Víte, proč propadáme u maturit z matematiky?

28. 05. 2014 | 23:05
Přečteno 15700 krát
Studenti si s matematikou neumějí poradit, protože prý jsou líní, ve výuce používají kalkulačky a nedokážou logicky myslet. Přitom v průběhu studia učivo všichni zvládli. Jak je to možné?

S potěšením zveřejňuji text pana Tomáše Zahradníka, letošního (úspěšného) maturanta z radotínského gymnázia jednoho z tvůrců stránek prostredoskolaky.cz. A řekněte, uměli byste to v jeho věku? Já ne. Text je převzat se souhlasem autora z webu EduIn.cz.

Rád pod svým blogem zveřejním i texty dalších autorů.

--------------------------------------------------------------------------

Je to tím, že se žáci ve škole nenaučí matematické principy opravdu používat. Vysvětlím to na příkladu našeho gymnázia. Matematika se tu vyučuje podobně jako na většině českých škol. Nejdřív přijdou na řadu výroky, takže celá třída dělá výroky. Následují rovnice, potom goniometrické rovnice, pak se probírá analytická geometrie, komplexní čísla a nakonec kombinatorika. Ve čtvrťáku je vše probrané a můžeme se plácat po zádech. Jenže pak přijde maturita…

V průběhu studia se žáci naučili, že dostanou-li vypočítat příklad od září do listopadu, mají použít postupy pro rovnice a nerovnice. Od listopadu do ledna pak goniometrické funkce. Žák, který dokáže v zadané úloze najít vzoreček z taháku, dostane jedničku či dvojku. Ten, který ho nenajde, dostane trojku nebo něco horšího.

Jenomže u maturity není předem řečeno, jakým postupem, jakým vzorečkem zadání řešit. Student je naprosto zmatený, zoufalý, nemá se čeho chytnout a neví, jak postupovat. Prostě nevidí souvislosti, neumí nad příkladem přemýšlet! Sám jsem ten pocit zažil nejen během studia, ale i u přijímaček na Oxford, kde vám matematické tabulky sotva pomohou, neboť v každém příkladu musíte použít znalosti ze tří oblastí matematiky. To ale český žák neumí. Kdo mu to během studia ukázal? Kdo ho k tomu vedl? Nikdo, není na to čas.

Výuka na gymnáziích je totiž zbytečně uhnaná. Učitel nemá dostatek času, aby naslouchal každému žákovi, natož aby zkoušel dané souvislosti vysvětlit různým způsobem. Hodina je omezena na učitelův výklad a třicet píšících rukou. Kolikrát se mě spolužák zeptal „Tome, ty chápeš, co tam ten učitel dělá?“. Ne, nikdy jsem nevěděl, co učitel matematiky dělá. Buď proto, že to bylo příliš rychlé, nebo příliš lehké. Dokážete si to představit? Šest let, čtyřikrát týdně?

A většina spolužáků na tom byla stejně. Po jednoho to bylo příliš rychlé, pro druhého těžké, nezajímavé nebo nesrozumitelné. Zkrátka pro nikoho takové, jaké by potřeboval. Matematiku, kde je třeba vlastní pochopení, jak dané věci fungují, nenaučíte třídu třiceti odlišně chápajících žáků na základě jednotného uspěchaného výkladu.

Zatímco v dějepisu neznalost roku úmrtí Gaia Juliua Ceasara nevede k debaklu při osvojení poznatku, kdy zemřel Adolf Hitler, nepochopení rovnice a nerovnic zákonitě vede k nepochopení všech dalších oblastí matematiky, kde se rovnice a nerovnice vyskytují. (Skoro všude.) To znamená, že nenaučíme-li žáka trpělivě matematickým základům ze začátku učebnice, nenaučíme už ho ani věcem pokročilým ze zbytku učebnice. Bohužel.

Máme dvě možnosti. Buď si s žákem vyhrát a věnovat mu více času ve skromnějším učebním plánu, nebo ho nechat marnit v lavici stovky hodin ročně. V druhé variantě jsme v tuto chvíli mistři. Potom ale není fér vysvětlovat selhání studentů u maturit jejich leností a neschopností logicky myslet. Kalkulačky za to nemůžou.

Zmiňovaný učitel matematiky je plně kvalifikovaný a řádně složil všechny zkoušky z didaktiky matematiky.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

václav Žák napsal(a):

výborný text.
Prožíval jsem úplně stejný pocit frustrace, když jsem připravoval vnuka na maturitu. Putování od tématu k tématu jako cvičená opice, bez schopnosti myslet.. Říkal jsem si, že jde o průmyslovku, že to snad na gymnáziích musí být lepší. Díky za článek.
28. 05. 2014 | 23:38

queribus napsal(a):

a) Nemohu souhlasit s obsahem 3.odstavce: U drtivé většiny středoškolských úloh je ze zadání implicitně patrné, jakého oddílu učiva se úloha týká. Pokud to student nerozpozná, je mně ho líto; je prostě (v matematice) slabý......S tím učitel nic nenadělá (snad by pomohlo jen důraznější předmaturitní opakování).
b) K předposlednímu odstavci: taková je prostě povaha matematiky, je nutné to respektovat. A je nutné také přijmout,(teď už spíše k matematice na VŠ-úrovni), že nastudování pěti stran náročnějšího matematického textu může být časově ekvivalentní deseti- i vícenásobku studia odborného (a tím spíše "odborného") textu z jiných oborů (zejména těch žvanivých a pavědních typu kulturologie či sociologie práce).
28. 05. 2014 | 23:57

Hurá napsal(a):

Naprosto souhlasím se vším, co onen student napsal. A zdaleka se to netýká jenom matematiky. Prostě naši učitelé, včetně učitelů na VŠ (výjimky laskavě prominou), neumí učit a ani pro pedagogiku nemají talent. Změna bude velmi složitá a zcela určitě ji nevyřeší současný ministr Chládek. To ví i odborná veřejnost.
29. 05. 2014 | 00:31

libertad napsal(a):

Také se mi zdá, že "U drtivé většiny středoškolských úloh je ze zadání implicitně patrné, jakého oddílu učiva se úloha týká". Alespoň když já jsem chodil do školy tak jsem vždy rozeznal jakou část matematky si musím vybavovat.
Většina studentů -v současné době- chce mít školu. Nechchtějí -prioritně něco umět /znát- chtějí papír a nástupní plat 30000Kč. Když mně 4 roky před důchodem vyhodili z práce učil jsem španělštinu. Ujišťuji Vás, že drtivá většina studentů neuměla nic. A proto neměli popsat své okolí, co dělali minulou neděli a co budou dělat příští. Ale platili a známku jim vedení školy OA nějakou přidělilo.

S pozdravem
Sidonio Libertad
29. 05. 2014 | 00:39

Adam Procházka napsal(a):

Přesně tak. Matematice se nelze naučit.
Lze ji jen šmahem pochopit nebo mechanicky nadrezírovat na nic neříkajících příkladech.

Bohužel na povolání učitele matematiky se hlásí osoby k tomuto účelu nejméně vhodné: totiž ti, jejichž mozkům školní způsob vysvětlování učiva vyhovoval a nosili tudíž jedničky. Titíž nejsou, a to ani při nejlepší vůli, schopni vysvětlit matyku jinak uzpůsobeným jedincům. Takto ubohým žákům podrývají sebevědomí, rozsévají strach z matematiky a sami propadají frustraci. To od nich není zlá vůle. Jsou to mnohdy velmi milí lidé, ale jejich mozky jsou v tomto ohledu atypické a nedovedou chápat nechápavost.

To, z čeho jsem na střední škole dostával vyrážku a pětky, mi na VŠ vysvětlil asistent biochemie na chodbě během cigárpauzy. Protože totiž chápal nepochopení. V praktiku e-techniky jsem zpětně pochopil mnohé, o čem učitel na střední škole marně plkával. Protože ten matematický postup lze jaksi zpětně vysledovat na základě chápání toho fyzikálního hlediska. Tedy přesně opačnou cestou, než jakou se ubírá matematický mozek.

Matematika na středních školách je ztráta času. Základní počty, zlomky a konec!
To, co z matyky bude potřebovat, během přírodovědného studia dožene i nenadaný, neb to bude podloženo reálnou problematikou, která jej bude dokonce zajímat.
(Leda by mu ji zase vysvětloval rozený matematik a nikoliv přírodovědec.)
Matematicky nadaní tu středoškolskou výuku nepotřebují už vůbec.

Něco podobného jsem tu v únoru '11 napsal ve svém blogu a schytal jsem to od lidí, od nichž to, pane Zahradníku, nejspíš schytáte taky.
29. 05. 2014 | 01:08

flundrián napsal(a):

Krásný blog s prima diskusí.Není nad to psát z osobní zkušenosti,na rozdíl od toho co se děje jinde.
Každopádně se zamýšlím,z čeho má člověk větší užitek: zda z medicíny,nebo ekologie nebo abstraktní matematiky (ne středoškolské).Vidím poměr sil 1:1:1.
Zatím.
Každopádně čistá matematika,je krása.Neušpiněná laboratoří.Pak začne -po měřeních-být fyzikou třeba.Ale-ruku na srdce-kdykoliv má něco být z ní použitelné,něco nám platné,nesaháme i zde po "kupeckých počtech"?
Naopak -kupříkladu biochemie má tisíce dějů,které probíhají s nějakou rychlostí (třeba denního cyklu-jako vylučování),všechny ty látky chemicky zná,a nemá jedinou rovnici pro rychlost těch dějů -t.j vše co o ní -rychlosti-víme,víme pouze empiricky a nepřesně,zhruba.Že by líto námahy nebo to nejde a proč?
Asi jako "na hrubý pytel hrubou záplatu".Jenže na jemnou matematiku ?
Prostě nejlepší matematika,nevím proč ,není biochemická a nejlepší fyzika se blíží kupeckým počtům.Kam potom s krásou symbolů a geometrické figury nebo množinou? Jen do šuflat a na Fieldsovu medaili.?
29. 05. 2014 | 04:28

Pes fido napsal(a):

Proč?
Protože matematika se nedá nabiflovat. Protože v matematice platí přírodní zákony ne ty vymyšlené jako v češtině.
Celé tohle to tzv. vzdělávání je jen kamufláš pro b.....
Schválně, jaké známky ve škole měl Einstein, no o tom se moc nemluví že :((
29. 05. 2014 | 05:43

MaB napsal(a):

Souhlasil bych s panem Procházkou ohledně vlivu učitelů/učitelek matematiky. Osobně jsem míval v matematice velký problém, protože mi nebyl jasný smysl toho, co se na tabuli dělá. A pokud nechápu smysl, vidím jen jakýsi postup, tak vnitřně ignoruju se to nějak šrotit.

Já jsem měl vždy jen učitelky matematiky, na základní i střední škole. Zajímavé je, že jednou u nás několik hodin v matematice suploval učitel-nematematik a já si dodnes pamatuju, že jsem náhle měl vhled do toho, co se dělá a proč. Čili, to je zřejmě přesně to, o čem pan Procházka píše. Podobný aha moment jsem měl ještě ve výkladu atomistické matematiky na filozofické fakultě. Měli jsme tam společný seminář s matfyzem a, upřímně řečeno, s ohledem na své nízké matematické sebevědomí ze střední školy jsem se toho obával. Kupodivu, naprosto jsem kolegům studentům z matfyzu stačil, protože jsem opět do smyslu výkladu viděl.
29. 05. 2014 | 05:51

Pavel napsal(a):

Ale kdepak. Jediné v čem má onen student pravdu je to, že bez znalosti základních kroků nelze v matematice dál postupovat. Stejně jako když na taneční parket nevlezu, když neznám základní kroky a vazby mezi nimi. A problémem výuky matematiky je, že žáci postupují dál (dostanou za tři či za čtyři) aniž by tedy ty základní kroky a vazby mezi nimi zcela pochopili a uměli aplikovat. No a jednoho dne logicky narazí - a díky přiblblému českému systému je to až u maturity.

Řešení je jednoduché. Nepochopils a neumíš v celé komplexnosti tu sekci matematiky učenou v daném ročníku - nazdar a opakuješ nebo končíš. Tomu by se samozřejmě musely přizpůsobit výukové systémy a vzdělávání pedagogů. Že je to kruté? Kdepak aspoň ubude psychicky zhroucených "vysokoškoláků", kteří s titulem v kapse zjistí že nic neumí a tudíž nemají práci a přibude spokojených řemeslníků, kterým díky tvrdému, ale spravedlivému systému automaticky došlo, že na vyšší vzdělání nemají.

A těch peněz které se ušetří díky tomu, že střední školství splaskne na polovinu a vysoké na čtvrtinu, což odpovídá intelektuální skladbě obyvatelstva. Ale pak ta nakládačka z Bruselu, kde se vyspělost populace hodnotí podle počtu diplomů, které kryjí, že většina jejich majitelů je blbých jak pučtok.
29. 05. 2014 | 06:01

skeptický napsal(a):

Celý vesmír stojí na jednoduchém,zato dobře skrytém principu,který lze pochopit i žákem 8.třídy.
Stačí na to počty počty ze základní školy.

Věda staví na některých nesprávných vzorcích ,tedy na písku.Ty byly vesměs vytvořeny empiricky,tzv.fudging,zkoušením,který vzorec by na daný pozorovaný vztah nejlépe pasoval,čili aproximací.Dříve,nebo později se začne tento vzorec rozcházet s praxí. Fyzika je toho plná.

Vyšší matematika je sice krásná věc a ozdoba ducha,ale tento problém neřeší,jenom záplatuje.Až na další rozchod s praxí. Krasobruslaři se pokoušejí hrát hokej .

Tak , jako znalost násobilky odpadá používáním kalkulaček,odpadne i rozcuchaný klanějící se laureát se čtyřmi tabulemi klikiháků,a extatický potlesk zasvěcenců.Na Oxfordu tomu říkají standing ovulation.
Dnes se to nakrmí do počítače,ten vyplivne výsledek.
Jediný problém s počítači je ten,že garbage in,garbage out.Zato rychle.

Na západě ať naše oblíbené taháky raději nezkouší.Práskne ho soused.
29. 05. 2014 | 06:14

maturant napsal(a):

Matematika Radka Johna,
Krásný výsledek, hodnotí volby John...

„Já jsem velmi rád za preferenční hlasy, kterých bylo 36 % (2500), a pan Jiří Pospíšil, měl jen 32 % (77000) preferenčních hlasů. Takže 36 % je krásný výsledek. „
29. 05. 2014 | 06:35

Ládik!!! napsal(a):

Umíš - jdeš dál, neumíš - končíš.
U nás - neumíš, máš za 2-3-4 a jdeš dál. Aby i dělníci mohli vést továrny, konstruovat, léčit, učit. Aby nebylo blbců a země rozkvétala pod vedením KSČ, v družbě se sovětským svazem a nikdy jinak.
29. 05. 2014 | 06:47

Maximus napsal(a):

Chybí kvalitní učitelé, kteří by dokázali žáky do "oboru" zatáhnout a žáky si získat. Velmi často se sklouzává "po povrchu" a nejde se do hloubky a podstaty látky. Vysvětlím. Na průmce jsme sice měli v osnovách základy vyšší matematiky a pojmy jako limita, derivace, integrál nám měly být přiblíženy, ale to se samozřejmě nestalo. Nicméně mě později to nedalo a hloubal jsem jako samouk do problémů vyšší matematiky a chtěl jsem jako mezek vědět co to vlastně počítám a na příkladech ve fyzice jsem hledal pochopení podstaty této látky. Později mě to zachránilo na VŠ, kdy jsem zvládnul s kluky z gymplů ten ohromný příval učiva a pokud vím, tak většina kluků z průmek studium vzdala. To se psaly roky 1978-81 kdy bylo na ČVUT matematiky opravdu dost. U té vyšší matematiky jsem si všimnul, že část studentů se naučí mechanismus výpočtu třeba u pojmu derivace, ale vůbec netuší, co to vlastně počítá....
Hezký den.
P.S.
Je tomu zpátky pár let, kdy jsem měl rozhovor s jedním starým pánem na ČVUT, který díky své potřebné profesi a letitém působení na VŠ měl nadstandardní vztahy s těmi co vládnou zmíněné VŠ a běžně se stýkal s rektory, kvestory, děkany a vůbec celým sborem učitelů. Tehdy mě překvapilo, že prý velmi nelibě nesli výše uvedení, tlaky EU na naše školství, že prý máme málo vysokoškolsky vzdělaných lidí a tak se rozdělilo studium na Mgr. a posléze přijde titul Ing. , dále jim vadil způsob financování tehdejších kateder podle počtu studentů atd. Nevím, nedokáži posoudit, pak mé ještě vzrušuje okolnost, že školství vy nemělo být sebestředné a závislost na hospodářství a v tomhle případě na průmyslu (poptávka po odbornících) je více než jasná. Pokud tady budeme mít jen pěkné sklady, areály obchodních řetězců, golfová a tenisová hřiště a pár montoven, tak mám pocit, že moc vysokoškolsky vzdělaných lidí nebudeme potřebovat.
29. 05. 2014 | 06:47

Ládik!!! napsal(a):

Maximus -
u nás jsme měli na průmce v třeťáku 2 hodiny matiky, ve čtvrťáku už nic. Na zkoušky na VŠ (techniku) jsem se učil sám. V prváku na konci jsem měl problémy, dali mi za 3 - ale bylo to bez opraváku. Ve druháku jsem to asi pochopil a levou zadní za 2. Další 3 roky veget. Na rozdíl od kluků z gymplů.
29. 05. 2014 | 06:56

Dalibor Štys napsal(a):

Nedávno jsem navštívil psychologa Helge Brovolda http://www.ntnu.edu/employees/helge.brovold a jeho kolegy z pedagogického centra univerzity v Trondheimu. Ten, na základě výzkumů, tvrdil, že matematiku je standardním způsobem schopna vnímat asi 1/4 populace (omlouvám se za zjednodušení). Přitom matematika nás obklopuje víc než kdy dříve a řada lidí její produkty přirozeně využívá. No, někde se o výuku matematiky skutečně seriózně zajímají, často pod vlivem lidí, kteří matematiku nevystudovali, ale dostali se k ní z praktické potřeby. A proto ji vnímají jinak, což ale často znamená méně fragmentárně něž "čistí" matematici. Každopádně Norsko hledá způsob jak podat matematiku většině populace a já mám radost, že se o tom dozvídám.

Bohužel Češi z toho asi žádný prospěch mít nebudou, u nás se počítají aprobace a schválení akreditační komisí. Že pak matematiku učí, kvůli nedostatku "kádrů" člověk s aprobací na něco úplně jiného - a inženýra, který matematiku umí a léta dobře učí, nutíme dělat si pedagogické minimum - to je zjevně příliš konkrétní problém.

Pokud jde o vzdělávání učitelů, už před nějakými 6 lety si mi tehdy i dnes prorektor jedné tabulkově slušně postavené univerzity stěžoval, že na pedagogickou fakultu - učitelství fyziky - přijímají bez zkoušek trojkaře z fyziky, se zkouškami i čtyřkaře. Pak navíc ještě do magisterského studia nechají přejít bakaláře z nefyzikálního oboru. Protože "jinak by neměli studenty" a "obor by zaniknul". Tak se produkují fyzikáři a matematikáři, kteří svůj obor nikdy nepochopili. Sotva ho pak mohou vysvětlit. Jenže komunikace mezi rektorátem a fakultami se odehrává jen při volbě rektora, jinak si fakulty dělají co chtějí. A mezi zvolenými senátory lze předpokládat nějaké matematiky tak možná na UK (méně než 1/17) a na Slezské univerzitě (1/4) protože tam mají buď Matfyz nebo Matematický ústav.

Především je třeba změnit systém akreditací a financování pedagogických oborů současně s postavením a způsobem výběru ředitelů, způsobem financování škol a odměňování učitelů. Ostatně, dnes již téměř všechny pedagogické obory byly akreditovány v rozporu s § 79 (1) f) VŠ zákona: " v případě studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a stanovisko příslušného uznávacího orgánu, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání " Protože akreditace nebyly konzultovány se skupinou základního a středního školství MŠMT .

O ostatním jsem již psal dříve.

Současná populace se velmi rychle dělí na ty, kterým rodiče zaplatí nějakou kvalitní soukromou střední školu - případně se dostanou na jedno z cca 10% kvalitních veřejných gymnázií - a zbytek. A i na těch kvalitních gymnáziích, zejména kvůli financím, všeho jen do času. Nedostatek aprobovaných učitelů zaznamenaný ve středních Čechách je právě důsledkem odchodu učitelů matematiky a fyziky za lepším. K čemu to povede ..... ono to už vede. Je to cesta slavného českého národa k dobrovolnému otroctví. A přispívají k tomu (protože jinak to přece nejde, škola/fakulty musí přežít) i "vybrané elity" v rolích rektorů a prorektorů veřejných vysokých škol.
29. 05. 2014 | 07:06

MaB napsal(a):

Pavel
Nemůžu souhlasit. S matematikou na střední škole jsem měl problémy a užitím vašeho modelu: neumíš - končíš, bych se na vysokou školu (na které jsem matematiku neměl) nikdy nedostal. Přitom mám několikrát naměřené IQ kolem 130, což není nijak mnoho, ale na matematiku střední školy, ba i vysoké školy, by to teoreticky stačit mělo. Nemůžu si pomoci, ale kromě mne bude problém zřejmě i ve výuce matematiky.
29. 05. 2014 | 07:15

Al Jouda napsal(a):

To Adam Prochazka:
Zda se mi, že se hrubě mýlíte. Matematika má totiž v první řadě naučit žáka logicky myslet a uvažovat! Proto je tak obtížná pro ženy, které mají mozek naladěn spíše na citové projevy. A čím vyšší matematika, tím větší náročnost na logické myšlení. Proto je i středoškolská a vysokoškolská matematika tak důležitá !!!
29. 05. 2014 | 07:21

skeptický napsal(a):

Význam slova rektor je znám. Odvozen od rektum.Je to nejdůležitější část těla.Když nefunguje,ostatní se zblázní.
Ovšem prorektor už je poněkud mnohoznačné.Pro jako prostitutka,pro coby profesionál,pro coby souhlasící,nebo pro coby předchozí,prapůvodní.
Tyhle agitky ohledně vzdělání jsou populaci krmeny lidmi,kteří z toho nějak žijí.Jeden nepotřebuje mozek,když je chytrej,a komu není shůry dáno,ve škole nekoupí.
29. 05. 2014 | 07:26

Ládik!!! napsal(a):

Včera jsem byl na lesnickém učilišti. V dobách normálního provozu mělo 200 žáků, všichni našli uplatnění v oboru. V současné době (plocha lesů zůstala cca stejná) - je žáků 9 (slovy: devět). Kdo nahrazuje tento deficit? Zatím Slováci, posléze to budou Ukrajinci. To není má věštba, ale mínění kompetentních lidí.
Brzy i hajzlbába bez VŠ nenajde práci.
29. 05. 2014 | 07:30

Míval napsal(a):

Řekl bych, že pravdu má Pavel, navrhuje-li návrat ke vzdělání elitnímu. Ne ve smyslu přístupu k němu, ale ve smyslu jeho náročnosti. S tím ovšem také souvisí odstranění nesmyslných požadavků na stupeň (papírově) dosaženého vzdělání. Ty jsou více méně odrazem zoufalé snahy společnosti zaměstnat stále větší počet vysokoškoláků, kteří by bez umělých požadavků na vzdělání byli nezaměstnatelní.
Padla tu zmínka o kvalitních soukromých školách. To platí možná na Západě, u nás jsou tyto školy především obchodem . Ty plať, my ti dáme po pár letech papír. Jasná obchodní dohoda. O vzdělání tady jde opravdu až na posledním místě. U nás bych kvalitu hledal spíš na tradičních státních školách. Samozřejmě, čest jedné či dvěma výjimkám.
A pokud jde o dobu minulou, o níž píše Ládík, tenkrát se celkem běžně propadalo. A první dva ročníky vysoké školy, to bývalo opravdu síto, kterým neprošel každý. Úmrtnost kolem 20% zas tak neobvyklá nebyla. Která škola si to dovolí dnes?
29. 05. 2014 | 07:44

flynd napsal(a):

Já bych navíc rozlišil "umí" a " je k dispozici".Tedy to co někdo umí individuálně z toho co je k dispozici ,a tu dispozici-to co je vůbec k mání prohledáním zdrojů poznatků (což nelze prohledat ale vše v dostupném čase,někdy je rychlejší přeobjevit).
K dispozici-tedy buď nová fakta nebo lepší matematika.Ale aspoň u fakt vidíte,že mnoho jich leží ladem,někde ale ani nejsou.U matematiky její růst z hlav zejména Rusů a Američanů můžeme hovořit o nadbytku,protože to co dnes je není zvládnutelné již kýmkoliv.Matematické mozky tvoří rychleji než ostatní absorbují jejich vynálezy tvoření ze symbolů.Navíc rozporuplné hodnocení samotnými profesionálními matematiky třeba "bourbakismu".Dlouholeté spory zda měl právo množinář Zermelo axiomy teorie množin zasahovat Boltzmannovi do důkazu stále platné fyzikální "H-věty". Atd.Zda množinář nekonečna Cantor právem byl v blázinci,když dnes jeho kardinální čísla u nekonečen používají.
Ale popravdě,od integrálů,kterým začátkem 19.st.říkali eliptické při výpočtu kyvadla bez zandebání čehosi,nebo Abelovy,dnes z toho vyrostla gigantická "eliptická věda" v níž kyvadlo nenajdete,ale zase např.luští všechny šifrovací kódy a povedl se díky ní po půltisíciletí nyní poprvé i důkaz Velké Fermatovy věty z teorie součtu mocnin celých čísel .
Nyní tuto největší hádanku zaměnila tzv Hodge hypotéza v algebraické geometrii,na jejíž obecné řešení je vypsána finanční odměna řešiteli za její důkaz výší v desetinásobcích Nobelovy ceny.
29. 05. 2014 | 07:44

Petr. napsal(a):

"Víte, proč propadáme u maturit z matematiky?"
Protože při studiu matematiky, fyziky, chemie a přírodních věd je nutné používat hlavu.
Lépe je studovat filosofii, sociologii, historii, umělecké obory nebo různé obory regionálně správní a pod., kde se dá vše okecat a zatím česká stále bobtnající byrokratická hydra tyto absolventy vždy pohodlně vstřebá.
Ale jak dlouho?
29. 05. 2014 | 07:46

Martin napsal(a):

Je to samozřejmě úplně jinak.
Děcka matematice nerozumí proto, protože se vyučuje stylem jako humanitní předměty, podobně jako literatura nebo dějepis. Konkrétně to probíhá tak, že učitelka nasází na tabuli vzorečky, bez dalšího vysvětlení je chce po děckách naučit se nazpaměť, pak se z toho napíše písemka spočívající v tom, že se do vzorečku nasází čísla a konec to je vše.
Dokud se matematika nezačne vyučovat jako matematika, tedy že na prvním místě je pochopení matematického problému, bude zle.
29. 05. 2014 | 07:47

flynd napsal(a):

oprava :...bez zanedbání ......
29. 05. 2014 | 07:48

Targus napsal(a):

To: Ondřej Šteffl a Tomáš Zahradník

Jsou dvě možnosti:

1/ drtivá většina studentů nemá na gymnáziu co dělat
2/ úroveň výuky poklesla na tak zoufalou míru, že vyučující není schopen na konci roku sestavit písemku na látku probranou za celý rok. Je dokonce možné, že je s vědomostmi jen měsíc napřed před studenty.

Přednesený problém lze řešit poměrně jednoduše:

1/ zvýšením počtu hodin matematiky s důrazem na praktickou aplikaci (tedy počítat, počítat, počítat)
2/ Vytvořením vhodné sbírky příkladů, kde by ono prolínání jednotlivých matematických disciplín bylo více zdůrazněno.

Obávám se, že pak tu "matynu" nedá vůbec nikdo. Kořeny tohoto žalostného stavu jsou totiž na základních školách.
29. 05. 2014 | 07:52

Ládik!!! napsal(a):

Diplom je pro mnohé něco jako housle ve futrálu. Jejich nositel vypadá, že je houslista. Pro přijetí do filharmonie české státní správy to bohatě stačí, a o to levicovému státu jde.
29. 05. 2014 | 07:53

Ladislav Žalio napsal(a):

Mám zkušenost z obou stran. Jednak jsem studoval gymnázium a jednak jsem učil na vysoké škole účetnictví (které je založeno na jednoduchém matematicko-logickém základu už pár set let).
Článek je výborný a není mu co vytknout. Pro sebe bych ho shrnul do "někdy, je méně více"... Jedna věc, ale nehraje. Když porovnám mé studium na gymnáziu začátkem 80-tých let a současnou výuku, tak objem učiva matematiky se nijak zvlášť nezměnil, objem učiva spíše poklesl a vědomostní požadavky jsou tak na 60-70 procentech. Přesto (nebo právě proto) s matematikou více a více bojuje více a více studentů. V té době byla maturita z matematiky vstupenkou k přijímačkám na vysoké školy a osvědčovala základní schopnosti studenta logicky uvažovat.
V současné době se schopnost logické úvahy relativizuje a snaha o vytlačení matematiky z maturit a nejlépe i ze všeobecného vzdělání je na vrcholu.
Čímž nijak nevyvracím tezi o špatném modelu výuky matematiky.
Pravda montážník u pásu nepotřebuje logicky myslet, naopak by mu to mohlo být přítěží.
Sebevědomý a svobodný člověk naopak na logice staví svůj osobní život i jeho vize.
Dovolím si tedy doplnit pana autora (prosím doplnit! ne opravit, či vytýkat) o další střípek do problému, tedy varování před úpadkem logického samostatného uvažování, které matematika cvičí a pěstuje, pod záminkou boje s hekticko-schematickým modelem výuky.
29. 05. 2014 | 07:54

K .V napsal(a):

Blog má pravdu
Problém je že učitelé matematiky ji učí jako špatnou výuku dějepisu. Naučíš se nazpaměť kdy upálili Jana Husa, naučíš se vzorec pro derivaci, u tabule- POZOR, zkoušíme derivace, derivuj výraz xxxx a máš za 1.
Učitel i žák jsou v pohodě, úkol splněn.
Potom u maturity nebo v životě jim nikdo neřekne o čem příklad je a jsou v koncích.
.
I v t m dějepisu je to špatně, důležitá je souvislost- kdy a proč to upálení bylo a co to znamenalo . Samotné datum 6.července . je jen balast v hlavě.
.
U matematiky 1000 x horší, studenti nechápou k čemu to je, chybí LOGICKÉ MYŠLENÍ, SOUVISLOSTI, praktické využití, .
.
Potom se díváme i v praxi jak lze národ oblbnout. Viz žárovky, zateplování fasád - kdo si umí spočítat kdy se to vyplatí a proč? V obchodě máte neprodejný šunt za 100, nikdo to nechce tak to další týden zdražíte na 200, a potom dáte slevu 30%, takže výsledek je 140 a lidi jim urvou ruce jak výhodně nakoupili. A to jsou jen jednoduché příklady z praxe.
.
Matematická a logická gramotnost chybí. Učitelé nevědí co dělat, školy jsou placené od kusu, nafasují XX prvňáků, 4 roky je udrží a když si zaplatili, dostanou nějaký diplom nebo vysvědčení. Splněno. ŽÁCI MAJÍ PAPÍR, CO CHTĚJÍ SI NAJDOU NA GOOGLU, alespoň si to myslí.
PŘEMÝŠLET JE NIKDO NENAUČÍ
.
A pak je JICH plný pracák nebo zbytečné státní úřady, v praxi jsou nepoužitelní
29. 05. 2014 | 07:58

externista napsal(a):

V roce 1983 žáci gymnazia pravděpodobně uměli počítat trojúhelník, jehož strany byly označeny písmeny a,b,c.
Když však při výuce strojírenských předmětů byli nuceni spočítat trojúhelník se stranami
F, F1 a F2 byli převážně bezradní.
29. 05. 2014 | 08:00

Baba Jaga napsal(a):

No jo - škol a učitelů je mnoho a dětiček málo. Dlouholetým chozením do škol se snižuje nezaměstnanost - asi ve všech zemích.
S láskou vzpomínám na své kantory, kteří asi uměli učit a naučit, když nás dovedli k zájmu o své předměty.
Jak smutní jsou asi ředitelé škol a jejich zástupci, když si nedovedou správně své kolegy z řad učitelů vybrat a co žákya každého, kdo má ruce a nohy, často ale i funkční hlavu. Ukazatel % VŠ vzdělání populace je velmi ošidný - není to náhodou v Americe pořád ještě tak, že je napřed taková hala bala vysoká (a pak se jde prodávat třeba do obchodňáku) a potom teprve ta skutečná VŠ? Ale tohle mám jen z beletrie a "poučného" seriálu Beverly Hills 90210. Nebo možná i poučného bez uvozovek, neb alespoň počáteční díly byly vždy k nějakému výchovnému tématu.
Nevím, jak úspěšný v praktickém učení byl majitel blogu pan Šteffl - nenajde se tu některý jeho žák?
29. 05. 2014 | 08:06

Maximus napsal(a):

Ládik!!! napsal(a):
................ Na rozdíl od kluků z gymplů jsem to pochopil.
29. 05. 2014 | 06:56
......................................

Tak jste prostě dobrej, u nás to bylo naopak, ale je jasné, že záleží od případu k případu. Obecně však studenti z Gymplů mají mnohem více matematiky a tak to mají na VŠ v prvních ročnících snažší. To je neoddiskutovatelná realita.

Mějte se.
29. 05. 2014 | 08:08

Baba Jaga napsal(a):

To: Ondřej Šteffl
Byly někdejší osnovy pro základní a střední školy špatné? Proč?
Pokud odpovíte, díky za vaše vyjádření.
29. 05. 2014 | 08:09

Breguet napsal(a):

No já nevím, já chodil na strojní průmyslovku v době "hluboké totality" a "normalizace" a celkem nikomu nepřišlo divné, když jsme ve 3. ročníku měli integrály, které dnes mají na gymplech jen ti, kdo si vyberou matematiku jako volitelný seminář. To, co je v maturitním testu, musí zvládnout každý. A ne na 33%, aby prolezl, měl bych vážné problémy s každým, kdo nedá aspoň 90.
Potíž je v tom, že učitelé neumí učit. A také v tom, že děti jsou tzv. médii (a nejen jimi) indoktrinovány, že matematika (zde ovšem jde o, jak říkal náš pan učitel mechaniky, jen "počty kupecké") je něco nepochopitelného, nenaučitelného. Ale není. Ten synek má pravdu v tom, že specifikum (ale nejen matematiky, platí to v řadě jiných oborů stejně) je v návaznosti, takže neznalost základu samosebou vede k nemožnosti postoupit dál. Ale od toho tam ti učitelé jsou. Aby se ujistili, že to, co před měsícem odvykládali a před týdnem procvičovali ty děti opravdu umí. Bohužel, skutečnost zmíněná na začátku odstavce to neumožňuje. Možná, kdyby méně přemýšleli o tom, jak ze státu vyškemrat víc peněz, a raději se zabývali svou prací, byli by žáci úspěšnější. A to nejen ve škole, ale také v profesním životě. A lepší profesionálové znamenají vyšší výkonnost ekonomiky a ta pak může mít víc peněz i pro ty učitele...¨
P.S. už se těším na Broma, jak mne znectí :-)
29. 05. 2014 | 08:12

Ládik!!! napsal(a):

MAximus -
tak jsem to nenapsal. Ten rozdíl je týká posledních 3 let (5 leté studium) - kde já měl veget (dobrá průprava z průmky), na rozdíl od kluků z gymlu, kteří uměli matiku a tápali třeba ve strojírenské technologii (v ohřevech matrošů, svařování, obrábění....) a nakonec i v pružině, kde je mimo matematický aparát potřebná i jistá dávka představivosti. Poslední 3 roky na VŠ nejlépe vystihl Petr Hapka v písni "Utloukat čas".
29. 05. 2014 | 08:21

TomášL napsal(a):

Problém matematiky dnešních středoškolských studentů je, že se nejsou schopni jakž-takž naučit anglický jazyk od základky. Kdyby uměli jakž takž anglicky, tak by si mohli pustit YOTUBE a podívat se na videa, která tam jsou dokonale zpracována.

Tedy problém matematiky je angličtina. ;-)
29. 05. 2014 | 08:22

Bořivoj napsal(a):

bohužel, ten maturant nic nepochopil.
29. 05. 2014 | 08:22

neo napsal(a):

Nemohu s tím názoremn souhlasit. Je jasné, že se vždy látka probírá v určitém období a to není jen v matice. Když si vezmete dějepis a probíráte nějakou dobu jedno období, pak další a další, znamená to snad, že si nedáte pak dohromady všechna? Totéž u literatury a biologie, fyziky, chemie... matika není žádná výjimka.

Na gymnáziu jsme měli povinnou maturitu z matiky a odmaturovali všichni studenti. Nutno dodat, že pan profesor byl vyjímečným učitelem.

Ke kalkulačkám bych jen dodal, že je dobré naučit se je používat. To málokde učí.
29. 05. 2014 | 08:27

K .V napsal(a):

Dokud se nezačne změnou u učitelů, je to marné, je to marné, je to ....
.
A ujasnit si co vlastně po škole chceme, co má student umět po 2 měsících, pololetí, školním roce, na konci školy. To pořád krutě chybí
29. 05. 2014 | 08:35

Analytik napsal(a):

Několik samostatně vyřešených příkladů dá studentovi více, než hodiny teorie.
Když člověk v životě narazí na šmejdy, kteří mu nabídnou jako životní výhru koupi desetinásobně předražených výrobků, nikdo mu neporadí, jestli má aplikovat psychologii, statistiku, goniometrické nebo diferenciální rovnice.
Pochopit matematiku je jako naučit se jezdit na kole. Když vznikne potřeba, není čas na váhání, jestli naskočit na levou nebo pravou šlapku.
29. 05. 2014 | 08:39

gaia napsal(a):

koukám,že s našimi studenty je to horší, než jsem čekala. Že se považují za nádoby, kteréje třeba učitelem naplnit a že se neučí doma odpoledne a sami a nesnaží se nepochopenému přijít na kloub, jak to dělaly celé generace jejich studentů, je pak přímo tristní.
Ale hlavně že nevaž se odvaž se v tom jim nikdo radit nemusí a nad nápady člověk často žasne.
29. 05. 2014 | 08:46

šašek z Jihlavy napsal(a):

Ládik!!! napsal(a):
Diplom je pro mnohé něco jako housle ve futrálu. Jejich nositel vypadá, že je houslista. Pro přijetí do filharmonie české státní správy to bohatě stačí, a o to levicovému státu jde.
29. 05. 2014 | 07:53
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ládiku, myslíš, že by náš levicový stát přijal tyto dívky do své filharmonie?
http://pub.tvigle.ru/swf/tvigle_single_v2.swf?srv=pub.tvigle.ru&prt=40e94b85a47de3939ba680ca054a79be&id=1894203&modes=1&dopparam=&frame=0&NSAD=1]
Já myslím, že by u nás sklidily ty skeptického "standing ovulation".
29. 05. 2014 | 08:53

Jana Pechová napsal(a):

K tomu mám - kromě souhlasu - vlastní vzpomínku.
Je z dob, kdy jsem studovala na gymnáziu, což je pěkná řádka let (resp. desetiletí), takže nejde rozhodně o nic nového.
Tehdy paní profesorka rozdávala oznámkované písemky, abychom se podívali, v čem jsme případně udělali botu.
Mě se u jedné úlohy skvěla velká červená pětka, celý příklad vyřešený na třech řádcích byl škrtnutý a pod ním stálo s vykřičníkem: Opsáno!
Šla jsem za paní profesorkou s tím, že to rozhodně opsané není a ta mě vyzvala, abych jí tedy před celou třídou na tabuli dokázala, jak jsem k výsledku došla. Tak jsem to udělala.
Zádrhel byl vysvětlen: všichni ostatní to počítali pracným a zdlouhavým způsobem dle právě probrané látky, mě při pohledu na příklad naskočila možnost úplně jiného způsobu, nesrovnatelně jednoduššího. Bylo to dáno i tím, že jsem nepatřila zrovna k těm studentům, kteří se zodpovědně připravovali na hodiny :-)
A tehdy jsme narazili přesně na to, co autor píše. Dokonce i paní profesorka (a byla to jedna z nejlepších kantorek, které jsem kdy měla čest poznat) tehdy řekla: "Tak tohle řešení mě tedy opravdu nenapadlo."
Dlouhodobě mám přitom pocit, že tenhle problém se netýká zdaleka jen matematiky a zdaleka ne jen oblasti vzdělávání.
29. 05. 2014 | 08:53

Ládik!!! napsal(a):

Šašku,
zdržels mě při práci... to byla besídka na jihlavském národním výboru?
Tyhle dívky by se o službu ve státní správě nezajímaly, ty neměly nástroje ani ve futrálu a jely naostro. Že nebyly Češky, je samozřejmé.
29. 05. 2014 | 09:05

Baba napsal(a):

Přejeme i závidíme prostředky s nákladnému studiu. Budeme rádi sdílet vaše postřehy a zkušenosti.
29. 05. 2014 | 09:10

šašek z Jihlavy napsal(a):

Ládiku, aspoň ti to teď půjde líp od ruky.
BTW, podobné odkazy občas dostávám od svých bývalých studentů. Jaké dostávají emeritní učitelé matiky netuším, možná oskenované účtenky nebo výplatní pásky.
29. 05. 2014 | 09:10

Analytik napsal(a):

Jana Pechová 08:53

Naprosto souhlasím. Základem matematiky i mnoha jiných oborů je logika.
Jenže ta se nedá našprtat.
S tou se člověk buď narodí nebo ji získá prožitím mnoha vlastních omylů a chyb.
Jenom někteří se dokáží poučit i z cizích chyb.
29. 05. 2014 | 09:14

v + f ´s + 2 napsal(a):

se studentem nesouhlasím. Abych mohl provést syntézu poznatků, tak musím mít nějaké základy.
Opravdu škola naučí studenty, že lze použít např. parciální diferenciální rovnice na finanční trhy (Black-Scholesova rovnice)?
Nebo že lze použít chybovost telekomunikační linky, příp. měření délky pobřeží k fraktálům?
Napadlo by někoho, kromě M. Feigenbauma, používat den, který má 25 hodin (ten se tím i dokonce řídil)?
Bane, tyto nápady vyžadují mnohem více invence a neotřelého myšlení a to škola nedokáže, neboť to jsou vrozené vlastnosti.

A z mého pohledu chemika? Na chemické průmyslovce se s námi nikdo nepáral, učitelé (kolikrát to byli lidi s praxí z výrobní sféry) nám předali znalosti ze všech oborů chemie (anorganická, organická, analytická, fyzikální, biochemie, chemické inženýrství), matematiky a strojírenství, nicméně dát věci do souvislostí jsme už museli provést sami.
V prvním ročníku VŠCHT je součástí laboratorní výuky i laboratorní projekt, kdy student musí dát dohromady syntézu produktu přes různé produkty z přesně zadaných vstupních látek. A to vše dokladovat laboratorním protokolem, který obsahuje veškeré použité chemické reakce včetně teoretických výpočtů výtěžnosti)
Ve třeťáku pak následuje chemicko-inženýrský projekt, kdy student musí dát dohromady znalosti z různých oborů- chemie, chemického inženýrství, stroírenství (já jsem například počítal míchání včetně potřebného příkonu elektromotoru).
29. 05. 2014 | 09:16

TomášL napsal(a):

Koukám, že lidi mají problém s pohledem studenta...

Můj osobní názor je, ať se investuje do anj na základce. Pokud jde o pochopení a syntézu matematiky, chemie a fyziky, tak já jsem ji začal nalézat až na VŠ.

Tedy bych chtěl poradit místním diskutujícím, kteří píší jak géniové, kteři letmým pohledem našli spojitosti již od střední, aby se uklidnili a děsně a hloupě nekecali.

Díky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
29. 05. 2014 | 09:21

v + f = s + 2 napsal(a):

něco na odlehčení ohledně používání kalkulaček a syntézy znalostí, opsáno z jednoho fóra
I'm trying to solve this cubic equation. The roots are 2, 2 and 5 but the output is only 2 and 5. How can I determime which root is repeated?
X^3-9X^2+24X-20=0
I am using fx-991ES

Pro ty, kteří angličtinou nevládnou- tazatel řešil kubickou rovnici, kalkulačka mu poskytla 2 kořeny a ptá se, jak určit, který kořen je opakovaný.

Já jsem přišel na dva způsoby. Škola mi dala nástroje, je na mne, jak je použiji.
29. 05. 2014 | 09:28

Divák napsal(a):

Ke kritice učitelů:
Není tak moc důležité jak učitel učí. Rozhodující pro kvalitu žáka je jak a co učitel zkouší.
Tím donutí nebo nedonutí žáka aby se učil sám.
Učitel, který se např. v matematice spokojí s tím, že zkoušený žák odněkud (z paměti nebo z taháku) vytáhne vzoreček, a do něj dosadí, je špatný učitel.
29. 05. 2014 | 09:30

dříve čtenář napsal(a):

Koukám, že tu je spousta názorů od vypuštění matematiky na SŠ až po snahu dobabrat se k osnovám, podle nichž jsme museli zvládat učivo před 40-ti lety.
Obávám se, že zařazení vyšší matematiky až na VŠ by vedlo ke katastrofě - normálně nadaní studenti by objemu učiva, který je zapotřebí na technice naprosto podlehli.

Už jsem pod některým blogem psal řešení, které bylo za "totáčového školství" běžné - ve čtvrtém ročníku na gymplu jsme my, adepti na techniku, "dobrovolně" chodili 2x týdně na 7,00 ráno na doučování matematiky. Učivo se probíralo v souvislostech a opakovala se neustáce celá středoškolská matematika. Před nástupem na VŠ v roce 1975 jsme "dobrovolně" nastoupili na studium o týden dříve a "prosvišťovali" pouze diferenciální a integrální počet. Přesto všechno se většina z nás zadrhla na první přednášce při "třetím důkazu druhé věty za pomocí lemmy D".

Už tu někdo psal - vyšší matematiku pro život většinou nepotřebujeme, ale učí nás logicky myslet a přemýšlet o problému! Což mi nyní u mladých a všehoshopných managerů chybí... Asi umět jen jazyk, jak někdo snad z legrace psal výše, nestačí. Je zapotřebí používat i jiné orgány...

Naprostý souhlas s panem Libertadem. Pozoruji nejen na mladých, ale i spoustě starších lidí - lidem se zkrátka nechce řešit problémy, "zaseknout se a vysedět řešení"! Je značně jednodušší o problému mluvit a svádět neúspěchy na všechny ostatní! A co tak si odpustit večerní chat, TV seriál a zkusit do problému proniknout sám?
29. 05. 2014 | 09:35

supposed napsal(a):

Divák: naopak je velmi důležité jak učitel matematiku vysvětlí. Určitě je pár nadaných jedinců, kteří to pochopí sami, ale ještě je docela velká skupina studentů, kteří pochopí do dobrém výkladu i složitější látku. Myslím si, že žáci nemají základy matematiky už ze ZŠ.
29. 05. 2014 | 09:45

JardaV napsal(a):

Potíže s matematikou můžou být taky důsledkem výchovného procesu.Naočkovat dětem
syndrom strachu z matematiky není obtížné a pomáhá to učitelům ve chvíli,kdy nemají schopnost ovládnout žáky jinak.Stejně tak je to u zkoušek,strach,že ji žák nebo student neudělá,ho může natolik paralyzovat,že ze sebe nedostane znalosti,které třeba i ve skutečnosti má.Psychologie je velmi podstatnou částí vzdělávacího procesu,a co se
zvorá ve školce,to ubije třeba i nadaného jedince.Může vystudovat i vysokou školu,dnes
se stačí naučit odpovědi na otázky,školství tak zdegenerovalo,že se nedosahuje vzdělání
ale schopnosti hledat.Testy z jazyka jsou stejná blbost jako testy ze zpěvu.
29. 05. 2014 | 09:50

Nerd napsal(a):

Student, potažmo i O. Šteffl tedy volají po tom, aby škola přinesla všechno na zlatém podnose. Aby se studenti nezamýšleli na problémy, aby nepřicházeli věcem na kloub jak píše gaia, aby nepřicházeli s vlastním řešením....
29. 05. 2014 | 10:09

KvL napsal(a):

to: Sidonio Libertad
Směl byh se zeptat, v kolikátém ročníku studia byli ti vaši žáci španělštiny? Jen pro zajímavost, možná to totiž byla lehce i chyba toho předcházejícího učitele, který je měl před vámi.
Kupříkladu já jsem měl pár let učitelku angličtiny, která sama neuměla anglicky dát tohromady větu, jak jste se odchílil od toho co bylo v klíčí o slovíčko (a že lze mnohokrát použít jiných slov, tomu aby to občas ujelo k AE místo BE se nevyhnete), věta byla špatně. I přes dělání úkolů a všeho jsem z toho prostě skoro nic neuměl, pak jsme dostali jiného vyučujícího a bez problémů jsem se s ním všechno naučil tak dobře, že číst anglicky mi nečiní problém, to stejné psaní a troufám si oběčas i na vlastní anglickou tvorbu :)

Jinak úlohy občas v matematice jsou zadány tak že je nutno použít opravdu alespoň dvě oblasti, třeba úkol o největší ploše zahrady se zadanou délkou pletiva, to je učivo v podstatě základy, nějaká schopnost vyjádřit si to jako funkci a pak použití derivací.

to: MaB
Asi tak, o tom, najít smysl něčeho, vidět ho v něčem je základ toho aby to člověk pochopil a udělal to rychle a s radostí. A nejlepší je když jej to chytne a je s výsledkem nespokojený a pořád to musí upravovat k lepšímu (hlavně když dělá nějakou aplikaci)

Myslím, že problém výuky matematiky je ten, že se učí v příliš velké skupině, proč je možno jazyk učit ve skupině o šestnácti lidech a matematiku ve skupině kde je mnohdy přes třicet?
to: Adam Procházka
Však je krásná věta z anglosaskéo světa, kterou si zde dovolím v překladu napsat:
"To že někdo je dobrý ve svém oboru, ještě neznamená, že by jej měl vyučovat"

to: Pavel
Hmm, takže když třída vyfasuje učitele, který neumí vysvětlit nic celou hodinu vede jenom z příprav a když má vyřešit něco na co nemá přípravu tak se zasekne, načež drtivá většina dřídy neprospěje, tak je to chyba žáků?

to: Skeptický
Ale i ty počítače musel někdo nakrmit těmi postupy, i když řiznávám, že ony mají proti lidem výhodu, lze výsledku dojít silou, můžeme mu napsat rovnici a pak jej nechat dosazovat za neznámé a porovnávat s výsledkem (do určité přesnosti), odpadne mnoho operací, ano lze například převést některé složitější věci na sčítání odčítání, ale k tomu je zapotřebí to umět a stroj naprogramovat na to aby mi použil nějakou transformaci atd.
29. 05. 2014 | 10:12

Ládik!!! napsal(a):

Adept na získání maturity z matiky je zde:
https://www.youtube.com/watch?v=519uWuofSJc&feature=kp
29. 05. 2014 | 10:14

gaia napsal(a):

v blogu je dle mého moc často
učitel neumí, nechápe nás, nemi subjektemiduální přístup apd.
Ale vůbec tam nezaznělo, co žák. Ten je přeci objektem, ale i subjektem výuky. Měl by se aktivně zapojovat a ne jen opisovat z tabule. Puůsobit na učitele zpětnou vazbou.
Ale dnešní žáci to učitelům nijak neulehčují.
Ale stejně tak budu pořád tvrdit, že státní maturita je jen Mengeleho pokus na dětech, který nedává žádné výstupy. Jako test ze zpěvu, jak tunekdo přirovnal.
A jsou velmi diskriminační k těm, kterým se často střídal učitel nebo byl dlouhodobě nemocný, nebo fakt špatný.
29. 05. 2014 | 10:26

Miroslav Žák napsal(a):

Vynikající text. Onen student naprosto přesně vystihl způsob výuky (a nejen matematiky, ale i všech ostatních předmětů). Není kladen dostatečný důraz na souvislosti. Vědomosti jsou obvykle předávány, jako hromada navzájem nesouvisejícího haraburdí. V některých předmětech to vadí více, v jiných se to projeví méně. Přesněji řečeno: vadí to ve všech, ale v některých (jako třeba v dějepise) se to dá lépe zakamuflovat. V matematice to ale nejde.
29. 05. 2014 | 10:35

KvL napsal(a):

to: Míval
Ano to by mohlo být řešení, na celém světě došlo k obrovskému problému s tím, že dnes jsoutituly na všehcno, copak herec potřebuje titul? Fascinující jsou všemožné tituly z gender studies a podobně. Jenže to by se musel změnit přístup celosvětově, nejen u nás.

to: Targus
Ano správný postřeh, slyšel jsem snad i něco o tom, že snad chtějí na základních školách výuku matematiky ještě zredukovat, no to dopadne katastrofálně, ale prosím toto berte že je to z odposlechu a ti dva lidé to také neměli asi přímo od ministra :)

Vzhledem k tomu ža úroveń vzdělání jakoby klesala na celém "západě" (ať odlišíme Asii), musím se zeptat. Cui bono?
29. 05. 2014 | 10:44

Belgičan napsal(a):

To je neštěstí, to je neštěstí!!!
Problémem nejsou ve většině případů učitelé, ale především žáci. Žáci, kteří se chtějí vše NECHAT naučit ve škole. Ano - rod trpný -nechat se naučit. Věty z blogu, jako: "Máme dvě možnosti. Buď si s žákem vyhrát a věnovat mu více času ve skromnějším učebním plánu, nebo ho nechat marnit v lavici stovky hodin ročně." jsou mých slov důkazem.
V celém blogu jsem nenašel nic o domácí přípravě!!! Přitom právě matematika potřebuje počítat a počítat, potom teprve přejde "do krve".
Ve školách se již přes padesát let nevychovává k samostatnosti. Škola byla za totáče převaděčem z dětské závislosti na rodičích k dospělácké závislost na státě. Bohužel se ani za čtvrt století na této praxi, až na výjimky, nic nezměnilo.
Student gymnázia naříká, že pan učitel na něj nemá čas a on je odsouzen promarnit stovky hodin ročně v lavici! Domácí příprava a samostudium je pro něj tabu. Tomu se říká neštěstí.
A to je dle mého názoru i příčina katastrofálních výsledků maturitních písemek z matematiky. Žádnou jinou příčinu to nemá.
29. 05. 2014 | 10:46

gaia napsal(a):

Miroslav Žák

a nemyslíte, že se k těm souvislostem musí žák dopracovat a prokousat?
Copak se nějakým souvislostem dá dobrat shora?
Problémem žáků je také, že se málo učí a opakují. Dát na konci roku deckam opáčko, tak vám budou tvrdit, ze se to nebrali a sešity už dávno budou mít ve tvaru salátu, ze kterého se skutečně zopakovat nic nedá a když je budete chtít usvědčit na příkladu nějaké výjimky, co má sešit v pořádku, tak ten ho ze solidarity raději ztratí.
A učit se z učebnice, to ne, to vám žák pak klidně řekne, že tedy vy učitel tam vůbec nemusíte být, když on, žák se má učit z učebnice.
29. 05. 2014 | 10:48

modrý edvard napsal(a):

Četl jsem a nevím. Nevím, jaká je obtížnost maturity z matematiky. Taky nevím, jestli je to tak správně, nebo jestli má být menší nebo větší. Nevím, jak se má matematika vyučovat.
Píšu sem jen proto, že mě problém zajímá a že jsem přesvědčen, že i maturant z humanitního oboru by měl ovládat matematické minimum (odhaduji na jednoduché derivace, trigonometrii, kvadratické rovnice a lineární rovnice o více neznámých, bez matic, elementární výrokovou logiku).
Jako protipříklad uvádím ekonomii - která je nám prezentována coby tabulky v excelu. Ještě nikdy jsem ekonoma neslyšel mluvit o derivacích nebo integrálech, nevím, jestli je neznají nebo nechtějí na nás prostý lid používat tak složitá slova. (celá Laflerova křivka je věta o minimu.)
29. 05. 2014 | 10:51

cimprlich napsal(a):

Maximus 06:47
Vážený pane Maxime,
většina příspěvků k blogu se zabývá kompetencí učitelů matematiky. I vy jste se tak vyjádřil. Já přidávám svůj názor. Všechno závisí na žákovi-studujícím- samotném. Kdo má zájem a potřebu se matematiku naučit, tak to činí převážně jako samouk, pochopitelně pomocí kvalitních učebnic.
V době, kdy jsem začínal studovat na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (1960 bylo mi 19 let)), byla povinná účast na přednáškách. Začínalo se v 6 ráno (ano), posluchárna byla narvaná, přednášející docent Hyška znal zpaměti snad všechny zúčastněné. Samozřejmě, samotné přednášky nestačily, chodili jsme na semináře (cvičení). Ale! Zejména jsme si sami obstarávali učebnice. Já jsem si oblíbil ruskou matematiku od Vygodského (spravočnik po elementarnoj matematike a po vysšej matematike) a anglickou verzi College algebra od Whittakera. Ty ruské učebnice (nejen matematiky) byly za babku k mání v prodejně Ruská kniha v Plzni. A dodnes, abych unikl pronásledování od Alzheimera si po večerech opakuji logaritmy (a vysvětluji je svému vnukovi-gymnasistovi). Abych uzavřel-nejenom učitel, ale hlavně žák sám se musí snažit.ˇKdo sám nechce, ten se nenaučí nikdy, kdyby měl sebelepšího učitele.
P.S. samozřejmě jsme se učili z ruských i anglických učebnic, sami jsme si je sháněli. Kdepak nějaký internet.
Srdečně zdravím pana Maximuse
29. 05. 2014 | 10:51

v + f = s + 2 napsal(a):

Miroslav Žák: k souvislostem by měl dojít žák, resp. student samostatně, příp. pouze s malým nakopnutím.
29. 05. 2014 | 10:53

cimprlich napsal(a):

Modrý Edvard 10:51
Dobře napsáno, souhlas.
29. 05. 2014 | 10:54

počtář napsal(a):

"Zájem" a "motivovanost" žáka okamžitě skončí, jakmile zjistí, že se od něj chce, aby něco dělal.

Toť hlavně výsledek dnešní výchovy z domova.
29. 05. 2014 | 10:56

Bestia triumphans napsal(a):

Ad Ládik!!! 29. 05. 2014 | 10:14:

Tohle mne tedy zvedlo mandle.
Toho ubožáka, co to hodil na youtube, bych pověsil za k..le do průvanu.
:-(
29. 05. 2014 | 11:00

v + f = s + 2 napsal(a):

abychom některým ekonomům nekřivdili, tak následující dva stvořili za pomoci PDE matematický model popisující cenu opcí v čase

http://en.wikipedia.org/wiki/Fischer_Black
http://en.wikipedia.org/wiki/Myron_Scholes
http://en.wikipedia.org/wiki/Black–Scholes_model
Ekonomové spíše než integrální a diferenciální počet potřebují statistiku
29. 05. 2014 | 11:00

von Ryttow napsal(a):

1. Problémy s matematikou mají studenti na gymnáziích proto, protože polovina jich tam nemá vůbec co dělat.
2. Problém není ani tak v tom, že by studenti neuměli matematiku, ale spíše v tom, že ji neumějí už ani učitelé.
3. Pokud se student není schopen nabiflovat ani vzorečky, tak po něm už vůbec nemůžete chtít logické myšlení.
29. 05. 2014 | 11:02

KvL napsal(a):

to: počtář
Dobře, ale kdo je za tu výchovu zodpovědný? Já jenom že sleduji takový zajímavý trend, jak kupříkladu dneska jsou obviňováni lidé ve věku 20-30let ze sobeckosti že nechtějí děti, ale kdo je vychoval? Spíše ti mají v tom prsty, protože toto je jen odraz výchovy v dětství (ano jsou lidé, kteří by k tomu netíhli ani tak a před pár stoletími by šli do kláštera)

to: modrý edvard
Není na škodu ani umět aspoň něco s maticemi, i pro tři rovnice o třech neznámých to může ušetřit nějaké chyby při úpravách, a pro 4x4 není třeba rozvoj taky složitý, ale už je to na delší dobu.
29. 05. 2014 | 11:11

JardaV napsal(a):

Pro Ládíík

Máte pravdu,že průmyslovák prožíval první dva roky na VŠ - ČVUT jinak než gymnazista.
Na koleji jsem bydlel s gymnazistou,a ten s matikou neměl problém.My jsme sice měli
integrální a diferenciální počet ve třeťáku,ale byl nám vnucen systémem : "tak to je a ať
to víte nebo uvidíte".Naproti tomu všechny odborné předměty pro mě byli rozvojem
znalostí z průmyslovky,která měla velmi dobrou úroveň,takže bylo na čem stavět a další
tři roky šly dobře.Dokonce jsem ve 4.a 5. ročníku přihlásil několik patentů,byl čas a byla
témata k řešení.Když jsem šel za člověkem,který se zabýval v Horské patentovou tématikou,tak mi řekl : buď ti to zpracuji,nebo tě naučím,jak se to dělá.Přirozeně jsem si vybral druhou možnost,jak jinak,že?Ovšem v matematice nás od začátku nutili pod
určitým zastrašováním,a to se nakonec projevilo v tom,že jsme z matiky měli hrůzu.Na
střední škole učitelka utloukla matikou jinak dobrého kluka.Vyvolala ho, a on se dostal
do takového stresu,že nejen že nic nespočítal,ale nebyl schopen slova.Takže z průmky odešel.Dokud nebude matika hrou za bonbóny,děti je budou vnímat jako něco nepřátelského.
29. 05. 2014 | 11:15

gaia napsal(a):

další aspekt tkví v tom, že testy konstruuje statní úředník, bůh ví jaké kvalifikace a pracovních zkušeností. Kdo ví, jestli někdy učil a jestli něco ví o didaktické a psychologii. Vystudovat matfyz na toto určitě nestačí.
Testy se pak spíš než prověřování matematických znalostí podobají rébusům z časopisu Hádanky a křížovky, blahé paměti. Je toto ale smysluplné?
29. 05. 2014 | 11:19

počtář napsal(a):

KvL

Taky si říkám. Asi případ od případu, moje děti děti mají nebo chtějí. Do mentality dnešních rodičů 35+ nevidím, ale bude tam pragmatismus, vyčůranost, hodně brát - málo dávat. Jako celý systém, nepoctivý, ukecaný, povrchní. Poctivost a práce je pro blbce, kontrola nikde žádná. Tak co bysme se...
29. 05. 2014 | 11:22

čert }:o) napsal(a):

Vnučka dostala v devítce na matematiku
absolventa matfyzu. Celé třídě zkazil
pololetní vysvědčení špatnou známkou
s tím, že každý musí matiku umět.
A bylo vymalováno.
---------------------------
29. 05. 2014 | 11:39

KvL napsal(a):

Problém v našem vzdělávání je ten že místo kvality se upřednostňuje kvantita, také to že se místo toho aby se nechávali lidi propadat celým systémem vzdělávání, tak se snižují standardy, na špatném základě ze základních škol není možno pak pořádně stavět dále, s tím se veze úroveń školství středního a brzy se možná svezou i vysoké školy.

Existuje tu bohužel tato nepříjemná zpětná vazba, kdy je na větší úmrtnost odpovědí pokles standardu a to povede k neustále klesající výkonnosti i těch, kdož by jinak byli schopní velmi dobých výkonů, člověk totiž vždy půjde cestou nejmenšího odporu, tedy pokud klesá standard, proč dělat mnohem více?

Pro začátek se musí alespoň začít s tím že se zakonezrvuje, bohužel, tento stav a pak se musí udělat reforma, ale ne jen částečnáa, ale kompletní od základu, nastavit limity, co přesně musí umět, žádné uhnutí z nich nebude možné, pak je také otázkou, jestli neupravit systém škol podle třeba japonského, nebo korejského, www.criced.tsukuba.ac.jp/keiei/image/ppe_f1_02.jpg Toto by mohlo být řešením věčných sporů mezi víceletými gymnázii a základními školami. Navíc by takto by bylo možné vytvořit lepší prostupnost celého systému, ano i dnes je možné přecházet mezi jednotlivými školami, ale je to problematické, takto by bylo možné již po těch šesti letech zajistit poměrně slušné roztřídění, tedy na jedněch školách by bylo možné jet rychleji, na jiných pomaleji etc. Také by tak bylo možné vytvořit vysoké školy "vědecké," které by vyučovaly odborníky pro výzkum a "praktické," které by vyučovali odborníky pro praxi
29. 05. 2014 | 11:40

K .V napsal(a):

KvL, 11,11, ale to musíte doříct celé. Ti dnešní rodiče si všimli že generace jejich rodičů, pokud poctivě pracovala a vychovávala děti, skončila o žebrotě na pokraji exekuce a ještě s cejchem že budovali socialismus a jsou totalitní zrůdy.
Zatímco vekslák a šíbr si nakradli miliardy, a kdo se opíjel v kotelně a fetoval, je dnes národní hrdina, "disident"
Ona totiž existuje nějaká historická kolektivní paměť, která určuje vzorce chování
29. 05. 2014 | 11:43

gaia napsal(a):

K .V

vy jste tu často, určitě jste četl článek Zahumenského Pitomio, křivá huba. Jak jsou v Reflexu sprostí na politiky, že se kvůli tomu soudili až ve Štrasburku. Soud uznal, že sprostí jsou, ale politik si musí zvyknout.
A hle, soudem potvrzený časopis pro sprostotu a najednou se v testu z češtiny objeví článek z něj který musí žáci pitvat a závisí na něm jejich maturitní úspěch/ neúspěch.

Co vy na to, není to žumpa a neměl byste mít výhrady ke konstrukci testu spíš než k učitelům a žákům?
29. 05. 2014 | 11:56

KvL napsal(a):

to: Počtář
No a toto, byť je to lehce celosvětový trend, u nás má právě i jiné příčiny, než na "západě." Zatímco tam to byla jen touha si užívat, tady to má ještě navíc patrně, nechci v žádném případě viniti všehny, příčinu v nepoctivosti, která byla nutné v minulosti k získání některého zboží, a vysledovat to můžeme až...

Ano zdá se může že tato úvaha vede k něčemu co mnohé naštve, nebo minimálně se bude zdát jako velmi ohrané. ten problm pramení snad v roce 1948. Domnívám se že mnoho problémů, které řešíme dnes, bychom neřešili, nebýt těch událostí, ale možná by to byly jiné. Domnívám se že minimálně bychom nestály před situací, že máme ve většině společnosti neskutečně pokroucený smysl pro morálku, ne, ten je možná v pořádku, ale to co je morální je pokřivené. Z toho je pokřivený celý systém.

to: K.V.
Já, bohudík netrpím tou nemocí, jako mnoho, že by adoroval "celebrity," znít to bude sobecky, a povýšeně, ale v celé historii lidstva je podle mne jen několik osobností, které stojí za povšimnutí, rozhodně ne P-L typ. Bohužel asi všechny generace narozené po roce 1930 (nebo tak) u nás byly zneužity.

Jak se proboha z někoho koho by i v USA, natož na dálném východě, v pacifiku (Japonsko, Korea), byl pro alkoholismus a fetování snad i souzeni, mohl stát státní hrdina a píšu záměrně státní, protože při nejbližšší změně režimu zmizí v propadlišti dějin a bude to buď časem, nebo převratem.

Osobně se domnívám, že nezcela podařená transformace v 90. letech se podepsala na lidech hodně, možná stejně jako desetiletí před tím. Těm z prognostického ústavu se nemělo věřit, existoval tu, jestli se nepletu, v té době ještě druhý alternativní koncept transformace, snad základem měl být model kapitalismu aplikovaný v Německu po WWII, ordokapitalismus, nebo nějak tak se to jmenovalo.
29. 05. 2014 | 12:09

K .V napsal(a):

Gaio, myslím že školství je tu především od toho, aby ti starší mladé generaci předali TO NEJUŽITEČNĚJŠÍ a NEJDŮLEŽITĚJŠÍ z poznatků které předchozí generace nashromáždily, také naučit něco o kolektivním soužití a morálce, snad i trochu vlastenectví.
.
Bulvární články o Pitomiovi jsou velkou a trapnou ubohostí české žurnalistiky už samy o sobě , učitel by to měl ignorovat, maximálně vysvětlit studentům PROČ A JAK to je ubohé.
29. 05. 2014 | 12:09

Honza II napsal(a):

"...do listopadu, mají použít postupy pro rovnice a nerovnice. Od listopadu do ledna pak goniometrické funkce."

Tohle je podle mě důvod, proč žáci těžko zvládají matematiku u maturit. Totiž každý si ze své životní zkušenosti myslí, že vždy má myslet a pokračovat v tom duchu, jak to právě včera slyšel ve škole, v televizi či četl v novinách. Vlastní mozek a minimální přemýšlení o věci je v našem dnešním světě tabu. A tak není divu, že netuší, co se po něm chce u vytažené otázky u maturity. Neví totiž v duchu jakého větru se má jako korouhvička otáčet a začít uvažovat.
Je to přesně to, co tady autoři dnes a denně demonstrují v blozích. A nejvíce ti nejvýnamnější. Jak fouká vítr, tak tu jednou podporují třeba osvobezenecké síly v Africe a podruhé bojují proti teroristům na Ukrajině. Asi stejně, jako kdyby nebyli schopni si připustit vlastní souvislosti a paralely s tím, co sami napsali před několika lety. A jak má někdo chtít po dorůstajících dětech, aby se sami naučili vyhledávat souvislosti a principy řešení, když tohle nejsou schopni ani neslavnější dnešní kometntátoři a intelektuálové.
Prostě znalost matematikyu studentů se změní, až druhá garnitura našich intelektálů, která se svým jednoduchým myšlením zmocnila po revoluci sdělovacích prostředků, odejde do penze. Vezměte si jen jeden jediný příklad. Cožpak nějaký pravdoláskař je schopen svým intelektem se vyrovant s problémem, že něco bylo i za totality lepší. Co bylo horší ale umí opakovat do nekonečna. A to je úplně stejné, jak když student není schopen upravit nerovnost, protože se napsoled naučil jen zpaměti papouškovat vše o zločinech komunismua a goniometrických fukcích.
29. 05. 2014 | 12:10

Andrea napsal(a):

Z matiky propadáme, protože jsme blbí. Na chudáky pedagogy to neházejte.
29. 05. 2014 | 12:13

Jana Pechová napsal(a):

čert }:o)
Tohle mohu potvrdit rovněž vlastní zkušeností. Absloventka matfyzu, stavící na předpokladech, co by - dle osnov - žáci měli umět, poslala klasifikaci celé třídy až o dva či tři stupně níž. Vysvětlit nebyla schopná nic, vracet se k čemukoli nebyla ochotná se zaklínadlem: tohle už jste museli probírat. Spásou bylo, že po roce odešla na mateřskou.
29. 05. 2014 | 12:18

KvL napsal(a):

to: Honza II
Neřešte že si s tím P-L neporadí, domnívám se že ani seznam nedají dohromady, na to jak se v médiích, tváří otevřeně, nejsou schopni příjmout jiný než svůj názor.

Bohužel ani ty goniometrické funkce nejsou schopni dnes někteří si pamatovat, nedávno jsem byl u známých svědkem této tristní úrovně. Jejich syn, gymnázium 6 ročník víceletého studia, počítal nějaký úkol, nebo se připravoval na test z matematiky, že jestli mu nemůžu pomoct, když už jsem tam byl, s úděsem jsem zjistil, že ten kluk neumí definici sinus kosinus, tangens kotangens (neschopnost si představit řezy jehlanem etc. toleruji, to není o naučení se), neví co je protilehlá a přilehlá strana v pravoúhlém trojúhelníku. Dokonce neumí ani si z jednoduchého předpisu (ani tomu nebudu říkat rovnice) vyjádřit hledanou stranu...
Po tomto zjištění jsem prohlásil, že se má první naučit ty funkce a pak že se můžeme bavit o nějaké radě.
29. 05. 2014 | 12:25

gaia napsal(a):

K .V
ale oni z toho maturovali! Chápejte tu zvůli státního úředníka,který asi nic jiného nečte, či se řídí doporučením čti AHA a máš maturitu, že ač krásná literatura nabízí nepřeberné množství textu, oni k maturitám vyberou ukázku z časopisu, kvůli jehož aroganci byl soud až ve Štrasburku, vedle mnoha jiných soudů na ochranu osobnosti, které měl, kde píše narkoman apd. ,pak žáci vedení k morálce by byli ještě více konsternovaní, že by to snad ze stresu ani nedali, jako jsem zdešená já.
29. 05. 2014 | 12:25

gaia napsal(a):

Jana Pechová

tak žáci měli blbku, odešla na mateřskou, školní rok dosuploval důchodce v penzi 20 let a pak měli dělat test šitý státním úředníkem na ideální a v jeho hlavě sídlící podmínky? Diskriminace jak hrom.
29. 05. 2014 | 12:30

Baba Jaga napsal(a):

To: čert }:o) 11:39
Jo vymalováno... A vnučka uměla a bylo jí tedy ublíženo?
Jak nás to ti učitelé kdysi na základce a střední učili, že jsme téměř všechno znali ze školy (já tedy až na deskriptivní geometrii) a psaní úkolů. No, možná jsme měli více vyučovacích hodin, když byla škola i v sobotu a nebývalo tolik všelikých zábavných akcí, svátků a ředitelská volna.
29. 05. 2014 | 12:32

Medikolog napsal(a):

Díky za blog. Jak se naučíme myslet, tak fungujeme. V Kocourkově podobně stavěli školu. Asi ministerští nalezli před lety jejich manuál;-). Medikolog
29. 05. 2014 | 12:34

Baba napsal(a):

Babo, já nejsem gauner, jsem jen mazaně pohotový.
29. 05. 2014 | 12:38

KvL napsal(a):

to: gaia
Tam je k některým úkolům zapotřebí publicistický text, ale uznávám, že jistě mohl být volen jiný, periodik je u nás dost. Když už jsme u toho, jistě by i kdejaký text pana Komárka posloužil lépe.

Co se týče pana Okamury, sice bylo rozhodnuto soudem, že politik MUSÍ snést více, než běžný člověk, ale přitom NESMÍ být komoleno jméno, což v jeho případě se stalo. Tedy zatím co sexy mozek je možný, tak zkomolené jméno nikoliv.
29. 05. 2014 | 12:39

Ládik!!! napsal(a):

čerte -
Natálka měla včera atletický trojboj. Ptám se: skákali jste do výšky nebo do dálky? Naty: Do písku.
29. 05. 2014 | 12:40

Sech napsal(a):

V první řadě - současný mafiánsko-oligarchický systém nemá žádný zájem na tom, aby se lidé vzdělávali. Spíše je výhodné udržovat je v nevědomosti - v tom se novodobá totalita příliš neliší od té minulé. Alternativní prostředky typu zmanipulovaných médií nebo cenzurovaného internetu se ukazují jako málo účinné.

Návrhy k zpřísnění studia a vyloučení těch, kteří studium nezvládají jsou žertovné, zejména v době, kdy se k domácím kvótám přidružily ty bruselské. Žertovné zejména na pozadí faktu, oficiálně odmítáme tzv. "socialistické plánování".
Skutečným cílem je tak papírově vysoká vzdělanost.

Procento populace, které nativně zvládá matematiku a rychle chápe její principy má blízko k vědě. Pokryje tak výzkum - léky proti rakovině potřebují i mocní.
Ostatní dříči a šprtalové matematiku nepotřebují. Alespoň dokud nezkolabuje poslední počítač. Systém to po nich ani nechce. Proto neexistují v hodinách matematiky příklady, jak by ta či ona metoda dala využít v běžné praxi.

Pro státní správu máme "Oxford" ve Starém Hrazenkově chrlící zástupy bakalářů jak na běžícím pásu. Co se týká mimořemeslného podnikání - největšímu zastoupení se těší dealeři, bankovní poskoci, finanční poradci a makléři všeho druhu.
Těm stačí bohatě notebook se softwarem vhodně upraveným ad hoc. Ani tady není žádoucí, aby si klient dokázal spočítat, že notebook "lže".

Závěr? Všechny diskuze o školství a vzdělávání mimo kontext a realitu jsou k ničemu.
29. 05. 2014 | 12:48

skeptický napsal(a):

KvL

Naprogramovat si počítač na to,aby udělal co chci není problém.Problém je vědět co.
To máte jako s jazyky.Jeden může znát dva tři,a být blbý ve všech.

Programátorů jsou ve světě miliony,špičkových matematiků stovky,špičkových vědců v oborech rovněž.
Pořád ale zbývá najít ten správný algoritmus. Když ho máte,pak stačí tužka a papír.Počítač to jen urychlí.
Pravda je jednoduchá a krásná.

Možná dnes pomocí počítače lze najít nějaké zajímavosti ve vlastnostech čísel,hodně lidí si hraje s prvočísly.Nové obory v matematice se rodí jak morčata.Ale je to jenom nástroj.Pokud vám fyzik přijde se špatným vzorcem,dokážete elegantně vytvořit špatný výsledek.Ale přesně.

Matematika je věda abstraktní,pokud si ji jeden nedokáže spojit s geometrickou visualizací,člověk instantně oslepne. Tak se učí matematika běžně.

Žádná věda se nehne bez znalosti spousty dalších věcí,a hledání souvislostí.
Ovšem žijeme ve světě specialistů,protože dnes už není možné znát vše o všem.

Člověk musí mít cíl.Nástroje a informace si pak vybere dle potřeby.Zájem je nejlepší učitel.
Starý vtip . Profesor ví všechno o h.... a generalista h... o všem.
29. 05. 2014 | 12:49

gaia napsal(a):

Děti chodí do školy, aby jim to něco dalo.
Jaká je pro ně přidaná hodnota těch testů, k čemu jsou jim?
Zatím to vypadá, že to je jen náplň práce pro několik úředníků, kteří by jinak skončili na pracáku. Srovnávat se nemá co, když jsou každý rok jiné a za jiných podmínek.
29. 05. 2014 | 12:51

skeptický napsal(a):

Gaia

Tam se točí velké peníze,jinak by se to nedělalo.
29. 05. 2014 | 12:59

gaia napsal(a):

skeptický

to je ta tragédie.
29. 05. 2014 | 13:04

petrph napsal(a):

Pokud se to posuzuje z tohoto úhlu, tak je ale nutné říct že ten problém je někde úplně jinde. Ono samozřejmě u každého matematického příkladu by se mělo přemýšlet "jak ho vyřešit". - ale tato deduktivní obtížnost příkladů by měla odpovídat mentálně i inteligenčně většině těch studentů. Tak řekněme že by se dohodlo (ale nikde to nebylo publikováno"), že studenti SŠ pro maturitu mají mít IQ 110.
A na tuto úroveň by tedy měli lektoři připravovat ten text příkladu, aby z něj měl student určit jak má příklad spočítat-a kterou matematickou metodu použít.
To je právě to složité a drahé, texty příkladů (nejen v matematice, ale i čistě IQ) na určenou úroveň IQ vymyslet a ověřit. Většinou se to ověřuje na poměrně širokých skupinách lidí s různým (předem známým) IQ...
A když se tohle nevezme v úvahu a lektoři prostě vymyslí příklad se zadáním ve složitosti že by i student matfyzu zaplakal....tak takhle můžou zlikvidovat celý ročník maturantů. No a zase příště vymyslí něco prostého, že všichni křičí že na by na to stačila dvoutřídka.
29. 05. 2014 | 13:04

Ferda napsal(a):

Těch důvodů, proč děti neumí matematiku je hned několik, až se zdá, že to po plyšáku byl záměr udělat z národa pitomce, aby mohli být snadno okrádáni a ovládání. Proto se možná zrušila matematika jako maturitní předmět a byla tak na střední škole odsunuta na vedlejší kolej, proto byly zrušeny maturity a dnes se za obrovské peníze znovu obtížně zavádějí. Tituly se dají koupit a získat i bez námahy, při přijímání do zaměstnání kvete nepotismus a kdo tedy nemá známosti, tak má smůlu, i kdyby své konkurenty zdělanostně převyšoval. Navíc zahraniční vlastníci rozhodující většiny našich podniků si vývoj dělají doma a zde potřebují většinou jen námezdní síly bez vysoké odbornosti. A pak vzdělání se stává po mnohé sociálně slabší méně dostupné, čímž mnoho talentů přijde v niveč. A elitní vzdělání se stále více dostává jen těm majetným, kteří ale jsou mnohdy zhýčkaní a nejsou ochotní tvrdě pracovat. A pak děti vidí, jak se dobrými styky a zlodějinou dá dosáhnou i bohatství a slušného života bez větší námahy. Tak proč si lámat hlavu s matematikou a logickým uvažováním ?
29. 05. 2014 | 13:04

Rudi Koutek napsal(a):

MaB napsal(a):
"Pavel
Nemůžu souhlasit. S matematikou na střední škole jsem měl problémy a užitím vašeho modelu: neumíš - končíš, bych se na vysokou školu (na které jsem matematiku neměl) nikdy nedostal. Přitom mám několikrát naměřené IQ kolem 130, což není nijak mnoho"


Tak ted jste me pobavil. Mozna mezi lidmi, mezi kterymi se pohybujete neni 130 mnoho, ale v normalnim spolecnosti jste vysoce inteligentni.
29. 05. 2014 | 13:09

Tomáš Zahradník napsal(a):

Někdo dává vinu žákovi, já dávám více viny výuce. Výuce (mluvme jen o matematice) která jednak neklade důraz na žákovo pochopení a za druhé mu umožňuje procházet bez onoho pochopení. Prostě žákovi ani nedává jinou možnost než se to našprtat, nárazově naučit! Proto viním především ji.
Žáka pak můžeme leda vinit za to, že matematiku pouhým samostudiem nepochopí. A to je nefér. (Protože matematiky není dějepis.)

Možnosti školství jsou:
A) hodně učiva, žáci se velkou část naučí,
B) hodně učiva, žáci se téměř nic nenaučí (protože nestihnout pochytit základy),
C) méně učiva, žáci se velkou část naučí (protože stihnout pochytit základy),
D) méně učiva, žáci se téměř nic nenaučí.

Od nejlepšího po nejhorší to je: A, C, B, D

V ČR se snažíme o A. Jenomže to evidentně nezvládáme a máme B. Já v článku navrhl přechod k C.
29. 05. 2014 | 13:09

babočka napsal(a):

Pokud se za stůdium nebude platit, bude jen přibývat blbů s titulem. Platí to i pro maturanty.
29. 05. 2014 | 13:11

Rudi Koutek napsal(a):

Tomáš Zahradník napsal(a):
"Možnosti školství jsou:
A) hodně učiva, žáci se velkou část naučí,
B) hodně učiva, žáci se téměř nic nenaučí (protože nestihnout pochytit základy),
C) méně učiva, žáci se velkou část naučí (protože stihnout pochytit základy),
D) méně učiva, žáci se téměř nic nenaučí."



Driv nez reknu A), B), C), anebo D), tak bych se zeptal:
Ma opravdu student na to, aby studoval na gymnaziu, anebo na prumyslovce? Musi mit kazdy ucen maturitu?
29. 05. 2014 | 13:30

queribus napsal(a):

Jen krátce k poslednímu autorovu (Tomáš Z.) textu:
Zřetelně opomíjíte, že žáci/studenti ve třídě/škole netvoří "intelektuálně homogenní" seskupení. Ve vztahu k matematice bude příslušný "rozptyl" navíc větší než jinde. Někdo chápe učivo rychleji, někdo pomaleji, někdo (bez pomoci vysvětlujících konzultací, ale často i s nimi) nechápe vůbec....To je přirozené... Úroveň požadovaných znalostí NELZE permanentně snižovat. Diferenciaci míry pochopení každým jedincem lze snadno dosáhnout adekvátní klasifikací: jedničky by mělo mít jen pár jedinců ve třídě (tedy pokud vůbec). Vaši osobní zkušenost s učitelem/i matematiky nelze generalizovat na všechny ostatní......... Osobně se přikláním (a stavím na vlastní mnohaleté zkušenosti) spíše k "radikálním" názorům "cimprlicha" a "belgičana" (o dost výše).
29. 05. 2014 | 13:38

skeptický napsal(a):

Záměr s tituly je ten,že se pak zájemcům o práci dá jednoduše říci,že je překvalifikován.Pak se nemůže nějaká soudružka soudit,že nedostala korýtko.
29. 05. 2014 | 13:39

KvL napsal(a):

to: Rudi Koutek
Ne, opravdu každý nepotřebuje maturitu, hlavně ať něco umí a ať se mu chce pracovat. Znám případy kdy se jim pracovat vůec nechce a práci hledají jen protože mají dluhů jak...

Muselo by se ale začít od základní školy, doufat že se to poopraví na střední je hloupost. Jiný známý má dítě na základce v Rakousku, tak jsem si, ač má znalost němčiny není valná, pro zajímavost půjčil pár učebnic, zdá se mi že jsou mnohem lépe zpracovány, než ty používané u nás. V "zeměpise" nebo co to bylo, spíše nějaká vlastivěda, nebo tak, se učili nejenom se kterými státy sousedí, ale i se kterými dílčími celky, kdo tak běžně dá z hlavy sousední dílčí celky u nás?
29. 05. 2014 | 13:40

K .V napsal(a):

A to teprve uvidíte ten mazec až se dokončí inklusivní školství. Ve třídě 4 cigáni které to nezajímá, ale učitel jim nesmí dát hůř než za 3 aby si nestěžovali na dyškrymináciu.
Ostatní se budou muset té úrovni přizpůsobit
29. 05. 2014 | 13:41

gaia napsal(a):

ve školství se redukuje rozsah učiva od doby, kdy jsem začala na přelomu 70. a 80. let učit před tím to bylo jak v písni Louise Armstronga What e wonderfull world ze 60. let

Babies cry I watch them grow they'll learn much more I'll ever know.
takže kyvadlo se už přes 30 let zas vrací k triviu Marie Terezie, přičemž s triviem se mohla decka uživit už ve 14, dneska s tituly v 25 letech mnozí se neuživí.
29. 05. 2014 | 13:53

gaia napsal(a):

KvL

co to jsou dílčí celky?
29. 05. 2014 | 13:56

KvL napsal(a):

Sice je to z jiného obrou, než matematika, ale taky je to myslím zajímavé, jak je vedena výuka.

To máte třeba takovou informatiku na gymnáziu, když vezmeme výceleté studium, tak tam se povinně učí čtyři nebo pět let, zájemci pak ještě o rok či dva déle (nejsem si tím teď jistý). To že se tam na střídačku s MS office (byť se stavím velmi skepticky k této politice firem, kdy dají školám za hubičku či zdarma software v hodnotě desítek tisíc, aby se na něho zvykli žáci a pak jej vyhladávali, protože s jiným neumí) bere základ programování webu, pak zase office pak nějaký programovací jazyk, ale pak se tam bere grafika a tlakem ze strany rodičovstva a studentů se tak výuka stále více zjednodušuje a mění se to v kurz přidělávání rohů spolužákům na fotkách.

Já netvrdím, že se to nemá učit, ale ne tak aby tím zabili rok a půl (a k tomu ještě video, tedy další půl rok) já vím že není možné učit jen programování, ale učit je dělat se software na úpravu obrázků, který legálně stojí desítky tisíc a dát tomu tak dlouho, to není přeci normální. Já chápu že po humanistech tam nikdo nemůže chtít super aplikace, ale upravovat fotky se naučí člověk z tutorialu na webu snáze, než správné psaní programů.

A pak o tom, že se před nimi tají takové věci, že nejen windows jsou operační systém pro PC se raději šířit nebudu. (Že žáci místo práce dělají na počítačích alotrie je známé asi obecně)
29. 05. 2014 | 14:02

gaia napsal(a):

jak definovat méně učiva a co má obsahovat to pemzum určitě nemůže stanovit státní úředník nebo majitel testovací agentury u zeleného stolu, který nepracuje s mládeží a nemá s tímto materiálem žádné zkušenosti.
29. 05. 2014 | 14:02

KvL napsal(a):

to: Gaia
Celky ze kterých se skládá celek :)
Myslel jsem tím naše kraje, země v Rakousku a Německu, vojvodství (myslím tomu tak říkají, ale nejsem si tím stoprocentně jist) v Polsku atd.
29. 05. 2014 | 14:05

mb napsal(a):

to je dobrý blog ... připomíná mi střední ...

Hodina je omezena na učitelův výklad a třicet píšících rukou. Kolikrát se mě spolužák zeptal „Tome, ty chápeš, co tam ten učitel dělá?“. Ne, nikdy jsem nevěděl, co učitel matematiky dělá. Buď proto, že to bylo příliš rychlé, nebo příliš lehké. Dokážete si to představit? Šest let, čtyřikrát týdně?

... ještě bych dodal ... že kdo se na něco zeptá ... je rázem ´nepřítel´ ...

že se vůbec dovolil na něco zeptat ... njn ... stane se ...
29. 05. 2014 | 14:07

nespres napsal(a):

Nečetla jsem všechny komentáře, ale chtěla bych se vyjádřit jako učitelka matematiky a HV. Tyto dva předměty mají mnoho společného, např. komu je dáno, může obory dobře ovládnout, komu naopak není, tak toho moc nesvede. Dále platí to, že pokud chcete umět, musíte trénovat. Každý muzikant musí doma cvičit. Proto i ten, kdo chce umět matematiku, musí svůj mozek trénovat. Matematiku se nenašprtáte, ale musíte se dostat do její logiky a pokud tomu nevěnujete čas, tak do ní neproniknete. To za vás žádný učitel nedohoní.
Maturovala jsem před 11 lety a také pro mě nebylo snadné při přípravě na zkoušku přeskakovat od analytiky ke kombinatorice, ale celý poslední ročník jsme opakovali a byli vedeni k tomu, abychom to zvládli.
29. 05. 2014 | 14:21

skeptický napsal(a):

Gaia
Matematicky dílčí celek je zlomek celku,který je celé číslo.
Jestli česko má(?) dvanáct krajů,každý kraj je 1/12 * 12 = 1 (celé číslo).
Čistě důsledně vzato by dílčí celky mohly být ještě 2 po šesti,3 po čtyřech,4 po třech ,a 6 po dvouch.
Mohli bychom ty rakušáky předehnat tou důsledností.Od toho máme učitelky matematiky.
Anebo ještě lépe znát všechny kombinace. Jako kdo s kým,za kolik,a tak.(Najdete to na webu).
29. 05. 2014 | 14:22

gaia napsal(a):

kdo s kým,za kolik,a tak, to by se učit mohlo, ale k čemu vědět, jaké mají rakušáci okresy.
29. 05. 2014 | 14:26

skeptický napsal(a):

Gaia
Aby naši revanšisti věděli,které nám patří.
29. 05. 2014 | 14:32

Jana Pechová napsal(a):

gaia 12:30
Ne, žáci (byli to studenti prvního ročníku gymnázia, a tedy žáci z celé řady škol - a tedy mohlo oné absolventce přijít věrohodné, že pokud všichni říkají, že látku nebrali, nebude asi zádrhel v jejich hlavách) dostali v druhém ročníku novou vyučující, dobrou kantorku s praxí. Dokázala vysvětlit podstatu, princip - tedy to, co by měl právě umět kantor a co zpravidla nedokáže kniha.
Všichni maturovali hned napoprvé. I z matematiky.
29. 05. 2014 | 14:32

skeptický napsal(a):

Gaia
Po kombinacích kdo s kým a za kolik ještě příjdou permutace,to je kdo s kým,a navíc kdo bude nahoře,kdo dole.Ale to už potom roste do strašnejch možností.
29. 05. 2014 | 14:38

to koukám napsal(a):

žáky litujeme, že jsou špatně učeni, tedy bychom asi měli mít slitování i s chudáky absolventy/absolventkami, kteří je učí, a sami sotva vyšli z tohoto školského systému jako jeho produkty, ne :-)
odkdy začít vyžadovat nějaký výkon?
chudák žák.., chudák student SŠ.. , chudák student VŠ.., ale ta blbka absolventka:-)) co neumí učit
29. 05. 2014 | 14:54

Zdeněk Brom napsal(a):

Několik poznámek:

- Pokud si ještě někdo vzpomíná na nějakého J.A.Komenského, pak ten psal něco o škole hrou. Ne hraní pro zábavu, ale hra na život. Když potřebujeme na ZŠ ve 4. třídě pochopit výpočet obvodu a obsahu, tak k tomu prostě potřebujeme kus pozemku a příklady ze života. Když v téže třídě poznáváme povrch kvádru, tak si ho v PV vytvoříme a pracujeme opět s příklady ze života. Hra na život propojuje předměty, žáci pak chápou souvislosti, praktické využití učiva v životě atd.

- Stejně důležité je procvičovat rychlost a hloubku myšlení uměleckými aktivitami. Bez toho to ho to nejde.

- Bez samostatného procvičování doma se nic nupevní. Smysluplné domácí úkoly jako příprava na další hodinu, kde procvičujeme různá řešení daného úkolu nebo problému, jsou nutné.

- K výuce patří i dril - velká násobilka zpaměti, počítání z hlavy, naučené základní vzorce.

- Hodně mohou pomoci elektronické učebnice, které jsou ve světě běžné. Každé učivo je tam propojeno s učivem, které už je nutné znát, takže žák může celkem rychle dohledat a doučit se potřebné.

- Méně gymnásií, ale náročnějších. Na ostatních školách přizpůsobit učivo matematiky uměřeně studovanému oboru.
29. 05. 2014 | 15:04

skeptický napsal(a):

Výuka se dá zkvalitnit jedině pravidelným osvědčeným patentním monitorováním,každoročním přezkušováním od předškolního věku přes přijímačky na university ,povinným přezkušováním doktorandů,profesorů a státních úředníků až po universitu třetího věku.

Každé tele,každý vůl,
potřebuje jako sůl
Kokoškovo koření,
jež ho zbaví trápení.
29. 05. 2014 | 15:09

KvL napsal(a):

to: gaia
Jak jsem říkal, tam byly celky na úrovni krajů a jenom ty, které jsou u hranic, (Což bohužel u nás jsou snad všehny, myslím, že toto zrovna vůbec nemusí být na škodu. zvlášť pokud bydlíte v příhraničí, což je u nás skoro všude.
29. 05. 2014 | 15:09

skeptický napsal(a):

Zdeněk Brom
Učí se dnes děti kolik stran má kružnice?
29. 05. 2014 | 15:28

Ládik!!! napsal(a):

skeptický -
zamítnutí žádosti o místo z důvodu překvalifikování jsem zažil. Hlásil jsem se do lesa k motorové pile. Ale bylo za komanče.
29. 05. 2014 | 16:06

Zdeněk Brom napsal(a):

skeptický:

Bohužel to bylo vyřazeno z učebních plánů.
29. 05. 2014 | 16:13

gaia napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):
Méně gymnásií, ale náročnějších. Na ostatních školách přizpůsobit učivo matematiky uměřeně studovanému oboru.
a pak jim všem napařit jednotnou státní maturitu, geniální.
29. 05. 2014 | 16:18

Zdeněk Brom napsal(a):

gaia:

Domníval jsem se, že disponujete pamětí. Ale budiž, provedu opakování.

Maturita jen gymnásiích, technikách a několika dalších školách. Jinde závěrečné zkoušky.
29. 05. 2014 | 16:28

skeptický napsal(a):

Zdeněk Brom

To je bohužel klíčová chyba.
Pamatujete si ještě odpověď ?

Ládík
To mne jednou odstavili od lopaty,prý ze stejného důvodu.Tuším,že to bylo spíš z bezpečnostních ohledů.
Nedělal jste náhodou dřevorubce na Sahaře?
29. 05. 2014 | 16:33

Zdeněk Brom napsal(a):

skeptický:

Klíčové jsou dnes kompetence.

Bohužel nepamatuji.
29. 05. 2014 | 16:41

skeptický napsal(a):

Zdeněk Brom

Dvě.Vnější a vnitřní.
29. 05. 2014 | 16:59

gaia napsal(a):

Zdeněk Brom

to by nám EU dala, že máme tak málo lidí s maturitou
29. 05. 2014 | 17:00

Zdeněk Brom napsal(a):

gaia:

Ať si EU trhne.
29. 05. 2014 | 17:19

Jan G. napsal(a):

1. Je těžké naučit cokoliv někoho, pro kterého nejste žádnou autoritou. Krize školství je hlavně krizí autorit. Neumí-li žák/student něco, nemá problém on, ale učitel.
2. Je těžké naučit cokoliv někoho, kdo nemá zájem poznávat. Někoho, kdo chce cestou nejmenšího odporu proplout do libovolné funkce s dobrým platem.
3. Čím větší část populace studuje, tím nižší je průměrné IQ a tím nižší musí být nároky. To je zákon Gaussovy křivky.
Výsledek: co se za Rakouska-Uherska vyžadovalo k maturitě, dnes stačí na PhD.
29. 05. 2014 | 17:44

Jan G. napsal(a):

Předchozím samozřejmě nechci omlouvat blbé učitele...
29. 05. 2014 | 17:46

to koukám napsal(a):

Brom:
co jsou to ty kompetence?
nedávno synek mých přátel, v sedmé třídě, odmítl pokračovat v doučování angličtiny, doučovala jsem jeho i mladší sestru. Odmítl poté, co jsem chtěla, aby se naučil slovíčka ze starší lekce. Prý už doučovat nechce, k ničemu mu to stejně nebude, a nijak mu to nepomůže, protože důležité prý je, aby měl dobré známky za kompetence. Ptala jsem se, co to je ? prý známky za to, že se hlásí , že nezapomíná učebnice a nezapomíná domácí úkoly.
29. 05. 2014 | 18:26

Ládik!!! napsal(a):

skeptický -
tak starý zase nejsem....
29. 05. 2014 | 18:28

čert }:o) napsal(a):

Jana Pechová
čert }:o)
Tohle mohu potvrdit rovněž vlastní zkušeností. Absloventka matfyzu, stavící na předpokladech, co by - dle osnov - žáci měli umět, poslala klasifikaci celé třídy až o dva či tři stupně níž. Vysvětlit nebyla schopná nic, vracet se k čemukoli nebyla ochotná se zaklínadlem: tohle už jste museli probírat. Spásou bylo, že po roce odešla na mateřskou.
29. 05. 2014 | 12:18
---------
Přesně. Tady nejde o to říct, že tohle už žáci musí
umět. Učitel si vůbec nezjistil fakta o žácích a jejich
vyučujících na matematiku
---------

Baba Jaga napsal(a):
To: čert }:o) 11:39
Jo vymalováno... A vnučka uměla a bylo jí tedy ublíženo?
Jak nás to ti učitelé kdysi na základce a střední učili, že jsme téměř všechno znali ze školy (já tedy až na deskriptivní geometrii) a psaní úkolů. No, možná jsme měli více vyučovacích hodin, když byla škola i v sobotu a nebývalo tolik všelikých zábavných akcí, svátků a ředitelská volna.
29. 05. 2014 | 12:32
---------
kdyby to byla polovina třídy, budiž. Ale že pokazil
průměr celé třídě včetně těch nejlepších nepovažuji
za chybu dětí. Je to hrubá chyba učitele před ním
nebo hrubá chyba učitele z matfyzu nebo dětí?
V tomto případě je to chyba učitelů. Tečka
----------

Ládik!!!
však pravím, že na Natálku nikdo nemá!
Nebylo podstatné jestli skok byl do výšky
nebo do dálky. Podstatný byl dopad =o))))
29. 05. 2014 | 21:26

skeptický napsal(a):

Prostě fenymizace je zhouba všeho.Především školství,soudnictví a zdravotnictví.
30. 05. 2014 | 03:05

K .V napsal(a):

Kolik ještě napíše Šteffl zbytečných blogů, když je to stále dokola.???
.--.Školy jsou placené od počtu studentů tak vezmou kohokoliv a udrží ho tam co nejdéle
-- učitelé na vše kašlou, o práci nikdy nepřijdou tak mohou i za zmetkovou práci ještě drze chtít zvýšení platu
-- studenti vědí že ze školy je nikdo nevyhodí, stejně jich polovina skončí na pracáku, a kdo má známé, bude ve státních službách nez ohledu na to jak je blbý.
.
Tak co tu pořád řešíte???
30. 05. 2014 | 06:24

gaia napsal(a):

K.V.

řešíme tady, že pokusy na dětech dělal naposled Mengele, ale ten je dělal jen na některých dětech a byl pak odsouzen, kdežto MŠ v ČR dělá pokusy na dětech plošně a ještě si za to nechá platit od daňových poplatníků miliardy, vytvořilo Mengeleho rampu na konci studia, po12 letech studia, kdy každému šlo,jen o,jak správně píšete, platby za kus.
30. 05. 2014 | 07:23

MaB napsal(a):

K .V.
Kde jste přišel na ten nesmysl, že "učitelé o práci nikdy nepřijdou"? Na úřadech práce je několik tisíc kvalifikovaných učitelů a osobně znám učitele, kteří pracují třeba jako pojišťováci nebo obchodníci, protože pro ně není ve školství místo.
30. 05. 2014 | 07:35

Bristol napsal(a):

Protože je, bohužel, pravda, co píše kolega K.V.
Skoro se zdá, že to někdo dělá schválně.
30. 05. 2014 | 08:06

Pepa Josef napsal(a):

Když tak letmo přejíždím diskusi, můj nejsilnější dojem je, že podle mínění řady z vás přijdou na střední školu zástupy nadupaných žáků dychtivých studia, z nichž neschopní, líní a lhostejní učitelé nadělají lhostejné, líné a neschopné zmetky. Ono to tak ale není. Za mlada bych se asi rozčiloval, ve svém vrcholném středověku si už jdu vytrvale svou cestou a dobové tance ať si tančí, kdo nemá dost pohybu.

1. Aniž bych chtěl být jako Jaromír Jágr, kolik z vás o škole, podmínkách práce učitele, žácích a rodičích OPRAVDU něco ví?
2. Zamyslí se někdo nad tím, v jakém stavu a proč je vzdělávání na základní škole? Zatím pořád slyším pouze o maturitě, jako by to byl pupek světa. Přitom je to jen závěr jednoho stupně vzdělávání.

Líbil se mi čísi názor (a ne ojedinělý), že matematiku lépe vysvětlí nematematik, který ji používá, než učitel matematiky, který nemá vazby na její praktické uplatnění a bazíruje na košatých teoriích. Je to tak. Nad tím by se měli matikáři ve vlastním zájmu vážně zamyslet.
30. 05. 2014 | 08:20

gaia napsal(a):

Pepa Josef

to je právě záhada, proč se věnuje tolik peněz a času na analýzy o stavu komínu, když je zanedbaná celá stavba a hlavně podemleté základy systému, což jsou ucitelé. Názory K.v. hodně vypovídají.
30. 05. 2014 | 08:28

KvL napsal(a):

to: to koukám
Tak taková škola je podle mne na dvě věci, má se učit slovíčka, skladbu věty, ale zejména mluvit, ne dostávat známky za to že si nenosí učebnice, jo oznámkovat domácí úkol, proč ne, ale aby dostávaly jedničky za to že nezapomene učebnice? To mi příjde divné.
30. 05. 2014 | 08:36

Pepa Josef napsal(a):

Gaia
Nojo, komín právě je nejvíc vidět, taky střecha. To že pod ní není skoro barák, se za volební období nepozná.

Tak já nevím - učitelé... Že se někdo nepohodl s nějakými učiteli ještě neznamená, že je všechny popravíme. Já se kdysi nepohodl s hercem z divadla, mám si myslet, že všichni hrají blbě? Poznal jsem učitelů dost na to, abych pochopil, že procento dobrých a procento špatných je zcela srovnatelné s jinými profesemi.

Jestli má více kolegů s něčím problém, pak je to jakási profesionální slepota. Tj. jejich obzor začíná v kabinetu a končí ve třídě, hůř rozpoznávají podstatné věci. Je to jen jejich chyba? Když jsou trvale ubíjeni státním alibismem v podobě RVP/ŠVP, vymýšlením šroubovaných blbostí v žádostech o dotace, protože jinak ty peníze prostě nebudou a napsat jednoduše, že potřebuju to a to, abych moh dělat to a to, se nedá, vedle toho mají dosahovat jakýchsi "kompetencí" u žáků, z nichž většinu zajímají akorát mobily, počítačové hry a cigarety, útočí na ně rodiče s tím, že žák učivu nerozumí a na otázku, co dělají pro to, aby rozuměli, nejsou schopni odpovědět (protože nic) atd. To je právě to, že tu spousta lidí píše o něčem, do čeho nevidí.

Víte, já jsem občas požádán o něco z oblasti svého zájmu i profese. Ale když se zeptám, co za to, odpovědí je často udivený pohled, vždyť jsem učitel, ti dělali vždycky všechno zadarmo. Je to možné v jiné profesi?
30. 05. 2014 | 08:39

to koukám napsal(a):

ano, taky se mi do zdá divné.Jestli je to tak i v jiných předmětech ( a i na jiných školách ), tak se nedivím, že to tak s matikou dopadá. Jestliže žáci nějak získají dojem, že to případně vyžehlí pěkné a s menší námahou získané známky za kompetence (??) , tak proč se dřít se slovíčky, nebo s příklady..
30. 05. 2014 | 08:55

Ládik!!! napsal(a):

Nevíte, za kolik se dá koupit maturitní vysvědčení? Před cca 10 lety to bylo za 15000Kč.
30. 05. 2014 | 10:09

Pepa Josef napsal(a):

To koukám
s těmi kompetencemi se to má tak, že jsou definované podle mezinárodna jako kompetence učit se, kompetence k řešení problémů atd. Prostě nedefinovatelné pojmy vycházející z toho, že žák se chce vzdělávat a být lepší a lepší. Nechce. Chce prolézt školu s minimálním úsilím. Podle metodiků a inspekce musí být ovšem nedefinovatelné definováno. Tento žák je vzdělaný 50 kg, tento jenom 30 kg. Dosažení kompetencí musí být ověřitelné. Nastává boj a malým českým úředníkem, který zkoumá, jak je ve školním vzdělávacím programu vyřešeno ono ověření neověřitelného, přičemž co žák umí je fuk. Nesmí se totiž říct, že žák něco umí, něčemu rozumí a něco chápe, neboť je to neověřitelné a neodpovídá to Bloomově taxonomii výukových cílů. V odborných předmětech na odborné škole to stejně nikdo nezkontroluje, prože inspektoři se rekrutují z dějepisářů, češtinářů a fyzikářů. Zpětnou vazbu dá jedině praxe.

Pokud Vás nudím, je to v pořádku:)
30. 05. 2014 | 10:33

Arado napsal(a):

Pepíku Josefe,
skoro všichni ví o škole docela dost. Úplně všichni tam chodili a hodně z nás tam má děti, vnoučata a tak dál. A hlavně, Josefe, hlavně není nic těžkého si vytisknout ten podle Šteffla ohromně těžký "test z matematiky" (ty uvozovky jsou tam proto, že podle mne nejde o matematiku, ale to, čemu náš učitel mechaniky říkal "počty kuopcké"). No a ten, kdo si ten test prohlédne, musí zjistit, že většinu úloh musí zvládnout už děti na základní škole a že "maturant", který není schopen odpovědět ani na 1/3 otázek by měl být pravděpodobně i se svými učiteli umístěn v nějakém specializovaném zařízení, protože zjevně není schopen samostatné existence.
Jediné, v čem lze souhlasit je, že problém začíná podstatně dříve, než na střední škole. Ale to je, promiňte mi, celkem jedno, mezi školou základní a střední není žádný rozdíl.
30. 05. 2014 | 11:08

Pepa Josef napsal(a):

Arado
To je právě to, o čem mluvím: všichni chodí k lékaři, a proto všichni rozumí medicíně? To nemá cenu, takováhle "diskuse". Víte, já měl doma dva učitele a jsem třetí generací a přesto, dokud jsem se před ty žáky nepostavil, nevěděl jsem, co za práci to opravdu je. Já si myslím, že se mýlíte skoro ve všem, ale nepovažuji za nutné jít hlavou do zdi. Včetně toho, že mezi základní a střední školou vidím rozdíl velký.

Souhlasím s těmi kupeckými počty, ALE:
1. Nevím, je-li vám 17, nebo 40. Když jsem začal učit, potřeboval jsem na vysvětlení něčeho, co jsem třeba i uměl, daleko víc slov, než teď. Myslím, že po letech jsem mnohem průhlednější, stručnější a přesnější. Člověku řada věcí dojde léty, zejména když je musí někomu vysvětlovat. Najednou zjistíte, že to, co jste kdysi nepobral, je hrozně jednoduché. Žák se všechno teprve učí, všechno mu připadá důležité, navíc se mi zdá, že se toho zejména do dětí hrne moc najednou, že to nestačí pobrat. Na ZŠ chodí žák 9 let, na střední 4. Za ty 4 roky se všechno napravit nedá.

2. Závazné dokumenty, tj. RVP a na nich postavené ŠVP si moc s "kupeckými počty" nerozumí. Jsou plné velkých (a často vágních) slov a vzdělávacích cílů, které ten učitel honí s vyplazeným jazykem, protože se hlídá počet hodin, dodržení plánu a podobně. Mně to připadá, že si řada laiků myslí, že učitel si dělá, co chce a dělá to blbě.

3. Když člověk učí to, co učí, žáky, kteří se na to přihlásí, musí někdy ubrat, aby vůbec měl koho učit. Co máme udělat - nasázíme koule, vyhodíme žáky, zrušíme obor, půjdeme na úřad práce? Ono to vyhazování připadá neznalým jednoduché, ale nejde jen o chleba. Co já už zažil žáků, kteří se mi jevili jako nepoužitelní, a po deseti letech mi hrdě sdělují, jak se chytili a baví je to. Jsem v tom škatulkování po létech velmi opatrný.

Já už se do toho víc pouštět nebudu, protože si tu všichni chtějí akorát zanadávat na učitele. Pokud máte opravdu vážný zájem, stáhněte si RVP a posuďte, jak si tento dokument rozumí s testy. Možná by bylo vhodné někam poslat i laický názor, připomínky učitelů většinou končí v koši. Zdravím.
30. 05. 2014 | 11:45

gaia napsal(a):

testy jsou ta poslední možnost pedagogické diagnostiky, ale hezky se z toho dělají tabulky a grafy a určují percentily.
30. 05. 2014 | 12:06

Pepa Josef napsal(a):

gaia
no to je přesně, to, co jsem psal výše, ano: tento žák má vzdělání 50 kg a tento pouze 30 kg. Žáky s 50 kg vzdělání máme tolik procent. Plus absolutní nedůvěra ve školu. Mně se někdy zdá, že tyhle testy dělají lidi, kteří se tak snaží dokázat, že se ve škole blbě učí. Nevím, jestli zrovna takhle něčemu pomohou. Navíc ta nenávist k učitelům. Furt jsme jakoby v pubertě: učitel něco vyžaduje a na něčem trvá, šup a už jsem v opozici.

A další omyl: že škola má něco někoho "naučit". To nejde, člověk se vlastně všechno musí naučit sám. Škola by ho měla vést, ne tlačit. Škola má být kromě jiného o tom, že se žák ptá a učitel odpovídá. Nejčastější otázka, kterou dostávám, zní "Můžu na záchod?" Nanejvýš ještě "Co bude v písemce?".
30. 05. 2014 | 12:15

to koukám napsal(a):

Pepa Josef:
tedy má představa o kompetencích byla dost blízká. Jako něco těžce definovatelného ( ani rodiče dětí mi nebyli schopni vysvětlit, oč jde ), co se ale zároveň známkuje. Zdá se mi, že to působí samo proti sobě. Budeme nějak známkovat kompetence, a děti se budou snažit vylepšit prospěch v nich, a ne naučit se něco konkrétního - a tím se tedy nestanou lepší a vzdělanější...
Svádí mě to k přání vrátit se ve škole do primitivnějších dob.
Včetně té maturity. Jaký podíl neúspěšných byl z gymnázií, průmyslovek atd, a jaký tvořili studenti oborů dřív označovaných jako učňovské? Je opravdu nutné, aby maturitu absolvovali i studenti těchto oborů, jejichž výuka např. matematiky nejde tak do hloubky?
výsledkem je pak test pro gymnazistu jednoduchý a zároveň mraky neúspěšných maturantů
ještě poznámka, já sama vzpomínám na našeho výborného matikáře, který byl vzděláním právě matematik ( ne pedagog ) a ač matematik, dokázal vše vysvětlit krásně a jasně
30. 05. 2014 | 12:44

Pepa Josef napsal(a):

to koukám
tak to je tím, kdo chodí na pedagogické fakulty a jaký je cíl těchto fakult. Většinou je to škola, kterou pedagogická praxe moc nezajímá (chlubí se tím, kolik vychovala mluvčích, tlumočníků a manažerů), a chodí tam lidi z nichž většina nechce učit.

Děkuji:), já taky nejsem učitel vzděláním, mám pouhé DPS (doplňujcí pedagogické studium). Studovalo se to za mých časů v Praze na Florenci v budově, kde byl kdysi bordel a později kromě Výzkumného ústavu inženýrského studia ČVUT ředitelství Cirkusů a varieté.

jedna citace z RVP, aneb co se dá taky česky zformulovat:
Kompetence: Pojem, který se nyní uplatňuje v české i zahraniční pedagogice
a kurikulárních dokumentech, snažící se postihnout, že cílem vzdělávání není jen
osvojení poznatků a dovedností, ale i vytváření způsobilostí potřebných pro život nebo
výkon povolání. Chápeme jím ohraničené struktury schopností a znalostí a s nimi
související dovednosti, postoje a hodnotové orientace, které jsou předpokladem pro
výkon žáka – absolventa ve vymezené činnosti (vyjadřují jeho způsobilost nebo
schopnost něco dělat, jednat určitým způsobem). V RVP se kompetence formálně dělí na
klíčové a odborné, ve skutečnosti však neexistují odděleně, prolínají se.

Tak až se vás bude někdo ptát, co jsou to kompetence, tak řekněte ohraničené struktury a budete za vědce.
30. 05. 2014 | 13:05

mimo napsal(a):

Jak tady čtu příspěvky, napadá mne jedna zajímavá skutečnost - hodně kolem sebe vidím, že počítají už i malé děti v předškolním věku, rodiče se je snaží naučit sčítat, odčítat, veš kolkách je předškolní příprava... na prvním stupni je pak v učebnicích tak velké množství počítání všeho možného i nemožného a soudě podle toho, že to musí stihnout probrat, tak jim to musí asi jít docela dobře a rychle.

Zdá se, že je vše od začátku dobře nastartované i pro vyšší ročníky - no, a jak je vidět, tak není. Otázka je tedy, kde vzniká ten hlavní zádrhel?
30. 05. 2014 | 14:06

skeptický napsal(a):

Za našich časů se tyhle kompetence žáka cenily učitelstvem především v oborech šplhoun,šprt a práskač.
30. 05. 2014 | 14:07

to koukám napsal(a):

Pepa Josef:
ohraničené struktury.. není to vlastně všechno?
ráda bych byla za vědce - tedy vlastně bych spíš ráda byla vědcem, ale v tomhle oboru se určitě pokoušet nebudu:-)
30. 05. 2014 | 14:41

skeptický napsal(a):

Vynalézají dávno objevené,jen to přejmenovávají.Naší ješivě jsme říkali oplocený ústav.
30. 05. 2014 | 15:51

resl napsal(a):

autor : nepochopení rovnice a nerovnic zákonitě vede k nepochopení všech dalších oblastí matematiky, kde se rovnice a nerovnice vyskytují. (Skoro všude.) To znamená, že nenaučíme-li žáka trpělivě matematickým základům ze začátku učebnice, nenaučíme už ho ani věcem pokročilým ze zbytku učebnice. Bohužel.
-------------
přesné
30. 05. 2014 | 21:02

skeptický napsal(a):

Kde já dnes mohl být,kdyby mi tenkrát někdo řekl, že dva ty minusy nad sebou znamená rovná se.
A neříká se nerovnice,nýbrž křivka.
30. 05. 2014 | 22:26

to koukám napsal(a):

"nenaučíme-li žáka..."
bylo by zajímavé vidět i zmínku, kolik toho udělal i student sám, třeba, kolik příkladů počítal doma.. pak se ptal učitele na to, proč mu to nevyšlo....kam se ztratilo tohle z téhle strany rovnice a kde se vzalo tohle na druhé straně..
tak se to dělávalo, ne? u nás tedy aspoň ve čtvrťáku před maturitou, když ne dřív. za rok jsme spočítali asi dvě sbírky maturitních příkladů.
30. 05. 2014 | 22:28

Oláh Longo napsal(a):

Nerozumím tomu proč s tím dříve lidi neměli takový problém, vždyť množství učiva je snad furt stejné ne?
31. 05. 2014 | 05:19

Pepa Josef napsal(a):

Oláh Longo:
podle toho, co je dřív. Dřív se učilo v sobotu. Dřív nebyla informatika, dřív nebyly cizí jazyky, nikdo nerajtoval na "problémové" výuce a aktivitě žáků v hodině, dřív bylo více hodin týdně. Dřív přišel na průmyslovce pan profesor do třídy, vyzkoušel během 15 minut 8 lidí, všem dal pětku a řekl, že jsou idioti. Pak vyložil látku a odešel. Člověk nad tím musel doma sedět tak dlouho, dokud to nepochopil, protože by rodiče řádili jak Černá ruka. A vida: propadalo se minimálně, své učitele jsme měli rádi...
31. 05. 2014 | 10:23

Pepa Josef napsal(a):

To koukám:
jo vy jste ženská, to je příjemné zjištění!!! Vidíte, jak jsem machisticky deformovaná ohraničená struktura, to mě nenapadlo:))) Ale máte spoustu pravdy. Není problém v tom, že žák něco neví nebo neumí. Problém je, že pro to nechce nic udělat. To je, řek bych, vůbec největší problém. Žák, který se učit nechce, se učit nedá. Řekl kolega Komenský. On taky dodává, v zájmu objektivity doplním, že učitel se musí snažit nejprve takového žáka získat. Ale jak, sakra, když z toho pro žáka kouká jenom práce a to je to, čemu se chce vyhnout.
31. 05. 2014 | 10:27

Martin Mikuláš napsal(a):

Student zapomněl navrhnout ještě třetí variantu: Studenti se začnou o něco více učit a věnovat matematice patřičnou pozornost. Varoval bych zde před takovými jednostrannými interpretacemi. A doporučuji poslechnout si toto: http://www.rozhlas.cz/plus/ranniplus/_zprava/1351033
31. 05. 2014 | 10:59

to koukám napsal(a):

Pepa Josef :-)
naštěstí chodit do školy v sobotu jsem už nemusela. Základní škola byla o rok kratší, osmiletá. Pravda, dříve - konec 80. let - jsme na gymplu neměli informatiku, a jeden ze dvou cizích jazyků byla ruština. Zase ale třeba branná výchova :-) a 6 hodin týdně zabral tehdejší vynález, povinný maturitní " odborný " předmět, v mém případě strojírenství. Maturita z matiky taky povinná. A jako pátý, volitelný, maturitní předmět, si 20 lidí - přesně polovina třídy, zvolilo fyziku. To si dnes nedovedu představit...asi opravdu ta motivace byla trochu jiná.
01. 06. 2014 | 22:13

Karel Nemlich napsal(a):

dobrý den,
jsem učitelem na střední škole. Ráno , když vkročím do třídy, čeká tam na mne 28 studentů. 30 procentům z nich je vidět na očích - jsi tady - tak mne uč, vole. Matematika je zbytečná , nebudu ji potřebovat. To samé říkají o fyzice. Když jsem zadal domácí úkol, řekl mi student, že to dělat nebude, protože by si to musel pamatovat. Zapsat si to nemůže, páč nemá tužku. Když student na gymnáziu nepochopí matematiku, nemá tam co dělat. Čas na samovzdělávání není. Musí se experimentovat s marihulanou, hrát po síti hry, sbírat "kamarády" mobilem. Když jsem lopata, a nejsem schopen pobrat učivo (otázka je jestli nejsem schopen, nebo nechci), tak jdu do praxe. Až ten "student" bude chvilku dělat rukama, bude si vážit toho, že může sedět ve škole a učit se matiku.

po naší škole bloumají studenti, a když jde kolem pan učitel, nebo nějaká návštěva, tak ani nepozdraví. Za to může algebra, že jo ?!
02. 06. 2014 | 07:47

Arado napsal(a):

Pepiku Josefe,
je mi 53. S tím, že člověku s věkem leccos dojde a urovná se to v hlavě máte pravdu. Je to ovšem za cenu toho, že mnoho jiného se t té hlavy vytratí.
V dalším ale pravdu nemáte. Když lékař vyoperuje pacientovi zdravou ledvinu místo nemocné, nemusím být chirurgem, abych to poznal a nemusím mít atestaci z neurolgie, abych věděl, že to je špatné. A tak je to i se školstvím. Nevím, co je to ŠVP, RVP, RVR a nevímco. Jen prostě vidím, že absolventi škol houbeles vědí, vidím, že ten inkriminovaný test z matematiky jsem zvládl nejen já, inženýr, ale i moje osmdesátiletá matka, vyučená dámská krejčová. Takže NĚCO špatně je. A NĚCO se s tím musí udělat. Jistě, není to chyba JEN učitelů. Je to chyba celého komplexu, od učitelů a školství až po stát jako celek. Je to chyba ekonomiky, která nevyžaduje/kloudně neplatí slušně vzdělané lidi - v montovně je hlavní umět english, abyste rozuměl nadřízenému, derivace jsou vám k hovnu. V office je to totéž v bledě modrém, reportujete přece šéfovi z UK.... A je to chyba tzv. médií a kultury - kdo ze "slavných" si nezavzpomínal, jak si volil obor tak, aby tam hlavně nebyla matika? Jenže tenhle začarovaný kruh nejde rozetnout. Z něho se lze dostat jen postupnými kroky, kdy všichni budou chtít dosáhnout zlepšení a každý se pokusí o svůj díl, aniž by se, jak je obvyklé, vymlouval na všechny ostatní. Takže, já si nechci zanadávat na učitele, já se chci dožít školství, jehož "produkce" nebude o řád horší, než třeba u školství čínského.
02. 06. 2014 | 09:22

Riko napsal(a):

Presne tak to je. Taky jsem to zazival. Me vsak bavila vzdy fyzika a nakonec az diky ni jsem si osvojil matematiku, ktera byla prilis abstraktni a nezajimava. Nechapal jsem proc musim stale pocitat nejake priklady jen pro samotny vysledek. Nakonec jsem to dopracoval az k doktoratu z aplikovane fyziky.
02. 06. 2014 | 09:38

prokop napsal(a):

Maturoval jsem v roce 1965. Na SVVŠ jsme měli na matiku a fyziku profesora- psa. Ten nás honil jako nadmutou kozu. Ale až na VŠ jsem mu děkoval za ten dril. A děkuji mu dodnes!!! Porovnám-li to se současností, kdy mám vnuka v 7. třídě ZŠ, tak zcela jasně vidím, jak školství upadá!!! Já vidím začátek už v ministrování bezmozkové prsnatky Buzkové. Ta první matiku zavrhla z maturit a nechala ji volitelnou. Přitom je zcela evidentní, že matematika by měla učit logickému myšlení.
Vnuk naštěstí přišel a chtěl vysvětlit pár pojmů z fyziky. Zjistil jsem, že ale neumí aplikovat matematické postupy- odvozování vztahů!!! Když jsem si stěžoval u vyučujícího, proč po nich chce znát vzorečky a neučí je jejich odvozovní a vzájemné souvztažnosti, tak odpověděl, že odvozování je v osnovách až 8. třídy!!! Přitom sám používal pro fyzikální vztahy název "vzoreček". Což já sám jsem velmi nelibě nesl, neb jsem se učil, že ve fyzice se jedná o "vztahy" různých veličin. Který dement takové osnovy vymýšlí? Učím už další dva kluky z jejich třídy. A je zajímavé, že s použitím běžně aplikovatelných příkladů ze života to ty kluky začalo i zajímat a nevnímají jak M, tak i F jako nezáživné, nepřátelské a zbytečné předměty. A nezbývá než souhlasit s řadou příspěvků, že tristní skutečnost našeho školství tkví v úrovni učitelů!!! Ale i oni jsou produkty současného školství. Takže jsme u definice sestupné spirály. A z té se bude těžko profilovat nový pan Wichterle etc.
02. 06. 2014 | 10:50

prokop napsal(a):

Ještě dodatek. Před týdnem odmaturovala moje nejstarší vnučka (Čj, M,Ch, F, Fj už loni). Jedná se o Gymnázium Matyýše Lercha v Brně!!! Potvrdilo se, co jsem glosoval v minulém příspěvku. Vše je odvislé od učitelů a jejich úrovně. Když mně ukazovala příklady, které řešila, tak jsem musel přiznat, že jsem se ani v matice, ani ve fyzice už bez osvěžení znalostí nechytal!!! Jenže mně taky ukázala příklady, které měli na "obyčejných" gymplech. A to byl propastný rozdíl!!! Takže je to jen a jen o profesní úrovni školy a z toho plynoucí selekci žáků.
02. 06. 2014 | 11:12

Jaka napsal(a):

1*****
02. 06. 2014 | 12:21

to koukám napsal(a):

to prokop:
myslím, že povinnou maturitu z matematiky zrušil neprsatý ministr Vopěnka ,sám matematik :-)
02. 06. 2014 | 16:42

skeptický napsal(a):

Hodně se mluví o logice v matematice.
Slovo logos je od Slovo.Při výkladu by měli by začít výklad slovním příkladem,aby bylo jasné,na co je to dobré.Pak to vyjádřit geometricky,to je matematika v obrazech.

Bez toho je to jenom slepé mechanické šprtání postupu řešení nějakého typu rovnice,stvořené kdysi člověkem,který do toho viděl.

Tak děti,dneska budeme dělat Schroedingerovy rovnice.Pose.te se.

U zkoušky se zadá nějaká rovnice,a vyřeš to.Strategie je poznat typ rovnice,kterými vrátky se tam leze.Do tanku se otvírákem na konzervy nedostanu.Pak je to jen naučená taktika, ale logika tam nikde není vidět.Pořád je to abstraktní věda,jeden oslepne a doufá,že vyleze správný výsledek.
Pokud to člověk nepoužívá,devadesát procent lidí udělá zkoušku a za měsíc jen ví,že to existovalo.

Naštěstí skoro všechno se dá vyřešit celkem přesně graficky,to ale zase nikdo krom geometrů neví.
Tam totiž ti otcové od řešení museli začít.Tam je ta logika.
03. 06. 2014 | 16:43

Dornier napsal(a):

Mimo:
Zádrhel je v učitelích. Na ty malé děti ještě mají a látku ovládají. Ve vyšších třídách už si žáci nenechají něco jen tak nabulíkovat a tak se dříve či později provalí, že paní učitelka/pan učitel není zas až takový lumen a je po respektu.
04. 06. 2014 | 07:28

Marek Kobera napsal(a):

To Tomáš Zahradník:

" Kolikrát se mě spolužák zeptal „Tome, ty chápeš, co tam ten učitel dělá?“. Ne, nikdy jsem nevěděl, co učitel matematiky dělá. Buď proto, že to bylo příliš rychlé, nebo příliš lehké. Dokážete si to představit? Šest let, čtyřikrát týdně?
"

Ne, nedovedu. Nedovedu si představit, že zrovna Vy se hlásíte na Oxford.

Je naprosto běžné, že pro matematické definice se uvádějí motivace a pro matematické věty souvislosti, příklady a protipříklady. Není to otázka kdovíjakého času. Mí učitelé to dělávali. A vždy jsem věděl, co učitel matematiky dělá, minimálně na SŠ, ale vlastně s jednou výjimkou i na VŠ.

Ne, neskutečné. :-(
06. 06. 2014 | 22:57

Marek Kobera napsal(a):

To Dornier:

Ale jděte! Vy si skutečně myslíte, že byste dnešní studenti ohromil třeba svými znalostmi ložisek, že by uznali, že jste lumen? :-D
06. 06. 2014 | 23:52

pamet napsal(a):

Nebaví vás učit se pořád dokola tu samou

věc? Zkuste to jinak www.pametauceni.cz
24. 09. 2014 | 21:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy