Vzdělávání 4N

18. 12. 2016 | 21:18
Přečteno 10116 krát
4N - nezájem, nuda, nechuť, neradi chodí do školy. V stejně jako roce 1995 jsme po dvaceti letech podle mezinárodních šetření TIMSS a PISA ve 4N „nejlepší“. Problém 4N systémově nejen že neřešíme, ale mnohými opatřeními ho ještě zhoršujeme. Čím dál víc rodičů si to uvědomuje a pro své děti hledá školu, kde vyřešit 4N pokládají za klíčové a vědí jak. Ale nějaké systémové řešení je v nedohlednu.


4N - nezájem, nuda, nechuť, neradi chodí do školy. V stejně jako roce 1995 jsme po dvaceti letech podle mezinárodních šetření TIMSS a PISA ve 4N „nejlepší“. Rozdíl je ovšem v tom, že v roce 1995 byli čeští žáci v matematice třetí a v přírodních vědách dokonce první a teď jsme někde kolem průměru. Už tehdy jsem upozorňoval, že je sice pěkné, že jsme první, ale nechuť českých žáků ke škole je problém, který se musí projevit. Nikdo si toho nevšímal a zdá se, že to nikomu z kompetentních nevadí dodnes. Problém 4N nejen že neřešíme, ale mnohými opatřeními ho ještě zhoršujeme.
V grafech je vždy procento žáků, kteří v doprovodném dotazníku k testům uvedli, že mají zájem nebo velký zájem o danou problematiku (Percentage of students who reported that they are "interested" or "highly interested" in the following topics). Zdroj PISA 2015, data http://statlinks.oecdcode.org/982016061p1g043.xlsx


Děti postrašit povinnou státní maturitou. To nefunguje!


Mnozí lidé, úředníci na ministerstvu, poslanci, mnozí učitelé, mnozí rodiče a jistě i mnozí z laskavých čtenářů pořád věří tomu, že příčina je v tom, že stále snižujeme nároky na děti, že jsme systém příliš uvolnili. A tak jsou mnozí přesvědčení, že k dosažení lepších výsledků je nejlepší trochu utáhnout šrouby, správně nastavit laťky, více testovat, trochu děti postrašit třeba povinnou státní maturitou z matematiky či povinnými přijímačkami - a hned budou žáci víc motivovaní, budou víc pracovat, a tedy víc umět. A naše postavení v mezinárodních šetřeních PISA či TIMSS se zlepší. To je ovšem omyl.

Zda děti zajímá to, co se učí, a zda do školy chodí rády a učí se s chutí, to nepokládají za důležité. Tak jsme to přece všichni sami zažili. Tak to ve škole vždycky bylo. Učitel ohlásil písemku a hned se žáci začali učit. Jenže doba se změnila. Jistě si i dnes najdou děti, které se začnou více učit pod hrozbou špatné známky, ale ubývá jich. Zato přibývá dětí, které škola nezajímá a špatných známek se nebojí. A když chtějí něco umět, hledají na webu, ne ve škole. Situaci v diskusi na blogu skvěle vystihl nick MaB: „Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. Je to na nich v hodinách vidět a vnímavý učitel, za kterého se při vší skromností považuju, to musí vnímat.“ . A právě z toho pramenní 4N.

Kde jsou děti, které byly v roce 1995 nejlepší na světě?


Když ale děti nemají zájem něco umět, tak špatné známky ani hrozba přijímaček či státní maturity moc nepomohou. To věděl už Komenský: „Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení.“ Možná se na test, písemku či k maturitě i něco naučí, ale rychle to zapomenou. A výsledek není vlastně žádný. Současné poznatky kognitivních věd to potvrzují zcela nepochybně, bez zájmu a vnitřní motivace není aktivita, bez vlastní aktivity chybí skutečné porozumění a bez porozumění nejsou znalosti trvalé. To lze ostatně ověřit i z posledních výsledků PISA. Takzvaná instrumentální motivace, tedy motivace založená na vnějších faktorech u nás vzrostla, ale výsledky se stejně zhoršují. Vždyť co se stalo s těmi čtvrťáky, kteří byli v roce 1995 nejlepší na světě a v matematice třetí? Dnes je jim už přes 30, jsou na vrcholu sil. Kde jsou? Pozorujete nějakou změnu? Jsme snad v přírodních vědách nejlepší na světě? Ne, jsme stále jen montovnou Evropy a v inovacích zaostáváme. Je to tím, že neumíme matematiku, anebo spíš proto, že nás nebaví se něco nového učit, že jsme se ve škole nenaučili sami aktivně něco vymýšlet?

Samotné výsledky v matematice či v přírodních vědách u čtvrťáků (TIMSS) či u patnáctiletých (PISA) jak vidno, vlastně moc důležité nejsou. Důležitější je postoj k učení sám o sobě – jak jsme na tom ve 4N. Je jasné, že pro dobrý a spokojený budoucí život dnešních dětí není potřeba umět dělit mnohočlen mnohočlenem, aplikovat Ohmův zákon či rozlišovat dva organizmy ve stélce lišejníku. Což by podle platného Rámcového vzdělávacího programu měl každý žák základní školy umět. Mnohem důležitější, ba dokonce zcela rozhodující bude zájem a schopnost se rychle a s chutí naučit to, co bude zrovna třeba. Svět se mění už příliš rychle, jaká budoucnost děti čeká, neumíme ani odhadnout, a tak ani nevíme, co přesně by vlastně měly umět. A proto je tak důležité, aby se uměly učit, měly zkušenost, že učení je radost a učily se s chutí.

Děti jsou od přírody „stroje“ na učení


Cesty, jak zvýšit vnitřní motivaci dětí, jak získat jejich zájem, jsou známé a nejsou nijak složité. Ovšem prosadit je do výuky v tradičních školách složité je. Konzervativní zastánci tradiční školy se jim totiž brání. Často mají dojem, že moderní pedagogika chce z výuky udělat zábavnou estrádu, dětem vše ulehčovat. Mate je termín "škola hrou", který si vykládají tak, že si děti mají jen bezúčelně hrát. To je ale naprosté nepochopení.

Děti jsou od přírody evolucí úžasně vyvinuté „stroje“ na učení. Proto se naučí lézt, chodit, skákat, mluvit, poznat kočku od psa, rozesmát maminku, rozčílit tatínka. Mnohé se sami naučí číst, ovládat mobil, psát složité programy, vařit atd. A když se něco naučí, pochopí, zvládnou, mají radost, tak to příroda zařídila (vyplaví se endomorfiny). A čím větší překážky překonají, čím to je těžší, tím větší radost mají. Jen se to musí naučit samy, být při tom aktivní, samostatné, mít možnost se rozhodovat. Pak i třeba zatnou zuby a překonají spousty překážek.

Studijní autonomie


Klíčová je větší autonomie dětí při učení, více možností se rozhodovat, co, kdy a jak se budu učit, vlastní aktivita dětí, možnost objevovat, spolupráce. Jenže to v běžné tradiční škole vidíte zřídka. Výroční zprávy České školní inspekce opakovaně potvrzují, že přes mírné zlepšování stále převažuje frontální výuka (Mezi sledovanými organizačními formami v základním vzdělávání převažovala frontální výuka, v 33,1 % hodin jako dominantní, v 46 % hodin výrazný výskyt (tedy 79,1 % celkem), zato projektové vyučování se výrazněji objevilo v 2,1 % hodin). Učitel stojí před skupinou deseti či třiceti (na počtu vlastně nesejde) stejně starých dětí a rozhoduje v každé chvíli o tom, co se bude dělat, kdy se to bude dělat a jak se to bude dělat. Děti tam sedí a pasivně to přijímají. Z toho dobrý pocit mít nemohou, endomorfiny žádné.

Ze školy si děti mohou odnést, že učení a poznání je dobrodružství a radost, anebo taky že je to utrpení a nuda. Nemálo učitelů usiluje o první variantu, ale předpisy, přeplněné Rámcové vzdělávací programy jim to hodně znesnadňují. Co mohou učitelé dělat, když rodiče chtějí, aby děti připravili na ty přijímačky či maturitu, a učitelé mají dojem, že musí odučit všechno, co je v RVP. I v nespokojenosti učitelů se svým povoláním patříme ke „světové špičce“, jen třetinu českých žáků učí učitelé, kteří jsou se svou prací spokojení.

Systémové řešení v nedohlednu


Aktivní, inovativní, pozitivně naladění a po vzdělání toužící lidé těžko vyrostou z dětí, které do školy rády nechodí, zájem o to, co se ve škole probírá, nemají a školu považují za „zbytečnou a opruzující blbárnu“. Jenže podle výsledků PISA i TIMSS právě v tom, ve 4 N, v zájmu o učení, v postoji ke škole patříme k nejhorším na světě. A to trvale už od roku 1995! A to je pro rodiče, děti i budoucnost naší země mnohem, mnohem závažnější zjištění, než zda jsme se v matematice či přírodních vědách letos posunuli o dvě či deset příček dopředu či dozadu.

Čím dál víc rodičů si to uvědomuje a pro své děti hledá školu, kde vyřešit 4N pokládají za klíčové. Ale nějaké systémové řešení je v nedohlednu. V hlavách většiny politiků, kteří obecně vzdělávání moc nerozumějí, bohužel stále panuje přesvědčení, že zlepšení nejlíp dosáhneme, když toho budeme co nejvíc řídit a kontrolovat z centra. A vlastně jediné co umí, je vydat nějaký zákon, vyhlášku nebo alespoň přidat nějaké povinnosti, výkazy a administrativu. Dělají to už 25 let přesto, že naše zhoršující se výsledku ukazují, že ke zlepšení to nevede. Zato ve 4N jsme pořád „na špici“.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy