ČR a Británie - porovnejte si!

05. 05. 2010 | 20:53
Přečteno 6002 krát
Problematika vzdělání je součástí volebních programů všech politických stran. Jsou i země, kde rozhoduje o výsledku voleb. ČR k nim nepatří. Ale čtenáře mého blogu to snad bude zajímat.

V přehledu porovnáme, jak se této problematice věnují volební programy stran, které by mohly být zastoupeny v Parlamentu ČR, a stran, které budou zastoupeny v parlamentu ve Velké Británii.

Při srovnání ČR a Velké Británii se projevuje nevyrovnanost a roztříštěnost programů většiny českých stran a také výrazně větší podíl velmi obecných a nekonkrétních cílů: podporovat moderní výukové trendy, posilovat inkluzivní vzdělání, zkvalitnit přípravu učitelů, zvyšovat společenskou prestiž kvalifikovaných dělnických a technických povolání apod. Přitom ale vůbec není jasné, jak by se toho mělo dosáhnout..

Britské strany se naproti tomu často opírají o konkrétní programy a iniciativy, některé už fungující, např. Teach First, Mathematics Specialist Teacher, statut Akademie a Trust School apod. a některé již schválené legislativou. V našem přehledu alespoň stručně vysvětlujeme, o co jde.

Přehled zde:

Srovnání jsem umístil na stránky společnosti Scio především proto, že tam je lze mnohem přehledněji upravit, a taky proto, že jsem to nedával dohromady já, ale moji kolegové v práci. Těm tímto děkuji.


.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

kritik napsal(a):

Díky za přehled nabízených programů.

Já osobně si myslím, že se česká republika zbláznila. Jednak neumí počítat. Procento HDP na školství je podivný. (at uz je prave rust HDP 8 % nebo 0). Po učitelích se chce 100% výkon, ale dá se jim 50% plat.Klidně budu volit modré ptáky (nebot nesnáším dluhy), ale musí si přiznat a napravit to, že neumí počítat, a že ty 3 mld pro učitele navíc za rok by pustit mohli. Možná by získali jejich hlasy. Ale pořád je to málo na procento HDP. Jediný řešení je pak asi ze školy odejít, sorry, ubohost. Přitom by stačilo tak málo, opravdu minimum. Zrušit přebytečný věci a aspon prumernym platem ocenit učitele po desetilete praxi. Treba by to stalo jen par (3 az neco ) km dálnic za rok. Taky jezdim, ale bez znamky a pripadam si, že mám vzdělávat český lidičky těžce pod cenou. Dálnice jsou nad cenou. Možná špatný příklad neb tak to je, rust nerust. Neznám učitele, který by byl ve škole kvůli nějakemu převratněmu platu, naopak jsou tam kvůli tomu, co dělají, at už dobře či hůře, a pořád se řeší jak to udělat, aby z učitelů vysali 100% výkonu.Ubohost.At vyhraje ultrapravice, asi jedina moznost zmeny, dle meho sledovani za dvacet let.
05. 05. 2010 | 23:49

pavla napsal(a):

Kritik: Pan učitel Brom v minulém či předminulém blogu psal, že je ve školství peněz dost, ale nejsou efektivně využívány a investovány. Tomu bych věřila. Nevím, jaké jsou platy učitelů, ale moje kamarádka pracuje na střední škole a za normální vyučovací hodinu prý má cca 200, ale pokud supluje, tak má 400. Což mi tedy zase tak málo nepřipadá. Nevím, jestli je to pravda. Říkal to její manžel. Ale je fakt, že taky říkal, že každý den několik hodin sedí doma nad přípravou či opravami.
S tím vyhazováním peněz to třeba vidím ve škole, kam chodí dcera. Sice ředitel se dobře stará, vše zrenovované. Ale nevím, proč investovali velké peníze do hřiště s tenisovým povrchem, když tam teď děcka nemůžou ani jezdit na kole, kolečkových bruslích, v zimě bruslit atd. Odpoledne si ho sice za úplatu občas pronajmou tenisti, ale dříve tam mohly po škole chodit i děti z okolních ulic a měly vyžití. Teď nic. Teď je zavřeno, aby se hřiště nezničilo.
06. 05. 2010 | 00:13

kritik napsal(a):

Pavla
díky za reakci.
Pana Broma jsem četl minule, jak mluvil o zastavení se o přestávkách, to se mi líbilo. dneska jen letmo.
Na tom určitě něco je, že nejsou peníze extraefektivně využívány (moc škol, žádná flexibilita, málo školek), tak to je všude ve státním. Ale lidi jsou tam placeni těžce pod cenou, takže to stát v procentech zase tolik stát nebude a učitelé tomuto státu nedluží nic. je to přesně naopak. věřím tomu, že si to pan Brom myslí také. i tomu, že bude schopnej učitel.
06. 05. 2010 | 00:46

iga napsal(a):

S tema skolkama - to je proste tragedie.
Ja budu volit uz jakehokoli ptaka, ktery mi zaruci, ze mi od ledna - maximalne od pristiho zari vezmou holcicku do skolky - ale nikoli za 10 000mesicne.
U zapisu mi letos reditelky vsech trech skolek ve meste rekli, ze nemam sanci mit triletou ve skolce, kdyz jsem s miminkem doma. V tech skolkach to bylo kolem 80 prihlasek na 25 mist:-(
Ted mi holcicka chodi do soukrome skolky jen 2xtydne dopoledne a i tak to stoji 4Xtolik jako statni skloka na cely tyden!!!
Je toto fer?
A nebo je praxe, ze prednostne berou do skolky deti matek samozivitelek. Takze stat defakto tresta, ze jsme detem vytvorili uplnou rodinu.
Nemam slov...
06. 05. 2010 | 08:04

Jozef napsal(a):

Porovnavajme programy
a porovnavajme realitu.Porovnavajme.

V USA vladne z nasho hladiska demokraticka alebo republikanska ultrapravica.Slabe zakladne skolstvo v mnohych mestach uvazuje aj o prechode na stvordnovy vyucovaci tyzden.Nie su prachy pre ucitelov.Mesta rusia skoly vo velkom.

Na Slovensku to uz bude pomaly 20 rokov,ked v mediach nenajdete clanok o skolstve,ktory by nehovoril o jeho upadku.Vo financnom zabezpeceni,v kvalite vyucby,vo vyslednom produkte.
V Britanii malokto vie o existencii Slovenska.Ista agentura tu pre britske firmy urobila prieskum trhu.Jeden z dennikov nasiel odvahu a uverejnil vysledok: slovenska pracovna sila je kvalifikovanejsia nez britska! Este stale. A este stale je podstatne lacnejsia,nez britska.
Cesta upadku sa zacala totalnou kritikou vtedajsieho skolstva /Zeman:aj Nepal je na tom lepsie/.
Zvratit negativny proces - to chce enormne nasadenie pouceneho intelektu.
06. 05. 2010 | 08:06

xixao napsal(a):

pane steffle

na odkaz uvedeny v clanku se murcite podivam, ale ted jste mi prisel primo do rany - jsem silne rozladen (primo nas..n) po sobotnich scio testech v ostrave, kterych se zucastnilo me ditko, a ktere po prichodu domu mi pri vypraveni jak to slo jen tak mezi reci sdelilo, ze bylo pri prezentaci dotazovano na sve volebni preference - presneji - koho bude volit za tri tydny...
takoveto dotazovani mi pripada ponekud nemistne
vam ne ??
06. 05. 2010 | 08:13

pavla napsal(a):

iga: Ale to se v těch školkách nemůžete divit, že dávají přednost těm, které na MD nejsou nebo jsou samy s dítětem, když je jich tak málo. Proč si tu holčičku nenecháte však doma? Nejsou v okolí taky nějaké maminy s dětma, se kterými byste se střídaly v hlídání a aby děti měly společnst? Ale i taková holčička se zabaví, když doma máte mimčo, hlavně, až trochu to malé povyroste. Bude Vám ráda pomáhat. Já vím, že děti vyžadují i ostatní stejně staré kamarády, ale většinou se vždy v okolí nějací najdou.
A ikdyž některá strana školky slíbí, skutečnost stejně bude asi jiná, jestliže nejsou peníze.
06. 05. 2010 | 08:23

iga napsal(a):

Pavlo

Proc bych si ji mela nechavat doma? Copak moje dite nema stejne pravo na skolku jako dite matky, ktera z vlastni nezodpovednosti ci vypocitavosti nebo z jineho duvodu zustala svobodna? (vdovy nepocitam)

Ale tech penez je dostatek. Bydlim v jednom z nejbohatsich mest v Cechach. Akorat ty priority jsou jaksi jinde. A to me prave stve.

Jasne ze detem program vytvarim sama - co jineho mi take zbyva, ze?
Ale jednak trilete dite proste skolku potrebuje - mela byste videt, jak je pokazde ze skolky nadsena a za druhe ta pravidla ve statnich skolkach jsou sice mozna pochopitelna, ale z duvodu vselijake korupce se stejne nedodrzuji a to me stve jeste vic.
06. 05. 2010 | 09:29

iga napsal(a):

Pavla
Mimochodem, vy jste tusim nekolikanasobna matka, jestli si vas nepletu s jinym nickem.
Chodily vase deti od tri let skolky? Resila jste v praxi stejny problem jako ja?
06. 05. 2010 | 09:35

Targus napsal(a):

To Ondřej Steffl:

Pročetl jsem a nenalezl jsem podstatnějších rozdílů, kromě odvolávek na (snad) již běžící projektyv UK.
Žádný doklad o tom, jak dalece jsou tyto projekty úspěšné a jak velké množství populace zasáhnou.
Prostě jen seznamy pindů politických vyžírků o tom, co nikdo nikdy neudělá, protože je mu milejší ty prachy z eráru šlohnout, než aby je dal na vzdělávání.
K tomu si dovolím poznámečku, přečtěte si příspěvek pana Jozefa.
Své názory na směřování školství v ČR jsem zde již prezentoval a opět mohu konstatovat, že se neúprosně odebírá do míst, kde záda ztrácejí slušné pojmenování.
Na této skutečnosti nazměníte naprosto nic žádným sepisováním planých keců.
O poznámce nicku xixao nenapíšu nic, protože by mě Stejskal zabánoval do konce století.
06. 05. 2010 | 10:07

poste.restante napsal(a):

Bohužel jsem u ŽÁDNÉ strany nenašel to nejdůležitější - změnu systému financování základního a středního školství. Tada je totiž, dle mého, základní kámen úrazu, který stojí za 80% všech negativních jevů a zhoršování úrovně našeho školství.
06. 05. 2010 | 10:18

iga napsal(a):

Targus

to vite, strany se drzi hesla "slibem neurazis".

Autor
rovnez by mi pripadalo vice na miste srovnavat to, co zemich funguje, nez to, co se tam slibuje...
06. 05. 2010 | 11:56

ondrejsteffl napsal(a):

iga napsal(a):
"vice na miste srovnavat to, co zemich funguje, nez to, co se tam slibuje..." To souhlasím, ale to je nad naše síly.

Politické předvolební sliby ovšem ukazují, jak politické strany vzdělávání rozumějí a jak o něm uvažují, a z toho lze snadno usoudit, zda je naděje na zlepšení...

Ale chcete-li data: http://blog.aktualne.centru...
Mezi roky 1995 a 2007 se angličtí žáci v matematice ze všech sledovaných zemí nevíce zlepšili (+57), za tímco čeští nejvíce zhoršili (-54).
06. 05. 2010 | 13:48

pavla napsal(a):

iga: Pokud se nedoržují nějaká pravidla a berou tam i děti, které tam být nemusí, tak to samozřejmě správné není. Vím, že matky tím, že se dnes tolik nevdávají, hlavně z důvodu vypočítavosti, tak to pak mají jednodušší.
Jo, jsem to já s těmi více dětmi. Do školky chodil akorát nejstarší syn a chvilku dcera, ale pouze do oční. Oni byli 3 děti totiž hodně po sobě a do školky ani chodit nechtěly, vystačily si samy. Zkoušela jsem je tam dát, 3 týdny vřískaly, tak jsem to vzdala. Poslední dcera chodila pár dní a utekla. Takže taky zůstala se mnou. Jenže je fakt, že u nás byla výhoda, že moji sourozenci měli narozené děti vždy ve stejný rok jako naše, tak bývaly hodně dohromady. A musím říct, že nikdy nemělo ani jedno z našich dětí problémy se začleňováním do kolektivu, naopak uměly číst i psát ještě než šly do školy, protože je bavilo se učit s tím nejstarším. Ale chce to někdy pevné nervy. Chápu, že jak je dítě kolem těch 3 let samo, tak ho to nebaví. Ale já jsem spíš myslela, že když už nemáte možnost školky, tak je fajn mít kamarádky také s dětmi a třeba se vystřídat v hlídání, hlavně, když je třeba něco vyřizovat. Ale každý má svůj názor, já jsem to brala pouze dle svých zkušeností. A doma se mně velmi s nimi líbilo. Ale taky je pravda, že jsem po revoluci nemusela chodit do práce, protože jsme začali podnikat doma, takže to mělo své velké výhody. Každý tuto možnost nemá, takže chápu problémy.
06. 05. 2010 | 13:54

ondrejsteffl napsal(a):

xixao napsal(a):

"Na NSZ... bylo pri prezentaci dotazovano na sve volebni preference"

Ano, a ptali jsme se na desítky dalších věcí. Ale:

1. Na dotazníku je ovšem tučně uvedeno - Není povinné! A vyplnění či nevyplnění nemá žádný vliv na výsledek.

2. Data jsou zpracovávana pouze hromadně statistickými prostředky stejně jako u kterékoliv agentury pro průzkum veřejného mínění.

3. Důsledně dodržujeme zákon o ochraně osobních údajů - máme údaje o desetisících lidech, a nikdy jsme žádné neposkytli a ani žádné neunikli.

4. Smysl dotazování mj. je zjistit faktory a souvislosti, které ovlivňují úspěšnost při vysokoškolském studiu. Pravda, volební preference nejsou klíčová otázka a jde spíše o sitauční zajímavost.
06. 05. 2010 | 13:59

iga napsal(a):

Ondreji Steffle,

dekuji vam za odpoved. To jsou pozoruhodne vysledky!

Pavlo

aby nedoslo k mylce, ja jsem s batolatama strasne rada doma. Deti se maji navzajem radi a v ramci moznosti uz si spolu i hrajou, kamaradek a kamaradu mame snad taky dost, ale skolka je skolka. Holcicka se domaha vstupu, pokazde, kdyz jdeme kolem a to ji mame za rohem (skolku). Takze to je zase moje zkusenost. Skolku nechapu jako nejake odkladiste.
Taky je jasne, ze kazde dite je jine - napriklad ja jsem skolku primo nenavidela a z cele me skolni dochazky hodnotim skolku totalne nejhur.
Ale na tom nezalezi - co ja vnimam jako velky problem je ten statni pseudo-protekcionismus, ktery konkretne nasi rodinu uz stal opravdu hodne penez (napriklad na trznim najmu nebo na soukrome skolce) - oboji nam bylo vnuceno, nemeli jsme na vyber.
06. 05. 2010 | 14:22

pavla napsal(a):

iga: Já Vás samozřejmě chápu, také i to, že každé dítě je jiné. Já jsem coby dítě měla taky jen špatné zkušenosti ve školce. Je fakt, že jsem byla od malička svéhlavá /to mi zůstalo/ a věčně jsem byla zavřená kdesi ve sklepě potmě. Ale bylo to i za úplné nesmysly, a to jsem pociťovala jako křivdu. Dnes už tomu určitě tak není. Já nevím, proč naše děti nikdy do školky chodit nechtěly. Taky jsem si myslela, že jim to dopřeju, ať zkusí nové kamarády, ale dopadlo to tak, jak jsem výše popsala.
No a s tím protekcionalismem se asi musíme všichni smířit,ikdyž velmi neradi, myslím, že nám žádné nadávání nepomůže a líp nebude.
06. 05. 2010 | 16:31

Targus napsal(a):

To ondrejsteffl:

Vypadá to ,že jste matematickými výsledky našich žáků překvapen.
Já nikoli. Stalo se, že jsem ochořel a namísto vydělávání peněz jsem se stal domácí přítěží, která z nudy počala hrabat v učebnicích a sešitech svých dítek. posléze jsem se začal pídit po úrovni jejich vědění a nakonec jsem pokročil ke zjišťování kvality pedagogů a zejména kvality jejich výuky.
Dnes je situace taková, že mé dítky musejí bohužel studovat paralelně dvakrát. Jednou přetrpět školu a odpoledne bez viditelného odporu zasednout ke stolu s pochrámaným tatíkem, který jim "nalejvá" vědomosti postaru, avšak s pdstatně větším efektem.
06. 05. 2010 | 22:31

pavla napsal(a):

Targus: Taky mi připadá, že ty děti ve škole učí blbě. Když jsem se snažila vysvětlit jim to tak, jak jsme se my učili, pochopily vše hned, ovšem ve škole s mým výkladem neuspěly. Ale řádného vysvětlení učiva se jim opět nedostalo. Pořád se vymýšlí nějaké nové metody, ale připadá mně, že kdyby se nezajímali všichni dnes o internet a nepřečetli různé věci tam, tak z té školy moc chytří asi nevylezou.
Ale nejsem přesvědčena o tom, že by u našich sousedů byly děti na tom nějak lépe. Moje sestra žijící v Německu se vždycky s dcerou rozčilovala, že se ve škole nic pořádně nenaučili, že jsou blbí jak troky. Také srovnávala svoje dřívější znalosti a její. A když tam jedu a bavím se s lidmi, tak vidím, že je to pravda. Oni totiž neumí ani svoji vlastní řeč. Vidět správně napsanou větu od dospělého člověka je asi něco téměř nemožného. Aspoň dle našich zkušeností.
06. 05. 2010 | 23:53

Targus napsal(a):

To pavla:

Doporučuji zdejší blogy pana Zdeňka Broma. Konečně jsem pochopil, jak by mělo takové moderní vyučování vypadat.
Bohužel stávající praxe je katastrofální.
1/ na nové metody nejsou peníze,
2/ tyto metody jsou náročnější na učitele,
3/ na fiasku s novým vzdělávacím procesem má podstatný vliv katastrofální kázeňská situace ve školství.

Těch bodů bych tu vymyslel ještě tak deset, ale tyto jsou asi nejmarkantnější.
07. 05. 2010 | 08:10

pavla napsal(a):

Targus: Blogy od pana Broma čtu a podle toho, co píše, mi připadá jako bezvadný učitel. Právě u něho je vidět, že se dá učit nenásilnou a zajímavou formou, což pak děti daleko více baví. Velmi mě zaujalo, jak popisoval, že mlčí a poslouchá. To je právě ono. Dnes děti nikdo pořádně nevyslechne, takže chybějící zájem o sebe hledají jinde, mnohdy nesprávným směrem. A styl pana učitele Broma považuju za učitelské umění a oddanost této náročné práci. Nejde o to, jestli je výuka moderní či zastaralá, důležité je kvalitně naučit. Dnes se něco vymyslí, přijde nový ministr, aby vypadalo, že něco dělá, tak vymyslí další, o to větší kravinu, kterou následně nový ministr zruší. A pořád dokola a děti jsou čím dál blbější. Prostě kdo má k učitelování vztah, tak si dobré metody umí najít sám a nepotřebuje k tomu žádné rady od nadřízených. A takovým učitelům jako je pan Brom, patří dík. Myslím, že ho děti mají rády.
07. 05. 2010 | 10:27

poste.restante napsal(a):

Shodou různých okolností, ale především proto, že mě práce s dětmi baví, (od dob vedení pionýra, kroužků ve Svazarmu a letních táborů), stal jsem se také učitelem, ačkoliv má původní profese je jiná.
Když si večer promýšlím, co a jak zítra budu ve škole páchat, mám před sebou neustále obraz několika svých učitelských vzorů. Pana Broma osobně neznám, ale mám-li soudit podle jeho názorů a myšlenek, řekl bych, že by se těmi mými vzory v mnohém shodnul. On sám to, koneckonců, ode mne ví.

Chci ale teď zareagovat na několik myšlenek Targuse a pavly:

1. ..Dnes děti nikdo pořádně nevyslechne...
Nechme stranou, že prvním, kdo by měl děti poslouchat jsou jejich rodiče. Navíc některé věci se snáz říkají učiteli nežli vlastním rodičům. Ale problém je i jinde.
Běžný učitel dnes učí cca 22 - 24 vyučovacích hodin. Přestávky 5 - 10 minut nestačí často ani na odskočení na záchod a kafe "na krásu" piju studené skoro každý den. Chci naznačit, že na "poslouchání dětí" musíte mít i čas. I na debaty s dětmi o věcech, které vlastně přímo s výukou nesouvisí. Jenže tato činnost je v očích novodobých reformátorů považována za téměř trestnou. "Škola má učit a ne vychovávat, od toho jsou rodiče" slýchávám často.

Anebo z jiného úhlu tentýž problém: Představte si, že si na některé odpoledne pozvete žáka do kabinetu na rozhovor "mezi čtyřma očima". Dříve běžná věc a dnes? To už si rovnou koledujete o obvinění z pohlavního zneužívání, které možná časem vyvrátíte. Možná.

Současný stav společnosti, celková atmosféra, ale i vnější tlaky na školy a učitele v podstatě brání těm, kteří chtějí svou práci dělat nejen profesionálně, ale i lidsky.

Začíná to u "seznamu povolených výrazů", které můžeme používat při tvorbě školských vzdělávacích programů. Umět, znát, chápat, rozumět, to jsou slova zakázaná.
Povolená jsou slova: používat, aplikovat, uplatňovat, ...
Cílem není poznání, ale "dosažení kompetence".
A kompetentního učitele tahle nekompetentnost pouze deptá.

2. Základ problémů s kázní byl položen před dvaceti lety, kdy při permanentním zdůrazňováním práv a svobod se poněkud pozapomnělo také na povinnosti a odpovědnost.
Ale hlavní kámen úrazu je v současném normativním financování, kdy peníze jdou do školy "na hlavu" žáka. Přísný učitel, vyžadující kázeň a plnění úkolů byl vždycky ten méně populární, ale obvykle po létech vzpomínán jako ten, který také naučil. Dnes je takový učitel "na odstřel". Jednak bude záměrným cílem útoků a provokací ze strany "taky žáků", kteří pak radostně zveřejní jeho záběry na internetu. Jednak bude tím, kdo "odrazuje" svou "nepřiměřenou náročností" zájemce o studium.
Mnoho ředitelů je dnes v situaci, kdy spíše vyhodí učitele, nežli žáka, protože ze žáka jsou peníze a učitel se nějaký vždycky najde.

3. Nové metody nejsou a nebudou všespasitelné, i kdyby pomocí nich vyučovali samí kvalifikovaní a proškolení "Ámosové".
Když jsem na třídní schůzce u prvních ročníků řekl rodičům, že hodinová domácí příprava na výuku nejspíš u většiny žáků rozhodně nebude stačit, četl jsem ve tvářích většiny rodičů nelíčené překvapení až úžas.
"Oni se mají učit i doma?", rezonovala nevyslovená otázka.
"Tak nač potom chodí do školy?"

Dovysvětlil jsem, že slovíčka v cizím jazyce se za dvě, tři hodiny týdně ve škole nikdo nenaučí. I příklady do matematiky, výkresy do deskriptivní geometrie, referáty a seminárky musí "někdo" vypočítat, narýsovat, napsat. Že knížky ze seznamu literatury k maturitě z českého jazyka je vhodné přečíst, atd.
To vše je přípravou na výuku a to žádná nová metoda výuky prozatím nezměnila.

Učitel může pomoci, nadchnout ale i odradit a znechutit.
Jak poznat a podpořit ty dobré učitele, to by bylo zase na jinou debatu.

Vždy ale bude platit, že základem každého učení je vlastní snaha a píle žáka.
07. 05. 2010 | 11:45

pavla napsal(a):

Poste.restante: Máte pravdu, ve všem s Vámi souhlasím. Také s tím, že vyslechnout dítě má především rodič a také vychovávat. Ale všichni víme, jak to dnes v naprosté většině chodí. Proto jsem se zminila o to, že není jaksi čas a ochota děti vyslechnout. Mínila jsem tím hlavně "doma". A děti jsou velmi rády, když si s učitelem můžou popovídat. A to to je právě to umět učit, jak jste napsal, lidsky. Tím totiž mezi učitelem a žákem vzniká trošku jiný vztah. Nejen ten nadřízený. Jenže by nesměli být učitelé zavalení papírováním, zbytečnými statistikami. Jenže co by pak dělali ti nahoře, když by se nemohli hrabat v papírech. Učitele mnohdy spíše lituju, co se týká problémů s kázní. Bohužel si bereme příklady ze zahraničí, kde si nikdo nemůže dovolit říct ani špatného slova. Nebo pohladit dítě? No to by opravdu hned bylo považováno jako sex. zneužití. Pak se můžeme divit, že nám vyrůstá z mládeže něco drzého, arogantního a já nevím, co ještě. Osobně bych podpořila klidně fyzický trest. Ovšem samozřejmě úměrný. Facka nikoho nezabila, ale ve třídě byl klid. Teď učitelku pošlou někam a dělají bordel dál. Ikdyž u některých učitelek se ani nedivím. Divím se spíše tomu, že vůbec učitelkami můžou být.
Jinak Vám děkuju za komentář.
07. 05. 2010 | 12:57

Elisabeth napsal(a):

iga

nerozcilujte se nad temi svobodnymi matkami.
Kdybyste vychcovavala sama dite nebo deti,tak by bylo jasne, ze musite vydelat na najem a na jidlo dej se co dej. Protoze nemate zadnou matku k detem ani manzelku, ktera s nimi muze byt doma, tak potrebujete hlidani. Jinak umrete hlady a budete muset badlet pod mostem.

Vase nadavani na svobodne neborozvedene matky je lacine.

Priznavam skolky jsou katastrofa. A ceny naprosto mimo.
08. 05. 2010 | 15:57

Marek Kobera napsal(a):

To Targus:
Mýlíte se. Školy tam nesměřují, už tam dávno jsou.
15. 05. 2010 | 23:33

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy