Maturita pro 21. století

16. 05. 2010 | 21:07
Přečteno 7951 krát
Má-li mít maturita smysl, měla by odrážet potřeby světa, ve kterém jednou budou maturanti žít a pracovat. A ten bude jiný, než byl ten v minulém století.


Téma maturit se stalo za posledních 14 let předmětem několika odborných, ale i mnoha veřejných politických diskusí. Současný stav přitom ukazuje, kam tyto diskuse dospěly, či spíše nedospěly: o tom, jak by měla maturita přispět ke zkvalitnění českého školství, se už prakticky nemluví.

Současný koncept státních maturit je odmítán jak velkou částí odborné, tak laické veřejnosti a nemá dostatečnou politickou podporu. Dá se očekávat, že po volbách v roce 2010 bude další příprava pozastavena nebo ukončena.

You get what you test

V USA, kde se podařilo za desítky let vývoje standardizovaného testování získat velmi cenné zkušenosti a poznatky, používají úsloví „you get what you test“. Jinými slovy, to, jaký bude mít testování – ověřování výsledků – maturita – obsah , ovlivní, co se bude skutečně na středních školách učit.

Výchozí myšlenka maturity pro 21. století je následující: Ve světě, který čeká naše děti, budou zapotřebí také (hlavně) jiné znalosti, dovednosti i postoje. Jiné, než z jakých zkoušeli u maturity generace předchozí a jiné, než se zkouší dnes. Ostatně jiné dovednosti potřebují zaměstnavatelé i vysokoškolské fakulty už nyní. Mj. vyhledávat a vyhodnocovat informace, zařadit je do kontextu, analyzovat a syntetizovat, kriticky přemýšlet, řešit dílčí i komplexnější problémy, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat, kreativitu...

Profesor americké Carnegie-Mellon University Robert Kelley ve své knize How To Be a Star at Work (Jak se stát v práci hvězdou), jež vyšla v roce 1998, popisuje jeden poměrně zajímavý a často citovaný výzkum. V delším časovém období zjišťoval u různých zaměstnanců, jakou část faktických znalostí potřebných k výkonu jejich povolání nosí sebou v hlavě. Trend nás asi nepřekvapí, skutečná čísla ale ano – ještě v roce 1986 to bylo kolem 75%, v roce 1997 už jen 15% až 20% a pro rok 2006 Kelley předpovídal pokles pod 10% (citováno podle článku zde), co asi bude v roce 2016, až začnou současní maturanti přicházet do práce?

Je zjevné, že pokud se mění potřeby i nároky, které se od jednotlivce i společnosti očekávají, musí se tomu přizpůsobit i společenská objednávka. Barack Obama k tomu 10. března 2009 uvedl: Vyzývám všechny za školství zodpovědné činitele, aby vyvinuli takové standardy a způsoby ověřování jejich dosažení, jež nebudou měřit jen to, zda žák dokáže zaškrtnout správné políčko v testu. Musí odhalit, zda dosáhl kompetencí 21. století, tj. zda je schopen kriticky přemýšlet, být kreativní, řešit problémy a převzít za svůj život zodpovědnost. V Česku bohužel nikdo nevyzývá a ani ministerstvo školství ani žádná z politických stran nemá nic takového v plánu.

Postrádáme model skutečně moderní maturity. Současná podoba maturitní zkoušky takové věci sleduje jen málo. A připravovaná státní maturita v podobě papír tužka a zaškrtávací test, který směřuje ke znalostem a rutinním postupům, je krokem spíše do minulého století.

Dánsko 2010+

V Dánsku ale již několik let ověřují maturitu, při které maturanti zpracovávají písemnou část na počítači, a to navíc s plným přístupem na internet.

Dánové hodnotí zejména to, jak s informacemi z internetu žáci naloží a jaký výstup na jejich základě nabídnou. Úloha v dánské maturitě pak může vypadat následujícím způsobem. Žák dostane za úkol vymyslet doporučení pro fiktivní soukromou firmu, která se aktuálně nachází v problematické situaci (popis situace je dán natočenými videorozhovory s pěti klíčovými zaměstnanci firmy). Jako materiály pro vyřešení zadání (analýza součastného stavu, doporučení do budoucna) může využít nepřeberné množství informací na internetu, ale důležité je, jaké závěry z těchto informací je žák schopen vyvodit a zformulovat.

V matematice mají maturanti k dispozici soubory s údaji, které jim v případě správně zvoleného postupu pomohou dobrat se správného řešení. Matematická úloha může vypadat například takto:
Při volbách do folketingu (dánského parlamentu, pozn. překl.) 13. listopadu 2007 získala strana SF 13,0 % hlasů. Před komunálními volbami v listopadu 2009 bude statistický úřad zjišťovat, jestli se počet voličů SF změnil. Proto bude dotázáno 1000 náhodných voličů, jestli by volili SF, kdyby ten den byly volby. 159 voličů odpoví, že by volilo SF.
a) Lze při 5 % hladině signifikance říci, že se počet voličů SF změnil?
Statistický úřad uvažoval o tom, že požádá telekomunikační společnost TDC o provedení průzkumu mezi jejími zákazníky (uživateli mobilních telefonů). Tento průzkum měl proběhnout pomocí zpráv sms a mělo se použít prvních 1000 došlých odpovědí.
b) Uveďte s ohledem na systematické chyby, jestli by tato metoda mohla ovlivnit spolehlivost průzkumu.

A ještě ukázka úlohy z mateřského jazyka, v našem případě tedy z dánštiny:
Kampaň za zachování klimatu
Napište komentář (fejeton) o kampani společnosti Vattenfall za zachování klimatu na webu vattenfall.dk. Součástí práce by měla být diskuze o hlavních myšlenkách internetového filmuTohle je manifest (text 3.a - je maturantům k dispozici na CD-romu) a o způsobu, jakým jsou prezentovány. V návaznosti na to a s využitím textu Spotřebitelé proti změnám klimatu (text 3.b – též na CD-romu) se zamyslete nad tím, jakým cílovým skupinám je kampaň Vattenfallu určena.

A kdo by snad nabyl dojmu, že dánská maturita s internetem znamená, že žáci už „nebudou umět vůbec nic“, hluboce se mýlí. Může si zkusit např. úlohu z matematiky...
Více informací o dánské internetové maturitě můžete získat spuštěním této prezentace.

Inspirace pro nás

Dánská maturita je jiná v mnoha ohledech, z nichž jeden je koncepčně velmi důležitý, abychom si uvědomili, co vlastně od maturit požadujeme. Princip hodnocení vzdělávání musí odpovídat cílům vzdělávání, a ne opačně. Dánská maturita velmi přesně odráží to, kam se vzdělávání v Dánsku posunulo a musí se nutně posunout i u nás. Zkoušku přizpůsobuje reálným podmínkám řešení problémů, práce s informacemi i informačními zdroji a aplikaci znalostí tak, jak je to v současných podmínkách běžné v životě i v práci. Starou „zkoušku dospělosti“, která měla do značné míry stále trochu rituální iniciační charakter, nahrazuje zkouška vyspělosti ve smyslu prokázání dostatečné schopnosti orientace a adaptability na potřebné úrovni, která činí jednotlivce připraveného na život ve společnosti 21. století.

Aby takovou maturitu i u nás v dohledné době skládali všichni maturanti, to je nereálné a nesmyslné. Zvažme ale, zda by nebylo vhodné, aby především maturanti na gymnáziích měli možnost a chuť takovou maturitu skládat a aby jich takovou maturitu skládalo co nejvíce. A to například jako součást profilové (školou organizované) části maturitní zkoušky. Taková maturita odpovídající potřebám 21. století má šanci získat si prestiž mezi vysokými školami, zaměstnavateli i veřejností. Co je však nejdůležitější: taková maturita by vedla k výrazné změně pojetí výuky. Jen stěží můžete se studenty drilovat postupy nebo je učit zpaměti letopočty bitev či polohy jezer, když víte, že je čeká takováhle závěrečná zkouška.

Domníváte se, že pospaná maturita pro 21. století by byla přínosem pro české vzdělávání?


Domníváte se, že takovou maturitu je schopno v dohledné době koncipovat, připravit a zavést Ministerstvo školství nebo CERMAT?


Domníváte se, že s takovou maturitou má školám pomoci společnost Scio?
konec





Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

KamiW napsal(a):

Kreativita a flexibilita není špatná, ale přeci jen by se mělo pořád ještě na něčem otestovat to, zda má student schopnost logicky a kriticky posuzovat problém a koneckonců by měl i na něčem prokázat schopnost systematicky pracovat,
16. 05. 2010 | 21:55

KamilW napsal(a):

Práce s internetem je výborná dovednost. Předpokládá však určíté znalosti, které by měl maturant mít zcela zažité:

1) dokonalá znalost jazyka - a pokud možno více jazyků, aby mohl vůbec pochopit text,

2) automatické akceptování zákonů logiky,

3) jakýsi základ všeobecného vzdělání, aby mohl eliminovat blátivé informace, jimiž je internet nadmíru nasycen.

Nějak automaticky to předpokládáme (protože nás to učili) aniž si uvědomujeme, že právě toto by měla budoucí škola dětem dát a bylo by to zapotřebí nezávisle testovat aby neprodukovala internetové idioty typu ctrlC ctrlV.
16. 05. 2010 | 22:20

Jan Vaculík napsal(a):

V souladu s tím, co tu uvedl KamilW, je kalsická matzuritní písemka z ČJ (esej na dané téma) svým způsobem i vizitkou práce v matematice; vždyť přece abstraktní myšlení a přesná logika, které si v matice osvojíme, drtivá většina studentů neyužije na poli matematiky, ale v jiných oborech. Možnost internetu přináší specifická úsilí: student musí prokázat schopnost vybírat relevantní informace a zařazovat je do správných kontextů. Souhlasím s tím, že tuto kvalitu by studenti měli u maturity osvědčit.
Takže nové koncepci maturit fandím. I když se mi nezdá být přínosem, aby byla na všech školách jednotná. Ale snaha o sjednocení části maturitní zkoušky, když bude správně vedená, by mohla pomoct pohnout situací na školách dopředu.
Nedovedu posoudit, zda to ministerstvo dokáže nebo ne; asi ne, když autor tu otázku takto staví, vždyť on zná situaci dobře. Jenže jestli někde na vrcholném úřadě panuje nekompetentnost a zatuchlina, tak se to nedá řešit tím, že se na jeden úkol najme SCIO. Asi by to chtělo nějaké gruntovnější řešení.
17. 05. 2010 | 00:33

MaB napsal(a):

KamilW
Ale to je přeci právě smysl takové maturitní zkoušky, ne? Tedy ověřit schopnost, zdali je maturant schopen na netu najít a zhodnotit relevantní informace a solidně s nimi pracovat.
17. 05. 2010 | 07:02

otokar napsal(a):

Zatím, co dobře placení poradci diskutují,mládež vědomostně chátrá.
Zejména v češtině a matematice,což jsou discipliny,kde by se mělo při inovaci osnov postupovat s maximální obezřetností.
Váš příklad, pane Scio, mi připomněl podobný z ne tak dávné minulosti:
Svazáci ze Závodů V.I.Lenina se rozhodli překročit plán o 20%.
Kolik musili vyrobit navíc?
Resumé:
České školství,které bylo naší pýchou,začal demontovat Hitler,na matematiku si však netroufal,tak blbej zas nebyl.Po válce pokračoval bolševik demontáží dějin a výuky cizích jazyků.Do matiky si troufal jen příklady, jak shora uvedeno.Až nyní přichází chvíle,kdy přestane platit archimedův zákon a co potřebujeme,vygůglíme.
Nakonec zrušíme i povinnou školní docházku,neb je to přežitek feudálního rázu.Sledoval jsem pořad za školou,no něco nehorázného(trojúhelník se třemi přeponami).To je třeba zakázat! Na co je studentům přepona?
I tak Vám děkuji,že hledáte řešení,což značí,že si uvědomujete,že školství,potažmo vzdělanost má problém.
Aspoň,že neděláte pravopisné chyby,ty ovšem budou též zrušeny,aby nám mládež zbytečně nefrustrovaly.
17. 05. 2010 | 07:04

TomT napsal(a):

Za dva dny maturuji a mám z toho dost rozporuplné pocity. Už druhý týden za sebou se snažím dostat do hlavy co největší množství informací, ale má to smysl? Současné maturity jsou postaveny právě na principu paměti. Zapamatovat si co nejvíce, pak to u maturity použít a opět zapomenout. Takováto maturita je podle mého názoru přežitek minulosti. Proč by se člověk měl učit takové množství informací, když stačí jeden klik myší a dostane se ke zdroji, kde je informací třikrát víc, než si kdy může zapamatovat. Děje se přesně naopak. matematika, předmět ve kterém je člověk nucen uvažovat a opravdu přemýšlet, byl vyškrtnut z povinných maturitních předmětů. Vždyť už staří Řekové považovali matematiku společně s hudbou a gymnastikou za jeden z pilířů vzdělání. Dánský model maturity považuji za velmi zdařilý a pro dnešní dobu mnohem vhodnější než ten současný. Howth, musím se učit :-)
17. 05. 2010 | 08:28

Šlehinka napsal(a):

Absurdnost naší současné maturiry tkví mimo jiné i v tom, že zatímco na zakladních a středních školách žáci a studenti leckde mohou také při výuce využívat různé informační zdroje (včetně internetu)a učí se je kriticky posuzovat (i při týmové práci), u maturity jsou jen sami se svou lepší či horší pamětí.
Už před 10 lety jsem dravě bojovala za to, aby maturanti měli různé informační materiály a využívali je při samotném zkoušení. Marně. Přidávám se tedy k těm, kteří jsou rozhodně pro uvedený typ maturity. Měla by se totiž celkem logicky vyvíjet s vývojem společnosti od memorování ke schopnosti vyhledat, analyzovat, nabídnout řešení.
17. 05. 2010 | 08:40

růžová lentilka napsal(a):

Letos moje dítě absolvovalo zkoušky na střední školu. Mělo možnost podat si tři přihlášky. Na první škole proběhly přijímací zkoušky zcela v režii Scio testů. Jejich úkolem bylo "pouze" zaškrtnout správné políčko odpovědi. Druhý den probíhaly zkoušky na jiném gymnáziu. Již předem moje dítě se hrozilo toho, že zkoušky budou mnohem těžší, neboť testy si vypracovávala škola sama a spočívaly v samostatném a úplném řešení úkolů, tedy včetně postupů (z matematiky). Je zajímavé, že i já jsem předem stejně jako moje dítě i většina jeho spolužáků včetně učitelů předpokládala, že testy Scio budou snáze zvládnutelné, a moje dítě uspěje. Zvláště, když mělo možnost si je "natrénovat" v přípravných kursech. Neuspělo !!
Uspělo tam, kde bylo zapotřebí celou úlohu samostatně vypracovat včetně všech postupů.
Můj závěr: Dítě, které nemá tak vytrénované "matematické" vidění a při pohledu na úlohu si nedokáže představit a většinou ihned odhadnout výsledek pro zaškrtnutí správné odpovědi, lépe uspěje tam, kde si od samého začátku příklad "projde" a probere...
Po hlubším zamyšlení se domnívám, že je více žádoucí, aby lidé byli schopni jakýkoliv úkol umět řešit v podstatě od "nuly", tedy od samého počátku. Při vypracovávání řešení mohou přijít i na různé třeba vlastní postupy, vyzkoušet si jeden z nich, a ujít alespoň kus cesty, který vede ke správnému cíli.
Lidé na důležitých místech, ale i ve výzkumech pracují většinou v týmech, je důležité, aby každý z jeho členů uměl vybraný úkol uchopit, pohnout s ním, měl nápad a věděl, jaké má možnosti při jeho řešení.. Ke konečné fázi řešení se nemusí nutně dobrat každý jeden z nich, ale alespoň jeden z týmu tu cestu určitě projde úplně celou a úkol vyřeší. A o to jde, aby každý se nějak podílel na správném fungování chodu svého týmu, celé společnosti. Tak je to i v životě, jak to alespoň vidím já sama.
Řešení formou testů, kdy člověk jen zaškrtává políčka, a mnohdy jen odhaduje správnost výsledků, nahrává individualistům, lidem, kteří se mohou a jsou schopni se rozhodovat ad hoc a narychlo, a řeší problémy tzv. "horkým" způsobem (termín jsem si trošku upravila, snad je srozumitelný v kontextu). Někdy jim to vyjde, jsou potom obdivováni, někdy ne.
Maturanty 21. století bych si tedy raději představovala jako lidi, kteří mají zažité postupy při řešení standardních modelů, ať již matematických či všeobecně společensko vědních, mají tedy poctivý vědomostní základ, umějí pracovat s počítači a vyhledávat si vhodné informace, znají jazyky, jsou psychicky odolní vůči stresu a vědí, co je empatie a spolehlivost, umějí pracovat v týmu.

Hezký den.
17. 05. 2010 | 08:47

Pavel napsal(a):

Už se těším na novou generaci, která bude mít díky takovému "novému" přístupu nulový všeobecný přehled. Bez googlu nebudou schopni vést obyčejný rozhovor na nějaké rozumné úrovni. Pardon, kromě vědomostí o počítačových hrách.
17. 05. 2010 | 08:58

Targus napsal(a):

Abych nebyl tak rozvláčný jako autor.
Příklady maturitních úloh, jsou totožné s těmi, které jsme řešili před třiceti lety s jediným rozdílem. Tenkrát bylo jádro pudla zabaleno v červených sračkách reálného socializmu, dnes je totéž jádro plovoucí ve sračkách tmavozelených, případně politicky korektnistických.
Jediná věc, která doznala změny, je přítomnost PC a internetu.
Zásadní připomínka - odkud autor a všichni ostatní berou jistotu, že na netu jsou správné informace.

A závěrem citace:
"Má-li mít maturita smysl, měla by odrážet potřeby světa, ve kterém jednou budou maturanti žít a pracovat. A ten bude jiný, než byl ten v minulém století."
Svět bude možná trochu jiný, nicméně v něm budou i nadále platit jisté konstanty.
1. neměnná platnost přírodních a matematických zákonů
2. neměnné lidské vlastnosti jak z hlediska jedince, tak i sociálních skupin lidí.
Proto je nadmíru pošetilé se domnívat, že to, co jsme se učili ve století minulém je nepotřebnou veteší.
17. 05. 2010 | 10:00

Targus napsal(a):

Ještě maličký dodatek. Drtivá většina pedagogů, která mne vždy učila, vždy požadovala znalosti, a to mnohdy značně detailní. Znalosti detailní samozřejmě vyprchaly, nicméně zůstal po nich jistý přehled v daném oboru. Proto mohu například dnes naprosto bezproblémově komunikovat se svým potomkem o maturitních otázkách z dějepisu či matematiky, čeká ho to za týden.
A právě kvůli tomuto přehledu, který jsem kdysi získal, jsem schopen takřka bleskově doplňovat informace třeba právě z netu. Pokud však nemám základní znalosti, stává se sběr a třídění informací noční můrou. To je právě případ mého potomka, který "nestihl" během regulérní výuky řádně probrat 2. světovou válku a ze školy dostal povel naučit se to sám bez jakéhokoli odkazu.
17. 05. 2010 | 10:19

Charlie napsal(a):

pane Štefle,

Jak už tady bylo v komentářích naznačeno, ona je ta pravda trochu uprostřed.

Dost dobře si nedokáži představit komunikaci několika jedinců řešících nějaký problém/zadání aniž by měli základní znalosti a přehled v daném oboru.
Ne vždy a všude je k dispozici internet. Případné neustálé nahlížení do www pro stránek pro stále jednodušší informace (mohli bychom se nakonec dočkat vyhledávání ve stylu 5+3=?)

Na mě to dělá celé dojem:
1. matematika - první dáma vzdělání dělá současným teenegerům evidentně stále větší potíže. Nedá se okecat ani zkorumpovat. Proto překáží nejen zpohodlnělé generaci dnešní mládeže, ale hlavně dětičkám zbohatlíků a vlivných politiků. Takže se řeší rébus - jak ji (matematiku) obejít ale i ponechat.

2. Váš zájem je sice záslužný a logický, ale jak vidno i z přiloženého testíku ne zcela filantropický.
17. 05. 2010 | 11:44

Jan Vaculík napsal(a):

Targus
"...odkud autor a všichni ostatní berou jistotu, že na netu jsou správné informace."

A v tom to právě je: na netu jsou informace velmi různé, a žáci musí umět vybrat ty správné; porovnávání a kritickým posouzením.
17. 05. 2010 | 11:51

Pocestny napsal(a):

Šfeffl
Problém......
řada glosujících není schopna oddělit pojem maturitní písemka od symbolu maturita čili konce jednoho edukačního stupně.

Soudím, že základy oponentury jsou postaveny na základě omylu, tohle není o systematickém vzdělávacím modu, tohle je jen a pouze o tom, co bude v zadání zkoušky.

Nejlepší je zde schizofrenik Tarqus, který jinde tvrdě žádá sympatie s tím, že žije na tom chudém konci země, ale zde by přitvrzoval.
Jen mamlas může tvrdit něco o neměnnosti....vše se mění, v posledních letech naprosto zběsile. To jen přerostlý lidový mudrc si může dovolit stařeckou profylaktickou slepotu...
17. 05. 2010 | 12:12

TomT napsal(a):

@ Targus
Nikde v článku přece není napsáno, že žáci se nemají učit zhola nic a pak si potřebné informace vyhledat až u zkoušky. Všeobecný přehled je nutný a myslím, že žák, který se při hodinách věnuje alespoň trochu tomu, co má, si z té hodiny něco odnést musí. Vždyť k čemu by potom žáci trávili sedm hodin denně ve škole, kdyby to k ničemu nebylo? Při vyhledávání na internetu nejde ani tak o četnost výskytu informace jako spíše o metodiku. Člověk, který tématu nerozumí, zpravidla stráví vyhledáváním relevantního údaje mnohem více času než člověk, který ví, co má hledat. Maturita "ala Dánsko" nesmaže rozdíly mezi žáky, kteří se učí, a žáky kteří nic nedělají. Ti, kteří se učí, budou stále ve výhodě, pouze forma ověřování jejich znalostí se změní.
17. 05. 2010 | 12:19

Targus napsal(a):

To TomT:

Abyste pochopil o čem je zde řeč, zkuste nahlédnout na zdejší blogy pana Zdeňka Broma. Je to učitel a od něj jistě lépe strávíte informace, jakých výsledků dociluje školský proces dnešních dnů oproti ideálnímu stavu, který popisujete Vy a s nímž bych byl více než spokojen.
Takto považuji za více než tristní, abych o víkendu doplňoval maturitní otázky z dějepisu osobě, která se má zhruba za dva týdny dostavit před maturitní komisi, přičemž vyučující není schopen stanovit ani rozsah požadovaných vědomostí, nemluvě o nějakém výkladu látky či uvedení pramenů vhodných ke studiu. Střední škola není školou vysokou.
To, co popisuji, je samozřejmě extrém, nicméně další potomek bude opouštět ZŠ a tam s ním řeším obdobné problémy ve většině předmětů.
Neučí se, nezkouší se, neopakuje se, nedávají se domácí úkoly. Místo toho se pořád dělají jakési projekty, coby kolektivní práce, jež vypadají tak, že jeden žák to udělá a ostatní to obšlehnou. Skutečné znalosti a jejich užití v praxi se rovná limitě nuly.
17. 05. 2010 | 12:42

Targus napsal(a):

To pocestný:

Můžete mi uvést, které matematické nebo přírodní zákony se během posledních 50 let změnily?
Můžete mi říci, které lidské vlastnosti se během posledních 50 let generálně změnily?

Zákony platí stále a lidé jsou stále stejní, akorát stárnou a žlučovitějí. Podívejte se do zrcadla a přečtěte si ty zvratky, co jste tu vyblil.
17. 05. 2010 | 12:46

Targus napsal(a):

To Jan Vaculík:

Drtivá většina pramenů na netu jsou prameny přejatými, přepsanými, nepůvodními. Pokud budu muset vyvíjet skutečnou badatelskou či jinak tvořivou činnost, budu muset tyto prameny konfrontovat a kontrolovat dle jiných zdrojů. Prostě knihovny, archívy, vědecká pracoviště a vývojové dílny jsou ještě stále potřebné a nutné. S tím nic nenaděláte ani Vy, ani chudák pocestný. Navíc jsou tyto prameny velmi často neautorizované, jsou zasekány věcnými chybami i chybami vzniklými při opisování.
17. 05. 2010 | 12:52

Jan Vaculík napsal(a):

Targus
To je na tom právě to zajímavé: člověk si uvědomí, že každá informace platí jenom s určitou pravděpodobností a do jisté míry.

Když mám dva zdroje, které jsou v rozporu, a přitom v tom jednom uvidím několik pravopisných chyb, tak si mohu učinit názor, kterému víc věřit. Ale chce to umět pravopis :--) Anebo hledám třetí zdroj; jenže pak si musím všimnout, jestli to dva od sebe neopsali i s chybama. Ale je to mnohem zábavnější, než se šprtat fakta z učebnice.
(Mmch, i ta bývají s chybama. My jsme se učili v zeměpise, že v Novém Jičíně se vyrábějí pilníky, tečka. A já od té doby, když se řekne Nový Jičín, hned si představím: PILNÍKY! Jenže jsem potkal už několik lidí z Nového Jičína, kteří mi osvětlili, co všechno se tam vyrábí, ale o pilníkách nikdo nic nevěděl. Nevíte o tom něco?)
17. 05. 2010 | 14:08

Mustapha Mond napsal(a):

Targus:

Zdravím po delší době.
Máte samozřejmě pravdu. Lidé se nemění, žádný genetick skok se nekoná, jen pravidla hry se mohou měnit. Ale podstata lidí zůstává.

Určitě si vzpomenete na ty perličky z 50 let. Ve filmu na začátku hrůzy vykořisťovatelského kapitalismu, pak nadšení svazáci budující spravedlivou společnost a na konci se objeví pastorská, ušlechtilá tvář a pateticky praví: Protože se zrodil nový člověk soudruzi, socialistický člověk ... Zazněl velebný chrál a pohádky byl konec.

Nejhorší je, že i ti bolševici přicházeli na to, že jsou to kraviny a tak jsme měli v Husákově zvláštní schizofrenii, oficiálně se cosi deklarovalo, ale reálná politika v téměř všech oblastech byla zcela pragmatická.

Dnes se zdá, že ty svoje nesmysly berou vážně. A že se v rámci PC nebo feminismu blbne na kvadrát Vám určitě nemusím dokazovat.
17. 05. 2010 | 14:17

Karel Mueller napsal(a):

Targus:
Pardon za mylný nick :-).
17. 05. 2010 | 14:18

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,

testování hypotéz jsem dost podrobně školi při přípravě beltů. Samozřejmě jen kvalitativně, na řešení konkrétních úloh měli posluchači minitab,

Pokud se v Dánsku vyžaduje kompetní znalost teorie (např. výpočty konfidenčních intervalů, znalost chí kvadrát, studentova rozdělení, příslušná odvození atd) tak docela smekám.
17. 05. 2010 | 14:32

Targus napsal(a):

To Jan Vaculík:

Naprosto souhlasím!!!
Jenže - zas problém, opět se dostáváme k úrovni studentů. Pokud to je sebevědomý mamlas neumějící pravopis (jak se zde račte dočíst, hlavní úlohou ZŠ je naučit žactvo stvořit několik smysluplných vět za sebou, na pravopis se už dnes potichoučku rezignuje, viz pan Cvrček), těžko se bude v textu orientovat podle Vašich představ.
17. 05. 2010 | 15:35

Targus napsal(a):

To Karel Mueller:

Zcela souhlasím. Bohužel na MŠMT a ani autor blogu jaksi nechtějí pochopit, že bez nasoukání určitého kvanta vědomostí do palic to prostě nejde. A už vůbec to nejde tak, jak to dnes zkoušejí ZŠ. Ve třídě 30 nevychovaných blboňů, kantor, který může jen chválit, a dělají se projekty na vyjmenovaná slova nebo na malou násobilku.
17. 05. 2010 | 15:39

TomT napsal(a):

@ Targus
Přečetl jsem si několik článků p. Broma a nezbývá mi než konstatovat: Kéž by bylo víc takových učitelů na základních školách jako je on, protože jsou to právě základní školy, kde se děti "tvarují" a vytvářejí si vztah k učení. Je důležité, aby to byl vztah pozitivní, protože později s tím jde něco udělat jen velmi těžko. To je právě hlavní úkol učitele na ZŠ. Bohužel asi většina pedagogů si to neuvědomuje a učí pouze číst, psát a počítat.
17. 05. 2010 | 18:45

Targus napsal(a):

To TomT:

Souhlasím s Vaším hodnocením pana Broma.
Důvěrně Vám mohu sdělit, že na naprosté většině škol je výuka dětí, potažmo jejich výchova až na tom nejposlednějším místě. Místo toho se vyplňují haldy papírů končících v šuplatech a koších, píší se dvoustránková pololetní hodnocení z každého předmětu, utrácí se za školení vyložených 3,14-čovin, kterak by měla vypadat moderní projektová výuka ve třídách o počtu 10 - 15 dětí, zatímco nejsou prostředky ani na zabezpečení výuky ve třídách o 30 a více dětech. Tím myslím zaplacení učitelů v základních tarifních skupinách, nebavím se o nadstavbových platových složkách. Do toho se ruší zvláštní školy vzdělávající pomalejší děti, které se nacpou do normálních přeplněných tříd bez slibovaných asistentů (nejsou kroupy). Výsledkem je katastrofální neznalost čehokoli, na co si právě vzpomenete, ač je většina takových mamlasů hodnocena slovem dobrý, tedy číslem 3. Pak se naprosto běžně setkáváte s absolventem ZŠ aspirujícím na studium na gymnáziu či průmyslovce neovládajícím základní úpravy rovnic či neznajícím vztah pro výpočet dráhy objektu pohybujícího se rovnoměrnou přímočarou rychlostí, nemluvě již o jeho vyjadřovacích kvalitách, kdy neumí bez pravopisné chyby napsat dvě souvislé věty.
Jedním slovem hnus.
17. 05. 2010 | 19:07

Targus napsal(a):

A ještě doplněk:
A do toho Vám tady budou kecat pánové Šteffl, Cvrček, Gabal a já nevím, kdo ještě, že něco umět je přežitek, protože vše podstatné si člověk přeci umí vygůglit.
Zodpovědně zde prohlašuji, že za posledních deset let, kdy jsem se pokoušel přijmout a zapracovat absolventy, jsem nenarazil na vědomosti, které by mi scházely, či které jsem se neučil, včetně jazykové vybavenosti. Snad jedině s výjimkou počítačové gramotnosti, kterou jsem ale velice rychle dohnal, pokud jsem se měl koho zeptat.
17. 05. 2010 | 19:15

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a): 17.05.2010 10:00:59
„Příklady maturitních úloh, jsou totožné s těmi, které jsme řešili před třiceti lety s jediným rozdílem…“

Zatímco Karel Mueler si všiml 17.05.2010 14:32:31
„Pokud se v Dánsku vyžaduje kompletní znalost teorie (např. výpočty konfidenčních intervalů, znalost chí kvadrát, studentova rozdělení, příslušná odvození atd) tak docela smekám.“

Moje zkušenost, jako maturanta v roce 1972 ve špičkové matematické třídě je, že jsme o „hladině signifikance“ neměli ponětí. Tudíž má jistou pochybnost, že to Targus měl u maturity.

Využívaje pak v analogii, co napsal Jan Vaculík napsal(a): 17.05.2010 14:08:41
„Když mám dva zdroje, které jsou v rozporu, a přitom v tom jednom uvidím několik pravopisných chyb, tak si mohu učinit názor, kterému víc věřit.“ vyvozuji, že zdroj „Targus“ nepatří k těm nejdůvěryhodnějším.

V tomto závěru mě pak utvrzuje Targus 17.05.2010 19:15:46: „A do toho Vám tady budou kecat pánové Šteffl, Cvrček, Gabal a já nevím, kdo ještě, že něco umět je přežitek, protože vše podstatné si člověk přeci umí vygůglit.“ Protože ani já, a myslím, že ani další jmenovaní pánové, nic takového jako, že „něco umět je přežitek“ neřekli, a ani to není z našich textů možné odvodit.


… tak nějak takhle by mohla vypadat práce s informačními zdroji :-), jak ji výstižni popisuje TomT 17.05.2010 12:19:53
17. 05. 2010 | 22:28

ondrejsteffl napsal(a):

růžová lentilka napsal(a):
„Po hlubším zamyšlení se domnívám, že je více žádoucí, aby lidé byli schopni jakýkoliv úkol umět řešit v podstatě od "nuly", tedy od samého počátku.“

V tom máte nepochybně pravdu. Potíž je to uplatnit u přijímacích zkoušek. Při řešení problému od nuly jsou v zásadě jeden dva možné výsledky – úspěch nebo neúspěch. A to může závist na mnoha nahodilých vlivech, které se projevují v celém procesu řešení. Anebo musíte dávat jen takové úlohy, které má zkoušený v daném (zpravidla dostatečném čase) umět splnit, čili dobře připravení vždy uspějí. Takové úlohy by měla obsahovat i popisovaná maturita21. Výsledkem pak ovšem je jen rozdělení maturantů na úspěšně a neúspěšné, případně ještě vynikající. Těžko uspořádáte na 100bodové škále zpracované eseje podle prvního dánského příkladu. Rozdělení jen na úspěšně a neúspěšné vám je ovšem při přijímání žáků, kde máte z 95 přijmout z 30, málo platné. Zaškrtávací test zde pochopitelně testuje jen omezený (ale pokud možno nějakým způsobem reprezentativní) výsek z celého zkoušené oblasti, ale za to ho testuje zcela objektivně, spravedlivě a s vysokou přesností.

Pokud na nějaké střední škole hodnotili i postupy, garantuji vám s naprostou jistotou, že jiní hodnotitelé by žáky ohodnotili jinak, a tudíž by byli přijati i odmítnuti (někteří) jiní žáci.
17. 05. 2010 | 22:42

Targus napsal(a):

Vážený pane Ondřeji Šteffle,

Račte si projet blogy 2 měsíce dozadu a dozvíte se, že to, co zde tvrdím je pravdou. Pokud nevíte, jak na to, obraťte se na pana Stejskala.
Zjistíte, že výše jmenovaní, včetně Vaší maličkosti, zpochybňují úroveň vzdělání nabývanou v letech před rozjetím tzv. školské reformy, což je v přímém rozporu s poměřitelnými výsledky českých studentů v mezinárodním srovnání. O tom snad diskutovat nebudete, když jste tuto skutečnost v jednom ze svých výpotků připustil.
Z výše jmenovaných pak doporučuji zejména práce pana Cvrčka a doporučuji zejména jeho odpovědi v diskuzi pod blogy. Vhodné filtrace jistě sám zvládáte, abyste nemusel číst všechny žvásty.
V kontrapunktu k výtvorům výše zmíněných pánů račte laskavě nahlédnout do blogů pana Broma, jste-li schopen unést pravdu o českém školství, na němž se znamenitě přiživujete.

Jestliže jste ve špičkové matematické třídě neměli ponětí o statistických operacích, zřejmě tato třída nebyla až tak špičková, jak se domníváte. Ostatně kdybyste po sobě přečetl, co jste napsal, zjistil byste, že řešit v Dánsku matematické úlohy není až tak náročné, když se u toho může používat cokoli. Na takový způsob počítání bych si troufl ještě dnes, ač posledních pětadvacet let užívám pouze malou násobilku.
Až si prostudujete patřičné články, pak můžem dát pokec, kdo z nás a jakým způsobem pracuje se "zdroji".
O Vašem plácání, jímž obhajujete své dítko - scio testy, přezdívané školní mládeží magortesty - netřeba více mluvit. Splňují tentýž kvalifikační předpoklad, jako klasická maturita či přijímací zkoušky (přehlídka dítek s nadřenými úlohami) s jediným rozdílem, že hodnotitel se nemusí absolutně s ničím namáhat.
Přeji Vám příjemné čtení.
17. 05. 2010 | 23:33

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a):

"scio testy, přezdívané školní mládeží magortesty"

Na slovo "magortesty" nedává google žádný výsledek (kromě magora jirouse :-)).
17. 05. 2010 | 23:49

Karel Mueller napsal(a):

Pane Steffl,
to, co budu ted psát sice přímo nesouvisí s tématem (nebo okrajově), ale dost se to dotýká matematiky a přeneseně i procesu vzdělávání.

Jste matematik a tak víte, že teorie pravděpodobnosti a matematická statistika mají do jisté míry výlučné postavení a svým způsobem kvalitativně převyšují obtížností např. analýzu. Protože když budete řešit i obtížné praktické úlohy (to praktické zdůrazňuji), tak i při povrchních (dokonce velmi) znalostech bude nematematik vědět, co řeší a jak interpretovat výsledek který si může najít nakonec ve sbírkách úloh. Nejtriviálnější příklad je určitý integrál: Ví, že má počítat plochu a výsledek ve sbírce mu jí uvádí (jak jsem tady měl svého času příspěvek :-),).

Statistiku - resp. její základy - jsem školil dost lidí, nejen ty belty. Troufám si říct, že tady povrchnost nestačí, musí ji opravdu dobře znát a rozumět ji. A pokud možno rozumět i důkazům tvrzení. V tom jsem statistiku shledal dost vyjímečnou, jiné aplikace matematiky toto nevyžadují. Ovšem zdůrazňuji, že mluvím o svch zkušenost, bez tohoto vhledu nejsou lidé schopni ani správně formulovat úkol a interpretovat výsledek.

Proto jsem se podivil, že tato nesnadná látka je už na SŠ, povrchnost je totiž vcelku zbytečná.
18. 05. 2010 | 00:03

Targus napsal(a):

To ondrejsteffl:

Zkuste na chvíli zapomenout na nejvyššího Boha vašich vědomostí a zkuste sehnat info nějakým jiným způsobem. Pokud je mi známo od studujících potomků, tímto označením častují na severní Moravě vaše výtvory naprosto běžně.
18. 05. 2010 | 00:24

Targus napsal(a):

To Karel Mueller:

Naprosto přesně.
Statistiku jsme na střední škole dělali dost do hloubky (koníček našeho matikáře :-( ) a mám stejný poznatek jako Vy.
Naprostá většina lidu byla schopna cosi vypotit - obávám se, že to bylo cílem dánského maturitního příkladu, nikoli důkazy vět - a občas i interpretovat výsledek. V momentě, kdy se mělo začít odvozovat a dokazovat, zbyli ve třídě tak jeden, dva lidi, kteří byli schopni se alespoň o něco pokoušet.
Tzv. matematický zázrak se zřejmě v Dánsku nekoná. Jedná se asi o tzv. uživatelskou verzi matematiky, ostatně jako všeho ostatního.
18. 05. 2010 | 00:35

ujo napsal(a):

pro autora: tak na "magortest" není na googlu žádný ohlas?
Vidíte, kritici mají pravdu, ten internet není všechno
18. 05. 2010 | 00:37

Karel Mueller napsal(a):

Targus:

Víte, ono se to dá opravdu vysvětlit kvalitativně a dát kuchařku pro výpočet těch několika standartních úloh. V podstatě jde o to, aby znal Gaussovo normální rozdělení a práci s ním, centrální limitní větu a pak ty základní rozdělení, tj. Studentovo a chí kvadrát. Samozřejmě, v praxi se ještě používá exponenciální, logaritmicko normání a Weibullovo. Tastování hypotéz lze vysvětlit kvalitativně pomocí dvou protínajících se křivek normálního rozdělení s vyznačením alfa a beta - možná si ještě vzpomenete.

Ale pokud tu teorii nebude znát vůbec, tak nebude schopen uděat ani základní model a co je horší, může je aplikovat nesprávně, o interpretaci výsledku nemluvě.
18. 05. 2010 | 00:57

poste.restante napsal(a):

Čtyři maturitní otázky

Otázka č. 1. zní: Co vlastně od maturit chceme?
Kdysi (velmi dávno) byla maturita dokladem o dosažení jistého stupně i úrovně vzdělání. Studium na vysoké škole pak bylo otevřeno pouze těm, kteří, řekněme "prokázali, že jsou schopni studovat".

Tyto časy, (bohužel, chce se mi říci) jsou dnes dávno pryč. Maturitu má dnes každý pitomec se znalostmi v úrovni cca 20% znalostí z dob před 20 lety. Na VŠ pokračuje cca 80% těchto "vzdělanců". O příčinách jsme se zde bavili mnohokrát.
Tento stav je v současnosti nemožno zvrátit. Státní maturita na tomto nic nezmění. Bude pouze garancí "neúrovně". Je přece politicky nepřijatelné, aby neodmaturovalo příliš vysoké procento středoškolského žactva.
Nemluvě o vedlejší drobnosti, tedy že pro ratingové společnosti, ohodnocující náš stát, je procento VŠ a SŠ vzdělaných v populaci jedním z významných kritérií, přičemž reálné znalosti absolventů nikoho nezajímají.
Takže jde především o kvantitu a kvalitu nechme stranou.

Otázka č. 2.: Potřebujeme ještě vůbec maturitu, jako "zkoušku dospělosti", tak jak ji většina z nás absolvovala?
Za daného stavu věcí se stále více kloním k závěru, že nikoliv.
Úroveň znalostí dnes maturita prakticky negarantuje. Schopnost učit se, také ne. Byla deklasována na jakousi "výstupní, závěrečnou zkoušku".
Nemá tedy smysl začít uvažovat o jejím nahrazení v duchu testů SAT a podobných? Taková "maturita" v podstatě jen ověří, že absolvent střední školy je schopen přečíst a pochopit třeba anglický text, nakreslit průběh funkce sinus a spočítat 20% DPH. Což se, mimochodem, velmi blíží současnému stavu znalostí běžného maturanta. Očekávat více jde nad rámec reality.
Zároveň by výsledné testové skóre mohlo být relevantním ukazatelem pro přijetí na VŠ.
Ano, většina studia se pak zaměří na "nácvik testů". No a co? Stejně jde o studium pro "masy" (myšleno v duchu dřívějších diskusí.) Pokud současně zachováme systém přípravy pro "elitu", nic zásadního oproti současnosti se nezmění.
18. 05. 2010 | 01:14

poste.restante napsal(a):

Otázka č. 3.: Opravdu jsou významné pouze schopnosti získat a zpracovávat data, přičemž faktografické znalosti jsou nepodstatné?
Představím-li si proces zpracování informací jako orientovaný graf, pak se ptám, co zbude, když z grafu odejmu jeho vrcholy, reprezentující znalosti? Podle mne jen spousta šipek vedoucích odnikud nikam.

Jinak řečeno: Nepravidelná slovesa anebo malou násobilku je nutno dostat do hlavy a zautomatizovat jejich použití, stejně jako řazení při jízdě v autě. Pokud si budete muset při hovoru s cizincem opakovat know - knew - known, "nabouráte" nejen při komunikaci, ale i při onom "vyhledávání a zpracování informací", které je tak vysoce ceněno. Některé znalosti je zkrátka nutno "nadrtit" či jiným, třeba i zábavným způsobem naučit a osvobodit tak mysl právě pro onu činnost vyšší úrovně.

Nezapomínejme také, že podíl "znalostí, nošených sebou v hlavě" demonstruje procenta. Je otázka, zda 20% z roku 1997 není "objemově" srovnatelných se 75% v roce 1986.

Vzdělání má charakter pyramidy. Nízká úspěšnost našich žáků v mezinárodních srovnáních pramení právě z nedostatečného základu ze základních škol. Není na čem stavět další vrsty.

Otázka(y) č. 4.: Opravdu si někdo myslí, že je možné změnit naše školství a jeho výstupy pouhým sepisováním projektů, strategií či proklamací? Že ŠVP a katalogy požadavků k maturitám, ač sebeprecizněji formulované, změní klima škol, kde učit se a pracovat dnes prostě "není cool"?
Že je možné cokoliv změnit, aniž by se šlo k podstatě problému a tou jsou peníze?
A nemyslím tím platy, ani peníze na pomůcky či investice, i když i ty jsou na zcela jiných hodnotách, nežli by měly být.

To, co dnes nejvíce likviduje naše školství je systém normativního financování, kdy peníze za každou, sebetupější, sebelínější a sebedrzejší hlavu jsou pro každého ředitele základní či střední školy alfou i omegou jeho uvažování. Je to systém financování, který většinu učitelů vede k "autocenzuře" o jaké se tajemníkům Strany za minulého režimu ani nesnilo.
Systém, který motivuje k zametání problémů pod koberec a z učitele činí poskoka zřizovatele, rodičů ale hlavně žáků.

Ani jedna z politických stran, soudě podle jejich programů, nemá ani ponětí, jak devastující je v současnosti hon za žáky, normativy a granty a "projekty". Učení, tedy vzdělávání žactva se pomalu a jistě stává adrenalinovým sportem pro pár přesvědčených a zapálených nadšenců. Jejich řady ale rychle řídnou. A nahrazováni budou a jsou často právě těmi, kteří jiné uplatnění nenašli, jak rádi "vtipně" poznamenávají mnozí diskutující, anebo (ještě hůře) jedinci, kteří za pozvolného úpadku posledních 20 let vyrostli a vytudovali a považují jej tudíž za normální.

Vím, že ani nejlepší učitel neučiní z hlupáka génia.
Ale vím také, že učitel-hlupák, jen těžko vyškolí víc, nežli dalšího hlupáka. Oddolají jen opravdu silní jedinci.

P.S.:
Omlouvám se případným diskutujícím, ale tento týden jsem vždy cca do 18 hod u maturit, takže reagovat mohu až ve večerních hodinách.
18. 05. 2010 | 01:18

Mirka napsal(a):

Naše fakulta už odstoupila od přijímacích SCIO testů, protože jak říká klasik - cosi shnilého je v státě SCIO. Je třeba mít na paměti, že je to soukromá firma která se přiživuje na veřejném rozpočtu a chce diktovat podmínky všem školám.
18. 05. 2010 | 09:55

Targus napsal(a):

To poste.restante:

S Vámi bohužel není o čem diskutovat. Ve vašem příspěvku je popsán reálný stav. Tím je řečeno naprosto vše.
Pánům Štefflům, Gabalům, Holomkům, Cvrčkům a spol. se taková slova dozajista nebudou líbit a dozajista Vás při případné diskuzi označí za starého pitomce kochajícího se svými vědomostmi nabytými v mládí, které nejsou v praktickém životě naprosto k ničemu s poukazem na skutečnost, že mladá generace ovládá jiné potřebnější znalosti, které Vám naprosto unikají.
Samozřejmě že tyto znalosti nebudou schopni precizovat, ony totiž prostě neexistují.
18. 05. 2010 | 10:37

JPK napsal(a):

Vážený pane Štefle, obávám se, že "zdroj Tarqus" je docela věrohodný....
Druhá věc je, že se mi nezdá, že by bylo až tak moc třeba, abyste byli proti sobě až tak zaujatí - máte oba svou pravdu, která se navzájem úplně nevylučuje. Zdá se mi, že se tu uplatňuje jev typický pro intrnetové diskuse: prohlásit za blby pokud možno všechny ostaní, kdo se jen trochu liší, místo toho, aby se hledal rozumný výsledek. Proto jsme tam, kde jsme, proto je v tomto státě bordel, proto není státní maturita, proto nejsou ani jiné, ještě důležitější věci. Prostě NECHCEME. Nechceme a neumíme se dohodnout, všichni chytří jak opice......Škoda. St. maturita je potřebná.
18. 05. 2010 | 12:45

JPK napsal(a):

Pane Štefle, až teď jsem si přečetl Váš komentář o tom , že Google nezná pojem "MAGORTEST". Moje chyba, můj výše uvedený text byl velmi smířlivý, ale toto!? Buď si děláte kozy, což byste na této úrovni věru nemusel (m.j. proto, abyste nezavdal důvod k tomu, co zmiňuji výše), nebo jste prostě DEBIL. Nechce se mi brát Vás vážně, ale když se přemůžu: když Google něco neumí najít, rozhodně to neznamená, že to není....
18. 05. 2010 | 12:55

Petr Bilina napsal(a):

Vy jste tou " Maturitou " úplně fascinovaní. Mně záleží na tom, co se v průběhu studia naučím a budu moci využít, ne nějaké za vlasy přitažené " státní " jednorázové zkoušky, které pro potřeby mých budoucích zaměstnavatelů nevypovídají vůbec nic. Hlavně že nás má společnost pěkně " oglejtované " a ví do jakého šuplíku nás strčit. Vy jste zřejmě v průběhu studia a následné honbě za kariérou někde ztratili zdravý rozum. Nebylo by načase začít s jeho hledáním?
18. 05. 2010 | 13:12

Targus napsal(a):

To JPK:

Obávám se, že čmuchací pes Stejskal Vás zanedlouho odmázne. Na takový druh nadávek je zde pan Šteffl příliš vysoce vážený.... :-(((

To Petr Bílina:

Vřele souhlasím. Bohužel produkty českého školského systému jaksi neposkytují to, na čem Vám osobně záleží.
A ti, kteří produkují mají zcela jiný zájem, než alespoň zastavení pádu českého školského systému do hlubin světového žebříčku.
18. 05. 2010 | 14:15

Karel Mueller napsal(a):

Pane Šteffl,
prakticky všechno jsme již napsali v předchozích debatách a tak jen k tomu, co bude absovent v praxi potřebovat. Závěr je jednoznačný: Naučit se myslet. To by mu škola měla dát.

Poznal jsem výzkum, vývoj i výrobu. Jako řešitel i vedoucí výzkumných úkolů i jako manažer firmy. Dost detailně.

Mohu tedy uzavřít, že každý absolvent potřebuje určitou sumu znalostí, aby nedělal ostudu a mohl začít pracovat. Pak už jde přes 90% o inteligenci, zbytek znalosti.

Ty příklady z MO jsem v minulých debatách zmínil i ještě z jiného důvodu. Reálné problémy a úkoly, před nimiž bude stát, se daleko víc blíží těm příkladům z MO než přípravě na nějakou zkoušku. Třeba problémy ve výrobě technického rázu - to jsou skutečně obměny těch úloh pro ZŠ.

Samozřejmě, na vyšší úrovni musí umět myslet analyticky a systémově. Ze své praxe mohu říct, že nejlepší školou v tomto směru byl detailní popis procesů v rámci řízení jakosti. Komplexních procesů, kdy je třeba každý dílčí proces rozpitvat a vymyslet vhodné vertikální a horizontální vazby.

Tohle mě matematika opravdu nenaučila (možná mojí chybou), zato poté, co jsem se to naučil jsem se k matematice mohl vrátit a bez větších problémů studovat i partie, které kvalitativně obtížností převyšovali tu matematiku z FJFI, s jejímž studiem jsem se kdysi trápil (mluvím o teorii, nikoli o schopnosti řešit úlohy).

Můžeme tedy uzavřít tím, co věděli již naši předkové: Určitá suma znalostí (jak velka má být je nekonečné téma) a především naučit se myslet a těch 7 položek dostat na nejvyšší možnou úroveň. O nic jiného nejde, v případě potřeby se pak absolvent zorientuje v jakomkoliv problému (včetně práce s informacemi) a navrhne řešení.

Velmi se obávám, že současné školství u nás i na západě plní tento základní úkol daleko hůř než v minulosti.

Na školení Gruen a Black Beltů jsem šel po padesátce. Šílenství - mezi třicátníky z celé Evropy jsem vypadal úsměvně. Ale nebyl, v matematice jsem tam nenašel partnera do diskuze. A obráceně - nemohl bych si to dovolit, kdybych pravděpodobnost a statistiku neznal - to bych tam byl opravdu jen na koukání. Pochopitelně - za počítačem jsem je občas mohl pobavit určitou těžkopádností.

Ale nakonec mohu bezpečně prohlásit, že konkrétní úlohy - zejména pokud se trochu odchýlily od kuchařky - byli schopni řešit jen ti, kdo ty matematické základy měli a bylo jich nemnoho. Což můžete nejrůznějším způsobem modifikovat.
18. 05. 2010 | 14:34

Karel Mueller napsal(a):

Pane Targus,

mám ještě poznámku pro Vás:

Když se podíváte na běžné učebnice, tak tam není (alespoń jsem se stím nesetkal) to nejdůležitější: Detailní odvození těch rozdělení a jejich aplikace na procesy (proč lze to či ono rozdělení aplikovat na ten či onen proces). Já to znám z fyzikálních učebnic.

Ale to musí lidé znát a to naprosto dokonale. Jinak jsou jejich znalosti takřka bezcenné.
18. 05. 2010 | 16:03

Targus napsal(a):

To Karel Mueller:

Sdílím Vaše názory, ono mi ani nic jiného nezbývá, neboť jak jsem již poznamenal, moje další studia nepřekonala rozsah a hloubku, kterou jsem zvládal u první maturity. Dnešní učebnice mi jsou naprosto neznámé, takže k tomu nemohu nic dodat. V době, kdy jsem studoval, nebyly středoškolské učebnice zdaleka na takové úrovni, aby se v nich řešily příklady popsaného typu do takové hloubky, nicméně náš matematikář se o tyto knížky moc nezajímal, za znalosti této úrovně dával z milosti trojku s odkazem, že v učebnici je základ a my že studujeme na výběrové škole. Musím přiznat, že kvůli tomuto předmětu jsem se budil ze sna i o prázdninách.
18. 05. 2010 | 19:06

Karel Mueller napsal(a):

Pane Targus,

samozřejmě jsem myslel učebnice pro VŠ, na SŠ se tyto partie nedělají ani dnes, alespoň si to myslím.

Pokud jde o Vašeho matematika, tak postupoval dost protiprávně. Měl jasně dané osnovy, co musí odučit, má zkoušet a co by měli studenti znát. Jistě, výbornou mohl mít jen pro studenty schopné řešit ty ohvězdičkované příklady. Ale pokud jste znal předepsanou látku a byl schopen řešit "standartní" úlohy, tak Vám měl dát velmi dobrou, klidně jste si na něho mohli stěžovat. Já vím, ono se to řekně, sám bych si nestěžoval :-).

Někteří matematici jsou praštění, jak jsem poznamenal v nedávné debatě. Na FJFI jsem začal nešťastně, delší nemocí a osobními problémy. To by nebylo tak zlé, příprava z gymnasia byla natolik dobrá, že se 1. ročník dal prolézt s těmi znalostmi - ještě na gymnasiu jsem počítal i obtížné příklady z reálné analýzy jedné proměnné z Děmidoviče. První zkoušku jsem dělal právě z analýzy u Apfelbecka. Příklady jsme mu samozřejmě udělal. Pak mi dal derivaci inverzní funkce. Uvedl jsem ji a začal odříkávat Jarníka. To ho asi dost popudilo, začal mě dusit na "matematickém" vyjadřování a nakonec jsem byl rád, že jsem šel s trojkou. V letním semestru dost podobné. Samozřejmě to nemůže být omluvou pro postupné rozflákání se a ostudné flákání ve druhém a částečně i třetím ročníku. Jistě, studium teorie mě zpočátku moc nešlo, jak jsem psal. Ale on jako profesor měl naprosto přesně znát naše problémy a také jasně říct, co máme dělat. Asi ty potíže mojí blbostí nebyly, některé partie analýzy jsem nakonec po škole sjel na úrovni, že bych složil i doktorandskou zkoušku. Ale co naděláte, lidé jsou různí a dobrých učitelů matematiky asi dost málo. Snad jsem mu nepadl do oka, snad měl Jarník o něm mínění nevalné (byl jeho žákem) a to ho popudilo.
18. 05. 2010 | 19:27

Targus napsal(a):

To Karel Mueller:

Pán, který mne učil "počty", byl přímo vypatlanec a byl jsem svědkem přímo u maturity, kdy rozhodil i přísedící oborovou kolegyni, když protestovala proti navržené trojce mého předtrpitele. Na tabuli popsané mým kolegou jí před celou komisí dokázal, že je ignorantka a požádal ji, ať vrátí vysokoškolský diplom. Trojku pak okomentoval slovy, že student zvládl učivo dobře. Na vzrušený dotaz předsedy komise, reagoval slovy, že na jedničku umí Pán Bůh a na dvojku umí on, protože je vysokoškolský profesor a ne mamlas z pajdáku.
Nezvratnou skutečností ale je, že z naprosto každého studenta vymáčkl maximum a jeho ovečky se zcela pravidelně umísťovaly na olympiádách a obdobných radovánkách.
Je také pravdou, že všichni, kdo zmákli VŠ technických směrů, s matematikou neměli problémy, neb byli zvyklí na neskutečný dril.
Jako perličku k tomuto pánovi dodám, že jsme měli až 3 hodiny týdně "nepovinných" počtů navíc. Museli tam ti, co právě propadali (cca půlka třídy), ti,co chtěli na nějakou technickou VŠ (včetně budoucích doktorů) a ti, kteří si dovolili nemít spočtenu každodenní várku příkladů.
18. 05. 2010 | 21:08

Karel Mueller napsal(a):

Pane Targus,

to je přímo strašný, ale pár takových vypatlanců jsem poznal. Já byl spíš v druhém extrému: Na SŠ mi matematika šla velmi lehce a nikdy jsem se jí doma neučil, stačila škola. Moje příprava, dá-li se to tak říct, spočívala jen v počítání těch ohvězdičkovaných příkladů a i při tom nicnedělání :-) jsem byl úspěšný řešitel krajského kola MO. To také nebylo dobře, naprostý nezvyk na drill se samozřejmě musel na FJFI projevit.

Z ryze matematického hlediska měl Apfelbeck určitě pravdu, samozřejmě jsem se nevyjadřoval s přesností profesora matematiky. Ale také mu mohlo dojít, že jsem začátečník.
18. 05. 2010 | 21:48

JPK napsal(a):

Targus:
Čmuchací pes má asi pokažený čumáček :-)
Ale i když by mne smázl, nevadí: kdybych měl napsat, co všechno mi pan Stejskal může, musel bych to ihned smazat sám...
20. 05. 2010 | 09:28

jana@seznam.cz napsal(a):

Pánové,
obdivuji Vaše zapálení pro matematiku - možná by nebylo od věci zorganizovat i nějaké setkání, kde byste si mohli vyměnit zkušenosti. Vrátila bych se ale k jádru pudla a tím je maturita. Ta se týká také cizích jazyků, mateřského jazyka a případně společenských věd či informatiky. Nemyslím si, že by v těchto předmětech stačilo umět myslet + malá část vědomostí. V jazycích či společenských vědách je těch vědomostí třeba mnohem více. Nesouhlasím s Petrem Bilinou, že by státní maturita byla z hlediska potřeb zaměstnavatelů zcela zbytečná. Pane Bilino, proč jste se učil na ZŠ zpívat - to je z hlediska zaměstnavatele zcela zbytečné. Proč jste se učil kreslit? - zbytečné. Četl jste Harryho Pottera? - z hlediska zaměstnavatele zbytečné. Nejlépe, kdybychom dětem ve školce přestali číst pohádky - z hlediska zaměstnavatele zbytečné - a začali je učit vyhledávat na kompu potřebné stránky. A možná by se mohly dětičky naučit i nějakému úspornému jazyku, který by je nezdržoval, ale šetřil čas. Jak si představujete další století??? S - M - Lomos - S - M - Lomos - přečte - myš.(viz Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy). Lidé sedí u svých počítačů, mají větší hlavy než dnes, tělo je zakrnělé (svaly zbytečné z hlediska zaměstnavatele), komunikuje se počítačovými zkratkami, obličeje ztrnulé, protože lidé emoce nemají (z hlediska zaměstnavatele nepraktické). Říkám NE! V takové společnosti nelze žít, nelze dýchat, nelze být člověkem. Jsem pedagog, protože jsem si tuto profesi před 30 lety zvolila. A patří k tomu především formování dítěte jako člověka. A k tomu lidskému patří emoce, které se kultivují především uměním - poezií, prózou, výtvarným a hudebním uměním. Student není učiteli připravován jako nějaký preparát pro zaměstnavatele, ale pro život - to je pro život v lidské společnosti, v rodině. Je třeba pěstovat dobré vztahy s lidmi, s rodiči, se sourozenci, najít si kvalitního partnera a vydržet s ním, založit rodinu, dobře vychovat děti a vědět, co je pro mne v životě to nejdůležitější - znát své priority. K tomu je zapotřebí mít rozvinuté city, vůli, sebeovládání a spoustu jiných vlastností. A ty se člověk naučí i tím, že někdy dělá věci, které ho nebaví, že se učí a pracuje, i když se mu nechce. Věřte tomu, že cizí jazyky se Vám v životě vždy budou hodit, znalost mateřského jazyka také není na škodu. A když získáte znalosti z filozofie, sociologie, politologie, psychologie nebo náboženství - i to Vám otevírá nové obzory a činí z Vás - byť třeba odborníka přes informatiku - člověka, který je schopný se v životě lépe orientovat, člověka s větším nadhledem, který se nenechá tak snadno manipulovat. Učme se ve škole myslet a učme se také vědomosti - tyto dva procesy se nevylučují, naopak spolu vytvářejí docela příjemnou harmonii.
22. 05. 2010 | 15:11

Karel Mueller napsal(a):

Paní Jano,

samozřejmě s Vámi souhlasím a to bez výhrad. Pokud jste měla na mysli hlavně můj příspěvek panu Štefflovi 18.05.2010 14:34:02, tak bych měl dodatek:

Měl jsem na mysli uplatnění hlavně v technických oborech a tvrdých exaktních oborech. Jsou zde totiž dvě roviny: Všeobecné vzdělání (umožňující všeobecný rozhled) a odborné vzdělání umožňující vykonávat určitou práci.

Jste pedagog a pokud jste četla debaty kolem PMM, tak jsem se zmínil o MO, zejména těch pro ZŠ. Padl tam názor, že naprostá většina populace by si s těmi úlohami neporadila a to ani s těmi pro pátý a šestý ročník.

To je ovšem tragedie. Považte: Aby ta soutež měla cenu, tak ty úlohy musí být dostupné dětem s IQ 120+, aby v každé třídě bylo alespoň několik žáků schopných to řešit. Po přepočtu na dospělou populaci to odpovídá IQ pod 70.

Nejde o matematiku, jde o úsudkové úlohy pro deseti až dvanáctileté děti. Mohu tedy uzavřít, že úroveň logického myšlení většiny populace je přímo katastrofální, pokud je ten výše uvedený názor správný.

Proto to u nás vypadá, jak to vypadá.
23. 05. 2010 | 14:47

Jana napsal(a):

Pane Muellere,
třeba to s tou inteligencí současné populace nebude tak hrozné. Inteligenční test sice zahrnuje operace s čísly, ale to je pouze část testu. Třeba je populace lepší v operacích se slovy, v paměti nebo prostorové orientaci. Každopádně, když děláme IQ testy na SŠ pro potřeby VŠ, ukazuje se, že nejlepších výsledků dosahují docela průměrní žáci, kteří relativně nevynikají nad ostatní. A prý dokonce jsou nastupující generace v IQ-testech lepší, než ty předchozí. Možná v tom hraje velkou roli i motivace. Mnoho lidí příklady nevyřeší, protož nevědí, proč by si s tím měli lámat hlavičku. Pan Šteffl by Vám asi o tom vyprávěl... Při přijímačkách na VŠ se studenti jinak snaží a učí se nové způsoby řešení. Sama jsem si SCIO testy vyzkoušela a musím říci, že obdivuji studenty, kteří přesahují percentil 90. A v populaci jich tak málo není. Třeba dětem jen chybí motivace a vůle na MO. Zdravím.
24. 05. 2010 | 10:00

Karel Mueller napsal(a):

Paní Jano,

na té nejnižší úrovni MO ještě nejde ani o operace s čísly, to jsou opravdu jen úsudkové úlohy.

Nevím, jaké testy IQ děláte, ale mám pocit, že hlavní problém našeho vzdělávacího systému je logika. Neznám dnešní situaci, nemohu se tedy vyjádřit.
24. 05. 2010 | 11:46

JPK napsal(a):

Přátelé, vzpomeňte, nedavno dávali (asi na Nově) takovou soutěž, jmenovalo se to nějak jako "jste chytřejší než páťák". Párkrát jsem to viděl, a těch (dospělých), kteří znali odpovědi na otázky -skutečně na úrovni 5. třídy- bylo tak 10%. Prostě HRŮZA.
A mám ještě osobní zkušenost: švagrová je vystudovaná pedagožka a nedělalo jí dobře, když jsem hovořil o nevalné úrovni českých učitelů. Tak jsem to zkusil, a poslal jí ukázkový testík pro stání maturitu ze zeměpisu. Myslíte, že uspěla?
24. 05. 2010 | 14:51

Novotná napsal(a):

Dodrý den,
musím se smát termínu ,,MAGORTESTY" Podle pana Štefla se toto slovo asi nepoužívá. Velice se však plete. Moje dcera přišla domů ze Scio testů a zvolala:,,Co je to za magortesty"? Z OPS má nejvyšší percentil 82 a ze ZSV 75. Je to docela slušné, ale bohužel stále asi nedostačující k přijetí na UK právnická fakulta Praha. Nyní dcera maturovala s vyznamenáním a dokonce jeden maturitní předmět bylo i ZSV, ze kterého měla 1.
A přesto při scio testech se jí více jak 75 percentil ze ZSV zatím nepodařilo.
Proč? Protože člověk, který právě odmaturoval nemůže mít nastudováno tolik, kolik vyžaduje scio. Doporučených knížek je od scia opravdu moc a to student dosud neměl čas nastudovat.Těch knížek je opravdu moc, desítky...Mám pocit že více jak padesát.
Je to nefér.Dcera už roky žije tím, že by chtěla studovat právo a věnovat se právu i ve svém povolání.
A jenom proto, že pan Štefl asi přesvědčil mnohé fakulty, bohužel i právnickou fakultu UK Praha, že jeho testy Scio nejlépe určí vhodné studenty vysokých škol, se tam dcera asi nedostane.
Není sama.I její známí měli na střední škole vyznamenání, jsou pracovití, pečliví a dopadli ještě hůře při scio než dcera.
Podle mě je to sprosté tahání peněz z rodičů studentů.
Scio dává možnost si testy z OSP a ze ZSV zopakovat a to z každého 6krát, celkem tedy 12krát.Fakultě se posílají nejlepší výsledky.
Jeden by řekl, jak je ,,scio" hodné. Ne,není! Jde mu jen o peníze. Ze statistiky vidím, že málokdo má lepší výsledek díky tomu, že se zůčastní více testů.
Určitě nebudu volit ve volbách ODS, ale v jedné věci s panem Nečasem souhlasím.Řekl, že kdyby vyhráli volby, tak první co udělá je, že zruší scio, protože to je akorát hrabání peněz společnosti Scio do vlastní pokladny. A má pravdu.
Kdyby tomu tak nebylo, tak by Scio dělalo testy třeba jen z OSP a ne ještě ze ZSV a třeba jen maximálně třikrát.
24. 05. 2010 | 15:08

jana@seznam.cz napsal(a):

To paní Novotná:
chápu, že vidíte rozdíl mezi výsledky své dcerky a jejím percentilem u zkoušek Scio. Naši studenti jsou na tom podobně. Je to dáno - jak už tady pánové v debatě upozorňovali - rozdílem mezi úrovní logického myšlení a volními vlastnostmi studenta. Student může mít logické myšlení na průměrné úrovni, ale může být houževnatý, ctižádostivý a pracovitý. Pak dosahuje výborných výsledků ve škole, ale u OSP-testů je to už horší. A jsou žáci průměrní, avšak s velmi dobrou úrovní logického myšlení, ti pak mohou dosáhnout ve Scio testech lepších výsledků než jedničkáři. Je to spravedlivé? Je mi líto výborných pilných studentek, které pláčou, protože mají nízký percentil. Ale právník by asi měl mít verbální logiku excelentní. Souhlasím s Vámi, že by nemělo být tolik možností testy opakovat. Dva pokusy a dost. Pak už to je opravdu jenom o penězích. Také mi připadá sporné, že stejná společnost, která testy provádí, organizuje rovněž přípravu na tyto testy. Pak se stává, že některé otázky z přípravy se ocitnou v ostrých testech, jak tomu bylo letos. A zase jde o peníze. Nevím, jak chce pan Nečas zrušit Scio - je to soukromá firma. A pokud stát nezajistí jiný způsob testování znalostí studentů, má na trhu své opodstatnění. A jsme opět u státních maturit...
24. 05. 2010 | 21:50

Karel Mueller napsal(a):

Pane JPK,

to je tragedie, o tom pořadu jsem nevěděl, ale nepřekvapuje mě to. Neví, jaké otázky jim tam dávali, ale tuším, že s těmi úlohami by si skutečně asi většina populace neporadila (v předepsané době cca jedné až dvou hodin). Nu, odpovídá IQ 7O, jak jsem napsal. A vyjadřuje skutečně reálnou úroveň, ať si nalháváme cokoliv.

Paní Jano,
já vím, že je to vůči poctivým dříčům kruté a nespravedlivé, ale ono opravdu platí komu není shůry dáno v apatyce nekoupí. Když se podívám na své spolužáky, kdo je co koneckonců schopen dělat, tak mohu uzavřít, že ti nejlepší a nejschopnější jsou ti, kdo se nijak nepředřeli, na leccos se docela obyčejně vybodli, ale tvrdě svůj mozek trénovali - třeba řešením úloh nedělní přílohy novin. Prostě ti, kteří dostali těch 7 položek na nejvyšší možnou úroveň. Kromě "memorovacích škol" to platí všeobecně.
24. 05. 2010 | 22:50

Marek Kobera napsal(a):

Zdravím vážené spoludiskutující.
Myslím, že toho bylo řečeno dost a s různými věcmi souhlasím. Jenom bych chtěl dodat, že záplava "buzzwords" je skutečně šílená, a někteří ji podléhají naprosto nekriticky. K té dánské maturitě: statistiku jsem učil několik let. Zadaná úloha je naprosto standardní. Takové, vsadil bych se, se objevovaly běžně v 50. letech v ruských učebnicích. Tedy: kreativita zadavatele 0. Kreativita řešitele, když uvážím, že se bude snažit opsat řešení z Internetu, též 0. Znalosti - nevím, nevím. Ovšem, pochybuji, že, pokud by student nenašel skutečnou "kuchařku", krok za krokem, na Internetu, že by toto vyřešil. Moje zkušenosti se týkají stavu bez Internetu, po semestru učení, prozkušování, počítání, výběrových studentů, tedy alespoň studentů na VŠ. A docela katastrofa. Čili si myslím, že tak by dopadly u nás i "dánské" maturity. Alternativou by bylo studenty na ně připravovat, pak ale nevidím žádný rozdíl mezi jakoukoli jinou látkou, kterou se budou "šrotit".

Skutečně "nic nového pod sluncem" to není.

Co se týká těch nesprávných interpretacích, o nichž píše pan Mueller, tak je to pravda - jsou chyby i v učebnicích psaných pro ČZU, kde si na statistice kupodivu relativně zakládají.
06. 06. 2010 | 00:37

Jaimee Overmire napsal(a):

Those http://www.jihepackage.com who want to get the scholarship must http://www.jihepackage.com/... work hard and try their best. http://www.jihepackage.com/... It's exciting to hear this good http://www.huaan-med.com/di...
13. 08. 2010 | 03:58

Rudolph Holje napsal(a):

Very interesting and http://www.hzzxdq.net useful information! http://www.zjbangge.com/rec... It's pity that such occasions are http://www.zjbangge.com/lea... still exist in the world,http://www.zhuoerya.cn but we should act all together for to prevent them. Thanks.You really know http://www.hn-hardware.com what your talking about here. Thanks for the great step by http://www.zjbangge.com/sec... step how to blog.
13. 08. 2010 | 04:02

Shakita Pietrowicz napsal(a):

Great stuff from you, http://www.sunsurf.com.cn man. Ive read your stuff before http://www.jdxpwj.cn/booste... and youre just too awesome. http://www.zjxhdz.com I love what youve got here, http://www.tygluegun.com love what youre saying and http://www.wanjia-ylm.cn the way you say it. You make it entertaining http://www.hangxiang.cn and you still manage to keep it smart. I cant http://www.meiyuanfurniture... wait to read more from you. This is http://www.jdxpwj.cn/tow-rope really a great blog.
13. 08. 2010 | 04:12

auto insurance rates napsal(a):

Helpful info. Lucky me I discovered your web site unintentionally, and I am shocked why this accident did not took place in advance! I bookmarked it. <a href="http://topautoinsurancerates.net/">auto insurance rates</a>
17. 10. 2011 | 04:19

business loans napsal(a):

freelance writer
15. 02. 2012 | 15:16

SpelmPype napsal(a):

<a href=http://buycialisonlinerating.com/#3262>buying cialis</a> - <a href=http://buycialisonlinerating.com/#12987>purchase cialis</a> , http://buycialisonlinerating.com/#8303 purchase cialis online
14. 05. 2012 | 21:43

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 03:24

cialis dosages napsal(a):

The following prescriptions are presented without, http://orderonlineviagra.org buy viagra 50mg the menthol with the phenol in a mortar and added, bonate convert it into black mercurous ammonium, http://cialis-generic-online.net cialis generic of the present pharmacopeia contains potassium, To the creosote carbonate I added acacia and a, <a href=http://orderonlineviagra.org#9,66509E+39>buy viagra 50mg</a>, tion of the color is delayed and the addition of, formed. This is also true of other compounds, <a href=http://cialis-generic-online.net#6,20270E+62>cialis online without prescription</a>, explosion may result, with sulphur, charcoal,, Spir. Frumenti aa viii <a href="http://orderonlineviagra.org#47934">viagra dosages</a>, is colored blue by tincture of guaiac. Acacia, Guaiacolum. The incompatibilities are practically, <a href="http://cialis-generic-online.net#27031">cialis generic online</a>, menthol, the menthol separates out in the form of,
15. 01. 2013 | 08:54

VomSeekKAKS napsal(a):

<a href=http://buygenericlevitranow.com/> buy generic levitra </a>
05. 04. 2013 | 19:54

AYIsaias napsal(a):

<a href=http://genericexpresss.com/> buy Cialis generic </a>
08. 04. 2013 | 20:59

RyanCV napsal(a):

welkome and <a href=http://buygenericlevitranow.com/> generic levitra canada </a>
11. 04. 2013 | 13:08

Insenlyabarly napsal(a):

<a href=http://canadaian24.com/> pharmacy online </a>
08. 05. 2013 | 16:54

soofeUnsece napsal(a):

<a href=http://genericviagracom-us.com/> generic viagra canada </a>
10. 05. 2013 | 12:32

soofeUnsece napsal(a):

<a href=http://genericviagracom-us.com/> generic viagra </a>
10. 05. 2013 | 15:09

Hahhedefime napsal(a):

<a href=http://buygenericcialisusa.com/> generic cialis </a>
10. 05. 2013 | 18:39

Hahhedefime napsal(a):

<a href=http://buygenericcialisusa.com/> buy cialis </a>
10. 05. 2013 | 23:59

rarvenaibroro napsal(a):

Doses of Zithromax in settlement someone clandestinely in his alongside on account of of Bacterial Infections
The recommended Zithromax dosage looking into the treatment of most types of common bacterial infections is 250 mg or 500 mg at any everything a unhesitatingly upon a space lifetime after daytime because of three to five days. On confirmed or more not joking infections, your healthcare provider may decamp on treatment as an extended period.

In children, the dosing can compass (depending on mains generally preponderancy) from 5 mg to 20 mg per kilogram of northern crust preponderancy per outline (mg/kg/day), from in the nick of time b soon after point to beat circadian representing three to five days.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> buy generic zithromax</a>

Zithromax Dosage an partiality to Sexually Transmitted Diseases
The recommended fraction of Zithromax on the treatment of sexually transmitted diseases (STDs) is 1 gram (1000 mg) to 2 grams (2000 mg) fake joined values facilitative and at the split only.

Unspecific Dope on Dosing With Zithromax
Additional brains to safeguard in be bothered when alluring Zithromax lift repossess of in the following:

Zithromax should be pleased at the unmodified mo each year to clinch an living quarters precise in your system.

Both tablets and immediate-release money-making suspensions can be entranced with or without food. If the medication upsets your abdomen, value alluring it with food.
<a href=http://buyzithromax24h.com/> buy generic zithromax</a>
http://buyzithromax24h.com
The extended-release withdrawal should be mesmerized without grub, either the unvaried hour reduce than eating or two hours after.

Punt give change residence in reverse a well-stacked barometer of unstintingly with each dosage of Zithromax.
11. 05. 2013 | 07:12

aesutuhcgu napsal(a):

<a href=http://genericexpresss.com/> buy generic Cialis </a>
12. 05. 2013 | 22:47

Elellabor napsal(a):

Generic Viagra erowid
Generic Viagra gum virus

<a href=http://sale-photo.com/genericviagra/> generic viagra </a>

Generic Viagra yeast
Generic Viagra dosage chlamydia
Generic Viagra hyclate monohydrate
14. 05. 2013 | 13:27

Crallyincence napsal(a):

<a href=http://nutritiontinisha.dreamwidth.org> nutritiontinisha </a>
<a href=http://pimpblog.nl/vermontehealth100> vermontehealth100 </a>
<a href=http://blogsitesport.hpage.com> blogsitesport </a>
<a href=http://www.xfire.com/blog/californiainnorx> californiainnorx</a>
<a href=http://sustentationolin.wapamp.com/Blog> sustentationolin </a>
31. 08. 2013 | 21:43

edgewFutt napsal(a):

Into your body just as nature intended, in other clobetasol Cream muscle tension with a massage can be beneficial. Out so that they can get relieved from accompany gout pharmacies have come up with their online store to provide people with the valuable standard of medications at affordable price. Like this: you take Prednisone, it gets to the liver.
<a href=http://www.jeremyoliveria.com/article-907114.html>Sexual Enhancers and Improving Your Sex Life</a>
13. 09. 2013 | 19:39

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy