaslouží si plat X Kč, pokud na to nestačí, musí odejít.
Jako v každé jiné profesi.
25. 03. 2014 | 07:25

Ewa napsal(a):

K.V

Naši učitelé jsou přehlceni administrativou, dnes je paradoxně důležitější, jak obratně učitel „papíruje“ než jak učí. Trošku kysele mě rozesmála příhoda z místní školy, kdy pedagog už krapet vulgárně (mezi svými, nikoliv před žáky) řekl: „Já vám **** na projekty! Já nechci zpracovávat lejstra, já chci učit!“...
(citace z blogu pana Košáka)

Ve Finsku - cituji:
Vzdělávání se řídí podle cílů stanovených národním kurikulem, které zároveň stanovuje kritéria hodnocení. Systém se v podstatě spoléhá na profesionalitu učitelů a na jejich úsilí tyto cíle naplnit.

Školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné). Po učiteli se žádá, aby byl "kurikulárně flexibilní", totiž aby dokázal přizpůsobovat výuku dětem tak, že s nimi ani nezaostává, ani je neničí.

Tyto faktory společně s kvalitní přípravou učitelů na univerzitách jsou zárukou toho, že v úrovni jednotlivých škol nejsou výrazné rozdíly a rodiče si tak školu pro své děti vybírají téměř výhradně na základě místa bydliště. To je samozřejmě situace zcela odlišná od české reality: rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol v rámci výzkumu PISA se v České republice ukázaly jako jedny z nejvyšších.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
25. 03. 2014 | 07:50

K .V napsal(a):

Ewo, ale pak naučte učitele ať POŘÁD JENOM neječí že chtějí zvýšit platy, a raději vykopnou úředníky se zbytečnými lejstry a administrativou. A začnou konečně učit,
25. 03. 2014 | 08:12

K .V napsal(a):

Ewo. 7,21 ve Finsku žáky netestují??? Protože by je to stresovalo??
Proboha, a jak chcete zjistit že žáci pochopili nižší lekci a můžete na těch poznatcích stavět další vyšší poznatky.?
Krátká písemka či test nepatří mezi žáky k oblíbeným, ale zažil jsem jich tisíce a duševně poškozen se necítím.
A kontrola výsledků je součást jakékoliv smysluplné činnosti.
Kdyby vám stasvěli dům, budete tvrdit že pokud by si zedník měřil zda je zeď svislá a nepadá, mohlo by ho to stresovat? . Až vám opraví auto, neměl by automechanik zkoušet zda brzdy skutečně brzdí, aby ho to nestresovalo??
.
Začínáte být svojí obranou bordelu ve školství už totálně zmatená.
25. 03. 2014 | 08:25

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

České školství jde do kopru. To bohužel znamená, že s nepatrným zpožděním jde tamtéž celý stát. Bohužel. A učitelé chtějí peníze, protože mají vysokou školu. Jenže tu vysokou dnes studuje 60% lidí z ročníku, takže holt vysokoškolák jen proto, že je vysokoškolák, nemůže očekávat nic víc, než průměr. Takže tudy cesta nevede. Jestli se učitelé chtějí mít líp, musí lépe pracovat, aby byl národ vzdělanější. Potom může stoupnout produktivita práce a spolu s tím i životní úroveň. Dokud budou jen kvičet, že z té pidi-hromádky chtějí pro sebe větší kus, mají smůlu.
25. 03. 2014 | 08:42

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

A pro EWU:
Nezbývá, než souhlasit s K.V. Testování výsledků je nedílná součást jakékoli práce.
Školství si musí definovat cíle. Pak postupy, jak se k nim dopracovat a samosebou také metody, jak ověřit, zda bylo cílů skutečně dosaženo. Na tom přece není nic divného.
A že by to žáčky nebožáčky stresovalo? Mně to přijde lepší, než když se premiant z vesnické školy najednou ocitne na gymplu a zjistí, že to, s čím vynikal u nich doma mu stačí sotva na chvost, protože v jiných školách se toho jaksi naučili víc...
25. 03. 2014 | 08:50

Ewa napsal(a):

K.V

Pokud vím, ve Finsku žáky téměř netestují. Nevím proč, prostě to nedělají a přesto mají výsledky výrazně lepší, než naše stále více testovaní žáci. O tom stresu jsem napsala svůj názor.

"A kontrola výsledků je součást jakékoliv smysluplné činnosti."
Podle mě může a nemusí být, navíc kontrola znalostí nemusí být test, podle mě je výhodnější zadat nějaký úkol...
Např. já za smysluplnou činnost považuji i venčení psů a nikdy výsledky činnosti nekontroluji.
Když se měří zeď, přece se před tím netestuje, jestli ji zedník UMÍ změřit, automechanik se přece pokaždé netestuje, jestli UMÍ vyzkoušet brzdy, kuchař se pokaždé netestuje, jestli UMÍ uvařit jídlo...
Podle mě to je obdoba, kdybych žákům zadala místo testu úkol, kde by se prokázaly osvojené znalosti, a ten potom ohodnotila, což se mi zdá i pro pozdější život lepší než testování.

Jakou moji obranu bordelu ve školství máte na mysli? Jsem z toho zmatená.
25. 03. 2014 | 09:06

Ewa napsal(a):

Hermann Fritzmeier.

K tomu testování jsem to už psala K.V a jen zopakuji, že podle mě je lepší osvojené znalosti prokazovat ve zpracování zadaného úkolu, než testováním. Že to jde i bez testování, dokazuje Finsko.

Podle mě je problém školství nejen v něm samém, ale i v přístupu rodičů a asi většiny veřejnosti ke kantorům, za špatné považuji státní dotace soukromým školám, že "Jinými slovy škola u nás špatně plní svoji kompenzační roli a žák, i když chytrý, jehož rodinné zázemí je slabé, má u nás jen malé šance na dobré vzdělání."...
25. 03. 2014 | 09:18

gaia napsal(a):

K tomu ječení K.V. mne napadl příměr.

Státní úředník rozhodne, že děti po 3 měsících sjkoly v 1. třídě, kam chodí šestiletý K.V.musí umět 3 písničky, ve škole je poslední rozladěné piano z Rakouska Uherska , na jiné nejsou penize, ani na ladiče a poslední učitelka, co na to uměla šla radši zpívat do baru, podle toho pak ohodnotí učitele i děti a dá jim nálepku, jak u emisí. A do školy pošle na průzkum Rytmuse, Lucii Bílou a Martu Jandovou.
25. 03. 2014 | 09:49

gaia napsal(a):

a ještě před tím musí otestovat ty děti, že písničky neumí, aby učitel neslízl smetanu za někoho jiného, jak navrhoval jeden ministr všechny děti POVINNĚ testovat na konci POVINNÉ MŠ.
Tak to už je na vzbouření rodičů.
25. 03. 2014 | 09:57

K .V napsal(a):

Gaio, žasnu.
Co všechno učitelé nevymyslí jAKO "ARGUMENTY" jen aby náhodou někdo nezjistil že se flákají a neumějí a nechtějí naučit
25. 03. 2014 | 10:00

gaia napsal(a):

a víte K.V., on dříve ředitel školy poznal, jaký je kdo učitel,jen když se při hodině prošel po chodbě. Ale dnes se ucitelé považují za ( no vsak víte, napsal jste toho zde o nich až až)
a ředitel, místo aby se věnoval řídící a pedagogické práci, tak řeší děravé okapy, dotace školení semináře a prachy s městem. Takže ve škole povětšinou není.
A taky státní úředník mu nechce dát žádné pravomoci, aby na něm byl ředitel závislý a pěkně poslouchal a plnil jeho fantasmagorie. Takže asi tak.
25. 03. 2014 | 10:09

gaia napsal(a):

K .V

Plošné testování je nesmyl a přirovnáván je k Mengeleho pokusům na dětech.
Ty také byly nevědecké, samoúčelné,kruté, nesmyslné a nic neosvetlující.
Ale Mengele je delaljen na vybraných dětech (Židech), kdežto naše MŠ je dělá plošně na všech dětech.
Příměr s vámi a zpěvem jsem dala naschvál. Byl by na světe učitel schopný vás naučit za dotaci 44 hodin ročně zpívat, aby se to zpěvem dalo nazvat a před mnou jmenovanou porotou, která je zaměřena na výkon a odsouzení netalentovaných , byste obstál bez ztráty důstojnosti?
25. 03. 2014 | 10:16

gaia napsal(a):

A co byste pak dělal s těmi, co neprojdou vaším sítem, jako neprošlo 20 tisíc žáků vloni z matematiky?
Vykopal byste je na ulici, jako lidi, kteří nemají už co ztratit,leda své okovy?
25. 03. 2014 | 10:18

Ewa napsal(a):

Hermann Fritzmeier.
"Mně to přijde lepší, než když se premiant z vesnické školy najednou ocitne na gymplu a zjistí, že to, s čím vynikal u nich doma mu stačí sotva na chvost, protože v jiných školách se toho jaksi naučili víc..."
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ještě jednou - ve Finsku - cituji:
Vzdělávání se řídí podle cílů stanovených národním kurikulem, které zároveň stanovuje kritéria hodnocení. Systém se v podstatě spoléhá na profesionalitu učitelů a na jejich úsilí tyto cíle naplnit.

Školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné). Po učiteli se žádá, aby byl "kurikulárně flexibilní", totiž aby dokázal přizpůsobovat výuku dětem tak, že s nimi ani nezaostává, ani je neničí.

Tyto faktory společně s kvalitní přípravou učitelů na univerzitách jsou zárukou toho, že v úrovni jednotlivých škol nejsou výrazné rozdíly a rodiče si tak školu pro své děti vybírají téměř výhradně na základě místa bydliště. To je samozřejmě situace zcela odlišná od české reality: rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol v rámci výzkumu PISA se v České republice ukázaly jako jedny z nejvyšších.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259

Jak si vysvětlujete, že v netestujícím Finsku nejsou výrazné rozdíly mezi školami?
25. 03. 2014 | 10:21

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Milá EWO,
zřejmě nechápete význam slova "testování". To slovo znamená mnohem víc, než pouhé zaškrtávání ala SCIO. ŠKODA, ŽE TAK ELEMENTÁRNÍ VĚC NECHÁPETE
25. 03. 2014 | 10:58

Ewa napsal(a):

Hermann Fritzmeier.

Podle mě ve škole se pod testem běžně rozumí "písemné zkoušení". Chápu, že význam slova "testování" je jiný ve vědě, automobilovém průmyslu i běžně v průmyslu např. testy kvality prodávaného zboží, jiné je testování softwaru..., ale zde jsme pod blogem týkajícím se školství.
Nebo to byl Váš test, jestli chápu tak elementární věc? :-)
25. 03. 2014 | 11:40

Ewa napsal(a):

P.s.: Cituji:
Školský systém ve Finsku charakterizuje určitá lehkost a volnost. Příznačný byl komentář Finů k výbornému umístění v mezinárodním šetření PISA, v tom smyslu, že je výsledky překvapily, protože ve Finsku se děti moc netestují, tak ani nevěděli, jak jsou dobří… Na druhé straně jsou však ve finském školství pravidla, která se dodržují, protože jich není mnoho a mají smysl.
http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/zpravodaj-5-2013
25. 03. 2014 | 11:45

gaia napsal(a):

Hermann Fritzmeier.

mýlíte se, test je skutečně zaškrtávání.

vygooglujte si význam slova standardizovaný test.

to přesně stanovený obsah testovacích položek vas nenechá na pochybách.

Ale děti nejsou roboti,aby něco dělaly přesně stanovené
25. 03. 2014 | 11:57

Zdeněk Brom napsal(a):

Ewa:

Cituji: "Vzdělávání se řídí podle cílů stanovených národním kurikulem, které zároveň stanovuje kritéria hodnocení."

A v tom to je - kriteria hodnocení. Tímto způsobem poznáte mnohem lépe, jak zvládnul dané cíle, v jakém rozsahu a kde je něco třeba zlepšit. Test je pouze součástí hodnocení a pouze jednou z forem hodnocení.

To mají i školy u nás. Stanovené cíle, včetně časových údajů, i kriteria a formy hodnocení.
25. 03. 2014 | 12:02

gaia napsal(a):

navíc pokud testy vykáží rozdíly mezi pohlavími, pak jsou zároveň i diskriminační, neb naučení teoretického učiva by v koedukovanych školách mělo být genderově neutrální.
Ale pokud otázky vymýšlejí přednostně muži, bude jistě test přátelský víc k mužům, neb bude podvědomé vycházet z jejich způsobu myšlení.
Navíc, co je to porozumění psanému textu? Porozumět mu, jak si přeje zadavatel?
Když vidíme, jak různé názory mnohdy mají různí právníci na totožný paragraf, co to pak chceme po těch dětech?
25. 03. 2014 | 12:16

K .V napsal(a):

Gaio, 10,18, mne spíš udivuje proč těch 20000 co propadlo u maturity nešlo nakopat svým učitelům do pozadí, a ideálně je z té školy vykopali aby neškodili i další generaci studentů.
Propadlíci a odpad který na školu nestačí už měl být eliminován v nižších ročnících, k maturitě by měli být puštěni ti co na to mají, +- 1% které se to doučí do opravné zkoušky.
.
A opravdu je čím dál trapnější do jakých krkolomných diskusí se pouštíte, jen aby učitelé nemuseli poctivě makat, a aby někdo nevyhodnotil jejich výsledky.
25. 03. 2014 | 12:24

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Milé paní učitelky,
my, kdo zastáváme názor, že je třeba testovat dosažené výsledky žáků rozhodně chápeme pojem testování tak, jak mu náleží. Takže i ti Vaši Finové testují, tj. ověřují výsledky své práce. O jakémsi zaškrtávacím standardizovaném testu mluvíte vy.... A navíc, milé dámy, ani takový test ještě nikoho nezabil. Ten, kdo škodí, není test, ale ti, kdo se nesprávně řídí jeho výsledky. Zapněte ty kulaté věci, co na nich nosíte drdoly a možná vám něco málo dojde, i když chápu, že od učitelek se toho moc čekat nedá.
25. 03. 2014 | 12:43

gaia napsal(a):

K .V

12.24

tak to s vámi plně souhlasím, ale za to nemohou učitelé, ale systém.
Učitelé jsou ti poslední pohůnci, na kterých si také každý ten vztek vybije.
Ale ten systém nastavili jiní a testy také do školství vnutili jiní, kteří chtěli na dětech a jejich rodičích hlavně parazitovat.
25. 03. 2014 | 12:54

gaia napsal(a):

Hermane

testy zabily již několik desítek dětí, které kvůli nadměrnému stresu ten tlak nevydrží.
Dřív se napsala v dubnu písemka, pak koncem května dostali týden volno a pak vyzkoušeli je učitelé, kteří jim předem řekli, z čeho.
Dnes se začíná testovat už v únoru,nejprve na nečisto, což stojí rodiče 2 kila do Stefflovy kapsy, kdo chce na VŠ, tak ještě cestu do okresního města a 7 kilo do Stefflovy kapsy, aby se zjistilo, zda má dítě nějaké studijní předpoklady, vidíte tu směšnost, že toto musí zjistit jakýsi Steffl až po 12 letech, co chodí děcko do škol,pak 3x ještě státní test ve škole a nakonec ještě ta klasická maturita.
Takže stres po 4 měsíce, paradoxně ve škole, kde se 12 let zajímají jen o to, zda je tam děcko šťastné a maji li ho rádi, takže děti stresu nezvyklé a na něj nepřipravené.

Mengeleho pokusy na dětech a rodičích, kolik snesou, jinak to nazvat nedokáži
25. 03. 2014 | 13:04

K .V napsal(a):

Poznámka: Až se budou učitelé divit jakou mají hanebnou pověst:
Pracoval jsem na různých pozicích. Kdybych někdy slyšl svého šéfa říkat že kdyby firma měla víc peněz, mohla by zaplatit na jednotlivé pozice opravdu odborníky a schopné zaměstnance, asi bych si s ním šel vyříkat jestli mne považuje za póvl který je tam jen proto že na tu práci nemůže sehnat někoho solidního. A zvažoval bych zda to mám zapotřebí tam pracovat. Učitelé ještě takové výroky vítají, a myslí si že tím dostanou víc peněz.
Jak ve ŠVEJKOVI. Kdy prasknete prasata, volal hejtman na své úředníky, Dle vašeho rozkazu, pane hejtmane.
Cítili že je pořád lepší se takhle nechat ponižovat než jít na frontu do zákopu. A naši učitelé se ještě radují z takových urážek, pořád lepší než někde poctivě pracovat.
.
Existuje jeden paradox. V soukromé sféře když někdo nezvládá svoji práci, zkrachuje nebo je vyhozen. Ve státní správě čím neschopnější plnit svoje úkoly, tím víc zaznívají právě ty hlasy že by se mělo přidat na platech aby mohli "zaplatit odborníky", a když se to podaří, zůstanou tam ti neschopní a o to víc se drží koryta.
25. 03. 2014 | 13:10

K .V napsal(a):

Gaio, prošel jsem školstvím za komunistů, naučili mne mnohem více než ti dnešní, a rozhodně jsem nedostal psotník když vešel učitel do třídy a řekl- dáme si krátkou kontrolní písemku jak jste zvládli učivo. Stávalo se I několikrát denně v různých předmětech a bez přípravy. Během 8-10 minut hotovo. Užitečné, učitel i já jsme poznali jak jsme na tom, nemusel jsem se divit u maturity že vůbec nechápu o čem je řeč jako těch 20000 studentů.
.
A už po páté vám píši, žasnu jaké nejapné výmluvy je někdo z učitelů schopen vymýšlet jan aby nemusel poctivě makat
25. 03. 2014 | 13:17

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Gaio,
jestli neblufujete, tak ty děti zabili jejich neschopní učitelé. A HLAVNĚ, POŘÁD OPAKUJI: test není zaškrtávací doplňovačka pana Šteffla. Že jste se ve školství za desetiletí nezmohli na nic lepšího je jen potvrzením té hrůzy, která ze školství jde. Ono to k tomu svádí, ale to jen proto, že nikdo nevěří, že čeští učitelé mají nějakou kvalitu. V tom tolik omílaném Finsku se na pajdák hlásí 6x víc uchazečů, než mohou přijmout, takže je z čeho vybírat i přes to, že tamní učitel ZŠ má nikterak závratných 3500Eur.
25. 03. 2014 | 13:34

Zdeněk Brom napsal(a):

Gaia:

Pro usnadnění komunikace:

Hermann Fritzmeier = K.V
25. 03. 2014 | 14:28

K .V napsal(a):

Bromovi jako vždy\dochází argumenty, tak začíná sprostě lhát.
Mluvím sice také Německy, ale nejsem ani Fric ani Hermann Fritzmeier. Jestli vás to žere, zatelefonujte si Stejskalovi, on vám prověří adresy stanic.
.
Místo lhaní zkuste být nějak užitečný, třeba i v té škole.
25. 03. 2014 | 16:01

gaia napsal(a):

3500x27=94500 Kč
25. 03. 2014 | 18:09

Marie S. napsal(a):

Vzpomněla jsem si na článek, který by se dobře hodil jako ilustrace ke grafům a úvahám v tomto blogu i ke komentářům pod ním. Často narážíme na způsoby výchovy v té které zemi světa a jak se odráží v přístupu ke vzdělávání - tak tady je jeden, zprostředkovaný stránkami EDUinu. Ať si o něm pomyslíme, co chceme, nevadí si ho přečíst.

http://www.eduin.cz/titulka/puvab-tygri-vychovy/
25. 03. 2014 | 19:34

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Omyl, Brome, jako vždycky špatně. Hermann = Hans = Jarle
26. 03. 2014 | 08:44

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Gaia:
3500Eur Vám přijde hodně. Hm, pokud bych je měl tady, asi ano. Ve Finsku ale jde o průměr.... Takže si doplňte 25000:27=926Eur.
26. 03. 2014 | 08:49

semicircle evisiem napsal(a):

Hermann = Hans = Jarle = multinick = troll

Úroveň jazyka a argumentace byla na tak nízké úrovni, že to vedlo ke srovnání. On K.V je také multinick.
26. 03. 2014 | 09:53

Zdeněk Brom napsal(a):

Hermann = Hans = Jarle = multinick = troll

Úroveň jazyka a argumentace byla na tak nízké úrovni, že to vedlo ke srovnání. On K.V je také multinick.
26. 03. 2014 | 09:54

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Brome, na nízké úrovni je české školství. Včetně Vaší ctěné osoby. Chorobný strach z toho, že by někdo mohl porovnat výsledky jednotlivých žáků/tříd/škol je to jediné, oč tu běží. Plus pocit, že učitel je vysokoškolák a proto musí mít vysoký plat.
A jen na okraj, K.V. Vám radí dobře.
26. 03. 2014 | 10:17

Zdeněk Brom napsal(a):

Hermann Fritzmeier:

Problémem je spíše chorobný strach jednoho anonyma přiznat své jméno. Důvody se dají tušit. O tom to je.

Pokud berete rady K.V vážně, pak není divu, že naše zem vypadá tak, jak vypadá.
26. 03. 2014 | 11:40

K .V napsal(a):

Myslím že Brom je názornou ukázkou že naše školství nemá šanci se zlepšit ještě několik dlouhých let.
Amen, pomáhej vám pánbůh.
26. 03. 2014 | 11:44

Ewa napsal(a):

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Brome, na nízké úrovni je české školství.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Podle mě na nízké úrovni je nejen české školství (to nejen díky úrovni učitelů).
Doporučuji:
http://nazory.aktualne.cz/komentare/ucitel-neni-policajt-ani-pistole-a-pouta-by-mu-nepomohly/r~e856ee3aaf5811e3ab360025900fea04/
26. 03. 2014 | 11:47

K .V napsal(a):

Brome a Gaio, nejhorší na našich učitelích je že se ani NECHTĚJÍ zlepšit, chaos kde "údajně" nelze hodnotit efektivitu a schopnost učitelů vám vyhovuje a záměrně ji vytváříte.
Vyjmenuji vám desítky oborů kde obtížná měřitelnost výkonu opravdu existuje
Na rozdíl od stavu kdy vím kolik m2 vymaluje malíř, kolik kubíků vykope kopáč, kolik součástek vyrobí na soustruhu dělník za určitý čas
- vědci asi nemohou říci že najdou lék na Alzheimra za X hodin práce
- obchodník asi neví co udělá zákazník a konkurence a kolik přesně prodá zboží za měsíc či rok
- profesionální hokejista či fotbalista nenaplánuje že ve 20 minutě dá první gól a celkově vyhraje 3:0
- lékař když dostane pacienta s mozkovou příhodou nenaplánuje že se z komatu pobere za 3,5 hodiny a celkově se uzdraví za 14 dní.
- ani obyčejný řidič kamionu vám neřekne že dojede z Ostravy do Chebu za X hod Y minut.
atd v mnoha oborech
.
Přesto i v těchto profesích se snaží zavést nějaké postupy co se má dělat, co je správný postup a kriteria kdo konal správně a je dobrý a kdo ne, jak se pozná úspěch a neúspěch.
,
Učitelé se něčeho takového bojí jako čert kříže, jen aby si uchovali koryta pro neschopné nemakače.
26. 03. 2014 | 11:57

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Milý pane Brome, jsem ing. Jiří Pavlíček, vedoucí konstrukčního oddělení. Pomohlo?
26. 03. 2014 | 12:00

gaia napsal(a):

Hermann Fritzmeier.

926 eur uprostřed Evropy se vám zdá dostatečná částka na ocenění práce VŠ odborníka?
26. 03. 2014 | 12:00

gaia napsal(a):

K .V

tedy s tím fotbalistou, co nedá gól jste mne dostal.
Běžte se dát vyšetřit, i když věřím, že vám lékař nepomůže, bude si vás zvát léta na kontroly a zaplaceno dostane, vy totiž diagnózu máte měl byste být pod kontrolou, ale naděje na vyléčení stejně není.

Pořád nechcete pochopit, že studijní předpoklady děcka pozná zkušený učitel nejpozději do 6. třídy a nepotřebuje na to Steffla, až dá děcku v 18 test za 7 stovek, že dobrého učitele pozná ředitel jen když se při vyučování projde po chodbě a nepotřebuje na to testy za 10 miliard.
26. 03. 2014 | 12:06

Ewa napsal(a):

Mně je jedno, jestli někdo používá multinick, nick nebo vlastní jméno. Já pod vlastním jménem bych napsala to samé, co pod nickem. Ale nijak nemůžu zabránit tomu, aby pod mým jménem psal i někdo jiný. Když pod vlastním jménem nepíšu, mohu se snáz bránit, že jsem to nepsala, než kdybych běžně psala pod svým jménem.

http://www.youtube.com/watch?v=liQWZp2cIcE
26. 03. 2014 | 12:07

Ewa napsal(a):

K.V
"Přesto i v těchto profesích se snaží zavést nějaké postupy co se má dělat, co je správný postup a kriteria kdo konal správně a je dobrý a kdo ne, jak se pozná úspěch a neúspěch."
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nejsem učitelka a nikdy jsem ve školství nepracovala. Mám však poměrně dost kamarádek, které učily za totáče a učí stále. Kromě výrazného rozdílu v chování dětí a jejich rodičů k učitelům před 89. a nyní, vím od těchto kantorek i o množství různých projektů ve školství a změnách, které k lepší vzdělanosti žáků prokazatelně nevedly.
26. 03. 2014 | 12:16

K .V napsal(a):

Ewo, neřešte multinicky, to je jen další úhybný manévr Bromovitých, dělá to i resl a Ládík, prostě když neví kudy kam a chybí argumenty, nastoupí nadávky a agrese.
Buď jste komunista a hotovo, to už nezabírá tak se zavádí multinick.
.
Samotný multinick by byl MÍRNĚ škodlivý kdyby někdo napsal názor jako Pepík, hned pod to napsal ? Pepík má pravdu podpis Lojza, a následně Pepík a Lojza mají pravdu podpis Boženka atd. Pokud by ale názor byl blbý ani to by nepomohlo a nepřesvědčilo, Stejskal by to navíc banoval.
Jinak jsou tu téměř všichni diskutující anonymně a rozhodující je CO PÍŠÍ A JAKÉ MAJÍ ARGUMENTY. Nick je jen vodítko pro další oslovení pokud na někoho reagujete adresně, nic víc.
26. 03. 2014 | 12:18

K .V napsal(a):

EWO 12,16, už to píši asi po 20té, ale znovu.
Může se stát že kuchaři někdo předhodí zkažené maso, aby to vypral v hypermanganu , silně okořenil a dal hostům sežrat, Kdo ALESPOŇ CHCE být slušný a dobrý kuchař, odmítne to.
A stejně tak by učitelům moc slušelo, pokud BY CHTĚLI BÝT DOBŘÍ UČITELÉ, aby sami řekli že určité věci ve školství škodí a zdržují. NEDĚLAJÍ to, místo toho jen neustále brečí jak jsou nepochopení a chtějí vyšší platy, jen aby NESCHOPNÉ SEBE I KOLEGY UDRŽELI U KORYTA
. V tom jsou jednotní až běda
26. 03. 2014 | 12:25

gaia napsal(a):

učitel musel vždy držet v první řadě hubu a krok.Jinak si musel hledat jiné místo. Kouknete na mladého Klause. Jenže učitelství je dost úzká specializace a kód na malém městě moc na výběr není. Navíc, jak by se měla malá šedá myška postavit zájmům lobistů a pražské mafiánské klace?
Navíc když testují i v USA?
26. 03. 2014 | 12:31

K .V napsal(a):

Přesně Gaio, na malém městě moc práce není a i kdyby, musel by učitel asi poctivě makat. Hrůza.!!!
Tak ohýbá hřbet a přitom káže o vznešeném poslání a o morálce.
26. 03. 2014 | 12:51

gaia napsal(a):

K .V

co vám ti učitelé tak hrozného udělali, že na jejich práci máte takový názor?
Jen ukazujete, jak je to práce nevděčná a sysifovská.
26. 03. 2014 | 13:00

K .V napsal(a):

Gaio, práce pedagoga je v zásadě stejná jako už po staletí.
Jenže posledních 24 let u nás úroveň žáků na všech stupních děsivě upadá, a tedy vyvozuji že pedagogové nepracují dobře a nezvládají svoji roli. A vidím jak se propadá celá naše země téměř ve všech měřitelných ukazatelích
Jediná omluva je snad to, že za celkově upadající stav morálky a celkové situace v zemi nemohou jen oni sami, těch příčin je mnohem víc.
U jiných profesí i v celém národě ale vidím diskuse a snahy jak věci napravit. U pedagogů NIKDY, jen ten pokřik že jsou nedocenění a chtějí víc peněz
26. 03. 2014 | 13:08

Zdeněk Brom napsal(a):

ing. Jiří Pavlíček:

Pomohlo. Budu na Vás hledat kontakt, kterým bych doručil Vámi požadované podklady alespoň v té míře, kterou mi dovolí zákon a vedení.
26. 03. 2014 | 13:15

Zdeněk Brom napsal(a):

Ewa:

Stav našeho školství před rokem 89 lze srovnávat jen těžko odhadovat. V té době naše školství žádné srovnání se zahraničím nemělo a nedělalo. Moc se ani nesrovnávalo a netestovalo v rámci ČSSR.

Po roce 89 se stalo to, že některé školy se výrazně zlepšily a jsou na vynikající úrovni, protože využily všech možností, které se otevřely. Jiné se naopak propadly, protože to tlučou z příprav starých i přes 35 let. Další přežívají.

Faktem je, že přes údajnou špatnou úroveň mnozí naší studenti vynikají v mezinárodních soutěžích, kde je tvrdá konkurence.
26. 03. 2014 | 13:23

Zdeněk Brom napsal(a):

gaia:

Cituji: "...učitel musel vždy držet v první řadě hubu a krok....."

Zkuste mluvit za sebe. děkuji.
26. 03. 2014 | 13:25

K .V napsal(a):

Pane Brome, víc než nějaké vavříny v podivných studentských soutěžích bychom potřebovali aby nastoupila nová generace, která tady rozjede hospodářský život a prosperitu. A to se jaksi poslední roky neděje. A když vidím co vychází jako maturanti i absolventi VŠ, MOC NADĚJNĚ TO ANI NEVYPADÁ.
Kriteriem účinnost každé věci je praktické využití, víte
26. 03. 2014 | 13:38

Ewa napsal(a):

Zdeněk Brom

Cituji z blogu ex-ministra školství O.Lišky:
Před 23 lety prezident Václav Havel pronesl svůj první novoroční projev ve svobodném Československu o stavu naší země. Projev platný i dnes, na prahu voleb.

„Země, která mohla být kdysi hrdá na vzdělanost svého lidu, vydává na vzdělání tak málo, že je dnes na dvaasedmdesátém místě na světě.“ Dnes je Česko na 105. místě podle žebříčku OSN a čtvrté od konce v EU.
http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=22530

Moje generace vystudovala a začala pracovat za totáče, přesto jsme velice rychle dokázali srovnat krok se západem ve znalostech IT, medicíně...

Podle mě je velmi špatné: " Česká republika a Slovensko patří k pěti zemím s nejsilnějším vlivem socioekonomického zázemí na vzdělávací výsledky žáků. Jinými slovy škola u nás špatně plní svoji kompenzační roli a žák, i když chytrý, jehož rodinné zázemí je slabé, má u nás jen malé šance na dobré vzdělání."
26. 03. 2014 | 14:10

Ewa napsal(a):

P.s.: Omlouvám se, správně je tento odkaz
http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-liska.php?itemid=21430
26. 03. 2014 | 14:12

K .V napsal(a):

EWO, vy pořád jedete jako kolovrátek, my o voze a vy o koze, jediné co umíte je pořád srovnávat peníze, platy učitelů ve vyspělých zemích a u nás.
Ty platy jsou u nás mizerné VE VŠECH OBORECH, a jinde nebrečí a makají.
.
Tak znovu
NEMÁME SHODU v tom, že žák ZŠ, střední školy resp gymnasia má umět po 3 měsících, v pololetí, na konci roku, po absolvování takové jasné penzum znalostí. Učitel který to naučí je dobrý a zaslouží plat X Kč, kdo ne, vyhodit nebo na nižší stupeň, třeba umí alespoň naučit prvňáky abecedu.
.
Vzniklo to tak že po cinkání zavládla "hurá svoboda", všichni jsou nezávislí, školu si otevře každý kdo chce a učí co chce. Názorně to bylo vidět u maturit- teprve poslední roky POKUSY o diskusi zda maturita jednotná či ne, když maturitu má i ten co by se dřív ani nevyučil dlaždičem, jalové pokusy o lehčí / těžší maturitu, ani nemluvím o tom že to nikdo neuměl organizovat a dělal to pochybně CERMAT za přicamrávání SCIO a jiných, vyhozené desítky milionů korun zbytečně.
. 20000 propadlých u maturity ukazuje jasně JASNĚ že mnohé školy vůbec nevěděly co učit, když přišel POKUS O jednotnou maturitu, žáci nevěděli o čem je řeč, něco takového se vůbec neučili.
.
Ješrě markatnější je to u VŠ, OPĚT HURÁ "SVOBODA", VŠICHNI DOSTANOU TITUL, je jedno jaký, a tak školy chrlí naprosto nepoužitelné a zbytečné "odborníky" v oborech o které nikdo nestojí. Studentům je to jedno, užijí si do 26 let snadného života, a pak se uvidí. Končí na pracáku nebo se uměle vytvářejí další zbytečné instituce kde razítkují a vaří kávu, k ničemu se nehodí a nic neumějí. O plzeňských právech s titulem za 14 dnů ani nemluvím, to je jen další logický důsledek chaosu.
.
A učitelé se radují že je zmatek a nikdo na ně nemůže, vzájemně si drží korýtka, kryjí neschopnost, chlubí se VŠ vzděláním a jak jsou nedoceněni a potom se zjistí že 17000 je vůbec nemá
26. 03. 2014 | 15:54

Ewa napsal(a):

K.V

Podle mě je rozdíl v ocenění vůči jiným profesím. Např. ve Finsku mají kantoři plat na úrovni právníků, jestli se nepletu.

Podle mě není vinou kantorů, že není stanoveno pro celou republiku, že vzdělávání se řídí podle cílů stanovených národním kurikulem, které zároveň stanovuje kritéria hodnocení, jako to mají právě ve Finsku. Mezi školami tak nemají téměř rozdíly, narozdíl od nás.

Podle mě to není chaos, ale řízené dolování. Podle mě jde ve školství poměrně dost peněz na různé granty...

Mě např. překvapuje, že pan Šteffl jednu dobu prohlašoval, že školy skončí, pak napsal článek Až bude truhlář bakalář a ve zdejším CV uvádí:
Scio postupně rozšiřuje okruh svého zájmu, má vlastní výzkumné oddělení, věnuje se mj. cílům vzdělávání a to nejen v základních a středních školách, ale i vzdělávání mimo školy - paralelnímu vzdělávání, vzdělávání pro budoucnost.
26. 03. 2014 | 16:46

zdenekbrom napsal(a):

Ewa:

Cituji: "... škola u nás špatně plní svoji kompenzační roli a žák, i když chytrý, jehož rodinné zázemí je slabé, má u nás jen malé šance na dobré vzdělání."

Jenže škola není kompenzační instituce. Škola je vzdělávací instituce.

Jak mám kompenzovat žáka, který celý den leží na lavici a na jakoukoli kompenzační snahu odpovídá: "Já nic. Já na to mám papír." ? Jak kompenzovat žáka, který má za rok přes 300 neomluvených hodin? Jak kompenzovat žáka, jehož rodina mu brání ve vzdělání se slovy, že to je zbytečnost?

A tato skupina je v ČR mimořádně rozsáhlá. Kdysi oslavovaná škola Přemysla Pittera v Ostravě, která si na kompenzaci zakládala oznámila v podstatě krach svých snah. Výsledky mizivé, To ale není vina těch učitelů, ale určité skupiny, která prostě vzdělání odmítá.

Mohu Vám uvést desítky případů, kdy se učitelé stavěli na hlavu a rodiče stejně své děti nakonec dali do zvláštních škol. Několik nadaných žáků jsem dostali na střední školy, ale oni je v určitém věku opustili. Co mám říci matce, která mi omlouvá syna, že je nemocný, a já ho vidím dole na ulici jezdit na kole? A když se ho zeptáte, co dál, tak odpoví: "Sociálka."

Navíc, jak a co chcete kompenzovat ve třídě se 30 žáky?

Pořád se ukazuje, že jinde je kompenzace lepší. Samozřejmě. Na výuku v rodném jazyce se skupina 25 žáků rozdělí do 5 skupin a každé se samostatně věnuje učitel. Takže mluvme i o podmínkách kompenzace.

Mimochodem, co nadaní žáci?

Bohužel celé Evropa kompenzuje jako o život a její konkurenceschopnost klesá. Málokdo se totiž ptá, co vlastně kompenzujeme.

Slova exministra Lišky a V. Havla nelze brát vážně.
26. 03. 2014 | 19:10

zdenekbrom napsal(a):

Ewa:

Cituji: "Podle mě není vinou kantorů, že není stanoveno pro celou republiku, že vzdělávání se řídí podle cílů stanovených národním kurikulem, které zároveň stanovuje kritéria hodnocení, jako to mají právě ve Finsku."

Jenže to vše české školství má. Jako ve Finsku.
26. 03. 2014 | 19:12

gaia napsal(a):

školství je založené na centralismu, tak mi řekněte, jak se dá odporovat nadřízeným orgánům. A vůbec, v kterém povolání se dá odporovat nadřízenému a neplnit jeho rozkazy?
26. 03. 2014 | 20:40

Bláhová napsal(a):

Socio ekonomické zázemí rodiny není jen o tom doučit, co škola nzvládla. Moje dcera mě o pomoc požádal jen asi dvakrát, ale za to jsem s ní pravidlně diskutovala, nutila ji vyjádřit názor na věci kolem ní, vodili jsme ji s manželem od mala do divadla, do galerií atd. A to stojí čas a peníze, je to také o prioritách rodiny. Tohle vše má suplovat škola?
To prostě roli hrát bude, jestliže máte finance an to poslat dítě každé prázdniny na jazykový výměnný pobyt či kurz do zahraničí, tak s to zákonitě někd projeví.
Na druhou stranu - jestliže dotyčný adolescent dostaně vše naservírováno - váží si toho? Zvlášť dnes, kdy vzdělání naní zárukou dobrého, možná jakéhokoliv místa.
Příklad za života: jedna z matka (z mé třídy) mi odmítla poslat 50 Kč na návštěvu divadla (opravdového, nešlo o ty výchovné koncerty) - že to její dcera nepotřbuje a vůbec ty děti furt někam chodí, ať sedí v lavicích - já bláhová je vzala do muzea, galerie, do zámku, kde něketří byli prvně v životě.
26. 03. 2014 | 20:48

Zdeněk Brom napsal(a):

Bláhová:

Dobrý vstup.

Jde také o motivaci. K té není potřeba závratného bohatství nebo špičkové sociální zázemí. Jde skutečně o to, aby dítě cítilo ze strany rodičů, že vzdělání má smysl.

Mám takové chlapce ve třídě a je to hned znát. Má chuť a to mi stačí. O ostatní se už rád postarám.
26. 03. 2014 | 21:17

Ewa napsal(a):

Zdeněk Brom

To jsem nevěděla a velmi mě to překvapuje. Jak je tedy možné, že jsou při mnohém testování na našich školách a stejném cíli takové rozdíly mezi úrovní znalostí žáků různých škol? Jak je tedy možné, že Finové, kteří téměř netestují, mají inkluzivní školství, nemají soukromé školy, víceletá gymnázia mají opakovaně výrazně lepší výsledky než čeští žáci a minimální rozdíly mezi školami?

Cituji:
V roce 2006 byli v přírodních vědách nejhorší finští žáci o 80 % lepší než celkový průměr nejhorších žáků v OECD.
http://www.nuov.cz/finske-skolstvi-nabizi-rovne-prilezitosti

Podle mě velký problém u nás je přístup dětí a rodičů ke škole a výuce, zrušení zvláštních škol, snaha o inkluzi ve třídách s 30 žáky a bez asistentů, přitom separace dětí z bohatších rodin - jaký asi zájem o problémy státních škol měla ministryně školství Buzková, která své dítě dala na soukromou školu (a zcela jistě nebyla z ministerských pracovníků jediná)...
27. 03. 2014 | 07:52

Zdeněk Brom napsal(a):

Ewa:

Začnu tím Finskem. Základ je v tom, že na výuku se třída dělí do menších skupin podle nadání. Každé skupině se věnuje jeden učitel. A tak je to na každé škole. Navíc se věnují na začátku vzdělávání motivaci a mají k dispozici uměřené technické zázemí a vymoženosti. Navíc jejich kurikulum je propracovanější a respektuje finské tradice a mentalitu. Naše kurikulum vzniklo spíš jako slohové cvičení úředníků a projekce iluzí některých "reformátorů".

U nás jsou i výkony škol hodně závislé na jejich poloze vzhledem k sociálně problémovým lokalitám. Pokud máte ve škole převažující skupinu demotivovaných žáků s rodiči, kteří kryjí jejich neochotu ke vzdělávání a vzdělávání považují za zbytečnost, pak můžete mít špičkové učitele a přesto jsou výsledky spíše slabší.

Cituji: "Podle mě velký problém u nás je přístup dětí a rodičů ke škole a výuce, zrušení zvláštních škol, snaha o inkluzi ve třídách s 30 žáky a bez asistentů, přitom separace dětí z bohatších rodin - jaký asi zájem o problémy státních škol měla ministryně školství Buzková, která své dítě dala na soukromou školu (a zcela jistě nebyla z ministerských pracovníků jediná)..."

Ano, s tím mohu souhlasit.

S oblibou šířené tvrzení "školství je na tom špatně" má ale asi ještě jeden cíl - vznik soukromých placených základních škol. Prostě jako v tolik chválené Anglii - státní školy nevalné úrovně a vedle nich placené soukromé školy s vybranými žáky.
27. 03. 2014 | 09:47

Hermann Fritzmeier. napsal(a):

Pane Brom, ten kontakt nemusíte hledat, dávno ho máte. Jarle Halsnes@seznam.cz.
27. 03. 2014 | 10:00

Marie S. napsal(a):

Z. Brom 09:47

Za mě souhlas.

"...jako v tolik chválené Anglii" - řekla bych, že anglické školství už dnes nechválí nikdo.
27. 03. 2014 | 10:01

K .V napsal(a):

Brome 19,12 naše školství má stanovené cíle??? Tak proč teprve nyní diskutuje o tom jak udělat maturitu? Proč to už dávno nevíme? Proč propadlo 20000 studentů protože po nich u maturity chtěli něco co ve škole v životě neslyšeli??
.
Ideologický bojovník jste snaživý, ale základy logiky vám chybí
27. 03. 2014 | 10:11

Zdeněk Brom napsal(a):

Marie S.:

Máte pravdu. Upřesním to.
""...jako v tolik aktivisty chválené Anglii"
27. 03. 2014 | 11:36

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy