Rozcestí českého školství

12. 06. 2014 | 22:32
Přečteno 7526 krát
Má se škola vracet do minulosti, nebo se začít měnit k obrazu světa? Odpověď je jasná, ale zatím jdeme jinam.

„Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. Je to na nich v hodinách vidět a vnímavý učitel, za kterého se při vší skromností považuju, to musí vnímat.“ napsal na tomto blogu nick MaB. Myslím, že to vystihuje pocit mnohých ne-li většiny učitelů a také řady rodičů. Přidáme-li si k tomu, co řekl už Jan Ámos Komenský "Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení.". A tak to celé vypadá, že práce školy je z velké části marná.

Otázka ovšem je co s tím. Jsou dva protichůdné směry řešení. Buď se pokusíme se vrátit školu tam, kde byla před dvaceti, třiceti, čtyřiceti lety, a nějak přimějeme žáky, aby se více věnovali tomu, co se jim ve škole předkládá. Anebo se dáme opačným směrem a školu nasměrujeme do světa 21. století.

Represe na děti přestává platit

Mnozí zatím dávají přednost první možnosti, obnově školy svého mládí, jak si ji idealizovanou pamatují. Chtějí ve škole kázeň, větší přísnost, sílu autority. Chtějí utahovat šrouby, více kontrolovat, testovat, posilovat mocenské nástroje a strach ze špatných známek, selektovat, určovat pravidla, hranice, mantinely, dávat standardy.

Taková opatření fungují na děti stále méně - přestaly se bát, ale ve výsledku způsobují, že se škola nemůže vyvíjet a pružně reagovat na potřeby moderní doby, a dál se uzavírá sama do sebe, separuje se od reálného světa kolem. Ale to je přesně to, co se mladým lidem a dětem ve škole zajídá. A právě tahle izolace od vnějšího světa je to, co nakonec nejvíc škodí i samotné škole. Škola tak totiž ztrácí svůj základní smysl, připravit žáky na jejich budoucí život. Ten přece budou žít ve světě, ne ve škole (tedy s výjimkou budoucích učitelů).

Děti, rodiče, mnozí učitelé i ředitelé by to chtěli řešit

Vcelku rychle ale přibývá lidí, kteří vidí, že tudy cesta nevede. Děti to vnímají už nějakou dobu někdy jen intuitivně ale často i zcela uvědoměle. Rychle se zvětšuje skupina rodičů, kteří zjišťují, že běžná škola jejich děti pro život v polovině 21. století neumí připravit. Jsou to ale i mnozí učitelé, kteří si uvědomují, že přes veškerou snahu a úsilí děti prostě nezajímá to, co je podle osnov (Rámcových vzdělávacích programů) musí učit, že „škola nestíhá“ a že snaha přimět je k zájmu o školu silou, nemůže vést k úspěchu.

Přibývá i ředitelů škol, kteří cítí, jak narůstá rozpor mezi tím, co by žáci chtěli a pro svůj budoucí život potřebovali, a tím, co a jak jim překládá škola, a hledají řešení. Snaží se otevřít školu světu a svět škole, omezit to, co škola dělá jen zase pro školu a více dělat věci z reálného světa a pro reálný svět, snaží se přiblížit školu životu žáků tak, jak jej žijí dnes a jak jej budou žít v budoucnu.

Zmatené ministerstvo

Největší problém dneška ovšem je, že stát a MŠMT vydává zmatené signály. Na jedné straně tu už třináct let máme Bílou knihu, která ukazuje směrem k intenzivnějšímu propojení školy s rychle se měnícím světem kolem, a na druhou stranu realizované nebo plánované kroky MŠMT jdoucí většinou opačným směrem. Co jiného jsou další a další snahy o centralizaci a omezování teď v čele s Chládkem a předtím s Dobešem zvlášť intenzivní. Věci jako státní maturity, učitel jako úřední osoba, jednotné přijímací zkoušky, požadavky na kvalifikaci učitelů, standardy, omezování domácího vzdělávání atd. atd., co mají společného s reálným světem mimo školství? Jen dál opevňují školy v jejich ghettu a dál je izolují od okolního světa.

Tak kam?

Před českou veřejností stojí zásadní rozhodnutí. Má se škola vracet zpět do minulosti? Anebo se má škola začít měnit k obrazu světa, tak aby pro děti měla smysl a probudila u nich „vřelý zájem o učení“? Jakkoliv se zdá, že je zcela jasné, co se má udělat, kterým směrem se vydat, většina veřejnosti, rodičů, učitelů, politiků se tomu z nostalgie, z neznalosti, z neochoty ke změně, z pohodlnosti či ze zvyku brání. Čím déle se ale bude bránit, tím hůř pro školy a tím hůř pro vzdělání našich dětí.

Vyšlo původně MFDnes 26.5.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

mb napsal(a):

hrh

pane Šteffle, vy chcete naznačit, že ( nezbytný ) kariérní řád pro učitele znamená uzavírání se školy světu ... ???

( skutečně si to myslíte nebo je to jen rhetorická figura ?)

tak hezký den ...
12. 06. 2014 | 23:23

Res napsal(a):

V podobě, v jaké je připravován kariérní řád je to uzavření skoro hermetické. Zcela v duchu nedávné kauzy "nekvalifikovaných" učitelů. Kvóty na odsloužená léta, povinný peďák, nulová prostupnost s lidmi z jiných oborů navzdory tomu, že nejlepší učitelé jsou z řad lidí, kteří dělali v životě taky něco jiného. Státní atestace s novými komisemi, standardizace dalšího vzdělávání učitelů... Jeden prehistorický relikt za druhým. Takhle se žádná společnost dávno neřídí ať už je to nezisk nebo korporace. Jak se snaží vysvětlit pan Šteffl, další a další regulace a systémy školství nespasí, právě naopak.
13. 06. 2014 | 00:17

queribus napsal(a):

Nechápu, proč se všichni (Štefl jakbysmet) tak navážejí do Dobeše. České školství bylo zdevastováno především předchozím oranžovozeleným ministerským kvartetem diletantů: Buzková, Ed.Zeman, Kuchtová, Liška. Dobeš byl konečně ten, co si uvědomil narůstající zkázu plynoucí z neustálého "rozvolňování", snižování nároků, plytkosti, měkkosti, pseudoindividualizace (vše zastíráno údajnou potřebou nabýváním "kompetencí", násilným "začleňováním" evidentně nenadaných do standardních výukových režimů apod.) Štefl je v tomto směru obyčejný populista, "plně chápající" (nebo aspoň navenek předstírající) ubohé a nešťastné žáky/studenty, kteří tak nesnesitelně trpí v současné škole. V příštím svém textu už bude patrně nad nimi ronit slzy..........Ale hlavně, že - celkem přirozeně při zoufalé neschopnosti většiny "úřednických kádrů" na ministerstvu školství - má vždy dostatek prostoru k hlásání potřeb zásadní změny......... Pro inovátory, kritiky "starých pořádků" a budovatele nových zítřků se vždy peníze (i ve školství) najdou....
13. 06. 2014 | 00:58

Ládik!!! napsal(a):

Na křižovatce stálo školství už desítky let, postojí ještě dál.
13. 06. 2014 | 06:07

K .V napsal(a):

V každém jiném oboru kde by neměli ujasněno co mají dosáhnout za měsíc, za 1/2 roku, za rok, a na konci / studia/, vypadali by jako zmatení podivíni.
Školství ovšem konkrétní úkol považuje za šikanu která omezuje jejich "svobodu" Zmatek vyhovuje neschopným nemehlům.
.
Po 24 letrech od cinkání klíči začínají diskutovat co to je maturita a co by měl maturant umět???!!!!
.
Zase jsme u známého paradoxu- v kterémkoliv oboru když nejste alespoň průměrný, konkurence vás vytlačí a krachujete, musíte si najít jinou práci.
Ve státní službě je neschopnost a chaos jenom místo kde můžete křičet že POTŘEBUJETE VĚTŠÍ PLATY, aby se mohli koupit lepší odborníci. A když jim je dáte, zůstanou tam stejně ti staří neschopní
13. 06. 2014 | 06:33

Anna napsal(a):

Ondřej Šteffl
"Jakkoliv se zdá, že je zcela jasné, co se má udělat,"
------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co se podle Vás má udělat - konkrétně, pane Šteffle.
Podobně kritických článků jsem od Vás četla několik, ale konkrétní řešení nikoliv. Nepočítám to, že podle Vás školy skončí a Vašemu synovi stačí pro život, co se naučil díky počítačové hře.

"Scio postupně rozšiřuje okruh svého zájmu, má vlastní výzkumné oddělení, věnuje se mj. cílům vzdělávání a to nejen v základních a středních školách, ale i vzdělávání mimo školy - paralelnímu vzdělávání, vzdělávání pro budoucnost."

Prosím, napište tedy konkrétní kroky, jak zlepšit vzdělávání v základních školách.
Děkuji. Hezký den
13. 06. 2014 | 06:51

K .V napsal(a):

Zatím je diskuse slabá, ale za hodinu přijdou do školy první učitelé, do 9.30 vypijí kávu a spustí comp, potom se to rozjede, ale jenom do 12, to už je oběd a potom domů "připravovat se na další den".
.
Jak to vlastně dopadlo s těmi nevzdělanými učiteli.??? Když to vypuklo, já tipoval že většina dostane vyjímku, a na ty ostatní se vymyslí nějaké evropské dotace na rychlovzdělávací přidělování potřebných diplomů
13. 06. 2014 | 07:03

Targus napsal(a):

To: Ondřej Šteffl

opatření fungují na děti stále méně - přestaly se bát,

Stále dokola, pane Šteffle.
PROČ(???) se asi přestaly děti bát...
Pomineme-li důsledky "americké"výchovy, kdy děti mohou do postele v trampkách, je to proto, že jakékoli nároky na děti se limitně blíží nule, potažmo chybí jakákoli konkurence v přijímání na vyšší stupeň školy.
Samozřejmě, že těch problémů je povícero, ale tento (kdy se školy perou o studenty a tolerují naprosto všechny výstřelky) je naprosto zásadní.
13. 06. 2014 | 07:10

Targus napsal(a):

To: Anna

Prosím, napište tedy konkrétní kroky, jak zlepšit vzdělávání v základních školách.

Odpovím za autora.
Vzdělávat se paralelně u firmy Scio, pochopitelně za tučný rodičovský peníz.

Co je vám na tom nejasného?
13. 06. 2014 | 07:14

David napsal(a):

"... Snaží se otevřít školu světu a svět škole, omezit to, co škola dělá jen zase pro školu a více dělat věci z reálného světa a pro reálný svět, ..."

-------------------

Otevřít školu světu nebo neotevřít je sice důležité, ale jsou důležitější věci ve školství.

Je třeba snížit počet vysokých škol,

zpřísnit přijímací zkoušky

a zabránit snižování úrovně vysokých škol tím, že dnes si může stále více lidí pořídit titul tím, že si ho koupí.

Je třeba se vrátit k jednotným osnovám.

Za desítky let se nepodařilo snížit biflovací způsob vzdělávání.

Žáci jsou stále přetěžováni velkým množstvím informací, které pak v životě vůbec nepotřebují a naopak to, co by potřebovali se neučí. Škola stále není hrou, ale učení - mučení.

Maturitní testy dělají s žáků jen roboty. Jinak se prakticky nic nezměnilo.

Změnilo se jen to, že školské odbory si vybojovaly 20 000 nástupní platy, což se nemravně vymyká nástupním platům v jiných oborech.

Přitom výborní starší učitelé, kteří ale nemají požadované vzdělání jsou šikanováni, aby si čistě jen formálně vzdělání doplnili, což vede jen k podobným podvodům, které byly na plzeňských právech.

Takže na to, aby se školství zlepšilo stačí obyčejný selský rozum a důslednost. Čím více do toho kecají různí "vědci", tím je to horší a proto je české školství stále na rozcestí.
13. 06. 2014 | 07:15

Maximus napsal(a):

Mezi školstvím a hospodářstvím státu (zejména jeho průmyslem) je jasná vzájemná interakce. Školství musí produkovat v doře zvolené struktuře odborníky od řemesel, středoškoláků až po vysokoškoláky a hospodářství země musí tyto lidi vyžadovat a potřebovat. Takže pokud budeme řešit jenom školství bez vazby na skutečné potřeby hospodářství země, tak je to jen část problémů, které nás samozřejmě doženou a už vlastně dohnaly, bohužel v tom špatném směru. Hospodářská základna země je téměř z 50% v rukou cizích společností (vč. bank), které mají hlavní zájem o zisk a jeho vývoz vně ČR (loni to činilo 300 mld.Kč tj. 8% HDP země) a na nějaké reinvestice a zaměstnávání zdejších občanů nemají valný zájem. No a státní sektor je umenšen na tolik, že tady nemá exekutiva moc možností na nějaké kladné strukturální změny a cílené tlaky. Ukazuje se, že politika socanů vč. Zemana když byl premiérem, kdy sem lákali cizáky a bankovní sektor místo, aby provětrali, tak ho zaprodali a zalátali jen díry v rozpočtu státu, byla naivní a politika Klausovců a v poslední době Kalousků byla ještě větší pohromna pro tuto zem. Dnes máme holé zadnice, rozprodané a zaprodané hospodářství, špatně nastavené zákony včetně a hlavně těch daňových a nastavené penězovody pro chásku kolem zavedených politiků ze známých politických stran, kteří se jen strkají o místo u koryta.
No a v tomto bordelu na entou chceme řešit školství! Mimochodem to rozdělení studií na VŠ na Bc, Mgr. atd. na základě tlaků z EU byla hrubá chyba, je to totiž na úkor kvality, ono totiž studium VŠ potřebuje i jistou dobu, aby takový člověk vyzrál a duševně dozrál, ale tady vypadne do praxe za 2-3 roky a je absolvent VŠ. Úžasné! A učňovské školstžví, to je další tragédie, není skoro nikdo kdo by produkovat řemeslníky a tedy šikovné ruce a řemeslně chytré hlavičky. Zase další lapsus s nísledky, které se projeví až později. Zrovna pro mě pracují 3 řemeslníci, tato parta sestává z dvou zedníků ve věku 60-ti let a jednoho přidavače odněkud z Dagestánu.
Mladého řemeslníka už nět, pouze dovoz z Ukrajiny a spol. A tohle jsme přece chtěli. Budeme tu mít pěkné logistická centra, obchodní řetězce, pár montoven, tenisové kurty a golfová hřiště, stádo důchodců, policajtů a úředníků a splašné soukromníčky OSVČ co jezdí ve starých ojetých šlupkách a látují díry, kde se dá. Vynechal jsem raději naše politiky a armádu na lízink. Jo ještě jedna kontrolní otázečka: Zdalipak víte kolik právníků produkují naše VŠ? Tak se traději neptejte, nebo se posadíte na zadel. Představte si, že v socialistickém Rakousku si obce regulují počty taxikářů, praktických lékařů vč. třeba zubařů či zvěrolékařů atd. Oni asi přišli na to, že trh všechno nesrovní......
Hezký slunečný den všem.
P.S.
Pátek, 13-náctého, to je moje, ještě by to chtělo černou kočku přeběhnuvší přes cestu.......to mám rád!
13. 06. 2014 | 07:26

David napsal(a):

Proč je české školství na rozcestí?

To je velmi jednoduché.

Protože ze školství se stal výnosný byznys!!!

Ve společnosti, kde o peníze jde až v první řadě jde pak všechno cestou do pekel.

Společnost založená na lži, podvodu a krádeži musí zcela zákonitě skončit katastrofou!
13. 06. 2014 | 07:28

MustafaMond napsal(a):

Pokud si pamatuji, vždy se slibovalo, že třídy nebudou masové třicítky a učitel bude v kroužku tuctu dětí, tak, jak je to možné na školách vysokých. Dnes na to byla šance, máme málo dětí, hodně škol. Kupodivu školy rušíme, jako se rušily mateřské školky. Žáčkové jsou kusovky, zaplňující inventář školy. Více žáků ve třídě, vyšší produkce inteligence. Jako za stachanovců. Neustálé inovace, nadšené začátky, šťastné budoucí generace. A nakonec důsledná kritika, potrestání nezúčastněných ... Jistě pan autor pamatuje.
Normování produkce škol podle úspěšnosti absolventů - kdo by učil ty hloupější? Nikdo. Tak to dopadne.
13. 06. 2014 | 07:32

Maximus napsal(a):

Omluva za překlepy....
13. 06. 2014 | 07:34

Občan napsal(a):

Maxime,

učňovské školství je v (odpovídající výraz si jistě doplníte sám) proto, že soudruh Dyba v něm svého času provedl doslova genocidu. V důsledku toho vypdla celá jedna gnererace žáků, odborníci zestárli a dnes je v podstatě nemá kdo nahradit. Dtto obody - některá řemesla doslova vymřela a dnes se je snaží oživit pár nadšenců - většinou laiků - samostudiem a sbíráním střepů doma i v zahraničí.

Bakalářský stupeň VŠ se ukázal být nesmyslem. O Bc. jako zaměstnance vcelku nikdo nestojí a pro případné jejich podnikání není ani tak důležitý formální stupeň vzdělání, jako spíš členství v různých "profesních organizacích", které se však postupně staly uzavřenými sektami, do nichž je buď nemožné se dostat nebo musí uchazeč vynaložit nemalé prostředky na všeliké možné "kurzy" a "zkoušky".

V ostatním mi takřka ve všem mluvíte z duše.
13. 06. 2014 | 07:41

Belgičan napsal(a):

„Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. Je to na nich v hodinách vidět a vnímavý učitel, za kterého se při vší skromností považuju, to musí vnímat.“

A co žáci a rodiče? Ti jsou v tom nevinně?
Kdo v životě pracoval ví, že práce nebaví, pokud se do ní člověk "neponoří" úplně. Aby se děti ponořili do práce, v jejich případě učení, potřebují podporu nejen ve škole, ale i doma! I dnes je dost dětí, které školu nevnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu. A o všech těch, které znám vím, že se o jejich pozitivní vztah ke škole zasadili především jejich rodiče.
Snad každé dítě bude mít ke škole pozitivní vztah, pokud mu jeho rodiče (prarodiče) budou denně věnovat hodinku až dvě času, a celou školu nepřenechají pouze pedagogům. Takto vychované děti budou mít v budoucnu schopnost se postavit na vlastní nohy a budou schopni vést celé kolektivy.
Pokud rodina nebude plnit úlohu rodiny, nebude správně fungovat ani škola, a potažmo ani společnost. Nějaký ministr na tom nic k lepšímu nezmění a požadovat v takovém případě změnu k lepšímu po ministrovi může jen vyložený pošuk.
Cesta k lepšímu vede přes školství!
Již ve školkách by měli být rodiče vtahováni do dění ve školce. V naši školce jsme byli jedno odpoledne týdně spolu s učitelkami a dětmi. Činnost byla různorodá. Většinou se něco vyrábělo, nebo se připravovaly jarmarky... Fungovalo to, po počáteční nejistotě, perfektně. Proto jsme tento systém spolu s dětmi "přetáhli" do školy, kde jsme měli štěstí a narazili na schopného pedagoga, a tam to fungovalo až do páté třídy. Potom se děti rozběhly po různých gymnáziích, ale základ byl dán. Ani jedno z těchto dětí nemá ve škole problémy. Právě naopak, všechny excelují, a to nejen ve škole.
Umím si představit, že by něco obdobného mohli svým dětem zařídit i jiní rodiče.
Neumím si představit, že by to u nás tak fungovalo, kdyby nám spolupráci rodiče-učitelky-děti zařizoval nějaký ministr.
13. 06. 2014 | 07:43

Baba Jaga napsal(a):

To: Targus 7:14
No, ještě by u firmy Scio mohli dělat pravidelně za penízky atestace učitelé.
Když se jim ani nevěří, že dovedou spravedlivě vyzkoušet a ohodnotit své žáky a je na to třeba jiných.
Pro státní základní a střední školy bych ale určitě zavedla zpět osnovy a jednotné učebnice. Komu vlastně prospělo, že tato praxe byla zrušena?
13. 06. 2014 | 07:50

Anna napsal(a):

Targus

Ale to mě nepřekvapuje :-)

Všichni žijeme ve světě, kde je stále pro nás většina věcí neznámých, a mimo školu jsme se museli naučit většinu věcí, kterou pro život potřebujeme. Podle mě většinu věcí, které se ve škole naučí, člověk pro život nepotřeboval a nepotřebuje - v tom nevidím žádnou změnu. Každopádně škola má a vždy měla význam pro život v tom smyslu, že naučila žít v kolektivu...
13. 06. 2014 | 07:51

Baba napsal(a):

Babo, dějiny říší se počítají na tisíciletí, dějiny českého státu na něco přes tisíc let, z hlediska života jednoho člověka zařaditelná informace.
13. 06. 2014 | 07:55

Míval napsal(a):

Dost dobře nechápu, co znamená "připravit děti na život v polovině 21.století". Nikdo nedokáže říci, jak bude vypadat svět za pět či deset let, natož v delším horizontu.
Myslím, že neexistuje generace, která by v době školní docházky věřila, že to, co se učí ve škole, je užitečné pro život. A přesto ty generace svůj život odžily a vytvářely hodnoty, na nichž ty následující stavěly.
Škola má sdělit přiměřené množství informací a znalostí, odpovídajících dané době. S nimi ti prostší zcela určitě v dalším životě vystačí (s drobnými adaptacemi), ti bystřejší na nich mohou stavět a tvořit novou skutečnost. A ta se stane vzdělanostním základem nástupců.
Škola z principu nemůže být jakási forma prognostického ústavu. Protože kdyby byla, pak by každá mohla předvídat jinou budoucnost a na ni připravovat studenty. Tudíž na jedné by se vyučovaly principy jaderné fúze, na jiné opracovávání pazourku.
13. 06. 2014 | 07:59

Krupa Václav napsal(a):

Zajímavé, ještě žádný blogér nenašel odvahu napsat komentář k včerejšímu rozhovoru s ruským podnikatelem v ČT. O genocidě a přípravě koncentračních táborů na Ukrajině. Vím že to sem nepatří, ale nedá se to vydržet. Je to horší než sračka.
13. 06. 2014 | 08:08

Ládik!!! napsal(a):

Krupa Václav -
a tu vydržíte?
13. 06. 2014 | 08:09

Anna napsal(a):

Míval 13. 06. 2014 | 07:59

Vidím to obdobně.
13. 06. 2014 | 08:13

pepa repa napsal(a):

zatracenej putin likviduje nase stenata

napsal js to dobre sroubiku?
13. 06. 2014 | 08:17

K .V napsal(a):

Babo Jago, nejde o to že by učitelům bez vzdělání někdo nevěřil že neumí dát pětku.
Chápu že zejména v technických oborech je učitel s jiným než pedagogickým vzděláním přínosem. Ostatně já bych poslal učitele do praxe povinně, ihned po pajďáku nejméně 3 roky dělat něco užitečného v ekonomice aby vůbec chápali co mají učit, co člověk potřebuje v životě. A po 10 letech učitelování opět do praxe.
.
Ale učitel který je sám bez vzdělání?. Něco jako ředitel protialkoholní léčebny který sám chlastá a je gambler. .
.
Ve školství je pořád nejhorší ten paradox státní služby- chybí jakákoliv zodpovědnost, kritéria co vlastně mají dosáhnout, vyhazování neschopných a odměna schopných.
Prostě nechce se makat, máš rád hodně volna- vystuduj pajdák, převezmeš po kolegyni co jde do důchodu přípravy, vymažeš poděkování Leninovi, dáš poděkování USA a jedeš do svého důchodu, odf 8 do 12 ve škole, potom domů, samé prázdniny a ředitelská volna, když řekneš dětem ať neotravují a něco si nastudují, budou rádi že neopruzuješ a nezkouší se ............... všichni ti můžou ............
13. 06. 2014 | 08:31

Krupa Václav napsal(a):

Čekal jsem to pane Stejskal. Ani Pehe ani Bednář, natož Štefl. Mějte se.
13. 06. 2014 | 08:32

Krupa Václav napsal(a):

Ladíku proč bych jí měl vydržovat ?
13. 06. 2014 | 08:39

Martin Drnek napsal(a):

To: Baba Jaga

"Pro státní základní a střední školy bych ale určitě zavedla zpět osnovy a jednotné učebnice. Komu vlastně prospělo, že tato praxe byla zrušena?"

Tato praxe prospěla stovkám škol, které se dobrovolně rozhodly jít jinou cestou a jsou dnes úspěšné. Pokud bych to ukázal jen na jednom konkrétním příkladě. Píšete, že by měly být jednotné učebnice. Např. v matematice máme dnes klasickou řadu učebnic, kterou používá majorita škola, ale i řadu učebnic od Prof. Hejného, kterou si učitelé nemohou vynachválit. Kdo má rozhodovat, jaká učebnice je vhodnější a jaká nikoliv? Nehledě na to, že učebnice od Hejného předpokládá zcela jiný výukový styl. Někomu vyhovuje, někomu nikoliv. Má tedy MŠMT? ČŠI apod. přikazovat jak má kdo učit?

Lidé jsou odlišní a nenajdeme na světě dva stejné učitele... To chceme, aby ve školách učily neutrální roboti? Výše uvedené je jen příklad z mnoha dalších, které ukazují, že jednotné osnovy, jednotné učebnice, jednotné cokoliv nakonec není vhodné pro nikoho... Což takto zavést jednotné spodní prádlo a velikost bot?
13. 06. 2014 | 09:06

Oslýk Brouk Pytlík napsal(a):

S blogem mám trochu problém, že je tak koncepční a obecný, že moc netuším, co si pod ním vlastně představit.
Řekl bych, že asi vládne víceméně shoda, že zpátky do stylu Marie Terezie a Zdeňka Nejedlého se vrátit nelze, přinejmenším proto, že k tomu nemáme ochotné žáky a jejich rodiče.

Kámen úrazu je v tom, že ten směr "vpřed" a "do 21. století" vidí každý úplně jinak.
Jakmile by autor slezl z podstavce velkoryse načrtnutých plánů a šel do konkrétních otázek, okamžitě by se zřejmě strhla bitva o jednu každou z nich (např. co má být obsahem osnov, co má znát žák u maturity).

Druhý rozpor, který autor nezmínil, že beznadějně rostoucí suma lidského vědění, která se prostě normálnímu jedinci do hlavy nevejde, neb inteligence populace je zhruba konstantní.
Nevím, zda se žáci zhoršují nebo zlepšují, ale vím zcela jistě, že moji rodiče měli jednodušší maturitu, než já, a moje děti ji mají těžší.
K tomu ještě narůstá potřeba vzdělaných lidí (stejně beznadějně rostoucí křivka), a i zde to naráží na ty konstantní schopnosti žáků.

Vzniká nový vážný problém, že část žáků, štvána rodiči a učiteli k výkonům, na které z nějakého důvodu nemají, padá v této marné honbě, dají se na drogy a žijí alternativně v lese nebo kde; v každém případě školy vlastně sabotují a v systému zabírají místo.

Tohle podle mne nijak moc geniálně řešit nejde. Jednotné maturity ten rozpor ještě nemilosrdněji osvítily; zatímco pro chytré děti je maturita banální zdržení a vysoké školy jejich výsledky mlčky ignorují, pro ty slabší je to i tak nad jejich možnosti. Můžeme tlačit průměr buď nahoru, nebo dolů, ale oboje bude fungovat špatně.
13. 06. 2014 | 09:11

Oslýk šerpa Pasang napsal(a):

Ještě objevuji Belgičana
"Snad každé dítě bude mít ke škole pozitivní vztah, pokud mu jeho rodiče (prarodiče) budou denně věnovat hodinku až dvě času, a celou školu nepřenechají pouze pedagogům. "

Jo, to je taky ideál, který kolem sebe vídám. Věnuji dvě hodiny učení denně jednomu dítěti, dvě hodiny druhému, matiku doučuje strýček a literaturu sestřenice, v zásadě několik dospělých spotřebuje podstatnou část svého času a pracovní energie na výchovu jednoho dítěte, které je neseno na vrchol Mt. Everestu coby člen vrcholového družstva.
Jedině tak máte jakousi slabou šanci dostrkat dítě na kýžené špičkové školy (práva, některé filosofie a ekonomie, například).

Fakt myslíte, že to je ideál pro 21. století?
13. 06. 2014 | 09:17

KvL napsal(a):

Nestačilo napsat zcela jasně a výstižně toto:

"Pod krytím zkvalitnění vzdělávacího systému se pracuje na jeho totální demontáži a snížení celkové konečné úrovně absolventů"

No ale ptejme se teď co by bylo opravdu potřeba, co se stalo, jaké byly společenské změny jak se změnilo složení učitelů, zejména co se týče složení pohlaví. Tam by mohl být jeden kousek problému. Ale příčinu všeho hledejme na školách základních, tam bude nejspíš zakopaný pes, možná by občas neškodilo aby takovou třídu dostal nějaký Igor Hnízdo.

to: Targus
Taky by to mohlo být částečně pravdou, ale taky tím, jaký obraz o školách vytváří televize, nebo vytvářela, jak je to nyní se sledováním televize lidmi mezi 5-15 lety vůbec netuším. Pokud bude v každém druhém díle nějaká konfliktní věc, pokud budou stále tvrdit že učitelky jsou milky nebo stračeny, pokud tam budou záměrně vytvářeny konfliktní situace jen aby se děj hýbal, tak se to bude podvědomě do nich zapisovat a budou se tomu přizpůsobovat a jednat dle toho.

to: David
To je ale pořád o tom co se má nebo nemá učit, jak se to má učit a podobně, myslím že v současnosti se až nemravně času vypálí na zbytečné věci, jako jsou různé projekty, jejichž efektivita je taková že se stejně naučí méně, než za normálních okolností. Hodně se před nějakou dobou diskutovalo o výuce finanční gramotnosti, jak ji prosím chce někdo učit, když se daně a finanční produkty mění z roku na rok.
Pak se zase vedly sáhodlouhé diskuse o tom jak a zda učit sexuální výchovu, taky to myslím vyšumělo do ztracena. Školství je jen odrazem společnosti a ta je podle vššeho nemocná, na drogách a obžerná

to: Maximus
Nevím jestli regulovat tržby zvěrolékařů je zrovna ideální, ale nevím jak ten systém funguje, takže se k němu nebudu vyjadřovat více. Učňovské školství šlo do kytek protože, domnívám se, ve společnosti vznikl nějakým mě záhadným způsobem, názor že řemeslníci jsou méněcení, nebo nějaký takový, jinak to není možné.
13. 06. 2014 | 09:18

KvL napsal(a):

to: Oslýk Brouk Pytlík

Ano suma vědění nezadržitelně roste a tady by byl nejspíš opravdu vidět ten oteplovačský vanález - hokejkový graf. Kolik století bylo mezi kolem a železnicí, kolik let mezi železnicí a autem, autem a počítačem, releovým strojem a mikročipem... Každý z ětchto oborů generuje stále více a více vědění, někdy bych řekl spíše zbytečného balastu, nebo třeba fyzika, ta moderní je, byť se na některých sš s ní setkávají žáci, nepodchytitelná a jde vykládat spíš jako bajky, skončíte dilatací času, kontrakcí délek a změnou hmotnosti při pohybu, to jsou tři vzorečky a všechno ostatní lze jen vykládat jak to asi je.

Nebo třeba IVT, tam taky neustále roste jakási křivka a na školách se snad od doby co se na ně rozšířily počítače dělají jen konzolové aplikace, s odkazem kdo chce okno si dostuduje sám, dobře proč ale třeba trávit čas pascalem, nebo kreslením vývojových diagramů, které se na papír ani pro jednoduchou kalkulačku s více funkcemi nevlezou? A jsme zase u toho co učit co neučit.

Tato civilizace skončí katastrofou budeme pořád vytvářet specializovanější odborníky až nakonec nepůjde v podstatě dělat nic, protože každý bde znát jenom malý kousek vědění, takže nakonec se nám to rozpadne. pod rukama.

Když už jsme u toho, slyšel jsem takovou historku, nevím co je na ní pravdy, co se stala na matfyzu, určitou věc tam do konce dotáhli tři lidé, z čehož jeden odešel snad žít do lesů, jeden odjel do hymálájí a třetí to jaksi ve zdraví přežil. Neustále mi v hlavě hlodá otázka, jestli opravdu má smysl už rozbíjet hmotu dál, jestli má smysl zkoumat dokonce za hranicí představivosti (vzhledem k tomu co jsme udělali se dá položit otázka jestli jsme vůbec měli začít hmotu rozbíjet ve velkém).
13. 06. 2014 | 09:38

K .V napsal(a):

Martin Drnek a KvL. ano, po r 1989 tu zavládla anarchie, všichni jsou svobodní, free, cool in, školy i učí co chtějí, studenti studují co chtějí, jenom proflákat za státní peníze do 26 let věku.
Děsivá chyba.
.
KDO PLATÍ TEN POROUČÍ.
a když platí stát, měl by mít JASNÉ POŽADAVKY za co zaplatí.
.
Stát se musí vrátit k tomu co tu bylo před r.1989.
Určit že potřebuje do budoucna X všeobecných lékařů, XX dentistů, chemiků, stavařů, energetiků, také vyučených zedníků, instalatérů, opravářů aut, pekařů, zemědělců ..... kteří budou mít jasně stanovené znalosti a dovednosti.
.
Za TOHLE STÁT ZAPLATÍ, kdo si chce vyučovat nebo studovat něco jiného, ZA SVÉ jako svoje hobby.
.
A školy to rozpracují- tedy máme dodat XX kvalifikovaných odborníků, po 2 měsících by měli znát, po 1/2 roce, po roce , na konci studia. A z toho vyplyne úkol pro jednotlivé pedagogy- naučíš xx žáků předepsané znalosti ( + nějaká morální a sociální úroveň), dostaneš plat YY, pokud nezvládáš, najdi si jiné povolání.
.
JINÉ CESTA NENÍ
Vše ostatní je chaos který vyhovuje neschopným, a společnost vede do pekel
13. 06. 2014 | 10:04

Xavier napsal(a):

Jsem pro program Komenského - škol = dílna lidskosti. Když se dívám kolem sebe, mám dojem, že tento účel školy je stále více aktuální.
13. 06. 2014 | 10:14

strejc josef napsal(a):

Se zájmem pročítám serii posledních blogů pana Štefla. Na první pohled to vypadá jako zanícené úsilí o "školu budoucnosti", jako znepokojení nad stavem věcí v obci pedagogické... Projdu-li si však presentované myšlenky pozorněji, vidím převažující klišé, obecné soudy, nekorektní srovnávání, nepodložené "náznaky" a populistické pasáže ve skutečnosti bezobsažné. Doufám, že nyní budou následovat blogy změřené už ne na to "jak ne", ale "jak ano". Doufám, že se dovíme něco o tom, co je to ta škola "budoucnosti", a jaké že to (např.) motivační metody doporučí autor k vzbuzení "vřelého zájmu o učení".

Možná by také mohl autor své blogy začínat svými myšlenkami, nikoliv účelově vybranými pasážemí "z dopisů" (které neotvírají ani tak problém jako emoce a lze se od nich vždy "tak trochu distancovat").

Třeba nám autor také napíše, zda kritika k testům SCIO "měřících" obecné předpoklady pro studium na VŠ (totiž, že za úspěšné považuje ty, kteří (zjednodušeně řečeno) jsou schopni rychlé adaptace na různé situace - nikoliv však hlubšího vztahu k poznání (etc.etc.)) je oprávněná nebo ne.
13. 06. 2014 | 10:17

K .V napsal(a):

Dám v úvahu ještě jeden námět.
.
Umíte si představit že KDOKOLIV Z NESTÁTNÍ OBLASTI, třeba ředitel Škoda Auto by tu psal blog?
- továrna na auta na rozcestí, nedaří se vyrábět slušná auta, VÝSLEDKY JSOU V PRAXI NEPOUŽITELNÉ, nevíme co dál
- jakým právem někdo po nás chce aby naše auta splňovala jednotné normy, pravidla STK, měla předepsané bezpečnostní parametry?? ( paralela s jednotnými požadavky na maturanty
- umíte si představit že by už u dílčího testu přes 24% produkce nevyhovovalo ( paralela s výsledky písemek z matiky)
- jakým právem, po nás někdo chce aby konstruktéři a jiní zaměstnanci měli předepsanou kvalifikaci ( paralela s učiteli bez předepsaného vzdělání)
- pokud chcete změnu, naše auta NEjsou sice konkurenceschopná a nesplňují parametry, v praxi jsou nepoužitelná, ale musíte si za ně připlatit víc peněz ( paralela s požadavky učitelů na větší platy)
- naši konstruktéři jsou kvalifikovaní VŠ, žádné stroje aby jim někdo dával úkoly co mají udělat ( paralela s výkřiky učitelů)
.
atd, lze najít další příklady
.
.
Tohle by bylo NAPROSTO ABSURDNÍ, jediná otázka jestli by stačilo vyhození takového ředitele na dlažbu nebo zda by měl skončit v blázinci.
Ve státních službách a ve školství naprosto normální. BOHUŽEL!!!!!!
13. 06. 2014 | 10:18

Belgičan napsal(a):

Oslýk šerpa Pasang napsal(a):
"... Fakt myslíte, že to je ideál pro 21. století?"

Je to ideál pro každé století, nejen pro 21. století!

Kolik dětí má na starosti jeden ministr školství?
Kolik dětí má na starosti jeden učitel?
Kolik dětí má na starosti jeden otec, jedna matka, babka, jeden děda?
Chcete mi vážně tvrdit, že v 21. století nemá nikdo z rodiny šanci obětovat dítěti dvě hodiny denně? Když má dvě či více dětí, tak se ten čas nenásobí počtem dětí, jde především o to, posadit dítě k učivu a podporovat ho, to se dá dělat paralelně hned s několika zaráz.
P.S.
Dítě se nikam nedostrkává, dítě se motivuje a vychovává!
Strkat, dostrkávat... to má něco společného spíše s... Ale mnohdy právě u toho strkání zájem rodiče o dítě končí. Potom už je dítě mnohým na obtíž a věnují se raději jiným zábavám.
13. 06. 2014 | 10:27

KvL napsal(a):

to: K.V.
Nemůžete dneska říct že přesně budete potřebovat tolik a tolik instalatérů, máme tu možnost práce v zahraničí, u lékařů je to o něco snadnější, ale tam, pokud vím zase takový problém není, tam máme spíše podstavy. Ale s tím, že by měl být nějaký požadavek a následné rozpracování se dá souhlasit.

Nicméně ano lze alespoň rámcově omezit počet třeba hotelových a ekonomickcýh škol, ale zase na zákaldě jakého klíče? Stání ano, soukromé ne? Nebo podle dosažených výsledků nějakých testů?

Jenomže když to tak vezmeme, tak kdo platí stát? Ten zase platí rodičové a samozřejmě i jiní lidé, ale rozhodně není božstvem. Vůbec, byť nejsem nějaký historik státu, je zajímavé sledovat jak se to se vztahem lidu k panovníku mělo. A spíš než Řím myslím o něco "primitivnější" společenství. Stát není bohem, byť momentálně chodíme kolem jakési zdechliny bez hlavy a pořád se jí bojíme a myslíme si že bez ní není možno žít.

Jenom mne překvapuje vždy ať už je to diskuse o soukromých školách, nebo nadstandardech, tento přístup: Ano musíš platit, ale jak chceš něco jiného, my ti nedáme ani ň, uhraď si všechno sám a ještě nám plať. Dobře, pokud tak, tak ať jsou rodičové takového člověka zbaveni doživotně povinnosti platit na školství, pokud na školství jde X% státního rozpočtu, pak ať je jim o stejných X% snížena velikost daně. Stejně tak ať v případě třeba výměny kloubo je člověk zbaven povinnosti platit veřejné zdravotní pojištění, dokud není plně uhrazena cena zákroku.
13. 06. 2014 | 10:30

Baba napsal(a):

Babo, cenou za úspěch je břímě, podaří-li se ti při naplňování povinností s ním spojených, změnit hladinu svého vědomí, máš vyhráno.
13. 06. 2014 | 10:33

Ludva napsal(a):

školství je především odvětví politické, jde o výchovu mládeže a už tam se pěstuje budoucnost uplatňované politiky. tohle je přesně styl komunistů a trochu mě mrzí, že to přebírá i sociální demokrat Chládek. a to sociální demokracie bývala silnou opozicí komunistům...
13. 06. 2014 | 10:34

Martin Drnek napsal(a):

To: K. V

"JINÉ CESTA NENÍ
Vše ostatní je chaos který vyhovuje neschopným, a společnost vede do pekel"

Ona jiná cesta dovedla státy jako Finsko, Švédsko, Singapur ect. na vrchol všech tabulek konkurenceschopnosti...

Chtít se vrátit k systému před rokem 1989 je poněkud krátkozraké. A to i vzhledem k tom, že takové státy jako Čína (ano skutečně ta země s centrálně řízeným kapitalismem) pod vedením nové administrativy aktivně zavádí vzdělávací reformu, opouštějící onen vyznávaný dril.

K. V: "KDO PLATÍ TEN POROUČÍ.
a když platí stát, měl by mít JASNÉ POŽADAVKY za co zaplatí."

Z mého pohledu je důležité si uvědomit, že vzdělávací systém neplatí stát, ale občané. Platíme daně. Asi se všichni diskutující shodneme minimálně na tom, že zřejmě moje představy o vzdělání dětí jsou odlišné než vaše. A určitě se shodneme i na tom, že si stát platíme všichni stejně. Jaké požadavky tedy má prosazovat stát? Moje nebo vaše?

Včera na kulatém stolu SKAV a EDUin ke Strategii 2020 bývalý náměstek Nantl poznamenal zhruba toto:

často říkáme, že potřebujeme řemeslníky, pekaře, kominíky techniky, instalatéry (doplňte si dle libosti) a že by stát měl zajistit jejich dostatek. Když ale jako rodiče volíme školu pro své vlastní dítě, tlačíme je na všeobecné gymnázium. Ona individuální volba není vždy ve shodě s tím, co říkáme obecně a nahlas - říká se tomu pokrytectví...
13. 06. 2014 | 10:37

KvL napsal(a):

to: K.V.
V případě takovýchto aut by to vyřešil promptně trh a nikdo by je nekupoval. To stejné televize, ledničky, cokoliv.

Jenomže školství tu má bohužel jednu takovou divnou pozici povinně přijímaného statku. Pokud chcete přivonávat školství k průmyslu, pak je to jedna firma s desítkami poboček. Jenomže aby mohly fungovat konkurence, která by ukázala nepoužitelnost některých škol, nesměly by to být pobočky, ale nezávislé jednotky.

Ale stále jsme nedospěli k tomu nejdůležitějšímu, co učit a jak učit. Až bude zodpovězena první otázka, pak se dá zodpovědět ta druhá, ne opačně. Což se mimochdem děje.
13. 06. 2014 | 10:38

hm napsal(a):

rodiče dětí v mém okolí, z podobné příjmové skupiny, mají- li tedy dětí více než jedno, většinou x let dan z příjmů neplatí.
v naší firmě platí tuto daň zaměstnanci starší , s dětmi dospělými, a dva svobodní bezdětní lidi.
13. 06. 2014 | 10:42

marxík napsal(a):

Já bych v současných tržní podmínkách na "školském systému" nic neměnil.
Pokud bychom do něj zasáhli, a on čistě náhodou začal produkovat opravdové odborníky, stejně by nám v dnešní globální vesnici zdrhli, jsa správně tržně vychováni, do ČLR.
Myslím si, že platí stará moudrost: Co je doma, to se počítá.

Jiná situace ovšem nastane, až se globální vesnice stane střediskovou. Potom bude rozhodně potřeba se školstvím něco udělat.

Teď mě napadá ta doba už se nezadržitelně blíží, a je tedy opravdu 5 minut po 12-té.
13. 06. 2014 | 10:45

hm napsal(a):

to měla být reakce na
"Dobře, pokud tak, tak ať jsou rodičové takového člověka zbaveni doživotně povinnosti platit na školství, pokud na školství jde X% státního rozpočtu, pak ať je jim o stejných X% snížena velikost daně. "
jakože není co snižovat
13. 06. 2014 | 10:47

Občan napsal(a):

Hm, Martin Drnek...
Další z těch, co v životě neodučili ani den, ale mají dost sebevědomí na to, aby si mysleli, že mohou ostatní školit z toho, jak správně učit; a samozřejmě "manágovat".
http://cz.linkedin.com/in/drnek/en
13. 06. 2014 | 10:50

Oslýk šerpa Pasang napsal(a):

Belgičane,
ano, ve 21. století je nesamozřejmé mít dvě hodiny denně pro dítě, natožpak je vyplnit jeho vzděláváním. Pro lidi, co mají na starosti okolo 8 hodin zaměstnání, nějaké ty přesuny a spánek, a třeba i nějaký ten čas pro sebe.

Posadit je pouze k učivu a pustit si vedle televizi samozřejmě lze, stejně jako je mohu posadit před computer; nemyslím si ale, že by to mělo pro podporu vzdělání dítěte velkou cenu.
S dítětem se musíte prostě učit, aktivně mu vysvětlit něco, co mu není jasné.
Sám jsem to v kritických fázích s dětmi dělal, vím, že to dělají různí rodiče, ale vím také, že mnozí nemohou a za normální to naprosto nepokládám. Právě proto si platíme školy, aby vzdělávání dětí vyřešily. To se jmenuje dělba práce.

Stran toho postrkávání - nevím, ve kterém vesmíru žijete, nebo zda máte to štěstí, že máte geniální a zároveň pilné děti, které by vlastně vaši pomoc nepotřebovaly vůbec, ale já mám zkušenost převážně pouze s dětmi mírně nadprůměrnými, což třeba pro přijímací zkoušky na dobrou SŠ nebo VŠ naprosto nestačí, když se tam běžně bere 1/5 a nebo ještě mnohem hůře. Postrkování je v tomto případě třeba, a to dokonce vzájemně, protože jak děti, tak rodiče mají mnohdy tendenci padnout vyčerpáním.
Přirovnání ke zdolávání Mt. Everestu jsem volil zcela záměrně. Samostatně to zvládne jen naprosto výjimečně disponovaný jedinec.

Bez ohledu na to, jaké je školství, je soutěž o školy výjimečně tvrdá. Zeptejte se té docela veliké spousty dětí a jejich rodičů, co nestudují, protože se někam nedostaly.
13. 06. 2014 | 10:54

K .V napsal(a):

To Drnek a KvL,
ano školství je veřejný statek, ale i tam někdo platí, tedy stát, a já právě proto platím své ministry aby v rezortu udělali alespoň základní pořádek. Už jsem tu napsal, po r 1989 se stát zřekl veškerých povinností, ale jen chce větší daně.
Nevýhodou demokracie je že každý politik je tam jen na volební období, dlouhodobá odpovědnost NIKDE, po nás potopa, porblémy bude stejně řešit dnešní opozice tak ať to má co nejvíc zničené, hlavně nahrabat rychle pro sebe.
.
Trvám na tom, že stát MUSÍ určit kolik a jakých odborníků bude potřebovat, a za ty zaplatí pokud bude i kvalita vyhovovat. Chaos a nahodilost moc dobrého nepřinese.
.
Samozřejmě jen odhadujeme kam se budou vyvíjet nové technologie a co bude potřeba. Ale VŠECHNY VYNÁLEZY na světě udělali vždy lidé kteří měli vzdělání to původní, zastaralé, a byli chytří aby našli nový směr. Teprve potom se to může vyučovat ve školách, ale ti studenti už zase budou žít v jiné době a s jinými technologiemi. Na to nikdy nic nezměníte, můžeme jen odhadovat kam se svět a technologie vyvinou. Odborníka na technologie, které teprve budou vynalezeny, dnes prostě nevyškolíte. NIKDY A NIKDE.
13. 06. 2014 | 10:58

Oslýk Laurin a Klement napsal(a):

K.V. - volně cituji -
"Umíte si představit, že by tu psal blog ředitel Škody Auto?"

Ač s vámi naprosto nesouhlasím s plánem přesouvat se před rok 1989, tohle je docela zajímavá úvaha. Je čímsi příbuzná s problémem, který řeším s Belgičanem.

Jistý důvod ve prospěch toho, proč to tu řeší učitelé, je v tom veřejném zájmu. Škodovky koneckonců vyrábět nemusíme a mohou zkrachovat, ale školy musí běžet a jejich zkrachování by postihlo úplně všechny.
A učitelé si s nahromaděnými problémy vlastně moc neví rady.
Zdá se, že žádné geniální řešení nastíněných rozporů neexistuje.
13. 06. 2014 | 11:06

Ludva napsal(a):

školství je zvrhlý už jenom proto, že se od získaného titulu odvíjí pracovní uplatnění a finanční příjem. a protože jsou lidi jen na peníze, tak studují jen kvůli tomu titulu. vysoká škola je těžká, ale je těžká pro někoho víc a pro někoho míň a protože jde jen o ten titul, tak nezáleží kdo se kolik naučí, kdo čemu jak porozuměl a jak s vědomostmi chce v budoucnu naložit.
a protože je učení těžký a protože udává v dospělosti společenské postavení, už od dětství se dává najevo, že není pro každého. už na základkách se dělají rozdíly mezi dětmi, ne ale proto, aby se slabším pomohlo, ale aby se slabší vyselektovali a odradili od dalšího studia, kde by už mohli překážet...
prostě dokud bude společnost postavená na společenské prestiži, pak vždycky budou někteří zvýhodnění a jiní naopak odrazováni. ti zvýhodnění se učit moc nemusí, protože jim to nakonec spadne do kapsy a ti obyčejní, kteří by se to nakonec dokázali naučit, budou odrazeni, aby nezabírali omezená místa. takže tady je zakopanej pes, nakonec se nikdo moc učit nechce a ani to nepotřebuje, protože je to dopředu daný;-)
13. 06. 2014 | 11:12

K .V napsal(a):

Oslýku, doufal jsem že už jste pochopil že zdaleka ne vše co tu bylo před rokem 1989 bylo jenom špatné.
A ten zásah státu, že když platí, i ve školství řekne alespoň co chce a potřebuje, a za co je ochoten platit, byl moudrý.
.
Druhá věc je, že spousta lidí je v soukromém sektoru, kde si svoji výkonnost a konkurenceschopnost musí hlídat. Ve státním to bohužel opravdu je tak, že když je celý obor k ničemu, jediné co vymyslíme je nacpat jim víc peněz, takže oni se poučí že stačí být neschopný ale výt s vlky.
.
Problém školství má 2 roviny, obě jsem už popsal.
1/ těžko najít ministra ( vládu) který tvrdě udělá pořádek. Seriál jistě pane ministře je hodně poučný a reálný v tom, jak je to často marný a sebezničující boj.
2/ Učitelů je mnoho a zvykli si že mají odbory, a mentalitu státních zaměstnanců, tedy výkon není třeba, hlavně výt s vlky.
.
Už jsem tu publikoval- zkažené maso lze vyprat v hypermanganu a okořenit. Přinese to peníze, víc než maso vyhodit. Chce li být někdo dobrý kuchař, PRVOTNÍ PODMÍNKA ( ALE NE KONEČNÁ) je že řekne šéfům že on takovou prasárnu dělat nebude.
A to je přístup který jsem od učitelů zatím neviděl.
13. 06. 2014 | 11:33

KvL napsal(a):

to: K.V.
Hlavně dobrý kuchař ví že za týden uvaří zhruba z X kila vepřového, X kil hovězího X kil toho a toho a nekoupí toho tolik aby se mu to zkazilo.

Ano učitelů je hodně, ale nemyslím si že zrovna klíč nějakých atestací je ideální, proč to dělat složitě, když to jde tak krásně, zavedou se ty věci co se mají naučit, v tom s vámi souhlasím, pak se vyhlási stopka na měnění vyučujících bez vážných důvodů (zdravotní úmrtí etc), nechá se to tak 4 či 5 let a pak se udělají testy přesně na naučení se těch požadavků a rozhodne se podle toho. (u jazyků a cizinců je to o něco horší). Takhle budete mít učitele co umí učit, ne jen ty co mají lejstro.
13. 06. 2014 | 11:46

K .V napsal(a):

KvL, nejhorší je že učit kvalitně potřebné věci dá naprosto stejnou námahu jako učit nekvalitně nepotřebné věci.
Ale v tom příkladu se zkaženým masem jsem narážel na profesní čest, to je to co se u učitelů vytratilo. Jak jsem napsal, státní zaměstnanci s definitivou, jenom výt s vlky a nevyčnívat.
13. 06. 2014 | 11:51

Oslýk interaktivní napsal(a):

K.V.
Před rokem 1989 tu bylo špatně prakticky všechno.
Výjimkou byl pražský autobus 125, Antiperle a možná ještě něco, co jsem ale bohužel už zapomněl. Tady mým názorem asi těžko otřesete, protože mám vlastní paměť.

A to vše nás nemusí zajímat, neb je tu na stole pouze problém školství.

Předpokládám, že výzvou "návratu před rok 1989" nemíníte oživení výuky komunismu a podobně, ale spíše direktivní model, založený na poměrně přísné kázni a výuce převážně pomocí ústního výkladu učitele.

Stran té kázně sdílím principiální námitku autora blogu; je to neprosto nemožné, protože dnešní děti, podporované už i jinak vychovanými rodiči (ty rodiče dělaly revoluci, nezapomeňte...), do starého modelu nikdy nenacpete. Zapomeňte na to.

Ústní výklad učitele je rovněž velmi sporný, protože není moc efektivní. Pedagogická věda tvrdí, že vysoké procento takto vyslechnutého obratem zapomenete. Ty interaktivní semináře jsou mnohem mocnější, pokud najdete způsob, jak je tam uplatnit.

Mimochodem, předpokladem diskuse je, že protivníka berete jako sobě rovného, a zaplašíte stud, strach a jiné obavy. Což nemusí být tak snadné, jak se zdá.
13. 06. 2014 | 12:02

Anna napsal(a):

„Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. "
-----------------------

Když po vzoru nezaměstnaných rodičů hodlá dítě žít ze sociálních dávek, těžko ho někdo přesvědčí o důležitosti vzdělání.
13. 06. 2014 | 12:26

jogín napsal(a):

Učitel na střední škole by měl především umět obor, který učí. Většinou neumí a slavné reformy vědomosti nahrazují pedagogizováním. Na základce je to jinak- potřebné vědomosti nejsou náročné, v tomto případě je podstatný pedagogický přístup. A univerzity by měly být skutečně výběrové- 70% vysokoškoláků znamená, že projdou i lidé na hranici debility.
13. 06. 2014 | 12:35

K .V napsal(a):

Oslýku, já jsme tím stavem před rokem 89 myslel právě to, že stát věděl jaké odborníky potřebuje a dostal je, škola věděla jakého UŽITEČNÉHO odborníka musí vychovat a co musí umět - což dnes jaksi chybí.
Prosím netahejte sem třídní boj, nikdy netvrdím že děti musí sedět s rukama za zády a umět nazpaměť Marxe. Odpusťe si to prosím
.
Jestli dovolíte, jeden osobní poznatek, Kdysi jsem navštívil USA a trochu nahlédl na jejich školství. Zaujalo mne že studenti neznají ani státy Evropy a jiná data, ale pořád píší eseje, studie, úvahy a diskutují.
Potom jsem přišel na chuť. Zatímco náš žáček dostane za 5 když neví že Husa upálili 6,7,1415,, ale neví proč ho upálili, ten americký nevěděl nic, ale dokáže si to nastudovat a vypracovat vynikající článek o tom jak na tom byla evropská vzdělanost kolem roku 1415, jak byl náš Hus pokrokový, jak jinde ve světě podobné myšlenky přinesl až později Luther a Kalvin. , a jak to vše je třeba ve srovnání s filosofií Konfuciánů, Budhistů, muslimů a jiných v té době, atd
Přemýšlel, hodnotil. A ví že znát zpaměti datum 6 července je na prd.
.
A také jsem poznal že celosvětově je celá Evropa dost nevýznamný trpaslík, natož nějaká ČR, takže proč to znát v USA. Až se tu něco zajímavého stane, tamní student si to nastuduje a bude přemýšlet o souvislostech, byl tak totiž vychován
13. 06. 2014 | 12:40

Oslýk kosmopolita napsal(a):

KV důkladněji -
stran třídního boje se čílíte zbytečně, protože byste se mohl v minulé poznámce dočíst, že s vámi zřejmě souhlasím.

"škola věděla jakého UŽITEČNÉHO odborníka musí vychovat a co musí umět - což dnes jaksi chybí."

Toto je správná otázka, a v nových podmínkách je opět nemožné na ni odpovědět.

Jednak proto, že v neustále se měnících podmínkách vlastně nevíme a vědět nikdy nebudeme, jaké odborníky budeme potřebovat za několik let (až noví studenti dostudují),
druhak si mazaní studenti často přejí studovat něco jiného, než my právě potřebujeme (na to už někdo správně poukazoval, stran těch řemeslníků).
A ježto jsou svobodní, nedá se s tím nic moc dělat, jen snad jim naznačit, že mohou špatně shánět práci.
.
"Potom jsem přišel na chuť. Zatímco náš žáček dostane za 5 když neví že Husa upálili 6,7,1415,, ale neví proč ho upálili, ten americký nevěděl nic, ale dokáže si to nastudovat a vypracovat vynikající článek..."

Ano, přesně. A to zase míří k té interaktivitě a nižší kázni, než jsme byli zvyklí. Úplně jiný způsob učení, který ne všichni učitelé ovládají a ne všechny osnovy umožňují.

"A také jsem poznal že celosvětově je celá Evropa dost nevýznamný trpaslík"
Tak. Kdybyste se ptal po znalostech našich žáků i dospělých po jednotlivých amerických státech, taky by to asi nedopadlo moc slavně.
A to si vezměte, že hlavní konkurenti budou těch dětí budou hlavně Číňani, Indové a tak všelijak podobně.
13. 06. 2014 | 12:57

Anna napsal(a):

K.V
"A také jsem poznal že celosvětově je celá Evropa dost nevýznamný trpaslík, natož nějaká ČR, takže proč to znát v USA. Až se tu něco zajímavého stane, tamní student si to nastuduje a bude přemýšlet o souvislostech, byl tak totiž vychován"
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nechci Vám brát iluze, ale pokud vím, americké děti jsou vychovávány k tomu, že Američan je nejlepší...

Obě mé dcery studovaly rok v USA na střední škole (jedna má i "maturitu" - z testu z angličtiny měla za A, přitom někteří tamní studenti ho nezvládli) a nejen ony, ale i další studenti, kteří v USA na střední škole studovali, se shodli na tom, že úroveň vzdělávání je tu lepší.

Pan Klán tu každoročně psal o úspěšných českých středoškolácích s jejich pracemi v mezinárodní soutěži v USA.
13. 06. 2014 | 12:59

Občan napsal(a):

K.V.,
americký "student" bez toho, aniž by mu někdo řekl CO si má nastudovat, neví NIC.
Ten náš alespoň tuší, že nějaký Hus vůbec někdy byl.
Pokud se na něco ptá, pak pouze na to, co je do něho ku ptaní vloženo.
Dokud vůbec netuší, že nějaká Evropa existuje, tak ho ani nenapadne se na cokoli k ní ptát nebo si zjišťovat.

Rozdíl je tedy v tom, že americký "student" je skvěle manipulovatelný, protože se zabývá jen tím, co do něho vloží jeho vůdci. A ti do něho vloží jenom to, co uznají za vhodné nebo co je jim povoleno establishmentem.
13. 06. 2014 | 12:59

K .V napsal(a):

Anno, co na to říci.???
Na jedné starně říkáte že američtí studenti si myslí že USA je jediná a nejlepš a nic jiného neznají, jiné blogy vyčítají USA že se angažují všude po celém světě, i tam kde nemají co hledat.
Když chcete vyhrát válku na opačné polokouli, musíte se o té zemi hdně naučit.
.
A stejně tak asi mají USA trochu větší a všestrannější zahraniční obchod než my
.
A studentky se shodují?? Nezlobte se, ale student ví prd která škola je dobrá. To pozná až přijde do praxe, buďto umí vytáhnout znalosti které potřebuje, nebo zjistí že neumí nic užitečného , i když se mu na škole moc líbilo
13. 06. 2014 | 13:09

Oslýk komparativní napsal(a):

No, poznámka KV svědčí o tom, že v té Americe opravdu byl.
Jeho postřeh je dost přesný.

Anna:
střední školy, zvláště v některých oblastech, opravdu nebývají v USA nic moc.
Na druhou stranu, pokud se bavíte o vysokých školách, zejména těch špičkových, karta se docela zásadně obrací.

Takže ono není takové srovnávání jednoduché, a otázka, je, jak moc je užitečné.
Obvykle bývá předehrou k tirádě na téma "naše školství je vynikající a není důvod na něm cokoli měnit."
13. 06. 2014 | 13:13

Anna napsal(a):

K.V
"Na jedné starně říkáte že američtí studenti si myslí že USA je jediná a nejlepš a nic jiného neznají, jiné blogy vyčítají USA že se angažují všude po celém světě, i tam kde nemají co hledat.
Když chcete vyhrát válku na opačné polokouli, musíte se o té zemi hdně naučit."
----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nevím, jestli to myslíte vážně.
Pochybuji, že např. Bush měl výborné znalosti o Iráku (mimochodem na škole patřil k horším studentům), zahájil válku z důvodu, který se pak prokázal jako neopodstatněný...

--
"A stejně tak asi mají USA trochu větší a všestrannější zahraniční obchod než my"

Nebylo by na místě srovnávat srovnatelné? USA jsou taky větší než ČR.

---

Dcery už jsou pár let po vysoké v praxi (v USA studovaly v 1998 a 2002) a Vámi zmiňované eseje a úvahy zvládaly hravě i v angličtině, obě umějí analyzovat... a vše ze zdejších škol.
13. 06. 2014 | 13:32

Oslýk diskursivní napsal(a):

Anno,
G.W.Bush absolvoval Yale. Jeho vzdělání neradno podceňovat.

Válkou v Iráku není dobré tuto debatu zaplevelovat.

Vůbec o vzdělání Čechů vypovídají zdejší debaty dost negativně, protože držet se tématu je pro ně téměř nadlidský výkon.
13. 06. 2014 | 13:41

Anna napsal(a):

Oslýk komparativní
"střední školy, zvláště v některých oblastech, opravdu nebývají v USA nic moc.
Na druhou stranu, pokud se bavíte o vysokých školách, zejména těch špičkových, karta se docela zásadně obrací.

Takže ono není takové srovnávání jednoduché, a otázka, je, jak moc je užitečné.
Obvykle bývá předehrou k tirádě na téma "naše školství je vynikající a není důvod na něm cokoli měnit." "
--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jistě, úroveň škol je v USA různá (to ostatně i u nás). Psala jsem o středních, co se týká vysokých škol a jejich úrovně je to různé v USA i u nás (těch špičkových je u nás málo, ale USA jsou větší).

Reagovala jsem na zmínku K.V o amerických studentech. Nepatřím k těm, kteří tvrdí, že naše školství je vynikající. Jsem zde proslavená stálým poukazováním na výborné finské školství a touhu po převzetí celého finského školského systému.
13. 06. 2014 | 13:44

Divák napsal(a):

"Jan Ámos Komenský "Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení."

J.A. Komenský měl nepochybně pravdu. Ale pravdou také je, že stávající metody učitelů
ten vřelý zájem neprobudí.
Řešení je jednoduché. Přestanou učit učitelé a začnou učit majitelé firem. Ti nebudou slibovat jedničky, ale budou dávat poukázky na pracovní místa.
Je možné, že někteří majitelé firem nebudou mít čas. Potom budou zákonem přinuceni předat část svých majetkových podílů ve firmách učitelům. Ti budou mít čas a budou u žáků vzbuzovat zájem dle mého návodu.
13. 06. 2014 | 13:47

Oslýk Saarinen napsal(a):

Anna
Tak to se shodneme.
Finové jsou v tomhle hodně dobří, podle všech srovnání, na která jsem kdy narazil.
13. 06. 2014 | 13:48

Anna napsal(a):

Oslýk diskursivní
"G.W.Bush absolvoval Yale. Jeho vzdělání neradno podceňovat.

Válkou v Iráku není dobré tuto debatu zaplevelovat.

Vůbec o vzdělání Čechů vypovídají zdejší debaty dost negativně, protože držet se tématu je pro ně téměř nadlidský výkon. "
------------------------------------------------------------------------------------------------

Já jsem pouze konstatovala fakt, s válkou jsem reagovala na K.V a nedodržení tématu podle mě nesvědčí o vzdělání Čechů.

Podle Vás, když někdo neodbočí od tématu, je vzdělanější, než ten, který se ho nedrží?
13. 06. 2014 | 13:54

K .V napsal(a):

Myslím že je na místě jedna zásadní poznámka.
Cílem školství je aby starší generace předala té mladší co nejvíce poznatků které nashromáždila.
Kriterium účinnosti je PRAXE. Až bude naše země známá vysokým počtem vynálezů, nově založených výkoných firem, velkým ekonomickým rozvojem, můžeme si říci že školství bylo před pár lety v dobré kondici.
A to zatím není.
.
I když vím že podnikání ve státě lze zničit i devastujícími politickými zásahy, což se u nás také hodně děje
13. 06. 2014 | 14:00

Oslýk potenciální Stejskal napsal(a):

"Podle Vás, když někdo neodbočí od tématu, je vzdělanější, než ten, který se ho nedrží?"

Vzdělanější nevím, ale rozhodně kulturnější.
Základy diskuse se vyučují v některých zemích na školách a cvičí.
Útoky na jiné diskutující ad personam se pokládají za hrubou neslušnost ( schválně, jak rychle projížděním libovolné debaty nějaký objevíte.)

Čech v cizině s tím může mít docela snadno problémy, protože tady mu to možná neřekli.
To je jedno drobné téma, které by třeba mohlo naše školy inspirovat. A vím, že některé školy si toho už všimly a cvičí to.
Ona se ostatně interaktivní výuka bez těchto základů zorganizovat nedá.
13. 06. 2014 | 14:10

Zdeněk Brom napsal(a):

Belgičan 13. 06. 2014 | 07:43:

Jeden z mála příspěvku, které ukazují možnost řešení.

Cituji: "Již ve školkách by měli být rodiče vtahováni do dění ve školce. V naši školce jsme byli jedno odpoledne týdně spolu s učitelkami a dětmi. Činnost byla různorodá. Většinou se něco vyrábělo, nebo se připravovaly jarmarky... Fungovalo to, po počáteční nejistotě, perfektně. Proto jsme tento systém spolu s dětmi "přetáhli" do školy, kde jsme měli štěstí a narazili na schopného pedagoga, a tam to fungovalo až do páté třídy. Potom se děti rozběhly po různých gymnáziích, ale základ byl dán. Ani jedno z těchto dětí nemá ve škole problémy. Právě naopak, všechny excelují, a to nejen ve škole."

Ukázka úspěšné praxe. To je jedna z cest.
13. 06. 2014 | 14:12

mb napsal(a):

K .V napsal(a):

Zatím je diskuse slabá, ale za hodinu přijdou do školy první učitelé, do 9.30 vypijí kávu a spustí comp, potom se to rozjede, ale jenom do 12, to už je oběd a potom domů "připravovat se na další den".
.
Jak to vlastně dopadlo s těmi nevzdělanými učiteli.??? Když to vypuklo, já tipoval že většina dostane vyjímku, a na ty ostatní se vymyslí nějaké evropské dotace na rychlovzdělávací přidělování potřebných diplomů
13. 06. 2014 | 07:03

vidíte kávé ... my jsme byli dnes od 7 15 s dětmi na štafetových závodech ....

no a protože přeci pobyt s dětmi (případně měření apod.) není žádá přímá vyučovací činnost ... tak jsme všichni zúčastnění přišli o přesčasové hodiny .... ti kdo mají nějaký stálý přesčas ...

tak už to je kávé ... šetříme peníze daňových poplatníků na vlastní úkor ... stane se ... hezký den ....
13. 06. 2014 | 14:16

Zdeněk Brom napsal(a):

Ondřej Šteffl:

V podstatě není co komentovat. Řada všeobecností, které chybí realita.
13. 06. 2014 | 14:20

mb napsal(a):

( ... za každou práci navíc by člověk měl být přiměřeně potrestán ... )
13. 06. 2014 | 14:23

Zdeněk Brom napsal(a):

Belgičan 13. 06. 2014 | 10:27:

Plný souhlas.
13. 06. 2014 | 14:24

Ivana P. napsal(a):

"Děti se přestaly bát z důsledku americké výchovy a protože jakékoli nároky na ně se blíží nule.." (Targus).

Milý Targusi. Nevím, jestli máte dítě, a pokud ano, jestli je třeba žákem základní školy. Můj syn chodí do zcela běžné základky, do 2. třídy. Ujišťuji vás, že netuším, co znamená americká výchova, mé dítě chodí do postele obvykle čistě umyté (no, někdy na chalupě i špinavé, no a co) a je považováno za slušně vychované, komunikativní, chytré a vnímavé. Školy se přestal bát už v první třídě, a to poté, co přinesl hned v říjnu první trojky, čtyřky, později i pětky, protože už nezvládal dvouhodinové domácí nácviky správného sklonu písma, neuměl nakreslit čápa, vyjmenovat deset pokojových květin, zařadit řepu jako plodinu na pole (v žádném případě na zahrádků - viděl jste to někdy někdo? Říká to přece učebnice, naše posvátné tele), v matematice tvrdošíjně psal vpravo od okraje namísto vpravo od půlící čáry, výsledky nepodtrhával dvojitě a žlutě, ale jednoduše a zeleně, neopsal 10 slov do minuty, sloupce rovnic neměl zalícované pod sebou. Podle mě to byly nároky na prvňáka příšerné. A trvají dál. Jakkoli musí umět memorovat pravidlo o libovolném pořadí činitelů při sčítání (o půlnoci, jak když bičem mrská, běda jak přehodí dvě slova), neustále nosí trojky, čtyřky, protože rovnici ve slovní úloze postaví jako 3.4 namísto 4.3, jak to chce paní učitelka. Neumí uháčkovat dečku ani cestou z divadla v autobuse nehybně sedět a mlčet a nesdílet zážitky z kouzelníka s ostatními (pozor, není MHD, ale smluvený autobus jen pro třídu). A protože těmto nárokům, které se podle vás blíží nule, nedokáže dostát (samozřejmě nechápe, proč by měl, a já mu odmítám argumentovat stylem "protože to pani učitelka tak chce"), nosí sem tam trojky, čtyřky, pětky a je otrávený od prvního (no dobře, možná od druhého) měsíce školní docházky. Povinné. Ujišťuji vás, že se ve škole ničeho nebojí. Ale ne v důsledku americké výchovy, není třeba mu proto nakládat víc, přitvrdit režim a zvýšit nároky. Nebojí se, protože je naprosto lhostejný a demotivovaný. Zvykli jsme si na to, že co ho zajímá a baví, to se učí doma, venku, s námi, s kamarády, u počítače (probůh ano, pouštíme ho hrát si s počítačem), z televize (ani tu mu nezakazujeme), s knížkou v ruce - zkrátka podle sebe. Znalosti se naučil dělit na ty zbytečné (školní) a užitečné (získává sám).

To je totiž asi jediná cesta v dnešní době. Něco se naučit navzdory škole.
13. 06. 2014 | 15:32

K .V napsal(a):

Ivano, máte pravdu jen zčásti.
Buzerace není nejlepší metoda, zvlášť pro malé děti.
ALE
V životě bude muset mnohokrát dělat něco, protože nadřízená autorita to tak chce, i když jemu se zrovna nechce. TO JSTE MU NEVYSVĚTLILA? Do školy chodí proto že to stát chce, děti sami by tam šly jen některé, které jsou namotivováni rodiči, někdy i chtějí být jako starší sourozenec.
Co ostatní děti ve třídě, také neumí nic z toho jmenovaného? Všichni prvňáčci tam chodili s čtyřkami a pětkami?? .
. Nebojí se znamená že jsou mu čtyřky a pětky jedno, nemůže ho to rozhodit??
13. 06. 2014 | 16:26

Baba Jaga napsal(a):

To: Martin Drnek 9:06
Až bude vzor spodního prádla u nás povinný a hrazený státem - proč ne. Fasovat by se mohlo na obecních úřadech. Jak ale zavést jednotnou velikost bot netuším.
Nevím, zda se lidičky se školou povinnými dětmi stěhují - asi během školního roku nikoliv, když změna školy může být problém. Přes učebnice přehled nemám, roboti snad zatím učit nebudou, ani televize. Většina kantorů je ale předpokládám kvalitních - neměla jsem přece štěstí jen já, že jsem se s takovými potkávala.
Za státní peníze mají mít všechny děti možnost naučit se tomu, co je pro daný věk určeno - a škola, která tyto prostředky od státu čerpá, by za to měla odpovídat. Že si mnoho dalších vědomostí dle svých zájmů umí ti, co mají zájem, najít sami - proč ne.
Rodiče často místo motivace a vlastní výchovy dětičkám zajišťují odklad povinné školní docházky - nebo se tak děje pouze v mém okolí?
13. 06. 2014 | 17:13

Ivana P. napsal(a):

To KV: Jistěže v životě bude muset občas udělat něco, co se mu nechce. Ale nevidím jediný důvod, proč by zrovna tohle mělo být něco, co se má učit už v 6 letech ve škole. Čím později něco takového přijde, tím snad lépe, nemyslíte? A pak - je rozdíl, když něco takového musíte někdy překousnout vy, dospělý, v kontextu práce, která vás jinak baví a naplňuje (nebo proč byste ji jinak dělal), a když to musí dnes a denně dělat malé dítě, které netuší proč a ani ten kontext ho nezajímá. To, myslím, není nejlepší rozjezd do života. To není nic jiného než zlomení dětské přirozenosti a touhy poznávat věci, které ho zajímají. Proč jim až do nástupu do školy dopřáváme tu svobodu učit se nápodobou, samstatně, sdílením a najednou v 6 letech se rozhodneme, že tenhle proces, který se přece tak zdárně rozvíjí, násilně přerveme a začneme je "připravovat na tvrdý život". Život je takový, jaký si ho uděláme my sami.
Pro úplnost - ano, i ostatní děti chodily se čtyřkami a pětkami. Někdo více, někdo méně. Podle toho, jak na ně doma tlačili rodiče, kteří sice nadávali na nesmyslnost požadavků, nicméně tloukli svým dětem do hlav, že podstatné je ve škole jediné: vyhovět jim. Já bych ráda ze svého dítěte vychovala někoho úplně jiného.
Vy třeba ne. Ale v tom to právě je - v té možnosti, svobodě volby. A ta tady není.
13. 06. 2014 | 17:39

Baba Jaga napsal(a):

To: Ivana P. 17:39
Že se Vám pletu do debaty - ještě asi mají rodiče možnost učit si své potomky doma sami a chodit s nimi na přezkoušení. Zda na toto své rozhodnutí dostávají příspěvek na žáka jako státní či soukromé školy věru netuším.
Přeju Vašemu školákovi, aby se mu začalo učení dařit. Nároky jistě nejsou přehnané - nestačilo by třeba vyměnit třídu, máte-li možnost?
13. 06. 2014 | 17:57

ondrejsteffl napsal(a):

mb napsal(a): 12. 06. 2014 | 23:23
„kariérní řád pro učitele znamená uzavírání se školy světu ... ???“

Píšu o zákoně o PP a ten uzavírá velmi! Jak to bude s kariérním řádem, nevíme. Ale nečekám, že přístup do škol nějak otevře, a třeba nějak ocení životní zkušenost (třeba 3 vychovné děti nebo špičkový manažer).
13. 06. 2014 | 18:47

ondrejsteffl napsal(a):

Res napsal(a): 13. 06. 2014 | 00:17
„Další a další regulace a systémy školství nespasí, právě naopak.“

Přesně!
13. 06. 2014 | 18:47

ondrejsteffl napsal(a):

queribus napsal(a): 13. 06. 2014 | 00:58
„Nechápu, proč se všichni (Štefl jakbysmet) tak navážejí do Dobeše.“

Zkuste si ten článek přečíst ještě jednou, třeba to pochopíte. A pak můžete napsat – Nesouhlasím s tím, jak...
13. 06. 2014 | 18:47

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 13. 06. 2014 | 06:51
„Co se podle Vás má udělat - konkrétně, pane Šteffle. „
Například by pomohlo zrušit všechny ty předpisy a opatření, které v textu uvádím. A pak, jak píšu: otevřít školu světu a svět škole, omezit to, co škola dělá jen zase pro školu a více dělat věci z reálného světa a pro reálný svět, snaží se přiblížit školu životu žáků tak, jak jej žijí dnes a jak jej budou žít v budoucnu. Co to konkrétně znamená jistě najdete v mnohých příspěvcích zde: na http://trendy.scio.cz , nápadů je tam fůra. Nebo třeba si napiště do gůglu ELO. A nebo tady Belgičan 13. 06. 2014 | 07:43:

„Prosím, napište tedy konkrétní kroky, jak zlepšit vzdělávání v základních školách.“
Za prvé, bychom museli mít zformulovány cíle vzdělávání. Pokud je nemáme, tak to co jeden pokládá za zlepšení, může jiný pokládat za zhoršení (viz třeba debata o Dobešovi). Za druhé, jedna věc by byly návrhy kroků (třeba zdvojnásobit platy učitelů) a druhá kdo je zrealizuje. Je marné dávat návrhy, když není nikdo! NIKDO! Kdo by je mohl v současné realitě prosadit. Představa, že třeba ministr může něco rychle zlepšit je mylná. Může jenom něco rychle pokazit.

Podle mého jediná cesta vede přes to, vysvětlovat rodičům, že musí převzít za vzdělávání svých dětí mnohem větší zodpovědnost, že to je důležité pro jejich děti a že se vzděláním minulého století jejich děti ve století 21. nevystačí. Vysvětlovat! Vysvětlovat! To je ovšem běh na dlouhou trať.
13. 06. 2014 | 18:49

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a): 13. 06. 2014 | 07:10
„PROČ(???) se asi přestaly děti bát...“

Na rozdíl od vás, já jsem rád, že se přestaly bát. Třeba nebudou tak předposraní jako naše generace.
13. 06. 2014 | 18:50

ondrejsteffl napsal(a):

David napsal(a): 13. 06. 2014 | 07:15
Když to shrnu, co píšete, tak: Vrátit se o 30 let zpátky! Nechci vám brát iluze, ale to nejde.
13. 06. 2014 | 18:50

ondrejsteffl napsal(a):

Belgičan napsal(a):
„A co žáci a rodiče? Ti jsou v tom nevinně?“

Píše o tom kolega Botlík zde: http://divoka-karta.eduin.cz/2014/06/11/co-se-musi-zmenit-deti-nebo-ceska-skola/

Ono moc nejde o to, kdo má jakou vinu, ale o to, kdo a jak to má řešit. Těžko se budou rodiče přizpůsobovat škole. A škola se musí naučit pracovat s těmi žáky, jací přijdou. Což, chápu, je těžké, protože mnozí přicházejí zcela nepřipravení na to, co po nich chceme. Píše Komenský: „Nenaučíš toho, kdo není zralý, aby mohl býti vyučován. Například slepého optice, hluchého hudbě, němého řeči, chromého tanci atd. Je to totiž nemožné.“ Ale jak jsem uvedl v odpovědi Anně, ano s i s rodiči je třeba pracovat.
13. 06. 2014 | 18:51

ondrejsteffl napsal(a):

Míval napsal(a): 13. 06. 2014 | 07:59
„Dost dobře nechápu, co znamená "připravit děti na život v polovině 21.století". Nikdo nedokáže říci, jak bude vypadat svět za pět či deset let, natož v delším horizontu.“

Ano, ale to neznamená, že pro přípravu dětí nemůžeme udělat nic. Třeba to, že se budou muset celý život pořád něco nového učit, protože svět se bude dál rychle měnit, je jasné. Tady by měli umět se učit a mít učení rády (v tom jsme ovšem podle PISA úplně poslední). Že bude dobré rozumět sám sobě a umět čelit výzvám, které mnohdy budou velmi nepříjemné, je taky jasné (selfconfidence). V Singapuru v tom mají celkem jasno (viz http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=15500).

„by každá mohla předvídat jinou budoucnost a na ni připravovat studenty. Tudíž na jedné by se vyučovaly principy jaderné fúze, na jiné opracovávání pazourku.“

To se mi zdá taky dobrý nápad. V čem spočívá energetická bezpečnost – v diverzifikaci zdrojů. Protože nevíme, co bude, bylo by dobré, kdyby někdo uměl pazourky a jiný tu jadernou fúzi, ne?
13. 06. 2014 | 18:52

ondrejsteffl napsal(a):

Oslýk Brouk Pytlík napsal(a): 13. 06. 2014 | 09:11
„S blogem mám trochu problém, že je tak koncepční a obecný, že moc netuším, co si pod ním vlastně představit.“

Ano, to je pravda. Původně to bylo pro noviny a tam se musíte vejít do 4000 znaků. Ale zkuste si přečíst pár textů na trendy.scio.cz, tam je opravdu fůra inspirací.

„Jakmile by autor slezl z podstavce velkoryse načrtnutých plánů a šel do konkrétních otázek, okamžitě by se zřejmě strhla bitva o jednu každou z nich (např. co má být obsahem osnov, co má znát žák u maturity).“

Viz odpověď mívalovi. A ano debata o maturitě je marná, pokud není jasno v cílech vzdělávání.

„Můžeme tlačit průměr buď nahoru, nebo dolů, ale oboje bude fungovat špatně.“

Možná bychom mohli přestat tlačit ;-)
13. 06. 2014 | 18:53

ondrejsteffl napsal(a):

Oslýk šerpa Pasang napsal(a): 13. 06. 2014 | 09:17
„“Jedině tak máte jakousi slabou šanci dostrkat dítě na kýžené špičkové školy (práva, některé filosofie a ekonomie, například). „“
„Fakt myslíte, že to je ideál pro 21. století?“

Ano, mnozí rodiče si to stále myslí. I proto píšu, že je třeba nějaká osvěta pro rodiče.
13. 06. 2014 | 18:53

ondrejsteffl napsal(a):

Xavier napsal(a): 13. 06. 2014 | 10:14
„Jsem pro program Komenského - škol = dílna lidskosti. Když se dívám kolem sebe, mám dojem, že tento účel školy je stále více aktuální.“

Ano. Akorát, že vláda a mnozí občané si myslí, že nás zachrání podpora technických oborů.
13. 06. 2014 | 18:54

ondrejsteffl napsal(a):

strejc josef napsal(a): 13. 06. 2014 | 10:17
„jaké že to (např.) motivační metody doporučí autor k vzbuzení "vřelého zájmu o učení". „

Ale ten kdo něco takového pravdu chce, má kolem úspěšných příkladů spousty (i když oproti celku je to zlomek), stačí jen trochu hledat. Začít můžete na webu EDuIn.cz.
13. 06. 2014 | 18:55

ondrejsteffl napsal(a):

K .V napsal(a): 13. 06. 2014 | 10:18
„Umíte si představit že KDOKOLIV Z NESTÁTNÍ OBLASTI, třeba ředitel Škoda Auto by tu psal blog?“

No, pokud by naprostá většina automobilového průmyslu byla státní, tak proč ne? Firma Scio totiž NENÍ za kvalitu vzdělávání v ČR zodpovědná. To je stát, který na to vybírá vaše (i moje) daně. Ale jinak jsou vaše postřehy správné. Kdyby celé školství bylo soukromé, už by se dávno muselo zavřít.

„Ve státních službách a ve školství naprosto normální. BOHUŽEL!!!!!!“
13. 06. 2014 | 18:55

ondrejsteffl napsal(a):

Martin Drnek napsal(a): 13. 06. 2014 | 10:37
„…je důležité si uvědomit, že vzdělávací systém neplatí stát, ale občané. Platíme daně. Asi se všichni diskutující shodneme minimálně na tom, že zřejmě moje představy o vzdělání dětí jsou odlišné než vaše. A určitě se shodneme i na tom, že si stát platíme všichni stejně. Jaké požadavky tedy má prosazovat stát? Moje nebo vaše?“

Ano, to je důležité. Bohužel někteří diskutující si myslí, že mají větší pravdu než ti druzí. Dokonce je takových většina ;-).
13. 06. 2014 | 18:56

ondrejsteffl napsal(a):

K .V napsal(a): 13. 06. 2014 | 10:58
„Trvám na tom, že stát MUSÍ určit kolik a jakých odborníků bude potřebovat, a za ty zaplatí pokud bude i kvalita vyhovovat.“

A co když se stát splete?
13. 06. 2014 | 18:56

ondrejsteffl napsal(a):

Oslýk Laurin a Klement napsal(a): 13. 06. 2014 | 11:06
„A učitelé si s nahromaděnými problémy vlastně moc neví rady.
Zdá se, že žádné geniální řešení nastíněných rozporů neexistuje.“

Ano!
13. 06. 2014 | 18:56

ondrejsteffl napsal(a):

K .V napsal(a): 13. 06. 2014 | 11:51
„nejhorší je že učit kvalitně potřebné věci dá naprosto stejnou námahu jako učit nekvalitně nepotřebné věci.“

Ne, ne, učit kvalitně potřebné věci je mnohem méně namáhavé. Učitelům by se hodně ulevilo, kdyby nemuseli (podle RVP) učit nepotřebné věci.
13. 06. 2014 | 18:57

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 13. 06. 2014 | 12:26
„Když po vzoru nezaměstnaných rodičů hodlá dítě žít ze sociálních dávek, těžko ho někdo přesvědčí o důležitosti vzdělání.“

Myslím, že jedním úkolů školy je, alespoň to zkusit.
13. 06. 2014 | 18:57

ondrejsteffl napsal(a):

K .V napsal(a): 13. 06. 2014 | 12:40
„Zatímco náš žáček dostane za 5 když neví že Husa upálili 6,7,1415,, ale neví proč ho upálili, ten americký nevěděl nic, ale dokáže si to nastudovat a vypracovat vynikající článek o tom jak na tom byla evropská vzdělanost kolem roku 1415, jak byl náš Hus pokrokový, jak jinde ve světě podobné myšlenky přinesl až později Luther a Kalvin. , a jak to vše je třeba ve srovnání s filosofií Konfuciánů, Budhistů, muslimů a jiných v té době, atd „

Mnozí, zejména učitelé, ovšem zastávají názor, že žák takové eseje může (smí, dovolíme mu to) psát, až když zná všechna ta data. Před tím je jeho povinností se hlavně naučit ta data. Což je přesně ten systém, který vede k tomu, čím začíná můj blog.
13. 06. 2014 | 18:58

ondrejsteffl napsal(a):

Anna napsal(a): 13. 06. 2014 | 12:59

„nejen ony, ale i další studenti, kteří v USA na střední škole studovali, se shodli na tom, že úroveň vzdělávání je tu lepší.“

A podle jakých kritérií? Našich, vašich, jejich? Co Vaše dcery vědí o úrovni vzdělávání v ČR mimo školy (jistě výběrové, jinak by nejely do USA), do kterých chodily?

Je to typická chyba v debatách o vzdělávání. Znám jen to, co jsem sám (před 40 lety!) zažil, případně co zažily moje děti, a z toho dělám obecné závěry - třeba o úrovni vzdělávání.
13. 06. 2014 | 19:00

ondrejsteffl napsal(a):

Oslýk diskursivní napsal(a): 13. 06. 2014 | 13:41
„Vůbec o vzdělání Čechů vypovídají zdejší debaty dost negativně, protože držet se tématu je pro ně téměř nadlidský výkon.“

Jo, jo :-(
13. 06. 2014 | 19:00

ondrejsteffl napsal(a):

K .V napsal(a): 13. 06. 2014 | 14:00
„Cílem školství je aby starší generace předala té mladší co nejvíce poznatků které nashromáždila.“

Zajímavé. I když pro mě je cíl vzdělání, školství je jen nástroj, jeden z možných. Před 250 lety zde nebylo.
13. 06. 2014 | 19:01

ondrejsteffl napsal(a):

Ivana P. napsal(a): 13. 06. 2014 | 15:32
„Milý Targusi. Nevím, jestli máte dítě, a pokud ano, jestli je třeba žákem základní školy. Můj syn chodí do zcela běžné základky, do 2. třídy. Ujišťuji vás, že netuším, co znamená americká výchova, mé dítě chodí do postele obvykle čistě umyté (no, někdy na chalupě i špinavé, no a co) a je považováno za slušně vychované, komunikativní, chytré a vnímavé. Školy se přestal bát už v první třídě, a to poté, co přinesl hned v říjnu první trojky, čtyřky, později i pětky, protože už nezvládal dvouhodinové domácí nácviky správného sklonu písma, neuměl nakreslit čápa, vyjmenovat deset pokojových květin, zařadit řepu jako plodinu na pole (v žádném případě na zahrádků - viděl jste to někdy někdo? Říká to přece učebnice, naše posvátné tele), v matematice tvrdošíjně psal vpravo od okraje namísto vpravo od půlící čáry, výsledky nepodtrhával dvojitě a žlutě, ale jednoduše a zeleně, neopsal 10 slov do minuty, sloupce rovnic neměl zalícované pod sebou. Podle mě to byly nároky na prvňáka příšerné. A trvají dál. Jakkoli musí umět memorovat pravidlo o libovolném pořadí činitelů při sčítání (o půlnoci, jak když bičem mrská, běda jak přehodí dvě slova), neustále nosí trojky, čtyřky, protože rovnici ve slovní úloze postaví jako 3.4 namísto 4.3, jak to chce paní učitelka. Neumí uháčkovat dečku ani cestou z divadla v autobuse nehybně sedět a mlčet a nesdílet zážitky z kouzelníka s ostatními (pozor, není MHD, ale smluvený autobus jen pro třídu). A protože těmto nárokům, které se podle vás blíží nule, nedokáže dostát (samozřejmě nechápe, proč by měl, a já mu odmítám argumentovat stylem "protože to pani učitelka tak chce"), nosí sem tam trojky, čtyřky, pětky a je otrávený od prvního (no dobře, možná od druhého) měsíce školní docházky. Povinné. Ujišťuji vás, že se ve škole ničeho nebojí. Ale ne v důsledku americké výchovy, není třeba mu proto nakládat víc, přitvrdit režim a zvýšit nároky. Nebojí se, protože je naprosto lhostejný a demotivovaný. Zvykli jsme si na to, že co ho zajímá a baví, to se učí doma, venku, s námi, s kamarády, u počítače (probůh ano, pouštíme ho hrát si s počítačem), z televize (ani tu mu nezakazujeme), s knížkou v ruce - zkrátka podle sebe. „

Ano, tragické a ne ojedinělé. Najděte si jinou školu nebo jinou učitelku nebo požádejte o individuální studijní plán a posílejte do školy syna jen, když to jinak nepůjde. Existují i další řešení, napište mi.

„Znalosti se naučil dělit na ty zbytečné (školní) a užitečné (získává sám).“
To je totéž, čím začíná můj blog!

„To je totiž asi jediná cesta v dnešní době. Něco se naučit navzdory škole.“
A bohužel někdy s tím učitelé ani nemohou nic dělat. Ale někdy mohou.
13. 06. 2014 | 19:01

ondrejsteffl napsal(a):

K .V napsal(a): 13. 06. 2014 | 16:26
„V životě bude muset mnohokrát dělat něco, protože nadřízená autorita to tak chce, i když jemu se zrovna nechce.“

Já své děti učím tomu, aby to nedělaly. Učím je, aby dělaly jen věci, které pokládají za smysluplné. Vy ne? Vy je připravujete na to, aby se podřídili každá blbosti a každému blbovi? Proč?
13. 06. 2014 | 19:02

ondrejsteffl napsal(a):

Baba Jaga napsal(a): 13. 06. 2014 | 17:13
„naučit se tomu, co je pro daný věk určeno“
Moc se mi líbí to pasivum: určeno. Víte, kým to bylo určeno, a proč? Problém dneska je že tohle nikdo prostě neví.
13. 06. 2014 | 19:02

strejc josef napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):
strejc josef napsal(a): 13. 06. 2014 | 10:17
„jaké že to (např.) motivační metody doporučí autor k vzbuzení "vřelého zájmu o učení". „

Ale ten kdo něco takového pravdu chce, má kolem úspěšných příkladů spousty (i když oproti celku je to zlomek), stačí jen trochu hledat. Začít můžete na webu EDuIn.cz.

strejc josef:
...hledal jsem hledal, ale asi málo... mohl byste mi prosím, poslat přesnější odkaz? A když už píšu, když jste z mé poznámky vybral jen výše uvedený výrok, mám tomu rozumět tak, že ostatní nezpochybňujete...?
13. 06. 2014 | 19:28

Zdeněk Brom napsal(a):

ondrejsteffl:

Cituji:
"V životě bude muset mnohokrát dělat něco, protože nadřízená autorita to tak chce, i když jemu se zrovna nechce.“

Já své děti učím tomu, aby to nedělaly. Učím je, aby dělaly jen věci, které pokládají za smysluplné. Vy ne? Vy je připravujete na to, aby se podřídili každá blbosti a každému blbovi? Proč?"

Náš poněkud neharmonický vztah s panem K.V je tu všeobecně znám. Přesto se domnívám, že má určitou část pravdy.

Z Tvého přístupu velmi lehce vzniká extrém zvaný "cochcárna". Už jsem ve službě u dobrovolných hasičů viděl dost neštěstí a malérů, které vznikly právě tím, že někdo něco považoval za blbost nařízenou blbem.

Jistě, dá se argumentovat tím, že přece každý ví, kdy je nutné se podřídit. Jenže malé dítě, které si navykne, že když si to odůvodní, tak nemusí, často sklouzne k tomu, že nemusí nic. To ostatně plyne z obecného tvrzení "Učím je, aby dělaly jen věci, které pokládají za smysluplné."

Jenže každý za smysluplné považuje něco jiného. Majitel restaurace např. považoval za buzeraci to, že má vyklidit od skladovaného zboží chodbu, která sloužila jako nouzový východ. Přece není smysluplné dávat boží daleko od kuchyně, když může být blízko. Při požáru pak v té zatarasené chodbě uhořeli dva lidé, protože se nedostali ven. Nebo si zkus organizovat evakuaci osob, které nejsou zvyklé reagovat na jakýkoli pokyn nebo rozkaz.

Takže bych navrhoval poněkud odpovědnější přístup k této věci.
13. 06. 2014 | 19:41

Baba Jaga napsal(a):

To: ondrejsteffl 19:02
Já nejsem učitelka ani pracovník ministerstva školství či třeba SCIO - proto ono pasivum. Kdysi platily osnovy a prý to bylo špatně. Teď máme státní maturitu - tak snad někdo dokáže rozdělit podle věku postupné "sbírání" znalostí k jejímu úspěšnému zvládnutí.

Jinak jsem se potěšila, že paní Ivě jsem napsala v 17:57 téměř to stejné, co Vy.

Je hezké a správné, že Targusovi píšete, že se přece děti nemají bát. Ale mají se snad bát učitelé - rodičů dětí a studentů a někdy i jich samých? Ne každý pedagog dokáže svým výkladem zaujmout celou třídu a jak mládež donutit, aby nerušila vyučování, to vskutku nevím. Nikdy jsem učit netoužila a v dnešní době už vůbec ne.
I když jsem tuhle byla v jedné základce - třídy měly v horku otevřené dveře a ve všech, kolem kterých jsem procházela, se učilo bez problémů. A v naší vesnické malotřídce se žáčkům věnují báječně.
13. 06. 2014 | 19:47

Zdeněk Brom napsal(a):

ondrejsteffl:

Obecně ještě k reakcím.

Mnoho slov. Mnoho teorií.... A co s nimi, když zůstanou jen slovy a teoriemi. Zase jen skládka písmenek. Proto už mě slohová cvičení českých teoretiků a jalové kulaté stoly přestaly zajímat.

Realizace změny totiž vyžaduje to, co je poněkud zpochybňováno při vzdělávání žáků - dělat i nepříjemné a složité věci, udělat hodně věcí navíc vedle svých standardních povinností atd. A do toho se nikomu moc nechce.

Raději naslouchám Ščetininovi, který vedle teorie koná i v praxi.
13. 06. 2014 | 19:49

K .V napsal(a):

Pane Šteffle- já mám některé věci jinak
.
text 18,56 Já tvrdil že stát má určit jaké odborníky potřebuje a jejich přípravu má školství proplatit. Váš dotaz- co když se splete? Ano, splete se určitě, už jsem psal, dnešní student bude profesně žít v technologiích a podmínkách které dnes ani neznáme a neumíme si představit.
Ale to spletení státu je pořád mnohem méně tragické než systém hurá svoboda, studujte a vyučujte si kdo co chcete, blbý stát to zaplatí .
.
.19,01 Vzdělání je cíl? Možná pro vás kterého to živí. Pro ostatní je naopak vzdělání naopak NÁSTROJ, PROSTŘEDEK k tomu aby uspěli a uplatnili se ve světě. Když budu studovat jako osamělý mnich na samotě a vědomosti nevyužiji, je to jen hobby k odehnání nudy a Alzheimera, jinak zbytečné. Studovat cizí jazyk má smysl když jím dále hovořím a čtu, učit se řídit auto má smysl pokud ho budu řídit i po kurzu, naučit se operovat srdce dává smysl když budu operovat to srdce atd.
.
19,02 K otázce povinnosti. Kde jste vzal přesvědčení že každý komu se podřídím musí být blb A JÁ UBOŽÁK ŽE SE PODŘIZUJI.??? Do školy začnou chodit děti protože to nařizuje stát, je celý stát blb, děti co jdou do školy hlupáci? ? Když mně požárník řekne abych nevstupoval do objektu který vybuchne, je to blb A NEMÁM HO POSLOUCHAT? Když mne někdo poučí že nemám pít metylalkohol či skákat z okna, když mně lékař řekne že si zachráním život jenom pokud ........., a já to splním, je to blb a já tupý poslušný?. Myslíte že v té Škodovce každý přesně ví k čemu je ta součástka co vyrábí a on nezná nic lepšího na světě než ji vyrábět? Nebo prostě důvěřuje tomu že šéfové vědí co dělají a celé to má smysl? Vy jste nikdy v životě nedělal nic co jste nevymyslel sám, ale rozhodla to jiná autorita??? Pochybuji.
.
Nehoruji tu pro tupou prušáckou poslušnost, ale kdyby všichni dělali jen to co je zrovna baví, vymysleli si to sami a nikdo jim to nenařizuje, NEEXISTOVALA BY CIVILIZACE, ještě bychom se ani nevyvinuli z opic, protože už i u zvířat vůdce smečky zavelí k lovu a tlupa dělá co je potřeba, kdyby ne tak zdechnou hlady.
.
A jak by asi dopadlo školství kdyby každé dítě došlo k názoru, že si bude dělat co chce a učitele / = každého blba?/ poslechne až nebude mít nic lepšího k zábavě ?
.
.
Máte v tom velký zmatek
.
. Pane Stejskale, prosím nebanovat, tím blbem jen cituji p. Šteffla
13. 06. 2014 | 19:50

Zdeněk Brom napsal(a):

ondrejsteffl:

Cituji: "Na rozdíl od vás, já jsem rád, že se přestaly bát. Třeba nebudou tak předposraní jako naše generace."

Opět pozor. Velká část mladé generace má odvahu k různým činům Poserou se až ve chvíli, kdy za ně mají nést odpovědnost.
13. 06. 2014 | 19:53

to koukám napsal(a):

nejsem učitelka, jen doučovatelka angličtiny. Pomáhám dětem svých kamarádů. Co vidím jako problém u dětí : absolutní neochotu něco se učit. ať už v 3. či 7. třídě.. v doučovací hodině, tam reagují, sami jednoduché věty tvoří - když je nechávám nahlédnout do otevřených sešitů, aby viděli časování slovesa být, přivlastňovací zájmena, slovníček otevřený. V hlavě to neudrží. Ke konci hodiny už reagují dobře a rychle, když se " rozjedou" . a příště? zase znovu od začátku. protože přes zadaný úkol se nenaučili ani slovíčko, ani zájmeno.. nic. takže, znovu , stejně zase od začátku, procvičování téhož, zpočátku pomalu , na konci hodiny už lepší. zadaný úkol do příště.. a příště začínáme zase od tam kde minule..a to je jedno dítě v hodině, na které se soustředím, kterému se plně věnuji. mít jich 20 ? hluboce smekám před učiteli.
Ve škole nějak se posunují od lekce k lekci, ačkoliv jim základy stále chybí, a po roce, dvou , třech, už vůbec nerozumí textu v učebnici, ani tomu, co se po nich chce.
nevím, jak je motivovat k nějaké domácí přípravě, když rodiče nepomohou, a děti samy kvůli učení tablet nebo počítač asi neopustí... Musela bych se každému věnovat denně, aby někam pokročily.. je to smutné. nevím, jak takhle projdou třebas matematikou, kde je nutno počítat, navazovat na získané základy..
stále mám zastaralý názor, že co se člověk sám nenaučí, těžko mu jiný do hlavy nalije. kéž by to šlo..
13. 06. 2014 | 21:40

Návštěvník napsal(a):

to koukám

Vy jste mimiřádně hloupá soudružka. Vás také maminka učila mluvit mateřským jazykem tak, že Vás učila časovat slovesa? Svatá prostoto. A jestli ne, tak PROČ takovéhle pitominy zkoušíte na dětech?Abyste se nad ně mohla vytahovat, že vy lingvistka jste a děti nikoli?

Já když navštívímvýchodní Slovensko, tak tam třemi čtyřmi jazyky mluví skoro každé zaostalé cikáně předsškolního věku. Jedte tedy na Východní Slovensko, a přiučte se od pologramotných cikánek s nedochozenou základkou, jak se mají učit jazyky, protože sama to evinednte pro svou tupost nezvládáte.
14. 06. 2014 | 10:33

Scarabeus napsal(a):

Zdeněk Brom:

Citace Zdeněk Brom 13 06.2014 14:12:

"Jeden z mála příspěvku, které ukazují možnost řešení."

Citace "Belgičan" 13.06.2014 07:43:

"Již ve školkách by měli být rodiče vtahováni do dění ve školce. V naši školce jsme byli jedno odpoledne týdně spolu s učitelkami a dětmi. Činnost byla různorodá. Většinou se něco vyrábělo, nebo se připravovaly jarmarky... Fungovalo to, po počáteční nejistotě, perfektně. Proto jsme tento systém spolu s dětmi "přetáhli" do školy, kde jsme měli štěstí a narazili na schopného pedagoga, a tam to fungovalo až do páté třídy." ...... "Ani jedno z těchto dětí nemá ve škole problémy. Právě naopak, všechny excelují, a to nejen ve škole."

Citace Zdeněk Brom 13 06.2014 14:12:

"Ukázka úspěšné praxe. To je jedna z cest."

----------------------------------

Pane Brome,

v tom co jste, sám od sebe, citoval je velmi podstatná pasáž:

"kde jsme měli štěstí a narazili na schopného pedagoga"

"Schopný pedagog" Vy ale nejste, plně neovládáte ani to co máte děti učit, navíc máte polonáckovský způsob myšlení.
14. 06. 2014 | 11:16

Scarabeus napsal(a):

Zdeněk Brom:

"Opět pozor. Velká část mladé generace má odvahu k různým činům Poserou se až ve chvíli, kdy za ně mají nést odpovědnost."

Jak by to bylo s Vámi, pokud byste měl nést odpovědnost na to, že jste se pod "cikánskými" blogy Aktuálně.cz stal Führerem zdejší rasistů a nácků?
http://www.csfd.cz/film/239674-nas-vudce/

Jinak, pane učiteli, když už tak poučujete, tak ve větě, ve které jste tak vulgárně "chytrý", Vám mezi slovy "činům" a "Poserou" chybí tečka(ukončení věty). Jak může dělat učitele(a vyžadovat pozornost od žáků) někdo kdo sám pozor nedává(?). Navíc Váš odstavec začíná "Opět pozor.", sám pozor nedáváte.
14. 06. 2014 | 11:31

Jakelin de Mailly napsal(a):

Scarabeus

Paní doktorko,

Vaše chorobně podujaté /víte sama, na jakém základě/ proti-Bromovské výstupy přesahují opět veškeré meze člověka s Vaším vzděláním a společenským postavením.
Doufám, že si toho zde někdo povolaný všimne, když byl "resl" smazán poté, co mne označil "psychopatickým svazákem", zatímco toto zde už podruhé zůstává viset.
14. 06. 2014 | 13:11

Scarabeus napsal(a):

Jakelin de Mailly:

Koukám, že zde, k panu Zdeňku Bromovi, přibyl další "komik"(neúmyslný). :-)

To by mě zajímalo jaká doktorka to mám být(?). :-)
14. 06. 2014 | 13:37

to koukám napsal(a):

Návštěvník:
Nejsem soudružka :-) jestli hloupá a tupá, no na sobě to člověk sám tak úplně nepozná.
ano, děti by se v anglicky mluvícím prostředí od mámy jistě naučily rychle, zejména od batolecího věku. Tyhle děti jsou už ale starší,jeden mateřský jazyk mají, komunikují jím výborně, a doma na ně nikdo další řečí nemluví. možná proto nemají takovou potřebu další řeč ovládnout. Takže po dvou třech letech angličtiny ve škole, nevím zda mají dvě nebo tři hodiny týdne, jsou v situaci, kdy nerozumí, když na ně učitel mluví, nevědí, co se po nich chce, nemají skoro žádnou slovní zásobu, nerozumí článečku v učebnici. Do testu ( zkoušení probíhá formou doplňování slov do předtištěných vět ) doplňují nějaké tvary "střelbou od boku " . Proto snaha, aby uměly říct jednoduchou větu stylu Já jsem Honza. Má sestra se jmenuje Jana. Kde je nádraží? ale když neví ani jak se řekne " jsem" " moje " kamarád" .. nejde mi o lingvistiku, jen o ty základy.
Vlastně i v té škole po nich chtějí, aby se naučily nějaká slovíčka, v každé lekci nějaká nová jsou.
14. 06. 2014 | 19:15

Zdeněk Brom napsal(a):

Jakelin de Mailly:

On zas Scarabeus něco píše? Neřešte to. Na to je Váš čas příliš vzácný :)

Osobně ho roluji a vůbec nečtu.
14. 06. 2014 | 20:55

Scarabeus napsal(a):

Zdeněk Brom:

No jasně. :-)

Možná si to přečtou jiní, uvědomí si, na Vašem příkladě, kdo všechno může, v ČR, učit.
14. 06. 2014 | 21:20

Zdeněk Brom napsal(a):

Jakelin de Mailly:

Jinak jsem na Vás dnes hodně vzpomínal. Byl jsem v celý den v Plzni s talentovanými žáky. Jeden student se nadchnul do Napoleona a vojenské historie. Naučil se i francouzsky, kromě jiných jazyků, aby mohl číst literaturu a prameny.
14. 06. 2014 | 21:31

Scarabeus napsal(a):

Jakelin de Mailly, Zdeněk Brom:

"Byl jsem v celý den v Plzni s talentovanými žáky."

Úspěch má mnoho otců(i nepravých, kteří se velmi rádi na úspěchu, byť na něm nemají žádnou zásluhu, rádi "přihřejí"), neúspěch je sirotek(za neúspěch může, v případě žáka/studenta, pouze žák/student, případně ještě jeho rodiče - parafrázuji názory pana Broma).
14. 06. 2014 | 22:00

Návštěvník napsal(a):

to koukám

Jinými slovy chcete říci, že vy jste dokonalá a děti jsou dle Vás blbé, a patří zřejmě podle Vás do plynu - je to tak? Nebo je to úplně jinak, a sice tak, že vy učit neumíte, a děláte blbě úplně vše.
14. 06. 2014 | 23:54

gaia napsal(a):

Teda ten autorův hošíček z druhé třídy, to musí být pěkný spratek. Úplně se děsím, až dostane řidičák.
15. 06. 2014 | 08:29

gaia napsal(a):

kdybyste na 30 děcek v prvních letech života mluvili jen 37 týdnů v roce a jen 3x týdně po 45 minutách( dotace na výuku) , tak je nenaučíte mluvit taky ani česky.
15. 06. 2014 | 08:36

strejc josef napsal(a):

pan Štefl: Učitelům by se hodně ulevilo, kdyby nemuseli (podle RVP) učit nepotřebné věci.
13. 06. 2014 | 18:57

Pane Štefle, mohl byste uvést konkrétně, které oblasti RVP, či dílčí kompetence máte na mysli - ale prosím bez zobecňujících soudů...
15. 06. 2014 | 08:39

Anna napsal(a):

ondrejsteffl
"Je to typická chyba v debatách o vzdělávání. Znám jen to, co jsem sám (před 40 lety!) zažil, případně co zažily moje děti, a z toho dělám obecné závěry - třeba o úrovni vzdělávání."
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Říká se - podle sebe soudím tebe. To je poměrně žalostné, když jste ředitelem Scio.

---

"Anna napsal(a): 13. 06. 2014 | 12:59

„nejen ony, ale i další studenti, kteří v USA na střední škole studovali, se shodli na tom, že úroveň vzdělávání je tu lepší.“

A podle jakých kritérií? Našich, vašich, jejich? Co Vaše dcery vědí o úrovni vzdělávání v ČR mimo školy (jistě výběrové, jinak by nejely do USA), do kterých chodily?"
-------------------------------------

Podle jejich kritérií. Vrátily se z USA, když jim bylo 18, takže již dospělé a vyjádřily svůj názor. Nestudovaly na soukromých školách, jedna studovala tady obchodní akademii, druhá sportovní gymnázium a na roční studium do USA jsme je poslali my rodiče (přes AISE), aby se naučily dobře anglicky.
---

"Anna napsal(a): 13. 06. 2014 | 06:51
„Co se podle Vás má udělat - konkrétně, pane Šteffle. „
Například by pomohlo zrušit všechny ty předpisy a opatření, které v textu uvádím. A pak, jak píšu: otevřít školu světu a svět škole, omezit to, co škola dělá jen zase pro školu a více dělat věci z reálného světa a pro reálný svět, snaží se přiblížit školu životu žáků tak, jak jej žijí dnes a jak jej budou žít v budoucnu. Co to konkrétně znamená jistě najdete v mnohých příspěvcích zde: na http://trendy.scio.cz , nápadů je tam fůra. Nebo třeba si napiště do gůglu ELO. A nebo tady Belgičan 13. 06. 2014 | 07:43:"
-------------------------------

Doufala jsem, že tedy konkrétní návrhy Scio najdu na uvedených stránkách, bohužel nikoliv.

---

"Podle mého jediná cesta vede přes to, vysvětlovat rodičům, že musí převzít za vzdělávání svých dětí mnohem větší zodpovědnost, že to je důležité pro jejich děti a že se vzděláním minulého století jejich děti ve století 21. nevystačí. Vysvětlovat! Vysvětlovat! To je ovšem běh na dlouhou trať. "
----------------------------------------

Nevzpomínám si, že bych četla od Vás nějaký článek s uvedeným vysvětlováním rodičů. Zato jsem od Vás četla dost článků s kritikou škol bez uvedení konkrétních návrhů konkrétních řešení, přitom "Scio postupně rozšiřuje okruh svého zájmu, má vlastní výzkumné oddělení, věnuje se mj. cílům vzdělávání a to nejen v základních a středních školách, ale i vzdělávání mimo školy - paralelnímu vzdělávání, vzdělávání pro budoucnost.".
15. 06. 2014 | 08:58

to koukám napsal(a):

návštěvník:
ne, nikde jsem nepsala, že jsou děti blbé, psala jsem, že se jim nechce do domácí přípravy.
Jestli v tom někde vidíte , že jsou blbé a mají jít do plynu ( ?? ) , tak to je nějaká vaše osobní projekce.
o tom, jak jsem já dokonalá, jsem též nepsala, o tom se taky vyjadřujete jen vy.
Nevím, proč jste tak útočný? :)
15. 06. 2014 | 09:58

Marie S. napsal(a):

to koukám

Vašemu příspěvku z 13. 06. 2014 | 21:40 rozumím a sdílím Váš názor. Je nutné vzít v úvahu, že na doučování většinou chodí děti, které mají nějaké potíže s pochopením a osvojením učiva v běžném vyučování, ale problém, který popisujete, je všeobecně známý.

Chci vám jen vyjádřit podporu (i v tom zařazování minima gramatiky, kterou se - podle mě správně - snažíte natrénovat rovnou se slovíčky a výrazy) a nenechte se některými diskutéry otrávit. Zdravím.
15. 06. 2014 | 11:44

to koukám napsal(a):

Marie S.
díky za podporu :) s dětmi se učím ráda, jistě je to i tím, že všechny znám od mala. celkem oblíbené u nich bývá, když se mají snažit vyprávět co nejvíc, jaká si jen slovíčka vzpomenou, o své rodině, sportu, zvířeti atd.. to už ovšem úplně negramaticky. Holky rády, když se přeloží kousek nějaké jejich oblíbené písničky, texty se na internetu snadno najdou.
a jeden už začal chodit na i doúčo fyziky. tak na to se opravdu těším :-)
15. 06. 2014 | 13:36

Marie S. napsal(a):

To: to koukám

Nakonec dáte i tu fyziku anglicky :)

Kdyby chyběl náboj, zkuste si s dětmi zazpívat, za chvíli se to naučí - třeba tuhle:

https://www.youtube.com/watch?v=4yOvphDHutw , klikněte na animaci
15. 06. 2014 | 18:45

mb napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Jakelin de Mailly:

Jinak jsem na Vás dnes hodně vzpomínal. Byl jsem v celý den v Plzni s talentovanými žáky. Jeden student se nadchnul do Napoleona a vojenské historie. Naučil se i francouzsky, kromě jiných jazyků, aby mohl číst literaturu a prameny.
14. 06. 2014 | 21:31

... čas je různě zacyklený ...

jmenuje se Jirka Paroubek ... a jedná se o napoleonský komplex ....
15. 06. 2014 | 22:37

Beneš napsal(a):

Milí přátelé,
Vy všichni, kdo jste "odborníci" na školství a "umravňujete" nás, kdo si dovolíme školství kritizovat, byste si měli uvědomit, že jsme to právě my, v průmyslu, v zemědělství či službách, kdo vidíme, kam to školství spěje. Vidíme to podle toho, že lidé, kteří přichází ze škol do firem jsou dekádu od dekády nekvalitnější. Prostě neumí, co by umět měli a MOHLI. Jistě, jde tu o širší komplex příčin, jenže vymlouvat se na to je, jako by Jaromír Jágr řekl, že mu stačí hrát, jak hraje, protože kdyby se zlepšil, nebude to nic platné, protože Vomáčka a Krejzlík stejně hrají kulové..... Pamatujete Pelého (když je ten fotbal...)? Byl o třídu, ne-li dvě lepší, než jeho spoluhráči v Santosu. A nevadilo mu to. zůstal tam, i když mohl jinde dostávat víc a táhl svoje kamarády k lepším a lepším výsledkům. Až ve fotbalově velmi pozdním věku odešel do USA a to ne proto, aby zbohatl, ale pomohl kopanou v této zemi etablovat. Řiďme se tímto příkladem!
A pokud jde o ty "návraty před rok 89", kdy prý bylo všechno špatně: Ano, bylo. Docela dobře si to vybavuji. Jenže něco mrvit s tím, že tenkrát to také nestálo za nic ?!!
Dnes, čtvrt století poté, bychom měli být zásadně dál. Dnešní mládež by měla být na mnohem vyšší úrovni, než jsme byli my před čtyřiceti - padesáti lety. Jenže neudělají maturitu z matematiky, kterou by na podstatně lepší hodnocení, než "prospěl" měl napsat každý deváťák, ne-li osmák. Pokud se to nedaří, bylo by vhodné se ptát proč a při hledání řešení se podívat mimo jiné i na ty postupy, které dříve dávaly zjevně lepší výsledky.
Osobně vnímám, jak obrovský problém vidí pedagogové v tzv. plošném testování. Prý že to k ničemu není. Jenže je. Nejde o to, že všichni mají umět totéž, jde o to, že má být určeno, kdo a co má umět a to také kontrolovat. V autoškole také musíte napsat test z předpisů, který ovšem sám o sobě nestačí. Takže adept studia na Mat Fyz si se státní maturitou z matiky nevystačí a měl by dělat navíc obtížnější školní zkoušku, ale budoucí ornitolog by ji měl mít, aby se vědělo, že ty ptáčata dovede aspoň spočítat...:-)
BTW: pane Brom, přijdete na to, podle čeho je můj dnešní nick?
16. 06. 2014 | 12:20

Zdeněk Brom napsal(a):

Beneš:

Spíš jsem se zasmál tomu příkladu. V podstatě říkáte:

"Hele, vy schopní, koukejte mazat do našich podprůměrných firem. Nám už to moc nejde a potřebujeme nápady. Až to tu zvelebíte, tak táhněte, kam chcete."

Otázkou je, proč by schopní měli chodit zrovna do Vaší firmy, když mohou hrát první ligu jinde nebo sami ve své firmě.

Kam spějete Vy v průmyslu:

http://www.novinky.cz/ekonomika/338946-cesko-kleslo-v-zebricku-konkurenceschopnosti.html

Zajímavá je ta pasáž o nedostatku inovací. Ten vyplývá z nedostatku určitých dovedností a schopní, které právě testy buď vůbec nejsou schopny zachytit, nebo jsou v příkrém rozporu s ní.

To je skutečný problém.
16. 06. 2014 | 14:54

Beneš napsal(a):

Brome, nic jste nepochopil a nepochopíte, protože jste hlupák, který se navíc ani nechce snažit něco pochopit - prostě dokonalá ukázka učitele.
Ten příklad s Jágrem byl o tom, že MÁ cenu se zlepšovat, i Vomáčka s Krejzlíkem podají vedle něho lepší výkon, než vedle Smažíka, který není ani na jejich úrovni.
A ještě lépe ten Pelé. Nejlepší hráč všech dob. A ne jen proto, že uměl nejlíp kopat do míče, ale proto, že to byl parťák, který uměl hrát v týmu a byl vzorem. Nepodváděl, nesimuloval, fotbal miloval a byla radost se na něho dívat, protože on na hřišti nejprve HRÁL až potom vydělával.
A to je protiklad učitelů, kteří jen kňučí, ale nejsou ochotni na sobě pracovat, vymlouvají se na kdeco od dětí přes rodiče po úřady všeho druhu. Jenže vysvětlit, jak je možné, že čtvrtina z těch, kdo si VYBRALI matematiku jako maturitní předmět zřejmě nedovede vypočítat plochu kruhu, určit pravděpodobnost, že mu padne šestka při Člověče Nezlob se, nebo vypočítat délku přepony pravoúhlého trojúhelníku nedovedou. Tohle není vina "Gaussovy křivky". Maturitní test z matematiky je tak triviální, až to bolí.
Ale dal jsem pár příkladů novým, mladým kolegům a ... Raději nevzpomínat. A tady je příčina toho vzpomínaného poklesu konkurenceschopnosti českého průmyslu. Ostatně právě proto mne školství zajímá. A zajímá mne ještě víc, když si čtu Vaše "dedukce" o průměrnosti naší firmy, když nemáte ani tušení, o kterou jde a kdo dodával výtahy na Burdž Chalífa netušíte.
Víte, bylo by rozumnější debatovat o tom, jak situaci zlepšit. Učí se spousta věcí, které by se učit nemusely - v tom má svůj díl pravdy pan Šteffl. A spousta potřebných věcí se naopak neučí. Schopné děti se ve škole nudí (to si docela dobře pamatuji i z dob mé školní docházky), méně schopné nestíhají a - aby se necítily nepříjemně - tváří se, že je škola nebaví. JENŽE JAK MÁ NĚKOHO BAVIT NĚCO, CO MU NEJDE? Kde má brát chuť do práce, když tak akorát slyší, že je neschopný a zas neumí to, co mu pan učitel ráčil včera přečíst?
Podle mne by bylo dobré diferencovat. Nechtít po ´všech všechno. Kdo na to má, ať se učí víc věcí, než ten, kdo je prostě méně talentovaný. Ti druzí třeba mohou vynechat cizí jazyk a místo něho mít víc češtiny, matematiky, přírodních věd - prostě toho, co budou pro další studium nezbytně potřebovat, protože na to na vyšším stupni musí byt schopni dál stavět. Švédsky se pak mohou doučit při zaměstnání.
17. 06. 2014 | 08:15

Zdeněk Brom napsal(a):

Beneš:

Cituji: "A zajímá mne ještě víc, když si čtu Vaše "dedukce" o průměrnosti naší firmy, když nemáte ani tušení, o kterou jde a kdo dodával výtahy na Burdž Chalífa netušíte."

Chovám se úplně stejně jako Vy. Také "dedukujete" o Všech školách a víte houby, co se kde děje. Čí student jede na mezinárodní konferenci? Čí student má vynikající výsledky na lékařské fakultě?

Cituji: "Víte, bylo by rozumnější debatovat o tom, jak situaci zlepšit."

To ano. A také se to děje. Ale s Vámi to nejde. Vy si sem chodíte jen zanadávat a omílat jak kolovrátek jednu věc.
17. 06. 2014 | 08:54

Oslýk napsal(a):

Ondřej Štefl:

Oslýk šerpa Pasang napsal(a): 13. 06. 2014 | 09:17
„“Jedině tak máte jakousi slabou šanci dostrkat dítě na kýžené špičkové školy (práva, některé filosofie a ekonomie, například). „“
„Fakt myslíte, že to je ideál pro 21. století?“

Ondřej Štefl na to:
"Ano, mnozí rodiče si to stále myslí. I proto píšu, že je třeba nějaká osvěta pro rodiče."
____________________________________________________________
Tato větev debaty mne začíná trochu děsit. Totiž přesvědčení učitelů, že učit děti mají vlastně rodiče (symetricky Brom, který si v tom notuje s některými diskutujícími, pro které "není problém věnovat výuce dítěte dvě hodiny denně.")
Ano, ono je to jisté řešení problému školství.
Ale buďte si jist, že se to rodičům vůbec líbit nebude.
17. 06. 2014 | 09:23

Oslýk napsal(a):

Ondřej Štefl:

"Ne, ne, učit kvalitně potřebné věci je mnohem méně namáhavé. Učitelům by se hodně ulevilo, kdyby nemuseli (podle RVP) učit nepotřebné věci."

Druhá podstatná věc. Zkuste kousnout do tohoto kyselého jablka a naznačte, co je v té škole zbytečné.
17. 06. 2014 | 09:26

Zdeněk Brom napsal(a):

Oslýk:

Rodiče nemají učit, ale motivovat.

Bohatě stačí, když zajistí, že dítě bude ráno ve škole a domě nebude slyšet, že škola je hovadina.

Belgičan potom píše o školách vyššího levelu, kde dochází ke spolupráci učitelů a rodičů, což žáky posouvá dál. ta spolupráce navíc není o tom, že se někdo něco doučuje, ale společně se tvoří, dochází k souznění a poznávání, což se projeví v motivaci a nasazení.
17. 06. 2014 | 09:45

Beneš napsal(a):

Brome,
víte, že mi nedělá problém vyplňování kolonky "jméno", tedy po netovsku "nick".
Pod jinými nicky se s jinými lidmi lze bavit docela rozumně. Ale největší prča je sledovat Vaše stupidní vyprávění o tzv. talentovaných dětech, či "odborných konferencích" středoškoláků, když se u maturity ukáže, že v obrovských počtech nedovedou spočítat úlohu na trojčlenku. Vaše směšnost, která ale zároveň mrazí, spočívá v tom, jak "v pohodě" přijímáte fakt, že polovička dětí je tak "blbých", že snad ani nemá cenu se snažit, že gympl ve Vodňanech je k ničemu, takže dobří žáci si správně vyberou nějaký v Budějkách....
Jenže ta neznalost, kterou tu vidíme, je tak tristní, že ji nelze omluvit nijak. I dítě, které nemá žádné rodiče, i dítě, jehož otec je alkoholik, i dítě prostitutky, by měl být PEDAGOG schopen naučit aspoň něco. Ale proč se s tím drbat, že, to je lepší si zajet na výlet s pár vyvolenými.
18. 06. 2014 | 11:33

Hajn napsal(a):

Pane Šteffle,
já bych jen podotknul, že problém není v tom, že existuji RVP, ale v jejich obsahu.
A v žádném případě bych si nenamlouval, že jejich prostým zrušením a ponecháním možnosti volit co a kdy budou učit samotným učitelům by se něco zlepšilo. Naopak. Vy možná patříte k těm, kteří by to zvládli, ale valná většina učitelů ani náhodou.
A tvrdit, že "stát se může mýlit" je sice možné, ale jednotlivý učitel se bude "mýlit" s celkem děsivou pravděpodobností, hraničící s jistotou.
Ne, tudy cesta nevede. Společnost, tj. my všichni, si musí ujasnit, co by měli žáci a studenti znát a důsledně to vyžadovat. Školy a učitelé si nemohou dělat co chtějí, neboť je až moc těch, kteří nechtějí dělat nic. Populární Právnická fakulta v Plzni je zářný, do nebe volající příklad, stejně jako ředitelka jisté soukromé střední školy, která své vlastní dítě nechává pro jistotu týž obor studovat na škole státní.
A ještě poznámka k tzv. biflování, tedy učení se faktům: Jistě, že dnes je možné prakticky všechny informace dohledat na internetu. Ale mezi tím mořem balastu se to musí umět hledat a jistota, že to, co najdu je vůbec správně je mizivá. A navíc, jen s tím, co má člověk v hlavě, správně utříděno a zažito, se dá nějak smysluplně pracovat. To byste jako kvalifikovaný (?) pedagog měl vědět.
18. 06. 2014 | 12:17

Zdeněk Brom napsal(a):

Beneš:

Jak už jsem napsal.

Někdo smysluplně debatuje, jiný si léčí mindráky. Doufám, že Vám to alespoň nějak prospívá.

Cituji: "vyprávění o tzv. talentovaných dětech, či "odborných konferencích" středoškoláků, když se u maturity ukáže, že v obrovských počtech nedovedou spočítat úlohu na trojčlenku."

Ale oni to dovedou a dovedou toho i víc.

Cituji: "...v obrovských počtech..." To je dobrý fór.

Cituji: " I dítě, které nemá žádné rodiče, i dítě, jehož otec je alkoholik, i dítě prostitutky, by měl být PEDAGOG schopen naučit aspoň něco. "

Což také udělá. Měl jsem ve druhé třídě dívku, o které lékaři tvrdili, že ve škole nemá šanci. Školu zvládla, vyučila se a má klidný spokojený život. Už mi přivezla ukázat svoje dítě, které se jí narodilo. A takových je řada.

Problém je spíše se žákem, který za měsíc přijde jen jednou do školy. Tam je to špatné a téměř neřešitelné.

Bohužel si nejste schopen připustit, že část mladé generace je vychovaná svými rodiči tak, že jsou zvyklí mít všechno a hned a bez námahy. U nich je nepřípustné vyžadovat kázeň a domácí přípravu, protože hned tu máte jejich právníka atd. Navíc jsou to hulváti podobní Vám. Je normální mít jiný názor, ale vaše obraty "Vaše směšnost," "Vaše stupidní vyprávění".. svědčí o tom, že Vaše vychování bylo velmi nevalné úrovně.
18. 06. 2014 | 13:16

Beneš napsal(a):

Brome, 24%neúspěšných maturantů tu trojčlenku evidentně neumělo. To je fakt a můžete mi vykládat co chcete. Až budou mít Češi v PISA výsledky jako Šanghaj, pak mi můžete začít kázat. Zatím trapný jste....
18. 06. 2014 | 17:13

Zdeněk Brom napsal(a):

Beneš:

Mohl byste být prosím přesný? 24% z těch, co si matematiku vybralo, ne z celku. Navíc jsem Vám už opakovaně psal, že část středních škol je problematická, protože přijímá špatné studenty, neb každý chce, aby jeho potomek studoval.

A zcela na okraj. Před rokem 89 ji možná uměli všichni maturanti. A naše ekonomika to dopracovala kam? Nekvalitní a zaostalé technologie. Nalháváme si, že nám někdo "ukradl" východní trhy, ale pravdou je, že naše výrobky byly zoufale zaostalé, takže je tam přestali kupovat.

Vzdělání není jenom o trojčlence, ale o i schopnosti nově promýšlet problém. Jenže to je bohužel trochu složitější problém, který očividně nechápete.

Těch 24% mě navíc netrápí, protože se dokážou uchytit i jinak. Ve školství ale vzniká mnohem větší problém, o kterém se všichni, kdo o něm ví, bojí mluvit.
18. 06. 2014 | 17:55

Zdeněk Brom napsal(a):

Beneš:

Jen tak pro zajímavost:

http://www.novinky.cz/koktejl/339389-cinsti-studenti-pod-tlakem-podvadeli-s-vybavenim-za-ktere-by-se-nestydel-ani-tajny-agent.html
18. 06. 2014 | 17:58

Rigel napsal(a):

"Ve školství ale vzniká mnohem větší problém "
jaký to asi je?
20. 06. 2014 | 06:52

Zdeněk Brom napsal(a):

Rigel:

To Vám rád napíšu, protože jste jeden z mála, který se vůbec ptá.

Nešťastně prováděná integrace žáků má za následek to, že čím dál více žáků končí školní docházku v 8. nebo 7. třídě. Tedy bez základního vzdělání. Tato skupina žáků má jen omezené možnosti další kvalifikace, o které ale z drtivé většiny nemá zájem. Jsou tedy bez kvalifikace a bez jakékoli možnosti uchytit se v nějakém zaměstnání.

Co s těmi žáky bude dál? Speciální školy jsou pod extrémním tlakem, aby zanikly. přesto právě tyto školy jsou schopné zajistit výše pojmenové skupině žáků základní vzdělání a připravit je pro některé druhy zaměstnání.

V základních školách se postupně začínají některé sociální skupiny oddělovat s tím, že mezi nimi vznikají napjaté vztahy. Na jedné straně džungle před tabulí, na druhé placené třídy s kvalitní výukou.

Přestože na tento stav mnozí učitelé opakovaně upozorňují a navrhují řešení, není zájem cokoli řešit.

A tak bych mohl pokračovat.
20. 06. 2014 | 09:21

Beneš napsal(a):

Nenalháváme si, že "nám" někdo ukradl východní trhy. Víme, že jsme je, zásluhou občana Ruzyněho zcela záměrně opustili. Např. naše firma je nicméně zpět. Kazachstán, Rusko -to jsou ty "východní trhy. K tomu máma Turecko, Indii, Írán a ČLR, což je také východním směrem....
Opravdu nechápu těch 24%. Ano, je to 24% z těch, co si matematiku vybrali. Kdyby ji měli dělat všivhni, bylo by to aspoň 34! A, pane Brom, ti, kdo u matematiky neuspěli, neuspěli PRÁVĚ PROTO, že je školství NEDOKÁZALO NAUČIT myslet. Ty úlohy jsou velmi triviální, ale ne jen na dosazení do "vzorečku". A ty zoufale zaostalé výrobky jsou dnes ještě zaostalejší, protože to, co ze škol přichází je pro práci zcela nepoužitelné, takže až to bude jenom na "Vašich produktech", bude teprve zle. A právě proto by bylo dobré, kdyby VŠICHNI, tedy i páni učitelé, začali PRACOVAT, místo neustálého svádění viny na ty ostatní. Naučit žáka vyřešit úlohu, kde je třeba posčítat několik zlomků, vyřešit tu trojčlenku či vypočítat plochu kruhu opravdu není tak nadlidský úkol. Akorát, že učitelům se to nedaří.
Mimochodem, sice u Vás nemohu kalkulovat s něčím, jako je čest, ale přesto to zkusím: Napište nám všem, na kolik bodů jste dal maturitní matematiku Vy. Vezměte si letošní test a pak ten z prvního ročníku státních maturit v OBOU úrovních obtížnosti.
20. 06. 2014 | 13:21

Rigel napsal(a):

hm, tipovala jsem si tuto oblast. rušení speciálních škol a pak méně šancí ukončit celou docházku pro jejich žáky ( neříkám že pro všechny ) . a co pak dál..
docela často to i slýchám od lidí kolem - ne od učitelů, od okolí prostě. že nápad není dobrý,a výsledek že bude pro ty žáky horší. takže možná i část veřejnosti si to uvědomuje.
20. 06. 2014 | 13:23

Zdeněk Brom napsal(a):

Rigel:
Ten výsledek pro žáky prokazatelně horší je. Bohužel přeneseno dál, je horší i pro celou společnost. Neb i tito žáci budou mít svoje děti. Co pak s nimi? Jejich vývoj a život jde a půjde v podstatě mimo společnost, ale přesto v ní. Některé děti z takových oblastí žijí podle pravidla: "Zabij, nebo budeš zabit." a nějaké hodnoty společnosti je nezajímají.
20. 06. 2014 | 13:30

Rigel napsal(a):

když je to zřejmé i laikům... tak proč
pohrneme se tam, kde víme, že to není dobře
vysoká cena za " korektnost "
20. 06. 2014 | 19:54

zdenekbrom napsal(a):

Rigel:

Proč?

Odpověď najdete pod mým posledním blogem, kde jsem poukázal na to, že za sociální vyloučení mohou i rodiče.

A co se tam řeší? No samozřejmě autor toho textu.
22. 06. 2014 | 11:05

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy