Maturanti nejsou horší, než bývali (zatím)

04. 11. 2009 | 14:51
Přečteno 13345 krát
Celková úroveň výsledků maturitního vzdělávání se za 11 let prakticky nezměnila, výsledky středních škol jsou až překvapivě stabilní.

Je to v rozporu se všeobecným přesvědčením, že kvalita škol a zejména maturantů v poslední době silně upadá. Kde se takové přesvědčení bere jsem vysvětlil ve svých blozích Vzdělání a košíková; a Vzdělávání na vysokých školách. Základem mylného pocitu zhoršování je skutečnost, že za patnáct let se podíl nastupujících na vysoké školy v populačním ročníku zvýšil více než třikrát a že nyní jsou na vysokých školách studenti s kvalitami, s kterými dříve končili v učení.
 
Příčinou mylných představ o stavu našich škol je nepochybně i to, že objektivní informace chybějí. Ministryně školství Miroslava Kopicová v parlamentu uvedla Je ale naše školství kvalitní? Na tuto otázku nelze dnes jednoznačně odpovědět, neboť ani já, jako osoba odpovědná za řízení resortu školství, nemám k dispozici adekvátní údaje. Je škoda, že ministryně údaje nemá (když na to má celý ústav – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, jinak též CERMAT), a bylo by tedy jistě dobré vědět, podle čeho se tedy na ministerstvu  rozhoduje. V každém případě však bude užitečné zveřejnit informace, které má společnost Scio. Získali jsme je v rámci projektu Sonda maturant po 11 letech. Další podrobnosti zveřejníme na páteční tiskové konferenci (6. 11. v 10 hodin v baru Krásný ztráty v Náprstkova 10, Praha 1, zájemci, kteří se předem ohlásí na mailu (bkartous zavináč scio tečka cz), jsou vítáni).
 

Sonda maturant po 11 letech


Hlavním záměrem testování Sonda maturant po 11 letech bylo prověřit znalosti současných maturantů a porovnat je s výsledky celonárodního šetření Sonda Maturant 1998. Před jedenácti lety se do „Sondy“ zapojilo na 80 000 žáků, tehdejších maturantů na gymnáziích, středních odborných školách, integrovaných středních školách i na čtyřletých učilištích s maturitou. Projekt tehdy představoval přípravný krok ke státní maturitě. Stejné testy, stejná metodika, stejné postupy a téměř stejné doprovodné materiály jako před jedenácti lety byly použity pro maturanty současné. Středoškoláci z posledních ročníků absolvovali testy z  obecných studijních předpokladů, českého jazyka,  cizího jazyka (AJ a NJ) a matematiky.

V Sondě maturant po 11 letech bylo zastoupeno velice široké spektrum středních škol od gymnázií přes střední školy po střední odborná učiliště.  Pro hlavní srovnání výsledků mezi roky 1998 a 2009 porovnáváme pouze výsledky „spárovaných“ škol. Tedy těch škol, které se účastnily testování v obou letech. To umožňuje nejlépe popsat, jak se celá vzdělávací soustava vyvíjela. I když pochopitelně jde o omezený vzorek, který není zcela reprezentativní. V roce 2009 se testování účastnily jen školy, které se k tomu samy rozhodly, což rozhodně není náhodný výběr, o tom ostatně svědčí i to, že tento vzorek škol vykazoval v roce 1998 ve všech sledovaných předmětech mírně nadprůměrné výsledky. Z druhé strany vzorek zahrnuje všechny typy škol a jestliže jsme nějaké výrazné trendy zaznamenali na 88 školách, budou platit i obecně.

Pokud se nezajímáme o absolutní výsledky, ale pouze o změnu, ke které za 11 let došlo, je pro to vzorek 88 škol s více než 3300 žáky v roce 1998, resp. 4800 žáky v roce 2009 dostatečný, abychom mohli popsat základní trendy ve vývoji. Ostatně všechny uváděné závěry byly podrobeny i obvyklým statistickým testům z hlediska jejich spolehlivosti.

Pro srovnání: například v projektu PISA je v České republice testováno kolem 9000 žáků. Výzkumu TIMSS v roce 1999 ale už jen 3600 žáků.

Je ale pochopitelné, že je třeba velké opatrnosti pro práci s absolutními čísly (např. zda je zlepšení v angličtině větší či menší než zlepšení např. v OSP) a také při úvahách, které se vztahují na jednotlivé typy škol, zejména vzorek středních odborných učilišť je příliš malý.
 

Český jazyk


Čj
Čj


Uveďme dvě ukázky úloh. Úloha vůbec s největším zhoršením:

Ze kterého století pochází Kralická bible?
(A)     z   9. století
(B)     z 13. století
(C)     z 16. století
(D)     z 19. století

Mnozí jistě budou vyděšení, že správnou odpověď v roce 2009 znalo pouze 29 % maturantů. Nicméně už v roce 1998 to bylo jen 41% (což tehdy nikoho nezaujalo). Do 9. století Kralickou bibli v roce 2009 situuje 13 % maturantů, jakkoliv to pro někoho může být zdrcující zjištění, nejde o nic nového, v roce 1998 jich bylo 9 %. Snad nás může uklidnit, že variantu D volilo v obou letech méně než 1 % žáků.

K  zlepšení došlo např. u této úlohy:

V české literatuře se setkáme s podobnými básněmi (kaligram, jeho ukázka je v předchozí úloze) u autorů jednoho uměleckého směru 20. století. Kterého?
(A)     vitalismu
(B)     existencialismu
(C)     civilismu
(D)     poetismu

Zlepšení z 31 na 36 % úspěšných řešitelů (tedy zlepšení o 19 %).

Závěr: Výsledky v českém jazyce se za 11 let prakticky nezměnily, a to i přes větší podíl populačního ročníku, se kterým školy pracují. Na dílčí změny ve struktuře má zřejmě vliv spíše vývoj společenského kontextu než škola. Z podrobnější analýzy testů vyplývá malý posun směrem od znalostního (encyklopedického) pojetí literatury k obecnějším znalostem a k práci s textem.
 

Cizí jazyk


Aj
Aj


Závěr: Je zřejmé, že jazyková připravenost žáků se za jedenáct let celkově zlepšila, nezměnila se v němčině a znatelně a ve všech směrech se zlepšila v angličtině. Nevíme ovšem, jaký podíl na tomto zlepšení má škola a jaký jiné vlivy (cestování, internet, dostupnost anglických materiálů, stahování anglických filmů, počítačové hry apod.). Jakkoliv je zlepšení výsledků jazykového vzdělávání značné, je současný stav ještě daleko od ideálního, a to zejména u negymnaziálních středních škol.


 

Matematika


Ma
Ma


Závěr: Výsledky žáků v matematice se za jedenáct let celkově zhoršily. Asi polovinu tohoto zhoršení lze ovšem přičíst jejich nižší erudici při práci s čísly, způsobenou nástupem kalkulaček a počítačů, což žáky maturující v roce 1998 ještě nezasáhlo. Ke zhoršení s velkou pravděpodobností přispívá zvětšený podíl populace nastupující do maturitních oborů, který nemá pro zvládání matematiky potřebné předpoklady a patrně i klesající zájem žáků o matematiku a klesající počet hodin výuky. Pro to by hovořil i fakt, že zhoršení v matematice se týká jen některých typů úloh, u jiných naopak došlo k mírnému zlepšení. Jaký je skutečný vliv jednotlivých zmíněných faktorů nelze ze shromážděných dat zatím zjistit.
 

Obecné studijní předpoklady


Pro zajímavost uvádíme dvě úlohy. Úloha s vůbec největším zhoršením je tato:

K danému slovu vyberte to, které se nejvíce blíží k jeho opačnému významu. V úlohách jde často o odlišení velmi jemných významových rozdílů.

STRUČNÝ
(A)     zdlouhavý
(B)     obšírný
(C)     složitý
(D)     celkový
(E)     zajímavý

Zatímco v roce 1998 znalo přesný význam slova obšírný 45 % žáků, v roce 2009 to již bylo jen 34 %. Výsledek může být jistě zajímavý pro lingvisty, protože ukazuje, že slovo „obšírný“ mizí ze slovní zásoby mladých lidí. U dalších 9 úloh podobného typu totiž došlo ke zlepšení.

Následující úloha je z kvantitativní části testu:

1/2 - 1/3                                     0,2  

(A)       výraz vlevo je větší
(B)       výraz vpravo je větší
(C)       výrazy jsou si rovny
(D)       vztah mezi výrazy nelze podle zadání jednoznačně určit.

Nejde o nic jiného než o odečtení dvou zlomků a převod desetinného čísla na zlomek, tedy látku maximálně šesté třídy. Přesto znalo v roce 2009 správnou odpověď jen 76 % maturantů, nebo dramatičtěji řečeno, skoro čtvrtina maturantů neumí správně odečíst dva jednoduché zlomky. V roce 1998 však byla situace podobná, chybovalo 21,6 % maturantů. Jaké asi úlohy budou ve státní maturitě, pokud je má většina maturantů zvládnout?

OSP
OSP


Závěr: Zvýšený podíl maturantů v populačním ročníku by se měl projevit zhoršením (o cca 4 pb). Zlepšení o 4,2 pb je tak o více než 8 pb (což je 14 %) nad očekáváním. K vysvětlení celkového zlepšení v testu obecných studijních předpokladů nabízíme následující faktory: větší zkušenosti s testem obecných studijních předpokladů než měli před 11 lety; obecný růst schopnosti pracovat (rychle) s informacemi; zlepšené rodinné zázemí žáků (zatímco v roce 1998 mělo v daném vzorku alespoň jednoho rodiče s vysokoškolským vzdělání 29 % maturantů, v roce 2009 to už bylo 38 %); střední školy se ve své práci více věnují rozvoji obecných studijních předpokladů. Jaký je podíl uvedených faktorů zatím nevíme.

Souhrnné závěry


Za 11 let se ve výsledcích (Samozřejmě, že zde máme na mysli výsledky měřené našimi testy. Nelze vyloučit, že v  maturitním vzdělávání dochází k nějaký jiným, třeba i velmi významným změnám, které didaktickým testem neumíme zaznamenat. Možnosti didaktického testu jsou omezené.) našeho maturitního vzdělávání mnoho nezměnilo. Pokud bychom vývoj měli charakterizovat jediným slovem, znělo by STABILITA. Změny v jednotlivých předmětech jsou jen dílčí a v zásadě odpovídají očekávání. Čeština se nezměnila, proti zhoršení v matematice stojí zlepšení v angličtině, nejzajímavější je zlepšení obecných studijních předpokladů maturantů. Za pozornost ovšem stojí to, že vlastně vzhledem k nárůstu podílu maturantů v populačním ročníku mělo dojít ve všech předmětech ke zhoršení.

Porovnáme-li kvantitativní změny: nárůst podílu maturantů v populačním ročníku o 12 pb se změnami ve výsledcích (nejvíce v matematice o 6,8 pb) vidíme, že kvantitativní změny mají velkou převahu. K podobnému závěru o stabilitě výsledků škol musíme dojít, když v zásadě jen malé změny ve výsledcích porovnáme s tím, co vše se ve světě, který nás obklopuje, změnilo za posledních 11 let. Připomeňme jen, že v roce 1998 byly mobilní telefony a stejně jako internet vzácností, k 11. září 2001 zbývaly tři roky, neexistovalo euro a o ekonomické krizi nikdo nic netušil.

Na střední školy s maturitou nastupuje oproti roku 1998 o 26 % z populačního ročníku víc a na gymnáziích je dokonce podíl z populačního ročníku o  44 % větší, výběrovost gymnázií i středních škol se snižuje a na sledované školy nutně nastupují žáci se stále horšími předpoklady. A přesto je možné říci, že výsledky středních škol měřené znalostními testy se nezměnily. Zda to je výsledkem lepší práce škol, působením nových médií (internet) či jde o vliv změny vzdělanostní struktury rodičů, zatím nevíme. Pravděpodobně se na tom podílejí tyto, ale i další vlivy.

Celkově zjištění Sondy maturant po 11 letech jednoznačně vyvracejí všeobecné přesvědčení, že vzdělávání na našich středních školách se zhoršuje.

Ačkoliv vzorky, se kterými pracujeme, nejsou zcela reprezentativní, jsou dost velké na to, aby skutečnost s velkou mírou pravděpodobnosti odrážely. To ukazuje, že mnohá všeobecně přijímaná tvrzení o zhoršování kvality středoškolského vzdělávání jsou jen pouhé dohady. Bohužel řízení českého školství se může zakládat jen na těchto dohadech.

Jediné informace, které o stavu vývoje výsledků vzdělávání v České republice má MŠMT k dispozici, pocházejí z mezinárodních šetření TIMSS a PISA. Ale ty se nevěnují výsledkům maturantů. Výrazné zhoršení v mezinárodním šetření TIMSS jsme v roce 2007 zaznamenali u 4. a 8. tříd. Je možné, že se podobné výsledky objeví za několik let i ve výstupech středních škol. Pak ovšem nejpravděpodobnější vysvětlení je, že k chybám došlo již na předchozím stupni škol.

DODATEK - Vývoj středních škol 1998 až 2009


Během jedenácti let mezi roky 1998 a 2009 došlo ve středním školství k významným kvantitativním změnám, které vytvářejí důležitý kontext našeho srovnávání.

Zatímco v roce 1998 maturitu složilo asi 47 % z populačního ročníku, v roce 2009 se pohybujeme okolo 60 %. Přitom se ovšem absolutní počet maturantů dokonce trochu snížil, což je dáno tím, že se velmi výrazně snížily odpovídající věkové kohorty (ze 175 na 130 tisíc).

Musíme si uvědomit, že tyto změny se velmi významně promítají do maturitního vzdělávání. Zatímco v roce 1998 maturovalo na gymnáziích 13 % populačního ročníku, v roce 2009 to už bylo 19 %, což znamená nárůst o 44 % (100% = stav roku 1998). Je jasné, že výběr žáků gymnázií byl dříve výrazně přísnější a na gymnáziích celkově studovali žáci s lepšími předpoklady, vybraní podle přísnějších kritérií, než o jedenáct let později. To samé platí i pro ostatní střední školy, tam navíc došlo k tomu, že část nejschopnějších žáků, kteří by ještě v roce 1998 byli na negymnaziálních školách, se přesunula na gymnázia. Zatímco tedy na gymnáziích přibylo za jedenáct let značné množství slabších žáků, na negymnaziálních školách se podíl nejschopnějších žáků snížil a naopak přibyla nemalá část žáků se slabšími předpoklady.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

kolega Fyzik napsal(a):

Pane Steffl, dekuji za velmi solidni data a dobry pokus o jejich interpretaci.

Nebudu z toho delat dalekosahle zavery, nebudu prijimat rezolutni stanoviska, nejsem ministr skolstvi, jen vcelku uspesny fyzik.

Pokles u matematiky mne rmouti (emocionalne) a tesi nebot budu mit mensi konkurenci a ma prace bude vice cenena.

Jen bych rad vyjadril svou litost, ze podobnou analyzu neni schopen provest, zverejnit a zpopularizovat ten chumel linych statnich uredniku, ktere si na to platime na ministerstvu skolstvi. Nekdy mam chut zahodit civilizovanost a vletet jim tam se samopalem nebo aspon s vidlema. Proc si ty line lemply musim zivit?
04. 11. 2009 | 15:23

Jiří napsal(a):

"Základem mylného pocitu zhoršování je skutečnost, že za patnáct let se podíl nastupujících na vysoké školy v populačním ročníku zvýšil více než třikrát a že nyní jsou na vysokých školách studenti s kvalitami, s kterými dříve končili v učení."

To je naprosto bezkonkureční tvrzení; pokud student vysokoškolák odpovídá svými znalostmi apod. dřívejší "učňovské mládeži", kvalita škol a zejména maturantů pak prý neupadá (?!)
04. 11. 2009 | 15:54

neo napsal(a):

Jiří:

ne.

dřívější učňovská mládež ač jistých kvalit se neměla možnost dostat na VŠ :)
04. 11. 2009 | 16:13

Pepa 3 napsal(a):

Pane autore, Váš článek jsem přečetl s velkou pozorností. Velmi mne zarazil závěr, že zjištění Vaší sondy "jednoznačně vyvracejí všeobecné přesvědčení, že vzdělávání na našich středních školách se zhoršuje."
Víte, maturoval jsem v roce 1965 na tehdejší SVVŠ, dnešním gymnaziu. Když dnes srovnávám úroveň znalostí (například na základě různých televizních soutěžních pořadů mezi zástupci škol a pod.) tak se nestačím divit, jaké neznalosti se vůbec mohou mezi středoškoláky objevit. Ale Váš závěr je možná ovlivněn tím, že jste vycházel z roku 1998, kdy již u středních škol z finančních důvodů značně převládala kvantita - honba za počtem žáků - nad kvalitou. Z Vašeho článku na mne naprosto otřesně zapůsobila uváděná kvantitativní úloha, kde celá čtvrtina maturantů nedovede převést na společného jmenovatele naprosto jednoduché zlomky. Za nás nejen, že by takovíto žáci u maturity neuspěli, oni by k ní ani nebyli připuštěni. A ještě otřesnější je Váš závěr: "Jaké asi úlohy budou ve státní maturitě, pokud ji má většina maturantů zvládnout?" Skutečně to myslíte vážně? Je účelem střední školy získání pochybného papíru a nebo to, aby její absolventi něco uměli?
Jen tak mimochodem: Poslouchejte naše reportéry v rozhlase a v televizi, přečtěte si novinové články. V převážné míře vysokoškoláci, ale např. shoda podmětu s přísudkem jim neříká nic. Ale to nás neučili na vysoké škole, měli jsme to naprosto zažité již ze školy střední.
04. 11. 2009 | 16:19

neo napsal(a):

Pepa 3

snad poprvé mohu souhlasit:)
04. 11. 2009 | 16:21

ondrejsteffl napsal(a):

Pepa 3

A umíte latinsky? To v roce 1930 každý maturant uměl. Jenže tehdy maturovalo kolem 3 % populace.

Stejně jako mnozí další (Jiří, ale v diskusi přibudou další :-)) neodlišujete dvě věci:

A. Průměrnou úroveň vysokoškoláka - ta se nepochybně zhoršila, protože na VŠ jde asi desetkrát víc lidí než za Vašich let.

B. Celkovou úroveň vzdělanosti (těch ostatních), kteří tenkrát skončili na učňáku nebo zcela bez dalšího vzdělávání a dnes mají možnost se dál vzdělávat, někdy i na vysoké škole.

Nejpozoruhodnějším výsledkem Sondy maturant je, že na středních školách se nezhoršilo ani A, i když maturantů dost přibylo.
04. 11. 2009 | 16:30

Líný černý pes napsal(a):

to autor :

Probůh, neberte nám stárnoucím argumenty k tomu, že vše se v horší obrací a za našich madých let bývalo lépe ;)

Při porovnámí vyžadovaných maturitních znalostí z první republiky, mých a současných mám pocit, že dnes si studenti musí do hlav naskládat dvojnásobek toho, co bylo uloženo nám a asi čtyřnásobek požadovaných znalostí předválečné doby.
A hlavy jsou pořád stejně velké.
04. 11. 2009 | 16:41

Kanalnik napsal(a):

Zminene ulohy mi pripomnely moje leta studii na zakladni skole a na gymnaziu. Pri teto vzpmince se necitim prilis dobre - zejmena pokud si uvedomim styl vyuky v jednotlivych predmetech alias sedet na zadku, psat poznamky a memorovat, souvislost s praktickym zivotem minimalni.

Jsou otazky jako "Do jakeho smeru 20. stoleti patri kaligram?" ci "je opakem slova 'strucny' slovo "obsirny' ci 'zdlouhavy'?" skutecne vypovidajci o vzdelani a schopnosti maturantu existovat s prehledem v dnesni dobe a spolecnosti? Podle mne ne.

A to nemluvim o idealech, aspektech svedomi a charakteru cloveka.

Proste mi to prijde jakoby vzdelavaci system v CR zil vlstnim zivotem v nejakem vlastnim paralelnim svete.
04. 11. 2009 | 16:46

Veterán napsal(a):

Tak nám autor vlastně zdělil, že znalost humanitních oborů (čeština) zůstává stejná a znalost technická (matematika) se katastrofálně zhoršila.
Ještě nějaký čas a nikdo již nebude chápat funkčnost jednoduchých zařízení, natož umět vyvíjet nové. A asijský technik se střední školou bude přes supermoderní komunikační zařízení navigovat vysokoškolsky humanitně vzdělaného Čecha zaměstnaného jako poskoka, že má vytáhnout ten zelený díl a za skladu tam má dát nový.
Něco obdobného popsal Issac Asimov v Nadaci, kdy v krachující galaktické říši již nikdo nevěděl jak co funguje.
04. 11. 2009 | 17:18

ondrejsteffl napsal(a):

Veterán

"Ještě nějaký čas a nikdo již nebude chápat funkčnost jednoduchých zařízení, natož umět vyvíjet nové."

Počet (podíl) maturantů, kteří umí matematiku velice dobře, se nijak významně nezměnil. Jsou jen naředěni těmi, co jí umějí hůř. A bude to stejné, až budou mít maturitu všichni.

A mimochodem, kolik myslíte, že lidí na světě skutečně rozumí fungování mobilního telefonu? Asi jich není víc potřeba...
04. 11. 2009 | 17:43

suchec napsal(a):

Štefl:
Zrovna jsem na jedné základce viděl fakturu za ty Vaše soukromostátní nepovinně povinné SCIO testy (srovnávací, etc. etc.), které si de-facto vynucuje MŠMT.

BTW, lidé jsou jistě schopni v průměru zvládnout podstatně víc, než by ukazovaly statistiky z předválečného období, či 60-tých let, ale i tak souhlasím s Veteránem.

kolega Fyzik:
No, oni se tím ti úředníci na MŠMT přece nezabývají proto, aby takový Štefl a SCIO mělo výhodný outsourcovaný kšeft.
04. 11. 2009 | 17:53

Veterán napsal(a):

ondrejsteffl:

Váš názor by byl pravdivý jedině v případě, že budou existovat výběrové školy, kam se ti naředění nedostanou. Jestliže však stačí nadanému studentovi běžet na 50% svých schopností a vyniká nad okolím, kolik jich poběží na plno, zvlášť když je okolí bude označovat za šprty a pohrdat jimi.
A k vašemu příkladu s mobilním telefonem - laskavě se podívejte, kolik lidí do vývoje tyto firmy marně shání. Na manažerskou pozici se jim přihlásí kvanta lidí s mizernou kvalifikací a na technickou jednotlivci, nad jejichž úrovní také nevěřícně kroutí hlavou. Těch pár špiček si chrání jako oko v hlavě a přesto si je snaží vzájemně přetáhnout.
04. 11. 2009 | 18:06

ondrejsteffl napsal(a):

Suchec

"de-facto vynucuje MŠMT" a "výhodný outsourcovaný kšeft"

Žádnou outsourcovanou zakázku od MŠMT nemáme, naposledy jsme dělali testy Sondy maturant v roce 1999. A přijde mi až komické podezírat nás ze spolupráce s ministerstvem, se kterým už léta bojujeme, a které se nám leckde snaží házet klacky pod nohy

A všiml jste si, že MŠMT zřídilo CERMAT, což je svým způsobem konkurenční firma? Na rozdíl od Scia je ovšem placena z Vašich i mých daní, a tak nezáleží na tom, jak kvalitní věci dělá a kolik to stojí.
Asi jste viděl ve škole fakturu na nějaké testování, odhaduji že tak na 2 až 5 tisíc podle velikosti školy. V letech 2004 až 2008 CERMAT také testoval základní školy. Kdyby to školy platily, byly by faktury v průměru na 30 až 50 000 Kč. O kvalitě svědčí to, že v těch letech rostly objednávky našich testů (i když školy měly CERMAT „zadarmo“).

Pokud nám CERMAT či ministerstvo „pomáhá“, tak je to svojí neschopností a chybami. Což dělá ovšem dost často :-).
04. 11. 2009 | 18:22

ventos napsal(a):

Hmmm
"Pro hlavní srovnání výsledků mezi roky 1998 a 2009 porovnáváme pouze výsledky „spárovaných“ škol. Tedy těch škol, které se účastnily testování v obou letech"

zajímalo by mne, kolik od roku 98 přibylo soukromých středních škol vydávajících pochybné maturity v podstatě za peníze a které z výše uvedených důvodů nejsou zahrnuty

a když už jsme u toho, tak jak koresponduje nebo spíše nekoresponduje procentuální zastoupení jednotlivých typů testovaných škol s jejich skutečným zastoupením
04. 11. 2009 | 19:13

Učitel sš v první linii :-) napsal(a):

Pane Štefl, když začneme hliníku říkat "zlato", budeme jeden z nejbohatších států na světě a naše koruny budeme klidně moci takovým zlatem krýt. Otázka je, jestli si za ně pak ještě něco koupíme.
No a s maturitami je to stejné.
04. 11. 2009 | 21:26

Karel Mueller napsal(a):

Dobrý večer pane Štefl,

Váš příklad se zlomky mě přesvědčil o tom, že situace ja asi ještě tristnější, než jsme v předchozích debatách konstatovali.

Já jsem skutečně nepředpokládal, že čtvrtina maturantů, kteří půjdou určitě na VŠ, nedosahuje úrovně šesťáků ZŠ mé generace.
04. 11. 2009 | 22:34

poste.restante napsal(a):

ondrejsteffl:
Zdravím Vás a přeji hezký den.

Šlo by doplnit počty či zastoupení jednotlivých typů škol zahrnutých do srovnání a jejich podíl na výsledku. Nebo rovnou porovnat školy odpovídajícího typu?
Víte, tak nějak předpokládám, že na gymnáziích studovalo v r. 1998 i 2009 top skupina (percentil) příslušného ročníku. I když pravděpodobně došlo i na výběrových školách typu gymnázium vlivem navýšení počtu studentů k "naředění" těch špičkových, přesto si myslím, že zde by měl být propad minimální.
Pokud je ve Vašem vzorku škol gymnázií převaha, pak by to určitě výsledky ovlivnilo pozitivním směrem.

Na propadu matematiky se obecně shodujeme.
Z výsledků buducích srovnání po nástupu "reformních" ročníků mám docela obavy. Uvidíme.
04. 11. 2009 | 23:40

Daniel Munich napsal(a):

Velice zajímavý a v Česku unikátní sonda do toho, co se vlastně děje či neděje s naším vzdělávacím systémem. Je to nová a na dlouho asi jediná rozumná informace tohoto druhu. Je paradoxní, že s takovou věcí musí přijít soukromá firma, když za školství nese hlavní zodpovědnost stát (teď myslím nejen ministerstvo ale i kraje a obce), který má sklon držet školství pod kontrolou a financuje ho. Je absurdní, že se u nás dlouhá léta nekonečně diskutuje (a někdy ani to) a utrácí spousta peněz na přípravu sporných státních maturit, když mnohem důležitější a levnější by bylo pravidelné výběrové testování vzorku všech druhů škol a jejich žáků. Bez informací z takových šetření budou veškeré debaty (včetně těchto na blogu) o kvalitě školství a intelektuálních rozdílech generací studentů jen mlácením slámy a neukotvenou změtí individuálních dojmů a ykreslených osobních zkušeností.
Ve světě se přitom taková šetření běžně dělají. Na vzorku škol se testují kohorty žáků tak, jak postupně procházejí celým vzdělávacím systémem. S takovými daty se potom dá něco rozumného zkoumat. Díky tomu se jak veřejnost, která ze svých daní vzdělávací systém platí, tak ti co mají vzdělávací systém na úřadech řídit a financovat mohou dozvědět spoustu důležitých věci o tom co je v systému dobré a co špatné, co funguje a co ne a je třeba změnit. Jen namátkou uvedu pár otázek, na které dnes u nás nelze věrohodně odpovědět:

1. Přináší bolestné zavádění rámcových vzdělávacích programů na základních a středních školách skutečně výrazné zlepšení vzdělanosti, jak se od toho očekávalo?

2.Jsou gymnázia skutečně o tolik lepší než jiné školy nebo jsou dobré výsledky absolventů gymnázií především důsledkem toho, že na gymnázia dobří žáci již vstupují?

3.Pomáhá systém učitelských asistentů?

4. Zlepšuje se či zhoršuje kvalita základních a středních škol?

5. Které děti čelí největšímu riziku toho, že nestačí tempu výuky a čím to je?

6.Do jaké míry vzdělávací výsledky ovlivňuje škola, rodiče a spolužáci?

7. K čemu vede selekce žáků do osmi, šesti a čtyřletých gymnázií? Jaké jsou pozitovní a negativní důsledky?

8. Jak důležitý je přístup žáků k počítačům a internetu ve školách?

9. Pomáhají školy více v oblastech se slabým sociálním a ekonomickým zázemím žáků?

Proč takové věci dostatečně nezajímají naše učitele, školské úředníky a dokonce ani velice rozsáhlou akademickou obec kolem pedagogických fakult? Jestliže nejsou žádná data, kvalitní výzkum v této oblasti aby potom člověk hledal špendlíkem. A systém o kterém nemáme základní informace nemůžeme na základě dojmů dohadů a skazek typu jedna paní povídala ani dobře řídit. Auto je proti vzdělávacímu systému hračka, ale zkuste ho řídit s klapkou na očích. Nejde přitom o maličkost. Stát ročně vydává na základní a střední školství desítky miliard korun a skryté ztráty způsobené nekvalitním vzděláním budou řádově ještě vyšší.
Někdy mám pocit, že lidé raději žijí ve sladkém nevědomí v obavách, že by se mohli něco nepříjemného dozvědět. Stát právě zakládá Technologickou agenturu, která by měla začít financovat aplikovaný výzkum. Je jistá, byť malá naděje, že se v této oblasti společenského a navýsost aplikovaného výzkumu začne konečně něco rozumného dít.

Svou polévku na podobné téma si zde dovolím přihřát odkazem na můj starší blog na
http://blog.aktualne.centru...
04. 11. 2009 | 23:41

Jméno napsal(a):

Autor opomenul, že testy obecných studijních předpokladů ovlivňují přijímací zkoušky na VŠ - tam je SCIO často jako jedno z kritérií a tak má testy téměř každý současný maturant nacvičené.
04. 11. 2009 | 23:49

Pacík napsal(a):

Žasnu, zítra ráno, až půjdu opět učit, přesvědčím se, jsem-li opravdu v Česku a učím na střední škole. Pokud jsem pochopil obsah článku, kvalita čezkého školství neklesá, pouze se zhoršuje úroveň studentů. Raději nekomentuji. Na závěr uvedu jednu skutečnou perlu: Zkouším jednoho budoucího strojaře: Jaké znáte barevné kovy? Měď, zinek, dural… A jakou mají chemickou značku? Cu, Zn, na dural si nemůžu vzpomenout, odpovídá. Nemohla by to být Du, napovídám. Je to Du, už jsem si vzpomněl, odpovídá budoucí strojař.
05. 11. 2009 | 00:09

Martin napsal(a):

Už mi tedy začíná svítat, proč maturant nezvládá vypočítat RPSN, když ztrácí čas nepotřebnými záležitostmi typu "Ze kterého století pochází Kralická bible?" a "V české literatuře se setkáme s podobnými básněmi (kaligram, jeho ukázka je v předchozí úloze) u autorů jednoho uměleckého směru 20. století. Kterého?"
05. 11. 2009 | 00:22

Jan Vaculík napsal(a):

Nikoho neudiví, že škola má podobnou tendenci jako armáda, která se připravuje vždy na tu minulou válku. Měřit vývoj znalostí vzhledem k postupujícímu času je ošidné: když budu znalost literatury zjišťovat otázkou na Vrchlického, tak zřejmě zjištím, že od dob Vrchlického znalost literatury soustavně upadá.
Nemám nic proti vučování "klasickým" znalostem, ale nemůžeme ignorovat, že dnesšní děcka umí to, co my jsme v jejich věku neuměli:
- ovládají práci s počítačem a vůbec se všema věcma, které obsahují mikropocesor a pár tlačítek (což vede k tomu, že způsob jejich ovládání se neřídí podle přírodních zákonů či sntardních technických zásad, ale podle libovůle programátora);
- dovedou používat internet, což je na jedné straně třebas schopnost vybudovat si tam identitu a udržovat ji (www stránky, Facebook atd.), na straně druhé taky schopnost prokousávat se nehoráznými kvanty dat, kterými nás internet zahlcuje; třídit je a nelézat v nich smysl.
Jistěže, neumí to všichni stejně dobře, ale na misku dovedností na pomyslných váhách to rozhodně patří. Je jasné, že páně Šeflův průzkum to nemohl ani při nejlepší vůli zahrnout.
05. 11. 2009 | 00:50

ondrejsteffl napsal(a):

to Karel Mueller
„Já jsem skutečně nepředpokládal, že čtvrtina maturantů, kteří půjdou určitě na VŠ, nedosahuje úrovně šesťáků ZŠ mé generace. „

Asi jste stejně jako já chodil do dobrých škol. Od roku 1976, kdy jsme se začal věnovat vzdělávání jsem se řadu let hrozil, co všechno žáci neumějí. Vždyť přece všichni mí spolužáci to uměli… Až, když jsme se dostal k objektivním souhrnným datům, pochopil jsem, jak to je. Představa, že všichni (většina) žáci ze školy umějí, to co by umět měli, je mylná, vždycky byla mylná a nejspíš i navěky mylná bude.

Jsme si zcela jist, že už v roce třeba 1972, kdy jsem já maturoval bylo nejmíň 5 % maturantů, kteří by tu úlohy se zlomky taky zvrtalo. Spíš jich ale bylo 10 %. Letos jich je 24 %, ale taky maturuje dvakrát víc dětí.

Možná, že situace je, jak píšete tristní. Ale taková byla vždycky. Což jistě nic nemění na tom, že je třeba vynakládat veškeré úsilí, aby se zlepšila.
05. 11. 2009 | 01:02

Jan Vaculík napsal(a):

Pacík
Měď, zinek, dural - to není tak špatná odpověď. Kdyby ještě znal, kolik stojí 1kg toho či onoho, třeba by to i vyvážilo neznalost chemických značek.

Taky mě napadá otázka: a řekl těm žáčkům někdo, z čeho se dural skládá? Kdyby byli měli možnost, aby si v ruce zkusili ohnout kus duralového drátu a kus drátu z čistého hliníku, asi by si to už víckrát nespletli.

Nám paní učitelka Králíčková připomněla tehdy živou scénku Felixe Holcmana, který se shání po "aluminiovém" klíčku. A vysvětlili jsme si k tomu, že klíček z čistého hliníku by nám asi moc dobře nesloužil. A bylo to - to si každý zapamatoval jednou provždy.
05. 11. 2009 | 01:03

Jan Vaculík napsal(a):

Hu - vidím svůj předminulý příspěvek: omlouvám se za pár překlepů, ale hlavně panu Štefflovi za zkomolení jména...
05. 11. 2009 | 01:13

poste.restante napsal(a):

Daniel Munich:
Odpovědi na otázky Vámi nastolené by snad měly v první řadě zajímat MŠMT, vládu či alespoň poslance ze školského výboru, ne?
Nedomníváte se snad, že by učitelé v terénu měli kromě ŠVP vypracovávat také koncepční materiály?

O tom, že uvedené otázky silně zajímají učitele ovšem vůbec nepochybujte. Oni totiž žijí v realitě a nikoli snových představách úředníků. Oni vědí, "které děti nestačí tempu výuky" a ti dobří učitelé se i zajímají o to, proč. Denně musí řešit důsledky špatných rozhodnutí (ne)odpovědných politiků a tak se vcelku logicky pídí i po příčinách ve snaze je ovlivnit. Třeba státní maturity, ŠVP či tři přihlášky na SŠ, to jsou tedy díla.
Mimochodem, co je to učitelský asistent? - Tedy, ne že bych nevěděl, jenom jsem ještě žádného neviděl. :-)

Jan Vaculík:
Škola VŽDY připravuje pro budoucnost. Připravuje dobře či špatně, ale pro budoucnost.
Srovnávat znalosti literatury v době, kdy patnáctiletý žák se chlubí, že ještě nepřečetl ani jednu knihu, je dozajista ošidné. Ovšem srovnávat znalosti trojčlenky, krácení zlomků či Ohmova zákona lze vcelku snadno.

Pan Štefl uvedl data, která uvedl a srovnává to, co lze srovnávat. Neřekl bych, že ambicí jeho článku bylo hodnotit a už vůbec bych mu nevyčítal, že nezahrnul do srovnání něco, co v testech nebylo, i když si možná myslíte, že to tam patří.

Dnešní děti sice umí zmáčknout zelené tlačítko s telefonkem na mobilu, ale neumí udělat stojku či kotoul vzad. Anebo ovázat zranění hrudníku či dát umělé dýchání, protože branná výchova prý byla totalitní přežitek.

O schopnosti dětí "třídit a nalézat smysl" v informacích na internetu si dovoluji hrubě pochybovat. Učím IVT na střední škole.
05. 11. 2009 | 01:22

ondrejsteffl napsal(a):

to poste.restante

Vzorek je poněkud vychýlen směrem ke gymnáziím, ale SOŠ je dost, SOU málo. Celou podrobnou zprávu včetně těchto a dalších údajů dám k dispozici v pátek večer po tiskovce. Oni by nám tam jinak nepřišli novináři.

„Z výsledků buducích srovnání po nástupu "reformních" ročníků mám docela obavy.
Uvidíme.“
Hloupé je, jak to píše dál pan Munich, že MŠMT nic neuvidí, neb k tomu nemá data.
05. 11. 2009 | 01:28

ondrejsteffl napsal(a):

Daniel Munich napsal(a):

„Je paradoxní, že s takovou věcí musí přijít soukromá firma“
Nabízíme ministerstvu, že to uděláme ještě jednou a pořádně na reprezentativním vzorku (Sonda maturant po 12 letech), cca za tisícinu částky, co bude stát maturita. Ale mšmt, zdá se nechce…

„Díky tomu se jak veřejnost, která ze svých daní vzdělávací systém platí, tak ti co mají vzdělávací systém na úřadech řídit a financovat mohou dozvědět spoustu důležitých věci o tom co je v systému dobré a co špatné, co funguje a co ne a je třeba změnit.“

Ale to zajímá jen málokoho, navíc by se s takovými informacemi mohlo ukázat, že některé projekty, z kterých někteří žijí, jsou úplně zbytečné.

K některým Vašim otázkám:

„1. Přináší bolestné zavádění rámcových vzdělávacích programů na základních a středních školách skutečně výrazné zlepšení vzdělanosti, jak se od toho očekávalo? „
To se ovšem nedozvíme, protože mšmt nezmapovalo výchozí stav a jedna ani nějak verifikovatelně nepopsalo, jak to zlepšení bude vypadat.

„2.Jsou gymnázia skutečně o tolik lepší než jiné školy nebo jsou dobré výsledky absolventů gymnázií především důsledkem toho, že na gymnázia dobří žáci již vstupují?“
Na to Scio data má.

„4. Zlepšuje se či zhoršuje kvalita základních a středních škol?“
Něco jako byla tato Sonda budeme v dalších letech dělat i pro ZŠ

„6.Do jaké míry vzdělávací výsledky ovlivňuje škola, rodiče a spolužáci?“
To postupně upřesňujeme. Zdá se, že roste vliv spolužáků a rodiny a klesá vliv školy.

„9. Pomáhají školy více v oblastech se slabým sociálním a ekonomickým zázemím žáků?“
Nepomáhají! Tedy někde možná ano, ale v souhrnu ne.

„Auto je proti vzdělávacímu systému hračka, ale zkuste ho řídit s klapkou na očích.“
Ano, školství je už řadu let řízeno poslepu.
05. 11. 2009 | 01:29

ondrejsteffl napsal(a):

Jméno napsal(a):

„Autor opomenul, že testy obecných studijních předpokladů ovlivňují přijímací zkoušky na VŠ - tam je SCIO často jako jedno z kritérií a tak má testy téměř každý současný maturant nacvičené.“

Neopomenul, je to ve 4. řádku pod příslušným grafem. A zkušenost má jen menší část maturantů. Bohužel vliv tohoto faktoru neumíme přesně odhadnout.
05. 11. 2009 | 01:29

ondrejsteffl napsal(a):

Pacík napsal(a):

„Je to Du, už jsem si vzpomněl, odpovídá budoucí strojař.“ Takové historky jsou zábavné, znám jich spoustu ze svého mládí a podobné mi vyprávěl i můj otec, ale kvalitě vzdělávání neříkají nic.
05. 11. 2009 | 01:30

ondrejsteffl napsal(a):

Martin napsal(a):

„Už mi tedy začíná svítat, proč maturant nezvládá vypočítat RPSN, když ztrácí čas nepotřebnými záležitostmi typu "Ze kterého století pochází Kralická bible?"“

V tom s Vámi spíše souhlasím. Proč se vlastně učí česká literatura, to by jistě bylo na samostatný blog. Nicméně v testech musí být hlavně to, co se učí. A tohle se učí. V Sondě je ovšem i řada rozumnějších otázek.
05. 11. 2009 | 01:31

ondrejsteffl napsal(a):

Jan Vaculík napsal(a):

„Nemám nic proti vyučování "klasickým" znalostem, ale nemůžeme ignorovat, že dnešní děcka umí to, co my jsme v jejich věku neuměli…
Jistěže, neumí to všichni stejně dobře, ale na misku dovedností na pomyslných váhách to rozhodně patří.“

Ano říkáte to přesně. Mnozí to bohužel ignorují
05. 11. 2009 | 01:31

poste.restante napsal(a):

Daniel Munich:
Přečetl jsem si Váš příspěvek ještě jednou a pozorněji a myslím, že Vám dlužím omluvu.
Napsal jste "Je paradoxní, že s takovou věcí musí přijít soukromá firma, když za školství nese hlavní zodpovědnost stát (teď myslím nejen ministerstvo ale i kraje a obce), který má sklon držet školství pod kontrolou a financuje ho. atd."

Uvod Vašeho příspěvku mi "odroloval" mimo obrazovku a já si toho nevšiml. To je tak, když člověk tvoří prezentaci, vypaluje CD-čko a ještě vkládá příspěvky na dvou serverech současně.

Takže ještě jednou se omlouvám za neodůvodněnou příkrost mé reakce.
05. 11. 2009 | 01:47

naivka napsal(a):

"studovala" jsem na gymnáziu. tehdy toto gymnázium bylo v žebříčku "top" hodnoceno jako druhé nejžádanější v praze. mým třídním učitelem byl profesor, který zároveň měl významné aktivity v akademii věd. na moji bývalou třídu ráda vzpomínám. cítila jsem tam zvláštní "médium" - inteligenci mezi mými spolužáky. podle dosažených výsledků v maturitním ročníku byla moje třída hodnocena jako nejlepší v dosavadní historii této školy.
právě letos na jaře jsme měli s mými bývalými spolužáky setkání. téměř všichni vystudovali vysoké školy a někteří z nich zastávají vynikající pozice ve svých zaměstnáních. jedné věci jsem si však nemohla nevšimnout. téměř nikdo z nich neumí žít. mnoho z nich je rozvedených nebo v manželství nespokojených. každý pije alespoň v malé míře alkohol. málo se usmívají. společnost, kterou spoluvytváříme i my, bývalí spolužáci jedné z nejprestižnějších středních škol, nenaplnila ty naděje, které snad v našich rukách jsme každý jeden znás měli... osobně mě výsledky znalostí maturantů tolik nezajímají, jako to, jací ze škol vyjdou lidé.

p.s. vzhledem k narůstající devalvaci morálních hodnot bych na školách zavedla dva důležité předměty, výchovu k občanství a člověčenství. možná i ty znalosti matematiky by pak v konečném důsledku byly uspokojivější....

hezký den.
05. 11. 2009 | 04:34

žena napsal(a):

Dobrý den, naprosto souhlasím s paní Naivkou.
Včera ve zprávách bylo uvedeno, že do dvou až tří let by se neměly dívat na televizi, protože jsou potom agresivnější.

Vzrůstá agresivita, neúcta, nespokojenost, nedorozumění, hamižnost...

Podle mého názoru by měl být ve všech typech škol a učňáků předmět LIDSTVÍ.

Vyučovalo by se tam moudrosti starých Toltéků- Don Miguel Ruiz (a Janet Mills):
Toltécká kniha moudrosti - Hlas poznání
Čtyři dohody (vyšla i pracovní kniha)
Láska, vztahy a přátelství
Vyšlo i Přestaň se bát od téhož autora, ale zaznamenala to paní M.C.Nelson, podle mého názoru jsou srozumitelnější ty, co zpracovala J.Mills)

K tomu jako povinnou četbu bych do předmětu lidství doporučila:
- Nenechte sebou manipulovat (jméno autorky si nevzpomínám, ale až mi bude kniha vrácena, jméno doplním)

- Úspěch jsi TY aneb několik nezištných rad pana Dala Carnegieho

- životopisy - pan Yacocca a další

- Citové vydírání - Jak ho rozpoznat a ubránit se mu (S.Forwardová, D.Frazierová)

- Umění motivovat - cesta kúspěch (CH. Harvey)

- Asertivitou proti stresu (J.Praško, H.Prašková)

- Jak si navzájem LÉPE porozumíme (j.Křivohlavý)

Ještě se k tomuto tématu vrátím - už mi chybí síly a těch knížek, které jsem nezmínila je celkem dost.
Takže dnes na závěr doporučuju:

TO SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ !
(=životopis Richarda P. Feynmana - nositele Nobelovy ceny za fyziku.. Fakt skvělé a moc dobře se to čte.)

Podle mého názoru by bylo dobré na všech školách i učňácích seznamovat děti s filosofií a různými typy náboženství.
Pro tento účel doporučuji:
Ubaldo Nicola - OBRAZOVÉ DĚJINY FILOZOFIE

Smith (přesné jméno si nevybavuji, někam jsem předevčírem tuto knihu zašantročila, ale jak ji objevím, dodám celé jméno)- SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ
Jo a v předmětu lidství bych vřele doporučila výchovu dětí pro život podle knihy John Gray - MUŽI JSOU Z MARSU, ŽENY Z VENUŠE, taky Mars a Venuše si spolu začínají - taky J.Gray. Mně si líbilo i PROČ MUŽI NEPOSLOUCHAJÍ A ŽENY NEUMÍ ČÍST V MAPÁCH.
(to vše jsme už napsala u pana Buriana).

Podle mého názoru by prioritou měla být snaha už od mala učit děti vztahům,souvislostem,logice, používání zdravého rozumu a soužití.
05. 11. 2009 | 07:06

hk136 napsal(a):

Pane autore.
V jedné reakci píšete: "Počet (podíl) maturantů, kteří umí matematiku velice dobře, se nijak významně nezměnil. Jsou jen naředěni těmi, co jí umějí hůř. A bude to stejné, až budou mít maturitu všichni"
1. Počet není totéž co podíl (čtvrtá třída ZŠ, dříve třetí). Předpokládám, že sloupečky odpovídají spíše podílu.
2. Podíl maturantů (kteří umí matematiku) klesl výrazně (to je alespoň vidět z obrázku: fialové sloupečky jsou o 3-5 procentních bodů nižší než černé rámečky (v kategoriích nad poloviční úspěšnost); to je pokles o cca 30-50%)
05. 11. 2009 | 08:05

POLI napsal(a):

Nemyslím si, že dřív bylo míň chytrých lidí, ale bylo méňe středních škol.
05. 11. 2009 | 08:12

hk136 napsal(a):

Pro paní ženu:
1. Výchova k občanství a věci na podobný způsob na školách jsou a v rozsahu větším než bývaly dřív.
2. Vy máte vydavatelství a to co jste předložila je jeho produkce? Vaše rady mi totiž připomínají doporučení Tomáše Houšky z jeho knih.
3. "- životopisy - pan Yacocca a další": Třeba Heinrich Himmler?
05. 11. 2009 | 08:13

el napsal(a):

Důležité je tohle: "V roce 2009 se testování účastnily jen školy, které se k tomu samy rozhodly, což rozhodně není náhodný výběr, o tom ostatně svědčí i to, že tento vzorek škol vykazoval v roce 1998 ve všech sledovaných předmětech mírně nadprůměrné výsledky." Takže celá analýza mi říká jen to, že u nás existují školy, které si svou úroveň udržely.
05. 11. 2009 | 08:13

Degustátor napsal(a):

Pan Ondřej Šteffl nalhává něco sobě i ostatním. Naše škola nepokročila, ale srovnala se s úrovní jiných zemí, které byly kdysi za námi. Jsem všemi deseti pro státní maturity, které do jisté míry znemožní podobné kšefty (převážně na soukromých školách), jaké se děly nař. v Plzni.
05. 11. 2009 | 08:31

žena napsal(a):

Pro hk136:
TO SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ !
(=životopis Richarda P. Feynmana - nositele Nobelovy ceny za fyziku.. Fakt skvělé a moc dobře se to čte.)

Rovnou jsem si pomohla mnou doporučenou knihou.

1. Neměla jsem na mysli občanskou nauku, ale opravdu předmět, kde by se vyučovalo moudrosti Toltéků.
Jak si vysvětlujete nářky kantorů na chování žáků, už téměř absenci úcty ke starším lidem, nedostatkem soucitu, tolerance, zdravého rozumu...

2. Nemám žádné vydavatelství a ani nikoho známého, kdo by vydával. Vypsala jsem pár knih, ze kterých by mohla vycházet výuka lidství.

3. Víte, já jsem životopis Heinricha Himmlera nečetla. Nepatřím k lidem, kteří zakazují četbu určitých knih. Téměř vždy se člověk může zamyslet, chce-li jít obdobnou cestou, co je dobré a co ne, diskutovat o tom...

Jsem přesvědčená, že kdyby se děti dozvěděli více o jednitlivých náboženstvích a kdyby pak se vedly diskuse o myšlenkách Ježíšových, Buddhy..., vedlo by to k větší toleranci a lepšímu soužití.
Jsem přívržencem taoismu - to jen pro Vaši informaci.

Věřím, že kdybychom se vydali ve výuce touto cestou, kvalita našeho života by se zlepšila a byli bychom šťastnější.
Hezký den.
05. 11. 2009 | 08:55

žena napsal(a):

Omlouvám se za chyby, samozřejmě:
kdyby se děti dozvěděly více i jednotlivých náboženstvích...
05. 11. 2009 | 08:59

žena napsal(a):

A pro seznámení se s moudrostí starých Toltéků vřele doporučuji vystoupení pana Duška Čtyři dohody.

Příjemnou zábavu. Mějte se krásně.
05. 11. 2009 | 09:28

Perník napsal(a):

Ondřej Šteffl -
"Jsme si zcela jist, že už v roce třeba 1972, kdy jsem já maturoval bylo nejmíň 5 % maturantů, kteří by tu úlohy se zlomky taky zvrtalo. Spíš jich ale bylo 10 %. Letos jich je 24 %, ale taky maturuje dvakrát víc dětí."

No ale že maturuje dvakrát víc dětí neznamená, že se procento nevědoucích musí dvakrát zvětšit, maximálně by se měl dvakrát zvětšit počet dětí, kteří to nezvládnou, ale ne poměr...
05. 11. 2009 | 11:08

Jan Vaculík napsal(a):

Poste Restante (01:22)
Ano, škola BY MĚLA připravovat pro budoucnost a tu a tam to některý učitel snad i dělá, ale já mám pocit, že jednou z hlavních nemocí je právě to, že připravuje spíš na tu příslovečnou minulou válku. Myslel jsem, že jsem to předtím vyjádřil srozumitelně... Ale hlavně: o dětech, které učíte, se vyjadřujete dost přezíravě a možná nedokážete ocenit jejich kvality, pokud nejsou podle Vašich představ. Nebyl by čas myslet na změnu povolání?

Sám jsem přesvědčen o tom, že knížka v našem životě hraje nezastupitelnou úlohu, ale na druhé straně - to, že děti málo čtou, v tom přece nemůžete vidět nějaký úpadek. To je prostě přirozený důsledek toho, že dnes k nim informace proudí tolika rozličnými kanály!

Krácení zlomků uznávám jako jeden z důležitých kroků v užitečném cvičení rozumu. Přiznejme si, že celá SŠ matematika pro 99% našich absolventů opravdu nemá žádný jiný význam, než že tříbí mysl. (Pracuju 30 let jako technik v inženýrském oboru: matematika je dobrá věc a mám ji moc rád, ale v praxi většině z nás opravdu postačí trojčlenka.)

Jenže: Klasická technika se řídila přírodními zákony; například vypouštěcí kohout na kotli musel být dole a basta. Oproti tomu dneska ovládání většiny přístrojů od mobilního telefonu až po PC je uspořádáno podle toho, jak jejich tvůrcům v dané chvíli harašilo na věži. Uživatel se skrz všecka menu musí proklikat "intuitivně", a když sleduju naše děti (ale i mladší kolegy v práci) a vidím, jak jim to jde, tak mám pocit, že moje veškeré ve škole nabyté klasické znalosti jsou tady spíš na závadu.

Takže si kladu otázku: Pokud si máme tříbit rozum tak, aby nám to v životě k něčemu bylo, není DNESKA UŽ OPĚT užitečnější tříbit si jej na literatuře (která je postavena na tom, jak kdy komu harašilo na věži) než na matematice (která je o přírodních zákonech)?
05. 11. 2009 | 13:00

ondrejsteffl napsal(a):

naivka a žena

„vzhledem k narůstající devalvaci morálních hodnot bych na školách zavedla dva důležité předměty, výchovu k občanství a člověčenství. možná i ty znalosti matematiky by pak v konečném důsledku byly uspokojivější....“
V tom s Vámi souhlasím. Také si nemyslím, že výsledky výuky matematiky jsou pro naši budoucnost klíčové. Možná jsou dokonce zcela nepodstatné. Jak jsem již jednou psal.
Pro dobu, kdy budou současní žáci na vrcholu sil např. v roce 2038, pokládám za jisté jediné dvě věci:

1) bude třeba se učit celý život. Proto je tak důležité, aby děti měli školu rády a učení bylo smysluplné. A je to důležitější, než co se naučí, protože my dnes nevím, zda to budou v roce 2039 potřebovat.

2) škola by měla vychovávat slušné lidi. Dost možná, že v roce 2038 už přežijí ti neslušní, ale přesto pokládám morální apel na školu za klíčový. Mnohé rodiny nevychovávají a nikdo jiný než škola to udělat nemůže. A proto je důležitější, aby škola vychovávala než aby vzdělávala.
05. 11. 2009 | 13:02

ondrejsteffl napsal(a):

žena

TO SNAD NEMYSLÍTE VÁŽNĚ !
Ano ta patří k mým nejoblíbenějším.
05. 11. 2009 | 13:03

ondrejsteffl napsal(a):

POLI napsal(a):
„Nemyslím si, že dřív bylo míň chytrých lidí, ale bylo méně středních škol. „
Ale někteří jiní zřejmě mají dojem, že chytrých lidí je míň teď.
05. 11. 2009 | 13:03

ondrejsteffl napsal(a):

hk136 napsal(a):
„Výchova k občanství a věci na podobný způsob na školách jsou a v rozsahu větším než bývaly dřív.“

Pokud si představujete, že výsledky Výchovy k občanství jsou dány rozsahem výuky, asi si s paní ženou nerozumíte. Jde o výchovu. Ta by měla být trvalá. Bohužel většina současné školy na výchovu rezignovala.
05. 11. 2009 | 13:04

ondrejsteffl napsal(a):

el napsal(a):

„Takže celá analýza mi říká jen to, že u nás existují školy, které si svou úroveň udržely. „
Omlouvám se, že zveřejněné není úplné. Struktura zúčastněných škol (od dobrých po velmi slabé) ukazuje, mj. že si svoji úroveň „udržely“ i slabé školy.
05. 11. 2009 | 13:04

ondrejsteffl napsal(a):

Degustátor napsal(a):

„Pan Ondřej Šteffl nalhává něco sobě i ostatním. Naše škola nepokročila, ale srovnala se s úrovní jiných zemí, které byly kdysi za námi.“

Které země máte na mysli? A hlavně, jak se ve Vašem životě projevuje to, že naše škola měla náskok? Máte radost ze svých spoluobčanů? Jsme národem slušných a vychovaných lidí? Jsme na špici technologického vývoje? A jakým vzděláním prošli ti, kteří Váš náskok ztratili?
Snad máte na mysli náš dřívější náskok v lepší znalosti Kralické bible.

„Jsem všemi deseti pro státní maturity, které do jisté míry znemožní podobné kšefty (převážně na soukromých školách), jaké se děly např. v Plzni.“

Nic takového neznemožní, budou probíhat na školách za dozoru vlastních kantorů.
05. 11. 2009 | 13:07

ondrejsteffl napsal(a):

Perník napsal(a):
„No ale že maturuje dvakrát víc dětí neznamená, že se procento nevědoucích musí dvakrát zvětšit, maximálně by se měl dvakrát zvětšit počet dětí, kteří to nezvládnou, ale ne poměr... „

To máte jistě pravdu. Trochu neobratně jsem chtěl jen upozornit na to, že si někteří silně idealizují dřívější stav.
05. 11. 2009 | 13:08

žena napsal(a):

Jan Vaculík:
Kladete otázku:
Pokud si máme tříbit rozum tak, aby nám to v životě k něčemu bylo, není DNESKA UŽ OPĚT užitečnější tříbit si jej na literatuře (která je postavena na tom, jak kdy komu harašilo na věži) než na matematice (která je o přírodních zákonech)?

Podle mého názoru je problém v tom, že se staví na informacích a vědomostech a nikoliv na vztazích a souvislostech.

Znalost přírodních zákonů bych brala mezi základní znalosti.
A co se týká matematiky - pan Klán je nejen matematik, ale i filosof.

Tříbit si mozek lze různými způsoby. Důležité je hlavně NAUČIT SE ŽÍT JAKO HOMO SAPIENS.
05. 11. 2009 | 13:14

Miloslav Pouzar napsal(a):

Vypovídací hodnota testů závisí na tom co opravdu testují - znalost nebo neznalost století ve kterém vznikla Kralická bible nevypovídá o ničem. Největší slabinou současných maturantů je, že si nepamatují důlěžité věci (neumí odlišit podstatné od nepodstatného a nahodile si pamatují nebo nepamatují něco..) a věci, které si pamatují neumí zasadit do kontextu. Otázka na Kralickou bibli by něco testovala snad pouze jako otázka kontextuální - např. seřaďte podle doby vzniku - Kosmova kronika, Dalimilova kronika, Kralická bible. Tak jak je položena v testu je k ničemu. Na základě odpovědí na podobně formulované otázky si opravdu nemůžeme udělat reálný obrázek o úrovni školství...
05. 11. 2009 | 13:20

hk136 napsal(a):

Pro paní ženu a nejen pro ni:
Vztahy a souvislosti jsou vztahy či souvislosti mezi něčím... To něco jsou právě informace a vědomosti. Vztahy jsou jako strany ve čtverci - bez vrcholů (vědomostí) prostě nemohou existovat. Uznávám, že je možné mít čtverec i jako 4 izolované body, ale bez těch vrcholů to nejde.
Tím že si dítě přečte mnoho knížek o slušnosti se z něj slušný člověk nestane. Stejně jako ze mně se nestala svině, když jsem si přečetl životopis Himmlera. Na výchovu je rodina, už proto, že hodnotové postoje se formují v ranném věku... To škola, kde dítě stráví cca 15% svého života mezi 6. a 15. rokem nezvrátí, ani kdyby v ní učili lidé jako dalajláma s Feynmanem. A ještě, myslíte, že by Feynmana někdo znal, kdyby neuměl integrovat a řešit diferenciální rovnice?
05. 11. 2009 | 13:27

žena napsal(a):

Miloslav Pouzar:
Souhlasím s Vámi. Jen bych místo
např. seřaďte podle doby vzniku - Kosmova kronika, Dalimilova kronika, Kralická bible

dala radši otázku Čím byla přínosná Kosmova kronika? ...

Podle mého názoru je nejdůležitější, aby se žáci naučili používat zdravý rozum a analyzovat.
05. 11. 2009 | 13:32

žena napsal(a):

Pro hk136:
Souhlasím s Vámi.
Podle mého názoru by se už od první třídy ZŠ měly učit- tedy mít předmět LIDSTVÍ, kde by se učily vzájemnému soužití. Ty knihy jsem myslela jako tip pro vyučující. Moje představa je, že v tomto předmětu by děti např. sehrávaly scénky z běžného života a pak by je samy připomínkovaly, debatovaly a tím se učily. Podle mě by cílem výuky tohoto předmětu mělo být naučit se žít jako HOMO SAPIENS - tedy MOUDŘE.
05. 11. 2009 | 13:45

hk136 napsal(a):

Pro paní ženu:
1. (k její reakci na příspěvek pana Pouzara) Tak schválně odpovězte - čím byla přínosná Kosmova kronika? A chtěla byste to po někom opravovat nebo hodnotit? Řada lidí (i dětí) zdravý rozum postrádá...
2. (k předchozí reakci) Pokud by si děti osvojili předmět Lidství stejně jako si teď osvojují elementární matematiku, tak by se celkem nic nezměnilo. Větší polovina by furt byla egoistická hovada....
05. 11. 2009 | 14:54

žena napsal(a):

Pro hk136:
:-)

1. Já si pouze vzpomínám, že jsme se o Kosmově kronice učili. A víc si nepamatuju. Ale přesto si myslím, že otázka přínosnosti je lepší než dát ji do časové řady. A to z toho důvodu, že se tak vyjadřuje názor dotázaného.
Opravovat bych to nechtěla, protože odpovídající sděluje svůj názor a ten si případně změní sám.
Hodnotit bych to nechtěla, pouze případně připomínkovala - sdělila bych svůj názor.

Podle mého názoru všichni i děti máme zdravý rozum. Jen ho kolikrát nepoužíváme.
Podle mého názoru bychom po dětech měli chtít, aby ho stále používaly a nepapouškovaly kdejakou blbost.

2. Přírodní zákony, elementární matemetiku, fyziku a chemii se děti učí.
Učí se i jazyky, což LIDSTVÍ by svým způsobem taky bylo, vždyť se jedná o dorozumívání...

Čím míň egoistických hovad, jak píšete, tím líp. A čím déle by se lidství vyučovalo, tím líp, protože pak už rodiče byli tak vychováni a vedli by svá dítka k tomu už od narození.

To by se žilo :-)
05. 11. 2009 | 15:18

žena napsal(a):

Pane Šteffle, jste ředitelem společnosti Scio. Někde jsem četla, že již existují školy vyučující dle Čtyřech dohod.

DON MIGUEL RUIZ- ČTYŘI DOHODY
Čtyři dohody jsou esencí moudrosti Toltéků, známých po celém jižním Mexiku jako ženy a muži poznání. Jejich dodržováním můžete nečekaně zrychlit postup na své stezce za poznáním.

První dohoda: Nehřešte slovem. Hovořte jako osobnost. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky.

Druhá dohoda: Neberte si nic osobně. Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení.

Třetí dohoda: Nevytvářejte si žádné domněnky. Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete. Komunikujte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozuměním, smutku a dramatům. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život.

Čtvrtá dohoda: Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete. Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku; bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. Dělejte však za všech okolností vše, jak nejlépe dovedete, a vyhnete se zbytečným soudům a lítosti.
Podle mého názoru by bylo dobré navštívit některou z těchto škol a zjistit, jak tam probíhá výuka.
Myslím, že tohle by mohla být cesta ke zlepšení mezilidských vztahů a kde by mohlo pomoci i školství.
05. 11. 2009 | 16:05

Jan Vaculík napsal(a):

ad Žena
Probůh - hlavně nezavádět na školách VÝCHOVU K ČLOVĚČENSTVÍ !!!
Vždyť právě k tomu se učíme matematiku, literaturu, historii - a vůbec všechno.

Výchova k člověčenství by měla mj. spočívat v tom, že když učiteli na průmyslovce žák na otázku "vyjmenuj mi barevné kovy" začne říkat, že to jsou "měď, zinek, dural...", tak se mu nezačne posmívat. (Viz výše - Pacík 00:09)
05. 11. 2009 | 16:42

žena napsal(a):

Pane Vaculíku,

kdybych se tak jako Vy vyjádřila před svým tátou, řekl by mně: "Však voni tě ty srandičky přejdou."

Nevím, jak to líp vyjádřit :-)

Hezký zbytek dne
05. 11. 2009 | 16:47

Targus napsal(a):

To Ondřej Steffl:

Je velká škoda, že jste neudělal srovnání s maturanty před 22 lety. Zjistil byste, že místo stáda pitomců jsou ve zkoumané množině lidi, kteří si připuštění k maturitě museli zasloužit a pak by zcela jistě neokouzlovali neznalostí výpočtu zlomků a Bible kralická by pro ně nebyla prázdným pojmem. Já osobně si neumím představit, že by někdo z mého ročníku prošel k maturitě a neznal by význam slova obšírný.

Celkově vyplývá z Vašeho výzkumu, že tzv.reforma výuky přinesla další pokrok v přerodu společnosti od vzdělanců ke kuňkajícím fachmagorům nezvládajícím si spočíst ani vlastní výplatu.
05. 11. 2009 | 16:56

naivka napsal(a):

paní žena
05.11.2009 16:47:12
:-) !!

pěkný večer, milá paní. a samozřejmě i panu vaculíkovi a všem ostatním :-)
05. 11. 2009 | 16:58

žena napsal(a):

Díky, paní naivko :-)

Myslím, že v současné době je vhodné připomenout pány Voskovce a Wericha a Ježka

viz na

http://www.velkyzpevnik.cz/...

Stačí si jen číst texty. My starší si to samozřejmě notujeme...

:-)
05. 11. 2009 | 17:09

žena napsal(a):

Pro mladé, kteří ty písně neznají, malinká ukázka:
Lidi na lidi jsou jako saně, člověk na člověka jako kat.
Podívejte se na ně, musíte naříkat.
Když ještě civilizace nebyla,
vládla celým širým světem idyla,
Pro toho kdo chce žít
je na světě plno krás
a z těch krás nebe mít
záleží jenom na vás.
Jen na vás věřte mi
záleží kdy přijde čas
/: kdy pro nás začne nebe na zemi. :/
05. 11. 2009 | 17:31

marek numerato napsal(a):

Zájemcům, kteří se chtějí seznámit s typy úloh, které byly mj. použity i v Sondě maturant, nabízím ukázku na http://www.scio.cz/1_downlo...
05. 11. 2009 | 19:07

Karel Mueller napsal(a):

marek numerato:

Koukal jsem se na to. Pokud jde o ty tři matematické úlohy:
2. z geometrie odpovídá ZŠ, 1. a 3. prvnímu ročníku gymnasia. I pro ně velmi jednoduché.

Mluvím o své generaci. Tragedie.
05. 11. 2009 | 19:42

¨Pacík napsal(a):

Cituji: začne říkat, že to jsou "měď, zinek, dural...", tak se mu nezačne posmívat. (Viz výše - Pacík 00:09) Pane Vaculík, někdy smích (tichý) je jediný medikament na situaci ve škole. P. s. Víte, že dural není barevný kov, ale slitina?
05. 11. 2009 | 21:11

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):

"Mluvím o své generaci." Znovu: Mluvíte o celé své generaci nebo jen o svých spolužácích z gymnázia, tedy nejspíš cca o nejlepších 10 % z Vaší generace? Co víte o těch ostatních ve své generaci?

Vy říkáte tragedie. Proč? Vcelku jsou lidé určitě vzdělanější než ve vaší generaci. Jen malou cenou za to je, že slovo maturita ztratilo svůj dávný význam. Ale to se děje už dlouho.
05. 11. 2009 | 22:34

Jan Vaculík napsal(a):

Pacík
Splést si dural s hliníkem není nic neobvyklého; vždyť kolik lidí běžně řekne, že je něco z hliníku, a přitom je to evidentně z duralu (viz např. "aluminiový klíček", jak výše zmiňuju). Nejsem sice učitel, ale myslím si, že vyložit žákům rozdíl mezi hliníkem a duralem tak, aby to pochopili jednou provždy, není tak těžké. U toho hocha to znamená, že cosi pochytil z praxe a v rozvíjení znalostí je na co navázat; vždyť on byl jen příslovečně "těsně vedle". Proto se mi nezdá moc košer, napovídat mu "Du" a pak pohoršovat, že to přijal.

Každej řemeslník vám řekne, že jedna věc je kvalita materiálu a druhá věc je, co s ním udělají šikovné ruce. Jenom líní a špatní řemeslníci se furt jen vymlouvají na materiál.
05. 11. 2009 | 23:15

Karel Mueller napsal(a):

Pane Steffl,
to nemohu akceptovat :-).

Podívejte se jan na 2. úlohu. Především je vzhledem k nabízeným řešením ostudně chybně zadaná - má tam být samozřejmě vzdálenost tětiv od středu kružnice. Pak je to triviální úloha na Pythagorovu větu a kombinaci 3-4-5, v mé generaci by si s ní musela poradit naprostá většina žáků ZŠ, jinak by potíže dostat i čtyřku z matematiky. Pokud jde o ty ostatní příklady, tak znou mohu opakovat, že pokud by s nimi měl někdo v prvním a druhém ročníku potíže (pardon, obecná mocnina a logaritmus se braly až ve druhém), tak by prostě nebyl k maturitě připuštěn. Jednodušší úlohy snad ani nelze vymyslet. Žádnou zvláštní SŠ ani gymnasium jsem nedělal, i když gymnasium platilo a platí za dost nadprůměrné.

Pod "v mé generaci" jsem nemyslel celou generaci, samozřejmě. Měl jsem na mysli ty, co byli připuštěni k maturitě a tam museli něco umět a předvést.

Samozřejmě, můžete namítnou, že ti dnešní jsou vzdělanější v tom či onde. Určitě se nám ale ani vzdáleně nemohou blížit inteligencí, pokud shoří na takových drobnostech a pokud mohou dokonce dostat VŠ diplom, tak je to tragedie. Protože tyto úlohy jsou natolik triviální, že opravdu vypovídají spíš o inteligenci než o matematické zdatnosti.

Nejspíš jste ale měl na mysli něco jiného - prostě dnes maturitní vysvědčení nebo VŠ diplom znamená něco úplně jiného než dříve. OK, o tom jsme mluvili v předchozích debatách. A tak se zase dostáváme oklikou k tomu, že je to v tom případě bezcenný papír.
05. 11. 2009 | 23:19

Karel Mueller napsal(a):

Pardon za překlep: Žádnou zvláštní ZŠ ...
05. 11. 2009 | 23:22

Jan Vaculík napsal(a):

Karel Mueller
Proč si myslíte, že dnešní mladí musí umět právě to, co jsme uměli my, a právě tak dobře? (Ba ještě líp, protože s odstupem let si svoje znalosti samozřejmě idealizujeme!)

Vždyť oni přece umí řadu věcí, o kterých nám se ani nesnilo. Je tedy naší chybou už to, že se snažíme učit se stále totéž!

(Nenechte se zmýlit: já jsem konzervativní člověk. Moje děti v bezprostředně minulé době procházely a procházejí všemi stupni škol. Můj dojem je ten, že za našich mladých let škola se škola rozhodně nechovala k dětem tak arogantně, jako dnes.)
05. 11. 2009 | 23:24

Karel Mueller napsal(a):

Ještě prdon, teď jsem si uvědomil, že nabídkách je nebo, takže se omlouvám, zadání je v pořádku.
05. 11. 2009 | 23:27

Karel Mueller napsal(a):

Jan Vaculík:

Já to řeknu trochu jinak. Základem každého vzdělání je naučit žáky myslet. To znamená dostat složky inteligence na co nejvyšší úroveň. Proto nejde ani tak o znalosti, jako o myšlení. A v tomto směru je nenahraditelná např. logika. A matematika má to výsadní postavení, že přispívá k rozvoji všech složek.
05. 11. 2009 | 23:32

Karel Mueller napsal(a):

Jan Vaculík:

Ještě dovětek. Před časem vyšla kniha Filosofie pro každého. Myslím, že každý VŠ vzdělaný by ji měl přečíst (a něco si z ní odnést). Zejména by měl dokonale zvládnout poslední kapitolu o logice a logických klamech. To je nesmírně důležité hlavně společensky. V mezilidských vztazích a i z toho hlediska, že lidé pak nespolknou kdejakou hovadinu a podvod.
05. 11. 2009 | 23:38

Jan Vaculík napsal(a):

Karel Mueller

Argumentujete, jako kdyby existoval jen jeden druh myšlení, respektive jen jeden, který je třeba rozvíjet. Taková škola pak vychovává invalidy dokonalé podle tothoto obrazu, ale jinak pro život ne moc dobře připravené. Dokladem toho je, že trojkaři to vesměs v životě dotáhli dál než jedničkáři. (Tím nemám na mysli úspěšné gaunery, ale spíš lidi tvůrčího ducha.)

To, že přílišná kovanost v logickém myšlení nemusí být pro život zrovna dobrá, jsem se pokusil vyložit ve svém příspěvku 13:00. Totiž nemělo by nám z té školní výuky vypadnout rozvíjení takových schopností, jako intuice, sociální dovednost, schopnost chápat věci v kontextu (není smysl shodného sdělení totožný, když jej říkají různí lidé, apod.)
05. 11. 2009 | 23:45

Karel Mueller napsal(a):

Jan Vaculík:

Tady si musíme vyjasnit, co znamená "dotáhnout to někam". Pokud máte dělat úspěšně nějaký obor, tak potřebujete určité znalosti, inteligenci teoretickou i sociální z hlediska požadavků onoho oboru. To se velmi liší od oboru k oboru.

A pokud jde o politickou či manažerskou kariéru, tak tam máte určitě pravdu :-))).

Ale přinejmenším v exaktních vědách bude mít jen vyjímečně trojkař víc tvůrčího ducha než jedničkář. Od toho jsou oborové olympiády: Matematické, fyzikální, chemické... Mladík má možnost prokázat tvůrčího ducha právě tam.
06. 11. 2009 | 00:09

Jan Vaculík napsal(a):

Karel Mueller

Já myslím na schopnosti průměrného člověka: jak jej škola připraví pro život. A za průměrného považuju toho, kdo zůstal právě na SŠ vzdělání s maturitou.

A ty schopnosti? Kromě těch vyloženě odborných (o nichž tu nemluvíme) ty nejobyčejnější, všeobecné, vždyť přece o střední škole je tu řeč: naučit se ovládat mobilní telefon, vést na PC běžnou pracovní agendu, umět si opatřit informace pro svou každodenní práci, a když na mě například displej na váze na balíky začne blikat ERROR, tak si s tím nějak umět poradit.
06. 11. 2009 | 00:21

Karel Mueller napsal(a):

Jan Vaculík:

No vidíte, tady je určitý nesoulad v pojetí: Já stále maturanta považuji za nadprůměr. Tenkrát v letech mého mládí měl maturitu každý čtvrtý a dělali jsme se z toho srandu (velmi leckdo ji získal různě).

To, co popisujete vcelku nevyžaduje SŠ vzdělání (resp. dříve nevyžadovalo).

Víte, to by jste mohl opravdu dávat vysvědčení či diplomy na nevím jakou základní činnost. Já jsem ale přesvědčen, že "majitel" takového vysvědčení či diplomu" by měl prokázat nejen určitou úrověň myšlení, ale měl by mít i jistou sumu znalostí nejen z oboru.

Tady se ovšem opakujeme, tohle jsme v předchozích debatách dkladně "semleli". :-).
06. 11. 2009 | 00:37

Jan Vaculík napsal(a):

Karel Mueller

Pane, doby se mění. Dneska, když pracujete v zámečnické dílně a máte tam nějaký CNC stroj, tak i když jste v montérkách a tu a máte šmír a špony až za ušima, tak pokud tam nechcete být jako nějaký poskok, tak musíte umět anglicky aspoň tak, abyste porozuměl napsanému textu, musíte umět slušně gůglovat (například proto, abyste si věděl rady, když na výkresu bude odkaz na nějakou americkou normu), a taky je dobré mít založenou identitu na nějakém odborném fóru na netu, abyste měl kam chodit pro rozumy, když už si sám nevíte rady.

Uměl jste tyhle věci, když jste maturoval?
06. 11. 2009 | 00:56

Jan Vaculík napsal(a):

To, co jsem teď popsal, má totiž i svoji druhou stránku: Když nedovedete tyhle věci tak, abyste si zasloužil plat aspoň 28 k měsíčně hrubého, tak si v dnešním společenském klimatu budete připadat jako ousider, který než aby se namáhal, tak se nechá zaregistrovat na úřadu práce a spočine v hospodě nad půllitrem pěnivého.

A já mám někdy pocit, že na školách se tohle furt ještě málo chápe: vychováváme 10% populace už od 11 let jako malé vědce, a ze zbylých děláme outsidery taky už od 11 let.

Vždyť kolik je učitelů, kteří dnes učí přesně to, co učili před 10-20-30 lety?
06. 11. 2009 | 01:09

Karel Mueller napsal(a):

Jan Vaculík:

Pokud jde o jazyky, tak o tom nepochybujte :-)). To co je dnes angličtina byla tehdy ruština a ve 4. ročníku jsme dělali ruskou literaturu v originále.

Pokud jde o výkresy a normy, to musel ovládat každý vyučený soustružník či vyučený v jakémkoliv technickém oboru. Podle čeho by asi vyráběli? :-)

Samozřejmě, počítače tenkrát nebyly. Ale moji spolužáci ze ZŠ s nimi začli ve středním věku a i když jsou jen vyučení, tak je válí docela dobře.

Pokud jdem o těch 28 k hrubého, tak tady jsem se rozesmál a chvíli nebyl k utišení ...

Tak přijeďte k nám do severních Čech a zjistěte platy lidí, kteří toho umí daleko víc ...
06. 11. 2009 | 01:30

Karel Mueller napsal(a):

Ještě dovětek k těm 10 procentům:
Správný přístup byl právě v minulosti, kdy jste dělil žáky do skupin podle jejich schopností a pak je podle toho posílal na školy různé obtížnosti nebo do učení.

To co dnes děláme je naprostá pitomost.
06. 11. 2009 | 01:33

Jan Vaculík napsal(a):

Karel Mueller

Kdybych můj syn měl nadání pro nějaké řemeslo, tak bych jej rozhodně neposílal do učení. Sám jsem sice učňák absolvoval, čtyřletý maturitní obor, a nemohu si to vynachválit: byly to dobré základy pro to, abych pražskou FSI zvládl s červeným diplomem. Jenže dnes dobrý učňák nenajdeš, říká se.
Takže nejlepším východiskem pro řemeslo je průmyslovka nebo gympl, a pak tu odbornost nějak dohonit.

Jestliže naříkáte, jak upadla úroveň gymnázií, tak nevím, co byste říkal, kdybyste měl zhodnotit, jak dopadly učňáky!
06. 11. 2009 | 02:41

Jan Vaculík napsal(a):

Ostatně nevím, proč by automechanik měl mít nižší úroveň znalostí zeměpisu, dějepisu, chemie nebo výtvarného umění, než nějaký finanční poradce; stejně je to jen fachidiot v kravatě!
06. 11. 2009 | 02:47

žena napsal(a):

Inteligence

Za paradoxem, že samotné IQ nestačí, stojí EQ emoční inteligence. Osobnosti s vysokým IQ (ale menším EQ) mohou totiž zdánlivě paradoxně selhávat v životě i ve škole.

EQ je však možné rozvíjet a vytvářet tak nové předpoklady pro úspěch.

Přestože je vykládána definice EQ odlišně u různých specialistů, tak se shodují v tom, že klíčové jsou emoce. Emoční inteligence popsaná americkým psychologem Golemanem v podstatě znamená cit pro vlastní emoce se schopností jejich správného hodnocení a tak regulování vlastního chování a chování k druhým lidem.
06. 11. 2009 | 07:16

žena napsal(a):

Emoční inteligenci tvoří pět základních složek – schopností:

• Sebeovládání – zvládání a kontrola citů,

• Sebeuvědomění – znalost sebe, svých emocí a regulace svého chování,

• Motivace – schopnost využít emočního potenciálu pro dosahování cílů,

• Sociální dovednosti – navazování a udržování společenských vztahů,

• Empatie – vnímání emocí druhých a následná regulace chování k nim.

EQ zasahuje do všech oblastí osobnosti a patří k ní např.

sebecit, sebejistota, sebedůvěra, sebekázeň, regulace impulsů, odpovědnost za vlastní chování a pracovní výkonnost,
ctižádostivost, iniciativa, vytrvalost,
dokázat se poučit z vlastních chyb i úspěchů,
chápání citů a pocitů ostatních, orientace v nich a pak podle toho rozhodovat a jednat,
schopnost naslouchat a komunikovat, diplomacie ve společenském styku, vžívání se do nálad jiných, vhodné zužitkovávání rozdílů mezi lidmi, vyjadřování pocitů, schopnost urovnávání konfliktů, nalézání kompromisů, atd.

Osobnost s vyváženým poměrem IQ a EQ může být například dobrým manažerem, obchodníkem, psychologem. Cvikem a zkušenostmi se navíc může stát ještě lepším, když EQ přesáhne IQ. Naopak ten kdo má nadprůměrné IQ a pouze průměrné EQ mívá problémy v zaměstnání i ve společnosti.
06. 11. 2009 | 07:17

Pacík napsal(a):

P. Vaculík napsal: "Splést si dural s hliníkem není nic neobvyklého; vždyť kolik lidí běžně řekne, že je něco z hliníku…" Ani na sš strojnické ve třetím ročníku?
06. 11. 2009 | 07:24

žena napsal(a):

Pane, Šteffle,

velkou výhodou i příležitostí pro osobní rozvoj i kariéru, je skutečnost, že EQ - emoční inteligence se dá na rozdíl od IQ zkvalitňovat a rozvíjet výrazně snadněji.

Přenesla jsem sem část o emoční inteligenci.

Podle mého názoru je už čas zapojit učení EQ na školy, a to např. již zmíněnými Čtyřmi dohodami.

Můžete mi, prosím, říci, zabýváte-li se ve Scio i takovýmto rozšířením učebních osnov?
06. 11. 2009 | 07:27

miloslav pouzar napsal(a):

Ještě k testům - marek numerato tu poskytnul odkaz na vzorové úlohy ze scio testů. Příklad s funkcí mi přpomněl studentská léta, kdy jsem doučoval jednoho spolužáka k reparátu z matiky. Bylo to na konci druhého ročníku potravinářské průmyslovky - podobnou úlohu pak dostal u onoho reparátu. Uspěl a pokračoval. Opravdu si nemyslím, že takto postavené testy něco testují.
06. 11. 2009 | 07:54

Honza napsal(a):

Pro pana Karla Muellera:
rád bych zopakoval brilantní odpověď pana Štefla jinému diskutéru pod tímto blogem, který hořekuje, že jsme ztratili jakýsi "náskok", který jsme ve vzdělání obyvatelstva údajně měli:
"Které země máte na mysli? A hlavně, jak se ve Vašem životě projevuje to, že naše škola měla náskok? Máte radost ze svých spoluobčanů? Jsme národem slušných a vychovaných lidí? Jsme na špici technologického vývoje? A jakým vzděláním prošli ti, kteří Váš náskok ztratili?"

Tohle je úplně přesné. Generace rodičů pana Muellera (bez urážky) nechala tuto zemi upadnout do komunistického područí a udělala z ní komunistickou gubernii. Generace pana Muellera (opět bez urážky) nechala tuhle zemi zpustnout a propadnout nevídanému civilizačnímu úpadku (relativní hodnotou HDP počínaje, přes stav měst a vesnic po stav krajiny a ekologie až po zdravotnictví a průměrný věk obyvatel). A tohle všechno si buď nechali líbit nebo dokonce na tom aktivně spolupracovali absolventi těch skvělých středních škol, o kterých tak pěkně mluví pan Mueller. A nevymlouvejme se na na Rusy a komunisty: ty paneláky musel někdo navrhovat a stavět, ty obchoďáky na gotických náměstích taky, moje spolužáky za rozšiřování Několika vět taky strkali do vězení absolventi těch vynikajících, náročných středních škol, o kterých jsme tady toho tolik pěkného slyšeli. Tak kde se ta skvělost toho vzdělání sakra projevovala????
06. 11. 2009 | 08:48

Karel Mueller napsal(a):

žena:

Máte samozřejmě pravdu, já jsem psal o teoretické a sociální inteligenci. To druhé je zahrnutu ve Vašem EQ, ovšem přibíráte povahové vlastnosti.
Samozřejmě, tento požadavek jsem zapomněl připsat.
06. 11. 2009 | 10:17

Karel Mueller napsal(a):

Honza:

V roce 1948 jsem ještě byl na houbách. Na toto téma nehodlám opakovat mnohokrát řečené.

Pokud jde o úroveň vědy a techniky. Po roce 1948 se začala rozvíjet jaderná energetika a začala orientace na těžký průmysl. Koncem 60. let nás Američané hodnotili v jaderné energetice mezi světovou špičku mezi do první desítky. Byli jsme exportéry strojů, výrobních zařízení, nákladních aut, traktorů, světových parametrů dosáhly motocykly, atd. atd.

Úpadek byl pozvolný, co je "nevídaný civilizační úpadek" se dost možná přesvědčíme v historicky krátké době.

Vaše ideová neochvějnost je určitě chválihodná, ale je třeba znát míru.
06. 11. 2009 | 10:25

žena napsal(a):

Karel Mueller:
napsal jste
Já to řeknu trochu jinak. Základem každého vzdělání je naučit žáky myslet. To znamená dostat složky inteligence na co nejvyšší úroveň. Proto nejde ani tak o znalosti, jako o myšlení. A v tomto směru je nenahraditelná např. logika. A matematika má to výsadní postavení, že přispívá k rozvoji všech složek.
05.11.2009 23:32:40

Naprosto s Vámi souhlasím a přidá-li se při výuce k tomu zaměření na EQ, pak by to mohlo znamenat velký pokrok.
Paní naivko, použiji, co jste napsala:

osobně mě výsledky znalostí maturantů tolik nezajímají, jako to, jací ze škol vyjdou lidé.
Pane Šteffle, co Vy na to?
06. 11. 2009 | 10:32

žena napsal(a):

V+W+J CIVILIZACE
Když ještě civilizace nebyla,
vládla celým širým světem idyla,
lidi byli jen nahatý opice,
brontosaurus válcoval jim silnice.
V poledne mu dali metrák přesličky
a pak v jeho stínu hráli kuličky.
Brontosaurus žral, lidoop se smál,
když dostal hlad, tak si vzal a potom klidně spal.
K obědu měl datle, k večeři zas jelena,
z palmy měl paraple, mlíko z vemena.
Nic nepočítal - nebyly peníze.
Měl to, co si vzal - nebyla krize, a k tomu:
času byla fůra, lidi byli nevinný,
nebyla cenzůra, nečtli noviny.

Jak dosvědčí předpotopní nálezy,
diluvium neznalo vynálezy.
Jednoho dne přišlo lidem za těžký
chodit líčit na mamuty jen pěšky.
Vypsali soutěž na vynález kola
(netušíce, co zla kolo vyvolá).
Každý kolo chtěl, dal za něj co měl,
ten co kolo vymyslel, čím dále více chtěl.
Dávali mu škeble, on chtěl pterodaktyla,
cena kola hnedle závratná byla.
Chtěl nejméně tisíc slonů
a pět dinosaurů k tomu,
všecko se mu zdálo málo.
Kolo čím dál více stálo.
Konečně pak přišel na to,
že chce za to kolo zlato,
za kulatý zas kulatý, tak vznikly peníze.
Tak vzniknul člověk bohatý a první krize.
Protože zlato měli pouze ti, co znali kšeftovat
a ostatní z nouze začli pracovat.

Místo jeskyně teď lidi mají dům,
vynález kola hnali ad absurdum.
Zapomněli, že kola patřej k vozům,
všude jsou kolečka a nikde rozum.
Koleček ze zlata je čím dále víc,
jenže ta kolečka už neplatěj nic.
Civilizace není legrace,
To je moc koleček a vůbec žádná práce.
My už nejsme lidi,
my jsme jenom partaje,
žádný z nás nevidí,
v čem ta chyba je.
Nikdo neví kudy na to,
jeden volá:Zrušte zlato,
tamten po něm hází bláto,
ten ví, kolik tamten krade.
Staří volaj´: Zkroťte mladé.
Ten to řeší čistou rasou.
Stát brečí nad nad prázdnou kasou.
Kdo prej šetří, ten má za tři,
Slovani jsou všichni bratři.
Národ volá: Chceme práci!
Továrny se nevyplácí, v dolech se nefárá.
A v takové situaci zazní fanfára, že přišel:
Spásonosný osel, už se věří oslovi,
jen když nás ten osel hlučně osloví.
06. 11. 2009 | 10:42

naivka napsal(a):

dobrý den.

domnívám se, že pan karel mueller má velkou pravdu. vnímám volání nejenom vás, pane muellere, po vyšší úrovni maturantů a vzdělání, jako oprávněné. to, co naši společnost, civilizaci, posouvá směrem od jeskynního člověka kupředu, je věda a její poznatky, uplatněné v praxi, či i jen střádání vědomostí jako bohatství člověka, lidstva. přesto vidím nedostatečnost v uvažování či volání po vyšší úrovni dosaženého vzdělání prostřednictvím našich škol pouze u "několika jedinců". vědců a lidí, kteří skutečně posouvají naši společnost dál, je nemnoho. takové vynálezy, které podstatným způsobem mění naše životy v kvalitnější a lepší, se nevynalézají každý den, ba ani rok či možná desetiletí. technologie samozřejmě není žádnou mimozemskou silou, která by k nám přicházela z vesmíru. je vytvářena lidským rozumem. a nikdo předem nevíme, kdy se objeví něco nového, co opět posune naši technologickou společnost o kousek dál. proto je zapotřebí být "připraven" a neustále se vzdělávat. v tom s vámi, pane muellere, zcela souhlasím. technologie není však samospasitelná. a člověku, který není připraven přijímat nové myšlenky, který selhává v mezilidských vztazích, tam mám pochybnosti o užitečnosti a smysluplnosti celého našeho "slavného" pokroku.

civilizace vznikají i zanikají, ani ta naše současná nezůstává neměnná. dochází k prolínání kultur, lidé stále více cestují a stěhují se z různých koutů naší planety, a po nějakou dobu zůstávají. zastavit ten proces nelze, nikdo si nedovolí zavřít hranice, a bylo by to i krátkozraké. je zapotřebí reagovat uměním spolužití. musíme se naučit komunikovat s lidmi. a k tomu je ovšem zapotřebí znát také sám sebe, naučit se ovládat se, pěstovat kulturu těla i ducha. to se však na našich školách neděje !! nepodezřívám naše učitele, oni určitě dělají svoji práci, jak nejlépe dovedou a dokáží. ale domnívám se, že vize, kterou by se školy měly řídit a VYCHOVÁVAT podle ní naše děti, zcela chybí. naše školství je setrvačné a těžkopádné. přesto, čím více našich dětí bude mít možnost učit se, tím máme větší naději, že se s lidmi, se světem domluvíme. tady spatřuji ten největší úkol a smysl našich škol. ne, jak kdo bude umět počítat. jsou nás miliardy lidí, musíme se nejprve naučit spolu žít. a matematika ? je krásná i tajemná :-)... i když, dovolím si polemizovat, pokud jde o rozvíjení představivosti a inteligence, mnohem důležitější úlohu spatřuji v porozumění dorozumívacího jazyka. neboť je to především řeč, která nás spojuje, ale i rozděluje. naše diskuze jsou toho mnohdy jasným důkazem :-) ..

nečiním si nárok na pravdu, jen nabízím vlastní úvahy. děkuji.
06. 11. 2009 | 12:21

Jan Vaculík napsal(a):

Naprosto souhlasím s Honzou (10:25)

A budu tisíckrát opakovat, že problém našeho školství není to, jak přesvědčivě ovládá derivace a integrály těch 10% žáků, kteří mají nejvyšší studijní předpoklady.

Hlavní problém je v tom, aby se masa těch průměrných necítila jako outsideři; aby jim zůstávala motivace k dalšímu vzdělávání a aby měli chuť pracovat, i když jim je jasné, že zůstanou navždy "jen průměrní". - A taky aby byli vítanými spolupracovníky, až někam nastoupí do práce. Což spočívá například v tom, že když se jim něco nelíbí, tak se k tomu dokážou ve správný čas a na správném místě vyjádřit.
06. 11. 2009 | 12:36

Jan Vaculík napsal(a):

Koukám, co jsem napsal - poslední věta vypadá hrozivě. Ale já jsem tím měl na mysli jenom zdravé sebevědomí a schopnost konstruktivní kritiky.

Já totiž pořád před sebou spíš než pár géniů vidím masu frustrovaných, kteří žijou z podpory v nezaměstnanosti a když se rozparádí, tak o volných chvílích tu a tam zapalují auta (Francie).
06. 11. 2009 | 12:43

žena napsal(a):

Zdravím, paní naivko, a souhlasím s Vámi.

Pane Vaculíku, v 10:25 odpovídal pan Mueller Honzovi. Se kterým z nich naprosto souhlasíte?

Pane Šteffle, jaká je vize ve Scio budoucí výuky?
06. 11. 2009 | 12:52

Jana napsal(a):

To Karel Mueller:
Nemůžete srovnávat angličtinu s ruštinou. Ruský jazyk se nám učil podstatně snadněji jakožto slovanský a nám blízký jazyk, zatímco angličtina jakožto germánský jazyk je nám lexikou i gramatikou cizí. A myslím si, že úroveň jazyků u dnešních maturantů je lepší než dříve. Sama jsem uměla spoustu gramatiky, kterou jsme museli odříkávat jako básničku, neslyšela jsem za celé čtyři roky větu (od rodilého mluvčího už vůbec ne) a nikdo po mně nepožadoval tu větu říci.(Týká se druhého jazyka). Také v řadě dalších předmětů se po dětech (na gymnáziu) vyžaduje poměrně hodně - rozhodně více než kdysi po nás - ať už se jedná o základy společenských věd, chemie, fyzika, dějepis a další. Někdy se divím, že se má dcera na úrovni 8. třídy učí v chemii to, co já někde ve druhém, třetím ročníku čtyřletého gymnázia. Učím se s ní a nadávám, co to po nich chtějí a k čemu jim to bude, případně co se bude asi učit v posledním ročníku...

To Steffl:
RVP lepší vzdělanosti nepomáhají. Většina škol vypsala to, co se po nich chtělo, zúčastnila se školení a jede stejně jako dřív. Stálo to pouze hodně hodně času při školeních a spisování něčeho, co učitelé odmítají a asi i hodně peněz. Kdo se snažil učit jinak, dělal to i dříve, kdo chce učit stejně, tak to dělá i nyní... Učitelé jsou unavenější a naštvanější. Spousta papírů - méně času na přípravu hodin, méně chuti zabývatž se dětskými problémy. Společnost ráda hází učitelům na hlavu, že za to mohou oni špatnou kvalitou své práce, ale někdy pro samé papírování, školení na RVP, na nové maturity, jejichž certifikáty po dvou letech propadnou a začínáme se školit od začátku... Kde má učitel brát síly a hecovat se k výkonu? A proč? Učiteli se házejí klacky pod nohy, nařízení jsou nekoncepční, to, co se připravilo, politici shodí ze stolu...Pak se uberou peníze a zvýší úvazky. Na jedné straně chcete, aby škola raději vychovávala než vzdělávala, pak jim Scio dá otázky typu Kralická bible a u přijímacích zkoušek sse někdy žádají znalosti na úrovni vysoké školy. Často si protiřečíte a v testech zkoumáte jen dílčí znalosti - nikoho už nezajímá, že vy jste dal přednost výchově před vzděláním. Znalosti se zkoumají v různých evaluacích, sondách, NSZ... Tak nemluvte o vychovávání, které má mít přednost.

To žena:
Máte hezké představy, ale asi dost nereálné. Škola nemůže vytvořit nereálné prostředí, nějaký ostrov, když mimo něj všechno funguje jinak: v rodině i společnosti. Děti brzy zjistí, že Vy jako učitel žijete na Marsu a za chvíli se Vám budou posmívat nebo se vzepřou. Ani k dobru nelze lidi nutit. Podívejte, jak dopadla Havlova Pravda a Láska... Pokud chcete,aby Vás děti braly, nemůžete být jak z jiné planety.

To Naivka:
Možná proto, že Vaši spolužáci jsou inteligentní, tak se nesmějí. Když se dnes rozhlédnete kolem, tak se může smát akorát tak blázen nebo realizovaný buddha. Pokud chcete, aby Vaše děti byly šťastné, musíte z nich vychovat nezdolné optimisty, kterým nejsou cizí slova skromnost, pokora, houževnatost... Ale to za Vás škola neudělá. Jak chcete děti přesvědčit, že skutečné hodnoty jsou jinde, když do nich jejich okolí a média hustí stále: peníze, úspěch, krása, kariéra... A vše se dá koupit za peníze. A pak vedle umělé Dary Rollincové a všech těch napomádovaných moderátorů postavte šedivou myšku učitelku v hadrech od Vietnamce. Komu dají žáci přednost? Komu budou věřit? Omlouvám se za chyby.
06. 11. 2009 | 13:15

žena napsal(a):

Dobrý den, paní Jano,

snad mé představy nejsou až tak nereálné.

Podle mého názoru se ztrácí slušnost, úcta, laskavost, zdvořilost a porozumění. A vzrůstá agresivita, nesnášenlivost, lhostejnost, sobeckost...

Když se dřív dokázali lidi k sobě chovat lépe, tak to snad nemůže být nereálné, abychom se ke slušnému chování vrátili.
A i výuka k posílení sebevědomí určitě není nereálná.

Vím, je to běh na dlouhou trať. Kéž bychom už vyběhli...

Hezký den
06. 11. 2009 | 13:29

Jan Vaculík napsal(a):

Žena
Souhlasím s Honzou (8:48)
(omluvte chybně uvedený čas)
06. 11. 2009 | 13:35

naivka napsal(a):

paní jano,

v mnohém s vámi souhlasím. ale v jednom ne. je to především škola, a samozřejmě celá naše společnost, která má největší díl vlivu na děti. děti tráví ve školách v průměru 5 - 6 hodin denně (ty malé), další přibližně hodinu počítejte na přípravu a cestu do školy a zpět, mnoho dětí zůstávají v družině. až večer se setkají se svými rodiči, kteří se vracejí z celodenní práce, většinou i unaveni. je to, dle mého názoru, především škola, která má velmi dobré možnosti na děti po výchovné stránce působit. NEČINÍ TAK. vím konkrétně již od několika učitelů, kteří se vyjádřili tak, že škola má vzdělávat, nikoliv vychovávat. jestli je to nový trend, nevím. ale faktem zůstává, že děti jsou hodnoceny jako mnohdy přinejmenším nezvladatelné (- slušně řečeno. vím dokonce, že nekázeň v hodinách i o přestávkách bývá často přehlížena !!). já si to nemyslím, naopak, jsem na straně dětí. ale o mnohém jsem již psala dříve na minulých diskuzích pod články pana šteffla. omlouvám se, musím se nyní z diskuze vzdálit. přeji hezký den.
06. 11. 2009 | 13:43

žena napsal(a):

Chci vyjádřit obdiv všem učitelům základních a středních škol.

Paní Jana výše uvedla
Učitelé jsou unavenější a naštvanější. Spousta papírů - méně času na přípravu hodin, méně chuti zabývatž se dětskými problémy. Společnost ráda hází učitelům na hlavu, že za to mohou oni špatnou kvalitou své práce, ale někdy pro samé papírování, školení na RVP, na nové maturity, jejichž certifikáty po dvou letech propadnou a začínáme se školit od začátku... Kde má učitel brát síly a hecovat se k výkonu? A proč? Učiteli se házejí klacky pod nohy, nařízení jsou nekoncepční, to, co se připravilo, politici shodí ze stolu...Pak se uberou peníze a zvýší úvazky.

Všem učitelům patří můj dík a obdiv.
06. 11. 2009 | 13:45

ondrejsteffl napsal(a):

Moji (když to je na mém blogu :-)) milí diskutující, vidím že probíhá velmi inspirativní diskuse. Na řadu věcí budu reagovat, ale až večer či v noci, protože teď řeším velký mediální zájem o výsledky Sondy.

Komplení výsledky velmi záhy zveřejním v samostatném blogu.
06. 11. 2009 | 14:39

ondrejsteffl napsal(a):

Podrobné výsledky Sondy po 11 letech viz http://blog.aktualne.centru...
06. 11. 2009 | 15:41

žena napsal(a):

Paní Jano, uvádíte:
Pokud chcete,aby Vás děti braly, nemůžete být jak z jiné planety.

Kdo byl podle Vás z jak jiné planety ve filmu Obecná škola - paní učitelka nebo pan učitel Hnízdo?

Uznáván, že v dnešní době získat si autoritu a respekt u žáků je jistě velmi těžké.
Ze Švejka se mi vybavilo "disciplína musí bejt..."
06. 11. 2009 | 16:32

Jana napsal(a):

To žena:
Myslím, že Obecnou školu nemůžeme na dnešní dobu použít. V dřívějších dobách bylo určitě snazší žáky zaujmou zajímavým vyprávěním, napínavou knihou apod. Dnes je tato situace určitě těžší . Žáci, kteří mají domácí kino, MP4, kteří celá odpoledne i večery tráví počítačovými hrami, kde se akce velmi rychle střídají, mohou pak ve vyučování jen velmi těžko udržet pozornost. Výuka nemá šanci být tak akční jako počítačová hra.
Pokud však chcete, vraťme se k Obecné škole: paní učitelka - předchozí výukou a boji se žáky, již značně vyhořelá, ztratila sílu dále bojovat o pozornost žáků. Možná, že si vybrala učitelství z lásky k dětem, měla velké ideály, toužila zvídavým dětem pomáhat objevovat svět... Pak zjistila, že je všechno jinak. Její představy se střetly s realitou. Zpočátku se jistě snažila, připravovala si zajímavé hodiny, které ji žáci rozbili svou nepozorností. Třeba jí zničili i pomůcky, které si pracně dávala dohromady. A jednou už nebyla schopná reagovat na zlomyslnosti dětí... Pan učitel Hnízdo byl čerstvá krev, muž a k tomu charismatická osobnost již svým zjevem. To všechno představuje nemalou výhodu. Žáky si získal svým nesporně zajímavým vyprávěním a obdiv žáků v postatě nestoudným vychloubáním činy, které nikdy nevykonal. Jeho morálka nebyla rozhodně dokonalá a hodná následování. To vyniklo především ve srovnání s tichým nenápadným otcem, kterého si hlavní hrdina nějak zvlášť nepovažoval, protože mu ve srovnámí s Hnízdem připadal příliš obyčejný. Pak ale poznal, že pravým hrdinou není učitel Hnízdo, ale jeho otec. Myslím, že i dnes je před tabulí spousta hrdinů všedního dne, kteří nejsou vidět, ale vykonávají poctivě svou práci, naslouchají žákům, píšou ŠVP, školí se k novým maturitám, snaží se jak mohou. A pokud budou stále více a více zavalovaní prací a místo podpory ze strany MŠMT se jim dostane pouze výtek, že špatně učí, pak bude takových učitelek z Obecné školy možná více. Učitele dnes každý kritizuje a žáci to vědí. Proč by se nepřidali? Mám špatné známky? - vinen je učitel. Nic neumím? - Ona mě nic nenaučila. Velmi jednoduché. I rodičům se to dobře poslouchá. Jejich dítě je v podstatě dokonalé, ale bohužel má neschopného učitele...
06. 11. 2009 | 17:34

poste.restante napsal(a):

Jan Vaculík:

Napsal jsem:
Dnešní děti sice umí zmáčknout zelené tlačítko s telefonkem na mobilu, ale neumí udělat stojku či kotoul vzad. Anebo ovázat zranění hrudníku či dát umělé dýchání, protože branná výchova prý byla totalitní přežitek.

O schopnosti dětí "třídit a nalézat smysl" v informacích na internetu si dovoluji hrubě pochybovat. Učím IVT na střední škole.

A Vy jste to komentoval:
Ale hlavně: o dětech, které učíte, se vyjadřujete dost přezíravě a možná nedokážete ocenit jejich kvality, pokud nejsou podle Vašich představ. Nebyl by čas myslet na změnu povolání?

Promiňte, ale kde v tom mém textu vidíte přezíravost. Sarkasmus jistě. Vyplynul ovšem spíše z Vašeho hodnocení schopností dnešních dětí zvládat elektronické hračky, dálková ovládání a vůbec " vůbec se všema věcma, které obsahují mikropocesor a pár tlačítek", jak píšete.

Kdybych byl ke svým žákům přezíravý, znamenalo by to, že je nemám rád.
Po pravdě hlavně láska k mé profesi a také možnost sledovat tu fascinující proměnu, kdy do prvního ročníku přichází dítě a po čtyřech letch odchází maturant, čili (většinou) dospělý člověk, právě to jsou hlavní důvody, proč v této profesi zůstávám. A také možnost tento proces ovlivnit a předat něco ze zkušeností, které jsem sám získal.

Nezlobte se, ale najít si oblíbenou hru na internetu dokáže i můj pětiletý syn. Proč bych ale měl být nekriticky nadšen z této jeho schopnosti. Přinesla ji doba a technologický vývoj. To není nic, co by děti získaly svou pílí a přičiněním.
Jsem rád, že můj starší syn se účastní různých olympiád, ale zase mi vadí, že se nevěnuje systematicky také nějakému sportu.
06. 11. 2009 | 17:57

poste.restante napsal(a):

Jano.
Vystihla jste to naprosto přesně.

Dodal bych jen k předchozím úvahám naivky a ženy.
Nejsou to učitelé, kdo nechce vychovávat. Každý soudný člověk přece pochopí, že pravidlům života v kolektivu se dá naučit jen v kolektivu. - Třeba to, že ve frontě se nepředbíhá, se dozví dítě nejlépe ve frontě před okýnkem v jídelně. :-)

To nám, učitelům, jsou zvenčí vnucovány teze jako např.: "Škola má učit. Na výchovu jsou tady rodiče." nebo "Informace si najdete na internetu, důležité jsou souvislosti a vztahy."

Rodiče zhusta nevychovávají vůbec, protože na to prý není v dnešní uspěchané době čas. Škola to dělat nemá. Tak kdo vlastně?
A pak se objeví případ dětského brutálního násilí a všichni obviňují školu, která tomu nezabránila.

A učení?
S oblibou říkám, že my, kdo ještě ve škole učíme, činíme tak ilegálně. Dnes totiž musíme pouze "předávat kompetence".
06. 11. 2009 | 18:13

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
„Určitě se nám ale ani vzdáleně nemohou blížit inteligencí…“ O inteligenci se obecně předpokládá, že je konstantní, a to jak v populaci, tak na úrovni individua (pokud nedojde k nějaké deprivaci). Asi jste to ale myslel jinak. Nicméně mě to stále potvrzuje, že srovnáváte tehdejší maturanty (jako celek) s dnešními a to jsme již probíraly – podíl v populaci je výrazně větší a tudíž průměr (např. i inteligence) podstatně horší. A jak píšete „A tak se zase dostáváme oklikou k tomu, že je to v tom případě bezcenný papír (maturitní vysvědčení nebo VŠ diplom)“.
06. 11. 2009 | 20:17

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
„Ještě prdon, teď jsem si uvědomil, že nabídkách je nebo, takže se omlouvám, zadání je v pořádku.„ Takže byste nejspíš odpověděl špatně :-), i když věci nepochybně rozumíte, v testu máte na otázku z matematiky v průměru 3 minuty.

Já to zde také hodně zjednodušuji, ale interpretace výsledků testů je složitější, než se zdá. Teoretický (ale praxí potvrzený) model je takový, že žák úlohu vyřeší správně s nějakou pravděpodobností, což je v rozporu s běžným chápáním, že žák to buď umí nebo neumí.
06. 11. 2009 | 20:18

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
„Základem každého vzdělání je naučit žáky myslet. Ale přinejmenším v exaktních vědách bude mít jen výjimečně trojkař víc tvůrčího ducha než jedničkář. Od toho jsou oborové olympiády: Matematické, fyzikální, chemické...„

Já jsem vzděláním matematik, patřil jsem vždy k nejlepším a dlouho jsem si myslel, že budu dělat vědu (matematiku). Dnes jsem spíš manažer, strkám nos do marketingu, pedagogiky, politiky (tedy ne jako politik, ale třeba těmito blogy) i řady dalších oborů. Moje vycvičené logické myšlení mi samozřejmě pomáhá, ale vidím kolem sebe lidi, kteří ho nemají a jsou přitom velmi úspěšní (=pracují skvěle).

Obecně se mi zdá, že se význam matematiky ve vzdělání přeceňuje. Doporučují knihu Úplně nová mysl - Proč budoucnost patří levým hemisférám: Daniel Pink. Zajímavé na ní není jen její obsah (trochu příliš americky podaný), ale i to, že předmluvu českého vydání napsal Jan Muehlfeit, Chairman of Microsoft Europe, tedy člověk který je ve vedení softwarové firmy, ani tam už totiž nejde jen o exaktní myšlení.
06. 11. 2009 | 20:19

ondrejsteffl napsal(a):

Jan Vaculík napsal(a):
„Dneska, když pracujete v zámečnické dílně a máte tam nějaký CNC stroj… Když nedovedete tyhle věci tak, … tak si v dnešním společenském klimatu budete připadat jako outsider, který než aby se namáhal, tak se nechá zaregistrovat na úřadu práce a spočine v hospodě nad půllitrem pěnivého.“

Ano, pěkně jste vysvětlil, proč o řemeslo není a už NEBUDE zájem.
06. 11. 2009 | 20:19

ondrejsteffl napsal(a):

Jan Vaculík napsal(a):
„A já mám někdy pocit, že na školách se tohle furt ještě málo chápe: vychováváme 10% populace už od 11 let jako malé vědce, a ze zbylých děláme outsidery taky už od 11 let.“

S tím souhlasím: celá výuka matematiky je od 60. let takto postavená. Není pak divu, že těch zbylých „90%“ neumí ani trojčlenku
06. 11. 2009 | 20:19

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
„Správný přístup byl právě v minulosti, kdy jste dělil žáky do skupin podle jejich schopností a pak je podle toho posílal na školy různé obtížnosti nebo do učení.“

Minulost je minulost. Váš názor je bohužel i dnes běžný, ale dnes je pokládán za zcela nesprávný, protože se vychází z toho, že každý žák má něco v čem může vyniknout, proto se žáci vzdělávají dlouho společně, ale pochopitelně diferencovaně, tak aby měl každý příležitost.
06. 11. 2009 | 20:20

ondrejsteffl napsal(a):

žena
Kromě EQ emoční inteligence, jsou i další. Rozlišuje se 7 typů inteligence (viz třeba http://portal.cz/scripts/de... ). Matematika je součástí jen jedné z nich.
06. 11. 2009 | 20:20

ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a):
„Můžete mi, prosím, říci, zabýváte-li se ve Scio i takovýmto (EI) rozšířením učebních osnov?“

Nepřeceňujte náš vliv, my české školství neřídíme, osnovy netvoříme.
06. 11. 2009 | 20:20

ondrejsteffl napsal(a):

miloslav pouzar napsal(a):
„Opravdu si nemyslím, že takto postavené testy něco testují.“
Vaším slovům by dodalo váhy, kdybyste alespoň naznačil, jaké testy podle Vás něco testují a co. Naše testy ze Sondy maturant tehdy posuzovaly desítky tisíc učitelů a dostali od nich známku 1 mínus.

Mě osobně se např. víc než naše líbí testy společnosti Kalibro, ty ale bohužel zase méně odpovídají tomu, co se ve školách učí a co učitelé chtějí. Testy se nevytvářejí podle něčího vkusu, ale tak aby testovaly to, co má být testováno. V Sondě maturant se vycházelo z průniku středoškolských osnov.
06. 11. 2009 | 20:21

ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a):
„osobně mě výsledky znalostí maturantů tolik nezajímají, jako to, jací ze škol vyjdou lidé.
Pane Šteffle, co Vy na to?“

Úplný souhlas, taky proto výše píšu: máme na mysli výsledky měřené našimi testy. Nelze vyloučit, že v maturitním vzdělávání dochází k nějaký jiným, třeba i velmi významným změnám, které didaktickým testem neumíme zaznamenat. Možnosti didaktického testu jsou omezené.

Bohužel „jací ze škol vyjdou lidé“, to změřit neumíme, ba hůř, ani přesně nevíme, jak vypadá ten ideál.
06. 11. 2009 | 20:22

ondrejsteffl napsal(a):

naivka napsal(a):

„vize, kterou by se školy měly řídit a VYCHOVÁVAT podle ní naše děti, zcela chybí.“

Dřív byly hodnoty, morálka ve společnosti jasné a sdílené (určovalo je většinou náboženství) a škole stačilo je převzít a prosazovat. Současný rozpad hodnot ve společnosti je děsivý a škola a učitelé se nemají o co se opřít, i kdyby chtěli. Někteří se ještě snaží prosazovat své hodnoty, ale většina učitelů rezignovala. Proto škola odmítá vychovávat. Snad by pomohlo, kdyby někdo (ale kdo?) vypracoval pro školy cíle výchovy (v současném marasmu nezávisle na společnosti). To však jistě nemohou dělat učitelé na koleně a muselo by to mít systémovou podporu.
06. 11. 2009 | 20:22

ondrejsteffl napsal(a):

Jan Vaculík napsal(a):
„Hlavní problém našeho školství je v tom, aby se masa těch průměrných necítila jako outsideři; aby jim zůstávala motivace k dalšímu vzdělávání a aby měli chuť pracovat, i když jim je jasné, že zůstanou navždy "jen průměrní". - A taky aby byli vítanými spolupracovníky, až někam nastoupí do práce.“

ANO!

A ještě navíc je problém v tom, že toto nikoho nezajímá. Elita se zajímá zase jen o elitu. Nic ve zlém, ale třeba pan Karel Mueller v této diskusi.
06. 11. 2009 | 20:22

ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a):
„Pane Šteffle, jaká je vize ve Scio budoucí výuky? „
Zas nás trochu přeceňujete. Scio je jen firma (a školství neřídíme) a výuka není náš obor podnikání.
Za sebe už jsem to psal 05.11.2009 13:02:57. Navíc myslím, že to bude stále méně výuka, jak ji zatím ze školy známe.
06. 11. 2009 | 20:23

ondrejsteffl napsal(a):

Jana napsal(a):

„Kde má učitel brát síly a hecovat se k výkonu? A proč? Na jedné straně chcete, aby škola raději vychovávala než vzdělávala, pak jim Scio dá otázky typu Kralická bible a u přijímacích zkoušek se někdy žádají znalosti na úrovni vysoké školy.“

Za Kralickou bibli se omlouvám, ale to není náš výmysl, to do osnov dali ministerští. Pokud jste si všimla, já jsem proti učitelům neřekl ani slovo. Naprostá většina problémů se mě zdá systémová a pochází z toho, že v řízení školství není ŽÁDNÝ systém, je to soubor nahodilých rozhodnutí jednotlivých lidí vedených nejrůznějšími, často osobními zájmy. A učitel je chudák, přesně, jak to píšete.
06. 11. 2009 | 20:23

poste.restante napsal(a):

ondrejsteffl napsal(a):
Naprostá většina problémů se mě zdá systémová a pochází z toho, že v řízení školství není ŽÁDNÝ systém, je to soubor nahodilých rozhodnutí jednotlivých lidí vedených nejrůznějšími, často osobními zájmy. A učitel je chudák, přesně, jak to píšete.

Amen.
Za klíčové problémy považuji:
1. Systém normativního finacování, který v době nedostatku dětí a inflace škol vede nutně školy k chování, jehož důsledky pozorujeme.

2. Neexistenci Pedagogické komory, která by, jako stavovská organizace, byla garantem úrovně profese učitele a zároveň kontinuity ve vzdělávacím procesu, nezávisle na momentálních libůstkách politických stran.

Našlo by se toho víc, ale tyto dva body jsou, podle mne, kardinální.
06. 11. 2009 | 21:00

Karel Mueller napsal(a):

Pane Steffl,
vezmu to postupně:
- Inteligence se rozvíjí podněty. Geneticky mohou mít dva jedinci stejné vlohy, samozřejmě. Víc o tom ale napíši dál v odpovědi paní Janě.
- Asi bych za ty tři minuty tu úlohu zvládl :-)). Přečtení zadání a ujasnění asi 5s, nalezení řešení také 5s a za 170 s by mi to došlo, co se chce vybrat :-)).
- Napsal jsem, co je třeba ke zdárnému výkonu nějakého povolání. Matematika má opravdu tu výsadu, to přeci musíte vědět jako matematik sám. Ale jednotlivé složky lze dostat na patřičnou úroveň i jinou cestou, o tom není nutné pochybovat. Cestou matematiky je to ale nejsnazší. A také matematika slouží jako skvělý indikátor, která složka chybí. Samozřejmě, různé obory kladou různé požadavky na jednotlivé složky. O tom jsme mluvili také.
Členem TOP managementu jsem byl víckrát, co jsem skončil s jadernou fyzikou jsem se dal na analytiku a management. Nedostatek logiky se projeví velmi rychle a i dost nepříjemně. Kromě toho často chybí schopnost myslet systémově.
- Mít stejné osnovy pro žáky s různými schopnostmi a dost rozdílnou inteligencí je z mého pohledu prostě hovadina a tento názor sotva změním :-). Právě to je příčinou toho, že 10% je schopno zvládnout diferenciální počet a zbytek sotva tu trojčlenku, jak s nadsázkou Vy a pan Vaculík říkáte.
Když se někdo zastaví na trojčlence, tak další pokračování v matematice nemá smysl do doby dokud to nezvládne.
Proto je nutná ta segregace.
06. 11. 2009 | 21:55

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller napsal(a):
„Právě to je příčinou toho, že 10% je schopno zvládnout diferenciální počet a zbytek sotva tu trojčlenku“

10 % lidí (opět s nadsázkou) je schopno napsat slušnou báseň, 10 % lidí má dar rozmluvit sebevrahovi jeho úmysl, 10 % lidí je schopno koncentrace nutné k řízení letového provozu, 10 % lidí rozliší ročník vína …

Proč si u všech všudy myslíte, že děti se mají rozdělit (segregovat) podle toho, jak umí tu Vaši (i moji) matematiku. Což sice takhle přímo neříkáte, ale v podstatě to z Vašich úvah plyne.

Smysl společného vzdělávání je mj. v tom, že matematice se něco naučí od básníků i od vinařů.

„Cestou matematiky je to ale nejsnazší.“ Pro Vás!

„Mít stejné osnovy (rozumím požadavky) pro žáky s různými schopnostmi“ Ale to přece nikdo neříká, to si jen vy představujete školu, jak vypadala za Vašich let a pravda většinou vypadá dosud, ale nutné to vůbec není.
06. 11. 2009 | 22:19

Karel Mueller napsal(a):

Jana:

Pokud jde o jazyky, tak jsme měli jako druhý jazyk výběr mezi N,F a A. Právě pro tu odlišnost to bylo možná snazší, bylo třeba to dělat důkladněji.
Saozřejmě, dnešní mládež má z tohoto pohledu možnosti, o kterých se nám nesnilo. Ale na podkladě všech zkušeností mám dojem, že záleží hlavně zase na předpokladech.

Měl jsem kdysi syna na stavební průmce a máte s těmi osnovami pravdu. Např. deskriptivu měli v 1. ročníku a v rozsahu, v jakém se dělala na gymplu ve Š. a snad i 4. Nadto měli učitelku, která tomu nerozuměla a neměla představivost. Takže nakonec jsem ho tu deskriptivu naučil sám. Jak to dělaly ostatní děti ví Bůh.
Ale tím je jen dána celá absurdita. Na tu průmku přišli žáci daleko hůř připraveni než jsme byli ze ZŠ my. A papírově požadavky podle osnov ještě vyšší než v našem případě. Jak to musí dopadnout je nabíledni.
06. 11. 2009 | 22:21

Karel Mueller napsal(a):

Pane Steffl,
prostě si nerozumíme :-)).

Básník ať básní, pilot lítá letadlem, vinař popíjí atd.

Znova opakuji, ža každé povolání má svoje specifikum. Ale když někdo nezvládne trojčlenku, tak je to tak zásadní nedostatek inteligence, že je třeba uvážit jeho případné elementární chyby v úsudku i v těch oblastech, kde žádnou matematiku nepotřebuje.
Kromě toho není jasné, co bude na SŠ v hodinách matematiky dělat. Dloubat se v nose nebo holkám koukat na zadek? :-))
O to jde, o nic jiného.
Pokud neděláte segregaci, tak je to ztráta pro všechny. Ti schopnější se nudí a flákají, slabým to nic nedá. To je jasné.

Víte, v čem je půvab? V 50. letech nás bolševici přesvědčovali, že všichni jsou stejně schopní a tak je jakoukoliv segregaci nutné odmítnout. Nakonec sami zjistili, že je to kravina. Dnes je to ovšem dotaženo do konce.
06. 11. 2009 | 22:32

Jana napsal(a):

To naivka:
Možná si trochu nerozumíme proto, že Vy hovoříte o malých dětech a já učím na střední škole, takže spíše o starších. I když mám mladší dceru, která by věkem ještě patřila na základní školu...
Přsto - a už to tady někdo zdůrazňoval - nejvíce můžete udělat pro dítě do jeho tří-čtyř let věku. Tady vytváříte základy pro jeho celý další život. Toho se jako rodiče nestřepeme. Na učitelích samozřejmě, hlavně u malých dětí, také záleží - zda jsou trpělivé, laskavé, zda ovládají"řemeslo", zda ještě mají elán, nadšení, nebo už třeba nemají z čeho dávat, protože se v předchozích letech rozdaly...Učitelé jsou stejní lidé jako lékaři, právníci, stavaři - jedni ovládají řemeslo lépe, jiní hůře. Přiznejme si ale, že po stavaři nepožadujeme, aby byl dobrý člověk, morálně na výši, aby byl laskavý, aby byl trpělivý, aby byl nadšený, měl rád lidi .... Po učiteli toho požadujeme strašně hodně po lidské stránce. Sami mnohdy nemáme trpělivost na jedno dítě, učitel jich má zvládnout třicet, každé jinak nadané, některé s poruchami učení, s poruchami chování, ke každému by měl přistupovat individuálně!!!, neměl by zapomínat na motivavi, přiměřeně známkovat, využívat moderní metody učení, skupinové formy práce, měl by pracovat s chybou, měl by znát zázemí svěřených žáků, měl by učit kreativně, žáky zaujmout, měl by být jejich kamarádem, na druhé straně autoritou, kterou žáci v případě potřeby poslechnou, měl by získat důvěru žáků, měl by.... I učitel chodí domu unavený. Víte, co dělám já? Když se postarám o stárnoucího rodič, vyvenčím psa, nachystám večeři, sedám s dcerou k učebnicím a začíná mi druhá směna. Jednou se naučím zeměpis Ameriky, podruhé valenční vazbu v chemii, potřetí optiku a dovysvětlovávám dceři, co v hodinách nepochopila nebo přezkušuju. A vím, že každý den si spolu musíme promluvit o tom, jak se měla, co prožila, co cítila, zda byla šťastná nebo ne, nad čím se zamýšlela, co napsala ve slohové práci... Ale naše diskuse, vzájemné výměny myšlenek, názorů, bych si nenechala vzít žádným učitelem. Ale jsem ráda, když s jejími učiteli hovořím stejnou řečí. pak doma slýchám:"Mami, ty jsi stejná, jako naše třídní". Beru to jako pochvalu pro sebe i pro ni.
06. 11. 2009 | 23:26

Jan Vaculík napsal(a):

Poste Restante (17:57)
Děkuju za reakci na můj příspěvek; i za to, že jste se nad mou provokací neurazil, což jsem ovšem taky neměl v úmyslu.

Říkáte, že najít na internetu zajímavou hru si dokáže i váš pětiletý syn. A to je právě ono! Až bude velký a přihodí se, že při orání se mu kolečko zláme, tak půjde na internet a zjistí tam, jak ho spravit. Hlavně aby se mu tou dobou ještě chtělo!

Přijměte moji úctu a přání, aby Vám povolání přinášelo radost.
07. 11. 2009 | 01:57

Jan Vaculík napsal(a):

Karel Mueller (22:32)
Myslím, že problém vůbec není v tom, že 90% nemá na to, aby zvládli trojčlenku: oni ji zvládnou - a časem odhodí. To není věc inteliogence, ale citu: prostě jim nepřirostla k srdci. Nejsou blbí; jenom je přemýšlení nebaví.
07. 11. 2009 | 02:14

Karel Mueller napsal(a):

Jan Vaculík:

Milý kolego, teď jste nejen mě nahrál nejen na smeč, ale na čisté k.o.

Ještě si to po sobě přečtěte :-)).
07. 11. 2009 | 02:43

Jan Vaculík napsal(a):

Karel Mueller:
Dobrá, tedy polopaticky: Koho máme vinit za to, že je nebaví přemýšlet, že je nebaví užívat v každodenním životě to, čeho se naučili?
Příčina (ne jediná) je i v tom, že se po nich chce mnoho. V jakékoliv činnosti je potřeba dosáhnout určité virtuozity, aby vás to bavilo. A motivací pro další činnost je úspěch. Laťka postavená příliš vysoko demotivuje; "méně" je někdy "více".
Osobně si myslím, že děcka by neměly umět "víc", ale "lépe".
Ale to si tady budeme říkat totéž furt dokola.
07. 11. 2009 | 10:50

Rosanellus napsal(a):

Diky za zajimava data a omlouvam se pokud komentuju komentovane.
(1) K anglictine: levou cast grafu asi dobre vysvetluje vseobecna rozsirenost anglictiny, stahovani filmu a doufejme i zlepseni skolstvi. Nicmene lide ve skupinach 80-90 a 90-100 se to jen ve skole naucit nemohli. Nebyla soucasti testu otazka, zda se neuci nekde mimo, rekneme zahranicni pobyty, anglicke knizky apod? To by dalo dost dulezitou odpoved, jaky je v mistnich podminkach ten pravy recept dostat se na uroven opevovaneho Beneluxu a Skandinavie.
(2) Zhorseni matematiky asi vyredenim vysvetlit lze. Vice me prekvapuje, ze se vysledky z cestiny nezhorsily a asi to vypovida o tom, na co se v ceskych skolach klade duraz. Nemyslim si, ze poznatek, v kterem smeru se pouzivaly kaligramy, je to, co by mel maturant vedet (tipuji civilizmus, ale nejsem si jisty...).
07. 11. 2009 | 11:03

Karel Mueller napsal(a):

Jan Vaculík:

Tak to s Vámi naprosto souhlasím v jedné věci: Méně opravdu může znamenat více, zejména při výuce exaktních vědách. Ale to jsme oklikou opět na začátku: Cílem je naučit žáky myslet.

Nám bylo vtloukáno do hlavy, jak je třeba trdě makat atd. To je nesmysl. Tvrdě máknout si mohu když mám složit sto metráků uhlí.
Ale v případě matematiky - a nejen jí - musíte mít cosi jako "vášeň k hloubání". Asi jako šachista, který je schopen hodiny promýšlet danou pozici.

Bez určité vlohy a oné vášně to prostě nejde. Vaše matematická úrověň (obecně se to dá nazvat úrověň myšlení) je nastavená nikoliv tím co znáte, ale obtížností úloh, která jste vyřešil bez pomoci zcela sám. Jinými slovy, kdyby jste nad jednou úlohou prohloubal celý den, tak Vám to dá víc, než když za tu dobu nastudujete nevím co. To je jasné. V tomto případě jen memorujete to, na co přišli jiní, na tamto řešení jste musel přijít sám. A tak to platí obecně, nejen v matematice.

A proto je zbytečné očekávat něco od někoho, kdo je myslet líný právě tak jako od někoho, kdo má s matematikou potíže i na základní škole. Protože tam nejde o matematiku, tam jde opravdu ještě o přirozenou inteligenci.

Prostě v prvním případě chybí vůle, ve druhém inteligence.

A tím toho moc nenaděláte.

A ted už nashle na jiném blogu.
07. 11. 2009 | 14:04

žena napsal(a):

Pane Šteffle,
žila jsem v představě, že Scio je součástí Ministerstva školství, jinak bych se Vás neptala.
Děkuji za odpovědi.
Hezký den
07. 11. 2009 | 14:12

žena napsal(a):

Paní Jano,
mnohokrát Vám děkuji za odpověď.

Obdivuji Vás a všechny vyučující na prvním a druhém stupni našeho školství.

Přeji Vám pevné nervy, zdraví, štěstí a pohodu.
žena
07. 11. 2009 | 14:15

ondrejsteffl napsal(a):

žena napsal(a):
"Pane Šteffle,
žila jsem v představě, že Scio je součástí Ministerstva školství, jinak bych se Vás"

Je to dost šílené zjištění, že si to lidé myslí. Ale jistě to není VAše chyba, oni v tom němají jasno ani někteří novináři...

Takže ještě jednou: Scio je soukormá zcela nezávislá firma! Pro mnohé lidi na MŠMT úhlavní nepřítel, ale zdaleka ne pro všechny, jsou tam i tací, kteří chápou, že můžeme pomoci.
07. 11. 2009 | 18:22

ondrejsteffl napsal(a):

Karel Mueller a Jan Vaculík

Rozhodně jsem na straně pana Vaculíka.
07. 11. 2009 | 18:26

Karel Mueller napsal(a):

Pane Steffl,
divím se, ale respektuji :-).

Pan Vaculík píše, že děti by neměly umět víc, ale lépe. Z mé stany naprostý souhlas.

Vrátím se k té učebnici tenzorové analýzy, která mě tak nadchla a o které jsem se zmiňoval v minulé debatě.

Je psaná po teoretické stránce velmi jednoduchým a názorným způsobem, nadto obsahuje jen opravdu holé základy. V podstatě je dostupná i bystřejším středoškolákům. Zato obsahuje stovky pečlivě volených úloh, od zcela triviáních, plynoucích přímo ze základních tvzení až po relatině obtížnější. Řada důležitých vztahů a tvrzení je obsažena v těch úlohách.

Je určena technikům a fyzikům. Pokud jim má něco dát - jako matematický základ pro studium mechaniky kontinua nebo elektrodynamiky či OTR - tak musí zvládnout alespoň ty holé teoretické základy a spočítat elementární úlohy. Jinak to studium nemá smysl, protože příslušné partie fyziky nebudou moci studovat.

Samozřejmě, můžete nemítnout, ža jsem opět u "elity". Jenže ono to platí obecně. Existuje určité minimum znalostí a "úrovně myšlení", bez kterého opravdu nelze pokračovat. Pokud je pro někoho "nezvládnutelná trojčlenka", tak si asi sotva poradí se středoškolskou matematikou. Jinými slovy - opravdu už naposled - pokud tyto určité holé znalosti a dovednosti nemá, tak má strop a je pro něho lépe dělat něco jiného, něco, kde se bez odpovídajích znalostí a především úrovné myšlení obejde. To se nedá nic dělat.

A teď už nashle na jiném blogu :-).
07. 11. 2009 | 18:57

Seda napsal(a):

Dobrý vecer.
Data jsou to určitě hodnotná, protože jsou to alespoň nějaká data. Přiznám se že jsem četl asi jen polovinu komentářů a snad nebudu opakovat to co se v 80% opakovalo.
A) Výkony v matematice se snížily. Ano, ale proč by měl člověk, který bude celý život používat kalkulačku, nebo nějaký program v PC, měl umět z hlavy počítat? Ze života: mám pocit že faktůra, nebo učet je špatně? nemám PC ani kalkulačku? Každý má dnes mobil a není problém cokoli a přesně spočítat. Ruku na srdce, kde se setkáte v životě s 2 odmocninou z 25? A maturita je dnes spíše nutný papír, než příprava na studium VS(Já osobně beru matematiku jako prostředek pro zdravé trénování paměti, stejně jako učení se básniček na spaměť.) Je mnohem pohodlnější si během vteřiny spočítat 8 Piv + pizza z hlavy než to tukat na mobilu a nevypadáte jako absolutní analfabet, leč nikde není psáno že takový člověk nemůže být vynikající spisovatel, hudebník, psycholog, sociolog, nebo olimpionik).

B) Angličtina roste především proto, že si lidé už na střední škole začínají uvědomovat že dnes je to věc, bez které se hold skoro neobejdete (Pokud nejste nedprůměrně nadaný a s angličtinou nepříjdete do kontaktu.)

c) Ano úroveň VS jistě poklesla, ale to je důsledek nastavení systému na kvantitu, nikoli na kvalitu. Co je však podstatné je faktický počet nadaných studentů, a ten podle mého osobního pocitu neklesá.(Pokud jsou nějaka data o tom že čislo uspěšných mladých vědců klesá, budu rád pokud mne informujete. Číslo nikoli procento)

d) Co se týče různých průzkumů vzdělanosti a podobných věci. Jediný problém, který já vídím je nejasnost (ne neochota) toho co vlastně chce ministerstvo zkoumat a jak chce vlastně učit. Chceme zkoumat kolik maturantů umí dělit zlomky? kolik znich ví co znamená zkratka etc.? Kolik z nich ví proč se v politice používa označení pravice a levice? A nebo chce zkoumat koli žáků ví kde najde odpověď na to proč se používa označení pravice a levice? A naučit je logicky odstraňovat odpovědi, které nejsou možné. (zde připomínám že matematika je cesta jak se učíme logicky myslet, ale otázka na zlomky je jedna věc a úloha: Babička měla tolik jablek, plesnivýh měla tolik a otázka zní, měl dědeček více dobrých jablek?)

E) Pokud české školství neví jak zkoumat to co chce zkoumat a soukromý subět ano. Nevidím žádný probém v sepsání smlouvy, která bude výhodná pro obě strany.

Na závěr bych se chtěl omluvit za případné pravopisné chyby a možná milné myšlenky.

Přeji pěkný večer
07. 11. 2009 | 19:19

Helena napsal(a):

K výuce českého jazyka - hlavně literatury.

Mám vystudovaný učitelský obor Čj-Nj (absolvovala jsem v r. 2007) - a na SŠ jsem vůbec nenastoupila mj. proto, že - jak posali někteří přispěvatelé přede mnou své podobné cítění - se nechci podílet na bezduchém "hustění" zbytečných encyklopedických znalostí do hlav studentů... (o podobně bezduchém cepování "skloňování a časování" na úkor komunikativních dovedností v rámci výuky němčiny se mi už ani nechce psát...).

Hodiny literatury, které ve většině případů sestávají ze sledu dat: autor-letopočet-dílo-stručný obsah-sloh, bych pojala jako práci s textem, analýzou (tj. chápe čtenář, o čem se v textu hovoří a dokáže k tomu zaujmout svůj vlastní postoj, vyjádřit názor?) - úzce spojenou s tvorbou textu vlastního. Jistě nelze pominout kontext vzniku díla - ale ten nesmí být naddimenzován na úkor čtenářských činností.

Mnohem důležitější, než blýsknout se znalostmi v různých kvízech, je vychovat člověka, který chápe psané informace. Tedy mj. nenechá se jimi manipulovat, odhalí mezi změtí nicneříkajících výlevů to podstatné jádro - je-li tam jaké. A i opačně pak dokáže svoje informace a názory srozumitelně zformulovat a prezentovat (ať už ústně nebo písemně).
To považuji za důležité dovednosti, které by se měly trénovat mnohem víc, než recitování slovníkových hesel popř. nekonečné sledy diktátů a větných rozborů (i když nejsem pro, aby tyto znalosti zcela vymizely - ona totiž ta pochopená větná struktura představuje velký bonus při studiu cizích jazyků...).

Umět pochopit cizí názor resp. prezentovat ten vlastní je pak nádherný průnik dovedností mezi jazykovou výchovou v obecném slova smyslu a všemi obory ostatními...

Krásný večer
07. 11. 2009 | 20:19

sedi napsal(a):

vite, zavadejte si na skolach co chcete, ale pokud bude mit ucitel s 10+ lety praxe, majici VS vzdelani, vyucujici napriklad 1. stupen, 16tis hrubeho (ted od noveho roku), zvyseny uvazek, povinnost vytvaret ruzne nesmyslne projekty, kdo bude ucit vase milovane deti?

Nejsem ucitel. Bohudik...
07. 11. 2009 | 20:41

Jan Vaculík napsal(a):

Heleno,
s Vašimi názory snad ani nejde nesouhlasit. Jenom jednomu se divím: proč jste nenastoupila do praxe? Vždyť právě tam byste mohla dokazovat, že se to dá dělat lépe.

Už dopředu slyším protiargumenty: svázanost osnovami, požadavky rodičů... Jenže: jsou i učitelé, kteří se osnovama nenechají zvotročit. Soustředí se hlavně na to, co je baví a čemu přikládají největší význam; a stejně jsou to pak ti, kteří toho žákům dají nejvíc!
07. 11. 2009 | 21:34

Jan Vaculík napsal(a):

A ještě - zmínila jste se o důrazu na OBSAH textu. Ano, myslel jsem na to nad informací o Kralické bibli: bylo by moc zajímavé, kdyby vedle otázky na století vzniku ještě byla jedna otázka, která by se týkala obsahu té bible. Kdoví, jaký tam by byl patrný posun! Jsem optimista a věřím, že tam by byl posun k lepšímu.
07. 11. 2009 | 21:43

fedor napsal(a):

Pane Karle, zdravím.
Prošel jsem si všechny Vaše příspěvky. 100% souhlas. Děkuji a obdivuji Vaši trpělivost
08. 11. 2009 | 01:20

Karel Mueller napsal(a):

Srdečně zdravím pane fedor :-),
rád Vás tu po dlouhé době vidím.
08. 11. 2009 | 03:07

Hnzd napsal(a):

Kvalita škol v ČR upadá! Důvod je následující: je málo dětí, málo žáků a málo studentů, je mnoho učitelů a společnost se snaží investovat do vzdělání. A teď přichází kámen úrazu: Do jakého vzdělání? Školy jsou financovány podle počtu žáků nebo studentů, na které dostávají finance. A tak studuje mnoho studentů, kteří by normálně sotva zvládli učební obor, a tito studenti nestudují žádné odborné obory nýbrž školy manažersko sociálního charakteru, protože tato společnost umožnila akreditaci různých fakult "sociálních studií" fakult "zdravotně sociálních" v různých krajských městech, a tak tu máme školy, které v zájmu toho, aby se uživily, nabízejí studentům pro ně atraktivní obory typu "manažer kultury" a ve skutečnosti chrlí sociální parazity, jejichž vzdělání bude pro tuto společnost k ničemu! Takže "tleskám" investicím státu do školství. Bohužel až trh bude muset nastavit zrcadlo oněm "kvalitním" investicím do vzdělání.
08. 11. 2009 | 09:02

Mephisto napsal(a):

Mě zaujal nejvíc ten poslední odstavec. Pokud se na gymnáziích i středních školách obecně zvýšil podíl slabších studentů, a přesto výsledky maturantů jsou zhruba stejné jako před 11 lety, je to docela pozitivní zjištění, ne? Znamalo by to, že i ty slabší děti se v důsledku středoškoleského studia podařilo na tu požadovanou úroveň "vytáhnout". To je třeba pro mě dost překvapivé zjištění.

Pro mě je totiž celkem aktuální analogický problém na VŠ, kde je záplava vyloženě slabých studentů, kteří tam zjevně nemají co dělat. No ale pokud, jak vyplývá z úvahy z prvního odstavce, studium samo o sobě má na intelektuální schopnosti studentů nezanedbatelný pozitivní vliv, pak by nakonec mohla být ta strategie, zpřístupnit studium na VŠ co nejširšímu okruhu lidí, přece jen správná...
Zůstává ovšem problém devalvace úrovně magisterského vzdělání, jakož i nedostatku kvalitních STŘEDOŠKOLSKY vzdělaných lidí.
Celkově tenhle výsledek Sondy maturant mé přesvědčení o nesprávnosti trendu nabírat na VŠ takové množství lidí, kteří na to nemají intelektuální kapacitu, mírně oslabil, nicméně i nadále se k tomuto názoru přikláním.
08. 11. 2009 | 12:12

Marcus napsal(a):

Znám několik učitelů na všech stupních škol (ZŠ, SŠ, VŠ) a zdůrazňuji že VŠICHNI se shodnou na jednom - celková úroveň vzdělanosti žáků a studentů jde rapidně dolu - pro mě je to nejrelevantnější průzkum. Jenom chci upozornit, že si nemyslim, že je to jen chyba samotných žáků a studentů - podle mého názoru jsou spíše obětí celkového stavu společnosti. Každopádně dnešním žákům a studentům chybí alespoň elementární úcta k nějakým autoritám - problém je, že kolem sebe vidí, že jediné co rozhoduje jsou peníze.
08. 11. 2009 | 13:59

Jan Vaculík napsal(a):

Marcus
A čím to asi bude?
Lidi dnes o hodně hůř souložej, vznikaj horší děti...
08. 11. 2009 | 19:11

Marcus napsal(a):

Jan Vaculík: tak to je zajímavá analýza příčin ;-)
Každopádně je podle mého názoru alarmující, že 1/4 maturantů nedokázala porovnat 2 čísla (a ve skutečnosti jich bude ještě více, protože se dá předpokládat, že část těch, co nevěděli, se trefili do správného výsledku). To už můžeme prohlásit, že maturitu budou mít všichni, ti co mají SŠ "upgradují" na VŠ atd.
08. 11. 2009 | 21:48

Mat napsal(a):

Všechno je to moc pěkné, ale jak odsuzování, tak i porovnávání, vychází z nesmyslně stanoveného souboru znalostí, které se učí na školách. Proč bereme tyto jako základ a nezbytné vzdělání?

K čemu potřebujeme znát spisovatele od A-Z, když napsat jednu větu bez chyb dělá problémy i jinak schopným lidem! Stejné je to s matematikou. Učí se vzorce, ale studenti vlastně nevědí k čemu ty vzorce jsou a co pomocí nich mohou vypočítat. Doba pokročila a dnešní člověk nepotřebuje (a ani nemůže) vstřebat všechny znalosti. Základní škola by měla všem poskytnout základ a střední směr! Vybrat základní a důležité poznatky a studentům je místo nesmyslného biflování vysvětlit.

Názorně jsem měl možnost naše školství pozorovat na své třináctileté neteři. Ona ví, že ČR je v EU a NATO, ale vůbec netuší k čemu tyto instituce jsou a jaký je jejich význam. Prostě si jen tyto údaje opsala z tabule, jak jim učitel nařídil :-). Tohle byla základní škola, ale střední školy (až na vyjímky) fungují úplně stejně.
08. 11. 2009 | 22:37

Jan Vaculík napsal(a):

Marcus
Ten příklad, na který odkazujete, zase až tak úplně lehký není. Zkuste jej předložit lidem, kteří maturovali před 30-40 lety; tedy v době, kdy naše školy měly ještě tu bájnou kvalitu. Hádám, že těch, co pohoří, nebude jenom 1/4, ale spíš polovina nebo dokonce 3/4. Prostě všechny ty veledůležité věci člověk zapomene, když jich neužívá, a bavíme se tedy jenom o tom, jsetli je zapomene o něco dříve nebo později.

Penzum znalostí, které jsou žákům předkládany k osvojení, se rozrůstá. Přirozeně že je třeba to proklestit, nechávat jen to hlavní. Jenže pak se může stát, že se ztratí souvislosti, a s nima i možnost přemýšlet. Zbudou jen data nabušená v paměti; a za pár měsíců už ani ty ne.

Mimochodem, nevíte, zda už byla na středních školách všech směrů povinně zavedena výuka psaní všemi deseti? A pokud ne, nevíte proč? Vždyť je to jediné, co budou potřebovat opravdu skoro všichni, a kdo to neumí, tak má jednoznačný hendikep.
08. 11. 2009 | 23:27

ondrejsteffl napsal(a):

To Mat

Ano, souhlasím s Vámi. To, co je pro školu stanoveno jako závazné, se stále více jeví jako nesmylsné, a to nejen dětem, ale i ostatním. Škola pak pro děti přestává být smysluplná a pak není divu, že se nechjí učit a nechtějí poslouchat.

Je to ovšem problém úplné absence jakékoliv celonárodní vize, kam by vzdělání mělo směřovat. Doporučuji http://www.inventurademokra...
08. 11. 2009 | 23:28

Petr napsal(a):

Petr
Mě svým způsobem (jako češtináře) těší, že se zvyšuje počet studentů, kteří netuší, kdy byla vydána Kralická bible. Doufám, že toto napříště zůstane učivem příslušných VŠ, příp. knihovnických SŠ a že se taková otázka neobjeví v didaktickém testu státní maturity. Proč by mělo někoho děsit, že to maturanti nevědí? Mně osobně stačí, pokud tuší, co to bible je.
Na druhou stranu výsledky uvedené matematické úlohy na mě působí až přízračně děsivým dojmem. Ta čtvrtina by na ten učňák jít asi měla.
09. 11. 2009 | 07:35

Marek Kobera napsal(a):

Dobrý den, tentokrát jsem nečetl vše zde nad mým příspěvkem (prozatím), ale musím konstatovat, že v určitém sporu p. Muellera a p. Vaculíka jsem jednoznačně na straně pana Muellera.

Naopak, názory pana Vaculíka jsou přinejmenším s prominutím "nablblé". Připomíná mi to jednu kauzu, která před časem proběhla tiskem, totiž, jak v USA jeden dívčí studentský tým drtivě převálcoval jiný a jak se různí lidé nad tím rozhořčovali a nakonec byl trenér vítězného týmu bez pardonu ze školy vyhozen. Možná chce pan Vaculík a další v diskusi navodit podobnou "americkou mentalitu" i u nás, ale to je hloupost.

U nás totiž vítězí podivná rozdvojenost: navenek rovnoměrnost škol (jakoby stejná hodnota např. maturity z jakékoliv SŠ), ale, když se to hodí, tak konstatování o nadřazenosti (obvykle školy vystudované dětmi) nad jinými školami. Bohužel se domnívám, že diferencované školství (s jistým stupněm prostupnosti) je právě proto velké části veřejnosti trnem v oku. Přitom by ale hezky umožnilo to, o čem píše doktor Šteffl, tedy rozvíjení oněch talentů na víno, básně apod. Je tady zřejmá nerovnoměrnost: gymnázií máme přes 350, ale vinařskou školu snad jenom jednu a adept básnictví se musí spokojit snad jen s Literární akademií nebo nějakou filozofickou fakultou.

Nechť se tedy zjistí, jaký podíl žáků má výtečné básnické sklony a tomu se uzpůsobí počet škol a jejich geografická poloha. Naopak dnešní situace, kdy adept poezie, třebaže třeba nezvládá zlomky, studuje na gymnáziu a má zvládat nějaké ty paraboly apod., vede jen k frustracím a lhostejnosti na straně studenta i jeho učitele.
11. 11. 2009 | 12:15

Marek Kobera napsal(a):

To Petr (9.11.): Děláte si legraci, ne?

Pokud ne, tak vězte, že pokud žák odpověděl, že Kralická bible byla napsána v 9. nebo 19. století, tak buď
1) neví o české historii zhola nic (tj. neví, co se tak mohlo a nemohlo psát v 9., resp. 19. století);
2) téměř vůbec nemyslí.
Nevím, co je horší, obávám se, že případ ad 2 je na našich školách častý, ale že se rozmnožují i případy ad 1.

Co si představujete pod tím, že "tuší, co bible je" konkrétně?

Žáci, kteří nezvládají matematiku kdysi 5. (dnes možná 8., 9.) třídy, by měli jít na učňák? Co z toho?
11. 11. 2009 | 12:21

Marek Kobera napsal(a):

To Mat: Tak tedy, řekl bych, že pokud žáci se učí vzorce, o nichž nevědí, na co jsou, natož pak, odkud se tak vzaly, tak je to potenciální nulová znalost. Reálná nulová znalost to bude, až ty vzorce zapomenou. Pokud se tak děje, tak mi přijde, že to může být způsobeno tím, že
1) Jejich učitel neví, o čem mluví nebo
2) Žáci jsou hloupí (v té dané oblasti).

První věc se dá řešit reformou pedagogických a jiných fakult, druhá věc je mnohem obtížněji zvládnutelná.

Mimochodem, základ je tady proto, aby se na něm stavělo, nebo aby se používal. Pokud člověk nechce dělat ani jedno z toho, tak je nadbytečné se základ učit.
11. 11. 2009 | 12:28

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl: Kdo posuzuje, co je pro děti smysluplné a co ne? Ony?
11. 11. 2009 | 12:29

Jan Vaculík napsal(a):

Vrátil jsem se v mysli k naší debatě o znalostech matematiky.
Jo, souhlasím, že matematika je dobrá k rozvíjení logického myšlení, k prohlubování schopnosti abstrakně uvažovat; plně se s tímto názorem ztotožňuju.
Jenže to má jeden háček: platí to jen pro ty, kteří jí rozumí; kteří se dokážou na tomto koni udržet v sedle. Co však s těmi, koho oř dávno setřásl a oni se beznadějně potácej v houští tři kilometry za čelem dostihu? Těm už se rozvíjejí jenom komplexy.
12. 11. 2009 | 23:27

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl: Píšete
"Jsme si zcela jist, že už v roce třeba 1972, kdy jsem já maturoval bylo nejmíň 5 % maturantů, kteří by tu úlohy se zlomky taky zvrtalo. Spíš jich ale bylo 10 %. Letos jich je 24 %, ale taky maturuje dvakrát víc dětí.

Možná, že situace je, jak píšete tristní. Ale taková byla vždycky. Což jistě nic nemění na tom, že je třeba vynakládat veškeré úsilí, aby se zlepšila. "

Na základě čeho tak tvrdíte o roku 1972?

Dále jsem si vzal papír a tužku a vyřešil pár jednoduchých lineárních rovnic na základě Vašich dat...
z nich by plynulo, že největší pokles matematické gramotnosti musel být již před rokem 1998;
dále např., že při současném trendu bude matematická gramotnost žáků u nás prakticky na nule v roce 2128. :-))

Ovšem za zajímavější pokládám dotaz, jestli si vůbec uvědomujete, že porovnáváte dost neporovnatelné. Určitě v roce 1972 nebyla maturita formou didaktického testu. Když se podívám na Váš příklad se zlomky a desetinným číslem, tak vidím přece, aniž bych ho uměl vyřešit, že distraktor D nedává smysl, neboť "všechny" operace s čísly, kromě dělení nulou jsou možné (a to do mě "hustili" ve škole tak často, že je mi z toho špatně ještě teď). Podobně distraktor C je úplný nesmysl pro toho, kdo si někdy zkusil namáčknout na kalkulačce 1 : 3 a má aspoň nějakou rudimentární paměť. Proto je počet "maturantů" nezvládájících příklad ze 6. třídy efektivně téměř dvojnásobný (na základě toy modelu, že jsou dvě skupiny - jedna neví, a tak tipuje, a ta druhá ví, a tak volí správně). V tom případě nevím, ale neznám moc lidí, které by nepřekvapovalo nebo nemrzelo, že skoro polovina maturantů neměla vůbec absolvovat ZŠ.

Ovšem domnívám se, že to lidi zodpovědné za vzdělávání, tedy hlavně MŠMT, poslance, ředitele škol začne "pálit" až ten podíl přesáhne řekněme 90%. Takže asi necháme to úsilí o změnu negativních trendů na našich vnucích.:-)
13. 11. 2009 | 10:30

Marek Kobera napsal(a):

To Daniel Munich: Na čem se zakládá Vaše důvěra v TA? Kdopak jí bude asi tak podporován?
13. 11. 2009 | 10:46

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Píšete: "Taky mě napadá otázka: a řekl těm žáčkům někdo, z čeho se dural skládá?"

Viz učebnice chemie pro 8. třídu ZŠ.
13. 11. 2009 | 10:53

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl: Píšete: "4. Zlepšuje se či zhoršuje kvalita základních a středních škol?“
Něco jako byla tato Sonda budeme v dalších letech dělat i pro ZŠ."

Takže se tam dají např. z matematiky očekávat příklady z 2. třídy předkládané deváťákům? ;-)
13. 11. 2009 | 11:24

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Napsal jste:
"Přiznejme si, že celá SŠ matematika pro 99% našich absolventů opravdu nemá žádný jiný význam, než že tříbí mysl. (Pracuju 30 let jako technik v inženýrském oboru: matematika je dobrá věc a mám ji moc rád, ale v praxi většině z nás opravdu postačí trojčlenka.)"

a to velice oceňuji. Takto pregnatně se málokdo vyjadřuje. Už chápu, proč počítače dovážíme z Tchajwanu, auta z Koreje, mobily z Finska atd. Zdá se mi, že tam zvládají i víc než trojčlenku.
13. 11. 2009 | 12:31

Jan Vaculík napsal(a):

Marek Kobera
Toto jsou věci, které spolu opravdu nesouvisí.
Množina středoškoláků (včetně těch, kteří pak pracují jako prodavači, pošťáci, strojvůdci, policajti atd.) je opravdu nesrovnatelně širší, než množina techniků, kteří se podílí na výrobě a vývoji IT technologií. Ale i mezi těmi je pak jen naprostá menšina těch, kteří prakticky užívají znalostí získaných v hodinách matematiky.
13. 11. 2009 | 17:40

Jan Vaculík napsal(a):

Kromě toho je tu jeden ještě závažnější aspekt, který ve svém tvrzení úplně zanedbáváte:
Podmínky pro rozvoj technologií a průmyslu jsou nastaveny především obchodem. A v ekonomice jen trojčlenka opravdu nejdůležitějším pomocníkem. A tady si musíte představit, že obchod probíhá nejen se zbožím, ale je tu i něco jako obchod se schopnostmi, obchod s motivací.
13. 11. 2009 | 17:45

Jan Vaculík napsal(a):

ad Marek Kobera ještě jednou.
Teď jsem došel k Vaší replice z dneška, 9:23.
Pane, je vidět, že naše představy o škole se opravdu neshodují. Podle Vás je zřejmě škola od toho, že žáci si přečtou učebnici a učitel je pak vyzkouší. - Děkuji, nechci.
(Doufám, že nikdy na žádnou výuku nebudete mít žádný vliv. Pokud ano, tak to dejte včas vědět, aby se všichni mohli vyhnout velkým obloukem.)
13. 11. 2009 | 17:51

Karel Mueller napsal(a):

Pane Vaculík,
pan Kobera Vám jasně a přesně odpovídá, ale Vaše názory se snad nedají nazvat ani "nablblé. Snažili jsme se Vám vysvětlit, že škola je na to, aby žáky naučila myslet a získali určitou sumu znalostí. Učebnice je na to, aby jim v tom pomohla a učitel musí zkouškou zjistit, jestli bylo cíle dosaženo.

To se tady bavíme u úplných samozřejmostech, pokud to chcete zpochybňovat, tak školy zrušme úplně a vretme se do džungle.

S tou ekonomií jste tomu dal korunu. I průměrný ekonom musí znát slušně základy aplikované statistiky, jinak je pro smích. A pokud jde o techniky? Dnes se u amerických firem vyžadje, aby jste nejen na nízkém manažerském postu byl alespon Green Belt. Před rokem jsem to školil. Tak zajděte k firmám a začněte to školit, uvidíte tu hrůzu.

Měl jsem jsem absolventy SŠ i VŠ.
Nejdříve jsem si myslel, že to uděĺám na matematické bázi. Pochopil jsem okamžitě svojí směšnost. Tak jsem chtěl alespoň základy statistiky, aby jste rozuměl: Pouze pojmy a základní tvrzení. Tak jsem pochopil, že mohu jen několik základních pojmů a pak jen obrázky a víceméně kuchařku pro určité standartní případy s tím, aby pochopili zadání a použití té kuchařky. Ovšem pokud narazí na problém, který přesně do typových příkladů nepasuje, tak je konec. O schopnosti analytického myšlení darmo mluvit.

Pan Kobera má zcela pravdu. Školství začíná produkovat velké děti. Při představě, že máme stát s nimi proti Asii se mi dělá blujno. Tam nezpitoměli a jedou stejně jako v letech mého mládí. Hlavně, že se ve všech pádech mele o tom, jak je třeba být vzdělaný a být konkurenceschopní.
14. 11. 2009 | 14:30

Osiris napsal(a):

Domnívám se, že by bylo dobré dávat po střední škole titul Bc. - dosáhli bychom požadovaného počtu vysokoškoláků. K tomu by bylo možné na univerzitách studovat 5-letý Mgr. program, který by byl kvalitní - místo dnešních cca 80 vysokých škol nechat 8 a aplikovat tvrdý výběr na studenty, aby mohli studovat jen ti nejlepší. Zároveň po studentech VŠ vyžadovat i vědecké výsledky - alespoň 1 publikace v Mgr. programu, jinak není nárok na diplom. Také by se měly zpřísnit zkoušky a možná i zavést limity na průchodnost, např. že se na klíčovém předmětu studijního programu musí vyhodit od zkoušky minimálně 50% studentů. Obdobně zpřísnit studium na nižších typech škol (základní, střední bakalář/učební obor automaticky s maturitou popř. také Bc). Změnit systém financování a přidat školám peníze - například odebrat předražené investice do dálnic. Nezavést školné, protože by zničilo náročné školy a chudé studenty, zrovna teď, v době krize.

Výhody:
1) měli bychom nejvíce vysokoškoláků na světě
2) zároveň by bylo školství kvalitní, neboť by na univerzitách nebyli nekvalitní studenti
3) měli bychom správnou strukturu absolventů - jak učební obory, tak Bc. (lehká práce) i Mgr. z univerzit (výzkum, vývoj), protože by nebyl důvod studovat univerzitu, když Bc. je za střední školu i učňák
4) zaměstnavatelé by se opětovně mohli spolehnout na kvalitu studentů z univerzit, protože by se lehké školy popř. školy typu Plzeň zrušily
14. 11. 2009 | 15:15

bailey button boots napsal(a):

The important thing in bailey button boots life is to have a great ugg knightsbridge sale aim , and the ugg classic cardy determination to attain it.The man with a new ugg classic mini idea is a crank until the ugg classic tall sale idea succeeds . The only uggs classic crochet limit to our ugg lo pro button boots realization of tomorrow will be our nightfall ugg boots doubts of ugg rainier boots today . When an ugg sundance boots end is lawful and obligatory, the indispensable ugg ultra boots means to is are also lawful and obligatory .Genius only means hard-working all one's life . http://www.officialugg.co.uk/
15. 11. 2009 | 06:03

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller: Napsal jste:
"Koukal jsem se na to. Pokud jde o ty tři matematické úlohy:
2. z geometrie odpovídá ZŠ, 1. a 3. prvnímu ročníku gymnasia. I pro ně velmi jednoduché."

To bych trochu poupravil. Určitě nejen druhá, ale i první úloha odpovídá ZŠ. Vlastně teoreticky (pro mé vrstevníky) je první úloha učivem 5. třídy ZŠ, tedy dnes prvního stupně, a druhá úloha učivem 7. třídy ZŠ. To poslední, třetí, úloha je skutečně středoškolská, protože používá exponenciálu. Už nevím, v jakém ročníku se toto probíralo, ale je to skutečně řešitelné prostým dosazováním bodů pro 1. ročník SŠ, i níže. Problém je, že toto již neodpovídá dnešku, ani zdaleka všem školám. Dnes se dá říct, že druhá úloha z geometrie je někde pro 1. ročník SŠ, jinde pro 9. třídu a podobný posun se dá čekat i u ostatních úloh. A nějak se skutečně nečeká, že by to mělo zvládnout aspoň 90% třídy jako kdysi. Je to smutné.:-((
15. 11. 2009 | 13:12

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Píšete: "Každej řemeslník vám řekne, že jedna věc je kvalita materiálu a druhá věc je, co s ním udělají šikovné ruce. Jenom líní a špatní řemeslníci se furt jen vymlouvají na materiál. "

Já mám zase zkušenost, že extrémní pedagogický optimismus zastávají lidé, kteří nikdy neučili, nebo ti, "kteří chtějí psa bít". Promiňte, jakou máte pedagogickou (nebo andragogickou) praxi?
15. 11. 2009 | 13:38

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller: Píšete: "...úlohy jsou natolik triviální, že opravdu vypovídají spíš o inteligenci než o matematické zdatnosti."

Také se divím oněm testům.
1) Proč jsou pro maturanty vybírány úlohy ze 6. třídy ZŠ?
2) V testu OSP je také "matematická" úloha, která by možná mohla být pro žáky složitější než první "matematická" v oddíle matematika. A podobné pochyby u mě vyvolává i třetí matematická úloha. Pokud se nadto na takové úlohy žák připravuje a pak jen dosazuje do funkčního předpisu, tak to jistě v oněch třech minutách stihne, a znalost exponenciály (a hlavně souvislostí znamének a osových souměrností) jde úplně mimo.

Chápu, že je to spíš otázka pro p. dr. Šteffla, ale máte také ten dojem ze zveřejněných úloh, že mají poněkud problémy s validitou "měřených znalostí a kompetencí" k maturitě? Abych byl fér, tak podobnou věc jsem pozoroval i u vzorku ke státní maturitě, který byl také před časem dostupný na Internetu.
15. 11. 2009 | 13:49

Marek Kobera napsal(a):

To Jana: Píšete:
"Myslím, že Obecnou školu nemůžeme na dnešní dobu použít. V dřívějších dobách bylo určitě snazší žáky zaujmou zajímavým vyprávěním, napínavou knihou apod. Dnes je tato situace určitě těžší . Žáci, kteří mají domácí kino, MP4, kteří celá odpoledne i večery tráví počítačovými hrami, kde se akce velmi rychle střídají, mohou pak ve vyučování jen velmi těžko udržet pozornost. Výuka nemá šanci být tak akční jako počítačová hra."

Přesně tak, souhlasím.
15. 11. 2009 | 17:03

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl: Píšete: "Já to zde také hodně zjednodušuji, ale interpretace výsledků testů je složitější, než se zdá. Teoretický (ale praxí potvrzený) model je takový, že žák úlohu vyřeší správně s nějakou pravděpodobností, což je v rozporu s běžným chápáním, že žák to buď umí nebo neumí."

To je zajímavé, ale moc nechápu, jak byste tak tuto pravděpodobnost určoval pro daného žáka a danou úlohu. Copak říká teorie?
15. 11. 2009 | 17:37

Marek Kobera napsal(a):

To Jana: Píšete "...ke každému by měl přistupovat individuálně!!!..."

Ano, to se často tvrdí a je to zřejmě velký nesmysl, to se při dané hodinové dotaci a daném počtu žáků (kolem 30) prostě nedá.
15. 11. 2009 | 19:39

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

Když se na to ještě jednou dívám, tak to snad nevypovídá ani o inteligenci a to ani v případě žáků ZŠ.

Vždyť nekladou prakticky žádný nárok ani na úsudek.

Dnes jsem navštívil jednoho známého, jeho žena je učitelka. Má ještě jakousi školskou funkci v rámci okresu a tak má docela dobrý přehled. Zastává názor, že popuace nepředstavitelně hloupne. Nejde ani tak o znalosti - které jsou proti nám doslova žalostné - jako právě o úroveň myšlení. Ono ti deváťáci jsou v průměru nejspíš skutečně na úrovni našich šesťáků a to Bůh ví jestli.

Když vidím ty dnešní požadavky a zejména zvážím právě onu úrověň myšlení s tím, že máme mít polovinu vysokoškoláků, tak mohu uzavřít, že lepší trojkař z 9. třídy v mé generaci - který šel do lepšího učení a jen vyjímačně ho vzali na průmku - by dnes mohl jít na VŠ a určitě by nebyl mezi posledními.
15. 11. 2009 | 20:58

Jan Vaculík napsal(a):

Karek Mueller
A v čem, pane, spatřujete příčinu toho hloupnutí?
Já jsem možnou teorii naznačil 8.11. v 19:11.
Napadá vás nějaká méně pitomá? Třeba že by to bylo stravou?
15. 11. 2009 | 22:17

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Ke komplexům z matematiky: Jistě, mohou mít komplexy z matematiky a mnozí je i mají. Ovšem, pokud by se i ostatní předměty vyučovaly tak, jak se mají, tedy v návaznosti na již probíranou látku, aby žáci měli nějaké dlouhodobější znalosti (i když Vy tvrdíte, že je to k ničemu), tak by měli komplexy i z jiných předmětů, vlastně ze všech, snad kromě tělocviku.
15. 11. 2009 | 23:12

Karel Mueller napsal(a):

Jan Vaculík:

Jak dalece to souvisí s genetikou si netroufám trdit, je to ale prokazatelný fakt.
Těch důvodů je vc a bylo by to na sluškou sociologickou studii. Poměry v rodině, ve společnosti, systém hodnot, systém vzdělávání atd.

Tím by se měli zabývat povolaní a je jich dost, to je mimo pochybnost.

Ale když to řeknu lapidárně: Motivace ke učení a ke studiu. V mé generaci to bylo vcelku jasné (pominu protekce), pokud chtěl na SŠ, tak musel mít odpovídající výsledky na ZŠ a když nezvádl trojčlenku, tak zůstal v té šesté třídě a šel zametat, řečeno obrazně. A maturitu měl nikoliv každý a musel něco umět a projevit jistou inteligenci.

Vysokoškoláky s titulem nezvládající trojčlenku a IQ někde kolem 75 (odpovídá tak problémům s trojčlenkou) doba mého mládí přeci jen neprodukovala.
15. 11. 2009 | 23:32

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík Ad Váš příspěvek o IT. Skutečně jsem to nemyslel tak úzce jako spojení matematiky a IT praxe, ale obecněji.
Jak vyplývá z Vašich příspěvků, vztahuje se to na vztah jakékoli (školní) teorie a praxe v zaměstnání. Tam jsem si docela jistý, že teorie význam mají. Jistě, pokud bude maturant pošťákem, tak možná "neuživí" ani to psaní na stroji. Ovšem
1) nevíme, co přinese budoucnost (v poštovnictví),
2) nevíme, jestli se tím bude živit po celý život (pravděpodobně spíš ne),
3)jak už jsem psal na jiném blogu, tak vymezovat vzdělávání takto úzkou účelností pro pracovní uplatnění (zvláště na ZŠ) je pro mě nepřijatelné. Lidé by měli se snažit porozumět světu kolem nich i sami sobě, v tom se mohu opřít už např. o J.A. Komenského. Vy se můžete opírat tak nanejvýš o (americký) pragmatismus, což je pro mě nevhodná filozofie.

Jak už jsem taky psal jinde, dnešní škola je v krizi, na pomezí. Jsou v zásadě dvě možnosti, kam by se mohla nadále ubírat - 1) jak naznačuji já, k vytváření si stále správnějších názorů, představ a postojů ke světu, založených na dosavadním poznání světa, na teoriích, ovšem ne nekriticky přijímaných, na souvislostech a řádu, nebo
2) jak naznačuje Vy, a vlastně i dr. Šteffl, na učení se uplatnitelnému v praxi, v zásadě zpeněžitelnému. To bude znamenat učit se konkrétní programy, mačkat správná tlačítka na různých typech mobilů, ovládat váhy na balíky apod. I to je možná budoucnost školy. V takové škole se nebude učit, ale školit. To je totiž to slovo, které se pro uvedenou výuku dnes používá. Taková škola jistě nebude mít zapotřebí, aby trvala nějakých úděsně dlouhých 13 let, vlastně by vůbec se mohlo školit např. turnusově. Socializační funkci školy převezmou třeba nízkoprahová zařízení nebo sportovní oddíly apod. Umím si to představit, ale nechápu, proč by takováto podoba školy vůbec vyžadovala vysokoškolsky vzdělané učitele, učící se nějaké teorie, které ve škole stejně vůbec neuplatní. Tím by rázem odpadly problémy s financováním platů učitelů, protože by se neučilo celoročně a ve zbývající dobu by se třeba zaplatili méně kvalifikovaní vychovatelé (a la dnes školní družiny).

Pokud se prosadí tato druhá varianta, tak to nebude znamenat konec světa. Avšak ten, kdo bude chtít něco, něco víc, umět, tak se bude muset vzdělávat soukromě nebo sám. Drtivá většina našich spoluobčanů bude značně duchovně (i duševně) zakrnělá, tedy zakrnělejší než dnes. A obávám se i celkového ekonomického dopadu. Není moc důvodů, proč by si naše země měla jen tak udržovat současnou hospodářskou úroveň. Jistě, schopnější budou odcházet do zahraničí ještě víc než dnes a ti ostatní zde budou muset zůstat.
15. 11. 2009 | 23:43

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Píšete:"Podle Vás je zřejmě škola od toho, že žáci si přečtou učebnici a učitel je pak vyzkouší."

Tak to opět dost zužujete. Podle mě je tu škola od toho, aby podpořila rozvoj dětí a dospívajících (i dospělých), jak jen je to možné a jak oni budou také chtít. Tak bych to formuloval. Není to nepodobné např. cestovní kanceláři. Přijdete k nim a oni Vám ukážou, "jaké je to jinde", tedy obyčejně, jak je to tam pěkné, kam byste se mohl podívat. Ve škole by ideálně mohli dělat něco podobného. Za cestu někam však zaplatíte a musíte splnit nějaké předpoklady, např. si obstarat víza. Podobně ve škole - je třeba mít nějaké základy než se člověk odváží do pokročilejších oblastí, jinak se tam ztratí. A "cenou" poznávání je vložený čas, píle, úsilí. Zde hledejte současné problémy škol. Někdy to, že si žáci přečtou něco v učebnici, může být dobrá metoda, jak se posunout na cestě dál, obyčejně je to dost málo. Minimálně by měli žáci dostat příležitost se ptát a po přezkoušení by měl učitel dbát o to, aby poupravil jejich omyly, které vznikly nesprávným porozuměním.

Co se týká mého vlivu, tak myslím, že budu mít vliv na výuku jen těch, kteří se rozhodnou "něco se sebou dělat", takže se s tou většinou, která se rozhodla opačně, ani nesetkám. Alespoň bych si to tak přál.
15. 11. 2009 | 23:58

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller: Ano, přesně tak. Do takových 20 let bude Čína hrát přední roli v mnoha oblastech vědy, techniky, výzkumu a ti chytřejší od nás budou mít zájem jezdit na zkušenou a za výukou právě tam. Už dnes jsou jejich výsledky mnohdy skutečně pozoruhodné.

Jistě, to se bavíme o jisté elitě. Možná, že to na práci průměrného pošťáka vliv mít nebude. Ale dost možná také v té době už nebude existovat Česká pošta, s. p.
16. 11. 2009 | 00:13

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller: Ad úlohy. Skutečně z těch matematických úloh první, ani třetí nárok na úsudek nutně nekladou. Pokud to budu interpretovat pesimisticky, tak první úloha je na paměť a na zkušenost s převrácenými čísly a třetí nevyžaduje žádné znalosti. Druhá úloha také nepotřebuje nutně úsudek, ale jisté konstrukční doplnění na pravoúhlé trojúhelníky, jistou vůbec znalost nebo představivost o kolmosti poloměru a tětivy, takže určitě úplně automatická není. Ale zase se při probírání tohoto tématu pro maturanty před 4-5 lety provádí mnoho podobných konstrukcí. Tedy, řekl bych, že hlavním zdrojem obtíží bude právě ta časová mezera a styl výuky, často založený na krátkodobém "biflování".

Příklad v OSP by byl "na úsudek", ovšem těžko soudit, jaký podíl studentů ho řešil úsudkem a jaký ho prostě pomaleji vypočítal až do konce.

Osobně, co se alespoň týká matematiky, tak bych řekl, že poslední roky je trend co do učiva přibližně posunu jednoho ročníku za pět let. To znamená, že dnešní 9. třída je přibližně na úrovni 7. třídy před 10 lety a na úrovni 5. třídy před 20 lety. Ovšem přesně to tak není, ale vybrané školní celky se takto posunují a to ještě stupeň zvládnutí takové látky je nevalný.
16. 11. 2009 | 00:32

Jan Vaculík napsal(a):

Marek Kobera
Vkládáte mi do úst něco, co jsem neřekl - ani já, ani Dr.Šteffl. V žádném případě nemá smysl učit se, jak se mačkají tlačítka na váze!
Má cenu učit se tomu, jaké to je, když někomu šibe na věži. Protože ovládání moderních zařízení se už neřídí přírodními zákony (např.: vypouštěcí kohout musí být dole!), ale tím, jak dotyčnému programátorovi šiblo na věži.
To sice trochu zlehčuju, ale logika všech ovládacích menu se podobá nějakému syntetickému jazyku; několika jazykům, s vysledovatelnými shodnými prvky. Oceňuju, s jakou bravurou se děcka se v tomto dnes pohybují, ač je to nikdo neučil.
16. 11. 2009 | 01:24

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculik: Tak to se tedy omlouvam. Vas prispevek:"...
schopnosti průměrného člověka: jak jej škola připraví pro život. A za průměrného považuju toho, kdo zůstal právě na SŠ vzdělání s maturitou.

A ty schopnosti? ... naučit se ovládat mobilní telefon, vést na PC běžnou pracovní agendu, umět si opatřit informace pro svou každodenní práci, a když na mě například displej na váze na balíky začne blikat ERROR, tak si s tím nějak umět poradit"

jsem si tak vylozil.

A dam Vam priklad. Muj byvaly kolega je programator. Dal jsem mu svuj mobilni telefon, aby tam nasel nastaveni budiku. Bohuzel to nedokazal. Na druhou stranu pisete, ze "...se děcka se v tomto dnes pohybují, ač je to nikdo neučil," coz mi zase prijde v rozpru s tim, ze to chcete ve skole ucit/skolit (viz zacatek Vaseho druheho odstavce).

Pro me je to vskutku matouci. Pokud jde o to "sibnuti ve vezi", tak idealni je ucit se cist nejake programy, ktere jsou schvalne psane co nejmene prehledne a co nejvice "utajene". Nechapu ale, jak byste toto chtel provozovat s detmi, ktere neovladaji logiku ani na urovni trojclenky. Pokud jde o synteticky jazyk, tak tam zase muzete vzit cetne pouziti klavesovych zkratek v ruznych editorech. Skutecne neni problem naprogramovat ovladani tak, aby se pouzivaly klavesove zkratky o 5 a vic klavesach nebo jejich postupne kombinace. Jejich nauceni by pak zase vyzadovalo memorovani, takze byste opet nebyl spokojen.

Tak opet nevim, co byste vlastne chtel ucit. Mozna, ze byste o tom mohl napsat nejakou ucebnici nebo alespon clanek...
16. 11. 2009 | 11:27

Jan Vaculík napsal(a):

Myslím, že ono ani moc nezáleží na tom, co se učí, ale jde o to, aby se to učilo dobře. Život je pak vždycky "o něčem" jiném a člověk neuplatní ty znalosti, ale spíš ty dovednosti v širším smyslu.

Pokud jde o "šibnutí ve věži", tak jde například čerpat znalosti studiem dekadentních básníků. Nebo něčeho jiného. Myšlení není jenom to exaktní, ale i to je třeba si osvojit.

(Zkuste třeba dát dětem úlohu, aby co nejvýstižněji popsaly cestu domů, a to sice tak, aby si to jejich partner po jednom vyslechnutí zapamatoval a dokázal tuto znalost použít.)

Probůh, jen neučme děcka ve škole ovládat mobilní telefon nebo jinou klávesovou hračku! Já jsem ten příklad uvedl hlavně proto, abych ilustroval, že ty děcka umějí něco, co my jsme neuměli, a co by se taky mělo počítat.

A ještě k těm motivací, čímž reaguju spíše na repliku Karla Muellera (23:32)
Děti by měly věřit, že to, co se učí, jim jednou k něčemu bude. Kdo cílevědomě míří na nějakou vyšší školu, tak má motivaci - aspoň v nějakých předmětech. Ale jak to cítí ten, kdo by se měl učit prostě "pro život"? Dříve děti (v obecném měřítku) mohly věřit, že školní znalosti jim umožní najít lepší uplatnění v pracovním životě.
Dnes kolem sebe každý vidí jen vrcholné úspěch; svět, který nás obklopuje, se tváří jako dokonalost sama, a cesta k těm výšinám je naprosto nejasná. Laťky jsou nastaveny příliš vysoko.

Představuju si hypotetickou scénu, kdy učitel říká žáčkovi: Uč se, chlapče, a když budeš úspěšný, staneš se taky učitelem! Asi by všichni vyprskli smíchy, ale smích tu opravdu namístě. Vždyť i k dosažení průměrného společenského uplatnění (a tedy i platu, řekněme si rovnou) je třeba vyvinout velké úsilí.

To, že děti nemají motivaci, a že ty průměrné těžko nacházejí smysl v učení, to není jejich přece jejich vina!
16. 11. 2009 | 14:57

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculik: Prominte mi, muj zpusob zivota i muj mozek je znacne jednoduchy, a tak mi souslovi jako "prumerne spolecenske uplatneni" pripadaji silne abstraktni a nesrozumitelna. Proto nebudu komentovat spolecenske uplatneni ucitele, kdyz nevim, co to je. Prumerny plat docela chapu, to si mohu najit na CSU a docela i vim, jakou ma hodnotu, a ze Vy povazujete priblizne 2/3 lidi u nas za outsidery, kteri maji motivaci jit na UP a do hospod.

Co se tyka toho velkeho usili k prumernemu platu, tak o tom pomerne silne pochybuji. Pred nejakym casem jsem cetl inzerat, ktery hledal u nas topice a odmenoval ho v te dobe 21 000 Kc mesicne, coz byl priblizne prumerny plat. Abych se ujistil, tak jsem si dal vyhledat pracovni nabidky s nadprumernym platem na UP, a zjistil hned na prvni strance, ze se mj. hleda obchodni zastupce s minimalnim platem 25 000 Kc s jedinou znalosti, kterou je prace na PC, a ovsem s maturitnim vysvedcenim. To nepovazuji za zvlast velke usili (relativne).

Jeden muj kolega prirovnaval (sve) hodiny ve skole ke cteni hebrejstiny apod. Tak jiste, pokud deti neovladaji hebrejska pismenka, tak stezi budou nachazet smysl v uceni. Ci je to ale vina?

Pisete:
"Dnes kolem sebe každý vidí jen vrcholné úspěch; svět, který nás obklopuje, se tváří jako dokonalost sama, a cesta k těm výšinám je naprosto nejasná. Laťky jsou nastaveny příliš vysoko."

Tak ja nevim, jaky svet obklopuje Vas, ale ve svete kolem me zdaleka neni jen uspech. Bezdomovci, alkoholici a gambleri na ulicich jsou proste k neprehlednuti. K tomu se pridavaji deti velmi slabe ve skole, rozvedeni, cizinci apod.

Cesta k vysinam? Pokud tim myslite jen samy uspech, tak tam cesta je skutecne nejasna. Nejspis to bude tim, ze neco takoveho vubec neexistuje. Jinak je cesta snad zrejma, nebo ne? Pokud vidim nejakou pracovni nabidku, tak tam obycejne pisou, cim vsim bych mel disponovat. Takze cestou k tomu bude nejspis ty podminky splnit.

Jiste - decka, aspon nektera, umeji neco, co jsme neumeli. Ale to neni obecne nic moc pozitivniho. Napr. nekteri autiste se uci telefonni seznamy nebo jizdni rady nazpamet a bavi je to. Ja jsem si treba pamatoval kdysi vsechny strelce z tehdy posledniho MS ve fotbale a jine veci. To nikdo moc neoceni, jejich schopnost ovladat nejak pocitac dnes oceni leckdo.

Nevim, jak byste uspel ve skole, tedy u deti, se studiem dekadentnich basniku. Myslim, ze nevelmi. Ano, mysleni neni jen exaktni a neexaktni, je take spravne a spatne, spravnejsi a horsi. Je treba si umet i osvojit takove hodnoceni, v umelecke oblasti pestovat vkus, v eticke usili o dobro a v poznavaci usili o pravdu.

Popis cesty domu je sympatickym ukolem, ovsem ponekud jednorazovym. Kam az byste to chtel rozvijet? Ani prumerny dospelak nevyjmenuje vsechny krizovatky na nejake delsi ceste, pokud ji nepouziva kazdodenne; navic v praxi clovek hleda ulici pod nejakym jmenem a mam zkusenost, ze lide si jmena ulic pamatuji velmi spatne.

Co jsou to dovednosti v sirsim slova smyslu? A ktere z nich se uci ve skole, nebo by se mely ucit?
16. 11. 2009 | 18:05

Jan Vaculík napsal(a):

Pane Kobero,
z Vašeho obsáhlého příspěvku si dovolím reagovat jenom na předposlední odstavec, ze kterého je mi zřejmé, jak málo si rozumíme. Vždyť tady jde právě o to, že cestou k úspěšnému zvládnutí není popsat cestu co nejpodrobněji. Naopak; je třeba uvědomit, kolik informací je partner schopen přijmout a udržet, a zaměřit se jenom na ty nejvýznamější. Správné řešení by se mělo lišit podle toho, kdo je tím partnerem, tedy jaké jsou jeho schopnosti.
17. 11. 2009 | 02:04

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculik: Vskutku, mate naprostou pravdu, malo si rozumime. Napisu Vam tedy par tezi:

1. Existuje urcite ohodnoceni (slozitost) kazdeho problemu. Pracovne o ni muzete uvazovat jako o poctu postupnych kroku, ktere je potreba vykonat, aby byl problem vyresen (samozrejme v praxi se cele komplexy kroku shlukuji do nejakych teorii, takze jejich pouziti je treba spravne zapocitat). V nasem pripade by to byl rozlozeny postup, jak se nekam dostat, na kroky, ktere by byly elementarni.

2. Reseni s ohledem na partnera bude znamenat, jak moc musim dany problem "elementarizovat".

3. Dam Vam priklad: Na SS jsem dojizdel vlakem. V mem pripade bych tedy zacal vetou: "Pujdes na zdejsi nadrazi." A to se skutecne lisi podle partnera, byt jde objektivne o problem s nejakou danou slozitosti. Pokud to tam bude partner znat (treba na nadrazi nekolikrat byl), tak to pro nej bude dostatecne elementarni. Horsi to bude s partnery, kteri to tam neznaji. Pak budu muset prejit k jednotlivym ulicim, krizovatkam, branam, parkum, budovam, mostum, potokum... Pokud to bude pro partnera prilis slozite, tak je to podle Vas ma chyba? Z Vasich dosavadnich prispevku se domnivam, ze tak bohuzel uvazujete. Ano, mohl bych si treba dat tu praci a zjistit, kde je zastavka MHD, a kterymi autobusy by se tam partner mohl dostat. Takove reseni ale neni obecne pouzitelne...

4. Zamerit se na nejvyznamnejsi informace je dobra rada. Nejprve ale to pro druheho musi byt informace a ne jen par dat nebo souhrn zvuku. Pokud by se nasel nekdo, kdo nerozeznava nadrazi a potok, tak by se Vase situace hned stala velmi obtiznou. A jeste obtiznejsi by byla, pokud byste to nevedel, ani se to nedozvedel behem vysvetlovani.

V prenesem slova zde vidite potize soucasnych skol...
18. 11. 2009 | 15:20

Marek Kobera napsal(a):

Oprava: V prenesenem smyslu...
18. 11. 2009 | 15:23

Jan Vaculík napsal(a):

Tady je podstatné, že úloha zdaleka nemá jediné řešení a že i těch dobrých je spoustu, aniž by se dalo říci, které je lepší. A že kdo se moc-moc snaží, tak to třeba úplně pokazí.
Některá dobrá řešení mohou překvapit:
"Tak jestli přijedeš vlakem, tak si vem na nádraží taxíka a dej mu tuhletu adresu!"
:--)
18. 11. 2009 | 23:05

Jan Vaculík napsal(a):

Když se podíváte na to, jaké lidi shání personální agentury, tak tam v drtivé většině najdete dovednosti, které na našich středních školách leží dost stranou zájmu:
komunikativnost - kreativita - iniciativa - schopnost týmové práce...
Oproti tomu to logické myšlení, o jehož tříbení jsme tady tolikrát mluvili, to se tam moc nevyskytuje.
18. 11. 2009 | 23:11

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Aha, takže se nedá říct, které řešení je lepší. To je zajímavé.
Jinak není příliš překvapující, že neurčitě zadaná úloha má mnoho řešení. Překvapující by byl spíš opak. Vaše řešení je roztomilé a v případě, který jsem měl na mysli zcela nepoužitelné...ano, existují v ČR nádraží, kde žádné taxíky neseženete, ba je jich naprosto drtivá většina.:-)
Když už máte takovou volnost v řešení, tak byste mohl také říct: "Kup si auto s GPS, nauč se řídit a na přesnou polohu u cíle se zeptej sousedů. Tady máš souřadnice mého domova a už mě neotravuj." Také je to řešení.

Co se týká toho Vašeho druhého příspěvku, tak se přiznám, že s tím nemám moc velké zkušenosti. Akorát jsem se hlásil jednou na jisté místo, kde byla podobná slova a navíc se vyžadovala i vysoká odbornost. Po několika hodinách přijímacího řízení jsem se teprve dozvěděl, co by úspěšný uchazeč měl vlastně dělat, a ukázalo se, že šlo o zadávání nějakých dat do počítače a o tisk zase jiných dat z počítače. Odbornost byla k tomu naprosto nadbytečná, stejně jako nějaké hluboké logické myšlení. Co se týká kreativity a iniciativy, tak ty tam byly dokonce dost na škodu. Sám ten kolega říkal, že už se snaží dlouhou dobu přimět lidi v centrále, aby mu povolili dělat analýzy tak, jak se to učil a jak považoval (správně) za vhodné, ale vždycky mu řekli, že musí konat tak, jak mu říkají, tedy konkrétně spojit data lomenou čarou.:-)

Tak nevím...spíš si pod těmito slovy toho nedokážu moc užitečného představit. Zkouším to opačně: jak asi vypadá někdo nekomunikativní?
Znám použití tohoto slova v tom smyslu: "Jste nekomunikativní, protože trváte na svém názoru, a neposloucháte nás, jak to chceme dělat my." Pokud je to správný význam onoho slova, tak bych řekl, že nekomunikativnost může být i výraznou předností.
19. 11. 2009 | 00:06

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Ještě me napadá k těm schopnostem, které budou v budoucnu potřeba a "dávají smysl". O matematice se dr. Šteffl už zmiňoval. Ta to tedy prý nebude. Vy jste psal o psaní na stroji. OK. Myslím, že nepřemýšlíte dostatečně progresivně. Když mě učili popisovat různé písanky, tak mi to moc smyslu nedávalo. Od té doby jsem to pravda už párkrát použil a stále používám, že umím psát. Na co to ale bude v budoucnu, až se rozšíří masově počítače s hlasovým vstupem, tak to netuším. Proto navrhuji jako školský program na následující roky "dekonstrukci trivia". Nejdřív odbourat matematiku (vždyť ji stejně nikdo neovládá a pokud náhodou ano, tak je to divný patron, takže to půjde snadno), v dalším kroku psaní a nakonec i čtení (vždyť bude stačit poslouchání). Namísto nich by se dala zařadit třeba kreativita, asertivita a prezentační schopnosti, co myslíte?
19. 11. 2009 | 10:11

Jan Vaculík napsal(a):

Pane Kobero,
já proti triviu nic nemám. Já jsem spíš konzervativní člověk!
Ale pokud je pravda, že děti přestávají vidět smysl ve svém studování a ztrácejí vlastní motivaci, tak je asi nějaká změna namístě.
Na rozdíl od mnohých pokrokářů si nemyslím, že při rozhodování o učivu by mělo být nějak kor moc důležité, jestli takové znalosti v budoucnu budou potřeba; důležité je, aby děti věřily, že to má smysl. Pamatuji si na sáááááhodlouhé s¨diskuse, jestli se v počítačových kurzech na ZDŠ má učit Basic nebo Pascal. Tehdy jeden znalý francouzský odborník řekl: A víte, že je to úplně jedno? - Nevěřili jsme mu. Ano, a dnes je to úplně jedno, a bylo to jedno už dávno, dva roky poté.!
20. 11. 2009 | 00:10

Marek Kobera napsal(a):

Drahý pane Vaculíku,
díky za odpověď. Já jsem zase poměrně otevřený člověk. Ať si tedy studuje každý kdo chce, co chce. Samozřejmě, že stále trvám na tom, že jednotlivé znalosti, schopnosti, dovednosti mají určitou strukturu (ne-li přímo hierarchickou, tak alespoň grafovou), a tak nemá smysl (ne pro děti, ale absolutně z hlediska jejich nabytí) jen tak si po ní skákat. Škola v takovém případě nechť slouží aspoň jako instituce, která tyto znalosti, schopnosti a dovednosti ověří. Napsal jsem "co chce", ale nemíním tím úplně cokoliv. Přijde mi, že nejen děti mají svá práva, ale i ostatní. Ti také si mohou určovat, co má smysl (přezkušovat). Např. podle mého by se nepřezkušovaly hlášky z Červeného trpaslíka nebo co měl na které party na sobě Karel Gott.
Bohužel podle všech indicií, které mám v současnosti k dispozici, ani takto liberální škola by neznamenala posun k větší vzdělanosti. Ba naopak. Ono je totiž vždy příjemnější jít lehčí cestou. Dnes to však u žáků platí snad dvojnásob.

Porovnávat BASIC s Pascalem je jako srovnávat zeměpis Afriky se zeměpisem Ameriky. Mám takový dojem, že to skutečně bylo jedno, protože se děti na počítačových kurzech na ZDŠ toho moc nenaučily (zvláště pokud neměly možnost si samy vyzkoušet to učené). K porovnávání těchto jazyků, které by jistě smysl mělo, pak dojít nemohlo.
20. 11. 2009 | 10:30

speed dating New Jersey napsal(a):

I have wanted to come by for some time as my friend told me about it.
19. 01. 2010 | 03:04

cheap Jimmy Choo Shoes napsal(a):

29. 01. 2010 | 06:24

Radek Jakubík napsal(a):

Jediný kdo tady opravdu má možnost a právo posuzovat současnou situaci ve školství, je v této diskusi pan Šteffl. Ostatní si mohou dovolit mít názory ale musejí si uvědomit, že této problematice prostě nerozumí a neplést se do toho. Nashledanou
24. 02. 2010 | 20:19

replica watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
03. 03. 2010 | 02:08

replica watches napsal(a):

Best wishes for this year.
03. 03. 2010 | 02:10

replica watches napsal(a):

Welldone!
03. 03. 2010 | 02:12

some watches napsal(a):

Good recommended website.
06. 03. 2010 | 07:02

gucci watches napsal(a):

Interesting thing!
06. 03. 2010 | 07:47

breitling colt watches napsal(a):

And Roger Corman, save a brief recap of a ceremony held in emergency mission November. It wouldn't have been unthinkable in a previous year breitling evolution for Hughes to have been shoehorned into the In evolution Memoriam obituary montage. It's hard not to see the elaborate salute to his breitling mont brillant career as an effort to appeal to Generation X, which might mont brillant have had anyone older asking why.
11. 03. 2010 | 08:21

breitling colt quartz napsal(a):

Interesting thing!
This is my first time comment at your blog.
Good recommended website.
11. 03. 2010 | 08:24

tag heuer link napsal(a):

Good recommended website.
12. 03. 2010 | 08:16

tag heuer monaco napsal(a):

I am looking forward for the next updates of your awesome worship. It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
12. 03. 2010 | 08:17

skyracer watches napsal(a):

That to him was one of the best times of his life – but breitling montbrillant it was also the last time he was truly himself,
13. 03. 2010 | 08:48

breitling navitimer napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
13. 03. 2010 | 08:50

iPhone SMS Transfer napsal(a):

I have know more about it, very nice article, glad to be here.
16. 03. 2010 | 08:32

bvlgari assiomad napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
20. 03. 2010 | 06:49

bvlgari assiomad napsal(a):

This looks awesome! Thank you for your information!
20. 03. 2010 | 06:49

bvlgari b zero 1 napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
22. 03. 2010 | 09:39

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
26. 03. 2010 | 07:39

Paper Carry Bags India napsal(a):

This is a great and very valuable information about Maturanti nejsou horší, než bývali (zatím). Thank you very much for sharing this information with us.

Thanks.
01. 04. 2010 | 18:45

discount air max shoes napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
16. 04. 2010 | 06:15

hair straightener napsal(a):

Different hair style used in a variety of occations.If you have a hair straightener,it would be more convenient and don't spend too much money.
23. 04. 2010 | 11:30

p90x Workout DVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 07:56

CoraTate26 napsal(a):

freelance writer
24. 03. 2012 | 20:48

generic viagra without prescription napsal(a):

To be used as ordered. http://orderonlineviagra.org best viagra Great care should be taken in triturating, violet color, and in concentration ja, violet, http://cialis-generic-online.net cialis 10mg price Potassii Permanganas. Potassium permanganate, S. Teaspoonful after meals. <a href=http://orderonlineviagra.org#4,90626E+34>pharmacy viagra</a>, trional, salol, salicylic acid, thymol. bonate, quinine sulphate, trional, agurin,, <a href=http://cialis-generic-online.net#9,34479E+72>online cialis</a>, therapeutic reasons. Liquoris Ammonii Acetatis <a href="http://orderonlineviagra.org#86438">viagra online</a>, because the latter decompose them, liberating, Ferrous Salts. There are but two ferrous salts, <a href="http://cialis-generic-online.net#96902">cialis 36 hour</a>, such a combination is not likely ever to be met,
15. 01. 2013 | 01:05

Therrydrybeaf napsal(a):

<a href=http://groupmedicalinsurance.us/>group health insurance</a> <a href=http://1carinsurancecompanies.com/>car insurance company</a> <a href=http://cheapestcarinsurancequotes.info/>cheap car insurance quotes</a>
15. 12. 2013 | 19:58

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy