Úpadek školy / K diskusi

20. 08. 2011 | 14:15
Přečteno 7996 krát
Je nezáživná škola správnou cestou ke schopnosti soustavné a cílevědomé práce? Reakce na diskusi k blogu.

Miloslav Pouzar napsal(a): 19. 08. 2011 | 13:10, tedy 12 dní po publikování mého blogu:  „To, co se současným studentům nejvíce nedostává, je schopnost soustavné a cílevědomé práce - a vy a vám podobní jim svým mudrováním nad cenou/bezcenností určitých informací dodáváte argumenty pro jejich lenošení.“ (a cituji z příspěvku i dále)


V této větě je pregnantně vyjádřen názor a postoj, který se v diskusích k mým blogům objevuje často a opakovaně. Někdy i mnohem více konfrontačně. Stojí tedy za to znovu zdůraznit s čím souhlasím, i když jde o vlamování do otevřených dveří, a co naopak pokládám za nesprávné.


Více soustavné a cílevědomé práce


Souhlasit lze s tím, že současným studentům se nedostává schopnosti soustavné a cílevědomé práce. Nemáme o tom ale žádné souhrnné či dokonce kvantifikovatelné informace, a tak zůstává dohadem, zda je takových studentů mnoho, či jen malá, ale viditelná část. Jistě to nejsou všichni. Pozorování mnohých však ukazuje, že jde o vážný a narůstající problém.


Otázka je, kde hledat příčinu. Mnoho diskutujících argumentuje, že to je tak proto, že děti vynakládají málo úsilí, že není „v určitém úseku života odvedeno určité množství nezáživné mentální práce“. Ano, s tím naprosto souhlasím, ale až na jedno slovíčko.


Všichni se shodneme, že pokud se studentům nedostává schopnosti soustavné a cílevědomé práce, je to tím, že prostě málo soustavně a cílevědomě pracovali, nikdo je k tomu nevedl. A jiná cesta než přes „trénink“ není. A nezačne-li se trénovat včas, může být i „možnost dalšího vzdělávání a výchovy zásadně omezena“. Náprava dozajista spočívá v tom, aby k soustavné práci byli vedeni více a včas. Záleží ale na tom jak.


Nezáživnost není cesta


Přes více nezáživné (to je to slovíčko, ve kterém se lišíme) práce ale cesta nevede.  Naše možnosti, jak přimět žáky k práci, kterou nepokládají za smysluplnou, se totiž postupně omezují. Omezují se jednak tím, že dříve ve škole fungující vnější negativní motivace fungovat přestává (což má hlavně mimoškolní příčiny, napíšu o tom blog.), a také tím, že ta práce (učení) je stále nezáživnější, jak se vzdaluje od potřeb budoucnosti dětí. A o tom hlavně byl můj minulý blog Úpadek školy.


Pokud škola stále pouze předává informace, navíc takové, které děti nepokládají za užitečné a smysluplné, mnohé děti takovou výuku stále více odmítají a výsledkem je, že pak neodvedou žádnou mentální práce. Soustavné práci se tak samozřejmě nemohou naučit. A že to dnes tak ve školách často (možná většinou) je, na tom se přece všichni shodujeme. Anebo je někdo s výsledky práce škol spokojen? Čest výjimkám jako je Zdeněk Brom (v jeho blozích o škole a diskusích si pak můžete domyslet, že pro jeho žáky není učení nezáživné, třeba zde na konci.)


Moje „mudrováním nad cenou/bezceností informací“ jistě nemá podpořit lenošení žáků. Naopak! Je hledáním příčin a cest k nápravě stavu, na jehož neutěšenosti se shodujeme.


Otázka k diskusi


Zajímavé by ale bylo vědět, proč mnozí volají po návratu staré tradiční školy a věří, že ta správná mentální práce musí být nezáživná. Moje zkušenost jako žáka a studenta, jako učitele, ale také jako vedoucího a řídícího pracovníka je přesně opačná. Lidé nejvíce a nejlépe umí to, co se naučili rádi, s chutí, kdy často ani nepostřehli, že se učí. Ano, mnohdy museli překonávat veliké překážky a vynaložit veliké úsilí, ale vždy pokládali činnost za smysluplnou, měli cíl, se kterým se ztotožnili. Tak jako málokterý horolezec by svůj namáhavý výstup na vrchol prohlásil za nezáživný.


Jistě, soustavná a cílevědomá práce bude vypadat jinak u žáka první třídy, jinak u maturanta a jinak dospělého. A jinak je k tomu povedeme. Ani v jednom případě nám však nezáživnost práce nijak nepomůže.


Znovu se vracím k otázce a kladu ji diskutujícím:

Proč mnozí věří, že ta správná mentální práce, to učení, které dnes žákům chybí, musí být nezáživné (nemusí být pro žáky smysluplné)? Hypotézu mám, ale počkám s ní po diskusi.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Občan napsal(a):

Tak jo, autore.
Zkuste tohle nadhodit třeba v předmětech "římské právo", "historiografie", v celém oboru "pomocné vědy historické", "statistika", "matematika" a dalších. Určitě se stekáte s hlubokým pochopením.
Škola jako zábavná show, která jediná dokáže naučit žáky a studenty systematické a cílevědomé práci - takhle to asi Komenský nemyslel...
20. 08. 2011 | 14:46

ondrejsteffl napsal(a):

Občan napsal(a) "Škola jako zábavná show"

A to jste četl kde? V Blesku? Pokud máte dojem, že jste to četl v mém blogu, tak to zkuste přečíst ještě jednou...

Víte "zábavná show", to se pořád opakuje. Lidé čtou, co tam není a nečtou, co tam je. třeba s tím horolezcem - výstup na vrchol jako zábavná show.
20. 08. 2011 | 14:53

Kvakin napsal(a):

Existuje souvislost, která se nazývá Hegelův dialektický zákon zvratu kvantity v kvalitu (v rámci marxismu se to učilo jako zákon přerůstání změn kvantitativních v kvalitativní). A aby někoho (studenta) něco bavilo (bylo to pro něj záživné), a to tak, že dojde k nahlédnutí svého úsilí jako smyslupné a tvořivé práce, která jej obohacuje, musí nejdříve zvládnout "základy". A zvládání základů je velmi často obtěžkáno nezáživnostmi, mechanickým opakovaním, drilem a výcvikem v úkonech, jejichž důležitost nelze leckdy předem odhalit a uznat. Ale i úporné zvládání základů je nutné nejen v instrumentálním slova smyslu, ale i z širšího hlediska žádoucího formování osobnosti - připravenosti překonávání překážek a nalézat postupně potěchu v tom, co činím. Hrát dobře na kytaru je krásné pro hráče i posluchače, ale počáteční nácvik základního uchopení akordů na hmatníků a jejich plynulého střídání - to je dlouhou dobu nepříjemné a dokonce značně bolestivé "lámání" a odírání prstů. Proto tolik dětí a mladých lidí zatouží po zvládnutí kytarové hry, ale málokdo vydrží a získají jakoustakous úroveň a zejména pouze někteří dospějí k jistému mistrovství. A tak je to se vším. Vzpomínám si, jak bylo odporné po nástupu na vojenskou službu každodenní a hlavně sobotně generální uklízení - kupříkladu zametání a mytí parketových podlah ve světnicích, jejich mazání lešticí pastou a závěrečné ošetření kombajnem (bednou s rukojetí, naplněnou cihlami, aby byla hodně těžká, a na spodní vnější straně opatřené kartáči na leštění); ale po čase, když člověk zvládl to, co to potřebovalo, byl virtuoz - ani na to nemyslel a měl to rychle a bezvadné a nic nemusel předělávat, jak se mu to hlavně v přijímači stávalo notoricky. Učení je (a má být přiměřeně) trpké, aby vydalo sladké plody, kterých si člověk bude i považovat jako výsledku skutečného vlastního úsilí.
20. 08. 2011 | 14:56

Otázkář napsal(a):

V podstatě s Vámi souhlasím pane Šteffle. A co se týká Vaší závěrečné otázky, jednu teorii bych měl. Mnoho lidí věří, že nezáživným učením se studenti připraví na život, který přináší spoustu nezáživných činností, která ale je nutné vykonat. Jako příklad uvedu domácí práce, jednání s úřady apod. (každý mě může doplnit spoustou dalších nezáživných a nutných činností) a samozřejmě i v práci budete mít na starosti spoustu činností, které Vás prostě bavit nebudou, ale bude potřeba se jimi zabývat. Považují proto určitou míru "útrpnosti" jako dobrý trénink a přípravu pro život. Toť jen můj názor a netvrdím, že se s tímto pohledem na svět plně ztotožňuji.
20. 08. 2011 | 14:59

Otázkář napsal(a):

Kvakin

Napsal jste v podstatě to co jsem měl na mysli i já, akorát šířeji a srozumitelněni, díky.
20. 08. 2011 | 15:02

komin@gmail.com napsal(a):

Když chci velké svaly musím cvičit, když chci chytrou hlavu musím myslet. Cvičení i myšlení bolí, a tak se tomu každý vyhýbá jak může. Jinak než drilem se to nezvládne, schválně zkuste zábavným způsobem naučit malou násobilku, pravidla pravopisu, nebo vzorce jak matematické, chemické či fyzikální (a to nemluvím o tělocviku a dalších jakoby zbytečných předmětech). Školu člověk opravdu k ničemu nepotřebuje, škola je tu kvůli něčemu jinému. Kde jinde se člověk naučí dělat co se mu řekne? Kde jinde se naučí dělat opakovaně jednotvárné úkoly tak, aby byl nadřízený spokojen? Kde jinde se naučí vyplňovat složenku, aby mohl odeslat daně? Kde jinde se naučí přicházet včas a čekat až bude zas moci odejít? ...
20. 08. 2011 | 15:03

Jiří napsal(a):

Obsah učiva může být nezáživný (a dost možná by takový v některých předmětech být měl, jinak by byl obsah učiva ochuzen - jak uvádí Občan, mnohé postupy, dovednosti a znalosti, potřebné v takovýchto oblastech, jednoduše nezáživné jsou), ale měla by v něm být viděna smysluplnost, s tím se dá souhlasit.

Hlavním problém je v nepochopení, že „být nezáživné“ neznamená to samé jako „být beze smyslu“. Spousta nezáživných činností má smysl. Autor postavil svůj výklad na nepřesné kritice diskutérů. Úmysl je proto nejasný - jde mu v prvé řadě jen o smysluplnost (třeba i ne úplně záživných témat, problémem pak je motivace) nebo o záživnost (pak je problémem výběr témat, obsah učiva)?
20. 08. 2011 | 15:10

ondrejsteffl napsal(a):

To Kvakin - A mohl byste ty svoje postupy nějak demonstrovat třeba na tom, jak se malé dítě učí mateřskou řeč? A nebo jak jsem se já učil matematiku?

A rozumím-li tomu dobře, přijímač na vojně je pro vás dobrým modelem pro školu.
20. 08. 2011 | 15:13

ondrejsteffl napsal(a):

komin@gmail.com napsal(a):

"Když chci velké svaly musím cvičit, když chci chytrou hlavu musím myslet."

Ano, nic jiného nepíšu.

"Cvičení i myšlení bolí,"

Jste si jist, že každého?

" a tak se tomu každý vyhýbá jak může."

Myslíte, že cvičení jsou jen činky. Někteří lidé běhají, hrajou fotbal, jezdí na kole, na snowboardu atd. Myslíte, že tam se svaly nedělají. Dokud budou ve škole jen činky, nebude to dobré.
20. 08. 2011 | 15:16

robits napsal(a):

nesouhlasím s autorem.Proč výcvik vojenských vojáků je podřízen nevídanému drilu,aby vyrostli z vojáků silné osobnosti připravené na těžký život,proč královská rodina v Anglii posílá své potomky plnit dost náročnou přípravu nejen do škol,ale i do armády.Nebo si snad myslíte,že život je jedna velká schou.Život který lidi čeká je neustálý boj,neustálá činnost nezáživných činností a přesto jsou k životu nutné.Ve škole jsem dokonce dostal dost ždouchanců od učitele,které jsem měl dlouho po škole rád.A nikdy bych si nedovolil takového učitele nejen napadnout,ale i před rodičema pomlouvat.Schytal bych to i od nich.Dneska se učitel bojí žáka potrestat,policajt zasáhnout atd.Jestli toto je výchova k životní shou,pak poteš bůh
20. 08. 2011 | 15:20

Občan napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Ano, přesně to tam čtu. Stejně jako to čtu v mnoha dalších Vašich blozích.
Vzdělávání, stejně jako život, je především o těch nezáživnostech. Musíte se nadrnčet vzorce, slovíčka, pravidla - tedy základní informace a PAK jste schopen pochopit výklad o látce samotné. A až PO TOM VŠEM můžete začít pracovat s objemy informací, jež ten základ rozvíjejí a doplňují. Bez zvládnutí základu ne neučíte nic.
To samé platí o celém lidském životě. Denně při své práci musím komunikovat s lidmi, kteří nemají právě ten základ a kvůli tomu se ostávají dosituací, jež by nemuseli žečit, kdyby ten základ měli. Právě ten nezáživný otravný základ jim chybí.
Škola NEMÁ učit žáky a studenty tomu, čemu je měli dávno předtím naučit rodiče a prarodiče. Ve škole už na tom mají stavět, ne se teprve učit základům sociálního chování. A sociálním chováním je mj. i dodržování pravidel, vědomí povinnosti. Pokud bude muset teprve škola tohle vyučovat, pak se žáci nenaučí to, kvůli čemu tam chodí; totiž práci s informacemi.
20. 08. 2011 | 15:20

orttt napsal(a):

Á, ničitel českého školství Šteffl se zase ozývá. Jeho prázdninová snaha o sebeospravedlnění je až směšná.
Za úpadek školství ve skutečnosti můžou lidé jako on, kteří si ze vzdělávání (služby, daru...) udělali dobrý obchod, kteří vzdělávání proměnili na nezodpovědný a bezskrupulózní kšeft.
Za úpadek školství jsou odpovědné především následující jevy:
- osmiletá gymnázia: selekce desetiletých dětí, která probíhá v ČR, nemá v civilizovaném světě obdoby; jde téměř o obdobu nacistických ramp v Osvětimi, kde na jednu stranu se řadí ti, kdo mají "přežít", na druhou stranu ti, kteří budou ze "slušné společnosti" vyloučeni; v kulturnějších zemích (kromě USA a Británie) jsou osmiletá gymnázia rušena nebo tam nikdy neexistovala; tenhle návrat do rakouskouherských časů se Štefflovi opravdu nepovedl; i když kšeft to byl dobrý
- organizace typu SCIO, které ovládly "obchod" s testováním, aniž by k tomu měly sebemenší profesní průpravu; ty nejvíc přispěly k tomu, že si dnes lze koupit jakýkoli titul, výsledek jakékoli zkoušky
20. 08. 2011 | 15:23

Otázkář napsal(a):

orttt

Vy nepovažujete USA a Velkou Británii za kulturní země?
20. 08. 2011 | 15:32

orttt napsal(a):

Ale ano, a pokud umíte česky, mohl jste si to i přečíst... Na druhé straně americké i britské školství se potýkají desítky let s problémy, které jinde nemají (můžete se o nich informovat v anglickém umění od Kiplingova Stopky a spol. po film If...; koneckonců o tom je i flojďácká Zeď).
Ale náš "štefflovský" systém kopíruje spíš staré Rakousko. O jeho zdevastovaném školství si lze pěkně počíst např. ve Světě včerejška od Stefana Zweiga.
20. 08. 2011 | 15:39

MaB napsal(a):

Myslím, že opravdu pořádně se můžete naučit jen věci, které vás - ne nutně baví - ale nějak přitahují. Bylo tady zmíněno hraní na kytaru, což jsem se učil, a kdyby mne to nepřitahovalo a netěšilo mne každé drobné zlepšení, tak bych se tomu nevěnoval až dodnes. Čili, v tom má pan Šteffl spíše pravdu.

Tohle bych si dovolil zdůraznit: Věci, u kterých mne postupné, byť namáhavé zlepšování netěšilo, jsem se nikdy nenaučil pořádně, a i když jsem byl donucen je nějak zvládat, tak jsem je zase brzy zapomněl.

Ovšem je tu jiná věc: většina lidi nikdy to, co je těší, baví, nebo přitahuje, dělat nebude. Jmenuje se to trh práce.
20. 08. 2011 | 15:50

Kva napsal(a):

Autorovi: 1) Nevím, jak jste se učil matematice, a proto Vám nevyhovím ...
2) O učení dětí mateřskému jazyku toho vím také málo ...
3) Určitě znáte seriál Jistě, pane ministře. Je tam také příběh, kdy ministr navrhne obnovení povinné vojenské základní služby v Britanii, což zdůvodňuje jednak tím, že mladí muži získají na vojně schopnost číst a psát (což ovládají ze školy nedostatečně), jednak absolvují výcvik a získají praxi v řadě užitečných oborů práce (řemesla, stavebnictví), což jim umožní snadněji nalézt po návratu do civilu zaměstnání. Já jsem s Jimovým nápadem vřele souhlasil, neboť za svou osobu mohu prohlásit, že nejdrilovatější a nejprimitivnější vojenská škola dokáže proti většině dnešních zařízení (středních odborných škol a učilišť), najmě privátních, hotové zázraky i když spočívající pouze v tom, že absolventi tomu, co se měli naučit, porozuměli elementárně teoreticky, a hlavně vše potřebné zvládli prakticky. Do poddůstojnické školy při spojovacím praporu českobudějovické motostřelecké divize nastoupily v dubnu 1972 desítky frekventantů na pozice budoucích radiotelegrafistů, spojařů (kabeláků) a dálnopisců ... Byla tam všehochuť lidí - absolventů elektrotechnických a dalších průmyslovek, vyučených elektrikářů, ale také vyhozených vysokoškoláků všech možných oborů a rovněž opraváři zemědělských strojů, zedníci, soustružníci a prodavači. Po půl roce prakticky všichni měli ve svých odbornostech 3. třídu specialisty (a zkoušky nebyly podvodem kvůli plnění závazků) a až na pár jedinců všichni úspěšně složili poddůstojnické zkoušky a u svých útvarů (v rámci písecké armády) bez problémů rok a půl působili jako velitelé osádek, družstev i čet. Měl jsem možnost 20 let po té přijímat ve firmě mladé lidi - absolventy středních obchodních škol na pozici asistent/asistentka. Prověrka praktických dovedností typu napsat obchodní dopis, zapsat pár operací do poeněžního deníku a rozložit konečnou cenu zboží z paragonu na základ DPH a DPH dopadla s tristním výsledkem. Ale byl jsem jednou slečnou nakonec poučen takto: Vy jste přece také nic neuměl, když jste vylezl ze střední školy ... Dynamický stereotyp - to je ten slogan, jehož naplnění po staletí přináší na po,i výchovy a vzdělávání potřebné výsledky ...
20. 08. 2011 | 15:50

skeptický napsal(a):

Mně šly nejlépe do hlavy košilaté básničky a písničky.Já bych to dal místo češtiny.Česky to je,pravopis i paměť se tím cvičí,a je to zároveň průprava do života,a nějaká sexuální výchova pak není potřeba.
A je to i výchovné ,informativní a vzbuzuje to uvědomělost.

Takové Když se Hitler narodil,vypadal jak krokodýl,když mu dali čepeček,vypadal jak blbeček,s tím uděláte kariéru už pětašedesát let.Teď už snad i doktorát.
20. 08. 2011 | 15:51

Martin napsal(a):

Mentální práce je pro žáky nezáživná proto, že mentální práce v soudobé škole je z 90 % k ničemu a žáci podvědomě cítí že marní svůj čas. Je to důsledkem opuštění cíle školy jako přípravy na budoucí povolání a její přeměna na jakýsi převýchovný ústav pro výrobu správných občanů, soudruhů, platičů úvěrů, nehodící se škrtněte.
Jen tak si lze vysvětlit, proč miliony dětí marní čas s výukou Literatury, typicky prováděné jako bezduché učení pojmů nazpaměť bez hlubší analýzy těchto pojmů, protože se nestíhá je toho hodně, Dějepis dtto, Zeměpis dtto. Přírodní vědy se 20 let zasouvají pod koberec, protože úpadek společnosti už je tak velký, že už samotní ministři (Buzková) tyto torpédují. To co z nich zbylo je torzo přeměněné na humanitní systém naučit se 10 příkladů nazpaměť, napsat písemku a zapomenout. Ve výsledku se dětem nelze divit za tvrzení že škola je nezáživná, protože ona nezáživná skutečně je.
Chtěl bych zdůraznit, že nejvíce mě ve škole naučili učitelé kteří mě odhalili jejich systém přemýšlení, nikoliv nějaká mentální práce.
20. 08. 2011 | 16:08

Neučitel napsal(a):

Vážení školpozorováci,
kdyby Vás viděl Jan Ámos (a on vás vidí, vy chytří), tak by vzal hůl .....
Jsme hrdým národem učitele národů, kterého si váží celá Evropa, jen my už od války (2. světový) furt jen zkoušíme, kterak učit : jednou osmileté střední školy, pak devítileté, pak základní devítileté, diferenciované a nediferenciované třídy.......a tak bych mohl pokračovat v POKUSECH na dětech. Ještě že ta mladá generace si z toho pramálo dělá, a to je dobře. Museli by chcípnout z vašich receptů, vážení !
Vzdělanost národa je navýsost důležitým statkem, a když už to dnešní modří rádobyekonomové nemůžou pochopit, pak bych jim to polopaticky přiblížil, jako VKLAD do BUDOUCNOSTI. Na to by měli slyšet, pokud ovšem nejsou hluší, a to zejména úmyslně.

Takže opakuju : Komenský by vzal bič a vymrskal by vás ze scény ven za ty nepodařené pokusy, za něž jste se nestyděli brát ještě navíc nekřesťanský peníz, zatímco učitel je chudý bezmála jak za časů zašeho Ámose před 350 lety !
20. 08. 2011 | 16:28

Miloslav Pouzar napsal(a):

Vážený pane Šteffle,
jeden z výše diskutujících napsal - nezáživné nutně nemusí být beze smyslu. A v tom to celé je. Každý chápe, že pokud se chce naučit hrát na piáno musí nejprve cvičit stupnice - znám několik lidí, kteří umí hrát na piáno, neznám jedíného, který by na začátku necvičil stupnice a také neznám nikoho, koho by cvičení stupnic bavilo. A zde je jádro mé nelásky k Vašemu blogu. Vy zaměňujete lákavost cíle se zábavností cesty k němu. Problémem současné školy je, že není schopna nabízet smysluplné cíle - vzdělání totiž nemá v dnešní společnosti žádný obecně uznávaný smysl. Není to cesta ke společenské prestiži (o tu šlo především dříve) ani k finanční prosperitě (o tu jde především dnes). Vzdělaní lidé nesjou kvůli svému vzdělání ani více vážení ani více bohatí. Škola na to neumí reagovat, tak místo toho aby hledala smysluplnou definici vzdělávacích cílů, vydává se na cestu zábavnosti cesty nikam. To však není ta nejhorší varianta. Mnohem větší peklo by bylo, kdyby se pokusila předávat studentům to, kvůli čemu se dnes lidé stávají bohatšími a společensky uznávanými.....
20. 08. 2011 | 16:28

Jan Vaculík napsal(a):

Přemýšlím nad tím, jestli je slovo "nezáživnost" jako klíč k problému to nejvhosnější.

V diskusi o Waldorfské škole zaznělo, že pro pěstování schopnosti trpělivé a soustředěné práce je pletení svetru podobně důležité, jako třeba násobení dvou mnohociferných čísel; jedná se o tréning schopností, bez kterých se neobejde dobrý automenachik ani vědecký pracovník. Sama tato činnost je nezáživná dnes stejně jako byla nezáživná kdysi. Jenže my jsme tehdy věřili, že je POTŘEBA to umět, protože jsme si nedovedli představit, že v každém papírnictví bude k dostání kalkulačka ze cenu srovnatelnou s cenou školního oběda.
Ano, je třeba absolvovat jistý díl nezáživné práce, ale je třeba aspoň trochu věřit v její smysluplnost. A právě to vědomí smysluplnosti, či spíše víra nebo jakýsi jí podobný pocit, který stejně vždycky bude z větší části jen chimérou, je tím, co je tak moc relativní a s časem se měnící.
20. 08. 2011 | 16:35

franťýk napsal(a):

Jan Vaculík
Zřejmě bude nutné, aby učitel dokázal vysvětlit žákům, že to nezáživné a nudné je přesto nutné, a že bez toho se prostě na vyšší úroveň nikdo nedostane.
20. 08. 2011 | 16:57

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

"Proč mnozí věří, že ta správná mentální práce, to učení, které dnes žákům chybí, musí být nezáživné?"

Nemyslím si, že je ta otázka dobře položena. Zkuste správně analyzovat (to určitě umíte) následující text a položit otázku novou.
Jako malý žáček jsem velice rád chodil do školy, neboť jsem byl nesmírně zvídavý a zde jsem se dozvídal mnoho nového. Jen málokterá činnost ve škole mne nebavila, pročež jsem pracoval = učil se rád, dá se možná i říci s jistým nadšením. Výsledkem bylo velice dobré známkové ohodnocení, které mne ještě více motivovalo k dalšímu učení.
Naprostá většina mých vrstevníků však zvídavá jednoduše nebyla a pokud by záleželo na nich, dali by před školou přednost fotbalu či jiným kratochvílím. Nezajímalo je, jak vypočítat mzdu nádeníka, rozdíl mezi sýkorkou koňadrou a špačkem obecným, tvary přechodníku minulého, reakce sodíku se vzdušným kyslíkem. Prostě to měli na háku. Mohli mít deset skvělých učitelů sami pro sebe, pokud nebyla hrozba sankcí, jednoduše se probíranou látku nenaučili, ba co více, ani nedávali pozor při výkladu, lhostejno, zda neschopný pedagog koktavě opakoval text z učebnice, anebo téměř všeho schopný pedagog pokreslil barevnými křídami za hodinu desetkrát tabuli, promítal diáčky, pouštěl filmy, anebo nás vzal do přírody.
Prostě totální nezájem s nulovou šancí na DOBROVOLNOU změnu postoje.
Myslím, že se procentuální složení žactva v tomto punktu vůbec nezměnilo. A v dnešní pro výuku špatné době jde jen o to, jak nezabít zájem té úzké skupinky zvídavých, kteří mají jakýs takýs zájem ve škole pracovat, tj. učit se.
20. 08. 2011 | 17:12

Gandalf100 napsal(a):

Možná se to sem nehodí ,ale budiš. Mírně jsem pátral a našel celkem zajímavý,i když trochu stárý, článek o budoucnosti školy.
http://vtm.zive.cz/aktuality/skola-budoucnosti-interaktivita-a-zadni-ucitele

Zaujal mě odkaz KHAN ACADEMY, vypadá to zajímavě, celkém názorné, ale nejsem pedagog, takže zas tak posuzovat nemohu. Škoda ,že není něco podobného v češtině.
Nejvíc se mi líbí, ten systém odměňování, systém, kde dítě má pocit jako když hraje nějakou hru(ve virtuálních hrách se to podobnými "achievmenty",body,trofejemi, odznaky jen hemží,třeba WoW) na můj v kus bych tam přidal ještě víc blikání, svícení a vizualních odměn..i když sbírání bodů pro body, možná není dost motivační, ještě tomu něco chybí.
http://www.khanacademy.org/exercisedashboard?k
20. 08. 2011 | 17:13

Bunny napsal(a):

to Miroslav Pouzar:
To jste napsal moc pěkně; předpokládám, že pochopí i pan Šteffl. Je tam řečeno vše. Ale někomu prostě vadí, že když se současná společnost veze do pekel, tak školství tuhle cestu nechce umetat. A nejenže nechce, ale spoustu lidí pracujících ve školství ještě brzdí. No to by tedy nešlo, že ano. Když do háje, tak jedině z vesela s s úsměvem.
20. 08. 2011 | 17:14

Targus napsal(a):

To Miloslav Pouzar:

Znám relativně mnoho lidí, kteří nádherně hrají na téměř jakýkoli nástroj, aniž by znali noty, potažmo trénovali stupnice.
Ovšem je to dáno tím, že jsem se s takovými lidmi programově setkával a vyhledával je.
Dále je skutečností, že v populaci tvoří takoví lidé zanedbatelnou množinu v řádu desetin promile a je rovněž skutečností, že se hrát učili (ano, i oni se museli učit hrát)od stejných hudebních géniů, jako jsou oni sami. Jedná se o cikány s absolutním sluchem a neskonale silným citem pro melodiku.
Neznají noty, neznají stupnice, ale i oni se museli naučit ovládat mechaniku toho kterého nástroje, byť ne klasickou cestou v podobě stupnic či etud neboli cvičení.

Píšu to zde jen proto, kdyby Vám zde chtěl někdo touto skutečností vyvracet to, co jste napsal v posledním příspěvku.
20. 08. 2011 | 17:22

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

A rozumím-li tomu dobře, přijímač na vojně je pro vás dobrým modelem pro školu.
Jste schopen nějak demonstrovat, jak by se mělo šestileté dítě naučit hrou číst a psát?
Jednoho takového učně mám doma a dokud jsme to zkoušeli hrou á la moderní školní výuka, bylo to stále fiasko.
Další fiasko bude, až přijde za jedenáct dnů do druhé třídy. Jeho spolužáci, kteří neměli tak tvrdé rodiče, kteří by je nutili o prázdninách opakovat těžce nabyté vědomosti a um, se budou učit číst a psát úplně znova. Tedy pokud to vůbec zvládli ve třídě první. Zoufám si, že můj potomek ztratí další tři měsíce života v takzvané škole s rovesníky, kteří nebudou nikdy umět pořádně číst a psát. Takových absolventů ZŠ je totiž dnes odhadem 50 %
20. 08. 2011 | 17:37

žena napsal(a):

"Proč mnozí věří, že ta správná mentální práce, to učení, které dnes žákům chybí, musí být nezáživné (nemusí být pro žáky smysluplné)?"

Podle mě učivo nézaživné může být smysluplné a v jiném případě úplný nesmysl. Za nezáživné většinou žácí považují to, co je nezajímá. Myslím, že na ZŠ žáci moc neuvažují o smysluplnosti jim předkládaného učiva. Na kantorovi na kterékoliv škole záleží, jak žáky dokáže zaujmout. A na skladbě žáků záleží, jak moc se mu to podaří.

Obě dcery studovaly rok v USA (jedna má odtud i "maturitu", ale pak si ji dělala i zde). Obě dcery se shodly, že znalosti většiny našich žáků jsou mnohem větší, než žáků v USA.

Myslím, že by mělo jít především o to, aby znalosti našich žáků se nesnižovaly.
20. 08. 2011 | 17:51

xxx napsal(a):

Není problém dělat to co člověka baví. Problém je udělat i to, co člověka nebaví - a to by děti měla naučit i škola. Protože to co dnešním studentům především chybí je sebekázeň - prostě neznají slovíčko "musím". Nevím, zda autora (předpokládám že absolventa KPMS MFF UK) bavilo provádět důkazy - přesto právě mu tato "nezáživná mentální práce" (stačilo by přece znát hlavní věty a příslušné statistické metody) podle mého názoru hodně dala.
20. 08. 2011 | 18:05

žena napsal(a):

xxx
"Protože to co dnešním studentům především chybí je sebekázeň - prostě neznají slovíčko "musím"."

Souhlasím. Úpadek školy souvisí s úpadkem sebekázně, kázně a morálky. A to všech ve společnosti, nejen žáků. Říká se - rodiče neznají poučku závažnou, že příklady táhnou.
20. 08. 2011 | 18:20

Sysifos napsal(a):

"Proč mnozí věří, že ta správná mentální práce. to učení, které dnes žákům chybí musí být nezáživné ( nemusí být pro žáky smysluplné)?"

1. Střední a starší generace lidí byla takto (po staru )vzdělávána, jinak to sami v mládí nepoznali - jak by mohli věřit opačnému tvrzení?
2. Přes všechna tvrzení o záživnosti a smysluplnosti - ve skutečném životě dnes doopravdy UBÝVÁ smysluplných a záživných činností.
3. Dnešní rodičovská generace přece vidí, že zásadní změna směřování školství NENÍ jednoduše možná - ruší se školy které jsou naplněny zpouze z 65% - místo toho,abychom uvítali nižší počet žáků ve třídách (finance,finance,finance přidělované na hlavu), Daltonské a jiné alternativní školství je na okraji - Dalton má právě učit mladé lidi základním, univerzálním dovednostem pro život ( kde je dnes ono původní nadšení pro tyto metody? )
4. Ono základní penzum nabiflovaných znalostí je skutečně nutné pro vytvoření pracovních rituálů, pro jistotu žáků a studentů na které pak mohou stavět to další "hravé, záživné" poznávání, ale kolik RODIČŮ doma svým dětem LASKAVĚ vysvětlí, že je to vážně nutná dřina do potřebná do základu?
5. Opět - opakuji se - Má dneska někdo odvahu a peníze na to zbořit kamennou školu a vytáhnout svoje žáky, studenty do praxe aby jim ukázal lidi SKUTEČNĚ zapálené pro svoji práci, pro umění, pro vědu, pro službu ostatním lidem, aby viděli, že taky občas skutečně někomu záleží na jeho práci víc, než na těch almužnách, které za svoji dřinu dnes běžně dostávají?
Zdravím Vás, pane Štěfle
20. 08. 2011 | 18:45

MV napsal(a):

Autor:

Odpověď na Vaši otázku není podle mne až tak složitá. To bude asi historickým vnímáním, já jsem mladší člověk, a i já zažil drill a datlování nazpaměť, se záživností to nemělo nic společného, ale můžu říct tolik, tam kde byl drill, nebo mě to bavilo, tam mi znalosti zůstaly, v hodinách, kde autorita chyběla, byť to bylo zábavné, tam vědomosti zmizely.

Jenom ve zkratce, já si nemyslím, že záživnost, či nezáživnost jsou klíčem pro finální schopnosti studentů. Studoval jsem půl roku v Nizozemí na univezitě, tam sice vyučující opravdu předvádí trochu herecké výkony, ale to nejlepší bylo něco jiného. Žádný úkol student nedělal sám za sebe, vždy se pracovalo v týmu, tým měl možnost udělit studentu-flákači žlutou, nebo červenou kartu(ta znamená vyloučení z týmu a automaticky nemožnost dodělat ročník), pro mě to byla úžasná zkušenost, tam jsem si nemohl dovolit něco odfláknout, to by mi tým dal vyžrat.

Co jsem tím chtěl vlastně napsat je, že dnes na studenta v podstatě vytváří tlak jenom vyučující, a to v době, kdy se polovina manželství rozpadne a na děti mají rodiče méně času, je zatraceně málo. Pokud by se vhodnou formou zavedla týmová práce už na základních a středních školách, ten tlak na zlepšování sebe sama by přicházel i od studentů samotných a k tomu bychom podle mne měli směřovat. A to ani nemluvě o tom, jak týmová práce utváří morálku a ducha společnosti.
20. 08. 2011 | 18:49

David napsal(a):

Dobrý den,

Velmi zajímavá diskuse a závažné téma. Několik poznámek:

1. Definujme si "nezáživnost" - podle mého názoru se jedná o relativní pojem, tzn. co je nezáživné pro jednoho, to může být velmi zajímavé pro druhého. Vyslovím hypotézu, kterou bohužel nemohu ověřit, ale řekl bych, že podíl žáků ZŠ, kterým bude připadat chemie zajímavá, bude dlouhodobě konstantní bez ohledu na charakter výuky.

2. Schopnost "soustavné a cílevědomé práce" předpokládá dle mého názoru zejména osvojit si schopnost soustředit se a odhodlání překonávat překážky. Myslím si, že na výroku TGM, že "Myšlení bolí" je velká část pravdy. Nic nejde samo.

3. Naprosto souhlasím s tvrzením celé řady diskutujících (zejména Občan a Kvakin), že základy jsou velmi často nudné a jejich zvládnutí vyžaduje značnou dávku odhodlání a sebedisciplíny. Nicméně právě tyto vlastnosti jsou podle mého výchozím předpokladem k dosažení dlouhodobých výsledků v jakékoliv disciplíně.

4. Postoj ke vzdělání je především věcí rodičů. Myslím si, že jednostranná kritika učitelů je tendenční a pro velkou část veřejnosti pohodlná.
20. 08. 2011 | 19:06

žena napsal(a):

Úpadek školy může souviset i s naším inkluzivním školstvím.

Paní Sedlárová ve svém blogu píše:
"Romští žáci mají „pouze“ skluz tří až čtyř let vývoje před nástupem do školy a je to právě to období, kdy by mělo navštěvovat předškolní zařízení (zde je vidět absence předškolní přípravy). Jazyková bariéra je dalším velkým problémem."

Vzhedem k tomu, že díky inkluzivnímu vzdělávání u nás do prvních tříd ZŠ nastupují i romské děti, jsou žáci ZŠ na velmi různé úrovni. Myslím, že bychom měli inkluzivní školství pojmout jako Finové (viz blog paní Brixi na toto téma).
-----------------

MV
"Pokud by se vhodnou formou zavedla týmová práce už na základních a středních školách, ten tlak na zlepšování sebe sama by přicházel i od studentů samotných a k tomu bychom podle mne měli směřovat. A to ani nemluvě o tom, jak týmová práce utváří morálku a ducha společnosti."

Jsem jednoznačně pro.
20. 08. 2011 | 19:24

Ivan napsal(a):

Vážený pane autore. Souhlasím pouze stím, že lenost je věc přirozená, pakliže budu absolutní. Jde o to, zda-li se vše leností dá nazvat. Přirozené je, hledat cestu nejjednodušší.
Ovšem život není jednoduchý a správně hovoříte o tréningu.
Tedy musím vést děti k překonávání překážek, dá se říci překonávání opdporu k učení. Chci říci, že je povinností učitelů
zatěžovat žactvo i méně zábavnými požadavky. Jedná se o míru.
To ovšem nedocílíme se současnou pedagogickou elitou, které ani nedáme čas, protože se musím zabývat věčnou změnou. Nutno říci, že ty změny již trvají dlouho a je jich přespříliš.
Zaprvé je třeba zachovat rozvahu a klid a tím dopřát klidu učitelům i žákům.
Zadruhé začít se musí již od první třídy, nejlépe v přeškolním věku. Tedy Školka od pěti povinná.
Tak nechat dorůst další generaci, netvrdit, že státní školství je nanic a je nejhorší, neboť mám zkušenosti opačné.
Zatřetí najít jinou spolupráci mezi školou a rodiči, ale ne takovou, aby rodiče museli mít strach z rodičáků, jak tomu bývá.
Je třeba společensky dostat kantořinu na vyšší úroveň. Ne, aby si rodič musel dovolit vůči učiteli co vidno nyní. Jakmile dotyčný rodič zasponzoruje, je pan ředitel postižen rektálním přístupem a učitel je mimo, ovšem rodič se dle toho chová.
Začtvrté važte si prosím i dělníků a řemeslníků a přestaňte s tím, že všichni musí mít diplom. Znevažujete vzdělanost. S tímto začali před listopadem 1989, z důvodů dokazování vzdělanosti národa.
A závěrem, naučme se klasifikovat, co je vzdělanost, protože nyní děláme vše proti vzdělanosti našicich dětí.
S pozdravem osoba, která si váží kantořiny, ale svou profesí s ní nemá nic spúolečného, ale se vzdělanci s diplomy moc dobrých zkušeností nemá.
20. 08. 2011 | 19:40

Skogen napsal(a):

Je vcelku zajímavé, že otázka "záživnosti" učení se, je podmíněna kulturně. Třeba pro mladé Vietnamce je vzhledem k jejich průměrnému prospěchu asi látka záživnější než pro potomky Čechů. Hm.

Anebo je to dáno motivací, pracovitostí a poslušností?
20. 08. 2011 | 19:47

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat...

SOUŽKA

Ani malá ani
velká
světem bloudí
učitelka

Vlídně hloupá
mírně hezká
je to učitelka
česká

Však schopna je
i za dráty
furt muklům dávat
diktáty...

Snad jednou bude dobře na zemi, až zas žák svobodně bude moci vybrati si mistra svého.
Pro sockomy ešče tu, bude ale to dost drahé....
http://ru.warnet.ws/img4/186/pod/27.jpg
20. 08. 2011 | 20:09

Skogen napsal(a):

O. Šteffl, to už je asi hodně dlouho, co jste měl malé děti... Jak jste přišel na to, že učit se mateřštinu je pro dítě bůhvíjaká zábava? Je to pro něj nutnost, má-li si umět o něco říct. Je k výkonům rodiči motivováno, je opravováno ve výslovnosti i v užitém významu. A upřímně, nemá na rozdíl od pozdějších vývojových fází mnoho na výběr. Později už se setkává se zábavnějšími činnostmi a spontaneita se přesouvá jinam.
20. 08. 2011 | 20:16

gaia napsal(a):

proč autor blogu, vždy když myslí něco nezáživného, uvádí příklad z přírodopisu. V jednom blogu to byly lišejníky a v minulém zas láčkovci?
20. 08. 2011 | 20:18

Al Jouda napsal(a):

Domnívám se, ze je důležité, aby děti vůbec něco dělaly ! Nejlépe začít jednoduchými činnostmi, ale tak uloženými, aby to byla povinnost. Děti dnes nejsou rodiči vedeny k práci a tak flákají i učení.A na nezáživnost si děti musí zvykat, protože spousta důležitých věcí v životě je skutečně, ale skutečně nezáživných !!!
20. 08. 2011 | 20:21

Občan Josef K. napsal(a):

Stovky milionů studentů a žáků ve vyspělých zemích procházejí výrazně efektivnějšími školními systémy, patrně existují schopnější pedagogické osobnosti a byrokratické organismy než v Česko. Ale tady jsou tyto diskuse takové to zlepšování z vlastní hlavy, navíc ty texty jsou opravdu komické vaření Pejska a Kočičky za dozoru Brouka Pytlíka. Od Rakouska se vhodný model nenašel , ani v Československu, ani v Česko, čím to asi bude? Možná autorovi připadne, že dosáhl hloubky problému, ale opravdu nedosáhl ani kilometr nad hladinu.
20. 08. 2011 | 20:40

Fialenka napsal(a):

Dril i nezáživná kázeň jsou dobré, protože vedou k cennému sebeovládání. Za nás bylo nezáživného drilu ve škole ale až moc. Přesto nebo právě proto mě sebeovládání nenaučil. Navíc nás ve třídě bylo moc a úča se nemohla věnovat každému dítěti jinak.

Zábavnou formu si pamatuji víc. Například když učitelka vyprávěla, že vesmíry se prolínají a třeba tady na rohu stolu zrovna nějaký může být, a že nic není pevné a všechno je v pohybu. Když nám řekla, že ve vyšších ročnících se budeme učit o ještě menších číslech než je nula, tak mě to fascinovalo a přemýšlela jsem, jak může být něco míň než nic.
Nedostatek disciplíny nemusí vždycky vadit. Když jsme brali planety, nenaučila jsem se je a při hodinách jsem se bála, že mě z nich učitelka vyzkouší. Až se mi o tom zdálo i v noci: Vousatý muž v bílé noční košili mě chyt za ruku a vyhodil na oběžnou dráhu kolem Slunce s úkolem seřadit planety tak, jak patří. Měla jsem je tam všechny na dosah ruky, ale nevěděla jsem které je která natož abych věděla kam patří. Pocit bezradnosti, že neumím splnit úkol se stupňoval až se najednou proměnil v to, že jsem cítila kam která patří a srovnala jsem je. Ráno jsem z toho měla skvělý pocit, díky kterému si sen dodnes pamatuji. Ale stejně jsem se ty planety celou základku nenaučila.
20. 08. 2011 | 21:12

žena napsal(a):

Ještě pár let po "sametu" se naši žáci umisťovali při mezinárodním porovnávání znalostí celkem dobře. V současnosti je to dost žalostné.

http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

Máme tu vedle státních škol i školy soukromé, neustále se reformuje školství, což stojí velké peníze a vzdělanost jde od desíti k pěti. Je něco shnilého v státě...
20. 08. 2011 | 21:14

Will napsal(a):

S tou nezáživnou prací je to takhle. Ona se musí dělat - ale člověk v tom vidí smysl. Jako když člověk posiluje. Vidí za tím výsledek, i když to aktuální cvičení vlastně není přijemné (pominu dopamin a další hormony). Druhou otázkou je důvěra v učitele - žák nad věcí nevidí smysl, ale pokud důvěřuje učiteli, že pokud to zvládne, tak ten smysl najde, dostane se přes třeba těžkou látku.
Já se dostávám na škole přes morfologii, staroslověnštinu a další lingvistické předměty jenom tak, že vím, že mi to v určitém bodě začne dávat smysl (i když moje myšlení vůbec na lingvistiku stavěné není, ale literaturu bez toho člověk nevystuduje). Kdyby to tak nebylo, tak se školou jednoduše seknu.

Ale k tématu:)
Proč někteří chtějí návrat tradiční školy? Jednoduše proto, že nevidí alternatitvu - vidí jenom to, že je dnešní škola zkrátka horší a cesta vpřed je zkrátka mlhavá a není jasné, jestli k lepšímu vůbec povede. Člověk se pak zkrátka obrátí na svoje vlastní zkušenosti. Něco ve škole sice přetrpěl, ale ta zkušenost ho nakonec posílila. Tak to i zvládne další generace.

Na druhou stranu se myslím nenajdou lidé, kteří by znali principy školství ve Finsku, Koreji nebo Singapuru (je to pomalu taková svatá trojice) a přitom chtěli návrat k tradičnímu školství.

Takže když to shrnu - někteří lidé chtějí návrat zpět, protože nevidí lepší alternativu (a proč by ji měli vidět, když se články o vzdělávání v denících točí hlavně kolem Dobešových problémů a státních maturit - které fakt nejsou tak podstatné, jak to vypadá).
20. 08. 2011 | 21:54

žena napsal(a):

Will
"...točí hlavně kolem Dobešových problémů a státních maturit.."

Podle mě nemělo dojít k zavedení státních maturit, protože na to bylo vynaloženo poměrně hodně peněz, které se mohly dát např. na zvýšení platů učitelů. Učitelská profese je nejen špatně placená, ale není společností dostatečně vážená. I neustálé reformy školství vytváří odliv velkého množství financí. Přitom školství upadá, vzdělanost klesá. A státní maturity vzdělanost studentů nezvýší.
20. 08. 2011 | 22:23

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Asi takhle:
Pokud ma vysokoskolsky ucitel po 20 letech praxe 25 tisic ...
Jak tu nekdo psal posledne: To radsi ten ucitel svym studentum: "Za ty prachy Vas to ucit nebudu, to si to radsi ve skriptech prectete sami. A zkouset Vas za ty prachy uz vubec nebudu !"
20. 08. 2011 | 22:33

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

A jeste jednu otazku:
"Jak muze mit nekdo ze skolstvi mit autoritu nebo byt dokonce na sve povolani pysny, kdyz nejvyssiho personalistu dela neonacista ?"
20. 08. 2011 | 22:34

vykuk napsal(a):

V tzv. novodobe skole jsem zazil nekolik veci
1) sestileta zakyne rekla ucitelce: drz picu ty kundo (omlouva se za vulgaritu, ucitelka byla cca 40 leta a disciplinu si umela udrzet). Reditel se bat te zakyni udelit i dutku, aby to nebyla diskriminace (asi vite koho)
2) 12 ti lety cikanek prijel do skoly autem. Na otazku, zda o tom tatinek vi odpovedel: "Futr ho vcera čornul." Prijela policie ... A ejhle maly cikanek prijel za tyden jinym zase čornutým autakem
3) zazil jsem, ze zak ucitelce otocene k tabuli zabodl kruzitko do zadku. kdyz po nem chtela zakovskou knizku, vysypal ji odpadkovy kos na hlavu

Pro ty zaky z bodu 1_ az 3) byla skola jiste zabavou. Ale asi ne pro jejich ucitele - zrejme nepochopili Komenskeho "skola hrou" :-)
20. 08. 2011 | 22:53

Zdeněk Brom napsal(a):

Osobně se domnívám, že rozpory plynou z toho, že každý vnímá pojem "nezáživnost" trochu jinak.

Když mě prvně učil kolega vnímat přírodu a pozorovali jsme v sedě několik hodin bez pohnutí proměny okolní přírody, myslel jsem, že zešílím nudou. Dnes neznám větší dobrodružství, zatímco akční filmy považuji za nezáživné.

Ve škole je důležité žáky přivést k poznání, že důležité a podstatné může být i tzv.nezáživné. Když jsem s Katkou připravoval její ročníkovou práci, tak musela pročíst desítky stran "nezáživného" textu. Pochopila ale, že bez tohoto přečtení základního pramenu pro její práci se prostě nehne a tak četla.
20. 08. 2011 | 22:58

HSKN napsal(a):

Pane Autore,

myslím, že rébus školství za vás vyřeší KSČM. V nadcházejících volbách vyhrají komunisté. Nejen, že je bude volit 90% policistů, ale i mnoho učitelů a žáků vysokých škol.

Nedělám si vůbec legraci. KSČM bude vítězem voleb.
20. 08. 2011 | 22:59

Zdeněk Brom napsal(a):

K slavnému "škola hrou".

J.A.Komenský tím jaksi myslel školu jako hru na život, divadlo každodennosti, dalo by se napsat. Žáci ztvárňovali standardní životní situace - např. práci na poli a při tom se učili dovednosti a znalosti zemědělců, nu a také jazyky.

Takže ne hra-zábava, ale hra-hraní životních rolí.
20. 08. 2011 | 23:01

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Onrej Steffl:
V zasade, ze by mela byt vyuka vicemene zabavou souhlasim. Ale jaky ma vyhled ucitel, ktereho reditel na prazdniny vyhodi, pres prazdniny tedy musi delat pingla aby se uzivil? V kazde vetsi soukrome firme byva pravidlem, ze za zvyseni kvalifikace, napr. za slozeni jakesi jazykove zkousky - zvyseni platu, firemni skolky ...
Konec koncu, proc Vy osobne jste nezustal ucit? Az budou mit ucitele slusne bydlo (kolik mate Vy - 100, 150 tisic mesicne?), pak lze volat pro zvyseni urovne vyuky !!
20. 08. 2011 | 23:19

12345 napsal(a):

Je opravdu s podivem, jak se proti sobě klade záživnost výuky a studijní úsilí. Obojí je nutné. Žák musí chápat, že něco se prostě musí i "navrčet" a nemůže být všechno jen zábavné a na druhé straně dobrý učitel se musí snažit látku vykládat nejen srozumitelným, ale i co nejzáživnějším způsobem.
V tom není žádný rozpor. Obojí by mělo probíhat současně, pak to přináší výsledky.
20. 08. 2011 | 23:22

12345 napsal(a):

Jinak ale nemusíme si dělat starosti. Ve vyspělých školských systémech metody vedoucí k úspěchům dobře znají. Takový Singapur, Čína, Korea, Finsko... se v mezinárodních žebříčcích (a olympiádách...) umísťují pravidelně na předních příčkách a nad našimi diskuzemi (a hledáním známého) se usmívají.
20. 08. 2011 | 23:26

scientist napsal(a):

nevíra v to, že vzdělání nemusí být utrpení, je až zarážející. Každé malé dítě je dychtivé poznávat svět okolo sebe, všechno zkouší, na všechno šahá, na všechno se ptá, zírá na věci v úžasu a má z toho potěšení (a bránění v této činnosti se často říká výchova)
A pak ve škole se s námi stane něco divnýho... nadšení se postupně umrtví.
A my to pak považujeme za normální, ba žádoucí - to je na tom to nejotřesnější.

(to Stěffl- když to lidi berou takhle vážně, myslí to vážně. Strávili jsme ve škole značnou část svého formativního období naší osobnosti, a tak není divu, že její řád, i když je nám proti srsti, nakonec chápeme jako v podstatě přirozený.)

Věcné argumenty budou tuhle školní disciplinaci drolit dlouhu.
20. 08. 2011 | 23:29

Honza napsal(a):

Cestovatel fázovým prostorem:
"Pokud ma vysokoskolsky ucitel po 20 letech praxe 25 tisic ..."
Pokud ma vysokoskolsky ucitel po 20 letech praxe 25 tisic, tak je buď idiot, nebo lenoch, nebo úplně neschopný. Na naší fakultě nikoho takového neznám.
20. 08. 2011 | 23:32

Eleshar napsal(a):

Nečetl jsem diskusi a... popravdě ani celý autorův blog, ale v zásadě s autorem souhlasím a důkazem, že má pravdu, jsem já sám. Studuju VŠ pátým rokem, teď o semestr patrně prodloužím. Má největší slabina - přesně to, co autor popisuje, mám problém pracovat na něčem vyloženě soustavně.

Příčinu problému vidím tak nějak ve stratifikaci školství. Bude to teď znít asi velmi sebevědomě, ale jsem si o sobě vědom, že jsem obdařen jistým intelektem, ne úplně malým. Výsledkem toho bylo, že ač jsem chodil na poměrně prestižní osmileté gymnasium (ve své době prý jedna z nejlepších 3 škol v republice, mimochodem státní, nikoliv soukromá), NIKDY JSEM SE NEMUSEL UČIT. Známky byly lecjaké, někdy výborné, někdy spíš nic moc, ale nikdy žádná katastrofa (čtyřka jen jednou za celé studium) a postupně se spíše zlepšovaly. Neučil jsem se de facto ani na maturitu a výsledek dohromady za 5 (tedy 3x 1, 1x 2).
Teď VŠ mě to MÍSTY dohání. Byly předměty, na které jsem se také nikdy nemusel učit. Výsledek je, že jsem se nikdy nenaučil učit, neumím do sebe cpát velká kvanta dat. Chybí mi i jistá disciplína k tvorbě - ne že bych neměl na to napsat větší práci (už za sebou mám 70 stran ve třeťáku), teď např. diplomka, ale strašně se k tomu odhodlávám a odkládám to (ta 70stránková práce byla nakonec výsledkem asi týdenního rauše: spánek-práce-jídlo-práce-jídlo-práce-spánek-práce-...).
Nenaučil jsem se to, protože jsem to nikdy nepotřeboval. Vše se dalo pochopit z výkladu (bylo-li třeba to skutečně pochopit), vše se dalo napsat z hlavy a bez vyvíjení úsilí, zatímco mnozí si rvali vlasy, jak je to obtížné.

Řešení tedy vidím ve vyšší diversifikaci škol podle výsledků. Určitě to nemíchat (mé výsledky se začaly podezřele na gymplu zlepšovat, když vedle nás přijaly ze základek 2 třídy čtyřletého - čili výsledky vesměs nestouply, klesly nároky). Lidi s tzv. "nižším intelektem" ostatně ani mnohdy nemají nižší intelekt, jen opravdu někdy potřebují jiný způsob výuky (ne méně náročný, ale jiný), případně skutečně i méně náročný (a orientovaný jiným směrem rozvíjejícím jejich potenciál - nemá smysl cpát je s lidmi s IQ 140, se kterými se oni prostě nemohou v určitých věcech NIKDY srovnat, protože se jim to vysvětluje jinak).
20. 08. 2011 | 23:43

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Honza:
Zkuste to tady:
http://www.platy.cz/
(hovoril jsem o cistem prijmu, na onom webu je hruba mzda, coz je o to smutnejsi)
21. 08. 2011 | 00:02

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Honza:
http://www.platy.cz/platy/skolstvi-vzdelavani-veda-vyzkum
21. 08. 2011 | 00:04

Martina K napsal(a):

Priznam se, ze i me udivuje, kolik lidi si lebedi v predstave nutnosti jakehosi muceni v podobe drilu nezazivnosti. Pritom se domnivam, ze jde o zamenu priciny a nasledku. Ve skutecnosti zadna prace v nasem zivote nemusi byt nezazivna. Nezazivnost je uhel pohledu, selhani nasi motivace. Natrenovat a ubehnout maraton (nebo pulmaraton) vyzaduje hodiny a hodiny behani a dalsi hodiny posilovani a privykani organismu na dlouhodobou zatez. Kdyz se na to podivate "zvenci" je to silene nezazivna dlouha drina pro nic. A presto pocet lidi, kteri se o to kazdy rok pokousi roste a delaji to naprosto dobrovolne. Proc? Motivace. U kazdeho, ktery uspesne probehl cilovou paskou ta motivace byla jina, ale je tam. Vzdelat se, je pro maleho/mladeho clovicka daleko vetsi a delsi drina nez v dospelosti natrenovat na maraton. O to vice potrebuji te motivace jak doma, tak ve skole. Takze zadna nezazivna drina neni ke vzdelani potreba, ale motivace, diky ktere budou nase ditka skolou povinna drit.
21. 08. 2011 | 00:55

Owl napsal(a):

Kvakin
vy když se nenadřete, tak prostě nenacházíte uspokojení a chtěl byste, aby tak činili všichni. Pane to je velký omyl, já mám radost, když zvládnu práci po častách a nejsem u toho schvácená, také mě to více baví. Tedy, je potřeba používat především mozek, umět si práci rozplánovat. Vždycky si říkám "Prahu taky za jeden den nepostavili a jak je krásná"

také Ondřej Šteffl

Tedy, já shledávám chybu v tom, že nezáživnost učení je ve špatném plánovaní a uspěchanosti dnešní doby. Nedostatek času na procvičování a někdy i nedostatečná příprava učitelů, jejich zájem podnítit všechny děti k aktivitě a jejich kreativitě. Jenomže, to už jsme zase u těch nacpaných osnov a nedostatku času na možné vstřebávání přehršlých informací, které se v různých předmětech mezi sebou souběžně časově neprolínají. V diskuzi se často objevuje, že násobilka, pravidla pravopisu, vzorce se musí každý mechanicky naučit, jistě, ale je mnoho způsobů, jak pomocí mnemotechnických pomůcek naučit i to nezáživné učivo. To je ovšem zas na učiteli, tedy jeho přípravě a chuti. Neškodilo by za uvážení, prodloužení základní školní docházky na desetileté a tím zvolnit čas na procvičování učiva, také rozdělení děti ve třídách a skupinách dle jejich schopností, popřípadě i slabším, pomalejším žákům zajistit doučování.
Teď už jsme zase u peněz. Tak pořád dokolečka, dokola. Pokud se nezmění systém, nezaplatí kvalifikovaným učitelům, bude ve škole nuda a nezájem o učení pro její nezáživnost. Vůbec žádné biflování pouček, vzorců,letopočtů,násobilek,výjmenovaných slov,....není potřeba, jen mít peníze, čas a zájem změnit dosavadní pro žáky docela nešťastný systém.
21. 08. 2011 | 02:31

dennis napsal(a):

Setkal jsem se s nazorem, ze ve vsech rozvinutych zemich v soucasne dobe, tj. nejakych dvacet tricet let, prubezne roste pocet rodicu, kteri odmitaji posilat sve deti do verejnych skol, ale nejen do verejnych, do jakychkoli skol, vcetne tech soukromych. Rikam s nazorem, protoze nemam po ruce zaden odkaz na statistiku. Kdyby takovy jev skutecne existoval, mohli bychom si myslet, ze pribyva rodicu, kteri hodnoti uroven skoly a jeji efektivitu z hlediska celospolecenskych tendenci a postupneho vyvoje k upadku mravu, vyvoje k bezohledne honbe za ziskem? Kdy nejdrsnejsi privatizatori, korupcnici a tunelari hlasite rvou, ze stat musi zestihlit, zrici se sve zodpovednosti za koncepci skolstvi, zrici se sveho podilu na statnim rozpoctu, protoze statni urednici jsou spatni hospodari a jsou predevsim zkorumpovani. Ostatne tyto hlasatele zestihleni to na uplatcich stoji obrovske penize.

Jaky ucinek muze mit diskuze o skolstvi v budoucnosti, kdyz nase vlady za dvacet let neucinily jediny koncepcni krok. Upadek skolstvi, jeho urovne, bezradnost ve vychove, ktera je nedilnou soucasti vzdelavani, se jen prohlubuji a uprimny zajem o budoucnost naseho skolstvi pestuji lide, kterym tyto otazky lezi na srdci, ale nemaji nejmensi sanci ani v nejmensim pripade neco ovlivnit.

Nase ministerstvo skolstvi je jeden velky tunel, v nemz nenavratne mizi obrovske penize za nejpofidernejsi zakazky a na druhe strane z nej odchazeji znechuceni a podceneni lide, na kterych by nase vzdelavani melo stat. Z neviditelnych snah pana Steffla vyrazit ze soukromeho skolstvi, co se da, nepodeziram. Sam v jedne predchazejici diskuzi odpovedel na primou otazku, ze kdyz soukroma firma pusobici ve skolstvi, kterou spoluzakladal, inkasovala 600 milionu od statni firmy C'EZ, tak uz ve vedeni nebyl.
21. 08. 2011 | 04:07

dennis napsal(a):

„Když škola nebude reagovat na změny v okolním světě a bude nabízet stále totéž, dopadne stejně jako podnik, který neinovuje své produkty. Zkrachuje.“
Slova pana Steffla z minuleho blogu Upadek skoly maji celospolecenskou platnost.

Ma-li cela republika, cela nase spolecnost blizko ke krachu, skolstvi jenom kopiruje vyvojovou krivku cele nasi spolecnosti. Hleda-li nase vlada uprimne cesty z dnesniho hospodarskeho a mravniho marasmu, pak mame nadeji, ze i nase skolstvi se vyhne krachu hospodarskemu a predevsim mravnimu. Pak ma nadeji i tahle diskuze, ktera prinejmensim ukazuje, ze je u nas mnoho mnoho lidi, kterym nase skolstvi a tim i budoucnost naroda neni lhostejna. Musime se modlit, aby stejne procento poctive smyslejicich lidi bylo i v nasi vlade. Podle toho, ceho jsme svedky, usuzuju, ze jenom vira a modlitba nam dava nadeji.
21. 08. 2011 | 04:24

Targus napsal(a):

To Martina K:

Skvěle. A teď nám vysvětlete, jak motivovat otlemené děcko místního podnikatele, které pošle do prd... ředitele či úču, kdykoli si vzpomene a výuku programově sabotuje jako brzdu v zábavě ve svém životě přeplněném naprostým dostatkem úplně všeho, na co lze jen pomyslet.
Když máte jen jednoho takového hajzlíka ve třídě, naprosto vám rozvrátí kolektiv jednak svým arogantním chováním, jednak tím, že zbytek dětí jednoduše uplatí.
Nevěříte? Jeden takový zmetek dostal k osmým narozeninám 20.000 Kč a přišel se za svou učitelkou - jinak titulovanou "ta blbka" poradit, co by mu doporučila si koupit, protože už všechno má.
Podotýkám, že "ta blbka" nedostane těch dvacet litrů ani za měsíc práce s tímto zlatým dítkem.
Asi týden před tím rozdalo toto podnikatelské mládě svým spolužákům hračky v hodnotě cca 1.500 Kč s tím, že už ho absolutně nebaví.
21. 08. 2011 | 07:31

Dalibor Štys napsal(a):

komin@gmail.com Ad: schválně zkuste zábavným způsobem naučit malou násobilku, pravidla pravopisu,

Zrovna můj syn měl štěstí na učitelku, která to takto dovedla podat. Pak, ve čtvté třídě, přišla učitelka jiná, která se vyznačovala tím, že neučila vůbec

nebo vzorce jak matematické, chemické či fyzikální (a to nemluvím o tělocviku a dalších jakoby zbytečných předmětech).

Ty všechny věci mne bavily, pokud se pamatuji, tak nějak samy od sebe. Mnohdy, zvláště u tělocviku celou dobu a chemie na základní škole, tak nějak učitelům navzdory. A jak vidím u účastníků našich letních škol (www.greentech.cz/scholaludus), nejsem sám a nebylo to jen v mé generaci.

Myslím, že skutečný problém jsou ty cíle a vzory. V tomto směru zcela kriminálním činem je vzdělávání středoškolských učitelů na pedagogických fakultách. Středoškolský učitel je šiřitelem poznání a motivátorem k poznávání. Proto by měl být vzděláván na institucích, které poznávání DLOUHODOBĚ rozmnožují a předávají, což jsou přírodovědecké a filozofické fakulty těch několika kamenných univerzit, co je máme. Pedagogové odborných předmětů na průmyslovakách apod. by zas měli být inženýři s doplněným pedagogickým vzděláním. Středoškolský učitel z pedagogické fakulty (ale i ve většině předmětů z venkovské přírodovědecké nebo filozofické fakulty) ani nemůže vědět, co vlastně předává.
21. 08. 2011 | 08:14

Dalibor Štys napsal(a):

to orttt ad Ale náš "štefflovský" systém kopíruje spíš staré Rakousko. O jeho zdevastovaném školství si lze pěkně počíst např. ve Světě včerejška od Stefana Zweiga.

No, o zdevastovaném dánském nebo švédském školství jsem se zas dozvídal od svých tamních kolegů, když jsem tam žil 1992-1995. Současné výbuchy násilí v Británi mnozí připisují právě rušení grammar schools (= osmiletých gymnázií, kdy talentovaní (i méně talentivaní a pilní) žáci nejsou motivováni k dalšímu vzdělávání. Pokud jste někdo prodělali pubertu, pak se jistě pamatujete, že největší grázlové byli vůdci party a ve škole úspěšní, byť třeba i "jen" nadaní, žáci bývali v opovržení. To jistě nebylo motivací k následování těch kvalitních. Třeba stav našeho vysokého školství je taky důsledkem právě toho hesla "stejné vzdělávání pro všechny", které vy prosazujete.

Pokud jde o mne, prosadil bych víc osmiletých a šestiletých gymnázií z nichž by ne všichni postupovali do kvinty, ale mnozí šli např. na průmyslovky. Což se zhusta děje i dnes, takže kýžený stav by mohl lehce nastat. Jen by nesměla být taková nabídka na čtyřletých gymnáziích, aby na průmyslovky a technická lycea vůbec kvalitní žáci zbyli.

Pokud ovšem vzdělávacím cílem našeho školství má být "následuj nejsilnějšího bojovníka", pak gymnázia zrušme úplně a udělejme jednotnou nejen základní, ale i střední, školu. V 50. letech to tak udělali, pamětníci si jistě vzpomenou. V pravěku to, pravda, byla možná nejvhodnější strategie k přežití.
21. 08. 2011 | 08:33

Skogen napsal(a):

Ve své podstatě je to jednoduché. Nic není zadarmo. Něco za něco. Pečení holubi do huby nelétají. Ani dítěti, ani Štefflovi. Kouzlo poznání přijde, když je vykoupeno kusem dřiny a odříkání.

Co je pro autora samozřejmé, nemusí být samozřejmým pro jiné. Dřina a odříkání neodradí, jestliže je vnímána perspektiva a odměna (prestiž, úcta - sebeúcta). Pro nadané hračka. Průměr už tak jasno nemá. Dokáže jakákoliv škola dát perspektivu? Jen teoreticky, prakticky jde o daleko širší rámec, ve kterěm škola pouze formuje potenciál. Motivuje žáky a studenty česká společnost? Co jim nabízí? Co nabízí tomu většinovému průměru?

A jestliže se bavíme o "záživnosti" vyučování pro žáky, koho máme na mysli? Těch několik procent nadaných, šedý průměr, slabé žáky, ty, kterým doma vysvětlili, že nic není zadarmo, anebo snad úplně všechny? Na kolikero způsobů budeme záživnost servírovat?
21. 08. 2011 | 08:35

gaia napsal(a):

i ta závěrečná otázka je položena nesprávně, vágně a odpovědi evokují spousty nejednoznačných výkladů.

Neboť není definováno slovo věří a věřit může člověk opravdu čemukoli a a i tak chápat i víru neb víra je kategorie iracionální.

Bylo např. záživné to, co večer vysílali ze Španělska z návštěvy papeže?

Pro ty přítomné velice, ale pro ateistu velmi nudné.

Otázka je položena nesprávně, obsahuje iracionální premisu a v odpovědi zahrnující emoce, které mohou být u každého různé a mít jinou vypovídající hodnotu a být druhými též pochopeny či vysvětlovány různě.Z diskuse pak nelze vyvodit jednoznačný závěr.
21. 08. 2011 | 09:05

Lop napsal(a):

Pane Šteffle, ok, vydejte jasný plán a přesné přípravy hodin, jak by měly podle vašich záživných metod vypadat. Odučte tak alespoň dva roky (nebo najděte několik lidí, kteří to udělají) plného úvazku na 2. st. ZŠ nebo na běžné střední škole. Pak se tyto výsledky můžou prověřit a zjistíme, kam jste to pouhým hraním dotáhl a co žáci z daných oborů umí. Sázet na pouhou dobrovolnost a chuť se učit u dnešních (ale i předchozích) teenagerů, to už chce kus odvahy. Zatím to nějak nefunguje a že už bylo mnoho pokusů.
21. 08. 2011 | 09:07

gaia napsal(a):

i definice slova nezáživné v otázce, doplněné v závorce slovem smysluplné, mate , jak může být slovo nezáživné pochopeno a interpretováno. Je to spíš nudné, nebo nestravitelné? Jak to slovo chápete vy?

a z diskuse jasně vyplývá, že někdo by chtěl měnit metody, jiný žáky a další celý systém
21. 08. 2011 | 09:11

gaia napsal(a):

Lop

ani toto moc nepomůže, když se měnilo pojetí výchovy za totality, laicky známé jako množiny a zrušení devítiletek, nejprve se vše zkoušelo na piltoních školách s velmi dobrými výsledky. Pak se zavedlo na všechny školy a v kombinaci s nástupem tzv. Husákových dětí do škol, se kterými nikdo nepočítal, najednou bylo kritizováno, že se koncepce nepovedla.
Liádé jsou kategorie neměřitelná a do šuplíčků nevtěstnatelná, navíc reagujících se zpožděním a setrvačně.
21. 08. 2011 | 09:15

Otázkář napsal(a):

orttt

Myslím, že každé školství se potýká s problémy, nicméně nemůžete z toho vyjmout pouze USA a Velkou Británii.
21. 08. 2011 | 09:43

Lop napsal(a):

To gaia:
Souhlas, ale moc nevěřím tomu, že by to dnes dlouhodoběji fungovalo i jen na těch pilotních školách, pokud by byly vybrány ty běžné a ne nějaké elitní.
21. 08. 2011 | 09:48

Dalibor Štys napsal(a):

to Gaia a Lop
Zapomínáte na starší experimenty, zejména tzv. jedenáctiletky. Z wikipedie:

Střední všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ) – tříletá škola zavedená začátkem 60. letech místo předcházejícího tzv. 3. stupně jedenáctiletek.

Jedenáctiletky založil začátkem 50. let totalitní režim socialistického Československa místo předúnorových gymnázií, která jím byla považována za příliš náročná.

Koncem 60. let byla sice, místo SVVŠ, zavedena čtyřletá gymnázia, ale původně zamýšlené zkvalitnění výuky se stalo obětí návratu do dob stalinského myšlení, pokračující „normalizace“ 70. let.
21. 08. 2011 | 09:57

Občan napsal(a):

Když může být zešílevší chemik z MITASky ministrem financí, sadistický kybernetik z Hospodářské komory ministrem práce a sociálních věcí a nikdy nedostudovavší bavorský lesník s nedostatečnou znalostí češtiny ministrem zahraničních věcí, těžko čekat, že české školství se bude ubírat nějakým pozitivním směrem.
21. 08. 2011 | 10:02

Občan napsal(a):

To Dalibor Štys (8:33):

A KDE všichni tihle vystudovaní budou pracovat? Už dnes je mezi absolventy SŠ a VŠ 20% nezaměstnanost a naděje na zlepšení situace je nulová. Každý, kdo dosáhne maturity, právem očekává, že najde práci odpovídající stupni dosaženého vzdělání a úsilí a nákladům, jež musel pro vystudování vynaložit. Leč realita je hořká a již dnes jsou tihle lidé často rádi, když je nakonec vezmou alespoň na kasu do hypáče. Tím pádem se stávají vyučení, tedy ODBORNĚ vzdělaní, až na některé řemeslné výjimky zcela nezaměstnatelnými, protože na "jejich" místech jsou lidé s vyšším stupněm vzdělání.
To, co navrhujete, je další devalvace vzdělání, protože lidé kvalifikovaní pro lepší (ve smyslu "výše kvalifikovanou" a lépe placenou) práci nakonec stejně dělají převážně práce méně kvalifikované, neodpovídající dosaženému stupni vzdělání.
21. 08. 2011 | 10:12

Owl napsal(a):

dennis

OK,tedy palec nahoru a pět hvězdiček
21. 08. 2011 | 10:27

Sims. napsal(a):

Mám několik připomínek:
O onu nezáživnost tématu se velmi často postará sám vyučující, který se cítí frustrovaný, neohodnocený, nedoceněný apod. podívejte se na vyučující a máte polovinu otázek zodpovězenu. Pan Dobeš se stará hlavně o jejich platy, ale co ostatní????
Žáci a studenti - již zcela opotřebovqní z čumění do faců, spolužáků a dalších plkáren, sotva udrží oči a pak se mají v hodinách soustředit na nějaké kecy o blbostech, které je vůbec nezajímají. Ano, je to daň počítačům a době, že žáci jsou při hodinách masou nezájmu a tak akorát pokukování po mobilech, zda nepřišla nějaká zprávička. Kniha je škaredé slovo a mnohokrát vlastně dnešní mládež neví co je jejím pravým obsahem. Často za knihy považují učebnice a dost.
Pořádné učební poměry - vybudované na objednávku moderní doby - se zajímavým programem, solidními mistry, kteří naučí. Ne, aby se každý hnal za maturitou a na VŠ. Vždyť je to hrůza, kdo dnes dosáhne na vzdělání na které by dříve nikdo ani nepomyslel. Když by se udělala pořádná koncepce terciárního vzdělávání, aby ti co prohlédli později mohli své vědomosti prohloubit a dovzdělat se, by určitě přineslo více užitku. A konec těch příšerných vzdělání degradujících soukromých vysokých a středních škol. Dali jsme se cestou kvantity a to vždy kvalita dostává pěkně na zadek.
21. 08. 2011 | 10:34

MaB napsal(a):

Občan
Ono to, že lidé se středním a vysokoškolským vzděláním budou dělat u kas v hypermarketech a u pásu, je dost evidentní. I kdyby si všichni dělali doktoráty, tak nevyhnutelně někdo ty neatraktivní pozice dělat musí. A taky je těch méně kvalifikovaných míst více, než těch kvalifikovaných. Ty kvalifikované budou vždycky dělat jednak ti nejlepší a pak také ti sociálně nejobratnější (umí se prodat nebo mají kontakty).

Současný trend podpory gymnázií bych považoval za zločin na osudech těch děcek, co po příchodu na pracovní trh zjistí, že jejich hodnota (po absolvování relativně náročnějšího sš studia, než je třeba průmyslovka) je na úrovni nevyučence se základní školou.
21. 08. 2011 | 10:40

MaB napsal(a):

...mimochodem, když si naše společnost vychovává desetisíce lidí s vysokoškolským vzděláním, pro které na trhu práce nezbyde nic, než "lopata", tím si taky vytváří své nebezpečné, frustrované nepřátele. Skutečně se divím, že to nikoho nenapadne.
21. 08. 2011 | 10:44

Owl napsal(a):

Targus
Člověk, který se o dítěti vyjadřuje jako o "otlemeném děcku,hajzlíku či zmetku", opravdu z toho dítěte nic nevykřeše, ba naopak buduje u něj určitou odlišnost od ostatních. Nakonec proč nenajít pochopení, že dítě je z bohaté rodiny a neocenit, že se chce s dětmi podělit. Pokud by si chtěl náklonost dětí kupovat nekoresponduje to s tím, že by tak činil pro rušení výuky nybrž, protože má pocit, že děti ho neberou do party, cítí se v kolektivu jako bílá vrána. Jestliže se chce s učitelkou poradit co si má koupit za peníze, které dostal je jasné, že k ní má důvěru. Takové dítě neví, že to není ani měsíční plat a nepředpokládá, že by mohla závidět. Tady je příležitost umět si s ním s důvěrou pohovořit o hodnotě peněz a opravdu ukázet, že peníze se nemusí hned utratit, ale zhodnotit. I "bohaté dítě" má bezelstnou dušičku a mnohdy plnou svých starostí, které navenek se projevují, jako neposlušnost a odmítání aurorit.
21. 08. 2011 | 10:56

jogín napsal(a):

Konečně nabrala diskuze nějaký smysl. Nezáživnos ve škole být musí, protože lidé nejsou stejní a co jednoho baví, druhého otravuje. Jenže alespoň u středních škol je velice obtížné mít včechny existující specializace, nemluvě u tom, že trh práce počty zájemců pro jistou činnost tvrdě omezuje. Desetitisíce zájemkyň o kariéru herečky prostě nejsou potřeba. A pro výtečné výsledky v krásných přírodních vědách je nutné velmi dobře ovládat otravnou angličtinu. Takže je potřeba se vzdát myšlenky o univerzálním vzdělání a už na středním stupni mít širokou škálu specializací. Z tohoto hlediska je specializace až na bakalářském stupni zásadní chybou, nemluvě o ztrátě vzniklé učením nepotřebných předmětů a nevyužitím nejvhodnější doby života pro získání základů budoucí profese. Prostupnost mezi příbuznými obory je značná, stredoškolský chemik je na biologii králem a totéž platí pro matematicky nadaného studenta v tecnických oborech. Nevyhranění studenti obvykle dokážou volit mezi specializovanými směry gymnazií (nevím, jestli ještě oficiálně existují, neoficiálně určitě). V každám případě je ale nutný tvrdý dril (procvičování základů) místo nezávazných pokeců vytažených z internetu. Tento způsob výuky se hodí jen pro obchodní cestující a politiky.
21. 08. 2011 | 11:32

Občan Josef K. napsal(a):

Existuje jeden jasný a prokazatelně fungující způsob, jak se vypořádat s nízkou úrovní školství vč. korupce. Změna společenských poměrů. Například zavedení 90% dědické daně. Odstranění v Česko oblíbeného rentierského způsobu života, nastolení odpovědnosti každé generace. Přijetí Eura a dobrovolné se podřízení kontrole EU, tedy ona ztráta suverenity. Většina zdějších obyvatel nesnáší EU a ztráta suverenity je pro ně strašákem, byť o reálné suverenitě lze jen těžko hovořit.Jen nemnoho lidí si uvědomuje, že Německu pomohla ona cizí přítomnost ve složitém procesu rekonstrukce společnosti po válce. Někdy to bez protektorství nejde. Školství je vždy systém, jehož hlavní parametry určuje stav společnosti, nikoliv pedagogové.
Dnešní školství je normalizační, brežněvovsko-husákovské, stejně jako celá společnost, resp. mainstream.... Snad omleté téma, ale pokud nebude pochopeno, pak cesta nikam nevede. Tato země je intelektuálně zcela prázdná, živoucí Komenský by to nenapravil. Talentované děti buď nestudují české školy, protože jim to rodičou jsou schopni zajistit, nebo jakmile dosáhnou jisté hranice, přesouvají se do zahraničí. V nejhorším jejich talent zanikne v tuzemském zahnívání. Prázdné kádi hnije dno, obruče jsou zpevněny báchorkami zdějších pseudoelit, což je velmi chabé pojidlo společenských zájmů....
21. 08. 2011 | 11:35

komin@gmail.com napsal(a):

Školní třída se neskládá z monolitu, každý je jiný, pro někoho je hrou fyzika, pro jiného dějepis. Někdo rád činky, jiný běh. Kdyby se žactvo rozdělilo podle zájmů, jistě by pak byla výuka hrou. Bohužel skutečnost je trochu jiná. Do žactva se musí nahustit určitý objem nejrůznějších znalostí, aby obstáli v "testech". Dřív to bylo se vzděláváním jednodušší, kdo nepoznal jedlou rostlinu či neulovil sviště, každodenní testování nepřežil, takže se celá populace skládala se schopných a znalostí chtivých jedinců.
21. 08. 2011 | 11:54

Owl napsal(a):

Občan Josef K.
90% dědické daně? No, to je snad překlep nebo mišuge !
21. 08. 2011 | 12:26

JF napsal(a):

výše již bylo řečeno mnohé a velmi trefně, např. Josef K. a výše zmínka o týmové práce v Nizozemí u MV. To ovšem vyžaduje jistou tradici ve společnosti, aby "týmovost" spíš nebyla partou jedněch proti druhým(šikana,sektování). Šikana je svým způsobem i ideologie, kde šikana probíhá v mentální rovině. V naší současné společnosti(především viditelná politika) jsou toho hromady.

Vrátím se k otázce - "musí být nezáživné (nemusí být pro žáky smysluplné)?"

Žák stěží pozná, co je pro něj smysluplné a co ne.
Součástí socializace je i úcta a vztah k autoritě. Ale to obsahuje širokou problematiku jisté kultury/kulturnosti společnosti, která tu prostě historicky není. Resp. byla několikrát zřejmě jen roubována a poté několikrát úspěšně planí.

Zní to kriticky, ale samozřejmě kritika je sebereflexe. Vaše otázka "nezáživnost studia" mi upřímně řečeno příjde svým způsobem naivistická. Žák v principu (pokud se něčeho mám chytit, resp. nebýt zcela relativistický, také znak dnešní bezbřehosti) sám o sobě nemůže poznat, co je a není pro něj smysluplné.

Praktická věcná výuka by neměla směřovat k všeobsažnému výčtu celého rozsahu. Ale výběrem k tomu podstatnému na co by se dalo navázat a stále navazovat. Ty základy jsou ovšem spíše dril. Důležitost drilu není se něco bezmyšlenkovitě nabiflovat (nezáživnost), ale jeho obsahem může být i "Opakování matka moudrosti" (Středověká pedagogická moudrost).

Obecně,je to o lidech,přístupu a míře.
21. 08. 2011 | 12:59

jogín napsal(a):

Mezi získáváním informací a učením je zásadní rozdíl. Geniálně to někdo vystihl v minulých diskuzích. „Proč bych se měl učit anglicky? Na síti mám automatický překladač, slovník i gramatiku.“ Učení není o získávání informací, i když ty základní jsou nutné. Učení je o jejich souvislostech a používání. Ty nejednoduší informace musí být používány automaticky, ať jde o slovosled a vyňatá slova, Ohmův zákon, mocenství železa či okopírování dat z internetu. Přesně to pan Štefl zanedbává. A právě používání informací se lidé učí nejlépe cvičením a ne výkladem formální logiky. To je nezáživné, ale nutné. Preferenci zajímavosti jsem viděl i u vysokoškolské přednášky. Zkoušky ukázaly jen tříšť detailů kterou si studenti odnesli, celá přednáška byla bezcenná a nezbylo, než ji profesorovi odebrat. Ano, vyložit souvislosti zajímavě, nejlíp jako story (tady se výtečně hodí historie) je účinné a přitažlivé, jenže na cvičení není možno rezignovat. Přehnaný důraz na zajímavost a nízká náročnost současně s nedostatečnými znalostmi učitelů jsou příčinou úpadku školství. Tak zvaný nový směr výuky anuloval staleté zkušenosti a příslovečně vylil s vaničkou dítě.
21. 08. 2011 | 13:04

Občan napsal(a):

Tak, učitelstvo, zapomeňte na jakékoli zlepšení své situace. Naopak bude výrazně hůř.
Chemický Míra totiž právě sdělil "svým národům", že se opět sekl a že své "hospodářské predikce" bude muset zásadně "korigovat" směrem dolů.
21. 08. 2011 | 13:21

12345 napsal(a):

To MaB:
Píšete-li "Současný trend podpory gymnázií bych považoval za zločin na osudech těch děcek, co po příchodu na pracovní trh zjistí, že jejich hodnota (po absolvování relativně náročnějšího sš studia, než je třeba průmyslovka) je na úrovni nevyučence se základní školou."
jste zcela mimo realitu.
1. Současné vedení MŠ zcela otevřeně brojí proti gymnáziím a podporuje odborné SŠ. (Zřejmě proto, že gymnázia mají nejlepší výsledky a jsou přitom nejlevnějším typem střední školy.) To za situace, kdy všeobecným vzděláním prochází v zemích OECD přibližně polovina středoškoláků, u nás něco přes 20% - jsme třetí od konce... O jaké podpoře gymnázií tedy mluvíte?

2. Nezaměstnanost absolventů gymnázií je dlouhodobě nejnižší ze všech absolventů SŠ. Najděte si přesnou statistiku na stránkách ÚIV.
21. 08. 2011 | 13:55

MaB napsal(a):

12345
Asi bych ve věcí gymnazistů a jejich vyhlídek na pracovním trhu nic nepsal, pokud bych nevěděl, jak vypadá realita. Statistiky UIV a úřadů práce nepostihují, na jakých místech absolventi gymnázií reálně pracují. Pokud nestudují VŠ, tak často končí jako ostraha, úklid, doplňovači do regálů (nejsou dost kvalifikovaní ani jako prodavači...). Mně stačí, když se koukám okolo sebe, v rodině, mezi známými.
21. 08. 2011 | 14:05

MaB napsal(a):

12345
Jo, a tím "trendem podpory gymnázií" jsem nemyslel současnou politiku MŠMT, ale trend, prolínající se všemožnými "bílými a zelenými knihami" a dlouhodobou náladu v eurounijních vzdělávacích kruzích. Ostatně, pan Šteffl je, myslím, tomuto trendu také blízek.
21. 08. 2011 | 14:08

Martina K napsal(a):

Targusovi:
"Skvěle. A teď nám vysvětlete, jak motivovat otlemené děcko místního podnikatele, které pošle do prd... ředitele či úču, kdykoli si vzpomene a výuku programově sabotuje jako brzdu v zábavě ve svém životě přeplněném naprostým dostatkem úplně všeho, na co lze jen pomyslet."
a jak to mam jako vedet? Ja nejsem ani pedagog, ani sociolog, stejne jako vy. Jen jsem vyjadrila nazor podporeny svoji osobni zkusenosti. Ja mam plny ruce prace s motovaci svych 2 ratolesti, protoze "po zlym" to vazne nejde. Vy snad znate lepsi reseni?
BTW neznam presne vami popsanou situaci, ale kdyby se zeptal me, co s 20 000 Kc, doporucila bych mu ty penize nekomu venovat, kdo je na rozdil od neho potrebuje. Spoluzaci by mu jiste pomohli s napadama. Pripomnela bych par stedrych, bohatych a zamych filantropu jako Gates, Buffett a jejich nadace. A nezapomnela bych se ho zeptat co chce on sam v zivote dokazat. Na konci by urcite skoncil s plno projektama, kde sve penize uplatnit. Proste nevzala bych dotaz jako provokaci, ale doslovne, jako zadost o pomoc, co s penezma.
Muj starsi syn uz chodi do skoly (od pristiho tydne treti trida) a v rocniku ma par deti, jejichz narozeniny byvaji podstatne drazsi nez vami uvedeny pripad. Pani ucitelka take vydelava jen nepatrny peniz oproti jejich rodicum. Presto tyto deti vetsinou dodrzuji pravidla stejne jako ostatni. Palac nebo maringotka, pani ucitelku proste poslouchat musi. Oslovuji ji Ms. a jeji prijmeni, a odpovidaji "Yes, ma'am" (jenom yes se povazuje za nezdvorile odseknuti). Jak to ty pani ucitelky delaji? Nejsem si jista, ale jako rodic mam po 3 letech verejne skoly v USA leccos odpozorovane. Ale uprimne, koho dnes zajima jak to delaji ty obezni hlupci ze zamori, to ze naplnuji nejprestiznejsi universty je prece cira nahoda.
21. 08. 2011 | 14:19

KAteřina napsal(a):

Pořád se mi zdá, že se nerozlišuje mezi povinným základním vzděláváním a dalším vzděláváním.
Základní škola je povinná a tak by měla učit základům vědomostí a dovedností, integrovat a nevymezovat, nevylučovat a možná ani nehodnotit.
Další věc, která u nás nefunguje, je podíl rodičů na výchově a vzdělávání dětí. Je nutné, aby rodiče vedli své děti k respektu ke škole, nekritizovali něco, o čem mají jen mlhavé ponětí a neterorizovali své děti kvůli známkám. Děti musí chodit do školy připravené, vyspané a odpočinuté. Pak je možné začít se bavit o tom, co dělají děti ve škole.
21. 08. 2011 | 15:06

ondrejsteffl napsal(a):

Děkuji všem za podnětnou diskusi a těším se na další odpovědi na otázku, kterou mírně upřesňuji:

Proč jsou mnozí přesvědčeni, že žákům dnes chybí více NEZÁŽIVNÉ mentální práce?
21. 08. 2011 | 15:41

ondrejsteffl napsal(a):

robits napsal(a): 20. 08. 2011 | 15:20

„Proč výcvik vojenských vojáků je podřízen nevídanému drilu,aby vyrostli z vojáků silné osobnosti připravené na těžký život.“

Cílem výcviku vojáka je především bezvýhradná POSLUŠNOST. Výcvik důstojníků je pak něco trochu jiného.

„Život který lidi čeká je neustálý boj…“

Mnohdy je to tak, že rozhodující jsou očekávání. Ty se naplní. Já Vám vaše očekávání opravdu nezávidím
21. 08. 2011 | 15:42

ondrejsteffl napsal(a):

Občan napsal(a): 20. 08. 2011 | 15:20

„Ano, přesně to tam čtu.“

Občan napsal(a): 21. 08. 2011 | 10:12

„Už dnes je mezi absolventy SŠ a VŠ 20% nezaměstnanost.“

A kde jste četl toto? Nezaměstnanost kolem 20 % mají jen některé učňovské obory (číšník, strojní, stavební, elektro). U většiny vysokoškoláků je pod 4% (větší u techniků, 0% např. u psychologů).

Vy asi čtete nějak jinak než já :-(
21. 08. 2011 | 15:43

ondrejsteffl napsal(a):

orttt napsal(a): 20. 08. 2011 | 15:23

„Á, ničitel českého školství Šteffl…“

Jsem já to ale osoba přímo mytických schopností ;-)

„Za úpadek školství jsou odpovědné především následující jevy: osmiletá gymnázia“

Nemyslím, že to je klíčový problém. Já založil jen jediné s jedinou primou s 22 žáky. A kdybych v roce 1990 věděl, co vím dnes, nedělal bych to. Vaše přirovnání selekce k Osvětimi je sice poněkud silné, ale jsou situace, kdy se může hodit.

„- organizace typu SCIO, které ovládly "obchod" s testováním, aniž by k tomu měly sebemenší profesní průpravu; ty nejvíc přispěly k tomu, že si dnes lze koupit jakýkoli titul, výsledek jakékoli zkoušky“

V ČR (bohužel) nikdo žádnou lepší průpravu nemá. S prodejem zkoušek ovšem Scio nemá nic společného. Naopak. Bystrý pozorovatel si všimne, že např. žádná z fakult, která využívá naše testy, takové problémy nemá. PF Plzeň používala testy Scio přesně do té doby, než se stal děkanem Kindl, a jen co aféra vyhřezla, bylo jedno z prvních nápravných opatření návrat k nim.
21. 08. 2011 | 15:45

ondrejsteffl napsal(a):

Kva napsal(a): 20. 08. 2011 | 15:50
„1) Nevím, jak jste se učil matematice, a proto Vám nevyhovím ...
2) O učení dětí mateřskému jazyku toho vím také málo ...“

A to jsou právě pěkné příklady, že to může fungovat i jinak, než si myslíte. Nad 2 se můžete zamyslet, nebo si počíst v knize Mindstorm od Seymoura Paperta.

3) “…nejdrilovatější a nejprimitivnější vojenská škola dokáže proti většině dnešních zařízení (středních odborných škol a učilišť), najmě privátních, hotové zázraky i když spočívající pouze v tom, že absolventi tomu, co se měli naučit, porozuměli elementárně teoreticky, a hlavně vše potřebné zvládli prakticky.“

Může se nám to nelíbit, ale s jejích znovuzavedením zatím počítá málokdo. Možná Bátora.
21. 08. 2011 | 15:46

ondrejsteffl napsal(a):

Martin napsal(a): 20. 08. 2011 | 16:08
„Mentální práce je pro žáky nezáživná proto, že mentální práce v soudobé škole je z 90 % k ničemu a žáci podvědomě cítí že marní svůj čas.“

Kolik procent nevím a ne všude, ale většinou ano.
21. 08. 2011 | 15:47

ondrejsteffl napsal(a):

Miloslav Pouzar napsal(a): 20. 08. 2011 | 16:28

„nezáživné nutně nemusí být beze smyslu. A v tom to celé je.“

Ano!

Jsem rád že se shodujeme v tom, že to NESMÍ být beze smyslu. A předpokládám, že také v tom, že to ve školách beze smyslu (PRO ŽáKA!) často je. A tom byl přece můj první blog.

Já zde navíc zdůrazňuji, že to POKUD MOŽNO nemá být nezáživné. A když už, tak to musí být o to smysluplnější. Jinak je přínos malý. Snad tak žáky učíme překonávat překážky. Ale CIZÍ překážky. Jinak řečeno, učíme je poslušnosti.

„pokud se chce naučit hrát na piáno musí nejprve cvičit stupnice“

Targus 20. 08. 2011 | 17:22 to vyvrací na cikánech. Ale to není podstatný protiargument, protože to, jak se učí lidé s extrémním nadáním, nelze zobecňovat.

Za mnohem podstatnější námitku pokládám to, že zde stejně jako u kytary či řízení auta, jde o činnosti, které je třeba zautomatizovat. Ale takových je ve škole ve skutečnosti jen velmi málo – násobilka, pravopis. Práce s informacemi, o které hlavně píšu, k nim nepatří. Takže těch oblastí, kde musí být rutina, je málo. A ani tam to nemusí být nutně nezáživné, ale to je pak otázka techniky, jak žáky motivovat nebo „přenést“ nácvik rutiny. Zvláštní kapitolou pak je cizí jazyk.

„Problémem současné školy je, že není schopna nabízet smysluplné cíle“

Ano, to podepisuji.

„ - vzdělání totiž nemá v dnešní společnosti žádný obecně uznávaný smysl.“

To podepisuji také. Myslím, si ale, že se budeme muset smířit s tím, že žádný OBECNĚ UZNÁVANÝ CÍL VZDĚLÁVÁNÍ už nikdy nebude. Jen se podívejte na tuhle diskusi :-).

„Škola na to neumí reagovat, tak místo toho aby hledala smysluplnou definici vzdělávacích (základních) cílů,“

Ano. Zdá se, že se naše názory až nečekaně sbližují.

„vydává se na cestu zábavnosti cesty nikam.“

To je jen mýtus. Realita škol je jiná, zábavy je ve školách málo. U mnoha učitelů, škol jde spíše o rezignaci na výsledek a stereotypní (a velmi nezábavné) bezmyšlenkovité opakovaní nefungujících postupů.
„To však není ta nejhorší varianta. Mnohem větší peklo by bylo, kdyby se pokusila předávat studentům to, kvůli čemu se dnes lidé stávají bohatšími a společensky uznávanými...“

Zajímavé. Možná to učitelé neumějí, protože (naštěstí) takoví nejsou. Kdybych byl cynik, řekl bych, že by se tedy učitelům přidávat nemělo.
21. 08. 2011 | 15:51

ondrejsteffl napsal(a):

franťýk napsal(a): 20. 08. 2011 | 16:57
„Zřejmě bude nutné, aby učitel dokázal vysvětlit žákům, že to nezáživné a nudné je přesto nutné, a že bez toho se prostě na vyšší úroveň nikdo nedostane.“

Ano. Bohužel mnozí, nejen učitelé, si myslí, že žákům to potřeba vysvětlovat není. Po učitelích to nikdo nechce, většinou to také nedělají a mnozí to bohužel ani neumějí (což není jejich problém, když se to po nich nechce).
21. 08. 2011 | 15:52

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a): 20. 08. 2011 | 17:12

„Jen málokterá činnost ve škole mne nebavila,…“
Škola, do které jste chodil, dobře odpovídala vašim potřebám a možnostem.
„Naprostá většina mých vrstevníků však zvídavá jednoduše nebyla…“
Škola, do které chodili, špatně odpovídala jejich potřebám a možnostem.

„Nezajímalo je, jak vypočítat mzdu nádeníka, rozdíl mezi sýkorkou koňadrou a špačkem obecným, tvary přechodníku minulého, reakce sodíku se vzdušným kyslíkem.“
A ani mým ;-).

A zas nepochybně někdo řekne, že pro vaše vrstevníky by škola musela být samá zábava. Ano, možná už byli z rodiny nebo z předchozích škol pokažení a nebylo jim pomoci. Já si ale myslím, že to takových je málo. Děti jsou přirozeně zvídavé a učí se rády. A zase je to tady – POKUD V TOM VIDÍ SMYSL. Ale pokud si dává škola za cíl naučit je „rozdíl mezi sýkorkou koňadrou a špačkem obecným, tvary přechodníku minulého, reakce sodíku se vzdušným kyslíkem“, má to učitel opravdu těžké a stále těžší. Protože přesvědčit je, že toto má smysl, bude stále obtížnejší.
21. 08. 2011 | 15:54

ondrejsteffl napsal(a):

Gandalf100 napsal(a):
„KHAN ACADEMY“

Znám, doporučuji seznámit se.
21. 08. 2011 | 15:54

ondrejsteffl napsal(a):

Targus napsal(a): 20. 08. 2011 | 17:37
„Jste schopen nějak demonstrovat, jak by se mělo šestileté dítě naučit hrou číst a psát?“

Ano, naprostá většina dětí, které mají od čtyř let přístup k počítači, umí v šesti letech číst i psát (na klávesnici). Bohužel ti ze slabších sociálních vrstev tuto možnost nemívají, což dále zvyšuje sociální rozdíly.
21. 08. 2011 | 15:55

ondrejsteffl napsal(a):

xxx napsal(a): 20. 08. 2011 | 18:05
„Nevím, zda autora bavilo provádět důkazy…“

Ano, bavilo. Viděl jsem v tom smyl a šlo mi to. Umím to!
21. 08. 2011 | 15:56

ondrejsteffl napsal(a):

Sysifos napsal(a): 20. 08. 2011 | 18:45

Souhlasím s výhradou k bodu 2:
„2. Přes všechna tvrzení o záživnosti a smysluplnosti - ve skutečném životě dnes doopravdy UBÝVÁ smysluplných a záživných činností.“

Proč myslíte, že ubývá. Mně spíš přijde, že „záživnost a smysluplnost“ se
a) posuvná jinam a hlavně mimo současnou školu
b) pro děti je jinde, než ji my staří hledáme,
c) my staří si stále myslíme, že to víme nejlíp a že je tam, kde byla za našich mladých let
21. 08. 2011 | 15:57

ondrejsteffl napsal(a):

MV napsal(a): 20. 08. 2011 | 18:49

„Žádný úkol student nedělal sám za sebe, vždy se pracovalo v týmu, tým měl možnost udělit studentu-flákači žlutou, nebo červenou kartu(ta znamená vyloučení z týmu a automaticky nemožnost dodělat ročník), pro mě to byla úžasná zkušenost, tam jsem si nemohl dovolit něco odfláknout, to by mi tým dal vyžrat.“

Moc pěkný příklad, že škola může FUNGOVAT i úplně jinak, než ta, do které jsme chodili.

„A to ani nemluvě o tom, jak týmová práce utváří morálku a ducha společnosti.“
21. 08. 2011 | 15:57

ondrejsteffl napsal(a):

David napsal(a): 20. 08. 2011 | 19:06

"Myšlení bolí"

Vás ano? Mně ne. Asi jsem chodil do jiné školy :-).
21. 08. 2011 | 15:57

ondrejsteffl napsal(a):

 Skogen napsal(a): 20. 08. 2011 | 20:16
„Jak jste přišel na to, že učit se mateřštinu je pro dítě bůhvíjaká zábava? Je to pro něj nutnost, má-li si umět o něco říct.“

Je to pro ně smysluplné a dělají to rády a matky (i ty nejhloupější) vědí, jak je zcela přirozeně učit. Kdyby to bylo jako ve škole, děti by se nejdřív naučily mnoho slovíček, pak z nich sestavovaly jednoduché věty, typu Ema má mísu atd. A na konci by mnohé z nich neuměly mluvit.

Viděl jste někdy malé dítě, jak si samo od sebe drmolí, ohýbá slova ohebná nebo vymýšlí slova. Zázrak. Určitě bych to neoznačil za nezáživné.
21. 08. 2011 | 16:00

ondrejsteffl napsal(a):

gaia napsal(a):
„proč autor blogu, vždy když myslí něco nezáživného, uvádí příklad z přírodopisu.“

Omlouvám se, teď jsem volil i dějepis a literaturu. Nejvíc mám ovšem spadeno na chemii. Polepším se :-)
21. 08. 2011 | 16:00

ondrejsteffl napsal(a):

Fialenka napsal(a):
„Za nás bylo nezáživného drilu ve škole ale až moc. Přesto nebo právě proto mě sebeovládání nenaučil.“

Zajímavá zkušenost.
21. 08. 2011 | 16:00

ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a): 20. 08. 2011 | 21:14
Ještě pár let po "sametu" se naši žáci umisťovali při mezinárodním porovnávání znalostí celkem dobře.

Ano, protože za totality mimo přírodní vědy nebyl prostor. Víte např. že loni byli čeští studenti druzí v mistrovství světa Debatní ligy.
21. 08. 2011 | 16:01

ondrejsteffl napsal(a):

Will napsal(a): 20. 08. 2011 | 21:54

„Proč někteří chtějí návrat tradiční školy? Jednoduše proto, že nevidí alternativu - vidí jenom to, že je dnešní škola zkrátka horší a cesta vpřed je zkrátka mlhavá a není jasné, jestli k lepšímu vůbec povede. Člověk se pak zkrátka obrátí na svoje vlastní zkušenosti.“

Ano, nějak podobně to vidím taky.

„články o vzdělávání v denících točí hlavně kolem Dobešových problémů a státních maturit - které fakt nejsou tak podstatné, jak to vypadá).“

Bohužel.
21. 08. 2011 | 16:01

ondrejsteffl napsal(a):

12345 napsal(a): 20. 08. 2011 | 23:22
„záživnost výuky a studijní úsilí. Obojí by mělo probíhat současně, pak to přináší výsledky.“

Ano. Jen výuka nesmí být současně nezáživná a beze smyslu. Ale ona často je.
21. 08. 2011 | 16:02

ondrejsteffl napsal(a):

scientist napsal(a): 20. 08. 2011 | 23:29

„Každé malé dítě je dychtivé poznávat svět okolo sebe, všechno zkouší, na všechno šahá, na všechno se ptá, zírá na věci v úžasu a má z toho potěšení (a bránění v této činnosti se často říká výchova)
A pak ve škole se s námi stane něco divnýho... nadšení se postupně umrtví.“

Ano. Ano. Ano.

„Strávili jsme ve škole značnou část svého formativního období naší osobnosti, a tak není divu, že její řád, i když je nám proti srsti, nakonec chápeme jako v podstatě přirozený.“

Ano.
21. 08. 2011 | 16:03

ondrejsteffl napsal(a):

Eleshar napsal(a):
1 „Nečetl jsem diskusi a... popravdě ani celý autorův blog.

2. Studuju VŠ pátým rokem

3. Má největší slabina - přesně to, co autor popisuje, mám problém pracovat na něčem vyloženě soustavně.“

Esence současného školství? ;-\
21. 08. 2011 | 16:04

ondrejsteffl napsal(a):

Owl napsal(a):
„vy když se nenadřete, tak prostě nenacházíte uspokojení a chtěl byste, aby tak činili všichni.“

Někdy mám taky ten dojem.
21. 08. 2011 | 16:04

ondrejsteffl napsal(a):

dennis napsal(a):
„ve vsech rozvinutych zemich v soucasne dobe roste pocet rodicu, kteri odmitaji posilat sve deti do verejnych skol, ale nejen do verejnych, do jakychkoli skol, vcetne tech soukromych.“

Všude ne, ale třeba v USA ano. Moje prognóze je, že během deseti let dojde k dalšímu dosti výraznému odklonu od klasických škol.
21. 08. 2011 | 16:05

ondrejsteffl napsal(a):

Dalibor Štys napsal(a):
„A jak vidím u účastníků našich letních škol …“

No vida. Pokládá letní školu někdo z účastníků za nezáživnou?
21. 08. 2011 | 16:05

ondrejsteffl napsal(a):

Skogen napsal(a): 21. 08. 2011 | 08:35
„A jestliže se bavíme o "záživnosti" vyučování pro žáky, koho máme na mysli? Těch několik procent nadaných, šedý průměr, slabé žáky, ty, kterým doma vysvětlili, že nic není zadarmo, anebo snad úplně všechny?“

Česká škola, mnohem více než jinde, na žákovi žádá, aby se jí přizpůsobil, a často koná jen ve prospěch těch nejlepších. To třeba ve Finsku… Samozřejmě, že se škola nemůže přizpůsobovat každému žákovi, ale každý v ní má najít pomoc a oporu.
21. 08. 2011 | 16:06

ondrejsteffl napsal(a):

Lop napsal(a):
„Pane Šteffle, ok, vydejte jasný plán a přesné přípravy hodin, jak by měly podle vašich záživných metod vypadat.“

Problém metod a postupů je možné řešit, až když jsou jasné cíle. Zatím vedeme debatu a cílech školy, které jsou špatně nastaveny. Učitelé v tom žádnou vinu nemají, oni celkové cíle školy nestanovují.
21. 08. 2011 | 16:06

ondrejsteffl napsal(a):

Owl napsal(a):
„Targus
Člověk, který se o dítěti vyjadřuje jako o "otlemeném děcku,hajzlíku či zmetku", opravdu z toho dítěte nic nevykřeše, ba naopak buduje u něj určitou odlišnost od ostatních.“

Ano, trefná odpověď. I dále, jak píšete 21. 08. 2011 | 10:56

Ve výchově, víc než jinde, nakonec často dostaneme právě to, co čekáme. Já na rozdíl od Targuse, jsem pedagogický optimista. Věřím, že všechny děti se umí, chtějí a mohou učit.
21. 08. 2011 | 16:07

ondrejsteffl napsal(a):

Občan Josef K. napsal(a):
„Školství je vždy systém, jehož hlavní parametry určuje stav společnosti, nikoliv pedagogové.“

Ano, někdy bohudík, jindy bohužel, ale vždy je třeba to respektovat. Je zbytečné zkoumat recepty, které není možné v současné společnosti použít, i když jsou sebelákavější.
21. 08. 2011 | 16:08

ondrejsteffl napsal(a):

komin@gmail.com napsal(a):
„Do žactva se musí nahustit určitý objem nejrůznějších znalostí, aby obstáli v "testech".“

No právě, není to nějaký pitomý cíl?
21. 08. 2011 | 16:08

ondrejsteffl napsal(a):

JF napsal(a):
„Žák stěží pozná, co je pro něj smysluplné a co ne.“

Pokud jim to nedokážeme vysvětlit, tak se mnozí prostě nebudou učit. Tak to dnes ve školách je. Ano jistě, čím jsou děti menší, tím spíš přijmou něco za smysluplné proto, že to dělá maminka, chce učitelka, dělají ostatní. Jak stárnou, hledají smysl jinde.
"Opakování matka moudrosti" (Středověká pedagogická moudrost).

Problém možná trochu bude, že už nejsme ve středověku.
21. 08. 2011 | 16:09

Fialenka napsal(a):

Ondřej Štefl

Zajímavé to jistě je. S drilem je to jako s přísností. Pokud má být prospěšná nesmí jí být moc – tady platí, že méně je někdy více. Kapische?
21. 08. 2011 | 16:24

Fialenka napsal(a):

Pardon, opravuji na Šteffl
21. 08. 2011 | 16:26

skeptický napsal(a):

Pozoruhodný příspěvek byl o škole hrou,práci na poli a učení jazyků.

Hlavně ty jazyky.Ne jako za stara,co se musela vrchnost kvůli selským hřbetům učit česky.
Šli sem,my šlápnout to fochýnka,utšela mi ten potráška.

Podle Hitlera Čechům stačí umět číst, psát a počítat.Držel jsem se toho,a jak se to vyplatilo.
21. 08. 2011 | 16:34

Eleshar napsal(a):

Ondřej Štefl:
Ano, čekal jsem, jestli si toho někdo všimne, vím, že jsem si trochu naběhl:)))
Celý blog jsem nečetl čistě z důvodu, že jsem se chtěl vyjádřit jen k jisté jeho části, ostatně takových blogů už je tady plno od různých Kurasů a Tomských, kteří do toho ale ještě míchají své ideologie, takže se to tu už leckde řešilo. Číst popáté to samé odmítám. Co se příspěvků týče, je to velmi podobné. Nechtěl jsem nikomu oponovat, naopak jsem chtěl jeden názor (váš názor) anekdoticky podpořit.
21. 08. 2011 | 16:56

Martin, toho jména druhý napsal(a):

ondřejštefl napsal:
Problém metod a postupů je možné řešit, až když jsou jasné cíle. Zatím vedeme debatu a cílech školy, které jsou špatně nastaveny. Učitelé v tom žádnou vinu nemají, oni celkové cíle školy nestanovují.
A opravdu se vede tato debata? Nemyslím tady, na blogu, ale tam, kde by se vést měla. Podle mě je v tétp věci třeba zpětné plánování s určitým odhadem budoucnosti.

Ano, učitelé celkové cíle nestanovují, stanovují ale používané metody (metodiky). Učí je to někdo (krom frontálního učení)? Když jsem (už je to dávno) studoval PedF UK já, tak nás to vlastně nikdo neučil, všechno jsme se museli naučit až v praxi.
21. 08. 2011 | 17:04

Targus napsal(a):

To Owl:

Jste těžce mimo mísu a neudolatelný optimista. Je na Vás vidět, že jste srážku s osmiletým nafrněncem, jehož fotřík tituloval ředitele v přítomnosti svého dítěte při konfrontaci "ty čuráku", ještě nezažil.
Přeji Vám hezký den a minimum takových ve Vašem akčním rádiu, které jsem popsal výše.
21. 08. 2011 | 17:21

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Ano, naprostá většina dětí, které mají od čtyř let přístup k počítači, umí v šesti letech číst i psát (na klávesnici). Bohužel ti ze slabších sociálních vrstev tuto možnost nemívají, což dále zvyšuje sociální rozdíly.

Ano, tyto děti umějí číst na klávesnici, toť vše.
Pokud dojde na přečtení souvislého textu, potažmo jeho zopakování, pochopení, o čem text je, přepsání do psané podoby, jsou počítačové děti tzv. v putně. Máme jednoho takto postiženého v rodině. Z tohoto důvodu jsem synátorovi přístup k počítači znemožnil do doby, než se naučí plynule číst klasickým způsobem. Dokonce jsem si zašel do školy vyjednat s paní učitelkou, aby můj syn mohl v první třídě slabikovat, což je nynějším prvňákům zakazováno, pročež nejsou schopni na konci první třídy přečíst slovo mající více, než tři slabiky.
Přitom moji starší slabikující potomci v témže ročníku již četli ve vyučování na rychlost z normálních knih.
Katastrofa.
21. 08. 2011 | 17:29

komin@gmail.com napsal(a):

Ročně mi projde rukama okolo sto žáků - učňů. Pokud z nich alespoň tři na konci porozumí základům oboru, považuji to za úspěch. Hlavní problémy jsou: docházka, porozumění psanému textu a matematika - ne ta sš ale obyčejná ze zš (součet dvou čísel, rovnice o jedné neznámé... a základy fyziky). S kázní problém kupodivu není, oni jsou zvyklí sedět, spát, hrát si mobilem, hlavně když se nic nechce, neupozorňovat na sebe, neptat se. Hlavní cíl: vydělat co nejvíc peněz jakýmkoli způsobem (prospí půl dne protože celou noc doplňují regály v hypermarketu, nebo slídí po dílnách a hledají zpeněžitelné předměty - teď letí měď v jakékoli podobě). Cíl po vyučení: nejčastěji řidič náklaďáku anebo na podpoře s výjezdy po brigádách do starých zemí EU.
21. 08. 2011 | 17:39

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

„Jen málokterá činnost ve škole mne nebavila,…“
Škola, do které jste chodil, dobře odpovídala vašim potřebám a možnostem.
„Naprostá většina mých vrstevníků však zvídavá jednoduše nebyla…“
Škola, do které chodili, špatně odpovídala jejich potřebám a možnostem.

Skvělá odpověď, řekl bych, že přímo od matematického analytika
:-)))

S Vaším myšlenkovým výkonem koresponduje následující nádherný vtip.

Pilot vrtulníku přepravující několik vysokých manažérů přes americké velkoměsto jménem Seattle ztratil při náhlém příchodu mlhy a současném výpadku avioniky orientaci. Proto požádal své pasažéry, aby ze svých aktovek vytáhli čistá lejstra a na ně fixy napsali tlustý nápis "Kde se nacházíme?". Tento nápis pak měli držet na prosklené kabině tak, aby byl čitelný z okolních výškových budov, které trčely z mlhy. Pak pilot pak nalétával těsně k budovám. Nikde se jim však nedostalo pomoci, až konečně v jedné budově zaměstnanci odběhli od oken, aby po chvíli na ně přitlačili stejným způsobem vyrobený nápis, který zněl:"Ve vrtulníku."
Když si znervóznělý pilot přečetl tento nápis, ihned se uklidnil a bezpečně zamířil rovnou na určený heliport, který se rovněž stále skrýval v husté mlze.
"Člověče, jak jste mohl přijít na to, kde právě jsme, z tak pitomé odpovědi?", podivoval se pilotovu výkonu nejvyšší manažér.
"To je velice jednoduché, pane," odvětil pilot, "takovou odpověď může napsat jedině zaměstnanec Microsoftu a v tomto městě je jen jediná výšková budova, ve které jsou tito lidé zaměstnáni."

Ale vážně. Podle Vaší odpovědi by bylo potřeba vytvořit právě tolik škol nebo alespoň tříd, kolik je školou povinných dětí.
Myslím, že jsem podal stejně kvalitní myšlenkový výkon jako Vy.
21. 08. 2011 | 17:50

Owl napsal(a):

Targus
Optimista nejsem, jen pohlížím na lidi s úctou a věřím, že jak se chovám já, budou se ke mně chovat i ostatní. Budu-li mizantrop a grobián, pak okolí se přizpůsobí. Přeji vám vše hezké a pak i vy snad pochopíte, že se dá slušně jednat a neurážet.
21. 08. 2011 | 17:55

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Targus 20. 08. 2011 | 17:22 to vyvrací na cikánech. Ale to není podstatný protiargument, protože to, jak se učí lidé s extrémním nadáním, nelze zobecňovat.

Pozor, neprozuměl jste. Ti lidé mají extrémní nadání, pokud však chtějí dosáhnout určité virtuozity, musejí makat stejně, jako ti méně nadaní.
Cíl je stejný, cesta je zcela jiná, pro ty nadané, asi lepší a zábavnější. Pro ty méně nadané pak naprosto neschůdná, bez těch stupnic to prostě u drtivé většiny nejde.

Dále píšete o rutině. Je skvělé, že ji vůbec připouštíte.
Já však považuji za rutinu celý obsah výuky ZŠ. Je to to nezbytné minimum, které člověk musí ovládat, nechce-li být zcela ovládán jinými.
Tím nechci říci, že se na ZŠ děti nemají učit pracovat s informacemi v tvůrčí formě.

Bez oné rutiny to ale prostě nejde.
21. 08. 2011 | 18:01

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Nekolik otazek na

pana Steffla,

na ktera zatim zbabele neodpovedel:
1) Jak muze mit nekdo ze skolstvi autoritu nebo byt dokonce na sve povolani pysny, kdyz nejvyssiho personalistu dela neonacista ?
2) Pokud ma vysokoskolsky ucitel po 20 letech praxe 25 tisic ...
Jak tu nekdo psal posledne: To radsi rekne ten ucitel svym studentum: "Za ty prachy Vas to ucit nebudu, to si to radsi ve skriptech prectete sami. A zkouset Vas za ty prachy uz vubec nebudu !"
3) Jaky ma vyhled ucitel, ktereho reditel na prazdniny vyhodi, pres prazdniny tedy musi delat pingla aby se uzivil? V kazde vetsi soukrome firme byva pravidlem, ze za zvyseni kvalifikace, napr. za slozeni jakesi jazykove zkousky - zvyseni platu, firemni skolky ...
Konec koncu, proc Vy osobne jste nezustal ucit? Az budou mit ucitele slusne bydlo (kolik mate Vy - 100, 150 tisic mesicne?), pak lze volat pro zvyseni urovne vyuky !!
21. 08. 2011 | 18:02

Targus napsal(a):

To Owl:

Já s ředitelem zmíněné školy problém nemám, pročež nemám důvod jej titulovat jinak, než je doposud obvyklé mezi slušnými lidmi. S někým jste si mě spletl. Brečíte na nesprávném hrobě.
21. 08. 2011 | 18:06

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

ondrejsteffl napsal(a):
komin@gmail.com napsal(a):
„Do žactva se musí nahustit určitý objem nejrůznějších znalostí, aby obstáli v "testech".“

No právě, není to nějaký pitomý cíl?
21. 08. 2011 | 16:08

Jak mi potom vysvětlíte, že jsme každoročně tlačeni pedagogickým sborem k zakupování testů společnosti Scio?

A už vůbec nemám tu drzost se Vás zeptat, proč ty testy teda vyrábíte?
21. 08. 2011 | 18:12

Dalibor Štys napsal(a):

To jogín ad specializace na SŠ

Jo, to je přesně můj návrh: Přijímání na osmiletá a šestiletá gymanázia a po kvartě možnost přestupu na průmyslovky i specializace v rámci gymnázií.

S Občanem nemá smysl diskutovat, ten realitu nevnímá :-)
21. 08. 2011 | 18:29

Dalibor Štys napsal(a):

to Targus

Ono to bez nějakých testů nejde.Je třeba, aby byly co nejrozumnější. A ty SCIO testy vyhovují valné většině vysokých škol a navíc snižují náklady přijímacích řízení, zejména na straně uchazečů.

Zajímavým efektem je například to, že kvalita přijatých na školy, které zrušily přijímací řízení, se snižuje. Protože kvalitní studenti jdou tam, kde je přijímací řízení, neboť tam také očekávají kvalitnější spolužáky a tudíž i kvalitnější výuku.
21. 08. 2011 | 18:48

Miloslav Pouzar napsal(a):

Pane Šteffle,
kdybyste se chtěl něco dozvětět o smyslu memorování (rote-learning) ve výuce doporučuji např. Alferink L.A., Farmer-Dougan V., Brain-(not) Based Education: Danger and Misaplication of Neuroscuience Research, Exceptionality, 18: 42-52, 2010

http://mikopp.wikispaces.com/file/view/Alferink+2010+Brain-%28not%29+Based+Education.pdf

No a kdyby data neodpovídala teorii :)
21. 08. 2011 | 19:03

Milton Friedmannová napsal(a):

no vyšší firemní kultura je též ve firmách, kde probíhá výběrové řízení, než v těch, kde berou každého, ale tam , kde se dělají konkursy zůstane většina za branou.

a předposlední příspěvek je jasně PROTI smysluplnosti víceletých gymnázií. Ti žáci mohli společně zůstat do 15 na základce.

K čemu je dobré dvoukolejné školství?
21. 08. 2011 | 19:20

Občan napsal(a):

Jsem zmaten, pane Štysi.
Nechápu totiž, jak moje generace vůbec mohla vychodit ZŠ a SŠ a dokonce absolvovat VŠ bez úžasných "SCIO testů".
Po celá dlouhá léta mých školních docházek jsme se obešli se zkoušením ústním a písemným, zkoušením "velkým" - tedy předem ohlášeným - a zkoušením namátkovým. Na VŠ k tomu přibyly zápočty, seminárky, klauzury - ale pořád to bylo to samé zkoušení.
A náhle se dozvídám, že to je vlastně všechno špatně a potřebujeme "SCIO testy" a na všechno gymnázia.

Co se ceny přijímacího řízení pomocí SCIO testů týče, pak neříkáte pravdu. Toho, kdo se svědomitě připravuje a zakoupí si od SCIA přípravný balíček k přijímačkám, se přijímací řízení prodraží i o několik tisíc Kč. A nepředpokládám, že školám by je SCIO dodávalo zdarma.
21. 08. 2011 | 19:56

12345 napsal(a):

To MaB:
Nezaměstnanost absolventů gymnázií je dlouhodobě kolem 3%. To je číslo, o kterém si absolventi ostatních škol mohou nechat zdát.
Vaše domněnky jsou druhořadé.

A myslíte si, že vyspělé země, které jednoznačně preferují všeobecné vzdělání (někde až přes 70% středoškoláků) se všechny tak mýlí? Nemýlí se opět, jako obvykle, zase Češi?
21. 08. 2011 | 22:29

vaclav napsal(a):

Ono je to se skolstvim celkem takova potemkinovska vesnice. Uz si vezmete jen to, ze si stredoskolsti ucitele nechaji rikat "profesori". To je naprosto nesmyslne a pokrytecke. Profesoru je jen par na kazde katedre UNIVERZITY (zpravidla jeden, dva).
Takze zasadne gymnazialni ucitele sve dcery oslovuji pane / pani UCITELKO. Nehlede na to, ze se titulem "profesor" necha oslovovat kdejaka zatrpkla stara zdravotni sestra vyucujici treba na zdravce nebo rodince.
Myslim, ze i v teto veci je nase skolstvi pokrytecke a je treba zacit i u takovych veci.
Ale je pravda, ze kdejaky skladnik u nas si rika "manager logistiky" nebo podomni prodavac "key account manager" nebo roznasec letaku jako "marketing manager" !!
Nakonec, kdyz muze "taky-VSE" udelit protipravne profesuru jakemusi Klausovi, tak se neni v nasem skolstvi na vsech stupnich cemu divit.

Co Vy na to pane RNDr. Ondreji Steffle, CSc. ?
21. 08. 2011 | 22:30

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> Dalibor Štys >
No podivejte se, ono je to s temi testy od Scia uplne jinak nez se domnivate:
1) jde vlastne o testy inteligence (oni tomu rikaji studijni predpoklady), nikoliv tedy testy nejakych namemorovanych znalosti
2) o zruseni prijimacek - uroven tech fakult, ktere prijimacky zrusily se dramaticky nesnizila nebo je stejna. Priklad? Treba na matfyz se uz nekolik let prijimacky nedelaji. Proste proto, ze aby se stejne prijalo 70% uchazecu nema cenu na prijimacky vynakladat usily. Mnohem afektivnejsi je studenty protridit behem prvnich dvou semestru. Na uvedene fakulte neni ojedinele, ze rocnik daneho oboru ukonci napr. 1, 2 nebo 3 studenti.
21. 08. 2011 | 22:39

12345 napsal(a):

To, co napsal komin@gmail.com by si reformátoři školství a všichni teoretici měli vyvěsit nad pracovní stůl, než začnou něco básnit. To je totiž realita!

"Ročně mi projde rukama okolo sto žáků - učňů. Pokud z nich alespoň tři na konci porozumí základům oboru, považuji to za úspěch. Hlavní problémy jsou: docházka, porozumění psanému textu a matematika - ne ta sš ale obyčejná ze zš (součet dvou čísel, rovnice o jedné neznámé... a základy fyziky). S kázní problém kupodivu není, oni jsou zvyklí sedět, spát, hrát si mobilem, hlavně když se nic nechce, neupozorňovat na sebe, neptat se. Hlavní cíl: vydělat co nejvíc peněz jakýmkoli způsobem (prospí půl dne protože celou noc doplňují regály v hypermarketu, nebo slídí po dílnách a hledají zpeněžitelné předměty - teď letí měď v jakékoli podobě). Cíl po vyučení: nejčastěji řidič náklaďáku anebo na podpoře s výjezdy po brigádách do starých zemí EU.
21. 08. 2011 | 17:39

Opakuji: vyvěsit nad pracovní stůl!
21. 08. 2011 | 22:39

Bred napsal(a):

Ad vaclav:

"Uz si vezmete jen to, ze si stredoskolsti ucitele nechaji rikat "profesori". To je naprosto nesmyslne a pokrytecke. Profesoru je jen par na kazde katedre UNIVERZITY..."

Ano, přesně tak nám to říkal tajemník OV KSČ v osmdesátých létech...
Znáte rozdíl mezi titulem a vžitým pracovním označením? (Ve fabrice říkáte THP prac. mistře, přestože to není titul ani správný název funkce).
21. 08. 2011 | 22:49

PepaJosef napsal(a):

Někdy by se z takové diskuse až zvedl adrenalin. Kdosi sem cosi napíše, na konci se dopustí nadsázky ("zábavná show"..., "přijímač na vojně"...), oslovený autor to následně demagogicky otočí proti pisateli a vmete mu Blesk a školu jako vojnu... Nechtělo by to, pane autore, sledovat více obsah než formu? Čím to jen je, že z příspěvků pana Šteffla mám, bez urážky prosím, pocit, že snahy o zlepšení vzdělávání a komerční úspěch jsou v nedobrém nepoměru?
21. 08. 2011 | 23:09

vaclav napsal(a):

Ad Bred:

Je celkem nepodstatne, co Vam rikal tajemnik OV KSC za dob normalizace. Fakt je, ze to proste "profesori" nejsou, jen si na ne hraji. A pracovni zarazeni maji "pedagogicky pracovnik" a titul obvykle Mgr. Nemuzete po mne, jako docentovi, chtit, abych rikal nejake pologramotne nedoučce "pani profesorko", maximalne pani magistro nebo ucitelko. Viz me priklady se skladnikem, kteremu take nebudu rikat pana managere, ze !?. Celkem je mi take jedno, jak se oslovuji zametaci sroubu ve fabrice nebo manualove u pasu - nastesti nejsem z proletarske rodiny :-)
21. 08. 2011 | 23:11

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> 12345 >
> komin@gmail.com >
Prominte, ale co Vam brani nechat tech 100 ucnu, kteri neumeji secist 2 cisla, propadnout? Neni to take o tom, jaka se nastavi pravidla? Neni to take o tom, ze dnes rodice chteji po skole a detech minimalne maturitu, a to to i v pripade, ze je zak treba i mentalne retardovany (to myslim bez urazky, pouze jako diagnozu)?
Pokud si establishment (je jedno zda pravice nebo levice) vytkne za cil, ze chce mit 60% populacniho rocniku vysokoskolsky vzdelaneho (alespon Bc.) ...
Obavam se, ze IQ se v populaci prilis nemeni (i kdyz existuji studie, ze o neco roste), tak proste, abychom dosahli tech 60%, nutne se musime posunout na nejaky nizsi kvantil v tom pravdepodobnostim rozdeleni IQ. Priklad: Drive treba dosahl na VS vzdelani clovek s IQ alespon 100, v budoucnu to bude treba jen 80 (to je jen amatersky odhad).
21. 08. 2011 | 23:22

Pepa Josef napsal(a):

Učím 25 let na technické střední škole, vztahy se žáky mám zaplaťpříroda urovnané a v pořádku. Jinak bych to asi nemohl dělat (když vidím některé kolegy/kolegyně). Na tyto obory se hlásí žáci s druhořadými a horšími výsledky. To procento žáků, kteří ZŠ opustí se čtyřkami, ba pětkami myslím za ta léta hodně stouplo. Nu, když se i tak poté dostanou na strojní fakulty... O technické obory by zájem měli, o to nic, ale nejdou na ně. Bojí se (a oprávněně), že nezvládnou matematiku a odborné předměty. Látka se každých pár let musí redukovat, aby většina žáků pobrala vůbec něco ze základů. I dvojkaři, neřkuli trojkaři za ZŠ zápasí toporně s obyčejnými počty, téměř vůbec neznají fyziku, pomalu píší a čtou, podstata řešeného technického problému jim tak záhy uniká. Výjimky spíše potvrzují pravidlo (ale zaplaťbůh za ně). Žáci nemají "sicflajš", kdepak "leb ocelovou a zadek olověný", nač? Vědí, že v této společnosti netřeba systematické práce, aby člověk přišel k penězům. Někdy je dokonce učivo i baví, ale to proto, že to při vší skromnosti umím vykládat, proplétám to historií a různými příměry a analogiemi... Když si však mají problém propočítat, zájem končí. "Věda hrou", "vzorečky jen suchý jsou...", to se vydává za propagaci vědy a techniky a podporu zájmu. Samostatné práce žáků jsou plné tlachů, konkrétní závěr podložený výpočtem aby pohledal. Taky na co, když naším ideálem je zatím komunikativní dynamický blb s ostrými lokty.

Změní se to prováděnými reformami? Budou mít absolventi ZŠ opravdu základní vzdělání? Zvládnou rychle potřebné rutinní početní operace a budou schopni si novým tiskacím (!) písmem rychle zaznamenat myšlenku? Nebudou mi tvrdit, že síla je v paskalech a o tlaku nic neslyšeli? Nebo rezignujeme na technickou vzdělanost, jíž jsme se kdysi mohli chlubit? Na "hraní" není moc času, zaměstnavatelé požadují, aby absolvent aspoň něco konkrétního uměl. Dosáhnout toho je složité, když téměř absolvent převádí neznámou zprava doleva pět minut.
21. 08. 2011 | 23:26

PepaJosef napsal(a):

Ad vaclav: pane docente, mně byste klidně mohl říkat jménem, podobně jako mne oslovuje řada mých žáků. Já Vám též? :)
21. 08. 2011 | 23:31

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

> Pepa Josef >
Hmmm, 25 let praxe, tzn. vek cca 50 let? Ted mi reknete, kolik odbornych kurzu, jazykovych kurzu, pocitacovych kurzu, kurzu na technickych fakultach Vam zamestnavatel zaplatil a kolika jste se zucastnil?! Alespon 1 rocne? Nemyslim si. Proste penez, ktere investuje do skolstvi tento stat nebo i soukrome podniky, je neskonale malo. Nebo ucite porad to stehne jako pred 25 lety?
Zatimco na socio-kulturne-handicpovane se penize vzdy najdou, a to nemalo.
A konecne, jak jsem psal vyse: Kolik tech ucnu nechate na konci roku propadnout, kdyz nic neumi? Nebo by Vas v tomto pripade zamestnavatel nejprve pokaral, a kdybyste trval na svem, tak by Vas vyhodil?
21. 08. 2011 | 23:35

vaclav napsal(a):

Ad PepaJosef
Asi takhle: Vy byste mi rikal napriklad pane docente Novaku, ja bych Vam rikal napriklad pane mistre odborne vychovy Dvoraku. Prece jen, srouby pod pasem jsem s Vami nezametal, s prominutim.
Nebo svemu lekari rikate "hej ty pojd sem"?
21. 08. 2011 | 23:39

Targus napsal(a):

To Dalibor Štys:

Vážený, já píši o scio testech ve třetí třídě ZŠ, aby mezi námi bylo jasno.

Vůbec nezpochybňuji smysl testování při rychlém a namátkovém zjištění stavu vědomostí třídy, při důkladném zjištění mi však takové testování přijde poněkud nedokonalé.
Jsou prostě lidé, kteří mají s testovací technikou problém, kdežto při klasickém zkoušení, ať písemném či ústním, excelují. Já sám jsem se s tmto problémem potýkal, v dobách mých studií se s testy začínalo. Dost dlouho mi to trvalo, než jsem se testovacímu způsobu zkoušení přizpůsobil. A byli tací, kteří prostě neuspěli v testu nikdy, nebo alespoň nikdy nedosáhli maxima, na které měli.
21. 08. 2011 | 23:58

Bred napsal(a):

Ad vaclav"
Já bych Vám prostě říkal pane učiteli.
Nebo nejste učitel?

Mimochodem několika odstavci jste o své namyšlenosti řekl víc než si myslíte...
22. 08. 2011 | 00:21

Dalibor Štys napsal(a):

To PepaJosef
Holt ti, co patří na průmyslovky, straší na čtyřletých gymnáziích kde snižují kvalitu i těch osmiletých tříd (jak bylo výše popsáno).

Čtyřletá gmynázia jsou totiž právě ty školy, které by neměly existovat. Osmiletá nebo šetiletá gymnázia, mimo ně jen průmyslovky a učení. Maximálně možnost přestoupit na základě vyrovnávacích zkoušek.
22. 08. 2011 | 03:47

Dalibor Štys napsal(a):

to cestovatelfazovymprostorem

Scio nedávno vydalo publikaci - na základě statistik MŠMT - kde jasně ukázalo, že ten rok, kdy MFF zrušil zkoušky, pokleslo tam zastoupení studentů, kteří se dostali na více škol. Pak se to zase vrátilo, protože zkoušky zrušili všichni. Okolo sebe vidím, že studenti s fyzikální ambicí jdou spíš na FJFI nebo na kybernetiku na FEL, ale to může být "bias" našich letních škol.
22. 08. 2011 | 03:52

Dalibor Štys napsal(a):

To Občan ad ..prodraží o několik tisíc ..
Především uchazeč nemusí nikam daleko cestovat, pokud si dal více přihlášek, má zkoušky najednou hotové a neztrácí čas. Správné by bylo udělat to centrálně a pod ministerstvem školství, k tomu se možná postupným vývojem státní maturity dopracují. A pak to bude skoro jak za starého šťastného socialismu jen s tím, že na vysokou školu nebude již třeba doporučení školy a vedení SSM (případně OV KSČ, u problémových případů).
Mimochodem, mezi problémovými případy z mého nejbližšího okolí byla i vnučka prvorepublikového komunisty.
22. 08. 2011 | 04:00

Targus napsal(a):

To vaclav:

O tom, že je u nás (a nejen u nás a nejen ve školství) přetitulováno, nemůže být sporu. Nicméně takového nafrněnce, jako jste vy, jsem nepotkal už dlouho. Škoda, že se my dva nikdy nepotkáme.
:-)))
Přeji vám mnoho úspěchů, až tímto tónem oslovíte nějakou lopatu, bez jejíž práce byste chcípl hladem nebo na nějakou banální nemoc.
22. 08. 2011 | 06:06

komin@gmail.com napsal(a):

cestovatel fp :)

Prosím, propadnout? To jde jen jednou. Většinou se nějak dohrabou až k závěrečné zkoušce, a tu pochopitelně neudělají. Jsou jedinci, kterým je 22 a více, a mají za sebou dvě tři školy. Hlavní důvod účasti je jeden: dokud jsem ve škole, platí za mě stát zdravotní a sociální a na brigádách jsem zdaněnej 15 %. Už jsme měli případy, kdy byl žák viděn naposledy při tom, jak si vyzvedl potvrzení o studiu (a přišli na to i děti podnikatelů vietnam. národnosti). Po opakovaných výzvách se dostaví rodič, slíbí nápravu, a to už jste někdy v lednu. Než se žáka podaří vyloučit máte květen (správní řízení). No a ten samý žák se objeví v červnu a přihlásí se do jiného oboru nejlépe do druhého ročníku a všechno pokračuje znovu. Neříkám, že takhle je to se všemi, oni dobře znají co mají dělat. Prostudujte si školský zákon, zejména postup ukončení studia na sš - těm svědomitějším stačí občas přijít. No a když už teče opravdu do bot, tak najednou přinesou potvrzení od lékaře, že trpí nějakou hroznou chorobou. Většinou jsem rád, když mi přijde alespoň 50 % žáků, protože to, že nechodí je chyba vyučujícího - nedokáže žáky zaujmout a podat látku dostatečně záživným způsobem... Dalším problémem je, že při hodnocení musíte zohlednit všemožné disfunkce (naši chovanci trpí prostě vším od disfunkcí po LMD běžně tak třetina až polovina počtu - a to jsme normální škola), a když to nepomůže, tak musíme brát ohled na to, že je ze sociálně patologického prostředí (a na to stačí neúplná rodina). Když pak je nejhůř, uslyšíte argument, no tak je vyhoď a nebudou peníze na tvou výplatu. Nejoblíbenější úsloví vedoucích: "No, tak mu dáme ještě šanci." Prostě se někde stala chyba.
22. 08. 2011 | 06:55

Skogen napsal(a):

O. Šteffl,

řekl bych, že si tu přirozenost učení tak trochu v Rousseauově duchu idealizujete.

Ano, dítě zprvu "hovoří vlastní řečí", která učením postupně nabývá charakteru srozumitelného jazyka. Že se nebifluje slovíčka a pravidla? Ale jistěže bifluje, vysvětlování a opakování, co je co a jak je to tzv. správně, dítě provází neustále. Učí se sobě dostupnými prostředky a jelikož je po intelektové stránce tabula rasa, není prostě možné, aby se neučilo, má-li k tomu schopnosti. Později už možnost úniku má a neosvojí-li si návyky systematické práce, zpravidla rezignuje před první překážkou. Takto mu chcete situaci "ulehčovat" Vy.

Přirozená vnitřní motivace "vzdělávat se", třebaže je obecně společná všem, není kvalitativně stejná u všech jedinců, odlišné zájmy, odlišné cíle, různé schopnosti.

To, o čem hovoříte, se z hlediska didaktiky shrne jednoduše do termínu "individuální přístup" (učitele k žákovi) a nejde o nic nového. Zanechme tedy idealizování a pojďme se bavit o reálných možnostech a o tom, čím konkrétně jste schopen, krom soustavné a výlučné kritiky současného převažujícího, státem garantovaného vzdělávacího systému, přispět. Aneb po pár letech konečně představte svou, řekněme, vizi. Děkuji.
22. 08. 2011 | 07:50

vaclav napsal(a):

Ad) Bred)
No na VS je to celkem bez problemu: docent je docent, profesor je opravdovu profesor. asistent je asistent. Tam problem neni. Tm funkcni zarazeni je i v souladu s bezne uzivanym zarazenim, takz vase osloveni by spise pusobilo jako provokace.
Tedy cituji z knihu Studaci a kantori: "Zdrzy, liny, neprospiva !!"
22. 08. 2011 | 08:20

gaia napsal(a):

bude se testovat víc a víc , už na ZŠ prý v uzlových bodech. připadá mi to jako stavění domu od komínu. V době, kdy se pořád diskutuje, co je smysluplné, co potřebné a co potřebné za 20 let, nikdo nedokáže stanovit ani minimální obsah výuky, vše se hodilo prostřednictvím RVP na bedra nebohých kantorů.
Existencí testů ale učitelé budou muset přizpůsobit zaměření i obsah výuky právě tomu, aby jejich žáci uspěli u testů, čili zaměření a obsah bude určovat bůh ví jaký subjekt.
možná že i autor tento blog napsal z čistě sobeckých důvod,. neb neví, co by mohlo být smysluplníé do jeho testů zařadit.

Takže já si myslím, že z testování bude akorát bič na učitele a a Mengeleho třídící rampa pro děti(jak tu někdo vtipně napsal)o smysluplnosti školy si budem moci nechat jen zdát. A o jejím zlepšení už vůbec.

Já např. budu pořád probírat ty láčkovce a lišejníky, protože mi to připadá důležité, smysluplné i zábavné, ale děti budou křičet Bude to v testech?
A pokud nebude, nebudou se tím chtít zatěžovat(mimo pár nadšenců, ale škola má být pro všechny)
22. 08. 2011 | 08:38

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

já si na rozdíl od vás zas myslím, že víceletá gymnázia by naměla být, jsou diskriminační pro děti z měnších měst a vesnic, kde tyto ústavy nejsou, kdy dítě je nuceno již v útlém věku 10 let někam a mnohdy daleko dojíždět a mnohdy jen kvůli nátlaku a ctižádosti rodičů, neb si myslím, že v 5. třídě ještě dítě není dostatečně vyspělé, aby vědělo, co chce a aby se i jeho studijní talent mohl projevit.
Takže na víceletý gympl se spíš dostane dítě, které to má nadřené, a tlačí ho rodiče, ale pak se zhorší a je nešťastné a opravdu talentované dítě nechtějící někam jezdit, ale umějící vzdorovat tlaku rodičů, se nedostane nebo ani nejde.
22. 08. 2011 | 08:44

žena napsal(a):

ondrejsteffl
"Víte např. že loni byli čeští studenti druzí v mistrovství světa Debatní ligy."

Ale taky: Znalosti českých dětí se v posledních letech podstatně zhoršily. Ukázaly to dnes zveřejněné výsledky mezinárodního srovnání, do něhož se zapojili patnáctiletí žáci ze 65 zemí světa.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/cesti-skolaci-ve-srovnani-se-svetem-propadli-horsi-se-hlavne-v-matematice-1lt-/studium.aspx?c=A101207_141030_studium_bar

Je otázka, jestli úspěch v Debatní lize vyváží neúspěch v mezinárodním srovnání vědomostí patnáctiletých žáků ze 65 zemí světa.

Jsem pro, aby se děti učily debatovat. Ale neměly by se snižovat jejich znalosti.
22. 08. 2011 | 08:55

Sladký napsal(a):

Z komentáře rozhlasu ČR2: Radní v krajích i ministerstvo si od slučování středních škol slibují zkvalitnění výuky". Jsem od novinářů a úředníků zvyklý na ledacos, nicméně, toto tvrzení mnou otřáslo.JAK MŮŽE SPOJENÍ dvou či více škol zkvalitnit výuku? Mám se školstvím třicetiletou zkušenost a naprosto nechápu, jaké důvody vedou radní a úředníky k takovému závěru.
Naopak.je naprosto jasné, že ke zkvalitnění výuky na středních školách by jistě prospěl pokles počtu žáků ve třídách a zrušení kontraproduktivního systému, vněmž je škola placena podle počtu žáků.
22. 08. 2011 | 08:58

Dalibor Štys napsal(a):

To skogen ad přirozenost v učení
Je to přesně tak, někteří, dokonce mnozí, jsou přirozeně a všeobecně zvídaví celý život. Mnohým tu zvídavost zkazí škola, často také proto, že nutně ztrácí čas nezvídavími, kterých je také mnoho. Ale také proto, že učitelé nemají kvalifikaci na výuku zvídavých, často ani sílu na vzdělávání nezvídavých. Proto má smysl poměrně raná diverzifikace žáků, 1-5. třída je na socializaci mnohdy více než dost. Jak propukne puberta, zvídaví ani jejich učitelé v přítomnosti jen pár nezvídavých nemají šanci.

Samozřejmě obecný stav společnoszti také motivaci výrazně ovlivňuje, zejména pokud, jak je to v Česku zvykem, je sklenice stále poloprázdná (mnohdy čtvrtprázdná) spíše než poloplná či plná ze tří čtvrtin. Tím chci říci: ve všech oblastech života se nám vede nadmíru dobře, ale neustále máme pocit absolutní krize. Což je podporováno vyjádřeními až takových autorit, jako je vedení akademie věd.
22. 08. 2011 | 09:01

gaia napsal(a):

žena

no nebudem nic umět, ale budem umět vše okecat.
A místo zlaté české ručičky se začne říkat zlaté české tlamičky.
22. 08. 2011 | 09:01

Sladký napsal(a):

Gaio, asi by bylo důležité dětem zdůrazňovat, že žijí-žijeme jen díky tomu, že se podílíme na universálním životě naší planety, tedy i díky oněm láčkovcům a lišejníkům..to je zásadní věc a čím dříve ji pochopí a příjme za vlastní co nejvíc lidí, tím lépe pro lidstvo i celou živou Zemi.
22. 08. 2011 | 09:03

Sladký napsal(a):

Dalibor Štys: "Ve všech oblastech života se nám vede nadmíru dobře".Za koho mluvíte,pane? Mohu vás ubezpečit,že spoustě lidí se nijak dobře nevede.Nebo jste tím chtěl naznačit,že dokud lidé netrpí hladem jak v Somálsku, "vede se jim nadmíru dobře?"
22. 08. 2011 | 09:07

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

zvídavost není nějaká obecná vlastnost dětí, ale projevem orientačně pátracího reflexu, který je lidem vrozený. Někdo má ten reflex silný a někdo slabý, již v dětství vidíme na různých miminkách, že některá otáčejí hlavou za barevnými předměty a hlasy, některá to brzy přestane bavit a některá až za déle a některá se otáčí jen za lahví s mlékem či matčiným prsem a jinak je nezajímá nic.
A reflexy se musí udržovat či posilovat, aby nevymizeli, i když i to je individuální.

a s tou diverzifikací narazíte, byl by to přeci rasismus.
22. 08. 2011 | 09:08

Dalibor Štys napsal(a):

Gaia ad víceletá gymnázia

Víceletá gymnázia jsou při stavu našich základních škol pro mnohé rodiče a děti jediná záchrana. Nezapomínejte, že jádro učitelského stavu jsou dnes absolventi z 90. let 20. století (a 1. desetiletí 21. století), kdy po pedagogických fakultách šli na školy jen skutečně ti, kteří se nikde jinde neuplatnili. U starších učitelů proběhla podobná, možná ještě drsnější, selekce, ti se museli v 90. letech uživit. Ti o trošku kvalitnější nebo motivovanější, kteří z různých důvodů zbyli, byli právě vyselektováni na víceletá gymnázia.

Důležité by také bylo nastavit mechanismus, kdy základní školy a gymanázia nesoutěží o žáky ale spolupracují. Např. jednotným řízením všech škol 1-9. v dané spádové oblasti.

Chápu vaší pravdu a proto bych prosazoval právě aby nikde neexistovalo osmileté gymnázium bez paralelního šetiletého a přechod jen, třeba 70% nejlepších kvartánů do kvinty. Zkoušky samozřejmě přiměřené osnovám.
22. 08. 2011 | 09:10

gaia napsal(a):

Sladký

ano biologie je velmi důležitá, ale v současné době bohužel na okraji zájmu a i autor v minulých blozích dával právě lišejníky a pak láčkovce jako příklad nudného a bezsmysluplného učiva. Nevím, jestli se něco z biologie objevuje v testech jeho firmy.A učitelé mají zájem, aby se děti dostalky na školy a v testech uspěly, tudíž výuku podřídí tomuto cíli. zbude jim pak ale na ty lišejníky a láčkovce dost času a též klidu?
22. 08. 2011 | 09:12

Dalibor Štys napsal(a):

To Sladký

Lidé snadno zapomínají jaké to bylo. Bez auta a banány jen o vánocích. O dovolené v zahraničí - tím myslím třeba pod stanem - si nechat jen zdát. A přitom třeba ve Švédsku se taková dovolená z doby socialismu, tj. pod stanem nebo na chatě, běžne provozuje a děti jsou nadšené.

Znám lidi, kteří si tento standard dovedou pořídit z podpory v nezaměstnanosti v níž se udržují záměrně. Jiní se udržují záměrně ve stavu nezaměstnaných, případne lehce na 30% asociováni s nějakou vysokou školou, aby mohli volně studovat. Když to jde jedněm, šlo by to, při vhodném nastavení mysli, i jiným.

No, a ostatní, co pracují, jsou na tom lépe. Bývám překvapen, jak málo si často práce váží. Možná až příliš dobře vědí, že bez ní to taky jde.
22. 08. 2011 | 09:19

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

nebylo by jednodušší zlepšit právě ty základky? Protože osmiletá gymnázia jsou mnohdy skutečně jen paralelní základky , diskriminační pro žáky z menších obcí, šestiletá gymnázia jsou jen v opravdu velkých městech a spíš jich ubývá, nehledě např. k žalobám Romů, že jsou vyčlěňováni z výuky, pokud museli navštěvovat ZvŠ, už vidím, jak podávají žaloby, že nemohli na víceletý gympl.

A jednotné řízení škol 1-9 v oblasti, už vidím, co času by zabralo lítání nebo ježdění na schůze. porady s ředitelem jsou týden co týden.Dle mého spíš Sci-fi u kterého nevidím význam.
22. 08. 2011 | 09:19

gaia napsal(a):

Dalibor Štys
Bývám překvapen, jak málo si často práce váží. Možná až příliš dobře vědí, že bez ní to taky jde.
jak se dá žít bez práce v dnešním světě a v ČR?

proboha nejste trochu mimo?

A jak se lidé o práci klepou a čeho jsou schopni(pomalu udat vlastního fotra, aby to měli nahoře dobré), to vidím dnes a denně okolo. Ale možná v jižních Čechách se dá dojíždět do Rakouska a tam si nakrást.
22. 08. 2011 | 09:23

Sladký napsal(a):

Dalibor Štys: "Standard z podpory v nezaměstnanosti?!" Člověče, máte vy vůbec představu o tom, jaký je v Česku reálný plat a jaké procento z něj v nezaměstnanosti dostanete- a na jak dlouho? Pokud ne,postačí, když se poohlédnete po patřičných stránkách,tabulkách a kalkulačkách.O minulém režimu mne prosím nepoučujte,žil jsem v něm téměř třicet let a dobře vím, co obnášel."Auta a banány?" To jste klesl na tu nejnižší možnou úroveň.Nemluvě o tom, že vedle sebe stavíte dvě naprosto nodlišné věci, tak v té době nebyly také pracáky,fronty na nich, exekutoři a bezdomovci, milý pane.
22. 08. 2011 | 09:57

vaclav napsal(a):

Ad Bred a ostatni)
Spatne jste to pochopili, tady nejde o bezduvodnou nafrnenost. Jen jde o to, nazyvat veci a lidi pravymi jmeny. Co se Vam na tom nelibi?
22. 08. 2011 | 10:48

jogín napsal(a):

Gaia: Když je ve třídě třetina natvrdlíků, musí úroveň výuky dolů. Ti nadaní se naučí málo a ještě si zvyknou na flákárnu. Není vůbec divu, že rodiče se snaží dostat děti na co nejlepší gymnazium. Záruka spočívá v dobré škole. Škoda, že upadlo renomé i úroveň průmyslovek, vystudoval jsem na skvělé a stejně jako D. Štys vidím potřebu specianizace v době kolem puberty.
22. 08. 2011 | 10:57

jogín napsal(a):

Řekl bych, že závěr z diskuse je jasný. Snížit nezáživnost ne podlézáním líným žákům, ale specializací škol, aly studenti dělali alespoň přibližně obor, který je baví. Pii výuce položit důraz na cvičení- v prváku mé průmyslovky všichni psali každou dvouhodinu pětiminutový test. Trik dobrého učitele spočívá v důslednosti. Jenže učitel musí umět co učí- a tady je potřeba na středním stupni zavést atestace z odbornosti spojené s výší platu. A pedagogický přístup učitele může posoudit inspekce, jako za císaře pána.
22. 08. 2011 | 11:31

gaia napsal(a):

jogín

třetina natvrdlíků? Nejsou to jen lenoši, kteří vidí, že když odejdou chytří, tak oni jsou mezi slepými jednoocí králem a ztrácejí motivaci?
Já jsem učila ještě když nebyly víceletá gymnázia a ten střed byl jasně posumut k těm lepším a ti skuteční natvrdlíci (nebyli jich zas tolik) měli aspoň vzor . A talentovaní mohli chodit do krpoužků, dělat olympiády a rozvíjet se i tak.

Nebo naše generace skutečně přivedla na svět víc natvrdlíků než ta předešlá, že to dělá problémy a je nutno malé děti (do 15 let) segregovat?

No ale kdyby zde byla nějaká debatní liga, myslím, že příznivci a odpůrci víceletých gymnázií ohledně argumentů pro a proti by dopadli 1:1.

Já jsem zastáncem spíš oddělit ty skutečné natvrdlíky a neoddělovat z hlavního proudu génie, ale dnes je trend pro rušení speciálních škol a spíš opačný.
22. 08. 2011 | 11:55

Skogen napsal(a):

Pane Štysi,
slovní spojení "přirozená zvídavost" je příliš široké. Přirozeně zvídavý je i lupič na obhlídce terénu. My však potřebujeme zvídavost směrovanou žádoucím směrem. Což už je problém, protože na rozdíl od úzkých univerzálních zájmů raně předškolního věku už zde vystupuje "přirozeně zvědavostní" selektivita. My potřebujeme, aby žák byl k získávání vědomostí a schopností motivován. Chtít však, aby toto zajišťoval učitel, je zvrhlé. V zemích, kde má vzdělání vysokou váhu, typicky asijské země, srovnejte například Japonsko, jsou žáci motivování společenskou normou i bezprostředním okolím, sensei učí.

Jsem odpůrcem rané specializace. Dokud se zájmy žáka dostatečně nevyprofilují, což je někdy tak okolo 9. ročníku ZŠ, má smysl nanejvýš hrubá diferenciace podle výrazných schopností.
22. 08. 2011 | 12:21

Targus napsal(a):

To vaclav:

K vašemu titulování - my měli na VŠ taky jednoho přescenta, vážil 108 kg. Jak jste na tom vy?
:-)))
Jinak si myslím, že máte samozřejmě pravdu nicméně, ve školství jsou mnohem větší problémy, než je oslovovavání a titulování vyučujících.
A podsunováním skutečnosti, že jste nikdy nezametal šrouby pod pásem si moc nepolepšíte. Já teda nevím, kde jste na takový nesmysl přišel, zpod pásu jsem akorát osobně vyhazoval vytěžené uhlí, ale bylo by asi lepší, abyste si na podobné příměry vybral práci, která se bude tvářit více pravděpodobněji.
22. 08. 2011 | 12:28

Targus napsal(a):

To Skogen:

Plně souhlasím s vaším příspěvkem z 22. 08. 2011 | 12:21. A specializaci bych se nebál potlačit ještě dále. V patnácti si opravdu umí vybrat obor, který ho bude bavit a živit po celý život, jen minimální procento lidí.
22. 08. 2011 | 12:31

Skogen napsal(a):

Jógín,
to je řešení pro středoškolský gradus, kde však specializace fungují dostatečně, ne? Pokud tomu tak není, příčinou bude buď celkový nezájem o vzdělání, anebo chybná volba. V případě specializací ZŠ by druhý případ nastával podstatně častěji, na zodpovědnou racionální volbu je to příliš brzy.

Řešením není škatulkování v období obecného vzdělávání, ale snížení maximálního počtu žáků ve třídě tak, aby učitel vůbec měl šanci individuálního přístupu. Jinak vám ty škatulky pranic nepomohou. Jenže to by nesmělo být němé očekávání, že se státní školství kvůli "úsporám" rozvrátí a ti, kdož na to budou mít, si takovýto potřebný standard zaplatí ve školném.
22. 08. 2011 | 13:24

Skogen napsal(a):

pane Targusi,
vidím jim až do žaludků, reformátorům. Chtít vše a investovat nanejvýš ve směru a do výše vlastní participace, to je duch současného českého hospodářství, školství nevyjímaje.
22. 08. 2011 | 13:31

Salome napsal(a):

Učitel základní školy by se dle různých směrnic a plánu měl individuálně věnovat dětem talentovaným, dětem s poruchami (nejen) učení a samozřejmě i zbytku třídy. Při tom, jaké množství učiva má obsáhnout, při naplněnosti tříd (ve výuce jazyků i 30 dětí ve třídě!) je prostě zábavný a kreativní přístup často nemožný.
Samozřejmě, že dobrý kantor dokáže děti motivovat, ale stačí jeden nebo dva sabotéři (nezřídka v takovém chování podporováni rodiči), kteří snadno tyto snahy rozloží. Děti si často z rodin přinášejí takový přístup, že se nemusí podřídit nikomu a ničemu a jsou velmi rychle frustrovány, je-li po nich vyžadováno něco, co jim zrovna není po chuti (a tím zdaleka nemyslím jen tu "nezábavnou" formu učení).
22. 08. 2011 | 14:39

Bred napsal(a):

Ad vaclav:

Nepochopil jste Vy.
Jsou učitelé mateřských škol, základních škol, středních škol, vysokých škol... Všichni jsou učitelé. U některých se historicky vžilo určité další pracovní označení, jinde se mohou používat tituly (Mgr. Dr. Doc. Prof Ing...), někde se oslovuje jménem. Nechápu, co je na tom špatného.
Jen Vy jste pod blogem na jiné téma zničehonic napsal, že učitelce na SŠ nebudete říkat profesorka, ale učitelka. Asi Vás to musí velmi trápit (opravdu je to o namyšlenosti). Ale tu paní učitelku to nerozhází. Je zvyklá na oslovování paní učtelko, paní profesorko, paní magistro, paní Nováková, paní kolegyně... A Vám to dodá pocit, že jste jí dokázal, jak je vůči Vám malá...
22. 08. 2011 | 14:40

12345 napsal(a):

To Dalibor Štys a gaia:
Je zajímavé, jak se doplňujete v rušení gymnázií. Jeden by zrušil víceletá, druhý čtyřletá.
Myslíte, že zrovna gymply, na kterých jedině v posledních dejme tomu 15 letech neklesla úroveň (viz čísla z mezinár. testů), jsou to, čím by mělo začít rušení? V době, kdy takřka všechny země rozšiřují všeobecné vzdělání.
22. 08. 2011 | 14:47

12345 napsal(a):

To jogín:
"stejně jako D. Štys vidím potřebu specianizace v době kolem puberty."

Vidíte to přesně opačně než naprostá většina zemí. Zkuste přemýšlet, proč...
22. 08. 2011 | 14:50

Targus napsal(a):

To 12345:

Teď ještě definovat počátek puberty a její délku.
Prepuberta začíná u dívek v osmi letech. U kluků prý v deseti, ale na tom mojem to moc vidět není. U něj snad začala už v mateřské školce.
Vy chcete vážně specializaci ve třetí třídě ZŠ?
22. 08. 2011 | 15:28

Targus napsal(a):

To Salome:

Přesně toto jsme rozebírali se zdejším bloggerem učitelem ZŠ Zdeňkem Bromem.
Učitel se musí málem postavit na hlavu za pár šupů a bez nároku na asistenty. Rušení zvláštních škol a převádění žáků do normálních tříd bez asistentské pomoci je katastrofou.
22. 08. 2011 | 15:32

Pepa Josef napsal(a):

Ad cestovatel fp, povšimne-li si, a někteří další:
jediné, v čem jste se trefil je, že mi je přesně 50:)) Vypadám ovšem na 38:))) Vzdělávání se zúčastňuji pravidelně (pokud pro můj obor vůbec nějaké je) a světe, div se, hradí je zaměstnavatel, který si mě podle vlastních slov váží. Dalším zdrojem jsou granty zdejší vysoké školy, která nám poskytuje vzdělávání v jejich rámci. Za třetí se vzdělávám usilovně sám, neboť jsem stižen stihomamem, že toho vím málo. Nemálo významným zdrojem jsou mí bývalí žáci, kteřé pracují v oboru a zaplaťbůh mne dalece předstihují, co bych to byl jinak za učitele.

Působím především na průmyslovce a stejně jako na učilišti mám žáky, pojem učeň již dávno neexistuje a studenti jsou na VŠ. Kdybychom jich na podobných školách nechávali propadnout větší počet, mohli bychom naše ústavy zavřít (již takhle je to na pováženou) a obory by zcela zanikly. Bylo by to smysluplné? Ano, snížili jsme laťku, abychom vůbec měli koho učit. Je to naše chyba?
22. 08. 2011 | 20:17

cestovatel fazovym prostorem napsal(a):

Pepa Josefe:
No, vypadat o 12 mladsi - je videt, ze se moc nenadrete :-) ale ted vazneji. At neandrtalcum na ucnaku rikate student, tak je proste jen ucen. Ze veci prejmenujeme, tim je nezmenime. Jsem rad, ze jste potvrdil, ze nemuzete lemply a blbce nechat propadnout - zavreli by Vam ucnak nebo prumyslovku. Presne o tom to je.
Pisete, ze se vzdelavate, ale zaroven i to, ze Vas vasi zaci predci - takze to s tim vzdelavanim nebude tak zhave, ze?! Ale zaroven mate neskonale stesti na zamestnavatele, ze se stara o vase vzdelani. 90% stredoskolskych ucitelu a 99% ucitelu ZS tu moznost nema. Dokonce je na prazdniny reditel propusti, aby usetril. - Proste fasouni v cele naseho skolstvi, ze!
22. 08. 2011 | 20:34

Pepa Josef napsal(a):

Cest. FP:
Chlape, vy jste neuvěřitelnej, já nevím, proč sem vlastně lezu... Vy nechápete, že když někdo pracuje 20 let v oboru, umí poněkud víc, než ten, kdo takových oborů musí denně při výuce obsáhnout několik? Podívejte se na úvazek učitele na strojní průmyslovce - v čem vlastně má být "odborník"? Již stará buddhistická moudrost praví, že špatný je ten učitel, jehož žáci nepředčí... Já je přece nemám něco "naučit" za těch pár hodin, já je mám především přesvědčit, že to má smysl a dát jim odrazový můstek. Ale zřejmě vůbec nevíte, o čem mluvím. A nakonec - vy jste nepochopil, že jsem normálně skromnej?:))))))Pokud budu považovat své žáky za to, čím je nezýváte vy, nebudu moci za chvíli ani vstoupit do třídy. Divil byste se, co někteří, co mají chování řeznických psů, umí... Ale blbě se učí, čím to bude... Hrubým chováním jim ovšem příklad nedám. Že by to byl důvod, proč se s "učni" bez problémů domluvím?

Mladě vypadám, protože je mi geneticky dáno. Dědeček vypadal mladě do 60. Pak dostal rakovinu, neuvěřitelně zestárl a zemřel po 2 letech utrpení. Maminka vypadala mladě do 70. Pak dostala rakovinu, neuvěřitelně zestárla a zemřela po 4 letech utrpení.
Co čeká mě? Carpe diem.

Můžete mi odepsat, máte na to právo, leč bude to pro ostatní, já sem již nepolezu, nevidím smysl. Howgh.
22. 08. 2011 | 21:46

JF napsal(a):

ondrejsteffl: co se týče té "nezáživnosti" nic jiného než středověké opakování mne nenapadlo.

Ale je jasné že u učitelstva ale i obecně nám asi chybí schopnost "to něco" umět prodat nebo i tomu blízké "to něco" prosadit.K tomu je asi ten odér stále nové a měnící se doby?

Zde asi působí i ta dřívější atmosféra, kdy byly předkládány jen ty oficiální pravdy a učitel jejich zvěstovatel ... pak takové hodiny asi by mohly být asi opravdu nezáživné.

ps: Opakování s uspěchem ordinuji sobě i okolí. K opakování je dobré přistoupit bez předsudků a vzít to od píky s dosavadními empírickými zkušenostmi.
22. 08. 2011 | 21:48

12345 napsal(a):

To Targus:
To jsme si nerozuměli! Já jsem odpovídal jogínovi, který tu časnou specializaci chce. Většina zemí ji naopak odsouvá a prodlužuje všeobecné vzdělání. Je pro to mnoho důvodů.
22. 08. 2011 | 22:59

Emeritní Pedagog napsal(a):

Nechápu volání některých po nivelisaci - glajchšaltování - výuky. Tím rozumím např. tendenci zrušit osmiletá gymnasia, zvláštní školy. Během - naštěstí jediné sezóny - na učňovské škole jsem setkal s individui, kterí snad do dneška nepochopili, že vzdálenost se měří v metrech a ne v litrech, hmotnost není v metrech kubických a tudíž brambory se kupují na metráky nebo kila. Nechápu, co je to za zločince, kteří si myslí, že gymnasista bude touto úrovní myšlení "obohacen", stejně jako asi je marné doufat, že výše zmínění si vezmou vzor z těch "tahounů". Uvažovat tímto způsobem - tak vygumovaní nebyli ani komunisti. Bez oproštění se od těchto zhoubných idelogií a komercionalisace školství nemá školství šanci.
22. 08. 2011 | 23:18

12345 napsal(a):

To Emeritní Pedagog:
Ano, plný souhlas. Napsal jste to zcela polopaticky a to je třeba. Mnozí mají tendenci vznášet se ve výšinách svých představ bez ohledu na tristní realitu.
22. 08. 2011 | 23:41

Dalibor Štys napsal(a):

TO Skogen, 12345:

Jo právě ta hrubá diferenciace podle schopností s prostupností tam i nazpět, o to mi šlo.

Gymnázia bych naopak rozšířil, zejména v primě až kvartě, a více specializoval v kvintě až oktávě (zjednoušeně reálky vs akademická gynmnázia).

Sám jsem totiž absolvent výběrové jazykové třídy (už do 3. třídy), což mne jistě nastartovalo díky nadanějším spolužákům, ale na druhou stranu mi (zdánlivě) uškodilo, protože jsme měl, kvůli konmkurenci, horší známky a nedostal se na gymnázium. Zato jsem se dostal na průmyslovku, za což jsem moc rád, protože jsem z toho, co jsem se tam naučil, žil celou vysokou školu a žiji do značné míry dodnes. A z mých spolužáků z průmysovky NENÍ A NEBYL nikdo nezaměstnaný, pokud má někdo průměrnější příjem, je to spíš díky jejich osobnostním vlastnostem, než vzdělání.

Podle mne (a podle, např., názorů mých švédských kolegů) je ministerstvo školství žolíkem v politických vyjednáváních, které se rozdává do počtu a na němž se demonstruje politická vůle koalice. Protože většina ostatních rezortů je spíše ve vleku dění a dělá, co musí. Navíc škody nadělané ve školství se projeví až za přespříští vlády.
23. 08. 2011 | 05:49

Dalibor Štys napsal(a):

gaia ad lidé jsou schopni udat vlastního fotra
Já zas spíš vidím, že drbou v pracovní době, pijí kafe a práce jim neodsejpá. A že jí mají. Zato vědí, kdy jim končí pracovní doba.

Sladký:

Příklady dobrovolných nezaměstnaných jsou samozřejmě extrémní, ale ti konkrétní lidé, které mám na mysli, jsou skutečně spokojeni.

Tři příběhy "normálních" lidí:
1) Řemeslník, podprůměrný příjem v továrně, má rodinu, chtěl si postavit dům a minimalizovat hypotéku. Tak poslední čtyři roky když neměl směnu chodil ještě montovat sluneční elektrárny. Dům stavěl svépomocí, dnes ho má, je minimálně zadlužen a má pod kontrolou režijní náklady své rodiny. V domě má dílnu, takže po večerech pracuje doma.
2) Řemeslník, podprůměrný příjem, aby si mohl postavit dům pro rodinu, jezdil pět let s kamionem. Dnes dům má, je zpátky u řemesla a také má své náklady pod kontrolou.
3) Akademik, cca o 50% nadprůměrný příjem, místo zahraničních dovolených šetřil, investoval do pozemků a posléze i do technologické firmy. Dává práci mnoha lidem a jestli se něčeho bojí, tak návratu komunistů.

Takoví lide jsou solí této země.

Jiné dva příběhy:
1) Řemeslník, jezdil a jezdí každý rok na zahraniční dovolenou, bydlí v paneláku v bytě po rodičích, stěžuje si na rostoucí ceny, je zadlužen kam se podívá.
2) Akademik, o 50% nadprůměrný příjem, koupl si vlastní dům, jezdí na zahraniční dovolené a i jinak utráci, stěžuje si na poměry v akademické sféře které ale aktivně spoluvytváří. Občas se dá slyšet, že na předchozím režimu přece něco bylo.

S pozdravem at žijí dráty na hranicích, samopaly a psi-hrdinové.
23. 08. 2011 | 06:12

Dalibor Štys napsal(a):

jogín: Trik dobrého učitele spočívá v důslednosti

To je věta, která by se měla tesat
23. 08. 2011 | 06:15

gaia napsal(a):

Dalibor Štys

když ale tou důsledností každý pedagog leze těm dětem tak na nervy
23. 08. 2011 | 09:46

Terry napsal(a):

Mladá Chilanka hladoví za lepší školství, její stav je kritický
(http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/32836-mlada-chilanka-hladovi-za-lepsi-skolstvi-jeji-stav-je-kriticky/)

Co kdyby za naše lepší školství držel hladovku pan ministr Dobeš, když mu na školství tak záleží.

Ale asi to naše školství memí na tom zas až tak špatně, že, pane minisře?!
23. 08. 2011 | 11:14

Targus napsal(a):

To 12345:

Ano, špatně jsem se zorientoval ve Vaší diskuzi.
Omluva z mé strany.

S přibývajícím věkem a poznáváním tristních vědomostí mladších ročníků se i já přikláním k univerzálnějšímu vzdělání, byť si autor tohoto blogu asi myslí, že jsem samolibý blbec - nedouk.
23. 08. 2011 | 14:39

Targus napsal(a):

To Dalibor Štys:

Co vidíte pozitivního na tom, aby člověk makal od rána do noci a taktak vycházel s financemi?
Já jsem to provozoval asi tak třicet let a kromě zničeného zdraví jsem nedocílil ničeho.
Nemůžu sice tvrdit, že třu bídu, ale značně turbulentní ekonomické poměry ve světě a doslova loupežnické poměry v ČR mě připraví o vytvořený existenční polštář natotata.
Pokud se na svůj život dívám zpětně, vidím, že jsem volil špatně. Na prvním místě neměla být ekonomika rodiny, nýbrž strávený s dětmi.
23. 08. 2011 | 14:45

Targus napsal(a):

Oprava:
Na prvním místě neměla být ekonomika rodiny, nýbrž čas strávený s dětmi.
23. 08. 2011 | 14:47

Dalibor Štys napsal(a):

To Targus:
Zvládnutá ekonomika rodiny - za starých časů se tomu říkalo přiměřená skromnost - je základem pro klidný rodinný život. A abych ji dosáhl, musím občas máknout až na dno a taky vědet, kdy přestat. Tomu se zas říká správný mužský vzor. A hlavně, ono to jde.

No a z obého zas přičinlivý jedinec vyjde s rozumným polštářem, respektive spíše materiálním zázemím, pro horší časy.

Tak jsem to myslel, mnozí to pochopili. A mnozí se tím řídí a ti ostatní, kteří se tím neřídí, je pěkně ......
23. 08. 2011 | 15:51

Anita napsal(a):

Jogín Trik dobrého učitele spočívá v důslednosti.

Nejen učitele, ale každého vychovatele, důslednosti a pravidelný režim se musí hlavně naučit používat rodiče a to nejlépe již od kojeneckého věku dítěte. Mnoho rodičů totiž neví jak děti vést a vychovávat. Pokud chtějí řidit auto, musí mít řidičák, pokud vychovávají vlastní děti, žádné znalosti a osvědčení nepotřebují, často ke škodě dětí :(
23. 08. 2011 | 21:01

12345 napsal(a):

To Targus:
ok. Myslím, že se shodujeme a souhlasím s tím, co jste napsal.
Může nás těšit, že naprostá většina vyspělých zemí jde touto cestou.
Bohužel naše (j)elita jde jinudy.
23. 08. 2011 | 23:16

Marek Kobera napsal(a):

To Dalibor Štys: Přesněji KV KSČ u "citlivých" oborů.
26. 08. 2011 | 13:23

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy