Vzdělání a košíková

14. 08. 2009 | 23:19
Přečteno 15744 krát
Mladí lidé jsou nejvzdělanější generací, jakou jsme kdy měli. Ale (průměrná) úroveň vzdělávání klesá. Je to možné? A je to dobře?

Bylo nebylo. Ve městě měli jedno basketbalové družstvo – deset výborných hráčů s výškou často přes dva metry. A hrál se extraligový basketbal. Hráči měli basketbalový průkaz. Basketbal získával na popularitě a družstev a hráčů přibývalo. Všichni hráči měli basketbalový průkaz. Lidí přes dva metry však ve městě bylo už jen pár (Gaussova křivka je neúprosná, viz obrázek dole), a tak postupně začínali basketbal hrát menší a menší hráči a často i méně pohybově nadaní. Další družstva už nemohla hrát extraligu. Úroveň se postupně snižovala přes krajský a okresní přebor až po městskou ligu. Popularita basketbalu však neklesala a také basketbalový průkaz se hodil (ve městě byla místa, kam vás bez něj nepustili). A tak hráčů stále přibývalo. Basketbal už hraje přes polovinu města. Skoro všichni mají basketbalový průkaz. Extraliga se hraje pořád, ale pochopitelně, že průměrná úroveň hráčů je mnohem, mnohem nižší než dřív (průměrná výška se snížila o 20 cm a věk se zvýšil). A basketbalový průkaz – dřív to opravdu znamenalo, že jeho majitel hraje výborně basketbal, splňuje náročná kritéria, ale dnes… Darmo mluvit.



Čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání (5A)

(1994 19%*)
(2000 25%*)
2001/02 31,4%
2002/03 34,0%
2003/04 39,2%
2004/05 44,4%
2005/06 48,5%
2006/07 52,3%
2007/08 55,9%
2008/09 58,1%

zdroj ÚIV
*přibližný údaj



Za první republiky mělo vysokoškolské vzdělání méně než jedno procentu těch nejlepších, nejlepších z absolventů proslavených klasických gymnázií. V sedmdesátých letech to bylo kolem 13 % populačního ročníku. Dnes je čistá míra vstupu do terciálního vzdělávání 58,1 % (viz tabulka). Od roku 2000 se podíl mladých lidí nastupujících na vysoké školy více než zdvojnásobil! Většina z přijatých nakonec získá diplom. Ten se hodí (jsou místa, kam se bez něj nedostatete). A zájem o vysokoškolské vzdělávání stále roste. Špičkové studenty máme pořád, jsou i obory, kde se „hraje extraliga“ (ale jsou to jiné obory než před dvaceti lety). Ale pochopitelně že průměrná úroveň studentů je mnohem, mnohem nižší než dřív (průměrné IQ studujících se za deset let snížilo o 10 bodů). A vysokoškolský titul – dřív to opravdu znamenalo, že jeho majitel splňuje náročná kritéria, ale dnes… Darmo mluvit.

* * *

V našem basketbalovém městě sice hodně poklesla průměrná úroveň košíkové a také hodnota bastekbalového průkazu, ale staly se dvě jiné, důležitější, věci.

1. Výrazně se zvýšila celková úroveň basketbalových dovedností obyvatel města. Ti co dřív ani neuměli chytit míč, dnes umí driblovat, přihrát, trefi se do koše (i když až na pátý pokus).

2. Celková fyziká kondice obyvatel je mnohem mnohem vyšší. Ti co dřív sedávali u televize, dnes občas chodí na tréning a tu a tam si zahrají zápas. Je méně obézních, méně kardiovaskulárních chorob. Lékaři jásají.


Jakkoliv můžem kritizovat celkový pokles průměrné úrovně vysokoškolského studenta i pokles hodnoty diplomu, je nepochybné, že průměrná vzdělanost národa se zvyšuje.

1. Ti, co by se dřív šli vyučit na svářeče (skláře, servírku), se dnes hlásí na vysoké školy, jsou přijati a studují – většinou úspěšně. Můžeme sebevíce pochybovat o úrovni poskytnutého vzdělávání, stejně je jejich vzdělání širší, obsáhlejší než po vyučení svářečem (sklářem, servírkou). Zvyšuje se jejich šance na dobrou práci.

2. Celková intelektuální kondice obyvatel je mnohem mnohem vyšší. Ti co by dřív chodili na šestou do fabriky již od 17 či dokonce 15 let, nyní stráví další roky v prostředí vysoké školy, která už svým hodnotovým rámcem (včetně studentské komunity) nastavuje jiné priority. Ti co by dřív sedávali u televize, si občas přečtou knihu, někteří se dál vzdělávají, někteří jsou méně manipulovatelní, rozuměji se rozhodují (u voleb i jinde). Mezinárodní výzkum dospělých PIAAS (IALS), jasně potvrzuje, že gramotnost rostre s délkou vzdělávání, v Portugalsku, v USA, ve Finsku i v Turecku (viz např. http://nb.vse.cz/kdem/EKODEM10.pdf ). Vzdělanější spoluobčané budou také méně nezaměstnaní, budou více vydělávat a platit vyšší daně. Měli bychom jásat.

Průměrná délka vzdělávání se prodloužila za posledních 10 let téměř o tři roky. Mladí lidé jsou (v průměru) mnohem mnohem vzdělanější, než byla naše generace. A to je, soudím, mnohem důležitejší, než že diplom, na který jsem se já (nebo vy) musel zatraceně snažit, má dneska kdekdo a často toho umí mnohem míň než já (nebo vy).

* * *

Řadu věcí jsem zjednodušil a vynechal, i tak je to dlouhé. Čekám v diskusi řadu námitek. Těm, které téma zajímá, slibuji, že za týden přijdu s pokračování. Něco dovysvětlím, některé vyhrady vyvrátím a některé přijmu.

Gaussovy křivky
Gaussovy křivky



Délka vzdělávání
Délka vzdělávání




Skilled jobs
Skilled jobs

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

každý co umí napsal(a):

"Ti, co by se dřív šli vyučit na svářeče (skláře, servírku), se dnes hlásí na vysoké školy, jsou přijati a studují – většinou úspěšně".
A nakonec z nich nejsou dobří svářeči či skláři, ale absolutně nepoužitelní sociologové, kulturní antropologové a kdovíco ještě.. Na vysoké škole většinou stejně jenom chlastají a nechají si zadarmo psát zkoušky protožr škola za ně dostává peníze. O tři až pět let déle neplatí daně a poté dou stejně dělat to na co by jim stačila jen střední škola. Pro ty kteří vejšku potřebují právníci lékaři, obdorníci IT apod žádný problém. Ale k čemu jsou nám tisíce sociologů antropolugů archeologů, které stejně nikdo nezaměstná??
14. 08. 2009 | 23:46

každý co umí napsal(a):

Mimoto, kdyby každej hrál basketbal byla by to nuda. Pro ty menší, ale šikovnější na nohy je lepší fotbal, pro silnější rugby nebo zápas apod. Myslim, že každej pochopil o čem je tu řeč. Někdo prostě MUSÍ makat, potřebujeme kvalitní řemeslníky, kteří si vydělají nekolikrát tolik než rádoby vysokoškoláci. I když je to problém už středních škol, dětí ubývá a každej se dostane na gympl, ale nakonec je z něho nicka která neumí vůbec nic, jen blbě žvanit o něčem čemu nerozumí....
14. 08. 2009 | 23:52

xxx napsal(a):

Pane kolego, tahle úvaha se Vám moc nepovedla. Řečeno Vašimi slovy: "Ti, co by se dřív šli vyučit na svářeče, se dnes hlásí na vysoké školy ...". A to není dobře - on totiž takový kvalifikovaný svářeč je mnohem potřebnější než deset podprůměrných sociologů. Nebo chcete-li to říct vznešeněji - vzdělání nelze popsat jednorozměrným normálním rozložením, těch dimenzí je tam mnohem víc :-)
14. 08. 2009 | 23:56

jirizlatuska napsal(a):

každý co umí: Nechávám stranou, co by dělali ti výborní skláři ve sklárnách, které nejsou konkurenceschopné vůči čínským. U své kritiky antropologů a sociologů se ale podívejte na strukturu nezaměstnanosti podle škol (http://blog.aktualne.centru... resp. http://blog.aktualne.centru...). Průměr za současné desetiletí nijak nenaznačuje, že by uplatnění absolventů technik bylo výrazně lepší, což není nic proti technikám.

Mimochodem - i Fico na Slovensku má rozumnější názory, když podporuje, aby mohli mladí, kteří prošli přijímačkami, raději studovat na vysoké škole, než být na podpoře. Nemá nevolnictví a umístěnky zažrané v hlavě tak, jako někteří u nás, kteří by mládež raději násilím nahnali do učení.
15. 08. 2009 | 00:07

každý co umí napsal(a):

To co sem chtěl říct je, že když bude někdo vyrůstat ve vesnici kde každý hraje basketbal a potřebuje průkaz baskeťáka, tak bude hrát taky basketbal i když je malej a neumí moc dryblovat zatímco z něj moh bejt třeba novej rosický :)
no a když je někdo zručnej tak z něj může být skvělí řemslník kterých je na trhu práce obrovský nedostatek, nebo ubohá nicka s diplomem, která může jít makat stejně akorát tak někam na pás, protože prostě nemá vlohy na intelektuání práci, kterou od něho společnost vyžaduje, ale on měl navíc ale v jiném oboru....
15. 08. 2009 | 00:30

ondrejsteffl napsal(a):

každý co umí. A nemůže mít řemeslník vysokou školu?
15. 08. 2009 | 00:34

Carlos V. napsal(a):

jiste, lobby "filozofu" vytvari umela a zbytecna pracovni mista pro sve absoloventy, napriklad ve skolstvi.

Kazda VS, pocinaje ekonmkou a konce zemedelkou ma spostu spolecenskovednich myslitelu, kteri vstepuji studentum politologii, sociologii, filozofii, dusevni hygienu atd...

Studenti zhusta tyto informace z techto predmetu k nicemu nikdy nevyuziji. Ale lektori ano, zivi je to.

Ovsem, studentsky nardo liny, neprotestuje. Tyto zkousky se naji nasrotit anebo okecat, hlavne ze nich sloziteho k chapani ci pocitani.

A vlk se nazral a koza... koza statnich financi (ktere dotuji) je trosku ohlodana.
15. 08. 2009 | 00:43

Imhotep napsal(a):

pro ondrejstefl:

Řemeslník musí hlavně umět fortelně řemeslo.
15. 08. 2009 | 00:54

Imhotep napsal(a):

pro jiřizlatuška:

Jinými slovy jsou VŠ pokračováním úřadů práce jinými způsoby? Nebo snad VŠ jako umělý odklad nezaměstnanosti? No to to začíná houstnout. A co takhle zvláštní gymnázia a zvláštní vysoké školy?
15. 08. 2009 | 00:57

jirizlatuska napsal(a):

Imhotep: Ne, "kteří prošli přijímačkami" znamena, ze u nich uspeli.

Proc zvlastni gymnazia? Pred rokem 1941 chodilo na osmileta gymnazia temer 50 procent mestske populace (prinejmensim se to tyka Brna, jak nemeckych, tak ceskych skol). Dnes je to procento na ctyrletych mnohem mensi.

Pokud mate pocit, ze je malo remeslniku a maji vyssi prijmy, proc na to nejdete sam? Vynechate vseobecne predmety a to, co obnasi vlastni remeslo, muzete mit za necele dva roky za sebou.

Nevim, proc chcete rozhodovat nad osudy jinych.
15. 08. 2009 | 01:39

Frante napsal(a):

Vzpomínám si, za socializmu některé věci nefungovaly (třeba když si člověk chtěl objednat řemeslníka ...atp) s odůvodněním, že "nejsou lidi". Lidi byli, ale zalezlí v kancelářích, kde se všichni flákali, takže se práce neudělala a proto tam byli stále potřeba další. Napadá mne, jestli všeobecná nemůže vést k témuž
15. 08. 2009 | 01:45

Ládik napsal(a):

Manuálně pracovat chce je málo lidí. Vidina mladých je v bezpracných příjmech. Každý by chtěl být právníkem, státním úředníkem, manažerem - něco manažovat, makléřem - maklovat. Ale pracovat ne.
Podpora průměrnosti není cestou přirozeného vývoje. Je cestou zpět. Otázka je, kdo na tom má zájem..
15. 08. 2009 | 07:47

Demosthenes napsal(a):

Pane, tahle úvaha je blábol člověka odtrženého od reality současného vzdělávání. Pokud vzděláváte v jedné třídě lidi z obou stran Gausovy křivky inteligence a máte výslovný příkaz, že kvůli hlavnému musí projít i ti nejslabší, zkazíte celou třídu. Ti slabší se nenaučí dost, aby jim to v životě k něčemu bylo a ti silnější jedou na půl plynu, protože jim to k získání průkazu, o nějž jim jde v daném procesu především, s přehledem stačí. Takže nakonec nemáte ani řemeslníky ani použitelné inženýry. V měkkých oborech je to jedno - bez nich se společnost obejde a protože nemají nic společného s reálným životem, tak se pokles jejich úrovně nijak neprojeví. Ale v tvrdých se životem přímo spjatých oborech jako je medicína, chemie, elektro, strojařina, stavařina apod, tam jde nedovzdělancům a jejich obětem vysloveně o život.....
15. 08. 2009 | 07:56

Pepa Řepa napsal(a):

Hezké, pane Štefle, plné grafů.
Seberem, seberem!
Jde o to co seberem a komu to seberem.A co to sebere nám.

Opomenul jste ještě jeden prvek.
Vy nevíte, že populační úbytek doženeme tak, že dovezeme půl milionu Pygmejů.
Gaussova křivka dělá divy. To budou panečku pivoti, kam se hrabe Zídek.

A nebude to tak, že si Máňa nabrnkne Kanaka a Božka Pygmeje.My je dovezeme po statisácách, hezky podle plánu, podle kvót. Budeme je stěhovat jako Josef Vissarionovič Tatary, s tím rozdílem, že půjdou dobrovolně.
Byli by blbí, kdyby nešli!

Jinak, jako otec tří VŠ jsem žasnul, co se všechno dá v tomto státě studovat. Zvláště holky, když s kamarádkami řešily. Tohle je dobrý, tady si vezmeš druhou školu. Budou studovat snad do padesáti. Naštěstí si nevybraly džendrtety, ale jazyky a jeden obor k tomu.
Všichni, ale svorně nadávají na Scio monopol. Kšeft jak řemen, řekl bych.

Nic proti vzdělanosti,nic proti Vašenu byznysu, ale dva roky jsem v okolí Prahy sháněl zedníka na stavbu plotu.

Bílýho, černýho, žlutýho. Hluboký nezájem. Stejná situace jako u Svěráka.Zedníka si musíte hýčkat, vozit v křesle.
Elektrikář má VŠ a přesto chodí hlídat dráty.Asi je vzdělanější, to jo. Neříká, že půjdeme se Standem za tatem.To je všechno.

Ale abych nepaušalizoval, jak říká náš učitel národů. Je tady jeden borec, který vzal řemeslo poctivě.
Na fekálním voze, kterým mi vyváží čističku, má nápis:
VAŠE HOVN.-NAŠE RADOST

Nestydí se ani za nápis, ani za řemeslo.Stará škola, řekl bych.

Ale my jsme se rozhodli, že ze všech Kanaků, Pygmejů, Cigánů i Čechů, kterým holt nebylo shůry dáno uděláme docenty.
Půjdou hezky na Scio zkoušky a vypláznou pokaždé pětikilo.

A to by v tom byl čert, abychom je tak nějak hezky, pozitivně nediskriminovali. Dvacet bodů bude stačit.
Já vím, Vy máte vystaráno. Scio byznys jede. Krize nekrize.
Že by proto byl ten článek?
15. 08. 2009 | 08:08

Ládik napsal(a):

Proč technické komory potřebují udělovat razítka autorizovaným inženýrům? Aby je odlišily od těch "blbých"? Jedině pro prachy, všechno je kšeft. PŘ má pravdu.
15. 08. 2009 | 08:24

Imhotep napsal(a):

pro jirizlatuska:

Pane, Vy mne děsíte. 8o
A to doslova. Vy ve svém postavení nemáte absolutně pojem, co se ve školství děje!
Píšete, že "ti,kteří prošli přijímačkami." Vážený pane, až na pár výjimek, se střední školy žákům základních škol podbízejí a na maturitní obory přijímají i žáka, který byl v pololetí 9. třídy klasifikován nedostatečnou z matematiky. Žactvo ztrácí motivaci, protože ví, že je vezmou všude a rádi. A když je problém, je kam přestoupit. Není výjimkou, že víceletá gymnázia dělají nábor studentů. Znám případ žáka, který měl velké kázeňské problémy na ZŠ, které řešil přestupem na víceleté gymnáziu!! Tolik ke středním školám.
S vysokými školami to není o moc slavnější. Jsou běžné případy, kdy škola přijme uchazeče ještě dřív, než má maturitu. Dříve studovat humanitní předměty znamelo dřít na přijímačky jak kůň, protože oborů moc nebylo a existovala věc jménem protekce. Dneska? Pohoda, klídek, tabáček - FF na každém rohu stejně jako nějaká ta universita. Mluvil jsme s kolegy z technik - pláčí, neb středoškoláci jsou často k ničemu a neumí základy matematiky atd. Nicméně, škola chce žít, tak se musí přizpůsobit. A když už student skutečně neumí - ped. fak. záruka jistoty.
Pochopitelně i dnes jsou vynikající studenti, stejně jako vynikající učitelé. Několik středních škol a fakult ještě drží laťku hodně vysoko. Ztrácejí se ale v běsnění hesel: Maturitu každému, FF i do střediskové vsi atd.
Přeji studia každému, ale každému, kdo na ně má. Nedivte se potom, že skutečně talentovaní studenti raději odcházejí za kvalitou do zahraničí.
Podezříváte mě, že chci rozhodovat o osudech lidí. Mám ale dojem, že s osudy lidí si zahrávají lidé jako Vy a pan Šteffl.
P.S. Můj potomek na ZŠ prospíval s vyznamenáním a dělal přírodovědné olympiády. Šel na střední. Za rok prohlásil cosi o kravinách a ztraceném čase. Šel na řemeslo, vyučil se a řemeslo dělá. Z dnešního pohledu musím uznat, že se rozhodnul dobře. Kvalita člověka se totiž neměří množstvím vystudované, ale tím co skutečně umí a jakým člověkem je.
15. 08. 2009 | 09:12

Hloupý Honza napsal(a):

to PŘ
S tím zedníkem se nedivím, všichni byli na nějaké té VŠ, měl jste počkat až na konec semestru.

Jeden co ho znám, začal odvážením stavebního odpadu do lesa, přišel si na pěkné peníze, pořád ho štvalo, že je jen obyčejný Rom bez škol, bez společenského uznání, teď "študuje" třetím rokem právnickou fakultu...

...každá "zkouška" ho stojí 100 tis. Kč.

Není nad dobré studenty, že páni profesoři ?

Hezký den
15. 08. 2009 | 09:24

Také ...školák napsal(a):

Pane Šteffle, jste vedle jak ta jedle. Denně se přesvědčuji o tom, že středoškolák starého typu dnes vědomostmi hravě překoná kdejakého vysokoškoláka. Konec konců to dokazují i vědomostní soutěže v televizi, kde babka důchodkyně hravě smázne studenta v posledním ročníku. Nalháváte si, ve skutečnosti je to katastrofa.
15. 08. 2009 | 10:15

Kuba napsal(a):

A neni snad volbou kazdeho jednotlivce, jaky obor si vybere ke studiu?
A kdyz uz jsou tady panove mistri v oboru vzdelavani absolventu a hodnoceni kurikul, rad bych se jich zeptal: V cem je biologie lepsi nez socilogie?
A o cem vlastne je to studium politologie? Mohl by mi to nekdo vysvetlit? Kazdy na to nadava. Skoro to vypada, jako kdyby to mel kazdy z mistnich vystudovano.
Ze pry se tam uci nejaka ta agrumentace. Toz sem s nou!
15. 08. 2009 | 10:20

MaB napsal(a):

"Můžeme sebevíce pochybovat o úrovni poskytnutého vzdělávání, stejně je jejich vzdělání širší, obsáhlejší než po vyučení svářečem (sklářem, servírkou). Zvyšuje se jejich šance na dobrou práci." Tito lidé mají tzv. všeobecné vzdělání, teoreticky by měli být flexibilnější atd., v praxi to znamená, že neumějí nic. Při výběrových řízeních, na než se dnes běžně hlásí desítky, někdy i stovky lidí, jsou přeskakováni těmi, kdo umějí něco nebo měli štěstí se to naučit v praxi. V takové Francii už je dnes sociologicky významná skupina vzdělaných chudých, kteří své vzdělání nedostali šanci uplatnit. Jsou na tom výrazně hůře, než většina kvalifikovaných řemeslníků. V USA najdete lidi s diplomy mezi hlídači a uklízeči. Celý problém je podstatně složitější a optimistické pohádky o prospěšnosti obecně vyššího vzdělání jsou falzifikovány prostým faktem, že celková nezaměstnanost ve vyspělých zemích se nijak výrazně nesnižuje. Zvyšováním vzdělání populace dosáhneme hlavně toho, že se bude zvyšovat průměrná kvalifikace nezaměstnaných...
15. 08. 2009 | 10:25

Petr napsal(a):

Suverénně nejlepší blog, který na Aktuálně je! Suverénně nejlepší autor. Díky za Vaše články, pane doktore, s netrpělivou radostí otvírám každý z nich.
15. 08. 2009 | 10:28

Hans napsal(a):

Co je politolog vidíme v TV. To je člověk, který může oblažovat jiné lidi svými, většinou modrými názory a brát za to peníze. Není lepší obor, než politolog. Lepší, než metreorolog. Také nikdo nebere vaše řeči vážně.
15. 08. 2009 | 10:40

BL napsal(a):

Reseni vidim v laissez faire a doufam, ze se vyprofiluji elitni univerzity.
15. 08. 2009 | 10:52

JH napsal(a):

Pane doktore, díky za příspěvek - jeden z mála, které popisují novou situaci ve vzdělávání.

Tato situace přináší některé nové otázky- např.:

1. Vzhledem k tomu, že VŠ studium ztratilo vlastnost rozlišení kvalitních a méně kvalitních, je, či bude ve společnosti k dispozici jiný způsob, jak rozlišit chytřejší a hloupější, inteligentnější a méně inteligentní?

2. Jaký je ideální poměr vysokoškoláků k populaci? Je to méně než 100 %?

3. I když zatím platí, že vysokoškolák si najde práci snáze než nevysokoškolák, dá se čekat, že až vstoupí na pracovní trh ročníky, s více než 50 % vysokoškoláků, platit to přestane (?)
Je opravdu ideální stav, kdy vystudovaný lékař či právník pracuje jako číšník (u nás k tomu snad zatím nedochází, v některých zemích EU v nemalé míře)

4. neplatí pravidlo, že v zemích EU s vyšším poměrem vysokoškoláků k populaci je též vyšší nezaměstnanost než v těch, které tolik vysokoškoláků nemají? (statistiky jsem neviděl, ale na případu pár zemí se zdá, že to platí - např UK, Holandsko vs. Itálie, Řecko)?

S pozdravem,
JH
15. 08. 2009 | 11:05

Destroyer napsal(a):

Klidně se vsadím, že ten graf rozložení výšky je vycucaný z prstu (tj. vůbec nedělaný podle reality). Kde jsou dva vrcholy odpovídající dvěma pohlavím a další nepravidelnosti způsobené etnickou heterogenitou?
15. 08. 2009 | 11:09

grőssling napsal(a):

Pane Šteffl, jak je na tom po deseti letech v té zemi basketbalový nároďák ve srovnání s národními týmy v sousedních zemích ?
To je myslím nejdůležitější otázka.
Obávám se, že hůř.
15. 08. 2009 | 11:26

LEVAK napsal(a):

Masovost vždy snižuje kvalitu!To je přece starý poznatek a už naši předkové jej znali a se jim řídili!
PS:Vážení já jenom nevím kde se bere tolik analytiků?Když se dívám na TV tak je jich jak psích blech a mění se to jak fusakle!
15. 08. 2009 | 11:29

LEVAK napsal(a):

Všichni sponzoři chtějí mít děti s titulem!
15. 08. 2009 | 11:30

Brada napsal(a):

Chybou také dle mého bylo , pustit český "soukromý" sektor masivně do školství . Velký počet nekvalitních ústavů , úroveň tristní - zaplať a diplom je v kapse. To co se učí na státních VŠ ve třetích ročnících , to často v soukromých VŠ až v pátých . Navíc , jaké vlastně " soukromé ", když je zde velká finanční podpora státu .Určitě je ve světě soukromé školství častokrát lepší než státní, ovšem asi to nesmí být " soukromé po česku ".
PS. Lepší méně SŠ i VŠ a spíše sdružit finanční prostředky. O zeštíhlení vyučujícího sboru ani nemluvě. Ale to už je pozdě .... každý Ivan L. co si s Tondou X. založil rychlokvašku školu si chce urvat. A taky zaměstnají spolužačku Máňu s kterou se dříve učily společně VUML.
15. 08. 2009 | 11:44

schlimbach napsal(a):

Ve svém návrhu - http://ekonomickareforma.sw... jsem se pokusil navrhnout jistou změnu včetně řešení financování mládeže i vysokoškolských studentů. Naivně jsem se domníval, že by tento návrh mohl v této oblasti rozproudit nějakou smysluplnou diskusi, ale bohužel některými osobami( jako například panem Jiřím Zlatuškou ) byl tento návrh zařazen do kategorie centralistické totality ( samozřejmě, že bez uvedení důvodů, na základě kterých si svůj názor vytvořili ). Proto bych rád podotkl, že tento návrh dává šanci všem studovat. Studovat ale nebudou moci všichni, protože ne všichni mají ke studiu vlohy. Na straně druhé, škola, která nebude posílat do reálného života skutečné odborníky, nebude mít moc šancí na úspěch. S tím samozřejmě těsně souvisí i náročné zkoušky nejen přijímací, ale i zkoušky v průběhu studia, samozřejmě z předmětů, které si student vybere, které odpovídají jeho vnitřnímu naturelu, zájmům a jeho dalšímu směřování v životě, které si vybírá na základě své svobodné vůle.Vysoká škola musí poskytnout náročnou průpravu pro každého studenta, ale na základě jeho vlastní svobodné volby. Pokud škola na druhé straně tuto náročnost nedovede zajistit ať již svým hospodařením, sepětím s výzkumem základním i aplikovaným, kvalitními profesory a studijním zázemím, nebude mít časem šanci na přežití. Na vysokých školách je třeba provětrat vzduch, vypudit zatuchlinu, zkostnatělé přístupy odstranit. Můj návrh k tomu dává veškeré myslitelné zdroje i navrhuje konkurenční vazby. Možná toto je úskalí, ve kterém mnoho jedinců se zkostnatělými názory cítí zvonit umíráček své akademické existence a je proto pro ně nepřijatelné byť i jen diskutovat o navrženém.
15. 08. 2009 | 11:49

ondrejsteffl napsal(a):

JH. Pěkné otázky. Jen rychle.

ad 1. Pokud bude potřeba, jistě se objeví.

ad 2. Kdo by býval v roce 1774 řekl, že naprostá většina bude do školy chodit 13 let a 9 bude povinných. Ideální opravdu je, aby se všichni vzdělávali co nejdéle, nejlépe pořád (celoživotní vzdělávání). Ne každý si ale vybere vysokou školu, v tom je výhoda svobodné volby.

ad 3. Mně MUDr. jako číšník nevadí (naopak, umí mě resustitovat, když se opiju :-)), ani nezaměstnaní vysokoškoláci. Jsme bohatá země a je po všech stránkách lepší, když naše bohatství investujeme do vzdělání než když ho "prožereme".

ad 4. Podívám se na to.
15. 08. 2009 | 11:52

ondrejsteffl napsal(a):

grőssling. LEVAK
Ve sportu obecně platí, že špička vzniká z masové základny. V Brazílii se fotbal hraje na každém plácku, podobně hokej v Kanadě. V mnoha sportech jsou na špici velké země USA, Čína, Rusko, Německo.
Analogie se vzděláváním ovšem vyžaduje, aby se ve <b>správné chvíli</b> oddělila extraliga a okresní přebor, což se zatím moc nedaří.
15. 08. 2009 | 12:00

Brada napsal(a):

Není na škodu , když by i celé město umělo hrát basketbal . Jenomže taky někdo musí postavit hřiště, dodat míč ,vybudovat sprchy , zajistit občas lavičky. Jinak se moc hrát nedá .... a mít nestranné rozhodčí , také neni k zahození ...
15. 08. 2009 | 12:01

ondrejsteffl napsal(a):

Destroyer
Vidíte a prohrál byste. Viz http://www.uzis.cz/download... I když sigma jsem odhadl. Pohlaví dva vrcholy nevytvoří (obě mí jsou moc u sebe). Máte ale jistě pravdu v to, že jde o jen aproximaci reality.
15. 08. 2009 | 12:13

Imhotep napsal(a):

pro ondrejsteffl:

Kdo by to byl v roce 1774 řekl:

http://martisek.blog.denik....

Mimochodem, celožitovní učení probíhá od dávných dob. To není patent školy.

Cituji: "Mně MUDr. jako číšník nevadí (naopak, umí mě resustitovat, když se opiju :-)), ani nezaměstnaní vysokoškoláci. Jsme bohatá země a je po všech stránkách lepší, když naše bohatství investujeme do vzdělání než když ho "prožereme"."
Tuhle větu by si měla historie zapamatovat. Mimochodem - manželka je učitelka a ve škole jim leccos chybí, na tohle není, na tamhleto také ne, ale do testů Scio se peníze lijí pořád.
15. 08. 2009 | 12:15

LEVAK napsal(a):

Na počátku 80-tých let byl v bývalé NSR velký průšvih.Byly zjištěny v poměrně velkém měřítku prodeje titulu "dr." včetně diplomu za tehdejších 40 tisíc marek.
Takovou školou kde hlavně získávají VŠ tituly vysloužilí politici je právnická fakulta v Plzni.Titul tam např. získali Jiří Ruml,Stanislav Devátý,Stanislav Gross etc.Veřejně bylo v tisku známo že Jiří Ruml nedosáhl při přijímačkách předepsaných 67 bodů,ale je 47.Přesto byl ke studiu přijat a ráčil vystudovat.Tamější děkan má prý takovou pravomoc,že i když určitý adept nesplní podmínky přijímacího řízení tak mu může být udělena děkanská vyjimka!
PS:je zajimavé že Jiří Ruml po revoluci jako ministr vnitra fňukál jak stará Blažková,že za bolševika nemohl studovat vzhledem ke svým politickým postojům.A tak mě napadá zda to nebylo tím,že na to neměl zkoušky neudělal.
Havel taky ufňukávál,že nemohl studovat potom z něho vylézlo,že byl přijat na VŠ chemicko-technologickou a to že mu nevonělo!
15. 08. 2009 | 12:19

ondrejsteffl napsal(a):

Také ...školák "středoškolák starého typu dnes vědomostmi hravě překoná kdejakého vysokoškoláka" Ale já nic jiného neříkám. Jen se snažím vysvětlit, že někteří vysokoškoláci "nového typu" by dříve dělali svářeče či servírky.
15. 08. 2009 | 12:19

Imhotep napsal(a):

pro ondrejsteffl:

Cituji:"Analogie se vzděláváním ovšem vyžaduje, aby se ve <b>správné chvíli</b> oddělila extraliga a okresní přebor, což se zatím moc nedaří."
To se ale daří. Mnoho talentovaných studentů míří studovat do zahraničí.
15. 08. 2009 | 12:19

Učitel SŠ napsal(a):

Pro Imhotep a na obranu Scio: N ikdo nikoho nenutí lít peníze do Scio testů. Funguje to proto, že je to pro školy pohodlnější - místo vymýšlení testů samotnými učiteli (obvykle zadarmo), je pro školu výhodnější,většinou kvalitní, testy si od Scio koupit.
15. 08. 2009 | 12:38

Miloslav Pouzar napsal(a):

Koho by v roce 1777 napadlo, že věci, které se v té době bude někdo schopen naučit za tři roky, se budou jejich prapravnuci učit let deset.... Jinými slovy délka studia je největší průšvih dnešní doby. Mylně se interpretuje tak, že se studenti, kteří dřív mohli dělat jen střední, dnes dostanou na vysokou a tudíž umí víc. To je lež. Oni se to, co by se dřív naučili za dva roky, dnes učí deset let. Což vede k tomu, že se nikdy nenaučí pořádně zabrat, ale zato se naučí na útraty druhých perfektně flákat. A ještě si to flákání náležitě vědecky zdůvodnit. Extenzivní vzdělávání je cesta do pekel......
15. 08. 2009 | 12:48

ondrejsteffl napsal(a):

Imhotep a Demosthenes.
Daří se vzdělávání přizpůsobovat možnostem studnetů?
Demosthenes píše "Pokud vzděláváte v jedné třídě lidi z obou stran Gausovy křivky inteligence a máte výslovný příkaz, že kvůli hlavnému musí projít i ti nejslabší, zkazíte celou třídu." Imhotep: "To se ale daří. Mnoho talentovaných studentů míří studovat do zahraničí."

Myslím, že blíž realitě je D., to co píše I. jsou jen ostrůvky pozitivní deviace. Zejména na vysokých školách si mnozí stěžují na pokles kvality (vysvětlený v článku), a na místo toho, aby se přizpůsobili nové realitě (např. oddělením obou stran Gaussovy křivky), učí všechny stejně jako dřív.
15. 08. 2009 | 12:56

Imhotep napsal(a):

pro Učitele SŠ:

Tady jsem se špatně vyjádřil. Za tuto konkrétní situaci skutečně nemůže Scio, ale pohodlnost vedení školy, které dá na lákavé nabídky.
Když už jsme u té kvality. Skutečně si myslíte, že test, který má cca 50 otázek na dobu 45 minut je něčím jiným než náhodným zaškrtáváním odpovědí? Podle zkušeností každý test, který má více jak 10 otázek postupně sklouzne právě k takovému náhodnému zaškrtávání.
15. 08. 2009 | 12:57

Imhotep napsal(a):

pro ondrejsteffl:
Teda já jsem spíše reagoval na Váš požadavek, aby se v pravou chvíli oddělila extraliga od okresního přeboru. A tady mám dojem, že se to děje. Někteří talentovaní studenti po nahlédnutí toho, co se děje na mnohých VŠ, prostě balí a jdou studovat za hranice. Ale jinak s Vámi v podstatě tentokrát souhlasím.
15. 08. 2009 | 13:04

Karel Mueller napsal(a):

Pane Steffl,
to je tragedie, co píšete. Dokladuje to naprostou degeneraci vzdělanosti.
V mé generaci platila velmi zhruba zásada, že na VŠ má zhruba 10% populace, na SŠ kolem čtvrtiny populace. Platí to s přimhouřením očí. A to byla úroveň ZŠ daleko vyšší, dnes Vám starší učitelé řeknou, že úroveň dnešních deváťáků často odpovídá "našim" šesťákům až sedmákům a to nejen znalostmi, ale hlavně úrovní myšlení.

Přemýšlím, na jakou vysokou školu bych mohl poslat ty, kteří by neměli v mé generaci ani na maturitu. A kteří nadto jsou na úrovni spíš slabšího žáka ZŠ (měřeno mojí generací).

Žádná "normální" VŠ by nepřipadala v úvahu. Ani ty nejlehčí, které vyžadovaly jen nepříliš mechanického memorování. Asi bych je poslal na náš gympl, samozřejmě s velmi okleštěným studijním programem a "dostupným" způsobem výuky. Pak jim podle přání dal titul.
15. 08. 2009 | 13:14

ondrejsteffl napsal(a):

Inhotep

Protože se živím sestavováním testů a analýzou výsledků, nemohu to ignorovat, i když to sem nepatří (ostatní prominou). Píšete: "Skutečně si myslíte, že test, který má cca 50 otázek na dobu 45 minut je něčím jiným než náhodným zaškrtáváním odpovědí? Podle zkušeností každý test, který má více jak 10 otázek postupně sklouzne právě k takovému náhodnému zaškrtávání."
To je prostě nesmyl. Podle jakých a čích zkušeností? Počet náhodných voleb odpovědí lze položkovou analýzou snadno zjistit. U většiny otázek je velmi nízký. Mimochodem kvalitní test se pozná i podle toho, že právě obsahuje jen tak vybrané úlohy, že k náhodnému zaškrtávání nedochází.
15. 08. 2009 | 13:27

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller
Zkuste si přijmenovat dnešní VŠ třeba na "Učiliště pro dospívající" a SŠ na "Učiliště pro teenagery", třeba už vám to jako tragédie připadat nebude. Podle mého je problém hlavně v pojmech. To, co se dřív nazývalo "vysoká škola", je něco úplně jiného, než co nazýváme dnes "vysoká škola". Obsah pojmu se zhoršil, ale to neznamená, že horší je celá situace.
15. 08. 2009 | 13:34

Pepa Řepa napsal(a):

No tak, pane Šteffle.

O té nutné masové základně bych pomlčel.Hrávali jsme o mistra Evropy, když přivezl někdo bronz, byla ostuda.
Myslím, že jste si vybral blbej příklad. Basket tady hrávalo vždy jen pár lidí a výsledky byly vynikající. Ted se to hraje všude a mastíme se s Ukrajincem, Estoncem a Maďarem udržení ve skupině.
Pravda, koš je u každýho druhýho batáku. Můžeme si rekreačně zaházet šestky.

Jestli je to se školstvím také tak, potěš PánBůh.
15. 08. 2009 | 13:40

Pepa Řepa napsal(a):

baráku
15. 08. 2009 | 13:41

Imhotep napsal(a):

pro ondrejsteffl:

Ve školách jsou takové postavy - říká se jim učitelé. Někteří ve škole vydrží i dlouhodobě a někteří dokonce bedlivě pozorují, zkoumají a dotazují se žáků, jak ty testy vyplňují.
15. 08. 2009 | 13:45

Imhotep napsal(a):

pro ondrejsteffl:

S tím Vaším tvrzením 15.08.2009 13:34:00 si děláte jenom pr..l, že jo?!
15. 08. 2009 | 13:49

vaclavhorejsi napsal(a):

Pane Steffle,

pisete o velmi dulezite veci, ale podle meho nazoru ne zcela spravne.

Ja jsem si drive take myslel, ze je lepsi, kdyz budou vseobecne lide chodit dele do skoly, ze se to projevi na alespon castecnem zvyseni jejich kulturni a vzdelanostni urovne. Zda se, ze tento trend existuje ve vsech vyspelych zemich, takze bychom to meli delat take tak, i kdyz je to velmi nakladne.

Jsou zde ale dve dulezite otazky:

1. Naklady na pokryti tech dalsich nekolika let studia; da se na to pohlizet jako na sveho druhu socialni davky...

2. Ten vas priklad s basketem neni dobry - rikate, ze v tom meste se nadale hraje extraliga, ale ta rekreacni zakladna je sirsi.
V realnem zivote ale dochazi k tomu, ze je stale mene "treneru te spicky", protoze ucitele na strednich a vysokych skolach jsou zahlceni temi zastupy podprumernych taky-studentu, takze tim jednoznacne trpi vychova te spicky. Oni se nastesti aspon nekteri ti spickovi studenti jaksi postaraji sami o sebe, protoze maji o vec zajem, ale stejne to neni ono.
V poslednich letech pozoruji docela intenzivne, ze narusta pocet studentu, kteri na fakulte v zakladnim kursu imunologie, ktery prednasim, proste mentalne naprosto nestaci; az je mi jich nekdy lito - jsou to lide, kteri by za mych casu meli velke potize dokoncit stredni, mozna i zakladni skolu.
Ale fakulta je bere, protoze cim vic lidi vezme, tim vic dostene od statu penez.

Takze bude zrejme potreba, abychom krome dnesnich "vysokych skol" zavedli jeste nejakou kategorii "supervysoke skoly" (a mozna neco takoveho i na urovni strednich skol), na kterych bude studovat tech par procent nejschopnejsi populace, jako tomu byvalo.
Po nekolika letech prijde asi zase nekdo s nejakou "bolonskou vyzvou II", pozadujici, aby 50% populace absolvovalo i tyto "supervysoke skoly" (s prislusnym drastickym poklesem kvality). Po nekolika letech se to treba vyresi zase nejakymi "hypervysokymi skolami".
Takto to muze jit do nekonecna - dalsi superlativni slova se jiste vzdycky najdou, n'est ce pas?

..
15. 08. 2009 | 14:11

vaclavhorejsi napsal(a):

ondrejsteffl:

Mezitim jste tam dal ten posledni prispevek, ve kterem ten problem "resite" take semanticky.
Chybi nam v tom ale ty "opravdove vysoke skoly", resp. v me terminologii "supervysoke".

..
15. 08. 2009 | 14:13

Imhotep napsal(a):

Bez komentáře:

O. Šteffl:
"Mně MUDr. jako číšník nevadí (naopak, umí mě resustitovat, když se opiju :-)), ani nezaměstnaní vysokoškoláci. Jsme bohatá země a je po všech stránkách lepší, když naše bohatství investujeme do vzdělání než když ho "prožereme"."
Zpráva aktualne.cz:

http://aktualne.centrum.cz/...
15. 08. 2009 | 14:13

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,
tak v tom s Vámi hluboce, ale opravdu hluboce souhlasím.

Budu se jen modlit, až moje lékařka odejde do penze a já se budu hlásit u nějaké mladé absolventky, aby se současná LF té z mého mládí alespoň trochu podobala.

Vaše odpověď - i s tím učilištěm - je natolik pregnantní a vyčerpávající, že zavírám ústa.
15. 08. 2009 | 14:20

prirodovedec napsal(a):

imhotep: Dekuji za odkaz na ten neznamy blog vyse. Bavil jsem se kralovsky. Autor je velice osobity, stiplavy - neprijemny, provokujici (ma jiste i chyby), ale kdo chce cist i diskuse uvedomi si mnohe k podstate diskusi "o modernizaci" a "o testech".

Sam si myslim, ze nesmiritelne kriticti reformatori kdysi, aby prosadili sve diky svym expresivnim argumentum (protoze nemohli mirne prosadit nektere jiste vyborne postrehy) pozdeji vyvolali nesmiritelne duchy kritizovanych. Mnohdy i proto, ze kritizovani casto maji pocit, ze reformatori znovuvynalezaji kolo misto aby pochopili druhe. :)

A ted se casto valci, protoze kazdy haji casto tu svoji jedinou cestu. Doporucuji pokud jste necetl:

http://martisek.blog.denik....

Je to diskuse o ucebnicich a nepochopeni. :) Pritom jak autor blogu tak kritizovany meli jiste sanci na blizke pohledy a oba jsou (po me resersi) vysoce uspesni ve sve praci. Ted uz si zrejme diky osobnim stretum neporozumi. :)

Geneze toho stretu? Pro mne ma obecny presah:

Matematika (cokoliv) muze byt ucena velice nezajimave (obvykle kdyz je pouzit deduktivni monograficky zpusob - casto je promitnut do prednasek VS, SS, ZS). Je proto vyborne, kdyz se uci na motivujicich prikladech, ukaze se studentum, ze mnohemu mohou porozumet a umet, kdyz chteji. Vlastne se tim nenapadne (induktivne) ukazuje, jak se metody tvorily. Je to takovy pohled do kuchyne. Studenta to chyti, nestoji uz v ucte, nemusi memorovat, najednou ma pocit, ze dostal nastroj, vidi, jak to funguje, ma sebevedomi, zkousi to ...

Jenze. Dochazi samozrejme ke zjednoduseni z pedagogickych duvodu. O mire toho zjednoduseni je VZDY diskuse (v uvedenem blogu slo podle mne o dve veci: pouzivani zakladniho pojmu - definice/vysvetleni a zapominani podminek/predpokladu toho, ze neco lze pouzit nebo tvrdit - to je podle mne obecne podstatne!).

Proces osvojeni latky by podle mne nemel zustat u toho sebevedomi a zdanliveho pochopeni, ze matematika (neco jineho) je vlastne strasne jednoducha, jen se to taji a neumi vylozit :) ale mel by vest k tomu, ze si student uvedomi, ze "to predtim" bylo vyukove zjednoduseni, ktere mu "otevrelo branu", ale ze diky tomu, ze si klade otazky, chape, ze mu vlastne predtim ucitel "zamerne nepresne lhal". :)

Pri ustnim vykladu to zkuseny kantor zvlada pripomenout. V odbornych textech je pak toto druhy klicovy moment po uvodni srozumitelnosti vykladu a nemene dulezity. Citovany bloger vypichl to druhe, kritizovany autor to prvni a pohadali se. :)

Podle mne pri vykladu nema byt cilem veci (zdanlive) zjednodusit, ale prostrednictvim zjednoduseni povzbudit studenty k hloubani a premysleni a k uvedomeni si cele slozitosti a v cem to zjednoduseni spocivalo. A to je podle mne podstata predmodernich i pomodernich :) uspesnych vyuk. Na tom nic nezmeni, ze "vyukova Wokna XP" aktualizuji a nazvou "Vista". :)

A tak vznikaji spory. Kantor, ktery to umi je proste iritovan, pokud mu nejaky nechapajici reformista vnucuje tuto podstatu (spojeni zjednoduseni a motivace k hloubani a pochopeni slozitosti a tak stale dokola), kterou davno pouziva a vnucuje mu, aby to predelal do noveho kabatu, protoze reformista obvykle neni schopen si uvedomit, ze mnohe lze i v ramci toho stareho kabatu, ale on to treba neumi. Jeden druheho neslysi.

Jak jsem psal jinde. Pro mne se pohybuji u oboru jejichz studium rozviji dusledne logicke mysleni (daly by se doplnit dalsi privlastky), a to je dulezite. Klasicke pristupy maji tu vyhodu, za zahrnuji zkusenost generaci a jsou jim jak vyladene, tak zkostnatele. Misto aby se slo k podstate problemu a vylepseni, delaji se medialne vitanejsi "Vista" revoluce. :)

Jeste pro Vas: K testum mam bohuzel v archivu od kolegu zajimave vyhodnoceni vysledku z jedne ekonomicke skoly v Brne. Tehdy se prokazala relativne vyznamna negativni korelace mezi tzv. testy vseobecnych znalosti a paralelnimi vysledky prijimacich zkousek z matematiky (u stejnych studentu). Mohlo jit o vyjimku, ale bylo to zabavne. Testy umoznujici zkouset metodou americkeho serzanta proto, byt casto brilantni od SCIO :), pro mne nejsou jedinou moznosti. Povazuji za vhodne uchovat rozmanite portfolii pisemnych praci, ustnich zkousek, prezentaci ...

Doporucuji k testum dalsi blog Vami citovaneho autora:

http://martisek.blog.denik....
15. 08. 2009 | 14:24

Imhotep napsal(a):

pro vaclavhorejsi:

Asi Vás to udiví, ale s Vašimi příspěvky plně souhlasím :)
Jenom bych prosil použít stejnou ostrou optiku pro AV, především pro její humanitní část.
15. 08. 2009 | 14:25

Miloslav Pouzar napsal(a):

to Vaclav Hořejší: Váš model naráží na omezenou délku života, a to zejména mentálního. Mozek stárne a výkonnost klesá - proto není jedno, jestli se člověk něco naučí na základní, nebo na střední a nebo až na vysoké škole. Vezmu li analogii se sportem, pokud chce být někdo špičkovým profesionálním hokejistou a ve třiceti ještě neumí pořádně bruslit, je směšný. Proč to v případě špičkového chemika tak směšné nikomu nepřipadá...
15. 08. 2009 | 14:29

naivka napsal(a):

dobrý den.

nestudovala jsem na vysoké škole a moje názory či náměty mohou být chybné. v tom případě se předem omlouvám.
domnívám se, že dnešní pojetí výuky je zastaralé. každý člověk bez rozdílu by měl mít přístup ke vzdělání, a to jakéhokoliv druhu. dnes, kdy doménou v našich životech se stává počítač, by neměl být problém dosažitelnosti kvalitních výukových programů pro každého, kdo si chce rozšiřovat svoje obzory a vzdělání. naše společnost svým způsobem směřuje k virtualitě, a tomu se zřejmě neubráníme. nejsem ekonom, ale třeba jen za jeden jediný průměrný plat jednoho učitele na základní škole by mohl být zakoupen kvalitní počítač pro žáka. a za druhý takový plat by jistě byl k mání kvalitní vyučovací program. samozřejmě, malé děti by ještě měly mít možnost být vedeny i učitelem. u těch starších manuální dovednosti by po vstupních teoretických testech, opět přes počítače, bylo možné absolvovat v kamenných budovách k tomu účelu zařízených. socializační a civilizační schopnosti mladých lidí by bylo možno vyřešit vybudováním různých klubů. peníze by bylo možné čerpat z ušetřených peněz, kterými je dle mého soudu plýtváno na školství ve formě, v jaké se nachází právě dnes... výhodou by bylo i to, že kluby by mohly být budovány v místech, kde střední či vysoké školy nejsou, neboť náklady na jejich provoz budou jistě mnohonásobně nižší než provoz jedné takové školy. mladí lidé by se v klubech mohli setkávat snad na vyšší úrovni než jenom na klasických hospodských zábavách. opět si představuji, že kluby by byly vybaveny počítači, ale zároveň by mladí lidé měli možnost přímé komunikace i mezi sebou. zkrátka, domnívám se, že dnešní forma pojetí výuky již je nevyhovující. odpadl by stres studentů, šikana, odpadly by nadbytečné finanční náklady spojené s výukou v kamenných budovách a jsem přesvědčena, že i kvalita výuky by byla mnohem lepší. mladí lidé či i ti starší, kteří by chtěli zvyšovat si svoje vzdělání, by měli možnost mezi sebou komunikovat na pro tyto účely vytvořených webových stránkách a vlastně si tak svoje poznatky upevňovat či rozšiřovat i formou dialogu mezi sebou.

pokud jde o strukturu zájmů, či studovat nebo se spíše připravovat na řemeslné práce, opět nevidím problém v dnešní době počítačů sbírat data o potřebnosti každého konkrétního řemesla, práce, a jeho průměrné finanční hodnocení. nevidím také důvodu, proč by měla být srovnávána manuální práce s duševní. obojí je nesrovnatelné, každá taková činnost vychází z jiných předpokladů. ale obojí společnost potřebuje. alespoň dokud ještě nežijeme ve virtuální realitě :-) ...
15. 08. 2009 | 14:30

Pepa Řepa napsal(a):

Imhotep napsal(a):
"Mně MUDr. jako číšník nevadí.

Mně taky ne.
Vadí mně ale číšník jako MUDr.
15. 08. 2009 | 14:32

každý co umí napsal(a):

pro ondrej steffl:
jakou vysokou školu byste doporučil řemeslníkovy? To je vážně nesmysl..
Hlavní otázkou zůstává zda-li je dobré, že lidé kteří by dříve pracovali jako svářeči a zedníci apod. a vydělali by si pěkné peníze a dělali by nejspíš i práci která je baví, dnes za docházku dostanou diplom a neumí nic, na trhu práce je předběhnou ti co mají více intelektu a oni mohou ledatak na pás. Já si myslím, že to dobré není ale chápu, že se na tom neshodneme..
15. 08. 2009 | 14:34

Imhotep napsal(a):

pro Pepa Řepa:

To jsem citoval pana Šteffla. Mně totiž dost vadí obojí :)
15. 08. 2009 | 14:36

NOVAK napsal(a):

ZA PENÍZE STÁTU VÝSLEDEK 40% NA ÚŘADU PRÁCE, MÁLO POUŽITELNÍ, JINAK EKOTERORISTIČTÍ VYDĚRAČI, OPRAVDU VÝSLEDEK ZVRHLÉ ŠKOLSKÉ KONCEPCE! STÁT ČR SELHAL V ŘADĚ RESORTŮ: ZEJMÉNA ŠKOLSTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ I SOCIÁLNÍ PÉČE! ŽÁDNÝ SYSTÉM NESMÍ ŘÍDIT IDIOTÉ=ČEŠTÍ POLITICI A ZLODĚJI! ZVRHLÁ CELÁ SPOLEČNOST, KDYŽ NECHÁ VLÁDNOUT BANDU KRIMINÁLNÍKŮ
15. 08. 2009 | 14:44

Karel Mueller napsal(a):

Václav Hořejší:

Pane profesore,
ten Váš příspěvek je čistá desítka :-)).
15. 08. 2009 | 14:48

Imhotep napsal(a):

pro Novak:

Vypněte si Caps Lock. Je to to ta třetí klávesa vlevo odspodu :)
Jinak na Vás přijde zdější senzor a bude se mazat :)
15. 08. 2009 | 14:53

JH napsal(a):

vaclavhorejsi: obávám se, že to bude horší - v této zemi žádné supervysoké a hypervysoké školy nevzniknou (v nejbližších 10-20 letech): dotace od státu jde na studenta, ne na znalosti, IQ či schopnosti.

Nicméně asi budeme na světové špičce v procentech vysokoškoláků - kam se na nás (už teď) hrabou takové USA či SRN ...
15. 08. 2009 | 15:02

Karel Mueller napsal(a):

naivka:
To je vskutku nainí přístup k věci, zcela pomíjíte, že především záleží na mentalitě.

Samovzděláat se můžete celý život, nikdo v tom nikomu nebrání. Znám spoustu lidí se základním vzděláním, kteří jsou velmi sečtělí, zejména se zajímají o historii a jejich znalosti jsou podivuhodně rozsáhlé a hluboké. Takto lze jít od jednoho oboru k druhému. I v těch exaktních vědách jsou fandové, kteří přečtou každou populárně naučnou knihu.

Mě by se také líbilo se přihlásit tak na rok na MFF a dostudovat kompletně teoretickou fyziku (jsem jaderňák). Ale nemělo by to smysl, je velmi nepravděpodobné, že bych v ní něco udělal. A tak jsem obecnou relativitu nakonec pro své potěšení nastudoval sám.

Prostě v tomto nikdo nikomu nebrání.
15. 08. 2009 | 15:03

naivka napsal(a):

pan Karel Mueller

děkuji vám, pane, za vaši reakci. nijak se nebráním vašemu hodnocení mého příspěvku; vím, že je naivní, nepropracovaný.
ale prosím, domníváte se snad, že školství může fungovat v nezměněné podobě i za dalších třeba pár desítek let ? domníváte se, že je správné, aby děti na základních školách již od svých šesti až do patnácti let procházely stále stejným způsobem výuky, ktera je tak moc závislá především na schopnostech učitele, ale i jeho náladách ? na vysoké jsem nestudovala, ale mám zkušenosti ze střední školy. ty hodiny a hodiny proseděné ve školních lavicích bych dnes zcela určitě vyměnila za kvalitní počítačový program a jsem přesvědčena, že bych maturovala s mnohem hlubšími znalostmi i perspektivou, co dál ... ale máte pravdu, naše životy máme v rukách především my sami, a mezi ně patří i naše záliby :-) ..

ještě jednou vám děkuji a přeji příjemné odpoledne.
15. 08. 2009 | 15:21

Karel Mueller napsal(a):

naivka:
Děkuji za zdvořilou odpověď :-), ale to jste posunula celý problém trochu jinam. Na toto téma jsme měli nadávno diskuzi u pana Krůty http://blog.aktualne.centru...
kde bylo diskutováno, co by měla škola dát. Velmi zjednodušeně 2 věci: Naučit myslet (to především) a jednotlivé složky inetligence dostat na co nejvyšší úroveň a pak poskytnout určitou sumu všeobecných znalostí, které by měly patřit do "výbavy" každého vzdělaného člověka. A to jak z humanitních, tak přírodovědných oborů.
Víte, na SŠ jsem nesnášel např. botaniku. Kdybych nebyl tak dobrý např. v matematice, tak mě snad nechali propadnout. Znalosti takřka nulové. Dnes jsem zahrádkář, květinář, ovocnář atd. :-), prostě léta i mění vkus. Samozřejmě jsem ty základy průběžně dostudovával.
Chci tím říct jen to, že i zdánlivě zcela nezajímavý (pro nás) obor patří ke všeobecnému vzdělání a měla by jste mít určitou elementární sumu znalostí o tomto oboru. Nadto nikdy nevíte, k čemu se může hodit.

Kdepak, odmítám úzkou specializaci s klapkami na očích v ranném mládí, to děláte jen fachidioty.
15. 08. 2009 | 15:53

IvanT napsal(a):

Myslim ze neni pochyb o tom, ze pokud je to mozne, kazdy obcan by mel dosahnout co nejhlubsiho vzdelani odpovidajiciho jeho schopnostem. Narod vzdelanych lidi ma urcite lepsi vyhlidky jak spolecensky tak ekonomicky, a vzdelani urcite poskytuje moznost ze zivota vic mit.

Ani servirce neuskodi kdyz bude vedet vic nez co se dozvi v zakladni skole (a neni zadny duvod nad servirkami ci svareci ohrnovat nos). Byvaly doby kdy si nekteri lide mysleli, ze neni potreba, aby kazdy umel cist, psat a pocitat, dnes by tak uvazoval asi jen nektery z tech, kteri to skutecne neumi a zeme kde minimalni nebo zadne vzdelani je pravidlem jsou jasne na dne rozvoje.

Nemyslim si take, ze bude-li kazdy mit vic vzdelani, nebudou svareci a servirky. Kdyz treba sociologove nenajdou zamestnani
ve svem oboru, nauci se (navic) neco jineho. A nemusi v tom byt o nic horsi nez svareci nebo servirky s kratsim vzdelanim. Naopak - da se cekat ze je vyssi vzdelani pripravi na to ucit se nove postupy, technologie, a nastroje, ktere se objevuji se stale castejsi frekvenci.

Problem vidim ve skolstvi - to musi najit zpusob jak poskytnout vsem amximalni primerene vzdelani.
15. 08. 2009 | 15:57

naivka napsal(a):

pan Karel Mueller

jen pro přesnost, nikde se v mých příspěvcích nezmiňuji o jakékoliv úzké specializaci. naopak, zcela s vámi, pane, souhlasím. i já jsem pro co nejširší obzory každého z nás, přesně tak, jak píšete i vy sám. jde mi jen o způsob výuky, který v současné době je podle mého soudu neadekvátní době i potřebám jak jednotlivců, tak celé společnosti.

nu, nakouknu raději na blog pana petra klána. tam jsem si jistější vzhledem k mým zálibám :-)
15. 08. 2009 | 16:24

Karel Mueller napsal(a):

Všem, zejména starším:

Kdo pamatujete reálsocialismus, tak si vzpomenete, že s podobnými nápady přišli už dávno bolševici, tj. mít vzdělaný celý národ. Vyřešili to nakonec v podstatě geniálně: Zavedly VUMLy. Ty byly zaměřeny na společenské vzdělání podle jejich představ - tj. samozejmě hlavně na teoretický komunismus.

Naštěstí tím školství nijak neutrpělo. Dnes je katastrofa v tom, že ty současné VUMLy jsou postaveny na roveň běžné VŠ a nadto se předpokládá, stejně jako kdysi v 50 letech v době nejextremnějšího bolševismu, že jsou všichni v podstatě stejně schopní a každý může vystudovat cokoliv.
15. 08. 2009 | 16:43

Karel Mueller napsal(a):

naivka:
Máte pravdu, pardon :-). Přečetl jsem Váš příspěvek ještě jednou a ten konec jsem pochopil trochu nesprávně.
15. 08. 2009 | 16:46

Jos napsal(a):

To autor,
domnívám se, že jste se svou sportovní retorikou totálně vedle.Vzdělávání totiž není soutěž. Je to (nebo by měla být)práce na plný úvazek. A odměnou by měla být kvalifikace, kde měnou je nějaký druh osvědčení nebo vysvědčení. Jenže "odměna" prošla neuvěřitelnou inflací (nejspíše díky zcela nesmyslnému nastavení systému, který zajímají jen peníze, a změnám vedoucím k celkovému poklesu úrovně systému jako je na př. zrušení povinné maturity z matematiky atd.). Takže nominálně na tom můžeme skutečně být lépe,vysvědčení je více, ovšem jaká je jejich reálná hodnota po inflaci? Bůh ví.
Vy jste ovšem svými aktivitami také "přispěl". Ale bohužel nikoliv k růstu. Zkuste si o tom pohovořit s učiteli, kteří se s vašimi aktivitami potýkali a potýkají.
15. 08. 2009 | 16:50

K. Lippmann napsal(a):

Aby bylo zřejmé, o čem se vlastně diskutuje, měl by pan Šteffl napřed vysvětlit své pojetí vzdělání, protože to, co prověřují testy, jimiž jeho společnost Scio zaplavuje naše střední školy, lze vzděláním nazvat jen s hodně velkou mírou nadsázky.
15. 08. 2009 | 16:59

scientist napsal(a):

pane Šteffle,
ta další diferenciace kvality probíhá na Západě po dvou osách.
a)Ve stabilizovaných společnostech se začíná už výběrem střední školy - každý ví, která je ta dobrá, o univerzitách platí to samé.
A je jen otázkou času, kdy i zde nebude jedno, z jaké školy má uchazeč diplom. Koneckonců, dnes už v každém větším městě se ví, který gympl je ten dobrý.
b) kromě "super/hyper škol" fungují jako značka kvality i PhD

Co stojí za pozornost je frustrace některých lidí, kteří vidí, jak každý druhý mládežník bude mít to, co oni nemají - diplom. K tomu nárůstu došlo strašně rychle a po určitou dobu bude mít mladá generace zvýhodnění na pracovním trhu.
A taky vyšší osobní prestiž.
Hudrání na "nepotřebné vysokoškoláky" je součástí boje o "symbolický kapitál".
Já i má manželka jsme z dělnických rodin a občas si to u příbuzných musíme vyžrat a poslouchat jejich provokace, které nejsou nic jiného, než jejich snaha o uchování vlastní sebeúcty. Vlastně nám těmi provokacemi nechtěně prokazují uznání, jinak by jim to za to přeci nestálo :)
15. 08. 2009 | 17:00

scientist napsal(a):

mimochodem, na Západě jsou VŠ studenti báječnou rezervní armádou pro nekvalifikované/nízkokvalifikované/sezónnní práce, neb musí během studia makat.

Na to by panikáři typu "a kdo bude zametat chodníky, když budou mít všichni diplom", neměli zapomínat.
15. 08. 2009 | 17:08

Imhotep napsal(a):

pro scientis:
Nejmenovaná strojírenská firma při výběru pracovníků na vyšší dílenská místa zadala:
"Kdo má výuční list, toho nám pošlete hned. Jestli něco umí, to zjistíme. Velmi pečlivě a tvrdě prověřte maturanty, protože maturitní vysvědčení má v téhle zemi kdokoli. Teprve ty nejlepší nám pošlete."
15. 08. 2009 | 17:15

Imhotep napsal(a):

scientis 15.08.2009 17:08:40
Úsměvné :)
15. 08. 2009 | 17:17

Jan Pacovský napsal(a):

Cituji: "každý co umí. A nemůže mít řemeslník vysokou školu?"
K čemu mu bude?
15. 08. 2009 | 17:21

Imhotep napsal(a):

pro Jan Pacovský:
K ničemu. Ale kolik se na tom uživí lidí ...
15. 08. 2009 | 17:28

Jan Pacovsský napsal(a):

Cituji:"
ad 3. Mně MUDr. jako číšník nevadí (naopak, umí mě resustitovat, když se opiju :-)), ani nezaměstnaní vysokoškoláci. Jsme bohatá země a je po všech stránkách lepší, když naše bohatství investujeme do vzdělání než když ho "prožereme"."

Hluboce smekám před "moudrostí" tohoto argumentu.

P. s. resustitovat se píše, doufám, resuscitovat.
15. 08. 2009 | 17:37

tazzz napsal(a):

Vážený, Váš článek je sice zajímavý, ale postavený na špatných základech ... cituji "Mladí lidé jsou nejvzdělanější generací, jakou jsme kdy měli."Správně by bylo znění "Mladí lidé mají lepší poměr VŠ a SŠ vzdělání, než v minulosti".
Dosažené vzdělání nijak neovlivní schopnost myšlení či správného úsudku a ve většině dnešních maturantů nebo vysokoškoláků (odlédnu-li od medicínského, výpočetního nebo jinak specializovaného typu) ani možnost lepšího začlenění se do nějakého pracovního seskupení.Dnes má daleko více než dříve význam konexe a ostré lokty.Nedivme se, že mladí nechtějí pracovat, když k tomu nebyli vedeni a myslí si (stejně jako naše a všechny předešlé generace a vždy špatně), že před nimi padne svět na zadek.Pravda bude nejspíš taková, že SŠ a VŠ vzdělání dává mladým lidem čas na rozmyšlenou a těm, kterým je shůry dáno, i průpravu do budoucího zaměstnání.Jinak pro mě osobně je důležitější kvalita a kvantita současných takymaturantů mě nijak štěstím nenaplňuje.
15. 08. 2009 | 18:12

Jan Pacovský napsal(a):

Doplnění a poněkud vážnější k číšníkovi resuscitátorovi:
Vcelku mi nebude jeho vysokoškolské vzdělání vadit, pokud jej nebudu financovat svými daněmi. Ty by mohly podpořit něco smysluplnější (i v ČEZku).
15. 08. 2009 | 18:26

ondrejsteffl napsal(a):

JH
Ke špičce máme hodně daleko. Viz např. poslední graf pod článkem. Přes 50 % čisté míry vztupu do terciálního vzdělávání navíc máme jen poslední tři roky, mnohé země (např. skandinávské) generují vysokoškoláky v takovém počtu již řadu let.
15. 08. 2009 | 18:31

ondrejsteffl napsal(a):

každý co umí

Dosavadní statistiky nezaměstnanosti vždy ukazovali nejnižší čísla u vysokoškoláků. Nezaměstanost klesá s výší vzdělání téměř vždy a všude. Uvidíme ale během krize a po ní.
15. 08. 2009 | 18:35

ondrejsteffl napsal(a):

Jos

Titulománie je u nás veliká. Důležité je ale vzdělání, ne titul. Hezky to na vlastním příkladu popisuje scientist 15.08.2009 17:00:37.
Že došlo k veliké infaci titulů není pochyb.
15. 08. 2009 | 18:39

ondrejsteffl napsal(a):

K. Lippmann
Že vzdělávání (ani vzdělání) nejsou testy, to si můžete přečíst snad v každém materiálu, který jde ze Scia do škol. Podrobněji pak třeba v mých filipikách proti státní maturitě (kde velká tendence to spojovat). Test je nástrojem měření, který z celého vzdělání navíc umí měřit jen malý kousek.
15. 08. 2009 | 18:44

ondrejsteffl napsal(a):

scientist
Úplný souhlas. U nás ovšem zatím diferenciaci kvality brání to, že všechny fakulty chtěly být špičkové, univerzitní, výzkumné. Teprve v poslední době jsou náznaky změny.
15. 08. 2009 | 18:47

ondrejsteffl napsal(a):

Tazzz
Píšete: "Dosažené vzdělání nijak neovlivní schopnost myšlení či správného úsudku a ve většině dnešních maturantů nebo vysokoškoláků (odlédnu-li od medicínského, výpočetního nebo jinak specializovaného typu) ani možnost lepšího začlenění se do nějakého pracovního seskupení."

Nemáte pravdu, podívejte se na odkaz uvedený v článku: http://nb.vse.cz/kdem/EKODE... gramotnost (což je sice nedokonalý, ale vcelku dobrý indikátor schopnosti myšlení či správného úsudku) zcela jednoznačně roste s délkou vzdělávání.

O lepší šanci vysokoškoláků na dobrou práci zase jednoznačně svědčí statistiky nezaměstananosti nebo průměrné výšky platů. A mimochodem taky to, že zájem o VŠ studium stále roste.
15. 08. 2009 | 18:55

MaB napsal(a):

O. šteffl: "Mně MUDr. jako číšník nevadí (naopak, umí mě resustitovat, když se opiju :-)), ani nezaměstnaní vysokoškoláci."
Pane, pokud vám nezaměstnaní vysokoškoláci "nevadí", tak to radši běžte dělat něco jiného, než vzdělávání. I kdybych tenhle váš názor bral jako nadsazený úlet, je to prostě neuvěřitelná pitomost.
15. 08. 2009 | 18:56

Georges napsal(a):

Suma sumárum, kdyby v Česku nebyl bordel ve všem a všecko se nedělalo jen jako "podnikání pro podnikání", tak bychom si více vážili i svého vzdělání a titulů.
Přesto se stále najdou lidi, kteří /např. typicky nesouce titul ing./ pohrdají jinými typy titulů či vzdělání /mgr. apod./. Je proto třeba mít co nejlepší všeobecný přehled, aby toto mohl člověk hodnotit a pak je třeba spolu měřit věci "ze stejnáých škatulek". Kdyby k získání této dovednousti mělo stačit i pár let studia navíc, pak Gott sei Dank;-)
15. 08. 2009 | 18:57

David Kalhous napsal(a):

S chutí jsme si přečetl blog i diskusi. Měl bych ale jednu poznámku, která souvisí s tím, že tak trochu vím, jak uvažují mnozí absolventi vysokých škol. Pracoval jsem ve výzkumu, z finančních důvodů jsme si však našel místo jako úředník v jedné zahraniční firmě. VŠ tam má kde kdo. Avšak jen málo z těch, kdo ve firmě pracují, je spokojený. Každý se totiž domnívá, že tím, co dělá, jako by ztrácí čas. Jinými slovy: domnívám se, že absolutorium je u těchto lidí spojeno i s představou, že získali jakýsi patent na úspěch a štěstí, kterého ale zákonitě nemůže dosáhnout každý. Fakticky se tak boj o uplatnění se jen přesunul ze snahy "dostat se na vysokou" ke snaze "sehnat flek", přičemž poskytuje výhody určité skupině lidí, jejichž kulturní a nebo ekonomický kapitál jim dává "vrozenou" větší pružnost. Zůstává však širší skupina lidí, která to štěstí mít nemusí, ale žije v marné iluzi, že přijde. Četl jsme o takové smutné skupině pauperizovaných vysokoškoláků ve Francii a osobně se domnívám, že na ní není nic "veselejšího" než na skupině nezaměstananých učňů, spíše naopak. Ti učni se totiž nebudou stydět dělat manuální práci, což se o lidech s VŠ v průměru říci nedá.
15. 08. 2009 | 20:15

Johny napsal(a):

Hezky napsaná úvaha, ale obávám se, že její vyznění je v podstatě opačné, než jaké bylo zamýšleno.

S využitím "košíkové" alegorie - máme město plné průměrných basketbalistů. Pokud z něj někdo uspěje na profesionální úrovni, bude to v podstatě stejné množství hráčů jako dříve (fyzické předpoklady dle Gaussovy křivky). Ale kdyby místo basketbalového šílenství hrál každý sport, ke kterému má vlohy, mohlo být město mnohem sportovně úspěšnější. A ti, kdo nemohou sportovat, se mohli třeba věnovat hudbě. Když se konají fotbalové a hokejové šampionáty, naše město se jich nyní neúčastní - a občasné úspěchy v košíkové to zdaleka nevyrovnají. Nehledě na to, že divadlo bylo pro nezájem zrušeno a koncerty se rovněž nekonají- nikdo neumí hrát, nikdo není zvyklý poslouchat.

Tvrdíte, že současná generace je vzdělanější. Je to možné (kvůli snížení úrovně však diskutabilní), ne nutně však pozitivní. V průměru se zvyšuje dosažená úroveň vzdělání. Z toho vyplývá, že mnoho lidí, kteří dříve VŠ neměli, ji budou mít (a během studia parazitovat na státu i rodině), aby se potom uplatnili na místě, pro které by jim dříve stačila SŠ. Vlivem těchto lidí probíhá také inflace VŠ vzdělání - studenti z opačné poloviny Gaussovy křivky, dřívější elita, se vzhledem k sníženým nárokům a úrovni výuky rovněž přiblíží průměru.

Je to správné? Obávám se, že nikoli. Přihlédneme-li ke Gaussově křivce, vystihuje rovněž přirozené rozložení lidí ve společnosti z hlediska pracovního uplatnění. Není cílem všechny lidi dostat k pravému okraji - nepotřebujeme společnost tvořenou z poloviny špičkovými vědci - čistými teoretiky či vrcholovými manažery. Tito specialisté vždy potřebují pod sebou pevné základy - lidi, kteří jim postaví dům, budou je zásobovat výrobky běžné spotřeby, opravovat elektřinu...
Již dnes je poznat obrovský úpadek řemeslníků. Proč? Protože ti, kdo se dříve vyučili, patřili však k lepším, jdou na střední. Ti, kteří byli schopní středoškoláci kvalifikovaní pro praxi, jdou na VŠ. Vystudují např. ekonomii, sociologii či politologii... A potom jít pracovat třeba do telemarketingu.

Zprůměrování společnosti (zvýšení kvantity, snížení kvality) je tedy sice prvotně příjemné pro studenty a pro společnost SCIO, druhotně však povede ke snížení kproduktivity společnosti.
16. 08. 2009 | 00:30

JH napsal(a):

ondrejstefl:
Jsem trochu skeptický ohledně těch grafů, zejména mi chybí definice "skilled job" (zahrnuje to např. vyučeného zedníka? nebo úředníka na obecním úřadě? ... ani na 1 z těchto míst u nás není potřebná VŠ) i "tertiary education" - což zřejmě nezahrnuje jen naše VŠ, ale i různé nástavby, VOŠ, community colleges aj. a kdoví, zda to nezahrne i pomaturitní studium na jazykové škole apod. (?).

Problém v ČR asi je, že - předpokládám - valná většina z oněch 60 % míří na univerzity a "univerzity" - a pokud se v tomto procentu dostáváme na špici, kdoví, zda je to šťastné.
16. 08. 2009 | 00:42

JH napsal(a):

ondrejstefl:
"O lepší šanci vysokoškoláků na dobrou práci zase jednoznačně svědčí statistiky nezaměstananosti nebo průměrné výšky platů. A mimochodem taky to, že zájem o VŠ studium stále roste."

Tento argument pokládám za neprůkazný - srovnávají se zde "hrušky" a "jablka" - neboli šance na dobrou práci "starých, inteligentních, nedostatkových" vysokoškoláků na pracovním trhu z předchozích let, a šance "nových, ne za zas tak inteligentních, přebývajících" vysokoškoláků na trhu práce v následujících letech.
Je zřejmé, že jejch situace nebude tak krásná, jak si dnes mnozí představují.
16. 08. 2009 | 00:49

K. Lippmann napsal(a):

Nehci obracet pozornost diskuse k testům, proto jen upozorním, že na testech, jejichž povahu pan Šteffl vystihuje velice přesně, byly založeny koncem 90. let Sondy maturant, svěřené právě společnosti Scio a že mnoho vysokých škol těchto testů používá jako přijímacích zkoušek.
K. Lippmann
16. 08. 2009 | 09:42

schlimbach napsal(a):

testy nejsou všechno, navíc mnoho studentů se nedokáže při testech soustředit, když jde o krátký čas, napětí, nervozita atd... Dříve bylo velmi doboru zvyklostí a i povinností, aby například tovaryš dostal výuční list, že musel vytvořit vlastníma rukama nějaký předmět nebo něco prostě vykonat, aby to bylo hmatatelné, viditelné a aby se s tím mohl seznámit každý. Domnívám se, že by nebylo od věci v rámci maturity požadovat od studentů také jakousi "malou diplomovou práci" , která by měla ukázat, nakolik se daný student naučil učit, využívat samostatně nabyté vědomosti, a tyto práce stejně jako diplomové práce by měly být veřejně přístupné komukoliv, kdo má zájem se s nimi seznámit - například i zaměstnavatel, nebo vysoká škola, kam chce daný student postoupit. Tato práce by měla vycházet ze studentovy svobodně zvoleného směrování v dalším životě. Maturitní zkouška, která má za úkol prověřit nakolik byl student schopný se nabiflovat znalosti, které velice rychle zapomene namísto toho nejdůležitějšího - naučit se učit samostatně, přemýšlet, vyvozovat a navrhovat ... otázkou je, zda o to současná " elita " má vůbec zájem.
16. 08. 2009 | 10:07

Jana Ustohalová napsal(a):

Souhlasím s p.Štefflem.VŠ ať má klidně polovina populace.Důležité je, že při takovém množství titulovaných se bude jaksi automaticky rozlišovat mezi kvalitními a méně kvalitními VŠ.Do určité míry to funguje už teď, navíc kvalitní školy automaticky nenechají vystudovat všechny přijaté ani dnes. Např. letos na jednom z bc. oborů brněnské FSS neudělalo státnice 25% studentů, a to nemluvím o tom, kolik jich odpadlo během předchozího studia. Což svědčí o dost přísném přístupu ke studentům a o kvalitě fakulty. Navíc se v diskuzi nemluví o nepopiratelné výhodě studia na VŠ:když nic jiného, člověk se naučí aspoň myslet v souvislostech, vyhledávat informace, třídit je a orientovat se v nich, což je podle mě přesně ten důvod, proč by mělo VŠ studovat co nejvíc lidí.A pokud potom zjistí, že trh práce už nemá zájem o dalšího sociologa, tak na zedníka nebo stolaře se může rekvalifikovat vždycky. Opačně je to o dost těžší...
16. 08. 2009 | 11:26

Imhotep napsal(a):

pro Jana Ustohalová:

Cituji: "A pokud potom zjistí, že trh práce už nemá zájem o dalšího sociologa, tak na zedníka nebo stolaře se může rekvalifikovat vždycky. Opačně je to o dost těžší..."
Tak to s Vámi nesouhlasím. Řemeslo chce zručnost. To nemůže dělat také jen tak někdo, kdo si zamane. Teze o tom, že nepoužitelný vysokoškolák se prostě a lehce rekvalifikuje na řemeslníka, protože když vystodoval VŠ tak nějaké řemeslo přece zvládne taky, je mylná.
16. 08. 2009 | 12:24

Jana Ustohalová napsal(a):

To Imhotep:
Nejde o konkrétního zedníka nebo stolaře, ale o to, že vysokoškolák získal studiem jakési univerzální dovednosti, takže jeho případná rekvalifikace je jednodušší a kratší než v případě toho zedníka. Na místo zedníka si můžete dosadit účetního, ošetřovatele slonů apod.
16. 08. 2009 | 13:20

Imhotep napsal(a):

pro Jana Ustohalová:

Možná tak universální dovednosti o všem mluvit, ale to je něco jiného než schopnost a dovednost něco vykonávat. Hlavně ale také ve většině případů získá dojem, že má nárok na vysoký plat a všemožné zajištění ze strany zaměstnavatele.
Jinak u nás v hospodě se každý večer mnozí řemeslníci velmi snadno rekvalifikují na politology, sociology, kulturology, teatrology, rekreology .... :)
16. 08. 2009 | 15:01

Jana Ustohalová napsal(a):

Tak samozřejmě, že lidé studují částečně kvůli tomu, aby měli vyšší plat a lepší uplatnění, aby nemuseli makat u pásu v automobilce, to je přece pochopitelné. Velká část jich ale studuje proto, že má vlohy, je inteligentní a tito lidé naopak potom vědecky bádají za pár šupů, protože je to prostě baví, ještě nemají rodinu, kterou musí živit nebo to považují za svoje poslání. Já prostě nerozumím, proč si lidé myslí, že "studuje, protože je líný pracovat rukama" - a říkají to ti, kteří nikdy nestudovali. Nikdy jsem to neslyšela od vysokoškoláka, protože ten ví, co studium obnáší. Studuje, protože na to má a ti ostatní na to nemají nebo nechtějí studovat, proto pracují rukama. A mezi náma, na kvalitní VŠ člověku nic nedají zadarmo a musí si to sakra oddřít.
16. 08. 2009 | 18:38

jirizlatuska napsal(a):

Přidal bych dva odkazy k temetu urovne, testovani a prinosu:

Zajimava jsou cerstva zjisteni z Jizni Afriky (projekt nekdy z roku 2006, viz http://www.hesa.org.za/hesa...) o kterych je referovano v poslednim cisle University World News (http://www.universityworldn...) - podobna srovnani u nas bohuzel nejsou.

Z trochu pozitivnejsi strany jsou efekty "inflace" VS vzdelani, dokonce na PhD urovni, posuzovany v B.H. Casey: The Economic Contribution of PhDs, Journal of Higher Education Policy and Management, Volume 31, Number 3, August 2009, 219-227 (http://www.universityworldn...), ktery mi prijde relevantni i s ohleden na debaty kolem verejneho financovani vyzkumu.
17. 08. 2009 | 03:14

ondrejsteffl napsal(a):

jirizlatuska "podobna srovnani u nas bohuzel nejsou". Ale jsou, resp. je alespoň něco. Mám data umožňující srovnání let 1998 (celý maturitní ročník) a 2008 (40 000 uchazečů o studium), je bohužel nad mé možnosti to analyzovat hlouběji, ale něco z toho sepíši v pátečním pokračování. Jinak zvažuji, že dám data k dispozici veřejnosti.
17. 08. 2009 | 13:59

Michal Macek napsal(a):

podle vasich Gaussu sem v obou ohledech nadprumerny - no aspon nekde :)
17. 08. 2009 | 16:56

školáček napsal(a):

Je to vše jen problém MŠMT. Jedině oni mají tu moc regulovat počty studentů VŠ, jedině oni přidělují další akreditace a díky nim vznikají další vysoké školy. Blíží se volby a tak máme všichni možnost zeptat se našich politiků, co s tím budou dělat.
Jenže to je náš český problém, daleko větší než počty studentů - problém je naše politická pasivita. Umíme jen kecat u piva, ale k volbám pak nepřijde ani polovina voličů.
Tady je třeba začít - zbavit se všech Paroubků, Topolánků, Rathů a dalších a dát šanci novým lidem. Třeba se pak zlepší i problém s vysokým počtem nekvalitních absolventů.
18. 08. 2009 | 08:13

Motýlek napsal(a):

Mám stejný názor jako mnozí z vás,že kulturní antropology,pedagogy pro bůhvíco,sociology máme přespříliš.A to se otevřenou podporou ministerstva školství,protože to zcela vyjímečně fandí Univeritě J.A.Komenského.Rektor úzce za bývalého režimu spolupracoval s ministerstvem a nyní kolegové za úplatu zase mu to vrací.Pracují tam zase jeho kolegové z FFUK.
Mělo by ministerstvo tolik péče věnovat pedagogické fakultě,které je zřizovatelem.
18. 08. 2009 | 09:30

sW napsal(a):

Všichni se tu shodnou na tom, že obecn úroveň vysokých (a vzásadě všech) škol je nyní mnohem nižší než za "starých zlatých časů." Já nevím. Studuji PedF UK, za lehkou školu ji nepovažuju (i když třeba záleží na oboru) a při slavnostní imatrikulaci nám tehdejší paní proděkanka takžka se zatajeným dechem a lesknoucíma se očima řekla, že na nás budou kladeny vyšší nároky, než na naše předchůdce. Tak nevím.
18. 08. 2009 | 09:32

Pepazdepa napsal(a):

Boloňský proces: jak udělat z univerzit byznys?
http://blisty.cz/2009/6/29/...

Bílá kniha terciárního vzdělávání - nedostatečný a nebezpečný materiál pro kvalitu vysokého školství
http://blisty.cz/2009/3/6/a...

Boloňský proces
http://www.bologna.msmt.cz

Petr Piťha: Velká iluze českého školství
http://www.tydenik-skolstvi...

Ceske skoly produkuji negramotne blbce?
http://hedvicek.blog.cz/081...
18. 08. 2009 | 10:17

jirizlatuska napsal(a):

sW: Myslim, ze tyhle formulace trpi vagnosti (nerozlisuje se uroven studia napr. 5 procent nejlepsich z populacniho rocniku tehdy a dnes s prumernou urovni vsech, kdo studuji - i v tomto blohu je prumer/prumerna uzivano nekolika ruznymi zpusoby) resp. populistickymi formulacemi (typu "vsichni maji mit vysokou skolu" - v paralelnim blogu a redakcnim clanku, to je podprahova manipulace ctenarem).

V USA jsou podstatne vyssi proporce studijicich i vyssi uroven skol, samozrejme je to umozneno lepsim financovanim VS vzdelavani. I zde je ale prekvapive, ze lepsi vysledky jsou spojeny s peci o studenty zejmena tam, kde jsou vysledky vstupnich SAT testu slabsi (tyto vydaje jsou dulezitejsi, nez ekvivalent tuzemskeho "zvysovani normativu"). Pororuhodne take je, ze s konstatnimi vydaji na vyuku a zvysujicimi se vydaji na vyzkum klesa schopnost studentu skolu dokoncit - ucitele se vic venuji vlastnimu vyzkumu, nez studentum (americka ekonomicka studie na toto tema z dost renomovaneho zdroje je http://papers.nber.org/pape...). Ve Spojenych statech ted prezident Obama predklada navrhy na plne financovani americkych vysokoskolskych studentu a ekonomicky duvod proto je jednoduchy - pocita se s tim, ze potreba vzdelani pro pracovni mista bude v pomkeru 2:1 preferovat vysokoskolaky pred stredoskolaky (viz http://www.forbes.com/2009/...). Nasinecka predstava o tom, ze jsme jako zeme vyjimkou a vystacime s tim, ze nase deti posleme silou do uceni, i kdyz by chtely na vysoke skoly, mi prijde trochu k placi.
18. 08. 2009 | 10:37

anellus napsal(a):

K příspěvkům Ivana T a dalších o možné rekvalifikaci vysokoškoláků na řemeslníky. Jak správně uvedla Jana Ustohalová, mistrovské řemeso vyžaduje dlouhodobý cvik, v co nejmladším věku (obdobně jako výkonostní sport).
Proto je velmi naivní předpokládat, že vyskoškolák se rekvalifikuje v plnohodnotného řemeslníka. Například suverenní práci s zednickou lžící (nahazování a pod) ještě žádný člověk, který s tím začal po 30-tém roce věku nezvládl a je jedno kolik má titulů. Prostě nemá už ty roky, ve kterých je možno ten správný "gryf" do ruky dostat. A to platí i v řadě jiných řemeslných profesí. Je možné převařit vyučence, který má průměrné IQ ale vůli a snahu vystudovat na slušného ing. ekonomie ale neznám ing. ekonomie, který má zednický fortel v ruce.
18. 08. 2009 | 13:49

Milan H. napsal(a):

Hodně lidí zde má strach o to, aby bylo dost řemeslníků, ale nikdo svého synka nebo dcerku na řemeslo poslat nechce. Inu zařiďme to tak, aby děti těch druhých neměli VŠ vzdělání, že? Snaha údajně liberálně a demokraticky myslících lidí direktivně lidem určovat co mají studovat mne vždy naplňuje údivem a zděšením.

Problémem VŠ 21. století je to, jak uchovat kvalitu VŠ vzdělávání spolu se vzrůstající potřebou většího počtu absolventů. Jednou z odpovědí na tento problém je ten tolik opovrhovaný boloňský proces s rozdělením na tři stupně studia. Bc. pro běžné VŠ vzdělání dostačující pro většinu profesí, mgr. specializované vzdělání jako příprava pro vědeckou práci nebo vysoce specializované činnosti a studium doktorské. Jenže tuhle strukturaci většina českých VŠ přijala jenom formálně, ale většinou se s ní nijak neztotožnila a neuzpůsobila změnené struktuře také obsahovou náplň a personální zajištění výuky (větší zapojení doktorandů a mladých pedagogů na nižších stupních, využití pomocných vědecko-pedagogických pracovníků z řad mgr. a phd studentů atd.). Problém tedy je, že vš a vš učitelé jsou neobyčejně konzervativní a lpějí na starých studijních plánech a zavedených zvyklostech, místo aby se na situaci adaptovaly a saturovaly společenskou poptávku (za což je veřejnost především platí). Jinak díky za článek a za také některé diskuzní příspěvky (J. Zlatuška, J. Ustohalová).
18. 08. 2009 | 14:57

Milan H. napsal(a):

Hodně lidí zde má strach o to, aby bylo dost řemeslníků, ale nikdo svého synka nebo dcerku na řemeslo poslat nechce. Inu zařiďme to tak, aby děti těch druhých neměli VŠ vzdělání, že? Snaha údajně liberálně a demokraticky myslících lidí direktivně lidem určovat co mají studovat mne vždy naplňuje údivem a zděšením.

Problémem VŠ 21. století je to, jak uchovat kvalitu VŠ vzdělávání spolu se vzrůstající potřebou většího počtu absolventů. Jednou z odpovědí na tento problém je ten tolik opovrhovaný boloňský proces s rozdělením na tři stupně studia. Bc. pro běžné VŠ vzdělání dostačující pro většinu profesí, mgr. specializované vzdělání jako příprava pro vědeckou práci nebo vysoce specializované činnosti a studium doktorské. Jenže tuhle strukturaci většina českých VŠ přijala jenom formálně, ale většinou se s ní nijak neztotožnila a neuzpůsobila změnené struktuře také obsahovou náplň a personální zajištění výuky (větší zapojení doktorandů a mladých pedagogů na nižších stupních, využití pomocných vědecko-pedagogických pracovníků z řad mgr. a phd studentů atd.). Problém tedy je, že vš a vš učitelé jsou neobyčejně konzervativní a lpějí na starých studijních plánech a zavedených zvyklostech, místo aby se na situaci adaptovaly a saturovaly společenskou poptávku (za což je veřejnost především platí). Jinak díky za článek a za také některé diskuzní příspěvky (J. Zlatuška, J. Ustohalová). Vždycky když čtu příspěvky pana Zlatušky divím se jak je možné, že ho ještě žádná strana nejmenovala na post ministra školství.
18. 08. 2009 | 14:59

LaRosse napsal(a):

Vědomosti se naučit dají, výška ne. Vaše závěry jsou v podstatě pravdivé, Vámi použitý příklad je ale hloupý.
18. 08. 2009 | 16:03

blabla napsal(a):

ŠTEFFL SI MYSLÍ, že vysokoškoláci mají víc peněz než nějaký zedník? haha 90% zedníků a jiných má vyšší příjmy než vš. jinak by mě zajímalo co potomstvo šteffla, nejspíš vyučení, že? protože neznamená že když jeden má vysokou, že i ostatní jsou stejně chytří, většinou vystudují s donucení rodičů a moc neumí, u Vás asi taky ne?
18. 08. 2009 | 17:39

Masařka napsal(a):

Prej kolegy bloggera :)))

Akademici se asi na akademické půdě, AVCR, ci institutu Scio pomerne solidne nudi, no, jo, nemaji prachy, tak nemaji co delat :)))
18. 08. 2009 | 20:04

OSN napsal(a):

už nic
18. 08. 2009 | 22:35

Mirek napsal(a):

Pane kolego, já mimo jiné učím na soukromé vysoké škola a nepřál bych Vám vidět ten úpadek. Nedělejte si iluze, že dnešní studenti něco čtou... I když to mají jako povinnost ke zkoušce, většina z nich nikdy v knihovně nebyla. Kvalita diplomových prací je příšerná. Stojí to spoustu peněz a je to k ničemu. Mnohem více bych ve společnosti uvítal šikovné svářeče, truhláře apod. Myslím, že by to byly lépe vynaložené prostředky a společnosti by se to rentovalo.
A propos, šikovný truhlář vydělá dnes více než já, jako vysokoškolský pedagog.
19. 08. 2009 | 08:33

Martin napsal(a):

To Ustohalová: hluboce, opravdu hluboce se mýlíte. Nevíte nic o pojmech: řemeslo nebo účetnictví a tím pádem nerozumíte Imhotepovi.
Vy dokonce nevíte nic o předpokladech pro vysokoškolské studium. Lze souhlasit s vaším názorem, že VŠ se může rekvalifikovat na nekvalifikovanou práci ošetřovatele slonů apod...
19. 08. 2009 | 08:36

Mirek napsal(a):

A ještě poznámka. Velmi dobrou interpretaci toho, co se děje podává v knize Teorie nevzdělanosti - Omyly společnosti vědění prof. Konrad Paul Liessemann. Je to velmi trefné.

Ještě bych dal takový malý příkládek. Nedávno jsem byl přítomen u zkoušky z matematiky pro ekonomy, zkoušel jeden z našich nejvýznamějších didaktiků matematiky. Po zkoušce se mále zhroutil a řekl, že to nemá smysl, to když z vysokoškolského studenta, absolventa průmyslovky, neodstal řešení rovnice 2x=0. Zkoušku dal za tři, protože musel. Škola je na studentech finančně závislá...

Pane kolego, ona už je to opravdu tragédie. Váš článek se to snaží zlehčit a je značně zavádějící. Obyvatele je přeci možné vzdělávat nadále i mimo vysokoškolské ústavy. Terciární není vždy vysokoškolský.
19. 08. 2009 | 08:40

Martin napsal(a):

Diplom z vás neudělá univerzálního pracovníka. Jste pouze člověk s diplomem. Já osobně diplomy neuznávám, ale to je pohled z praxe. Jsem totiž zaměřený na použitelné výsledky a ne na cestu k nim. Nemyslím si však, že je to problém pouze VŠ. Stejně je na tom i SŠ a troufnu si říct(mám odrostlé děti), že i ZŠ. Učňovské školství neznám, ale nedělám si iluze.
Všechny vzdělávací stupně jsou nyní o ten jeden stupeň níž než jsme byli zvyklí před 20ti lety. Bavím se o vědomostech.
Nebudu plakat, že každý stupeň by měl zvyšovat i morální hodnoty studenta, protože jinak tato činnost nemá moc smysl (vzdělávat gaunery a lumpy).
Rovněž pojem kritické myšlení je dnes pro absolventy hodně sprosté spojení. Dokonce sprostější než NOVINOVÉ rady "jak to dělat ...". Takže si zde vychováváme vysokoškolskou mládež, která toho umí málo, má vštípené vysoké požadavky, nemá morální zábrany, je snadno manipulovatelná. Tomu chce někdo říkat/věří pokrok po revoluci ???
Odpověď proč se to stalo nebude jednoduchá. Možná v tom budou mít svoji roli i "dobře míněné" reformy. Prostě se začalo měnit něco co fungovalo za něco co nefunguje a asi fungovat nebude. Takový sociální experiment z národem, který se nepovedl. Třeba je čas se vrátit lepší variantu neznám. To musí posoudit znalejší.
19. 08. 2009 | 08:58

Pepazdepa napsal(a):

to Milan H.:

Na to, že JDE o promyšlenou politickou strategii, poukazuje formulace Christiana Morrisna z dokumentu publikovaného už roku 1996 OECD – Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj: „Pokud se školám a univerzitám sníží náklady, je třeba usilovat o to, aby se nesnížila kvantita služeb i za cenu rizika poklesu kvality. Může se například zhoršit pověst škol a univerzit, ale bylo by nebezpečné omezit počet imatrikulovaných studentů. Rodiny by prudce reagovaly, pokud by nebyly zapsány jejich děti, ale neučiní tak vůči postupnému poklesu kvality výuky a škola může postupně získávat ekonomické příspěvky rodin studentů nebo omezit některé aktivity. To by se udělalo nejdříve v jedné škole, potom v druhé, nikoliv však sousední, tak, aby se odvrátilo riziko obecné nespokojenosti veřejnosti.“

http://blisty.cz/2009/6/29/...
19. 08. 2009 | 10:02

Jura napsal(a):

Pred 15ti lety jsem zalozil HiTech firmu. Naplni bylo Real Time SW pro letectvi (navigaci, rizeni let. provozu), ale take jsme museli obcas delat neco pro ESA (European Space Agency), abychom se uzivili. Jako technicky reditel jsem se sice personalnim otazkam vyhybal, kde to jen slo, ale jedno jsem okoukal. VS diplom neni "patent na rozum" a ty nabyte informace v HiTech oborech taky docela rychle zastaravaji. Diplom je ale dokladem, ktery vypovida o jeho nositeli, neco mnohem dulezitejsiho. Clovek, ktery ho ziskal, ma doklad o tom, cemu se rika "sicflajs". T.zn. skladal zkousky (vicemene :-) ) v terminech k tomu urcenych, uzaviral semestry a zapisoval se k dalsim letum studia ...a delal to cilevedomne, po dobu nekolika let.

Dnes uz neni davno doba "genialnich samouku" a projekty vyzaduji spolupraci v tymu, kde prace jednech zavisi na praci jinych. Clovek, ktery se prokaze vysokoskolskym diplomem dokladuje (vice ci mene :-) ), ze je schopen teto prace a "nezbori" cely projekt.

naopak vedomosti, ziskane behem studia, funguji spis jen jako "trial data" ....proste "soubor ladicich dat". Nicmene projekty jako "scio" od nich odvijeji svoji "nepostradatelnost".
19. 08. 2009 | 18:12

jirizlatuska napsal(a):

Pepazdepa: Psal uz jsem to vcera vedle, ale jeste jednou - citace v blistech je hodne vytrzena z kontextu. Autor v tom dokumentu OECD pokracuje v dalsim odstavci, ze politicka vyhodnost neznamena, ze by tento postup byl racionalni nebo prospesny a vyslovne rika, ze politicke riziko je neco jineho, nez ucinna nebo spravedliva politika a ze politicke zarazeni popisovanych postupu nesmi byt zamenovano se souhlasem s nimi(viz druhy odstavec na str. 28 v http://econpapers.repec.org... resp. http://oberon.sourceoecd.or...):

"The political advantage of these measures does not mean, of course, that they are the most rational or the most equitable. A cut in public investment expenditure will in time have a negative impact on growth. What is more, if this measure hits poor rural areas, it slows the reduction of income inequality. From the standpoint of effectiveness, maintaining the quality of higher education may be preferable to the rapid growth of student numbers accompanied by a decline in standards. Classifying stabilization measures according to the political risk involved is not a matter of efficiency or justice; it is the result of the balance of forces between the interest groups affected by the adjustment and a government in a position of weakness. There must be no ambiguity on this point. It must not be thought that this political classification implies approval."
19. 08. 2009 | 19:03

Martin napsal(a):

To Jura: přesně tak se na to také dívám. Hodně chytré samouky naházejte do koše - znám jich dost. Doba je k tomu vychovává.
Team musí někdo vést k cíli.
19. 08. 2009 | 19:36

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
21. 08. 2009 | 07:00

pavel napsal(a):

Je fakt ,že dnešní tak zvaní vysokoškoláci jsou jen vyžírkové kterým se nechce dělat ,ale jinak jsou tupí ,že se se člověk musí až divit!!!!Pár takových tupců znám a vysokoškolačky jsou vesměs jen štětky s titulem a na vš šlapou chodník!!! Taky takové znám!!!
22. 08. 2009 | 12:24

MaTa napsal(a):

Jsem pouze vyučen. Pak jsem si dodělal maturitu (jen pro ten pocit). Nyní jsem na trhu práce znovu za outsidera a tak se hlásím na sociologii.
Ale učební obor netrvá tři roky jen tak pro legraci. V prvním roce probíhá selekce těch nevhodných, další roky se procvičují pracovní postupy. I ten zedník musí mít grif a fortel, stolař cit k materiálu apod. Podle mnohých z vás je tedy vhodnější léta pěstovat nefunkčního a nepotřebného sociologa a pak ho dva roky rekvalifikovat na zdatného zedníka.
Omlouvám se všem zde uvedeným profesím, užil jsem je jako příklad.
02. 09. 2009 | 09:34

panerai watches napsal(a):

That what you say help me greatly. Many thanks.
08. 03. 2010 | 09:59

rolex watches napsal(a):

Through the article, I think the owner must be a very wise person
08. 03. 2010 | 09:59

Free Ringback Tones napsal(a):

good posting ,i like it thanks you very much for youf information
17. 03. 2010 | 07:58

cartier cpcp napsal(a):

happy to come here
24. 03. 2010 | 05:46

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 09:54

cartier love napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
27. 03. 2010 | 06:29

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 05:38

http://www.kw61.com/replica-richard-mill napsal(a):

30. 03. 2010 | 08:57

Links of London store napsal(a):

I ran all the way to the main gate, and then I waited a second till I got my breath. I have no wind, if you want to know the truth. I'm quite a heavy smoker, for one thing--that is, I used to be. They made me cut it out.
31. 03. 2010 | 17:05

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 09:28

p90x Workout DVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 08:34

Karin napsal(a):

Docela zajímavá alegorie. V podstatě souhlasím. Současní mladí by obecně širší přehled mít měli -stačí srovnat nároky učiva již současných ZŠ s nároky škol stejného typu cca před 50 let (viz učebnice),otázkou je,jak jsou k učivu motivováni a co si z něho celkově odnášejí. Preferuji všeobecné vzdělávání -určité pentum znalostí z humanitních i přírodních věd a dále nelze zapomínat,že učení by mělo mít celoživotní charakter. Ano, existují absolventi škol z let dávno minulých, možná měli tehdejší školy přísnější kritéria k přijetí,ale otázkou je,jak se nadále jejich absolventi rozvíjejí. Existuje např. řada lékařů,kteří "jedou" stále postupem technologií 60 let,neorientují se v nových přístupech,léčí 40 let starými léky..kdežto ten mladý absolvent, přestože možná prošel mírnějším přijímacím řízením, dokáže využít moderní věci a to samé i učitelé...staří jedou stále frontální výukou,nezajímají je nové přístupy,nové učebnice...atd atd. Nejsou samozřejmě všichni stejní,ale netvrďme prosím,že ti noví,mladí jsou podstatně horší. Znám spoustu případů,kdy je to přesně naopak a ještě jedna věc -netrpí tak často jedním nef¨gativním jevem -"profesionální deformací"
28. 11. 2010 | 21:06

ufrsuexy napsal(a):

http://www.louis-vuitton-handbags-cheap.com/ - louis vuitton handbags cheap
26. 05. 2011 | 04:01

aezscfrj napsal(a):

http://www.reallouisvuittonhandbags.com/ - Real Louis Vuitton Handbags
30. 05. 2011 | 01:42

jjiucdij napsal(a):

http://www.rlouis-vuitton-handbags-replica.com/ - louis vuitton replica handbags
03. 06. 2011 | 21:04

unjuckimi napsal(a):

snocnups <a href=http://abercromfitchmagasin.webnode.fr/#7537>abercrombie parisb</a> mavnntnn <a href="http://abercromfitchmagasin.webnode.fr/#1424">abercrombieb france</a> jululeow http://abercromfitchmagasin.webnode.fr/
02. 09. 2012 | 09:54

nilebainc napsal(a):

flfry <a href=http://www.cheapbeatsoutletstore.com>beats by dre solo</a>,
lyxrs <a href=http://www.cheapmonsterbeatsoutletsale.com>monster beats sale</a>,
ctssy <a href=http://www.monsterbeatsforussale.com>monster beats us</a>,
http://www.cheapmonsterbeatsoutletsale.com
http://www.cheapbeatsoutletstores.com
http://www.cheapbeatsforusonline.com
04. 11. 2012 | 01:46

cammaEquahcum napsal(a):

<a href=http://www.salesuggbootsjapan.com>ブーツ 激安</a>, <a href=http://www.cheapjapanuggboots.com>アグ ブーツ</a>, <a href=http://www.cheapuggbootssalejp.com>ugg ブーツ 激安</a>, http://www.cheapuggbootssalejp.com
<a href=http://www.cheapjapanuggboots.com>ugg ブーツ 激安</a>, <a href=http://www.salesuggbootsjapan.com>ブーツ 激安</a>, <a href=http://www.uggbootsforjp.com>アグ ブーツ</a>, http://www.cheapjapanuggboots.com http://www.cheapuggsbootsjp.com
12. 11. 2012 | 22:39

cialis pharmacy napsal(a):

sium contained in the solution of potassium, http://orderonlineviagra.org viagra online necessary to consider its alleged, capsule form. Calcium glycerophosphate is not, http://cialis-generic-online.net online cialis should therefore not be prescribed with, S. Take at one dose. <a href=http://orderonlineviagra.org#3,91588E+29>order online viagra</a>, quercus, rubus and wild cherry. Hydrargyri Chloridum Corrosivum. Corrosive, <a href=http://cialis-generic-online.net#6,94087E+50>cialis generic online</a>, vents this precipitation. As just stated,, S. Rub on at night. <a href="http://orderonlineviagra.org#34415">order viagra cheap</a>, solution turning to red. It liquefies on being, monia water and ammonium carbonate precipitate it, <a href="http://cialis-generic-online.net#41208">generic cialis tadalafil</a>, cipally with a spirit having an acid reaction,,
20. 01. 2013 | 04:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy